European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2025/4948

13.10.2025

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru

Roční účetní uzávěrka Evropského rozvojového fondu za účetní rok 2024

(C/2025/4948)

OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 2
SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF 3
FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ 7
FINANČNÍ VÝKAZY ERF 9
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF 51
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2024 52
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2024 59
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU 66
ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ 71

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rok 2024 byla sestavena v souladu s hlavou X finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

Potvrzuji svou odpovědnost za to, že je roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu sestavena a zveřejněna v souladu s článkem 18 finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond.

Všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropského rozvojového fondu a o plnění rozpočtu, mi předložily schvalující osoba a EIB, jež zároveň zaručily spolehlivost předložených údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě uvedených údajů a provedených kontrol, jež jsem považovala k podpisu účetní závěrky za potřebné, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropského rozvojového fondu.

Beatriz SANZ REDRADO

Účetní

24. června 2025

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1.   OBECNÉ SOUVISLOSTI

Evropská unie (dále jen „EU“) spolupracuje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem těchto vztahů je podpora hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a především omezení a odstranění chudoby v dlouhodobém horizontu prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem EU spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k provádění těchto strategií uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky, které EU přiděluje na rozvojovou spolupráci, pocházejí ze tří zdrojů:

—

rozpočtu EU,

—

Evropského rozvojového fondu (ERF) a

—

Evropské investiční banky (EIB).

ERF není financován z rozpočtu EU. Byl zřízen na základě vnitřní dohody mezi zástupci členských států zasedajícími v Radě a je spravován zvláštním výborem. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise (dále jen „Komise“). Investiční facilitu spravuje EIB.

ERF tvoří více jednotlivých ERF, z nichž každý se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením. To ukládá povinnost sestavit konkrétní finanční výkazy. Kromě toho jsou tyto finanční výkazy v souhrnné podobě, která poskytuje celkový přehled o finančním stavu zdrojů, za něž Komise odpovídá.

Až do roku 2021, kdy 11. ERF dospěl do závěrečné fáze, neboť dne 31. prosince 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, byl ERF hlavním nástrojem k poskytování pomoci určené na rozvojovou spolupráci ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Od roku 2021 je však spolupráce EU se zeměmi AKT a ZZÚ financována z rozpočtu EU.

Investiční facilita byla zřízena v rámci dohody o partnerství AKT-EU, spravuje ji EIB a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT. Financovány z ní jsou většinově (nikoli však výlučně) soukromé investice. Investiční facilita je navržena jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; sama se tedy obnovuje a je finančně nezávislá. Vzhledem k tomu, že investiční facilita není spravována Komisí, není konsolidována v první části roční účetní závěrky, jež uvádí finanční výkazy ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investiční facility, které sestavila EIB, jsou uvedeny ve zvláštní části roční účetní závěrky ERF (část II), čímž je podán úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

2.   JAK JE ERF FINANCOVÁN?

Rada schválila dne 2. prosince 2013 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu EU, ale že bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

ERF má na rozdíl od rozpočtu EU víceletý charakter. Každý ERF stanoví celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce zpravidla na dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na více let, mohou být přidělené prostředky využity během celé doby fungování ERF. Skutečnost, že rozpočty se stanovují na období několika let a nikoliv na jeden rok, je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu ERF posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroje ERF jsou příspěvky ad hoc od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni setkávali zástupci členských států a rozhodovali o celkové částce přidělené do fondu a zkontrolovali jeho čerpání.

ERF spravuje Komise v souladu s politikou rozvojové spolupráce EU. Jelikož členské státy mají souběžně s touto politikou EU i svou vlastní politiku rozvojové pomoci, musí se v této oblasti v zájmu komplementarity s EU koordinovat.

Kromě výše uvedených příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3.   ČINNOSTI ERF PO DNI 31. PROSINCE 2020

Komise v současné době pracuje na uzavření 9. ERF (který probíhal v letech 2000–2007) a který zahrnoval zbývající zůstatky převedené z 8. ERF (který probíhal v letech 1995 až 2000) v souladu s ustanoveními části 3 finančního nařízení (2) pro 9. ERF. V současné době stále existuje 8 nedokončených smluv financovaných z 9. ERF, které budou uzavřeny ve stanoveném časovém rámci, což přispěje k dokončení činností a projektů spojených s 9. ERF. 9. ERF může být plně uzavřen až po skončení všech smluv a po dokončení jejich hodnocení a auditů.

Uzavírání 10. ERF (který probíhal v letech 2008 až 2013) postupuje dobře, neboť 97,35 % jeho smluv již bylo uzavřeno. Provozní a finanční uzávěrka zbývajících smluv však bude nějakou dobu trvat. Pro finanční uzávěrku je nutné zahájit a dokončit všechna nezbytná hodnocení, audity a zpětné získávání prostředků.

Jedenáctý ERF (který probíhal v letech 2014 až 2020) dospěl do závěrečné fáze dne 31. prosince 2020, kdy vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti. Toto ustanovení stanoví konečné datum pro závazky, což znamená, že od roku 2021 nelze v rámci 11. ERF přijímat žádná další rozhodnutí o financování. Realizace probíhajících projektů financovaných z 11. ERF nicméně bude pokračovat až do jejich konečného dokončení.

Podle současného víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je spolupráce EU se zeměmi AKT začleněna do Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa. Stejně tak se na spolupráci se zámořskými zeměmi a územími nyní vztahuje rozhodnutí o přidružení zámoří. A tak ačkoli do roku 2021 byly programy ERF financovány z dobrovolných příspěvků členských států EU, od roku 2021 budou rozvojové programy financovány z rozpočtu EU. Z toho rovněž plyne, že financování programů rozvoje podléhá schválení Evropským parlamentem a že transakce musí být v souladu s finančními nařízeními EU stejně jako jiné financované programy v EU.

4.   ROČNÍ VÝKAZY

4.1.   ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

V souladu s čl. 18 odst. 3 finančního nařízení pro ERF se finanční výkazy ERF sestavují podle pravidel akruálního účetnictví, které vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla přijatá účetním Komise používají všechny orgány a subjekty EU, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a zveřejňování účetních závěrek a aby se tak harmonizovalo sestavování finančních výkazů. Tato účetní pravidla EU rovněž používá ERF s přihlédnutím ke specifičnosti jeho činností.

Vypracováním roční účetní závěrky ERF je pověřen účetní Komise, který je účetním ERF a zajišťuje, aby roční účetní závěrka ERF podávala věrný a poctivý obraz finanční pozice ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

Část I: Prostředky spravované Komisí

i)

Finanční výkazy ERF a příloha

ii)

Finanční výkazy svěřenských fondů EU konsolidované v závěrce ERF

iii)

Konsolidované finanční výkazy ERF a svěřenských fondů EU

iv)

Zpráva o finančním plnění ERF

Část II: Výroční zpráva o plnění – Prostředky spravované EIB

i)

Finanční výkazy investiční facility

Část „Finanční výkazy svěřenských fondů EU konsolidované v závěrce ERF“ obsahuje finanční výkazy obou svěřenských fondů, jež byly v rámci ERF vytvořeny, tj. svěřenského fondu EU Bêkou (viz oddíl „Finanční výkazy svěřenského fondu EU Bêkou“) a svěřenského fondu EU pro Afriku (viz oddíl „Finanční výkazy svěřenského fondu EU pro Afriku“). Za sestavení individuálních finančních výkazů obou těchto svěřenských fondů odpovídá účetní Komise. Tyto výkazy jsou předmětem externího auditu, jejž provádí soukromá auditorská společnost. Částky týkající se svěřenských fondů uvedené v těchto ročních účetních závěrkách jsou prozatímní.

Roční účetní závěrku ERF musí Komise přijmout nejpozději do 31. července roku následujícího po rozvahovém dni a poté ji předložit Evropskému parlamentu a Radě k udělení absolutoria.

5.   AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1.   AUDIT

Roční účetní závěrku ERF kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr (EÚD), který pro Evropský parlament a Radu vypracovává výroční zprávu.

5.2.   ABSOLUTORIUM

Závěrečnou kontrolou finančního plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce je absolutorium. Po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Evropského parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy EÚD (včetně prohlášení o věrohodnosti) a odpovědí Komise na otázky a žádosti o doplňující informace ze strany orgánu příslušného k udělení absolutoria.

HLAVNÍ UDÁLOSTI FINANČNÍHO PLNĚNÍ 2024

Image 1

*

Čistá částka, pouze 10. a 11. ERF

Plnění rozpočtu

V roce 2024 byly v rámci 10. i 11. ERF přijaty čisté individuální závazky ve výši 42 milionů EUR. V roce 2024 byly v rámci 10. ERF a 11. ERF rovněž provedeny čisté platby ve výši 1 345 milionů EUR. Celková částka hrubých plateb pro ERF v roce 2024 činila 1 405,45 mil. EUR, což představuje 99,68 % cílové částky 1 410 milionů EUR, která byla sdělena členským státům.

V roce 2022 Rada jednomyslně rozhodla o opětovném použití prostředků uvolněných z 10. a 11. ERF ve výši 600 milionů EUR za účelem financování opatření k řešení krize v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářského šoku v zemích AKT v důsledku válečné agrese Ruska proti Ukrajině. Těchto 600 milionů EUR Komise vyčlenila na závazky v roce 2022 a do roku 2024 vyplatila 392 milionů EUR.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování (viz poznámka 2.2): snížení o 287 milionů EUR zejména v důsledku ukončení činnosti ERF a následného poklesu počtu nových smluv. V roce 2024 činila hodnota nových smluv 300 milionů EUR oproti 860 milionům EUR v roce 2023;

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (viz poznámka 2.5): snížení o 190 milionů EUR především v důsledku snížení příspěvků od dárců, které se snížily z 1 800 milionů EUR v roce 2023 na 1 200 milionů EUR v roce 2024;

—

výdaje příštích období (viz poznámka 2.8): snížení o 210 milionů EUR v důsledku snížení počtu otevřených smluv na konci roku, u kterých nebyly na konci roku potvrzeny žádné žádosti o proplacení nákladů, a

—

nástroje pomoci (viz poznámka 3.4): celkové snížení o 944 milionů EUR zejména v důsledku snížení výdajů v rámci 11. ERF (z 1 906 mil. EUR v roce 2023 na 1 145 mil. EUR v roce 2024). Tento trend je v souladu s klesajícím objemem nově podepsaných smluv od roku 2021.

FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ

OBSAH

FINANČNÍ VÝKAZY ERF 9
ROZVAHA ERF 10
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF 11
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF 11
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF 13
ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF 13
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF 15
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF 16
PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF 19
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF 51
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2024 52
ROZVAHA 56
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 57
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 58
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2024 59
ROZVAHA 64
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 65
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 65
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU 66
KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA 67
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 68
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 68
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 70
ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ 71

FINANČNÍ VÝKAZY ERF  (3)

ROZVAHA ERF

v mil. EUR

 

Pozn.

31.12.2024

31.12.2023

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

128

87

Předběžné financování

2.2

500

574

Příspěvky do svěřenského fondu

2.3

188

216

Pohledávky ze směnných transakcí

2.4

5

5

 

 

821

883

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

5

3

Předběžné financování

2.2

742

954

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4

37

24

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2.5

411

601

 

 

1 194

1 583

AKTIVA CELKEM

 

2 016

2 466

 

 

 

 

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Finanční závazky

2.6

(1 )

(5 )

 

 

(1 )

(5 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Rezervy

2.6

(2 )

(0 )

Závazky

2.7

(256 )

(391 )

Výdaje příštích období

2.8

(774 )

(984 )

 

 

(1 032 )

(1 375 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

(1 032 )

(1 380 )

 

 

 

 

ČISTÁ AKTIVA

 

983

1 086

 

 

 

 

REZERVNÍ A JINÉ FONDY

 

 

 

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

2.9

55 704

54 566

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2.9

2 252

2 252

Výsledek hospodaření minulých let

 

(55 733 )

(53 484 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

(1 240 )

(2 249 )

ČISTÁ AKTIVA

 

983

1 086

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF

v mil. EUR

 

Pozn.

2024

2023

PŘÍJMY

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

Inkaso nákladů

3.1

41

14

 

 

41

14

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

Finanční příjmy

3.2

19

9

Ostatní příjmy

3.2

71

43

 

 

90

52

Příjmy celkem

 

131

65

VÝDAJE

 

 

 

 

 

 

 

Prováděné jinými subjekty

3.3

(4 )

(3 )

Nástroje pomoci

3.4

(1 237 )

(2 181 )

Výdaje na spolufinancování

3.5

(17 )

(8 )

Finanční náklady

3.6

(3 )

(7 )

Ostatní výdaje

3.7

(110 )

(116 )

Výdaje celkem

 

(1 371 )

(2 315 )

 

 

 

 

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

(1 240 )

(2 249 )

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF

v milionech EUR

 

Pozn.

2024

2023

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

(1 240 )

(2 249 )

Provozní činnosti

 

 

 

Navýšení kapitálu – příspěvky (netto)

 

1 138

1 630

(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů

 

28

37

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

 

287

356

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

 

(12 )

4

Zvýšení/(snížení) rezerv

 

0

2

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

 

(2 )

(3 )

Zvýšení/(snížení) závazků

 

(136 )

(35 )

Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období

 

(210 )

(148 )

Investiční činnosti

 

 

 

(Zvýšení)/snížení u nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do přebytku nebo schodku

 

(42 )

(20 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

 

(190 )

(426 )

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

 

(190 )

(426 )

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

2.5

601

1 027

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

2.5

411

601

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF

v milionech EUR

 

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

72 955

7 855

65 100

(65 647 )

2 252

1 705

Navýšení kapitálu – příspěvky

(185)

(1 815 )

1 630

–

–

1 630

Uzavření 8. ERF

(12 164 )

 

(12 164 )

12 164

 

–

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(2 249 )

–

(2 249 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

60 607

6 040

54 566

(55 732 )

2 252

1 086

Navýšení kapitálu – příspěvky

(62)

(1 200 )

1 138

–

–

1 138

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(1 240 )

–

(1 240 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2024

60 544

4 840

55 704

(56 973 )

2 252

983

ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

 

Pozn.

9.

ERF

10.

ERF

11.

ERF

Celkem

9.

ERF

10.

ERF

11.

ERF

Celkem

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

–

14

114

128

–

14

73

87

Předběžné financování

2.2

–

418

82

500

–

447

127

574

Příspěvky do svěřenského fondu

2.3

31

9

148

188

31

9

176

216

Pohledávky ze směnných transakcí

 

–

–

5

5

–

–

5

5

 

 

31

441

349

821

31

470

381

883

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

–

–

5

5

–

–

3

3

Předběžné financování

2.2

6

81

655

742

5

113

835

954

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4

–

21

16

37

–

10

14

24

Spojovací účty ERF

 

(207 )

227

(20 )

–

(200 )

426

(226 )

–

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2.5

–

–

411

411

–

–

601

601

 

 

(201 )

329

1 067

1 194

(195 )

549

1 229

1 583

AKTIVA CELKEM

 

(170 )

770

1 415

2 016

(163 )

1 020

1 610

2 466

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční závazky

2.6

–

–

(1 )

(1 )

–

–

(5 )

(5 )

 

 

–

–

(1 )

(1 )

–

–

(5 )

(5 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

 

–

 

 

 

 

Rezervy

2.6

–

–

(2 )

(2 )

–

–

(0 )

(0 )

Závazky

2.7

–

(25 )

(230 )

(256 )

–

(63 )

(328 )

(391 )

Výdaje příštích období

2.8

–

(71 )

(703 )

(774 )

–

(129 )

(855 )

(984 )

 

 

–

(96 )

(935 )

(1 032 )

–

(192 )

(1 183 )

(1 375 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

–

(96 )

(936 )

(1 032 )

–

(192 )

(1 188 )

(1 380 )

 

 

 

 

 

–

 

 

 

 

ČISTÁ AKTIVA

 

(170 )

674

479

983

(163 )

827

422

1 086

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

2.9

10 435

20 819

24 449

55 704

10 442

20 834

23 290

54 566

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2.9

2 252

–

–

2 252

2 252

–

–

2 252

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

2.9

(510 )

(187 )

696

–

(509 )

(120 )

628

-

Výsledek hospodaření minulých let

 

(12 348 )

(19 887 )

(23 497 )

(55 733 )

(12 350 )

(19 607 )

(21 527 )

(53 484 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

–

(72 )

(1 169 )

(1 240 )

1

(280 )

(1 970 )

(2 249 )

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČISTÁ AKTIVA

 

(170 )

674

479

983

(163 )

827

422

1 086

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR

 

 

2024

2023

 

Pozn.

9.

ERF

10.

ERF

11.

ERF

Celkem

9.

ERF

10. ERF

11.

ERF

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍJMY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Inkaso nákladů

3.1

1

28

12

41

–

2

12

14

 

 

1

28

12

41

–

2

12

14

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční příjmy

3.2

–

1

18

19

–

(1 )

10

9

Ostatní příjmy

3.2

2

4

65

71

2

4

37

43

 

 

2

5

83

90

2

4

46

52

Příjmy celkem

 

3

33

95

131

2

5

58

65

VÝDAJE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prováděné jinými subjekty

3.3

–

–

(4 )

(4 )

–

–

(3 )

(3 )

Nástroje pomoci

3.4

(2 )

(90 )

(1 145 )

(1 237 )

1

(276 )

(1 906 )

(2 181 )

Výdaje na spolufinancování

3.5

–

(12 )

(5 )

(17 )

–

–

(8 )

(8 )

Finanční náklady

3.6

–

5

(9 )

(3 )

1

(2 )

(6 )

(7 )

Ostatní výdaje

3.7

(2 )

(7 )

(101 )

(110 )

(3 )

(8 )

(106 )

(116 )

Výdaje celkem

 

(3 )

(104 )

(1 264 )

(1 371 )

(1 )

(286 )

(2 028 )

(2 315 )

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

–

(72 )

(1 169 )

(1 240 )

1

(280 )

(1 970 )

(2 249 )

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR

9. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+ (F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

10 464

15

10 450

(14 416 )

1 625

2 010

(331 )

Převody do/z 10. ERF

–

(15 )

15

–

–

–

15

Převody do/z 10. a 11. ERF

–

–

–

–

–

(4 )

(4 )

Vrácení částek členským státům

(22 )

–

(22 )

–

–

–

(22 )

Uzavření 8. ERF

–

–

–

2 066

627

(2 514 )

179

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

1

–

–

1

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

10 442

–

10 442

(12 348 )

2 252

(509 )

(163 )

Navýšení kapitálu – příspěvky

–

–

–

–

–

–

–

Převody do/z 10. a 11. ERF

–

–

–

–

–

(1 )

(1 )

Vrácení částek členským státům

(6 )

–

(6 )

–

–

–

(6 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

 

–

–

 

ZŮSTATEK K 31. 12. 2024

10 435

1

10 435

(12 348 )

2 252

(510 )

(170 )


v milionech EUR

10. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

20 960

–

20 960

(19 606 )

–

(38 )

1 315

Převody do/z 8. a 9. ERF

–

–

–

–

–

6

6

Převody do/z 11. ERF

–

–

–

–

–

(87 )

(87 )

Vrácení částek členským státům

(126 )

–

(126 )

–

–

–

(126 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(280 )

–

–

(280 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

20 834

–

20 834

(19 886 )

–

(120 )

827

Převody do/z 8. a 9. ERF

–

–

–

 

–

1

1

Převody do/z 11. ERF

–

–

–

 

–

(68 )

(68 )

Vrácení částek členským státům

(15 )

–

(15 )

 

–

–

(15 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(72 )

–

–

(72 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2024

20 819

–

20 819

(19 959 )

–

(187 )

674


v milionech EUR

11. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

29 367

7 840

21 527

(21 528 )

–

541

541

Navýšení kapitálu – příspěvky

–

(1 800 )

1 800

–

–

87

1 887

Vrácení částek členským státům

(36 )

–

(36 )

–

–

–

(36 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(1 970 )

–

–

(1 970 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

29 331

6 040

23 290

(23 498 )

–

628

422

Navýšení kapitálu – příspěvky

–

(1 200 )

1 200

–

–

68

1 268

Vrácení částek členským státům

(41 )

–

(41 )

–

–

–

(41 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(1 169 )

–

–

(1 169 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2024

29 290

4 840

24 449

(24 667 )

–

696

479

PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF  (4)

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční pozici, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh zúčastněných stran.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování finančních výkazů dodržena, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“ a jsou totožná s ustanoveními standardu IPSAS 1. Jedná se o tyto zásady: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.2.   ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

1.2.1.   Vykazované období

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.2.2.   Měna a základ pro přepočet

Roční účetní závěrka uvádí údaje v eurech, přičemž euro je funkční měnou EU. Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období se uznávají ve výkazu finanční výkonnosti. Na budovy, stroje a zařízení a nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech k datu pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných dne 31. prosince.

Směnné kurzy eura

Měna

31.12.2024

31.12.2023

 

Měna

31.12.2024

31.12.2023

BGN

1,9558

1,9558

 

PLN

4,275

4,3395

CZK

25,185

24,724

 

RON

4,9743

4,9756

DKK

7,4578

7,4529

 

SEK

11,459

11,096

GBP

0,82918

0,86905

 

CHF

0,9412

0,926

NOK

11,795

11,2405

 

JPY

163,06

156,33

HUF

411,35

382,8

 

USD

1,0389

1,105

1.2.3.   Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v částech přílohy týkajících se finančních nástrojů, opravné položky na znehodnocení finančních aktiv oceněných naběhlou hodnotou a závazků ze smluv o finančních zárukách, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah znehodnocení dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit.

Použití zdůvodněných odhadů je podstatnou součástí přípravy finančních výkazů a neznamená snížení jejich spolehlivosti. Odhady by měly být revidovány, jestliže se změní okolnosti, na nichž byl odhad založen, nebo v důsledku nových informací či zkušeností. Revize odhadu se ze své povahy nevztahuje k minulým obdobím a není opravou chyby. Důsledek změny účetního odhadu se uznává v přebytku nebo schodku v období, v němž je zjištěn.

