USNESENÍ SOUDU (druhého senátu)
30. června 2009 ( *1 )
Ve věci T-285/08,
Securvita – Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH, se sídlem v Hamburku (Německo), zastoupená M. van Eendenburgem, C. Uhligem a J. Nabertem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému S. Schäffnerem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. května 2008 (věc R 525/2007-4), týkajícímu se přihlášky slovního označení Natur-Aktien-Index k zápisu jako ochranné známky Společenství,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (druhý senát),
ve složení I. Pelikánová, předsedkyně, K. Jürimäe (zpravodajka) a S. Soldevila Fragoso, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 21. července 2008,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 3. listopadu 2008,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
|
1 |
Dne 19. ledna 2006 podala žalobkyně, společnost Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku označení Natur-Aktien-Index k zápisu jako ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)]. |
|
2 |
Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 16, 36 a 42 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
|
|
3 |
Rozhodnutím ze dne 14. února 2007 zamítl průzkumový referent přihlášku k zápisu na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení č. 207/2009] z důvodu, že pro německy hovořící veřejnost je přihlašované označení jednak popisné, a jednak postrádá rozlišovací způsobilost. |
|
4 |
Dne 4. dubna 2007 podala žalobkyně na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009) u OHIM odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta. |
|
5 |
Rozhodnutím ze dne 26. května 2008 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát OHIM toto odvolání zamítl. Odvolací senát měl v podstatě za to, že přihlašované označení postrádá rozlišovací způsobilost pro německy mluvící regiony Evropského společenství ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, neboť pro relevantní veřejnost obsahuje „přímou informaci“, že se jedná o index akciového trhu hlavních ekologicky hospodařících podniků nebo podniků, jejichž činnosti směřují k ekologické udržitelnosti. |
Návrhová žádání účastníků řízení
|
6 |
Žalobkyně navrhuje, aby Soud změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, aby byl nařízen zápis přihlašované ochranné známky u OHIM jako ochranné známky Společenství. |
|
7 |
OHIM navrhuje, aby Soud:
|
Právní otázky
|
8 |
Podle článku 111 jednacího řádu Soudu, je-li Soud zjevně nepříslušný k projednání určitého návrhu nebo je-li tento návrh zjevně nepřípustný nebo zjevně postrádá jakýkoli právní základ, může Soud, aniž by pokračoval v řízení, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění. |
|
9 |
V projednávaném případě pokládá Soud věc na základě písemností ve spise za dostatečně objasněnou a rozhodne, aniž by pokračoval v řízení. |
|
10 |
Je třeba konstatovat, že jediné návrhové žádání projednávané žaloby směřuje k tomu, aby Soud změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že se nařizuje zápis přihlašované ochranné známky u OHIM jako ochranné známky Společenství. |
|
11 |
Na úvod je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je OHIM v souladu s čl. 63 odst. 6 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 65 odst. 6 nařízení č. 207/2009) povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozhodnutí soudu Společenství. Soudu tedy nepřísluší ukládat OHIM příkazy. OHIM totiž přísluší vyvodit důsledky z výroku a odůvodnění rozsudku Soudu [rozsudky Soudu ze dne 31. ledna 2001, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), T-331/99, Recueil, s. II-433, bod 33; ze dne 21. dubna 2005, Ampafrance v. OHIM – Johnson & Johnson (monBeBé), T-164/03, Sb. rozh. s. II-1401, bod 24, a ze dne 15. března 2006, Athinaiki Oikogeniaki Artopoiia v. OHIM – Ferrero (FERRÓ), T-35/04, Sb. rozh. s. II-785, bod 15]. |
|
12 |
Jediné návrhové žádání projednávané žaloby sice směřuje k nařízení zápisu přihlašované ochranné známky, avšak je třeba mít za to, že tvoří návrh na změnu rozhodnutí ve smyslu čl. 63 odst. 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 65 odst. 3 nařízení č. 207/2009), který, co se týče žalob podaných proti rozhodnutím odvolacího senátu, stanoví, že „Soudní dvůr má pravomoc napadené rozhodnutí zrušit nebo je změnit“. |
|
13 |
V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musí být čl. 63 odst. 3 nařízení č. 40/94 vykládán ve světle čl. 63 odst. 2 téhož nařízení (nyní čl. 65 odst. 2 nařízení č. 207/2009), podle kterého „[ž]alobu lze podat pro nepříslušnost, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, [nařízení č. 40/94] nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomoci“ a v rámci článků 229 ES a 230 ES [rozsudky Soudu ze dne 8. července 1999, Procter & Gamble v. OHIM (BABY DRY), T-163/98, Recueil, s. II-2383, body 50 a 51, a ze dne 31. května 2005, Solo Italia v. OHIM – Nuova Sala (PARMITALIA), T-373/03, Sb. rozh. s. II-1881, bod 25]. |