1.2.4.   Uplatňování nových a revidovaných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla EU, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2024 nebo později

Žádná nová účetní pravidla EU, která by nabyla účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2024 nebo později, neexistují.

Nová přijatá účetní pravidla EU, jež ke dni 31. prosince 2024 dosud nebyla v účinnosti

V roce 2024 nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU.

1.3.   ROZVAHA

1.3.1.   Finanční aktiva

Klasifikace při prvotním uznání

Klasifikace finančních nástrojů se určuje při prvotním uznání. Na základě modelu řízení a charakteristiky smluvních peněžních toků aktiv lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku.

i)   Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou nederivátová finanční aktiva, která splňují dvě podmínky: 1) účetní jednotka je drží za účelem inkasa smluvních peněžních toků; 2) ve stanovených dnech dochází ke smluvním peněžním tokům, které představují výhradně splátky jistiny a úroků z nesplacené jistiny.

Tato kategorie zahrnuje:

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty,

—

úvěry (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

—

pohledávky ze směnných transakcí.

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

ii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené jistiny. Kromě toho je způsobem řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

K 31. prosinci 2024 účetní jednotka tato aktiva nedrží.

iii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

Účetní jednotka klasifikuje deriváty a kapitálové investice jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny.

Kromě toho účetní jednotka klasifikuje dluhové cenné papíry, které drží, jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní uznání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku se uznává ke dni obchodu – datu, k němuž se účetní jednotka zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se uznávají v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do přebytku nebo schodku, jsou do reálné hodnoty při prvotním uznání zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku jsou transakční náklady vykázány ve výkazu finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva při prvotním uznání je obvykle transakční cena, kromě případů, kdy se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. bez protiplnění nebo za nominální protiplnění z důvodu veřejné politiky. V tomto případě je rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složkou, která se uznává jako náklad ve výkazu finanční výkonnosti. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z aktuálních tržních transakcí pro přímo ekvivalentní nástroj. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, je reálná hodnota odvozena z metody ocenění, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou s použitím metody efektivní úrokové sazby.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty (včetně těch, které vyplývají z přepočtu měnových kurzů a případných úroků) se vykazují ve výkazu finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Znehodnocení finančních aktiv

EU uznává a oceňuje ztrátu ze znehodnocení očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě, prostřednictvím čistých aktiv / vlastního kapitálu.

Očekávaná úvěrová ztráta („ECL“) je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, jejichž obdržení EU očekává. ECL zahrnuje přiměřené a doložitelné informace, které jsou k datu vykázání dostupné bez nepatřičných nákladů nebo úsilí.

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze znehodnocení, která se uzná ve výkazu finanční výkonnosti. Pokud se v následujícím období částka ztráty ze znehodnocení sníží, dříve uznaná ztráta ze znehodnocení se zruší prostřednictvím výkazu finanční výkonnosti.

a)   Pohledávky

Účetní jednotka vyčíslí ztrátu ze znehodnocení ve výši ECL za celou dobu trvání ztráty s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

b)   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Účetní jednotka drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do tří měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem, a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. V důsledku toho se u peněžních ekvivalentů neuznává žádná opravná položka na znehodnocení.

c)   Půjčky

ECL se vyčísluje pomocí třístupňového modelu, který bere v úvahu pravděpodobností vážené události selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U úvěrů je datem poskytnutí neodvolatelný úvěrový příslib.

Pokud od vzniku nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), představuje ztráta ze znehodnocení očekávanou úvěrovou ztrátu z možných případů selhání ve 12 měsících následujících po datu vykázání („12měsíční ECL“). Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika od doby vzniku („stupeň 2“) nebo pokud existují objektivní důkazy o znehodnocení úvěru („stupeň 3“), ztráta ze znehodnocení se rovná ECL z možných případů selhání za celou dobu trvání finančního aktiva („ECL za dobu trvání“)

Vyjmutí

Finanční nástroje se vyjmou, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo účetní jednotka převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv vykazovaných do přebytku nebo schodku se uznává v den jejich prodeje.

1.3.2.   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemcům nevznikly způsobilé výdaje, jsou povinni zálohu předběžného financování vrátit účetní jednotce. Jelikož si účetní jednotka nad předběžným financováním udržuje kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, uznává se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se prvotně uznává v rozvaze v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky převedeny příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje hodnotou prvotně uznanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

1.3.3.   Pohledávky a částky k inkasu

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů. Účetní jednotka je klasifikovala jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a podle toho je také ocenila.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu pořízení snížené o opravné položky z důvodu znehodnocení. Opravná položka se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že jednotka nebude moci zinkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Výše opravné položky se uznává ve výkazu finanční výkonnosti.

1.3.4.   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.3.5.   Závazky

Mezi závazky jsou vedeny jak částky, které se týkají směnných transakcí, např. pořízení zboží a služeb, tak částky, které se týkají transakcí nesměnných, např. žádosti příjemců o proplacení nákladů, granty a další druhy financování ze strany EU nebo obdržené předběžné financování (viz poznámka 1.4.1).

Jsou-li příjemcům poskytnuty granty či jiné druhy financování, zachytí se žádosti o proplacení nákladů v okamžiku doručení jako závazky ve výši požadované platby. Poté, co jsou náklady ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se uznávají po obdržení faktury v původní výši. Odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení účetní jednotkou.

1.3.6.   Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě, finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku nebo jako závazky ze smlouvy o finanční záruce.

Finanční závazky v naběhlé hodnotě se prvotně uznávají v reálné hodnotě včetně vzniklých transakčních nákladů a následně se vykazují v naběhlé hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry. Z výkazu o finanční pozici se vyjmou pouze tehdy, pokud je závazek splněn, je od něj upuštěno, je zrušen nebo vypršel.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do přebytku nebo schodku, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby účetní jednotka prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo směnných kurzů, je smlouva o záruce derivátem. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku.

Účetní jednotka uznává závazek ze smlouvy o finanční záruce, když uzavře smlouvu, která vyžaduje provedení určitých plateb, aby odškodnila držitele záruky za ztrátu, kterou utrpí selháním určitého dlužníka s platbou splatnou v řádné nebo upravené lhůtě splatnosti dluhového nástroje. Závazky ze smluv o finančních zárukách se prvotně uznávají v reálné hodnotě.

Následné ocenění závisí na vývoji úvěrového rizika z finanční záruky. Pokud nedojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny dvanáctiměsíčními očekávanými úvěrovými ztrátami nebo prvotně uznanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, co je vyšší. Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny hodnotou očekávaných úvěrových ztrát po celou dobu trvání nebo prvotně uznanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, která hodnota je vyšší.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Smlouvy o finančních zárukách jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců po datu vykázání.

1.3.7.   Časové rozlišení příjmů a nákladů

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech uznávají za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura nebo jednotka již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech uznán příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím uzná ve výnosech období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období uznávají na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými procesními a praktickými pokyny účetní. Cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období uznán jako náklad běžného období.

1.4.   VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.4.1.   Příjmy

Příjmy představují hrubý příliv ekonomického prospěchu anebo získaný potenciální přínos, na něž má účetní jednotka nárok a jež představují takové zvýšení čistých aktiv, které není vyvoláno zvýšením vkladů vlastníků.

V závislosti na povaze podkladových transakcí jsou ve výkazu finanční výkonnosti rozlišovány dva druhy příjmů:

Příjmy z nesměnných transakcí

Pojmem příjmy z nesměnných transakcí se rozumějí daně a převody, neboť převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytoval plnění přibližně stejné hodnoty. Převody představují příliv budoucího ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu z nesměnných transakcí, s výjimkou daní. Převody u účetních jednotek EU většinou zahrnují prostředky přijaté od Komise (např. vyrovnávací dotace tradičním agenturám, provozní dotace v případě pověřovacích dohod).

V souvislosti s převodem uzná účetní jednotka aktivum v případě, že v důsledku minulé události (převodu) příslušné zdroje ovládá a očekává, že z nich získá budoucí ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, a že lze spolehlivě zjistit reálnou hodnotu tohoto aktiva. Příliv zdrojů z nesměnné transakce uznaný jako aktivum (tj. hotovost) se uzná i jako příjem, s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka v souvislosti s tímto převodem aktuální závazek (podmínku), který musí být splněn předtím, než bude možno příjem uznat. Dokud není tato podmínka splněna, je příjem časově rozlišen a uznán jako závazek.

Příjmy ze směnných transakcí

Příjmy z prodeje zboží a služeb se uznávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Příjmy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se uznají s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

a)   Úrokové příjmy a náklady

Úrokové výnosy a náklady z finančních aktiv a finančních závazků oceňovaných naběhlou hodnotou se uznávají ve výkazu finanční výkonnosti za použití metody efektivní úrokové míry. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období.

b)   Příjmy z dividend

Příjmy z dividend a podobné výplaty zisku se uznávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

c)   Příjmy a náklady z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

Jedná se o zisky (příjmy) a ztráty (náklady) z reálné hodnoty těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv zahrnuje i úroky.

d)   Příjmy ze smluv o finanční záruce

Příjmy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se uznávají po dobu, po kterou je účetní jednotka připravena kompenzovat držiteli smlouvy o finanční záruce úvěrovou ztrátu, která mu může vzniknout.

1.4.2.   Výdaje

Náklady představují snížení ekonomického užitku nebo potenciálního přínosu ve sledovaném období v podobě odlivu či spotřeby aktiv anebo vzniku závazků, jež vedou k poklesu čistých aktiv. Zahrnují jak náklady plynoucí ze směnných transakcí, tak náklady plynoucí z nesměnných transakcí.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se uznávají po dodání a jejich akceptaci účetní jednotkou. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Dále se k rozvahovému dni uznávají ve výkazu finanční výkonnosti náklady na služby přijaté v daném období, za něž dosud nebyla předložena nebo akceptována faktura.

Náklady plynoucí z nesměnných transakcí se týkají převodů příjemcům a mohou být trojího druhu: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení. Převody se jako náklady uznávají v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem nebo byla podepsána dohoda, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro uznání, se uzná jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, avšak které příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.5.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.5.1.   Podmíněná aktiva

Podmíněným aktivem se rozumí možné aktivum, jež vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

1.5.2.   Podmíněné závazky

Podmíněným závazkem se rozumí buď možný závazek, jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, či nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky, anebo se jím rozumí současný závazek, kde není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos.

Podmíněný závazek rovněž vzniká za málo pravděpodobných okolností, kdy současný závazek existuje, ale nelze ho dostatečně spolehlivě stanovit.

Podmíněné závazky se v účetní závěrce neuznávají. Vykazují se, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

1.6.   KAPITÁL FONDU

Členské státy ERF poskytují do fondu příspěvky na provádění programů ERF, jak je stanoveno ve vnitřní dohodě každého ERF. Podle platného právního základu jsou žádosti o kapitál, tj. žádosti o financování na daný rok N, rozhodnuty rozhodnutím Rady v roce N-1, přičemž finanční prostředky, které mají být poskytnuty, jsou jasně přiděleny na konkrétní budoucí období.

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu otevřeně odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze uznán pouze vyžádaný kapitál fondu.

Vzhledem k tomu, že dohodnuté příspěvky jsou přiřazeny ke stanoveným obdobím, za něž se podává zpráva, přičemž právní nárok ERF vůči členským státům ERF vzniká pouze v těchto obdobích, jsou všechny částky, které byly přijaty předem, spíše než jako vyžádaný kapitál uznány jako závazky.

1.7.   SPOLUFINANCOVÁNÍ

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí a vykazují se jako závazky vůči členským a nečlenským státům a dalším subjektům. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit. Nevypořádané závazky z dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování sníženým o náklady na projekt. Dopad na čistá aktiva je nulový.

Náklady na projekty spolufinancování se uznávají v okamžiku svého vzniku. Odpovídající částky příspěvků se uznávají jako provozní výnosy a dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je nulový.

2.   PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1.   FINANČNÍ AKTIVA

Finančním aktivem jsou:

a)

peněžní prostředky;

b)

kapitálový nástroj jiné účetní jednotky;

c)

smluvní právo na: přijmutí hotovosti nebo jiného finančního aktiva od jiné účetní jednotky, nebo směnu finančního aktiva nebo finančních závazků s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně výhodné, nebo

d)

smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční aktiva se rozlišují podle těchto kategorií: „finanční aktiva v naběhlé hodnotě“, „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku“ a „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu“. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního uznání a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

Finanční aktiva ERF se skládají z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty a úvěrů a jsou následující:

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

Dlouhodobá

 

 

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

112

70

Půjčky

16

16

 

128

87

Krátkodobá

 

 

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

–

3

Půjčky

5

–

 

5

3

 

 

 

Celkem

132

89

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty ve výši 112 milionů EUR se týkají kapitálových investic v těchto oblastech:

—

Obnovitelná udržitelná energie prostřednictvím fondu Climate Investor One, facility ElectriFI a Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF);

—

podpora inkluzivního financování drobných zemědělců a malých a středních podniků na venkově prostřednictvím fondu ABC,

—

finanční začlenění v Ugandě prostřednictvím iniciativy aBi Finance a

—

vytváření pracovních míst a udržitelný růst v Africe prostřednictvím iniciativy Boost Africa.

Dlouhodobé úvěry ve výši 16 milionů EUR a krátkodobé úvěry ve výši 5 milionů EUR se týkají dvou hlavních oblastí: udržitelného zemědělství prostřednictvím facility AgriFI a přístupu k elektřině a její výroby z udržitelných zdrojů energie prostřednictvím investiční facility ElectriFI.

2.2.   PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Podle řady smluv jsou před zahájením stavebních prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb hrazeny zálohy. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s platbami na základě zpráv o tom, jak pokračuje plnění smlouvy. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Pro to, zda je předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé předběžné financování, je určující termín jeho čerpání. Čerpání je určeno smlouvou o daném projektu. Jako krátkodobé předběžné financování se vykazuje veškeré čerpání splatné do dvanácti měsíců od rozvahového dne. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Část předběžného financování se proto vykazuje jako dlouhodobá aktiva.

v milionech EUR

 

Pozn.

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Dlouhodobé předběžné financování

2.2.1

–

418

82

500

574

Krátkodobé předběžné financování

2.2.2

6

81

655

742

954

Celkem

 

6

499

737

1 242

1 529

Snížení celkové výše předběžného financování o 287 milionů EUR ke dni 31. prosince 2024 lze do značné míry vysvětlit snížením předběžného financování vyplaceného příjemcům v rámci 11. ERF, které kleslo z 963 milionů EUR v roce 2023 na 737 milionů EUR v roce 2024. To je v souladu s životním cyklem ERF a souvisí to s vývojem počtu otevřených smluv. 11. ERF dospěl do závěrečné fáze, neboť na konci roku 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti. Ode dne 1. ledna 2021 není možné podepisovat žádné další dohody o financování z 11. ERF, avšak jednotlivé zakázky na základě stávajících dohod dosud uzavírat lze. V důsledku toho se objem nově podepsaných smluv postupně snižoval z 2 118 milionů EUR v roce 2021 na 853 milionů EUR v roce 2022 a 860 milionů EUR v roce 2023 a poté dále klesl na 300 milionů EUR v roce 2024.

Předběžné financování z 10. ERF se snížilo z 560 milionů EUR v roce 2023 na 499 milionů EUR v roce 2024, což odpovídá běžnému trendu a životnímu cyklu ERF.

U dlouhodobého předběžného financování souvisí 393 miliony EUR (427 milionů EUR v roce 2023) s otevřeným předběžným financováním pro dvě smlouvy v rámci svěřenského fondu EU pro infrastrukturu v Africe (AITF). Cílem tohoto svěřenského fondu je poskytovat prostřednictvím grantů finanční podporu na infrastrukturní projekty v doplnění k dlouhodobému financování, jež poskytují subjekty, které tyto projekty financují. Poskytování těchto grantů motivuje zúčastněné finanční instituce k poskytování dlouhodobého financování. V době podpisu smluv se mělo za to, že typ akcí svěřenského fondu je dostatečně pokrytý dohodou (pro finanční nástroje dosud nebyl k dispozici žádný vzor ani nařízení tento druh nástroje nezmiňovalo). V důsledku toho byly platby provedené v rámci těchto dohod zaznamenány jako předběžné financování, a nikoli jako složka finančního nástroje. Vzhledem k dlouhodobé povaze operací prováděných svěřenským fondem je roční zúčtování starého předběžného financování ze strany AITF velmi omezené a je rozloženo do několika let. Otevřené předběžné financování ve výši 393 milionů EUR tedy bylo v zájmu lepšího zohlednění podmínek projektu přeřazeno do dlouhodobého financování, přičemž 34 milionů EUR odpovídá výdajům vzniklým ke konci roku.

2.2.1.   Dlouhodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

–

15

Výkonné agentury EU

1

2

Delegace EU

2

7

 

3

24

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

402

436

Mezinárodní organizace

65

74

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

7

16

Veřejnoprávní subjekty

13

17

Třetí země

10

7

 

497

550

Celkem

500

574

2.2.2.   Krátkodobé předběžné financování

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Předběžné financování (brutto)

8

518

3 237

3 763

4 906

Zúčtováno (při uzávěrce)

(2)

(438 )

(2 582 )

(3 022 )

(3 952 )

Celkem

6

81

655

742

954

2.2.3.   Krátkodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

37

55

Výkonné agentury EU

2

3

Delegace EU

47

82

 

86

140

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

62

87

Mezinárodní organizace

388

431

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

71

78

Veřejnoprávní subjekty

77

98

Třetí země

56

119

Subjekty EU a partnerství veř. a soukromého sektoru

1

1

 

655

814

Celkem

742

954

2.2.4.   Jistoty získané za předběžné financování

Jistoty jsou drženy za účelem zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti podané v rámci projektu.

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

Jistoty pro předběžné financování

19

32

Částka 19 milionů EUR zahrnuje jistoty určené k zajištění předběžného financování vyplaceného v rámci přímého řízení, přičemž příjemcem jistoty je ERF (viz poznámka 4.1). Většina předběžného financování se však vyplácí v režimu nepřímého řízení, kdy příjemcem záruky není ERF, ale veřejný zadavatel. V roce 2024 činila celková hodnota těchto jistot 415 milionů EUR.

2.3.   PŘÍSPĚVKY DO SVĚŘENSKÉHO FONDU

Tato položka představuje částku zaplacenou jako příspěvky do svěřenského fondu EU pro Afriku a svěřenského fondu EU Bêkou. Tyto příspěvky jsou očištěny o náklady, jež těmto svěřenským fondům vznikly a jsou přičitatelné ERF.

Příspěvky do svěřenských fondů vynakládá ERF v rámci přímého řízení.

v milionech EUR

 

Příspěvek netto k 31. 12. 2023

Příspěvky zaplacené v roce 2024

Rozvržení čistých nákladů SF v roce 2024

Příspěvek netto k 31. 12. 2024

Afrika

186

90

(111 )

165

Bêkou

30

 

(7 )

23

Celkem

216

90

(118 )

188

Snížení vyplacených příspěvků (z 274 milionů EUR v roce 2023 na 90 milionů EUR v roce 2024) je důsledkem snížení výdajů svěřenských fondů v důsledku likvidace obou svěřenských fondů. Činnosti svěřenského fondu EU Afrika a svěřenského fondu EU Bêkou dospěly na konci roku 2021 do vrcholné fáze, neboť dosáhly konce smluvního období. Následně zahájená likvidace svěřenských fondů vedla ke snížení počtu otevřených smluv, a tím i ke snížení výdajů.

2.4.   POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Směnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka přijímá aktiva nebo služby nebo má zaniklé závazky a přímo poskytuje druhé straně výměnou přibližně stejnou hodnotu (především ve formě zboží, služeb nebo použití aktiv). Nesměnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka buď obdrží hodnotu od jiné účetní jednotky, aniž by přímo poskytla přibližně stejnou hodnotu výměnou, nebo poskytuje hodnotu jiné účetní jednotce, aniž by přímo obdržela stejnou hodnotu výměnou.

2.4.1.   Dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí

Ke dni 31. 12. 2024 měl ERF dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí ve výši 5 milionů EUR, které zahrnují zejména náklady příštích období, jež plynou z několika finančních nástrojů.

2.4.2.   Krátkodobé částky k inkasu z nesměnných transakcí a pohledávky ze směny

v milionech EUR

 

Pozn.

31.12.2024

31.12.2023

Částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4.2.1

24

13

Pohledávky ze směnných transakcí

2.4.2.2

12

12

Celkem

 

37

24

2.4.2.1.   Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Zákazníci

2

40

9

52

55

Veřejnoprávní subjekty

4

13

2

19

19

Třetí země

-

13

3

16

6

Opravná položka

(6 )

(49 )

(7 )

(63 )

(68 )

Celkem

-

17

6

24

13

2.4.2.2.   Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Příjmy příštích období

-

-

2

2

1

Spojovací účty ERF

(207 )

227

(20 )

–

–

Ostatní

–

4

7

11

11

Celkem

(207 )

231

(11 )

12

12

V zájmu efektivity byl jediný účet peněžních prostředků pro všechny ERF alokován do 11. ERF. V důsledku toho se salda souvisejících transakcí mezi jednotlivými ERF zachycují na spojovacích účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Položka „ostatní“ zahrnuje zejména pohledávky vyplývající z finančních nástrojů. Z ostatních pohledávek ve výši 11 milionů EUR se částka ve výši 4 milionů EUR týká pohledávky za Globálním fondem pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF) a částka ve výši 7 milionů EUR se týká pohledávky za investičním fondem pro udržitelné energie Climate Investor One.

2.5.   PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY (5)

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji oceněnými naběhlou hodnotou a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank (např. běžné a spořicí účty) a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Zvláštní účty:

 

 

 

 

 

Centrální banky

–

–

285

285

341

 

–

–

285

285

341

Běžné účty

 

 

 

 

 

Komerční banky

–

–

49

49

193

Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

–

–

77

77

67

 

–

–

126

126

260

Celkem

–

–

411

411

601

Pokles peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů o 190 milionů EUR je způsoben především snížením hotovostních rezerv držených v centrálních a komerčních bankách. Tento pokles je způsoben především tím, že platby na pokrytí výdajů a záloh převyšují příspěvky obdržené v průběhu roku. Zejména vyžádané příspěvky se snížily z 1 800 milionů EUR v roce 2023 na 1 200 milionů EUR v roce 2024. Členské státy navíc obdržely náhradu ve výši 7,8 milionu EUR z 9. ERF za první splátku na rok 2024 a Spojené království požádalo o to, aby byly jeho příspěvky na druhou a třetí splátku na rok 2023 ve výši 41 milionů EUR započteny z jejich nesplaceného podílu v 10. a 11. ERF (viz poznámka 2.9.1).

Jako v předchozích letech je drženo více hotovosti v centrálních bankách než v obchodních bankách, aby se omezilo riziko protistrany (viz poznámka 5.1).

ZÁVAZKY

2.6.   FINANČNÍ ZÁVAZKY

Finančním závazkem je:

a)

smluvní závazek: dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce nebo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně nevýhodné, nebo

b)

smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční závazky se člení do těchto kategorií: „finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku“, „ostatní finanční závazky oceněné naběhlou hodnotou“ nebo „závazky ze smluv o finanční záruce“.

v milionech EUR

 

Pozn.

31.12.2024

31.12.2023

Dlouhodobé

 

 

 

Finanční rezervy

2.6.1

–

3

Závazek z finanční záruky

2.6.2

1

1

Ostatní finanční závazky

2.6.3

–

1

Závazky ze spolufinancování

 

–

1

Celkem

 

1

5

2.6.1.   Rezervy

Tyto rezervy představují odhadované úvěrové ztráty, které vzniknou v souvislosti s úvěry poskytnutými v rámci různých finančních nástrojů.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Dlouhodobé finanční rezervy

–

–

–

–

3

Krátkodobé finanční rezervy

–

–

2

2

-

Celkem

–

–

2

2

3

Částka 2 milionů EUR představuje odhadovanou ztrátu v souvislosti s půjčkami poskytnutými v rámci těchto finančních nástrojů: ElectriFI CW a ElectriFI CW II, AgriFI Tanzanie a AgriFI Regionální AKT.

2.6.2.   Závazek z finanční záruky

Finanční rezervy představují odhadované ztráty, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko ERF. Finanční riziko, jež ERF v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Závazek z finanční záruky

–

–

1

1

1

Částka 1 milion EUR představuje odhadovanou ztrátu v souvislosti se zárukou poskytnutou v rámci finančního nástroje Euritz ve výši 9 milionů EUR (viz poznámka 4.2.1).

2.6.3.   Ostatní finanční závazky

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

–

–

–

–

1

K 31. 12. 2024 činily celkové závazky související s finančními nástroji pouze 25 tis. EUR. Tato částka se týká výhradně závazků vyplývajících z fondu ABC.

2.7.   ZÁVAZKY

Závazky jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány a které již byly – na rozdíl od výdajů příštích období – vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Závazky se mohou týkat jak směnných transakcí (např. pořízení zboží a služeb), tak i transakcí nesměnných (např. žádosti o úhradu nákladů od příjemců grantů, předběžné financování nebo další druhy financování ze strany EU).

v milionech EUR

 

Pozn.

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Krátkodobé závazky

2.7.1

-

21

130

150

260

Ostatní závazky

2.7.2

-

5

100

105

132

Celkem

 

-

25

230

256

391

2.7.1.   Krátkodobé závazky

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Dodavatelé

–

14

41

56

98

Třetí země

–

–

29

29

32

Veřejnoprávní subjekty

–

6

59

66

129

Celkem

–

21

130

150

260

Závazky se z velké části skládají z výkazů nákladů obdržených ERF v souvislosti s granty poskytovanými příjemcům. Vykazují se v okamžiku doručení výkazu nákladů a v plné výši žádosti o proplacení nákladů. Po kontrole způsobilosti jsou příjemcům vyplaceny pouze způsobilé částky. Na konci roku jsou analyzovány neuhrazené žádosti o přiznání náhrady nákladů a odhadované způsobilé částky týkající se těchto nákladů jsou uznány ve výkazu finanční výkonnosti. Odhadované nezpůsobilé náklady jsou zaúčtovány v položce „Ostatní krátkodobé závazky“.

Snížení závazků je způsobeno nižším objemem obdržených faktur, které nebyly ke konci roku dosud uhrazeny.

2.7.2.   Ostatní závazky

v milionech EUR

 

Pozn.

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Závazky ze spolufinancování

2.7.2.1

–

5

23

28

41

Časově rozlišený kapitálový vklad

2.7.2.2

–

–

64

64

88

Jiné ostatní závazky

 

–

(1 )

13

12

3

Celkem

 

–

5

100

105

132

2.7.2.1.   Závazky ze spolufinancování

Závazky ze spolufinancování představují prostředky, které ERF obdržel v souvislosti s dohodami o spolufinancování. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí dohodnutých služeb třetím stranám a nevyužité prostředky musí vrátit přispěvatelům. Pro to, zda je spolufinancování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé, je určující termín jeho čerpání.

Na konci roku se provádí individuální posouzení všech závazků ze spolufinancování a všechny částky, u nichž je nepravděpodobné, že by byly čerpány v následujících dvanácti měsících, jsou považovány za dlouhodobé.

v milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Krátkodobé závazky ze spolufinancování

–

–

5

23

28

41

2.7.2.2.   Časově rozlišený kapitálový vklad

Částka 6,3 milionu EUR časově rozlišených kapitálových vkladů se týká vratek členským státům a Spojenému království ze zrušených nebo nevyužitých prostředků z projektů v rámci 9. ERF (viz poznámka 2.9.1). Členské státy souhlasily, že vratky budou započteny vůči příspěvkům z 11. ERF během první výzvy k podávání žádostí o příspěvky v roce 2025.

Kromě této náhrady se částka 58 milionů EUR vztahuje k první splátce roku 2025, kterou Spojené království, Portugalsko, Maďarsko, Litva, Kypr a Estonsko zaplatily předem. 51 milionů EUR z této částky činil výhradně příspěvek Spojeného království, přičemž 15 milionů EUR bylo odečteno od zbývajícího podílu Spojeného království na nevyužitých finančních prostředcích z 10. a 11. ERF. Článek 152 dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF a bude v tomto ohledu plnit stejné povinnosti jako členské státy (viz poznámka 2.9.1).

2.8.   VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Výdaje příštích období jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány, ale na rozdíl od závazků ještě nebyly vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Výpočet výdajů příštích období vychází z otevřené částky rozpočtových závazků ke konci roku. Část odhadovaných výdajů příštích období vztahující se k vyplacenému předběžnému financování byla zaúčtována jako snížení předběžného financování.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Výdaje příštích období

–

71

703

774

983

Ostatní časové rozlišení

–

–

–

–

1

Celkem

–

71

703

774

984

Výdaje příštích období zahrnují odhadované provozní náklady na probíhající nebo dokončené smlouvy bez potvrzených žádostí o proplacení nákladů, u nichž byly způsobilé náklady vzniklé příjemcům odhadnuty na základě nejlepších informací dostupných v době přípravy této účetní závěrky. Je třeba poznamenat, že informace z rozsáhlých každodenních činností, jako jsou prodloužení smluv podepsaná po datu vykázání, nejsou systematicky zohledňovány a potenciální dopad těchto činností na výdaje příštích období nelze spolehlivě odhadnout. Podíl těchto odhadovaných výdajů příštích období, který připadá na vyplacené předběžné financování, byl zaúčtován jako snížení předběžného financování (viz poznámka 2.2).

Pokles výdajů příštích období o 210 milionů EUR lze vysvětlit snížením počtu smluv, u nichž bylo nutné odhadnout a časově rozlišit náklady. Toto snížení je v souladu s životním cyklem ERF a příslušným počtem otevřených smluv.

ČISTÁ AKTIVA

2.9.   KAPITÁL FONDU

Členské státy ERF poskytují do fondu příspěvky na provádění programů ERF, jak je stanoveno ve vnitřní dohodě každého ERF. Podle platného právního základu jsou žádosti o kapitál, tj. žádosti o financování na daný rok N, rozhodnuty rozhodnutím Rady v roce N-1, přičemž finanční prostředky, které mají být poskytnuty, jsou jasně přiděleny na konkrétní budoucí období.

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze uznán pouze vyžádaný kapitál fondu.

Vzhledem k tomu, že dohodnuté příspěvky jsou přiřazeny ke stanoveným obdobím, za něž se podává zpráva, přičemž právní nárok ERF vůči členským státům ERF vzniká pouze v těchto obdobích, jsou všechny částky, které byly přijaty předem, spíše než jako vyžádaný kapitál uznány jako závazky.

2.9.1.   Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

Kapitál fondu

10 442

20 834

29 331

60 607

Nevyžádaný kapitál fondu

-

-

(6 040 )

(6 040 )

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2023

10 442

20 834

23 290

54 566

Kapitál fondu

10 435

20 819

29 290

60 544

Nevyžádaný kapitál fondu

-

-

(4 840 )

(4 840 )

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2024

10 435

20 819

24 449

55 704

Nevyžádaný kapitál představují částky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány. Vyžádaný kapitál představuje příspěvky vyžádané ERF, jež členské státy převedly na pokladní účty (viz níže 2.9.2).

Rozhodnutím Rady (EU) 2024/2906 (6) se příspěvky členských států stanovené ve vnitřní dohodě o 8. a 9. ERF odpovídajícím způsobem snížily o částku 6,3 milionu EUR z finančních prostředků uvolněných z 9. ERF. Částky vrácené na základě tohoto snížení byly započteny v rámci dodatečných výzev k poskytnutí finančních prostředků v 11. ERF. Vratka bude ve skutečnosti použita proti první splátce v roce 2025 (viz poznámka 2.7.2.).

I když Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření všech programů, v souladu s článkem 153 dohody o vystoupení nemůže být jeho podíl, pokud jde o nepřidělené finanční prostředky nebo prostředky uvolněné z titulu zrušení závazku v rámci 9. a 10. ERF, opětovně použit. V roce 2024 požádalo Spojené království, aby jeho druhá a třetí splátka za daný rok byla kompenzována z jeho nesplaceného podílu v rezervě 10. a 11. ERF. Kromě toho bylo Spojenému království vráceno dalších 15 milionů EUR na jeho první splátku z roku 2025 (viz poznámka 2.7.2.1). V důsledku toho byl kapitál 10. ERF snížen o 15 milionů EUR a kapitál 11. ERF o 41 milionů EUR.

2.9.2.   Vyžádaný a nevyžádaný kapitál připadající na jednotlivé členské státy a Spojené království

v milionech EUR

Příspěvky do 11. ERF

%

Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2023

Kapitál vyžádaný v roce 2024

Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2024

Rakousko

2,40

145

(29 )

116

Belgie

3,25

196

(39 )

157

Bulharsko

0,22

13

(3 )

11

Chorvatsko

0,23

14

(3 )

11

Kypr

0,11

7

(1 )

5

Česko

0,80

48

(10 )

39

Dánsko

1,98

120

(24 )

96

Estonsko

0,09

5

(1 )

4

Finsko

1,51

91

(18 )

73

Francie

17,81

1 076

(214 )

862

Německo

20,58

1 243

(247 )

996

Řecko

1,51

91

(18 )

73

Maďarsko

0,61

37

(7 )

30

Irsko

0,94

57

(11 )

46

Itálie

12,53

757

(150 )

606

Lotyšsko

0,12

7

(1 )

6

Litva

0,18

11

(2 )

9

Lucembursko

0,26

15

(3 )

12

Malta

0,04

2

(0 )

2

Nizozemsko

4,78

289

(57 )

231

Polsko

2,01

121

(24 )

97

Portugalsko

1,20

72

(14 )

58

Rumunsko

0,72

43

(9 )

35

Slovensko

0,38

23

(5 )

18

Slovinsko

0,22

14

(3 )

11

Španělsko

7,93

479

(95 )

384

Švédsko

2,94

178

(35 )

142

Spojené království

14,68

887

(176 )

710

Celkem

100,00

6 040

(1 200 )

4 840

Vzhledem k tomu, že kapitál 9. a 10. ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu v předchozích letech, kapitál vyžádaný v roce 2024 ve výši 1 200 milionů EUR se vztahuje výhradně k 11. ERF. Vyžádaný kapitál se snížil z 1 800 milionů EUR v roce 2023 na 1 200 milionů EUR v roce 2024.

2.9.3.   Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

v milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

Zůstatek k 31. 12. 2022

(2 513 )

2 010

(38 )

541

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 8. ERF

2 762

(2 762 )

–

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF

427

(432 )

6

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF

(676 )

676

(87 )

87

–

Zůstatek k 31. 12. 2023

–

(509 )

(120 )

628

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF

–

(1 )

1

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF

–

–

(68 )

68

–

Zůstatek k 31. 12. 2024

–

(510 )

(187 )

696

–

V této položce jsou vykázány zdroje převedené mezi aktivními ERF.

Od vstupu dohody z Cotonou v platnost se veškeré nevydané prostředky z předchozích aktivních ERF převádí do nejnověji otevřeného ERF, poté co bylo zrušeno jejich přidělení na závazky. O zdroje převedené z jiných ERF se navyšují prostředky cílového fondu a snižují prostředky fondu původu. Prostředky převedené do výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF lze přidělit na závazky pouze za zvláštních podmínek stanovených ve vnitřních dohodách.

3.   PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PŘÍJMY

v milionech EUR

 

Pozn.

2024

2023

Příjmy z nesměnných transakcí

3.1

41

14

Příjmy ze směnných transakcí

3.2

90

52

Celkem

 

131

65

3.1.   PŘÍJMY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Příjmy z nesměnných transakcí se vztahují k transakcím, kdy převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytl přibližnou protihodnotu. Tato položka zahrnuje zejména částky přijaté od Komise v průběhu roku a zpětně získané provozní výdaje.

v milionech EUR

 

Pozn.

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Inkaso výdajů

 

1

16

7

24

6

Příjmy ze spolufinancování

3.1.1

–

12

5

17

8

Celkem

 

1

28

12

41

14

Příjmy z nesměnných transakcí lze rozčlenit podle způsobu řízení následovně:

v milionech EUR

 

2024

2023

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

1

–

Výkonné agentury

2

–

Delegace EU

4

5

 

7

5

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Třetí země

31

6

Veřejnoprávní subjekty

–

–

Mezinárodní organizace

3

3

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

–

–

 

34

9

Celkem

41

14

3.1.1.   Příjmy ze spolufinancování

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných příjmů z nesměnných transakcí, a jako takové by v okamžiku, kdy jsou obdrženy, neměly mít vliv na výkaz finanční výkonnosti. Tyto příspěvky zůstanou vykázány jako závazky (viz poznámka 2.7.2 a 2.7.2.1), dokud nejsou splněny podmínky vázané na darované prostředky, tj. dokud nevzniknou způsobilé výdaje (viz poznámka 3.5). Odpovídající částka bude následně uznána ve výkazu finanční výkonnosti jako příjmy z nesměnných transakcí plynoucí ze spolufinancování. Dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je proto nulový.

3.2.   PŘÍJMY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Finanční příjmy

–

1

18

19

9

Ostatní příjmy

2

4

65

71

43

Celkem

2

5

83

90

52

19 milionů EUR v rámci okruhu finančních příjmů tvoří zejména naběhlé úroky z neuhrazených inkasních příkazů, úroky z předběžného financování, úroky z účtů u centrálních a komerčních bank a příjmy z finančních nástrojů.

Jako „ostatní příjmy“ jsou vykázány zejména kurzové zisky. Související kurzové ztráty jsou vykázány v položce „Ostatní výdaje“ (viz poznámka 3.7).

VÝDAJE

3.3.   NÁKLADY VYNAKLÁDANÉ JINÝMI SUBJEKTY

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Náklady na technickou pomoc

–

–

4

4

3

Částka 4 miliony EUR zahrnuje výdaje na technickou pomoc vynaložené v rámci několika finančních nástrojů.

3.4.   NÁSTROJE POMOCI

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Programovatelná pomoc

2

(13 )

641

630

841

Makroekonomická podpora

–

–

–

–

7

Odvětvová politika

–

–

–

–

(1 )

Projekty uvnitř AKT

–

89

408

497

779

Pomoc při mimořádných událostech

–

12

(25 )

(13 )

230

Institucionální podpora

–

2

3

4

12

Kompenzace za ztrátu příjmů z vývozu

–

–

–

–

2

Příspěvky do svěřenských fondů

–

–

118

118

311

Celkem

2

90

1 145

1 237

2 181

Provozní náklady ERF vznikají činností různých nástrojů pomoci. Mají různou podobu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

V roce 2024 se provozní náklady snížily o 944 milionů EUR, a to především v důsledku výrazného snížení výdajů v rámci 11. ERF, které klesly z 1 906 milionů EUR v roce 2023 na 1 145 milionů EUR v roce 2024. Tento pokles byl zaznamenán ve všech programech a je v souladu s životním cyklem ERF.

Podobně změny ve výdajích v rámci 9. a 10. ERF jsou v souladu s životním cyklem ERF a s postupným uzavíráním smluv. V roce 2024 bylo dokončeno a uzavřeno mnoho smluv v rámci těchto ERF, což vedlo ke snížení výdajů.

Záporné částky v rámci 10. a 11. ERF týkající se programů programovatelné pomoci a pomoci při mimořádných událostech jsou způsobeny zrušením časového rozlišení v roce 2023, které bylo vyšší než skutečné výdaje vzniklé v roce 2024. Zejména v případě 11. ERF se záporné částky týkají smlouvy se Světovou bankou, která měla původně skončit v prosinci 2023 a poté byla v průběhu roku 2024 prodloužena do prosince 2025. Komise do tohoto svěřenského fondu přispívá jak z prostředků svěřenského fondu pro Afriku, tak ERF. Při uplatnění zásady priority spotřeby na předběžné financování byly výdaje vzniklé v roce 2024 přiděleny svěřenskému fondu pro Afriku, přičemž využití prostředků z fondů ERF se očekává v roce 2025.

Kromě toho byly výdaje na programovatelnou pomoc, pomoc při mimořádných událostech a projekty v rámci AKT ovlivněny ve výši 175 milionů EUR reverzováním výdajů příštích období zachycených v roce 2023 v souvislosti se čtyřmi projekty, včetně smlouvy se Světovou bankou. Na základě aktualizovaných informací o plnění obdržených od prováděcích partnerů, které přesněji odrážejí skutečný pokrok projektů, nebyly v roce 2024 u těchto smluv zachyceny žádné výdaje příštích období.

3.5.   NÁKLADY NA SPOLUFINANCOVÁNÍ

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Spolufinancování

–

12

5

17

8

Jedná se o výdaje na projekty spolufinancování vzniklé v roce 2024. Je třeba poznamenat, že mezi těmito výdaji jsou vykázány i odhady provedené při oddělování účetních období (a je v nich tedy zahrnuto i reverzování odhadů z předchozího roku).

V souladu s účetními pravidly pro spolufinancování neměly vzniklé částky žádný dopad na výsledek ERF za daný rok, protože byly uznány jak ve výdajích na spolufinancování, tak u příjmů ze spolufinancování (viz rovněž poznámka 3.1.1).

Výdaje na nástroje pomoci a spolufinancování v členění podle způsobů řízení

v milionech EUR

 

2024

2023

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

17

50

Výkonné agentury EU

3

16

Svěřenské fondy

118

290

Delegace EU

148

235

 

286

591

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

84

(45 )

Mezinárodní organizace

287

994

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

156

201

Veřejnoprávní subjekty

126

147

Třetí země

314

297

Subjekty EU s partnerstvím veř. a soukromého sektoru

–

3

 

967

1 597

Celkem

1 254

2 189

3.6.   FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Čisté ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek

–

(5)

4

(1)

2

Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

–

–

3

3

3

Dotace na poplatky

–

–

2

2

1

Celkem

–

(5)

9

3

7

Čisté ztráty ze znehodnocení u půjček a pohledávek zahrnují ztráty ze znehodnocení u finančních nástrojů a odhadované výdaje na nedobytné částky, které vyplývají z inkasních příkazů po splatnosti (starší než 2 roky), z úpadků a upuštění od pohledávek.

Důvodem 3 milionů EUR finančních výdajů na finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou zejména kurzové rozdíly a změny úroků a reálné hodnoty u několika finančních nástrojů.

Částka 2 miliony EUR v položce „Dotace na poplatky“ se týká nákladů vzniklých v rámci finančního nástroje Kulima.

3.7.   OSTATNÍ VÝDAJE

Do této položky jsou zahrnuty výdaje administrativní povahy, například externí služby mimo IT, výdaje na operativní leasing, komunikace a publikace, výdaje na školení atd.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2024

2023

Výdaje na správu a IT

-

1

42

43

51

Rezerva na rizika a výdaje

-

-

-

-

1

Realizované ztráty z pohledávek z obchodního styku

1

2

-

4

-

Kurzové ztráty

1

4

59

63

62

Kurzové ztráty u finančních nástrojů

–

–

1

1

1

Celkem

2

7

101

110

116

Položka „Výdaje na správu a IT“ zahrnuje částky, které jsou podle vnitřní dohody ERF s Komisí určeny na úhradu administrativních výdajů, které vznikly na ústředí i v delegacích při správě programů ERF.

4.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.1.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Podmíněná aktiva jsou možná aktiva, která vznikla jako důsledek událostí v minulosti a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Záruky za předběžné financování

–

–

19

19

32

Celkem

–

–

19

19

32

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, se požaduje v některých případech při platbě záloh poskytnutí jistoty.

Na konci roku 2024 činily záruky za předběžné financování 19 milionů EUR oproti 32 milionům EUR v roce 2023. To je v souladu s likvidací ERF a s postupným uzavíráním smluv.