|
14 |
Pokud jde o pravomoc Soudu změnit napadené rozhodnutí, jejím účelem je, aby Soud přijal rozhodnutí, které byl povinen přijmout odvolací senát v souladu s ustanoveními nařízení č. 40/94 [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 4. října 2006, Freixenet v. OHIM (Tvar bílé povrchově upravené láhve), T-190/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 16 a 17]. |
|
15 |
Přípustnost návrhového žádání směřujícího k tomu, aby Soud změnil rozhodnutí odvolacího senátu, musí tedy být posuzována s ohledem na pravomoci, které přiznává odvolacímu senátu nařízení č. 40/94. |
|
16 |
Je přitom třeba uvést, že odvolací senát na základě čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 64 odst. 1 nařízení č. 207/2009) po meritorním projednání odvolání podaného proti rozhodnutí jednoho z oddělení uvedených v čl. 57 odst. 1 téhož nařízení (nyní čl. 58 odst. 1 nařízení č. 207/2009), „může rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání“. Z toho vyplývá, že odvolací senát není oprávněn ukládat příkazy oddělení, jehož rozhodnutí přezkoumal. |
|
17 |
Krom toho i za předpokladu, že by jediné návrhové žádání projednávané žaloby mohlo být vykládáno jako návrh na změnu rozhodnutí směřující k tomu, aby Soud napadené rozhodnutí změnil, a to nikoliv v tom smyslu, že se nařizuje zápis přihlašované ochranné známky, ale v tom smyslu, že přihlašovaná ochranná známka se zapíše, je třeba uvést, že zápis ochranné známky Společenství vyplývá ze zjištění, že podmínky stanovené v článku 45 nařízení č. 40/94 (nyní článek 45 nařízení č. 207/2009) jsou splněny, přičemž je třeba upřesnit, že oddělení OHIM příslušná v oblasti zápisu ochranných známek Společenství nepřijímají v tomto ohledu formální rozhodnutí, které by mohlo být předmětem opravného prostředku. |
|
18 |
Článek 45 nařízení č. 40/94 totiž stanoví, že „[v]yhovuje-li přihláška požadavkům tohoto nařízení a nebyly-li podány ve lhůtě stanovené v čl. 42 odst. 1 námitky nebo byly-li námitky pravomocným rozhodnutím zamítnuty, zapíše se známka do rejstříku jako ochranná známka Společenství, byl-li ve stanovené lhůtě zaplacen poplatek za zápis“. Tentýž článek uvádí, že „[n]ení-li poplatek ve lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za vzatou zpět“. |
|
19 |
Přitom na základě článku 126 nařízení č. 40/94 (nyní článek 131 nařízení č. 207/2009) vydává průzkumový referent jménem úřadu veškerá rozhodnutí týkající se přihlášky ochranné známky Společenství, včetně rozhodnutí o otázkách uvedených v článcích 36, 38 a 66 uvedeného nařízení (nyní články 36, 37 a 68 nařízení č. 207/2009) s výjimkou případů, kdy je dána pravomoc námitkového oddělení. Krom toho na základě čl. 127 odst. 1 téhož nařízení (nyní čl. 132 odst. 1 nařízení č. 207/2009) vydává námitkové oddělení veškerá rozhodnutí týkající se námitek proti přihlášce ochranné známky Společenství. |
|
20 |
Z ustanovení citovaných v bodech 18 a 19 výše tedy vyplývá, že účelem pravomocí přiznaných průzkumovému referentovi a námitkovému oddělení není konstatování, že všechny podmínky zápisu ochranné známky Společenství stanovené v článku 45 nařízení č. 40/94 jsou splněny. |
|
21 |
Z toho vyplývá, že v rámci odvolání podaných v souladu s čl. 57 odst. 1 nařízení č. 40/94 proti rozhodnutím průzkumového referenta nebo námitkového oddělení se odvolací senát může vyjádřit, s ohledem na pravomoci, které jsou mu přiznány čl. 62 odst. 1 téhož nařízení, pouze k některým podmínkám zápisu ochranné známky uvedeným v bodě 19 výše, a sice buď k souladu přihlášky k zápisu s ustanoveními uvedeného nařízení, nebo k řešení námitek, jejichž předmětem může být přihláška k zápisu. |
|
22 |
Je tedy nutné konstatovat, že odvolací senát není oprávněn rozhodovat o návrhu směřujícímu k tomu, aby odvolací senát zapsal ochrannou známku Společenství. |
|
23 |
V souladu s judikaturou citovanou v bodě 14 výše nepřísluší za těchto okolností ani Soudu, aby rozhodoval o návrhu na změnu rozhodnutí směřujícímu k tomu, aby změnil rozhodnutí odvolacího senátu v tomto smyslu. |
|
24 |
Z předchozích úvah vyplývá, že jediné návrhové žádání projednávané žaloby, a tudíž i žalobu v plném rozsahu je třeba odmítnout jako zjevně nepřípustné. |
K nákladům řízení
|
25 |
Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení. |
|
Z těchto důvodů SOUD (druhý senát) rozhodl takto: |
|
|
|
V Lucemburku dne 30. června 2009. Vedoucí soudní kanceláře E. Coulon Předsedkyně I. Pelikánová |
( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.