V případě zakázek řízených v režimu nepřímého řízení není příjemcem záruk ERF, nýbrž jiní veřejní zadavatelé, takže ERF o těchto zárukách neúčtuje.

4.2.   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněné závazky jsou buď možné závazky, které vyplývají z minulých událostí a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že nastane nebo nenastane jedna nebo více nejistých budoucích událostí, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky, nebo současné závazky vyplývající z minulých událostí, u nichž není odchozí tok prostředků pravděpodobný nebo jejichž výši nelze spolehlivě určit.

4.2.1.   Poskytnuté záruky

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Poskytnuté záruky

–

–

26

26

28

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je ERF vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. Uvedené částky nezohledňují finanční rezervy a finanční závazky, jež jsou k těmto programům uznány.

Částka 26 milionů EUR souvisí se zárukami v rámci těchto finančních nástrojů: 9 milionů EUR v rámci finančního nástroje EURITZ, 10 milionů EUR v rámci fondu KULIMA FUND a další 7 miliony EUR v rámci facility ZAMBIA pro hodnotový řetězec zemědělské produkce.

4.2.2.   Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Probíhající soudní řízení

–

–

7

7

7

Na konci roku 2024 probíhala pouze dvě řízení, v nichž se jedná o celkem 7 milionů EUR.

4.3.   DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.3.1.   Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje

Níže vykázaná částka představuje rozdíl mezi zbývajícími závazky (RAL, „Reste à Liquider“) a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu finanční výkonnosti vykázány jako výdaje. Zbývající rozpočtové závazky představují závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

v milionech EUR

 

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31.12.2024

31.12.2023

Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje

15

166

2 520

2 701

3 449

Pokles zbývajících závazků je z velké části způsoben snížením zbývajících rozpočtových závazků, které na konci roku 2024 činily 3 812 milionů EUR (2023: 5 116 milionů EUR). To je v souladu s životním cyklem ERF a souvisí to s vývojem počtu otevřených smluv (viz poznámka 2.2).

5.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik ERF se týkají operací treasury, které provádí Komise jménem ERF při správě jeho prostředků.

5.1.   ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení operací treasury stanoví finanční nařízení pro 11. ERF a vnitřní dohoda.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývají následující hlavní zásady:

a)

Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést z ERF platby.

b)

Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech i v jiných měnách.

c)

Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmějí být přečerpány.

Vedle těchto zvláštních účtů má Komise u finančních institucí (centrálních i obchodních bank) jménem ERF otevřeny další účty. Tyto účty slouží k provádění odchozích a příchozích plateb s výjimkou příspěvků členských států do rozpočtu.

Operace treasury a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa operací treasury a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy platí pro jednotlivé druhy operací a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

5.2.   MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice ERF vůči měnovému riziku ke konci roku – čistá pozice

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

 

USD

EUR

Ostatní

Celkem

USD

EUR

Ostatní

Celkem

Finanční aktiva

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

10

4

7

21

7

7

3

17

Fin. aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

42

61

9

112

16

49

8

73

Pohledávky

6

5

–

11

7

4

–

11

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

11

400

–

411

6

595

–

601

 

69

470

16

555

36

655

11

704

Finanční závazky

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční rezervy a závazek ze záruk

–

3

–

3

–

2

2

4

 

–

3

–

3

–

2

2

4

Celkem

69

473

16

558

36

657

13

706

Všechny příspěvky jsou drženy v eurech. Jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Operace treasury ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

5.3.   ÚROKOVÉ RIZIKO

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Úroky nabíhají ze zůstatků na jeho různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření k tomu, aby výnosový úrok řádně odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Příspěvky do rozpočtu ERF převádějí členské státy na zvláštní účty zřízené u jimi určených finančních institucí. Aby bylo možné řešit riziko záporného úročení, které existovalo před několika lety, jsou zavedeny postupy pro řízení hotovosti s cílem minimalizovat zůstatky na příslušných účtech. Navíc platí, že v souladu s nařízením Rady (EU) 2016/888 (7) je případné záporné úročení těchto účtů nákladem příslušného členského státu.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech u obchodních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na tržní referenční sazbu a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. ERF proto nepodstupuje riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly úročeny pod úrovní tržních sazeb.

5.4.   ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Maximální expozice vůči úvěrovému riziku:

U finančních aktiv jsou vykazované částky čistými účetními hodnotami a představují expozici ERF vůči úvěrovému riziku na konci sledovaného období.

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

Finanční aktiva

 

 

Půjčky

21

16

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

411

601

Pohledávky ze směnných transakcí  (*1)

11

11

Poskytnuté záruky

 

 

Smlouvy o finanční záruce

12

14

Celkem k 31. 12. 2024

454

642


Úvěry z finančních nástrojů: úvěrová kvalita

v milionech EUR

31.12.2024

 

Fáze 1

Fáze 2

Fáze 3

POCI

Celkem

Úvěrové hodnocení

 

 

 

 

 

Prémiová a vysoká kvalita

–

–

–

–

–

Vyšší střední kvalita

–

–

–

–

–

Nižší střední kvalita

–

–

–

–

–

Neinvestiční stupeň a stupeň selhání

16

6

3

–

25

Hrubá účetní hodnota

16

6

3

–

25

Minus opravná položka na ztráty

3

1

–

–

4

Čistá účetní hodnota

13

5

3

–

21


Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

 

 

 

Úvěrové hodnocení

 

 

Prémiová a vysoká kvalita

314

514

Vyšší střední kvalita

91

77

Nižší střední kvalita

6

11

Neinvestiční stupeň a stupeň selhání

–

–

Hrubá účetní hodnota

411

601

Minus opravná položka na ztráty

-

-

Čistá účetní hodnota

411

601


Pohledávky: úvěrová kvalita

v milionech EUR

31.12.2024

 

Není splatné

Po splatnosti 0–30

dní

Po splatnosti 31–90

dní

Po splatnosti

91 dní – 1 rok

Po splatnosti

> 1 rok

Celkem

Hrubá účetní hodnota

11

–

–

–

–

11

Minus opravná položka na ztráty

–

–

–

–

–

–

Čistá účetní hodnota

11

–

–

–

–

11

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty: úvěrová kvalita

V roce 2024 se finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zahrnuté v této účetní závěrce týkají investic do vlastního kapitálu, které nepodléhají úvěrovému riziku (viz poznámka 2.1).

5.5.   RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

Finanční závazky a závazky v této položce jsou vykázány v účetní hodnotě z rozvahy.

v milionech EUR

 

< 1 rok

1–5 let

> 5 let

Celkem

Finanční závazky k 31. 12. 2024

256

–

–

256

Finanční závazky k 31. 12. 2023

391

2

–

393

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje na dané rozpočtové období vždy dostačovaly k provedení plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří splátek hrazených v průběhu roku, zatímco platby vykazují sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že zdroje treasury budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, jež mají být v daném měsíci provedeny, pokladna Komise a příslušná oddělení vydávající prostředky se o stavu pokladny navzájem pravidelně informují.

Kromě výše uvedeného se při operacích treasury ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

6.   ZVEŘEJNĚNÍ SPŘÍZNĚNÝCH STRAN

Spřízněnými stranami ERF jsou svěřenský fond EU Bêkou, svěřenský fond EU pro Afriku a Evropská komise. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací ERF, a proto nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na údaje o těchto transakcích.

ERF je spravován Komisí, a nemá tedy samostatný řídící orgán. Finanční nároky vrcholového vedení EU, včetně Komise, jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce Evropské unie v oddíle 7.2 „Finanční nároky členů vrcholového vedení“.

7.   UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni podpisu účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděla o žádných významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

8.   SESOUHLASENÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek hospodaření běžného roku byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Sesouhlasení obou výsledků je provedeno v níže uvedené tabulce, jež uvádí hlavní srovnávané částky rozdělené do příjmových a výdajových položek. V poznámkách k tabulce jsou uvedeny doplňující informace o povaze klíčových položek v sesouhlasení.

v milionech EUR

 

2024

2023

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

(1 240 )

(2 249 )

Příjmy

 

 

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu

(25 )

(11 )

Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané

(4 )

(2 )

Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce

18

12

Čistý vliv předběžného financování

38

36

Příjmy příštích období (netto)

(98 )

(54 )

Výdaje

 

 

Dosud neuhrazené náklady běžného roku

65

(55 )

Náklady minulých let uhrazené v běžném roce

(176 )

(349 )

Čistý vliv předběžného financování

1 147

556

Výdaje příštích období (netto)

(1 071 )

59

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK

(1 345 )

(2 056 )

8.1.   POLOŽKY V SESOUHLASENÍ – VÝNOSY

Rozpočtové příjmy rozpočtového roku odpovídají příjmům, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v tomto rozpočtovém roce, a částkám, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu, jsou součástí výsledku hospodaření, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezerv a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít na závazky.

Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku, jelikož nejsou součástí rozpočtových příjmů. Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce však musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý dopad položky předběžného financování se týká zúčtování předběžného financování s částkami získanými zpět od příjemců. Tato přijatá hotovost představuje rozpočtové příjmy, ale nemá žádný dopad na hospodářský výsledek, a proto musí být pro účely sesouhlasení připočtena.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus reverzování příjmů příštích období za předchozí rok.

8.2.   POLOŽKY SESOUHLASENÍ – VÝDAJE

Dosud neuhrazené výdaje běžného roku je třeba pro účely sesouhlasení připočíst, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Náklady minulých let uhrazené v běžném roce však musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek buď nemají vliv, nebo v případě oprav snižují výdaje.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá vliv na hospodářský výsledek, avšak ovlivňuje výsledek plnění rozpočtu.

Čistý vliv předběžného financování je saldem nového předběžného financování vyplaceného v běžném roce (uznaného jako rozpočtový výdaj běžného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce či letech minulých, po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely oddělení účetních období. Jedná se tedy o způsobilé výdaje, jež vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak nebyly dosud vůči ERF vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus reverzování výdajů příštích období zaúčtovaných v předchozím roce.

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2024  (8)

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 238 a 239 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (9) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (10) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie zřizuje prostřednictvím rozhodnutí Evropská komise, a to po konzultaci Evropského parlamentu a Rady nebo po jejich schválení těmito orgány. Rozhodnutí zahrnuje zřizovací dohodu s dalšími dárci.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—

zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—

svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—

svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—

cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Úkoly

Svěřenský fond EU Bêkou byl zřízen s cílem podpořit stabilizaci a rekonstrukci Středoafrické republiky. Jeho hlavním cílem, jak je stanoveno ve zřizovací dohodě, je „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování programů na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU Bêkou od svého vzniku v červenci 2014 přijal 22 programů a počet jeho příjemců přesáhl 2,5 milionu. Jeho programy mají za cíl pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize, která propukla v roce 2013. Konkrétním cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat hospodářskému oživení a vytváření pracovních míst a podporovat sociální soudržnost a usmíření.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU Bêkou zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát svých dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru svěřenského fondu. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU Bêkou se skládají ze zástupců dárců, Komise, Evropského parlamentu, zástupce úřadů Středoafrické republiky a z pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Hlavním úkolem správní rady je přijímat a přezkoumávat celkovou strategii svěřenského fondu. Operační výbor zodpovídá za výběr akcí financovaných z fondu a dohlíží na jejich provádění. Schvaluje rovněž roční účetní závěrky a výroční zprávy týkající se činností financovaných ze svěřenského fondu.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU Bêkou je financován z příspěvků dárců.

Roční účetní závěrka

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení svěřenského fondu Evropské unie pro Středoafrickou republiku“(„svěřenského fondu EU Bêkou“) a jeho „vnitřní pravidla“ („dohoda o zřízení“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetního svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise. Účetní odpovídá za stanovení účetních postupů a účtové osnovy, které jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie. Interní auditor Komise, OLAF a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům Unie stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí. Ve svěřenských fondech Unie je rovněž každoročně prováděn nezávislý externí audit.

Složení roční účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována za období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince a tvoří ji finanční výkazy a zprávy o plnění rozpočtu. Zatímco účetní závěrka a doprovodná příloha jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, zprávy o plnění rozpočtu vycházejí především z pohybu hotovosti.

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrku audituje nezávislý externí auditor. Předběžné účetní závěrky sestavené účetní jsou předloženy do dne 15. února následujícího roku operačnímu výboru, který je následně předá auditní společnosti, kterou vybírá účetní jednotka na základě výběrového řízení. Po auditu finalizuje účetní roční účetní závěrku a předloží ji operačnímu výboru ke schválení (čl. 8.3.4 písm. c)).

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU Bêkou je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

V červenci roku 2014 zřídila EU svůj první svěřenský fond, nazvaný Bêkou, což v jazyce sango znamená „naděje“, s cílem pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize z roku 2013. Cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat rozvoji venkova a hospodářskému oživení a podporovat usmíření. Od svého vzniku financoval svěřenský fond EU Bêkou 22 programů zahrnujících 119 projektů a jeho pomoc se dostala k více než polovině obyvatel země.

Středoafrická republika zůstává ze všech hledisek křehkým státem, zejména pokud jde o správu věcí veřejných a dostupnost místních zdrojů (lidských, technických, finančních atd.), umožňující čelit výzvám rozvoje.

Bezpečnostní situace se zlepšuje; násilí mezi ozbrojenými silami se snižuje. Destabilizace sousedních zemí však zvyšuje nestabilitu v zemi v důsledku přílivu súdánských uprchlíků do Středoafrické republiky. V říjnu uzavřely Čad a Středoafrická republika dohodu o společné ochraně sdílených hranic. Přibližně 20 % obyvatel Středoafrické republiky je stále vysídleno, a proto je potřeba humanitární pomoci i nadále vysoká.

Hospodářská situace se vyznačuje drastickým poklesem veřejných příjmů v kontextu slabého růstu. Dialog s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) však pokračuje.

Politický život v roce 2025 se ponese ve znamení komunálních a prezidentských voleb, které byly opakovaně odloženy.

Řízení operací fondu Bêkou bylo přesunuto do delegace ve Středoafrické republice, nicméně finanční a smluvní stránka je stále soustředěna v Bruselu.

Klíčové úspěchy v konkrétních oblastech zájmu

Níže uvedené klíčové úspěchy roku 2024 odrážejí hlavní konkrétní cíle/oblasti intervence svěřenského fondu.

V oblasti přístupu ke službám svěřenský fond Bêkou pokračoval v podpoře oblasti zdravotnictví a oblasti zásobování vodou a sanitárních a hygienických potřeb (WASH). V roce 2024 vzrostl počet lidí, kteří měli prospěch z lepšího přístupu k vodě a hygienickým a sanitárním službám (EHA – ukazatel 1.1) o dalších 107 842 osob, čímž se celkový počet příjemců od začátku fungování fondu zvýšil na 1 177 587. Jednalo se o 5% překročení původního cíle.

Počet osob, které v průběhu roku využily lékařské konzultace a zdravotní intervence (ukazatel 1.2), byl nízký (53 264) v důsledku uzavření projektů souvisejících s třetí složkou programu HEALTH. Celkový počet příjemců však činil 9 132 811, což bylo při cílovém počtu 7 915 873 o 15 % více, než se očekávalo. Poslední dva projekty HEALTH (RESULDE ALIMA a GENRE III IRC) ukončily v tomto roce činnost.

Počet příjemců činností v oblasti gramotnosti se oproti původnímu cíli v letech 2023–2024 výrazně zvýšil (+35 %) ze 17 105 na 23 054.

V oblasti sociální soudržnosti byla většina aktivit realizovaných s podporou svěřenského fondu EU Bêkou zaměřena na posílení postavení žen a boj proti genderově podmíněnému násilí a na posílení médií v zemi.

V roce 2024 mělo z aktivit zaměřených na posílení socioekonomického postavení prospěch 15 741 dívek a žen, a počet příjemců tím dosáhl 173 109, což výrazně převyšovalo původní cíl (+380 %). v letošním roce bylo v rámci programu Bêkou (ukazatel 2.2) podpořeno 2 494 osob, které přežily genderově podmíněné násilí, což bylo celkem 16 769 z plánovaných 133 943. To představuje pouze 13% míru dokončení.

V rámci činnosti 2.4 (civilní budování míru po konfliktu a/nebo předcházení konfliktům) obdrželo podporu o 36 870 osob více, a od vzniku fondu to bylo celkem 418 581 osob (+172 %).

V oblasti podpory obnovy hospodářských a výrobních odvětví svěřenský fond EU Bêkou pomáhal zemědělství zaměřenému na výrobu i samozásobení, přičemž podporoval zemědělské skupiny a drobné zemědělce, posiloval vytváření pracovních míst (jak činnosti náročné na intenzitu práce, tak odborné vzdělávání, rozvoj činností vytvářejících příjmy) a usnadňoval přístup k finančním službám pro malé podniky a jednotlivce.

V letošním roce bylo v rámci tohoto cíle dosaženo jen několika úspěchů, protože většina projektů je již dokončena. Přesto došlo k 2% nárůstu (1 471) osob, které obdržely podporu na zahájení činnosti vytvářející příjmy. V průběhu uvedeného roku mělo prospěch z činností odborného vzdělávání 6 263 osob (ukazatel 3.6), což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 6 %. 6 220 osob absolvovalo odbornou přípravu v rámci projektu DEVRUR II realizovaného agenturou Enabel.

Projekt PAPEUR Rural (ITC) pokračoval v podpoře 35 družstev založených v roce 2022.

Rozpočet a plnění rozpočtu

Do konce roku 2024 činily příspěvky do svěřenského fondu EU Bêkou více než 310 milionů EUR, stejně jako v předchozím roce 2023, a další příjmy ve výši 2 miliony EUR plynuly fondu z výnosových úroků. Svěřenský fond dokončil přidělování všech přijatých příspěvků na závazky, jakož i uzavírání smluv o nich ke dni 31. prosinci 2021, s výjimkou smluv na prostředky vyhrazené na sledování, hodnocení, audit a komunikaci, které mohou být uzavřeny i po tomto datu.

Dodavatelům bylo v roce 2024 vyplaceno více než 7 milionů EUR; od vzniku svěřenského fondu tak bylo celkem vyplaceno více než 290 milionů EUR.

V roce 2024 probíhalo 11 smluv s celkovým rozpočtem přibližně 81 milionů EUR. Z toho bylo 8 operačních projektů a 1 projekt technické pomoci.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování se snížilo o 1 126 tis. EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu a následného snížení počtu nových smluv: v roce 2024 bylo podepsáno pouze 5 smluv o auditu, hodnocení a komunikačních činnostech v hodnotě 167 tis. EUR;

—

finanční závazky se snížily o 6 893 EUR, a to zejména z důvodu absence vybraných příspěvků v průběhu roku;

—

provozní výdaje se snížily o 17 968 tis. EUR v důsledku průběžné likvidace svěřenského fondu, která vedla ke snížení počtu otevřených smluv, a tedy snížení výdajů.

ROZVAHA

v tisících EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

Předběžné financování

–

–

 

–

–

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

Předběžné financování

2 619

3 745

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2 267

3 462

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

23 465

28 420

 

28 350

35 627

AKTIVA CELKEM

28 350

35 627

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Finanční závazky

(24 108 )

(31 001 )

 

(24 108 )

(31 001 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Závazky

(2 536 )

–

Výdaje příštích období

(1 707 )

(4 626 )

 

(4 243 )

(4 626 )

ZÁVAZKY CELKEM

(28 350 )

(35 627 )

ČISTÁ AKTIVA

–

–

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR

 

2024

2023

PŘÍJMY

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

Výnosy z darů

6 894

24 550

Inkaso výdajů

183

717

 

7 076

25 268

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

Finanční příjmy

884

636

 

884

636

Příjmy celkem

7 961

25 904

VÝDAJE

 

 

Provozní náklady

(6 310 )

(24 278 )

Finanční náklady

(166 )

–

Ostatní výdaje

(1 485 )

(1 626 )

Výdaje celkem

(7 961 )

(25 904 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

–

–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR

 

2024

2023

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

1 126

7 420

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

1 196

132

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

(6 894 )

18 450

Zvýšení/(snížení) závazků

2 536

(4 563 )

Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období

(2 919 )

2 665

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

(4 955 )

24 104

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

(4 955 )

24 104

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

28 420

4 316

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

23 465

28 420

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2024  (11)

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SVĚŘENSKÉM FONDU EU PRO AFRIKU

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 238 a 239 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (12) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (13) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie zřizuje prostřednictvím rozhodnutí Evropská komise, a to po konzultaci Evropského parlamentu a Rady nebo po jejich schválení těmito orgány. Rozhodnutí zahrnuje zřizovací dohodu s dalšími dárci.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—

zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—

svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—

svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—

cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Úkoly

Hlavním cílem svěřenského fondu EU pro Afriku je podporovat všechny aspekty stability a přispívat k lepšímu řízení migrace a řešení hlavních příčin destabilizace, násilného vysídlování a nelegální migrace. Za tímto účelem fond zejména podporuje odolnost, ekonomické a rovné příležitosti, bezpečnost a rozvoj a řeší porušování lidských práv.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování akce na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve třech hlavních zeměpisných oblastech, totiž v oblasti Sahelu a Čadského jezera, v Africkém rohu a v severní Africe. Jeho projekty však mohou v individuálních případech pomoci i sousedním zemím způsobilých zemí. Svěřenský fond je zřízen na dobu určitou a jeho úkolem je pomáhat v krátkodobém i střednědobém horizontu řešit problémy uvedených regionů.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU pro Afriku zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát jeho dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU pro Afriku se skládají ze zástupců dárců a Komise a ze zástupců nepřispívajících členských států EU, orgánů způsobilých zemí a regionálních organizací jakožto pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Hlavním úkolem správní rady je přijímat a přezkoumávat celkovou strategii svěřenského fondu. Operační výbor zodpovídá za výběr akcí financovaných z fondu a dohlíží na jejich provádění. Schvaluje rovněž roční účetní závěrky a výroční zprávy týkající se činností financovaných ze svěřenského fondu.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU pro Afriku je financován z příspěvků dárců.

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe“ a jeho „vnitřní pravidla“ („zřizovací dohoda“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetní svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise.

Složení roční účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována za období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince a tvoří ji finanční výkazy a zprávy o plnění rozpočtu. Zatímco účetní závěrka a doprovodná příloha jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, zprávy o plnění rozpočtu vycházejí především z pohybu hotovosti.

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrku audituje nezávislý externí auditor. Předběžné účetní závěrky sestavené účetní jsou předloženy do dne 15. února následujícího roku operačnímu výboru, který je následně předá auditní společnosti, kterou vybírá účetní jednotka na základě výběrového řízení. Po auditu finalizuje účetní roční účetní závěrku a předloží ji operačnímu výboru ke schválení.

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU pro Afriku je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

V souladu s ukončením smluvního období ke dni 31. prosince 2021 svěřenský fond EU pro Afriku od ledna 2022 nefinancoval žádné nové finanční závazky ani žádné navýšení rozpočtu. Smluvně zajištěny mohou být jedině finanční závazky související se správními činnostmi, jako jsou audity, hodnocení, sledování a komunikační činnosti. Programy svěřenského fondu EU pro Afriku budou pokračovat až do konce roku 2025.

V průběhu roku 2024 svěřenský fond EU pro Afriku dále prokázal, že je rychlým a účinným nástrojem provádění, který usnadňuje politický dialog s africkými partnerskými zeměmi, uplatňuje inovativní přístupy a přináší hmatatelné výsledky ve všech třech regionech (Sahel a Čadské jezero, Africký roh a severní Afrika).

V září 2024 zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD) zvláštní zprávu o auditu svěřenského fondu EU pro Afriku (14). Účetní dvůr uznal, že svěřenský fond EU pro Afriku si vypracoval nový přístup ke shromažďování informací o základních příčinách nestability, nelegální migrace a vysídlování, ke zjišťování rizik v oblasti lidských práv v nestabilním prostředí a k vykazování kumulativních výsledků svých akcí. Rada rovněž uznala, že svěřenský fond EU přispěl k udržení migrace na předním místě rozvojového a politického programu a že projekty svěřenského fondu EU byly schopny vykázat uskutečnění mnoha plánovaných výstupů a že svých cílů částečně dosáhly.

Oblast Afrického rohu zůstává i v roce 2024 nadále velmi nestabilním regionem, který čelí mnoha výzvám souvisejícím s vážnými dopady změny klimatu, socioekonomickými a politickými překážkami a probíhajícími konflikty a bezpečnostními hrozbami. Kromě pokračujícího konfliktu v Súdánu přetrvávají vnitřní spory i v některých částech Etiopie a trvá i nestabilita v Somálsku, přičemž důsledky krize v Rudém moři prohlubují inflaci a nejistotu v celé oblasti. Súdán se od října 2024 potýká s největší krizí vnitřního vysídlování na světě, při níž bylo neuvěřitelných 14 milionů osob nuceno opustit své domovy a hledat útočiště v zemi nebo mimo ni. Toto masové vysídlování mělo dalekosáhlý dopad na sousední země. Přesto došlo i k určitému pozitivnímu vývoji, jako je například přistoupení Somálska k Východoafrickému společenství v únoru 2024, schválení finanční podpory MMF pro etiopský program hospodářských reforem a rozhodné vedení, jehož se ujala Keňa v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování.

V této náročné situaci zaznamenal svěřenský fond EU významný pokrok v podpoře hospodářských a pracovních příležitostí v oblasti Afrického rohu. Do června 2024 bylo vytvořeno nebo podpořeno celkem 152 000 pracovních míst, z toho 2 471 pracovních míst v prvním pololetí roku 2024. Kromě toho bylo vytvořeno nebo podpořeno 24 091 mikropodniků a malých a středních podniků, přičemž v roce 2024 jich přibylo 314. Programy svěřenského fondu EU také pomohly přibližně 750 000 jednotlivcům při rozvoji činností vytvářejících příjmy. Toto úsilí bylo obzvláště úspěšné při podpoře uprchlíků, kdy 12 349 uprchlíků využilo podporu při vytváření pracovních míst a 85 593 osob získalo pomoc při činnostech vytvářejících příjmy.

V rámci projektů financovaných ze svěřenského fondu EU bylo dosud poskytnuto 11 milionů zdravotnických služeb domácnostem, z čehož 99 % tvořila lékařská ošetření. Podařilo se dosáhnout zlepšení přístupu ke zdravotnickým zařízením pro 3,67 milionu osob, přičemž v první polovině roku 2024 toho využilo zhruba 59 000 osob. Největšího pololetního výstupu v oblasti WASH (zásobování vodou a sanitárních a hygienických potřeb) bylo od počátku fungování svěřenského fondu EU dosaženo zejména výstavbou nebo obnovou 1 303 zařízení. 3 miliony osob navíc obdržely výživovou pomoc, z toho 54 250 osob v první polovině roku 2024.

Svěřenský fond EU dosáhl významného pokroku ve zlepšování řízení migrace tím, že v první polovině roku 2024 poskytl zásadní pomoc a ochranu 3 256 migrantům a vysídleným osobám, čímž se podpory dostalo celkem téměř 195 000 osobám. V prvním pololetí roku 2024 sehrál svěřenský fond EU navíc klíčovou roli také při podpoře iniciativ v oblasti stabilizace a budování míru v regionu, kdy se celkem 30 162 osob zúčastnilo činností v oblasti předcházení konfliktům a lidských práv se zaměřením na Jižní Súdán. Celkový počet účastníků tak dosáhl 1,37 milionu, což přispělo k posílení míru a politické stability v celém regionu.

Region Sahelu a Čadského jezera se v roce 2024 i nadále potýkal se vzrůstající politickou nestabilitou v celém regionu, bezpečnostními hrozbami, socioekonomickými problémy a sílícími konflikty, což vedlo k tomu, že stále více lidí trpělo nedostatkem potravin a bylo nuceně vysídlováno. Navíc se dále prohloubily politické rozpory v západní Africe, neboť Burkina Faso, Mali a Niger oznámily, že vystupují z Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS).

V první polovině roku 2024 se zintenzivnily konflikty v západní Africe, zejména v zemích centrálního Sahelu a v Nigérii. Tato eskalace byla hlavní příčinou nuceného vysídlování, které postihlo 10,1 milionu lidí (včetně uprchlíků i vnitřně vysídlených osob) ve 12 zemích svěřenského fondu EU pro oblast Sahelu a Čadského jezera.

Velkou část obyvatelstva i nadále postihovala inflace a znehodnocování měny, přičemž se jednalo především o ty nejzranitelnější. Od března do května 2024 se 38 milionů lidí v západní Africe potýkalo s akutním nedostatkem potravin, přičemž se očekávalo, že tento počet se během období neúrody v roce 2024 zvýší na 52 milionů. V této náročné situaci a navzdory postupnému ukončování svěřenského fondu EU, a tudíž i drastickému poklesu jeho aktivních projektů, byly v prvním pololetí roku 2024 i nadále vykazovány významné výsledky. V první polovině roku 2024 například využilo pomoc na rozvoj činností vytvářejících příjmy 56 549 osob z celkového počtu 831 945 osob, které byly podpořeny až dosud, a technické a odborné vzdělávání a přípravu (TVET) a/nebo rozvoj dovedností využilo 2 686 osob, přičemž celkem se jednalo o 240 470 osob.

Významných úspěchů dosáhly také aktivity zaměřené na budování míru, jichž se zúčastnilo 561 874 osob, čímž se celkový počet účastníků zvýšil na 7,1 milionu, a 387 osob bylo vyškoleno v oblasti řízení migrace a ochrany, čímž se celkový počet účastníků zvýšil na 20 953.

V neposlední řadě pak programy financované ze svěřenských fondů EU poskytly ve stejném období pomoc v oblasti potravinového zabezpečení 136 313 osobám (celkem 3,6 milionu) a výživovou pomoc využilo 125 910 osob (celkem 2,8 milionu).

V roce 2024 se region severní Afriky i nadále potýkal se složitými geopolitickými, socioekonomickými a environmentálními výzvami, které dále formovaly migrační vzorce. Vzhledem ke geopolitické nestabilitě zahrnující i probíhající konflikty v Izraeli, Libanonu a Súdánu, k důsledkům válečné agrese Ruska proti Ukrajině a k hospodářskému útlumu i nadále přetrvává tlak v oblasti nelegální migrace směřující do Evropy. Severoafrické země zůstávají důležitými zeměmi původu, tranzitu i cílovými zeměmi migrantů, přičemž některé z nich hostí i velké populace uprchlíků.

V letošním roce bylo v severoafrickém regionu stále prováděno 31 smluv, což představuje rozpočet ve výši 301 milionů EUR (tj. 33 % celkových závazků svěřenského fondu EU v tomto regionu). Tyto zásahy přispěly k dosažení hmatatelných výsledků na severu Afriky od června 2023 do května 2024. Navzdory složitým podmínkám naši partneři v rámci svěřenského fondu EU oznámili, že zlepšili přístup 526 126 osob k základním sociálním službám, poskytli 95 863 základních sociálních služeb a 3 653 navrátivším se migrantům poskytli pomoc po návratu. Kromě toho pokračovalo úsilí o zvyšování povědomí, kdy bylo prostřednictvím informačních kampaní osloveno 150 433 potenciálních migrantů a 16 085 příjemců se zúčastnilo činností v oblasti předcházení konfliktům a lidských práv. V rámci podpory zaměstnanosti a podnikání v rámci svěřenského fondu EU bylo v severoafrickém regionu vytvořeno 2 073 nových pracovních míst, podpořeno 577 mikropodniků a malých a středních podniků, 3 893 osob se zúčastnilo programů legální migrace a mobility a 8 944 osob absolvovalo odbornou přípravu.

Rozpočet a plnění rozpočtu

V roce 2024 se v souladu s ukončením smluvního období k 31. prosinci 2021 v žádném ze tří regionů svěřenského fondu EU pro Afriku neuskutečnil žádný nový program ani rozpočtové doplnění. Celková částka přidělená na závazky na provozní a správní výdaje od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 5 060,13 milionu EUR. Částka schválených operačních programů od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 1 810 milionů EUR pro oblast Afrického rohu; 2 217,8 milionu EUR pro oblast Sahelu a Čadského jezera a 907,3 milionu EUR pro severní Afriku.

V roce 2024 bylo uzavřeno 23 nových smluv v celkové hodnotě 1,8 milionu EUR, přičemž se zohledňuje čistá částka přidělená na závazky, avšak nikoli zrušené závazky. Tyto smlouvy se týkaly pouze správních činností (audit, hodnocení, komunikace a sledování), protože ode dne 31. prosince 2021 již nelze financovat ani operativní programy ani činnosti.

Provozní platby v roce 2024 dosáhly 162,96 milionu EUR, což bylo o 169,44 milionu EUR méně než v roce 2023 (332,4 milionu EUR), jelikož u několika projektů skončila doba provádění.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování se snížilo o 64 731 tis. EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu a následného snížení počtu nových smluv: v roce 2024 bylo podepsáno pouze 23 smluv týkajících se správních činností v hodnotě 1,8 milionu EUR;

—

finanční závazky se snížily o 13 216 tis. EUR, a to zejména v důsledku toho, že příspěvky zaplacené během roku byly nižší než čisté výdaje přiřazené dárcům; a

—

provozní výdaje se snížily o 225 425 tis. EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu, které vedlo ke snížení počtu otevřených smluv, a tedy snížení výdajů.

ROZVAHA

v tisících EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

Finanční aktiva

3 950

3 949

Předběžné financování

–

18 254

 

3 950

22 204

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

Předběžné financování

131 889

178 366

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

24 314

22 396

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

187 539

177 553

 

343 742

378 315

AKTIVA CELKEM

347 691

400 519

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Finanční závazky

(251 339 )

(264 555 )

 

(251 339 )

(264 555 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Závazky

(13 774 )

(14 261 )

Výdaje příštích období

(82 578 )

(121 704 )

 

(96 352 )

(135 965 )

ZÁVAZKY CELKEM

(347 691 )

(400 519 )

ČISTÁ AKTIVA

–

–

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR

 

2024

2023

PŘÍJMY

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

Výnosy z darů

169 603

408 274

Inkaso výdajů

245

179

 

169 848

408 453

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

Finanční příjmy

6 690

4 865

Ostatní výnosy ze směnných transakcí

13 551

13 446

 

20 240

18 311

Příjmy celkem

190 089

426 764

VÝDAJE

 

 

Provozní náklady

(161 869 )

(387 294 )

Finanční náklady

(28 )

(434 )

Ostatní výdaje

(28 191 )

(39 036 )

Výdaje celkem

(190 089 )

(426 764 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

–

–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR

 

2024

2023

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

Provozní činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

64 732

122 362

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

(1 917 )

13 517

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

(13 216 )

(70 236 )

Zvýšení/(snížení) závazků

(486 )

(16 715 )

Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období

(39 126 )

(26 956 )

Investiční činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

–

(2 007 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

9 986

19 966

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

9 986

19 966

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

177 553

157 587

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

187 539

177 553

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU  (15)

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

v milionech EUR

 

31.12.2024

31.12.2023

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

Finanční aktiva

131

91

Předběžné financování

500

592

Pohledávky ze směnných transakcí

5

5

 

637

689

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

Finanční aktiva

5

3

Předběžné financování

876

1 137

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

63

50

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

622

807

 

1 566

1 997

AKTIVA CELKEM

2 203

2 686

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Finanční závazky

(88 )

(85 )

 

(88 )

(85 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Rezervy

(2 )

–

Závazky

(272 )

(406 )

Výdaje příštích období a výnosy příštích období

(858 )

(1 110 )

 

(1 132 )

(1 516 )

ZÁVAZKY CELKEM

(1 220 )

(1 600 )

 

 

 

ČISTÁ AKTIVA

983

1 086

REZERVNÍ A JINÉ FONDY

 

 

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

55 704

54 566

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2 252

2 252

Výsledek hospodaření minulých let

(55 733 )

(53 484 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

(1 240 )

(2 249 )

ČISTÁ AKTIVA

983

1 086

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR

 

2024

2023

PŘÍJMY

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

Inkaso nákladů

42

15

Výnosy z darů svěřenským fondům

59

122

 

100

136

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

Finanční příjmy

26

14

Ostatní příjmy

85

56

 

111

70

Příjmy celkem

211

207

VÝDAJE

 

 

Nástroje pomoci

(1 119 )

(1 870 )

Výdaje vynakládané jinými subjekty

(4 )

(3 )

Výdaje vynakládané svěřenskými fondy

(168 )

(412 )

Výdaje na spolufinancování

(17 )

(8 )

Finanční náklady

(3 )

(7 )

Ostatní výdaje

(140 )

(157 )

Výdaje celkem

(1 451 )

(2 456 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

(1 240 )

(2 249 )

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR

 

2024

2023

Výsledek hospodaření za běžný rok

(1 240 )

(2 249 )

Provozní činnosti

 

 

Navýšení kapitálu – příspěvky

1 138

1 630

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

352

486

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

(13 )

18

Zvýšení/(snížení) rezerv

2

2

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

3

(18 )

Zvýšení/(snížení) závazků

(134 )

(56 )

Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období

(252 )

(172 )

Investiční činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení u nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do přebytku nebo schodku

(42 )

(22 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

(185 )

(382 )

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

(185 )

(382 )

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

807

1 189

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

622

807

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR

 

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

72 955

7 855

65 100

(65 647 )

2 252

1 705

Navýšení kapitálu – příspěvky

(185 )

(1 815 )

1 630

–

–

1 630

Uzavření 8. ERF

(12 164 )

–

(12 164 )

12 164

–

–

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(2 249 )

–

(2 249 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

60 607

6 040

54 566

(55 733 )

2 252

1 086

Navýšení kapitálu – příspěvky

(62 )

(1 200 )

1 138

 

 

1 138

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(1 240 )

 

(1 240 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2024

60 544

4 840

55 704

(56 973 )

2 252

983

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

OBSAH

1.

OBECNÉ SOUVISLOSTI 73

1.1.

PŘEDCHOZÍ ERF 73

1.2.

10. A 11. ERF 74

2.

FINANČNÍ PLNĚNÍ 75

2.1.

FINANČNÍ PLNĚNÍ 75

2.2.

ZDROJE 81

2.3.

OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY 81

3.

GLOSÁŘ 92

1.   OBECNÉ SOUVISLOSTI

ERF, který vznikl v roce 1959, je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany EU určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Jejím hlavním cílem je snížit a nakonec vymýtit chudobu.

Je zřízen vnitřní dohodou mezi zástupci členských států a je spravován zvláštním výborem. Zdroji ERF jsou ad hoc příspěvky od členských států EU, které rozhodují o celkové částce, která bude fondu přidělována (po dobu pěti let). Kromě těchto příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise. Investiční facilitu spravuje EIB.

ERF má víceletý charakter. Každý ERF se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením. Vnitřní dohoda o zřízení posledního ERF, 11. ERF (2014–2020) vstoupila v platnost 1. března 2015. Spolupráce se zeměmi AKT je od roku 2021 zahrnuta v dohodě o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Projekty, které již probíhaly a byly financovány v rámci ERF, však budou i nadále prováděny podle příslušného právního základu ERF.

Tato zpráva je vytvořena v souladu s článkem 39 finančního nařízení pro 11. ERF (16). Poskytuje informace o příjmových a výdajových operacích ERF se zaměřením na důležité události, které měly významný dopad na finanční plnění za rok 2024.

Vzhledem k tomu, že v rámci předchozích ERF (17) neprobíhají žádné operace, obsahuje tato zpráva údaje pouze za 10. a 11. ERF.

1.1.   PŘEDCHOZÍ ERF

6. a 7. ERF

Šestý ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008.

V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) vnitřní dohody o 9. ERF byly zůstatky a prostředky ze zrušených závazků z předcházejících ERF převedeny do 9. ERF.

8. a 9. ERF

V roce 2021 došlo k finančnímu a provoznímu uzavření 8. ERF v celkové výši výdajů 10 374 miliony EUR. Komise oznámila členským státům uzavření osmého ERF ve sdělení, které bylo předloženo Radě v říjnu 2021.

Všechny činnosti osmého ERF byly nyní dokončeny a byly provedeny všechny kontroly a ověření. Byly rovněž uzavřeny všechny smlouvy a finanční rozhodnutí v účetnictví ERF. Všechny inkasní příkazy, které byly po ukončení provozu stále otevřené, byly inkasovány nebo od nich bylo upuštěno, s výjimkou čtyř inkasních příkazů, které jsou sledovány právní službou Komise. V souladu s rozhodnutím Komise C(2003)19044 byly tyto inkasní příkazy převedeny do 9. ERF.

Uzavírání 9. ERF probíhá dobře. Stále je otevřeno 8 smluv, z nichž 6 se týká akcí v Jižním Súdánu (rozhodnutí Rady 2011/315/EU (18)). O těchto akcích bylo rozhodnuto po ustanovení o skončení platnosti 9. ERF a budou uzavřeny ve stanoveném časovém rámci, což přispěje k dokončení činností a projektů spojených s 9. ERF. 9. ERF může být plně uzavřen až po skončení všech smluv a po dokončení jejich hodnocení a auditů.

V letech 2015 až 2024 Komise provedla šest vrácení úvěrů z 8./9. ERF v celkové výši 1 918,9 milionu EUR (19). Zůstatek ve výši 6,3 milionu EUR byl vrácen v lednu 2025 (20) jako součást úhrady první splátky příspěvků členských států do ERF za rok 2025.

1.2.   10. A 11. ERF

Členské státy Evropského společenství a státy AKT podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou dohodu o partnerství AKT-ES (známou také jako „dohoda z Cotonou“). Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003 (a zřídila 9. ERF). Dohoda z Cotonou byla dvakrát pozměněna, poprvé dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (zřídila 10. ERF) a podruhé dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (zřídila 11. ERF).

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropskému společenství unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (21) vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutí Rady 2007/249/ES (22)).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství v srpnu 2013, vstoupila v platnost v březnu 2015.

Podle dohody z Cotonou je na druhé období (2008–2013) pro 10. ERF vyčleněn celkový rozpočet ve výši 22 682 milionů EUR. Z této částky bylo vyčleněno:

—

21 966 milionů EUR pro státy AKT,

—

286 milionů EUR pro ZZÚ a

—

430 milionů EUR pro Komisi na financování plánování a provádění ERF.

Částka pro země AKT je rozdělena následovně:

—

17 766 milionů EUR na financování státních a regionálních indikativních programů,

—

2 700 milionů EUR na spolupráci mezi zeměmi AKT a spolupráci uvnitř regionu a

—

1 500 milionů EUR na investiční facility.

Zejména byl navýšen podíl rozpočtu na regionální programy, což zdůrazňuje význam regionální hospodářské integrace jako základního rámce pro vnitrostátní a místní rozvoj. Inovací 10. ERF bylo vytvoření „pobídkových částek“ pro každou zemi.

Podle dohody z Cotonou je třetí období (2014–2020) poskytování pomoci Společenství státům AKT a ZZÚ financováno z 11. ERF částkou ve výši 30 506 milionů EUR. Z této částky:

—

bylo 29 089 milionů EUR vyčleněno pro státy AKT v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 2 písm. d) vnitřní dohody (z toho 27 955 milionů EUR spravovala Evropská komise).

—

bylo 364,5 milionu EUR vyčleněno pro ZZÚ v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 vnitřní dohody (z toho 359,5 milionu EUR spravovala Evropská komise),

—

bylo 1 052,5 milionu EUR určeno pro Komisi na financování nákladů na plánování a správu zdrojů 11. ERF v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) vnitřní dohody.

2.   FINANČNÍ PLNĚNÍ

2.1.   FINANČNÍ PLNĚNÍ

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 10. ERF

10. ERF

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. 12. 2024

ANALÝZA PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)

NÁSTROJ

PŮVODNÍ PROSTŘEDKY

ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2023

ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2024

Pozn.

SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ

AKT

Spolufinancování

0

202

 

 

202

Pravidelné příspěvky členských států

21 326

(621 )

(89 )

 

20 616

AKT MEZISOUČET

21 326

(419 )

(89 )

 

20 818

ZZÚ

Pravidelné příspěvky členských států

0

239

(3 )

 

236

ZZÚ MEZISOUČET

0

239

(3 )

 

236

 

10. ERF CELKEM

21 326

(180 )

(92 )

 

21 054

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 11. ERF

11. ERF

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. 12. 2024

ANALÝZA PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)

NÁSTROJ

PŮVODNÍ PROSTŘEDKY

ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2023

ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2024

Pozn.

SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ

AKT

Spolufinancování

0

89

2

 

91

Interní dohoda EK o úrovni služeb

0

1

 

 

1

Pravidelné příspěvky členských států

30 060

(896 )

41

 

29 205

AKT MEZISOUČET

30 060

(805 )

 

 

29 297

ZZÚ

Spolufinancování

0

0

 

 

0

Interní dohoda EK o úrovni služeb

0

0

 

 

0

Pravidelné příspěvky členských států

0

351

3

 

354

ZZÚ MEZISOUČET

0

351

 

 

354

 

11. ERF CELKEM

30 060

(455 )

45

 

29 651

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 10. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2024

TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 10. ERF

(v milionech EUR)

 

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AKT

Balíček A – vnitrostátní příděly

12 280

12 268

(20)

100 %

12 255

(9)

100 %

12 201

2

100 %

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

12 280

12 268

(20)

100 %

12 255

(9)

100 %

12 201

2

100 %

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1 960

1 960

(2)

100 %

1 960

(1)

100 %

1 960

(1)

100 %

MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ

343

482

(2)

141 %

483

1

100 %

355

49

74 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

526

526

0

100 %

526

0

100 %

522

 

99 %

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

3 582

3 579

(17)

100 %

3 561

(12)

99 %

3 491

108

98 %

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

1 924

1 763

(29)

92 %

1 755

(12)

100 %

1 695

3

97 %

Spolufinancování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

185

175

(0)

95 %

175

0

100 %

175

2

100 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

5

5

0

110 %

5

0

100 %

5

 

100 %

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

12

11

 

91 %

11

 

100 %

11

 

100 %

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 8./9. ERF

1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZZÚ

Balíček A – vnitrostátní příděly

182

182

(3)

100 %

180

(2)

98 %

172

0

96 %

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

182

182

(3)

100 %

180

(2)

98 %

172

0

96 %

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

14

14

 

100 %

14

 

100 %

14

 

100 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

5

5

 

100 %

5

 

100 %

5

 

100 %

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

34

34

0

100 %

34

0

99 %

34

 

100 %

 

CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)

21 054

21 005

(73)

100 %

20 964

(35)

100 %

20 640

163

98 %

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 11. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2024

TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 11. ERF

(v milionech EUR)

 

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AKT

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

15 218

15 132

(197)

99 %

14 803

80

98 %

12 828

704

87 %

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1 056

1 056

(4)

100 %

1 052

(1)

100 %

1 023

15

97 %

MEZISOUČET: PŘEKLENOVACÍ NÁSTROJ

0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ

112

112

0

100 %

112

0

100 %

42

2

38 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

1 075

1 064

(2)

99 %

1 060

(2)

100 %

968

10

91 %

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

3 961

3 859

(35)

97 %

3 934

8

102 %

3 515

175

89 %

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

7 213

7 168

(59)

99 %

7 082

(8)

99 %

6 220

256

88 %

Spolufinancování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

46

45

(0)

99 %

45

(0)

100 %

43

4

97 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

4

4

 

100 %

4

0

100 %

4

 

100 %

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

33

33

(0)

100 %

33

0

100 %

29

1

89 %

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

10

6

 

60 %

6

0

100 %

6

 

100 %

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF

193

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF

376

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Interní dohoda EK o úrovni služeb

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1

1

 

52 %

1

 

100 %

1

 

100 %

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

211

211

(0)

100 %

194

0

92 %

193

0

100 %

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

12

12

(0)

99 %

12

(0)

100 %

12

 

100 %

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

7

7

0

100 %

6

(0)

95 %

6

0

98 %

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

102

102

0

100 %

102

(0)

99 %

84

15

83 %

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF

19

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF

3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)

29 651

28 809

(297)

97 %

28 444

77

99 %

24 973

1 182

88 %

2.2.   ZDROJE

Povaha příjmů

Hlavní zdroje ERF plynou z příspěvků členských států. Evropská komise a EIB vyzývají třikrát ročně členské státy k přispění do ERF. Výše příspěvků, které jsou každoročně vyžadovány, odráží výši platby, která má být během roku pokryta.

Přehled příspěvků podle členských států

Image 2

2.3.   OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY

Povaha výdajů

Částku dostupnou ve víceletém finančním rámci tvoří ze 3 % prostředky přidělené Komisi na výdaje na podporu a z 97 % prostředky přidělené na provádění projektů ERF. Částky jsou stanoveny každou jednotlivou vnitřní dohodou a mohou být navýšeny o dobrovolné příspěvky a výnosy z operací.

Rozdělení přidělených, smluvně vázaných a vyplacených částek podle povahy výdajů:

 

OPERAČNÍ PROVÁDĚNÍ NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A PŘÍJMY Z ÚROKŮ

(10. a 11. ERF)

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A PŘÍJMY Z ÚROKŮ 10. + 11. ERF

1 621

1 610

(2)

99,3 %

1 606

(2)

99,8 %

1 509

10

94,0 %

OPERAČNÍ PROVÁDĚNÍ (A+B) 10. + 11. ERF

50 705

49 815

(370)

98,2 %

49,409

42

99,2 %

45 612

1 345

92,3 %

Image 3

Rozdělení přidělených, smluvně vázaných a vyplacených částek podle oblasti a země

KUMULOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2024 PODLE ZEMÍ (% rozpočtových prostředků)

10. + 11. ERF

10. a 11. ERF CELKEM (v milionech EUR)

Kumulované za rok 2024

Prostředky

Rozhodnutí

% prostřed.

Přidělené prostředky

% prostřed.

Platby

% prostřed.

AKT

Obecné/administrativní krytí/zájmy

1 627

1 612

99 %

1 613

99 %

1 506

93 %

Rezerva/nerozděleno podle zemí

3 123

2 553

82 %

2 553

82 %

2 553

82 %

Všechny země AKT

4 751

4 165

88 %

4 166

88 %

4 059

85 %

Angola

346

346

100 %

344

99 %

321

93 %

Benin

734

732

100 %

731

99 %

692

94 %

Botswana

126

126

100 %

126

100 %

126

99 %

Burkina Faso

1 296

1 296

100 %

1 294

100 %

1 262

97 %

Burundi

566

566

100 %

562

99 %

546

96 %

Kamerun

520

520

100 %

519

100 %

489

94 %

Kapverdy

144

144

100 %

144

100 %

144

100 %

Komory

77

77

100 %

76

98 %

73

95 %

Kongo (Brazzaville)

163

163

100 %

160

98 %

144

88 %

Demokratická republika Kongo

1 402

1 400

100 %

1 376

98 %

1 274

91 %

Pobřeží slonoviny

702

702

100 %

701

100 %

681

97 %

Džibutsko

175

175

100 %

173

99 %

164

94 %

Eritrea

215

215

100 %

215

100 %

165

77 %

Etiopie

1 598

1 596

100 %

1 592

100 %

1 415

89 %

Gabon

33

33

100 %

33

99 %

31

93 %

Gambie

302

302

100 %

301

100 %

285

94 %

Ghana

785

785

100 %

782

100 %

737

94 %

Guinea-Bissau

186

184

99 %

182

98 %

177

95 %

Guinea (Konakry)

500

500

100 %

494

99 %

441

88 %

Mauricius

82

82

100 %

82

100 %

82

100 %

Keňa

859

853

99 %

850

99 %

777

90 %

Lesotho

249

248

99 %

247

99 %

205

82 %

Libérie

486

485

100 %

474

97 %

451

93 %

Madagaskar

782

779

100 %

752

96 %

631

81 %

Malawi

1 018

1 018

100 %

1 009

99 %

912

90 %

Mali

1 395

1 393

100 %

1 387

99 %

1 246

89 %

Mauritánie

343

343

100 %

341

99 %

332

97 %

Mosambik

1 451

1 440

99 %

1 410

97 %

1 188

82 %

Namibie

187

187

100 %

181

97 %

173

93 %

Niger

1 262

1 262

100 %

1 258

100 %

1 250

99 %

Nigérie

1 098

1 088

99 %

1 086

99 %

1 037

95 %

Uganda

982

930

95 %

923

94 %

845

86 %

Středoafrická republika

610

609

100 %

609

100 %

592

97 %

Rwanda

833

831

100 %

831

100 %

823

99 %

Svatý Tomáš a Princův ostrov

55

55

99 %

53

96 %

51

91 %

Senegal

663

663

100 %

659

99 %

632

95 %

Seychely

22

22

100 %

22

100 %

22

100 %

Sierra Leone

655

655

100 %

646

99 %

617

94 %

Somálsko

898

896

100 %

894

100 %

891

99 %

Súdán

298

298

100 %

298

100 %

298

100 %

Jižní Súdán

91

91

100 %

91

100 %

91

100 %

Svazijsko

123

123

100 %

121

99 %

111

91 %

Tanzanie

1 171

1 171

100 %

1 162

99 %

1 094

93 %

Čad

935

935

100 %

913

98 %

818

87 %

Togo

376

374

99 %

372

99 %

361

96 %

Zambie

827

826

100 %

804

97 %

709

86 %

Zimbabwe

462

461

100 %

459

99 %

457

99 %

* Afrika celkem

28 086

27 981

100 %

27 739

99 %

25 863

92 %

Antigua a Barbuda

15

15

100 %

15

100 %

15

98 %

Barbados

22

22

100 %

22

100 %

21

95 %

Belize

42

42

100 %

41

96 %

36

85 %

Dominika

41

40

99 %

40

99 %

40

99 %

Grenada

21

20

99 %

20

98 %

20

98 %

Guyana

79

79

100 %

78

99 %

77

97 %

Haiti

997

997

100 %

910

91 %

793

80 %

Jamajka

235

235

100 %

233

99 %

226

96 %

Dominikánská republika

281

281

100 %

279

99 %

279

99 %

Svatá Lucie

32

32

100 %

32

100 %

32

100 %

Svatý Kryštof a Nevis

6

6

100 %

6

99 %

6

99 %

Svatý Vincenc a Grenadiny

26

26

99 %

26

98 %

22

83 %

Surinam

27

27

100 %

27

99 %

26

96 %

Trinidad a Tobago

28

28

100 %

28

99 %

27

94 %

* Karibik celkem

1 853

1 852

100 %

1 758

95 %

1 619

87 %

Fidži

48

48

100 %

48

100 %

48

100 %

Cookovy ostrovy

5

5

100 %

5

100 %

5

100 %

Šalomounovy ostrovy

68

66

97 %

66

96 %

62

91 %

Kiribati

42

42

100 %

41

99 %

39

93 %

Marshallovy ostrovy

17

17

100 %

17

100 %

17

100 %

Mikronésie

23

23

100 %

22

97 %

18

78 %

Nauru

4

4

100 %

4

100 %

4

100 %

Niue

3

3

100 %

3

100 %

3

100 %

Palau

5

4

70 %

4

70 %

4

70 %

Papua-Nová Guinea

239

239

100 %

233

97 %

215

90 %

Západní Samoa

67

67

100 %

67

100 %

66

100 %

Východní Timor

167

167

100 %

166

99 %

159

95 %

Tonga

28

28

100 %

28

100 %

28

100 %

Tuvalu

13

13

100 %

13

100 %

13

100 %

Vanuatu

55

55

100 %

54

99 %

52

94 %

* Tichomoří celkem

783

780

100 %

771

98 %

733

94 %

Příděly uvnitř AKT

8 025

7 916

99 %

7 970

99 %

7 305

91 %

PALOP

60

59

98 %

59

98 %

58

96 %

Oblast jižní Afriky FED 10

129

129

100 %

129

100 %

127

98 %

Oblast střední Afriky

552

547

99 %

543

98 %

438

79 %

Oblast východní a jižní Afriky

3 059

3 020

99 %

2 970

97 %

2 522

82 %

Oblast západní Afriky

1 936

1 922

99 %

1 911

99 %

1 688

87 %

Oblast Karibiku

536

533

99 %

526

98 %

421

79 %

Oblast Tichomoří

322

318

99 %

298

93 %

244

76 %

* Regionální spolupráce AKT celkem

14 619

14 445

99 %

14 406

99 %

12 803

88 %

AKT

50 091,33

49 222,97

98 %

48 839,57

98 %

45 076,97

90 %

ZZÚ

Rezerva/nerozděleno podle zemí/území

33

12

35 %

11

34 %

11

34 %

Všechny země ZZÚ

33

12

35 %

11

34 %

11

34 %

Anguilla

27

27

100 %

27

100 %

27

100 %

Falklandské ostrovy

10

10

100 %

10

100 %

10

100 %

Pitcairnovy ostrovy

5

5

100 %

5

100 %

5

100 %

Ostrovy Turks a Caicos

32

32

100 %

32

100 %

32

100 %

Britské Panenské ostrovy

2

2

93 %

2

93 %

2

93 %

Montserrat

33

33

100 %

33

100 %

33

100 %

Svatá Helena

38

38

100 %

38

100 %

38

100 %

* Britské ZZÚ celkem

146

146

100 %

146

100 %

146

100 %

Nizozemské Antily

38

38

100 %

20

54 %

20

54 %

Nizozemské Antily – Bonaire

4

4

100 %

4

98 %

4

97 %

Nizozemské Antily – Saba

3

3

100 %

3

100 %

3

100 %

Nizozemské Antily – Svatý Eustach

2

2

100 %

2

100 %

2

100 %

Aruba

21

21

100 %

21

99 %

21

98 %

Sint Maarten

14

14

100 %

13

95 %

5

38 %

* Nizozemské ZZÚ celkem

83

83

100 %

64

78 %

56

68 %

Ostrovy Wallis a Futuna

39

39

100 %

37

95 %

29

76 %

Mayotte

29

29

100 %

29

100 %

29

100 %

Nová Kaledonie

50

50

100 %

50

100 %

50

100 %

Francouzská Polynésie

50

50

100 %

49

99 %

49

99 %

Saint-Pierre a Miquelon

47

47

100 %

47

100 %

47

100 %

* Francouzské ZZÚ celkem

214

214

100 %

212

99 %

204

95 %

Oblast

137

137

100 %

136

99 %

118

86 %

* Regionální spolupráce ZZÚ celkem

137

137

100 %

136

99 %

118

86 %

ZZÚ

613,65

591,78

96 %

569,20

93 %

535,44

87 %

CELKEM: AKT + ZZÚ

 

50 704,99

49 814,76

98 %

49 408,77

97 %

45 612,40

90 %

Rozdělení přidělených, smluvně vázaných a vyplacených částek podle oblasti výdajů u 11. ERF

11. ERF: Rozdělení přidělených, smluvně vázaných a vyplacených částek podle oblasti výdajů (sektorové kódy DAC)  (23)

(v milionech EUR)

Odvětví

Přidělené

Smluvně vázané

Vyplacené

Sociální infrastruktura a služby

 

 

 

110 – Vzdělávání

1 192,46

1 174,05

1 034,15

120 – Zdraví

2 131,40

2 524,02

2 338,24

130 – Programy populační politiky a reprodukční zdraví

352,44

50,31

43,25

140 – Voda a kanalizace

788,50

858,32

599,10

150 – Vláda a občanská společnost

5 826,37

6 058,19

5 677,22

160 – Jiná sociální infrastruktura a služby

996,71

1 401,86

1 628,50

Sociální infrastruktura a služby CELKEM

11 287,88

12 066,75

11 320,47

Hospodářská infrastruktura a služby

 

 

 

210 – Doprava a skladování

1 425,48

2 088,15

1 213,63

220 – Komunikační prostředky

140,96

147,40

131,58

230 – Energetika

2 015,13

2 031,37

1 375,46

240 – Bankovní a finanční služby

82,03

131,71

95,57

250 – Obchod a jiné služby

343,43

329,24

259,09

Hospodářská infrastruktura a služby CELKEM

4 007,01

4 727,87

3 075,33

Odvětví produkce

 

 

 

310 – Zemědělství, lesnictví a rybářství

3 344,16

3 154,32

2 516,00

320 – Průmysl, nerostné suroviny a těžba, stavební práce

641,58

529,15

347,51

330 – Obchod a turismus

507,49

437,30

313,25

Odvětví produkce CELKEM

4 493,23

4 120,77

3 176,77

Víceodvětvová/průřezová pomoc

 

 

 

410 – Všeobecná ochrana životního prostředí

989,82

849,41

717,86

430 – Ostatní víceodvětvová pomoc

3 886,22

2 625,43

1 872,80

Víceodvětvová/průřezová pomoc CELKEM

4 876,04

3 474,84

2 590,66

Komoditní pomoc a všeobecná programová pomoc

 

 

 

510 – Obecná rozpočtová podpora

3 116,32

3 178,92

2 506,33

520 – Rozvojová potravinová pomoc

617,50

390,55

364,26

Komoditní pomoc a všeobecná programová pomoc CELKEM

3 733,82

3 569,47

2 870,59

Opatření týkající se dluhu

 

 

 

600 – Opatření týkající se dluhu

183,00

183,00

183,00

Opatření týkající se dluhu CELKEM

183,00

183,00

183,00

Humanitární pomoc

 

 

 

720 – Reakce na mimořádné události

746,19

452,54

448,40

730 – Pomoc při rekonstrukci a obnově

137,83

65,05

42,30

740 – Připravenost na katastrofy

72,79

110,06

100,54

Humanitární pomoc CELKEM

956,81

627,65

591,24

Administrativní náklady dárců / nepřiřazené / nespecifikované

 

 

 

910 – Administrativní náklady dárců

995,52

948,30

858,64

998 – Nepřiřazené / nespecifikované

183,74

59,87

48,56

N/A – Údaje nejsou k dispozici

260,50

1,57

1,15

Administrativní náklady dárců / nepřiřazené / nespecifikované CELKEM

1 439,76

1 009,75

908,35

11. ERF CELKOVÝ SOUČET

30 977,55

29 780,11

24 716,42

Vývoj kumulativních přidělených, smluvně vázaných a vyplacených částek podle oblasti výdajů u 11. ERF

Image 4

Image 5

Image 6

3.   GLOSÁŘ

Granty

Přímé finanční příspěvky z rozpočtu příjemcům – třetím stranám, kteří se podílejí na činnostech sloužících politikám Unie.

Hospodářský výsledek

Dopad na rozvahu výdajů a příjmů na základě pravidel akruálního účetnictví.

Kurzový rozdíl

Rozdíl vyplývající ze směnných kurzů použitých pro transakce týkající se zemí mimo eurozónu nebo z přecenění aktiv a závazků v cizích měnách k datu účetní závěrky.

Nerozlišené prostředky

Prostředky, které odpovídají ročním potřebám, a proto musí být přiděleny v průběhu rozpočtového roku. V následujícím roce lze vyplatit pouze částky, které splňují podmínky pro automatický převod.

Nerozlišené prostředky, které nebyly do konce roku vyčerpány, tj. přiděleny, se ruší (pokud není výjimečně rozhodnutím Komise povolen neautomatický převod). Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje; prostředky na závazky a prostředky na platby se v tomto případě rovnají.

Operační prostředky

Z operačních prostředků se financují různé politiky, zejména formou grantů nebo zadávání veřejných zakázek.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Plnění rozpočtu

Čerpání rozpočtu prostřednictvím výdajových a příjmových operací.

Právní základ / základní právní akt

Právní akt přijatý legislativním orgánem (obvykle Radou a Evropským parlamentem), který stanoví cíl výdajového programu Unie, účel prostředků, pravidla pro intervenci, datum ukončení platnosti a příslušná finanční pravidla, sloužící jako právní základ pro provádění výdajového programu.

Právní závazek

Úkon, kterým schvalující osoba přijímá závazek vůči třetím stranám, jehož výsledkem je výdaj do rozpočtu Unie.

Běžnými formami právních závazků jsou smlouvy v případě veřejných zakázek, grantové dohody a rozhodnutí o grantu.

Prostředky

Prostředky financování z rozpočtu. Rozpočet představuje prognózu závazků (právních závazků k poskytnutí finančních prostředků) a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky je financována celková hodnota právních závazků (veřejné zakázky, grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nepoužité prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky, které je vyjádřeno vyčleněním prostředků.

U společných podniků (a EIT), jak je uvedeno v jejich finančních pravidlech, lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo „N+3“). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku „N+3“.

Přebytek

Kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, který musí být vrácen financujícímu orgánu. Viz Výsledek plnění rozpočtu.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Převod mezi rozpočtovými položkami

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán.

RAL (Reste à liquider)

Částka, kterou zbývá v daném okamžiku zaplatit z rozpočtového závazku. Viz Zbývající závazky.

Rozlišené prostředky

Rozlišené prostředky se používají na financování víceletých operací. Kryjí celkové náklady na právní závazky v průběhu rozpočtového roku přijaté na operace, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu více než jednoho rozpočtového roku.

Rozpočtový bod / rozpočtová položka / rozpočtová pozice

Příjmy a výdaje jsou v rozpočtové struktuře prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).

Rozpočtový závazek

Operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků.

Správní prostředky

Prostředky na pokrytí běžných nákladů subjektů (zaměstnanci, budovy, kancelářské vybavení).

Stanovené nároky

Právo inkasovat příjem od dlužníka uznané vydáním inkasního příkazu.

Účelově vázané příjmy

Příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek.

Výdaje

Termín používaný pro označení výdajů rozpočtu ze všech typů zdrojů finančních prostředků.

Výsledek plnění rozpočtu

Rozdíl mezi obdrženým příjmem a vyplacenými částkami, včetně úprav zohledňujících přenesené prostředky, zrušené prostředky a kurzové rozdíly.

V případě agentur musí být výsledná částka uhrazena financujícímu orgánu.

Zbývající závazky

Zbývající závazky (také označovány jako „RAL“, z fr. „reste à liquider“) jsou definovány jako výše prostředků přidělených na závazky, které dosud nebyly zaplaceny. Plynou přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku.

Zrušení prostředků

Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku a které nelze přenést, se zruší.

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ – PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

SPRÁVNÍ RADA

INVESTIČNÍ FACILITA

FINANČNÍ VÝKAZY

KE DNI 31. PROSINCE 2024

(1)

Zpráva nezávislého auditora

(2)

Výkaz o finanční pozici

(3)

Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku

(4)

Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů

(5)

Výkaz peněžních toků

(6)

Poznámky k finančním výkazům

VÝKAZ O FINANČNÍ POZICI

KE DNI 31. PROSINCE 2024

(v tisících EUR)

 

Pozn.

31.12.2024

31.12.2023

AKTIVA

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

5

1 638 604

1 376 824

Pohledávky za přispěvateli

9/16

7 482

85 321

Finanční aktiva treasury

10

-

-

Derivátové finanční nástroje

6

783

55 765

Půjčky a pohledávky

7

1 498 048

1 683 312

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

8

834 621

820 713

Ostatní aktiva

11

-

616

Aktiva celkem

 

3 979 538

4 022 551

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ

 

 

 

ZÁVAZKY

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

6

39 210

-

Výnosy příštích období

12

47 725

48 515

Rezervy na úvěrové přísliby

13

18 320

19 038

Závazky vůči třetím stranám

14

566 083

427 828

Ostatní závazky

15

3 289

3 338

Závazky celkem

 

674 627

498 719

Zdroje od přispěvatelů

16/17

3 304 911

3 523 832

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem

 

3 979 538

4 022 551

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT A OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2024

(v tisících EUR)

 

Pozn.

Od 1. 1. 2024

do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023

do 31. 12. 2023

Úroky a obdobné výnosy (*2)

19

156 601

148 336

Úroky a obdobné náklady

19

-1 805

-

Čisté úroky a obdobné výnosy

 

154 796

148 336

Výnosy z poplatků a provizí

20

20

25

Náklady na poplatky a provize

20

- 212

-62

Čisté výnosy z poplatků a provizí

 

- 192

-37

Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů

6

-94 192

-20 087

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

21

-34 096

-8 457

Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

7

-5 436

-8 932

Čistý kurzový výsledek

22

81 907

-67 885

Čistý výsledek z finančních operací

 

-51 817

- 105 361

Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování

7.2

12 145

9 055

Změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování

13

718

-2 470

Obecné správní výdaje

23

-24 794

-29 655

Zisk za rok

 

90 856

19 868

Celkový úplný výsledek zisk za běžný rok celkem

 

90 856

19 868

VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2024

(v tisících EUR)

 

Pozn.

Vyžádané příspěvky

Vyplacené příspěvky

Nerozdělený zisk

Celkem

K 1. 1. 2024

 

3 721 695

- 587 913

390 050

3 523 832

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku

16

-

-

-

-

Příspěvky členských států vyplacené v průběhu roku

17

-

- 309 777

-

- 309 777

Zisk za rok 2024

 

-

-

90 856

90 856

Změny ve zdrojích od přispěvatelů

 

-

- 309 777

90 856

- 218 921

K 31. 12. 2024

 

3 721 695

- 897 690

480 906

3 304 911

 

 

Vyžádané příspěvky

Vyplacené příspěvky

Nerozdělený zisk

Celkem

K 1. 1. 2023

 

3 701 695

-

370 182

4 071 877

Příspěvek členských států vyžádaný v průběhu roku

 

20 000

-

-

20 000

Příspěvky členských států vyplacené v průběhu roku

 

-

- 587 913

-

- 587 913

Zisk za rok 2023

 

-

-

19 868

19 868

Změny ve zdrojích od přispěvatelů

 

20 000

- 587 913

19 868

- 548 045

K 31. 12. 2023

 

3 721 695

- 587 913

390 050

3 523 832

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2024

(v tisících EUR)

 

Pozn.

Od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023

PROVOZNÍ ČINNOSTI

 

 

 

Zisk za rok

 

90 856

19 868

Úpravy:

 

 

 

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

 

52 265

15 142

Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování

7.2

-12 145

-9 055

Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

7

5 436

8 932

Změna vzniklého úroku a naběhlé hodnoty úvěrů a jiných pohledávek

 

-2 229

708

Čistá změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování

 

- 718

2 455

Změny reálné hodnoty derivátů

 

94 192

20 087

Změna vzniklého úroku a naběhlé hodnoty finančních aktiv treasury

10

-

- 248

Změna výnosů příštích období

 

- 790

-3 902

Dopad změn směnných kurzů na úvěry

 

-78 744

86 765

Dopad změn směnných kurzů na akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem

8

-23 199

30 026

Dopad změn směnných kurzů na pokladní hotovost

 

-5 282

-8 031

(Ztráta) z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích

 

119 642

162 747

Vyplacené půjčky

7

- 101 394

- 207 237

Splátky úvěrů

7

371 568

288 155

Změna vzniklého úroku z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

5

- 646

4 039

Pořízení finančních aktiv treasury

10

-

- 348 523

Splatnost finančních aktiv treasury

10

-

421 278

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem – výplaty

8

-69 392

- 101 100

Čisté výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

 

39 581

39 246

Snížení hodnoty ostatních aktiv

 

616

334

Zvýšení hodnoty ostatních závazků

 

-49

919

(Snížení)/zvýšení závazků vůči Evropské investiční bance

 

- 985

33 951

Čisté peněžní toky (čerpané při) / z provozní činnosti

 

358 941

293 809

FINANČNÍ ČINNOSTI

 

 

 

Příspěvky obdržené od členských států

 

-

79 710

Částky obdržené od členských států v souvislosti s úrokovými subvencemi a technickou pomocí

 

286 800

220 290

Částky vyplacené jménem členských států na úrokové subvence a technickou pomoc

 

-68 256

-77 050

Příspěvky vyplacené jménem členských států

17

- 309 777

- 587 913

Čisté peněžní toky z finanční činnosti

 

-91 233

- 364 963

Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

 

267 708

-71 154

Souhrnný výkaz peněžních toků:

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku rozpočtového roku

 

1 371 404

1 450 589

Čisté peněžní toky (čerpané při) / z:

 

 

 

Provozní činnosti

 

358 941

293 809

Finanční činnosti

 

-91 233

- 364 963

Dopad změn směnných kurzů na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

 

-5 282

-8 031

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci rozpočtového roku

 

1 633 830

1 371 404

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:

 

 

 

Pokladní hotovost

5

212 466

146 494

Termínované vklady (bez vzniklých úroků)

5

304 538

625 403

Komerční papíry

5

1 116 826

599 507

 

 

1 633 830

1 371 404

Poznámky k finančním výkazům ke dni 31. prosince 2024

1   Obecné informace

Investiční facilita („facilita“) byla zřízena v rámci dohody z Cotonou („dohoda“) o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy („státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a dne 22. června 2010. Dne 15. listopadu 2023 byla podepsána Samojská dohoda, která nahradila dohodu z Cotonou jako nový rámec spolupráce mezi Evropskou unií a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) (rozhodnutí Rady (EU) 2023/2861 (24) ze dne 20. července 2023 a rozhodnutí Rady (EU) 2023/2862 ze dne 28. prosince 2023) a která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2024. Nahrazuje dohodu z Cotonou, která upravovala vztahy mezi EU a státy AKT od roku 2000. Tento přechod zajišťuje kontinuitu partnerství při řešení současných globálních výzev.

Facilita není samostatnou právnickou osobou. Evropská investiční banka („EIB“ nebo „banka“) spravuje příspěvky jménem členských států („dárci“) v souladu s podmínkami dohody a plní funkci jejího správce.

Doba trvání facility není stanovena. Vnitřní dohoda 11. ERF zůstává v platnosti (podle čl. 14 odst. 3 této dohody) po dobu nutnou pro úplné provedení všech operací financovaných v rámci dohody o partnerství AKT–EU a rozhodnutí o přidružení zámoří a víceletého finančního rámce.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU. Členské státy EU přispívají částkami vyčleněnými na financování facility a granty na úrokové subvence podle víceletých finančních rámců. (Těmito rámci se rozumí první finanční protokol na období 2000–2007 označovaný jako 9. Evropský rozvojový fond (ERF), druhý finanční protokol na období 2008–2013 označovaný jako 10. ERF a třetí finanční protokol na období 2014–2020 označovaný jako 11. ERF). EIB je pověřena řízením:

i)

facility, tedy revolvingového fondu ve výši 3 685,5 milionu EUR nesoucího riziko, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT; z toho bylo 48,5 milionu EUR vyčleněno pro zámořské země a území („ZZÚ“);

ii)

grantů určených na financování úrokových subvencí v maximální výši 1 220,85 milionu EUR pro státy AKT a 8,5 milionu EUR pro ZZÚ. Až 15 % těchto subvencí může být použito na financování technické pomoci související s projekty („TP“).

Rada dne 23. prosince 2020 rozhodla o prodloužení období závazků investiční facility AKT o dobu nejméně šesti měsíců. V návaznosti na toto prodloužení banka schválila operace v souladu se svým mandátem, a to do dne 30. června 2021 (rozhodnutí Rady (EU) 2020/2233 ze dne 23. prosince 2020 o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu (25)).

Strany EU a AKT schválily změnu rozhodnutí o přechodných opatřeních s cílem prodloužit uplatňování ustanovení dohody o partnerství AKT-EU do 31. prosince 2023 nebo do chvíle, kdy vstoupí v platnost nová dohoda nebo do zahájení prozatímního uplatňování nové dohody mezi EU a státy AKT, podle toho, co nastane dříve (rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU, jež bylo následně pozměněno rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2021 (26) ze dne 26. listopadu 2021, rozhodnutí Rady (EU) 2022/970 (27) ze dne 16. června 2022 a rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU 2/2023 (28) ze dne 25. října 2023).

Nařízení NDICI – Globální Evropa, které vstoupilo v platnost 14. června 2021 (nařízení (EU) 2021/947 (29) ze dne 9. června 2021), poskytuje primární právní základ pro pomoc EU mimo EU v období 2021–2027 a správu nového institucionálního mandátu banky pro operace mimo Evropskou unii, včetně regionu AKT. To zahrnuje začlenění stávajícího mimorozpočtového ERF do rozpočtu EU. Nařízení o NDICI poskytuje právní základ, na jehož základě může Komise EIB svěřit budoucí mandáty EU týkající se její činnosti mimo EU. Stanoví rovněž rámec pro vnější investice, který Unii umožní spolupracovat s partnerskými institucemi prostřednictvím grantů nebo záruk z rozpočtu EU.

Zpětné toky získané z facility budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI kombinací k tomu určeného soukromého sektoru AKT pod Evropským fondem pro udržitelný rozvoj (EFSD+) a svěřenským fondem. Dne 15. února 2023 byla mezi EIB a Evropskou komisí podepsána dohoda o převodu („dohoda o převodu“). Účelem této dohody je převod finančních prostředků pocházejících ze zpětných toků v rámci facility, jakmile budou k dispozici, v souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 („zpětné toky facility AKT“) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/1764 (30) (dále jen „zpětné toky z facility ZZÚ“ a společně se zpětnými toky z facility AKT – „zpětné toky“). Další podrobnosti viz poznámka 2.4.6 a poznámka 17.

Předkládaná účetní závěrka se vztahuje na období ode dne 1. ledna 2024 do dne 31. prosince 2024.

Správní rada na návrh řídícího výboru finanční výkazy přijala dne 21. března 2025 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 25. dubna 2025.

2   Významné účetní zásady

2.1    Základ pro sestavování výkazů – Prohlášení o shodě

Účetní závěrka byla sestavena na základě předpokladu trvání, což předpokládá, že facilita bude v dohledné budoucnosti schopna splnit všechny peněžní závazky v rámci jakýchkoliv operací, a to v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví vydanými Radou pro mezinárodní účetní standardy (dále jen „IASB“) a přijatými Evropskou unií (dále jen „účetní standardy IFRS“). Účetní závěrka ke dni 31. prosinci 2024 obsahuje výkaz o finanční pozici, výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, výkaz změn zdrojů od přispěvatelů, výkaz peněžních toků a poznámky.

2.2    Významné účetní úsudky, předpoklady a odhady

Příprava účetní závěrky vyžaduje vypracování odhadů a předpokladů, které mají vliv na vykazovaný příjem, výdaje, aktiva, závazky a údaje o podmíněných aktivech a závazcích. Nedílnou součástí tvorby odhadů je použití dostupných informací a uplatnění úsudku. Je možné, že skutečné výsledky se budou v budoucnosti od těchto odhadů lišit a tyto rozdíly mohou být pro účetní závěrku významné. Odhady a výchozí předpoklady jsou průběžně přezkoumávány. Odhady revizí jsou uznávány prospektivně.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

—

Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních nástrojů vykazovaných v rozvaze odvodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Toto ocenění se v rámci hierarchie reálných hodnot řadí do různých úrovní na základě vstupních údajů použitých v metodách oceňování, které jsou popsány a zveřejněny

v poznámkách 2.4.2 a 4.

—

Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek

Pro vyčíslení očekávané úvěrové ztráty je nutné, aby vedoucí pracovníci uplatňovali významné úsudky, zejména pokud jde o posouzení podstatného zvýšení úvěrového rizika od prvotního uznání, začlenění informací týkajících se budoucího vývoje a dále odhad objemu a načasování budoucích peněžních toků a výše kolaterálu při určování ztráty ze znehodnocení. Tyto odhady jsou založeny na řadě faktorů, jež mohou vést ke značným změnám načasování a výše opravné položky z titulu úvěrové ztráty, která má být uznána (poznámka 2.4.2). Příslušné předpoklady týkající se účinků na znehodnocení vyplývajících z obecného kontextu nejistoty a turbulencí, k nimž došlo v roce 2023 a které trvaly i v roce 2024, jsou podrobně popsány v poznámce 2.4.2.2 a poznámce 3.2.3.7.

—

Ocenění nekotovaných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících ukazatelů:

—

transakcích z poslední doby provedených za obvyklých tržních podmínek,

—

aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

—

očekávaných peněžních tocích diskontovaných aktuální sazbou, která se použije na aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem,

—

metodách vycházejících z upravené čisté hodnoty aktiv nebo

—

jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Facilita pravidelně kalibruje metody oceňování a testuje jejich validitu, přičemž používá údaje o cenách, které jsou zjistitelné pozorováním aktuálních tržních transakcí se stejným finančním nástrojem, anebo jiné údaje zjistitelné pozorováním trhu.

—

Konsolidace účetních jednotek, v nichž má facilita podíl

Podle úsudků, ke kterým dospěla EIB, neovládá facilita žádnou z jednotek, v nichž tato banka drží podíl. Důvodem je skutečnost, že ve všech takových jednotkách nese výlučnou odpovědnost za řízení a kontrolu činností a záležitostí partnerství hlavní společník, správce fondu nebo správní rada, kteří jsou také oprávněni ke všem úkonům nezbytným k naplnění účelu a cílů partnerství v souladu s investičními a dalšími příslušnými pokyny.

2.3    Změny účetních standardů

S výjimkou níže uvedených změn facilita ve všech obdobích, jež jsou zachycena v této účetní závěrce soustavně uplatňovala účetní standardy uvedené v poznámce 2.4. Facilita přijala následující nové standardy a změny standardů.

Nové a pozměněné standardy přijaté facilitou

Z hlediska účetní závěrky facility jsou ode dne 1. ledna 2024 účinné tyto změny stávajících standardů:

—

Změny IAS 7 Výkaz peněžních toků a IFRS 7 Finanční nástroje: Ujednání o financování dodavatelů

—

Změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky: Klasifikace závazků jako krátkodobé nebo dlouhodobé a Dlouhodobé závazky s klauzulemi;

Výše uvedené změny neměly na finanční výkazy facility žádný významný dopad.

Nové standardy, změny a interpretace, které facilita dosud nepřijala

Ke dni 31. prosince 2024 byly vydány následující změny stávajících standardů, které však nebyly pro roční účetní období končící dne 31. prosince 2024 povinné:

změny stávajících standardů schválené EU, které jsou účinné pro roční období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později:

—

Změny IAS 21 Dopady změn měnových kurzů: Nesměnitelnost.

Nové standardy a změny stávajících standardů, které EU dosud neschválila:

—

Změny v klasifikaci a oceňování finančních nástrojů (změny IFRS 9 a IFRS 7);

—

Roční zdokonalení, svazek 11;

—

IFRS 18 Prezentace a zveřejňování v účetní závěrce;

—

IFRS 19 Dceřiné podniky bez veřejné odpovědnosti: zveřejňování;

—

Změny IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka a IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků: Prodej vkladu aktiv mezi investorem a jeho přidruženým nebo společným podnikem.

Ke dni schválení účetní závěrky nebyl facilitou předčasně přijat žádný z výše uvedených standardů ani změn stávajících standardů ani nebyly vydány žádné platné interpretace, které by facilita měla vzít v úvahu k jakémukoli datu vykazování. Vedoucí pracovníci předpokládají, že všechny příslušné předpisy budou přijaty pro první období začínající v den nebo po dni účinnosti daného předpisu a že na finanční výkazy facility nebudou mít žádný významný dopad.

2.4    Shrnutí významných účetních zásad

Výkaz o finanční pozici vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidnosti a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1   Přepočet cizích měn

Facilita používá k předkládání své účetní závěrky euro (EUR), což je rovněž funkční měna. Není-li uvedeno jinak, jsou finanční informace uvedené v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Cizoměnové transakce se přepočítávají směnným kurzem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než eurech se přepočítávají na euro směnným kurzem platným v rozhodný den sestavení výkazu o finanční pozici. Zisky a ztráty z přepočtu se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku.

Nepeněžní položky oceněné historickou cenou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den, kdy byla určena jejich reálná hodnota.

Kurzové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí s použitím směnných kurzů, které se lišily od kurzů platných v den provedení transakce, a nerealizované kurzové rozdíly u nevypořádaných cizoměnových peněžních aktiv a závazků se uznávají ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku.

2.4.2   Finanční aktiva s výjimkou derivátů

Nederivátové finanční nástroje jsou prvotně uznány k datu vypořádání.

Klasifikace a oceňování

Finanční aktiva

Při prvotním uznání se finanční aktiva klasifikují jako oceňovaná naběhlou hodnotou („AC“) nebo reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty („FVTPL“) a finanční závazky se klasifikují jako oceňované AC nebo FVTPL.

Podle IFRS 9 klasifikace začíná určením, zda se finanční aktivum považuje za dluhový, nebo kapitálový nástroj. IFRS 9 odkazuje na definice obsažené v IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování.

Dluhové nástroje jsou nástroje, které z pohledu protistrany splňují definici finančního závazku, jako například úvěry a dluhové cenné papíry, včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty, vládami a podniky.

Dluhový nástroj se zařadí do kategorie AC, jestliže splňuje obě následující podmínky a není označen jako nástroj kategorie FVTPL:

—

aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držení aktiv za účelem inkasa smluvních peněžních toků, a

—

smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny (kritéria SPPI).

Výše uvedené požadavky by se měly vztahovat na celé finanční aktivum, i když obsahuje vložený derivát.

Kapitálové nástroje jsou nástroje, které z pohledu emitenta splňují definici vlastního kapitálu, tj. nástroje, které neobsahují smluvní závazek k úhradě a dokládají zbytkový podíl na čistých aktivech emitenta. Kapitálové nástroje se oceňují reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Při prvotním uznání kapitálové investice, která není určena k obchodování, se facilita může neodvolatelně rozhodnout, že následné změny bude vykazovat v ostatním úplném výsledku. Toto rozhodnutí se činí individuálně pro jednotlivé investice.

Všechna ostatní finanční aktiva se zařadí do kategorie FVTPL.

Posouzení obchodního modelu

EIB jako správce facility posuzuje cíl obchodního modelu, v němž je dluhový nástroj držen, na úrovni portfolia, protože to nejlépe odráží způsob, jakým je řízeno obchodování a jakým se poskytují informace vedoucím pracovníkům. Posuzované informace zahrnují:

—

stanovené politiky a cíle daného portfolia a fungování těchto politik v praxi. Zejména jde o to, zda se strategie řízení zaměřuje na získávání smluvních úrokových výnosů, udržování konkrétního úrokového profilu, sladění durace finančních aktiv s durací závazků, které tato aktiva financují, nebo realizaci peněžních toků prodejem daných aktiv,

—

způsob hodnocení výkonnosti portfolia a jeho vykazování vedoucím pracovníkům,

—

rizika, která ovlivňují výkonnost obchodního modelu (a finančních aktiv držených v rámci tohoto modelu), a způsob řízení těchto rizik a

—

četnost, objem a načasování prodeje v předchozích obdobích, důvody pro tento prodej a očekávání ohledně budoucí prodejní činnosti.

Informace o prodejní činnosti ovšem nejsou posuzovány odděleně, ale v rámci celkového posouzení toho, jak je dosahováno stanoveného cíle facility týkajícího se správy finančních aktiv a jak jsou realizovány peněžní toky.

Obchodní model pro operace související s poskytováním přímých úvěrů v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci je popsán a zveřejněn v poznámce 25.

Kritéria „výlučně splátky jistiny a úroků“ („SPPI“)

Pro účely tohoto posouzení se „jistina“ definuje jako reálná hodnota dluhového nástroje při prvotním uznání. „Úroky“ jsou definovány jako protiplnění za časovou hodnotu peněz a úvěrové riziko spojené s nesplacenou částkou jistiny v určitém časovém období a za další základní úvěrová rizika a náklady (např. riziko likvidity a administrativní náklady), jakož i zisková marže.

Při posuzování, zda jsou smluvní peněžní toky výlučně splátkami jistiny a úroků, se zohledňují smluvní podmínky daného nástroje. To zahrnuje posouzení, zda finanční aktivum obsahuje smluvní podmínku, která by mohla změnit načasování nebo výši smluvních peněžních toků tak, že by tato podmínka nebyla dodržena.

Vyjmutí

Facilita vyjme finanční aktivum v okamžiku, kdy vyprší smluvní práva na peněžní toky z finančního aktiva nebo kdy práva na smluvní peněžní toky převede v rámci transakce, jíž facilita převádí rizika a užitky vyplývající z vlastnictví finančního aktiva nebo jíž si facilita sice ponechává v podstatě všechna rizika a užitky vyplývající z vlastnictví, ale neponechává si nad finančním aktivem kontrolu.

Při vyjmutí finančního aktiva nebo finančního závazku (poznámka 2.4.4) se rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva či závazku (nebo účetní hodnotou přiřazenou k vyjmuté části aktiva či závazku) a součtem i) přijatého nebo zaplaceného protiplnění a ii) případného kumulativního zisku nebo ztráty, které byly uznány v ostatním úplném výsledku, vykazuje do zisku nebo ztráty, s výjimkou kumulativních zisků nebo ztrát uznaných v ostatním úplném výsledku v případě kapitálových investic oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, které se převádějí do rezervního fondu, a nikoli do zisku nebo ztráty.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Podle změn vydaných IASB facilita nevyjme finanční nástroj, jehož smluvní peněžní toky jsou změněny v přímém důsledku reformy a změna je ekonomicky rovnocenná předchozímu základu pro stanovení smluvních peněžních toků (tj. základu bezprostředně před změnou).

Reklasifikace

Finanční aktiva se po prvotním uznání nereklasifikují, s výjimkou období poté, co facilita změní svůj obchodní model pro správu finančních aktiv.

Modifikace

Finanční aktivum oceněné naběhlou hodnotou je považováno za modifikované, jsou-li jeho smluvní peněžní toky znovu sjednány nebo jinak modifikovány. Opětovné sjednání nebo modifikace může nebo nemusí vést k vyjmutí starého a uznání nového finančního nástroje.

Podstatná smluvní modifikace peněžních toků z finančního aktiva oceněného naběhlou hodnotou, která má za následek vyjmutí daného finančního aktiva, vede k uznání nového finančního aktiva v jeho reálné hodnotě a vykázání dopadu modifikace na zisky nebo ztráty do konsolidované výsledovky v rámci položky „Výsledek z finančních operací“.

Smluvní úprava se považuje za podstatnou, pokud diskontovaná současná hodnota budoucích peněžních toků podle změněných podmínek (snížená pomocí původní efektivní úrokové míry) se liší minimálně o 10 % od diskontované současné hodnoty zbývajících peněžních toků původního finančního závazku. Kvalitativní faktory se rovněž berou v úvahu, např. změna měny, ve které je finanční aktivum denominováno a funkce pro převod měny.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Facilita aktualizuje efektivní úrokovou sazbu, aniž by měnila účetní hodnotu finančního nástroje, pokud se základ pro stanovení smluvních peněžních toků finančního nástroje oceňovaného naběhlou hodnotou změní v přímém důsledku reformy a pokud je tato změna ekonomicky rovnocenná předchozímu základu (tj. základu bezprostředně před změnou).

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálnou hodnotou se rozumí cena, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění na hlavním, nebo v případě jeho neexistence na nejvýhodnějším trhu, k němuž má facilita k tomuto dni přístup.

EIB v příslušných případech jménem facility stanoví reálnou hodnotu finančního nástroje za použití kotované ceny na aktivním trhu tohoto nástroje. Za aktivní se považuje trh, na kterém se transakce s těmito aktivy či závazky uskutečňují dostatečně často a v dostatečném objemu, aby byl zajištěn pravidelný přísun cenových informací.

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních aktiv a závazků zachycovaných ve výkazu o finanční pozici odvodit z aktivních trhů, určí se tato hodnota pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Zvolená metoda ocenění pracuje se všemi faktory, které by brali v úvahu účastníci trhu při stanovení ceny transakce.

Tyto metody oceňování mohou používat model čisté současné hodnoty a diskontovaných peněžních toků, srovnání s podobnými nástroji, jejichž tržní ceny lze zjistit, Black-Scholesův model, polynomický model oceňování opcí a další modely oceňování. Předpoklady a údaje používané v metodách oceňování zahrnují bezrizikové a referenční úrokové sazby, úvěrová rozpětí pro odhad diskontních sazeb, ceny akcií a dluhopisů, směnné kurzy, ceny akcií a hodnotu akciových indexů a očekávanou volatilitu a korelace cen.

Cílem metod oceňování je stanovit reálnou hodnotu, která odpovídá ceně, jež by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění.

K určení reálné hodnoty běžných a jednodušších finančních nástrojů, např. úrokových a měnových swapů, používá Banka obecně uznávané modely oceňování. Tyto modely pracují pouze s pozorovatelnými tržními údaji a jen v menší míře vyžadují uplatnění odborného úsudku a odhadů. Pozorovatelné ceny a údaje pro modely oceňování jsou u kotovaných dluhových a majetkových cenných papírů, derivátů obchodovaných na burze a jednoduchých OTC derivátů (např. úrokových swapů) obvykle dostupné na trhu. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů pro modely oceňování snižuje potřebu odborného úsudku a odhadů a snižuje rovněž nejistotu spjatou se stanovením reálné hodnoty. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů se liší v závislosti na povaze produktů a trhů a mění se vlivem konkrétních událostí i obecných podmínek na finančních trzích.

U komplexnějších nástrojů používá Banka vlastní modely oceňování, které jsou odvozeny z uznávaných oceňovacích modelů. V těchto případech nemusí být některé nebo všechny významné údaje zjistitelné pozorováním na trhu a odvozují se z tržních cen či sazeb anebo se odhadují na základě předpokladů. K nástrojům, v jejichž případě jsou vstupní údaje, jež nelze zjistit pozorováním, významné, patří například některé půjčky a záruky, pro něž neexistuje aktivní trh. Modely oceňování, které s takovými významnými nepozorovatelnými údaji pracují, vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Úsudek a odhady vedoucích pracovníků jsou obvykle nutné pro volbu vhodného modelu oceňování, stanovení očekávaných budoucích peněžních toků oceňovaného finančního nástroje, určení pravděpodobnosti selhání protistrany nebo předčasného splacení a volbu vhodné diskontní sazby.

Facilita stanoví reálnou hodnotu za použití následující hierarchie reálných hodnot, která odráží význam vstupních údajů použitých při ocenění:

—

Úroveň 1: údaje, které představují neupravené kotované tržní ceny na aktivních trzích totožných nástrojů, k nimž má facilita přístup.

—

Úroveň 2: údaje jiné než kotované ceny zařazené do úrovně 1, které je možné zjistit buď přímo (tj. jako ceny), nebo nepřímo (tj. odvozením od cen). Do této kategorie patří nástroje oceněné pomocí kotovaných tržních cen na aktivních trzích podobných nástrojů, kotovaných cen totožných či podobných nástrojů na trzích, které jsou považovány za méně aktivní, nebo jiných metod ocenění, pokud jsou všechny významné vstupní údaje přímo či nepřímo pozorovatelné na základě tržních údajů.

—

Úroveň 3: údaje, které nejsou zjistitelné pozorováním. Do této kategorie spadají všechny nástroje, v jejichž případě pracují metody oceňování se vstupními údaji, které se nezakládají na údajích zjistitelných pozorováním, a tyto nepozorovatelné údaje mají významný dopad na ocenění nástroje. Do této kategorie jsou řazeny nástroje, které jsou oceněny na základě kotovaných cen nástrojů podobných, jestliže jsou k zohlednění rozdílů mezi uvedenými nástroji nutné významné úpravy nebo předpoklady, jež nelze stanovit na základě pozorování.

Facilita uznává změny plynoucí z přechodu mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie reálných hodnot ke konci sledovaného období, v němž k dané změně došlo.

Znehodnocení finančních aktiv

IFRS 9 je založen na výhledovém modelu očekávané úvěrové ztráty (ECL). EIB vytvořila rámec pro výpočet „očekávané úvěrové ztráty“ v závislosti na stavu makroekonomiky. Ten zahrnuje konstrukci PIT parametrů úvěrového rizika (pravděpodobnosti selhání – PD a ztrátovost ze selhání – LGD) na základě systematického faktoru (úvěrového cyklu), který je řízen makroekonomií a plánován prostřednictvím makroekonomických předpovědí a scénářů. Konečná ECL je pravděpodobnostně vážený průměr příslušných makroekonomických scénářů ECL. Nový model výpočtu znehodnocení se použije na finanční aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou, na smlouvy o finanční záruce, jakož i na podrozvahové závazky.

Opravné položky jsou podle IFRS 9 oceňovány na jednom z těchto základů:

—

dvanáctiměsíčních ECL: v tomto případě se jedná o ztráty ze selhání, které může nastat během dvanácti měsíců od rozvahového dne, a

—

ECL za dobu trvání: v tomto případě se jedná o ztráty v důsledku všech možných případů selhání během očekávané doby životnosti finančního nástroje.

Standard IFRS 9 stanoví „trojstupňový“ model znehodnocení na základě změn úvěrové kvality od prvotního uznání. Finanční nástroje jsou zařazeny do stupně 1 s výjimkou těch nástrojů, u nichž je zjištěno významné zvýšení úvěrového rizika (SICR) od prvotního uznání. Patří sem kvantitativní i kvalitativní informace a analýzy na základě odborných znalostí banky, včetně informací týkajících se budoucího vývoje.

Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva (POCI) jsou finanční aktiva, u nichž se předpokládá, že se již od prvotního uznání vedou ve stupni 3. U finančních aktiv POCI se kumulativní změny očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání od prvotního uznání uznávají ve výkazu zisků a ztrát.

Posouzení stupně podle IFRS 9 provádí banka na základě sekvenčního přístupu, který využívá informace specifické pro protistranu nebo nástroj v souladu s interními pokyny a postupy týkajícími se signálů včasného varování, nevýkonných expozic a úlevy.

EIB se domnívá, že existující výhledový model ECL je považován za dostatečně odolný, aby zohlednil extrémní ekonomické události, které byly přímo zachyceny makroekonomickými projekcemi a časovou strukturou PD.

Jestliže došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, přesune se finanční nástroj do stupně 2, ale ještě se nepovažuje za úvěrově znehodnocený. Jestliže je finanční nástroj úvěrově znehodnocený, pak se přesune do stupně 3.

K identifikaci expozic stupně 3 Banka určuje, zda existují objektivní známky nevýkonné expozice. Finanční aktivum se považuje za aktivum se selháním, pokud je nepravděpodobné, že by dlužník splatil své úvěrové závazky vůči facilitě v plném rozsahu, aniž by facilita přistoupila k dalším krokům, nebo pokud je jakýkoli podstatný úvěrový závazek dlužníka vůči facilitě více než 90 dnů po splatnosti.

V tomto ohledu se finanční aktivum považuje za znehodnocené, když je zjištěno, že facilita pravděpodobně nebude schopna inkasovat všechny dlužné částky podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jednotlivé úvěrové expozice se posuzují na základě charakteristik dlužníka, jeho celkové finanční situace, zdrojů a záznamů o platbách, vyhlídek na podporu od případných finančně odpovědných ručitelů a případně realizovatelné hodnoty kolaterálu.

Všechny znehodnocené pohledávky se přezkoumávají a analyzují alespoň dvakrát ročně. Jakékoli následné změny částek a načasování očekávaných budoucích peněžních toků oproti předchozím odhadům povedou ke změně rezervy na úvěrové ztráty a zapisují se do výsledovky. Opravná položka z titulu znehodnocení se zruší pouze v případě, že se úvěrová kvalita zlepší tak, že existuje přiměřená jistota včasného inkasa jistiny a úroku v souladu s původními smluvními podmínkami smlouvy o pohledávce. K odpisu dojde, jestliže je pohledávka nebo její část považována za nedobytnou či prominutou. Odpisy se zaúčtují proti dříve stanoveným znehodnocením nebo přímo do výsledovky a snižují částku jistiny dané pohledávky. Dříve odepsané částky, které jsou částečně nebo v plné výši zpětně získány, se připisují do výsledovky. Finanční aktiva, která jsou odepsána, mohou být nadále předmětem vymáhání, aby byly dodrženy postupy banky pro inkaso dlužných částek.

Vyčíslení ECL – vstupní údaje, předpoklady a techniky

U aktiv stupně 2 a 3 se použije vyčíslení ECL za dobu trvání, zatímco u aktiv stupně 1 se použije vyčíslení dvanáctiměsíčních ECL.

Očekávané úvěrové ztráty byly vypočteny na základě těchto proměnných:

—

úvěrové hodnocení a PIT pravděpodobnosti selhání (PD),

—

PIT ztráty ze selhání (LGD),

—

expozice v selhání (EAD).

Úvěrový rating protistrany je stanoven k určitému datu a používá bilančních modelů přizpůsobených různým kategoriím protistran a expozic.

Každé úvěrové hodnocení je přiřazeno k určité PD, která představuje pravděpodobnost toho, že protistrana nebude schopna plnit svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců, nebo po zbývající dobu trvání závazku. Ratingy tudíž představují hlavní vstupy pro určení časové struktury PD u expozic. EIB shromažďuje informace o výkonnosti a selhání týkající se expozic facility vůči úvěrovému riziku. Shromážděné údaje se segmentují podle druhu odvětví a regionu. Různá odvětví a regiony, které reagují na úvěrové cykly homogenním způsobem, se analyzují společně.

EIB používá statistické modely, s jejichž pomocí shromážděné údaje analyzuje, a vytváří odhady zbývající PD za dobu trvání expozic a toho, jak se pravděpodobně bude měnit v důsledku průběhu času a konkrétních makroekonomických scénářů.

Ztrátovost ze selhání („LGD“) představuje očekávání EIB, pokud jde o poměr mezi ztrátou z expozice vyplývající ze selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání. Ztrátovost ze selhání (LGD) lze rovněž definovat jako „1 – míra výtěžnosti“. Odhady LGD se stanoví převážně podle zeměpisné oblasti a druhu protistrany, přičemž existuje pět hlavních kategorií expozic: státy, veřejné instituce, finanční instituce, podniky a financování projektů. Hodnoty LGD lze dále upravit na základě specifických produktových a smluvních charakteristik expozice.

EIB začleňuje do svého posouzení toho, zda došlo od prvotního uznání nástroje k významnému zvýšení úvěrového rizika, i do vyčíslení očekávaných úvěrových ztrát PIT a informace týkající se budoucího vývoje.

EIB vyvinula na vyčíslování ECL přístup podmíněného modelování, tzv. model PIT PD, pro výpočet časových struktur PD, který zahrnuje:

—

definici ekonomicky přiměřené spojovací funkce mezi úvěrovým cyklem a makroekonomickými proměnnými a

—

soubor tří makroekonomických scénářů (jeden zaznamenává výchozí stav a dva odrážejí pokles a růst v ekonomice) s víceletými možnostmi vývoje HDP a s nimi spojenými pravděpodobnostmi.

EIB používá k vytváření makroekonomických scénářů makro-semistrukturální, nadnárodní a srovnávací model globálního hospodářství se specifickými bloky s ohledem na jednotlivé země. Středový / základní scénář je navržen tak, aby byl v souladu s nejnovějšími prognózami Evropská komise. Pozitivní a negativní scénáře jsou navrženy kolem středového scénáře zavedením nadnárodního/srovnávacího modelu. Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly pozorovanou volatilitu proměnné. V případě potřeby se rovněž použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) a vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty.

Modely EIB PIT PD a PIT LGD používají jako hlavní vstupní údaje stejné předpokládané hodnoty úvěrového cyklu podle různých makroekonomických scénářů. Úvěrový cyklus se vypočítává z míry snížení ratingu externí ratingovou agenturou a z projekcí ročního tempa růstu reálného HDP a rozpětí mezi dlouhodobými a krátkodobými úrokovými sazbami.

Expozice v selhání („EAD“) představuje očekávanou expozici v případě selhání a zakládá se na stávající expozici vůči protistraně a potenciálních změnách stávající částky, které smlouva umožňuje, včetně amortizace. EAD finančního aktiva je jeho hrubá účetní hodnota. V případě úvěrových příslibů a finančních záruk EAD zahrnuje čerpanou částku.

2.4.2.1   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Facilita definuje peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jako běžné účty, krátkodobé vklady nebo komerční papíry s dobou splatnosti nepřesahující tři měsíce. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou ve výkazu o finanční pozici vykazovány v naběhlé hodnotě.

2.4.2.2   Finanční aktiva treasury

Mezi finanční aktiva treasury patří kotované i nekotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti a komerční papíry s dobou splatnosti nad tři měsíce, a vykazují se tedy v naběhlé hodnotě.

Tyto dluhopisy a komerční papíry jsou prvotně vykázány v pořizovací hodnotě, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

2.4.2.3   Půjčky a pohledávky

Portfolio půjček a jiných pohledávek se může skládat z dluhových nástrojů, jako jsou půjčky a dluhové cenné papíry včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty se záměrem držet je až do splatnosti a inkasovat smluvní peněžní toky.

Půjčky a jiné pohledávky zahrnují:

—

půjčky a jiné pohledávky oceňované naběhlou hodnotou,

—

půjčky a jiné pohledávky povinně oceňované reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Půjčky, jejichž původcem je facilita, jsou uznány jako aktiva facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty dlužníkům. Nevyčerpané části půjček jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Půjčky, které splňují test SPPI, se prvotně vykáží v pořizovací ceně (čistá vyplacená částka). Touto cenou je reálná hodnota peněžních prostředků vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů. Následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Dluhové cenné papíry se uznávají v aktivech facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty emitentovi, a mohou mít podobu smluvně vázaného dluhového nástroje nebo dluhového nástroje „šitého na míru“ (single tranche). Nevyčerpané části dluhových cenných papírů jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Dluhové cenné papíry se prvotně oceňují pořizovací cenou, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady, a následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

Politika týkající se znehodnocení půjček a jiných pohledávek je popsána v poznámce 2.4.2.

Půjčky a jiné pohledávky, které nesplňují kritérium SPPI, jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. Použitá technika oceňování reálnou hodnotou je založena na technice diskontovaných peněžních toků nebo likvidační hodnoty.

Dopad reformy IBOR na přecenění úvěrů a záloh v naběhlé hodnotě je uveden v odstavcích věnovaných této problematice v poznámce 2.4.2 – Klasifikace a oceňování / modifikace.

2.4.2.4   Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

V rámci facility jsou dva druhy kapitálových investic: i) přímé kapitálové investice a ii) investice do fondů rizikového kapitálu. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem se prvotně uznávají v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Následné změny reálné hodnoty, včetně zisků a ztrát z přepočtu cizích měn, se uznávají ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

Nevyčerpaná, ale přidělená část těchto investic je zaznamenána jako konsolidované podrozvahové závazky v nominální hodnotě.

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálná hodnota se určuje metodou agregovaného ukazatele „čistá hodnota aktiv“ (NAV) (čímž se předpokládá, že NAV je nejlepším odhadem reálné hodnoty, přestože neexistuje snadno zjistitelná tržní hodnota). V případě nekotovaných investic, nelze-li reálnou hodnotu odvodit z aktivních trhů, se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (poznámka 4.2.1).

Odpovídající čistá hodnota aktiv se upravuje o události, které nastaly mezi datem poslední dostupné čisté hodnoty aktiv a rozvahovým dnem, pokud řídící výbor považuje takovou úpravu za podstatnou. Významné úpravy se mění do doby, než správní rada schválí finanční výkazy za daný rok. V tomto ohledu, v návaznosti na obecné souvislosti nejistoty a různých rizik vznikajících v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a volatilitu pozorovanou z hlediska výkonnosti, banka zlepšila své oceňovací techniky, aby odhadla případné úpravy reálné hodnoty kapitálových investic u čistých hodnot aktiv, které správci fondů nevykázali ke dni sestavení finančních výkazů facility.

U specifických investic, u nichž nelze snadno určit čistou hodnotu aktiv, mohou být použity jiné pokyny, například mezinárodní pokyny pro oceňování International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které zveřejnila Rada IPEV, přičemž bude vyžadováno podrobnější sledování a kontrola. V souladu s touto metodou jsou fondy interně rozděleny do tří kategorií:

—

kategorie I – fondy, které přijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 nebo pokynů IPEV, u nichž se provádí zvláštní přezkum, aby se zajistilo, že čistá hodnota aktiv představuje spolehlivý odhad reálné hodnoty,

—

kategorie II - fondy, které přijaly jiné pokyny pro oceňování (např. dřívější EVCA z roku 2001) nebo standardy, u kterých lze mít za to, že odpovídají mezinárodnímu standardu IFRS 13, pro které lze vypočítat ekvivalentní čistou hodnotu aktiv, a

—

kategorie III - fondy, které nepřijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 ani žádné jiné pokyny pro oceňování v souladu s IFRS 13.

Posouzení podstatného vlivu

U podílů, jež facilita nabývá, se obvykle jedná o investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v tomto odvětví jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl každodenní činnost fondu ovlivňovat. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, např. pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě stanov, které upravují práva a povinnosti vedení a všech podílníků fondu. Stanovy také obvykle brání jednotlivým podílníkům provádět s fondem dvoustranné významné transakce, vyměňovat vedoucí pracovníky či opatřovat si přednostní přístup k významným technickým informacím. Facilita investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že tyto investice neovládá ani v nich nemá podstatný vliv ve smyslu IFRS 10 a IAS 28, a to včetně investic, v nichž drží přes 20 % hlasovacích práv.

2.4.3   Finanční záruky

Smlouvy o finančních zárukách jsou smlouvy, podle nichž je facilita povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje.

O finančních zárukách se podle IFRS 9 Finanční nástroje účtuje buď jako o „Derivátech“, nebo jako o „Finančních zárukách“, a to v závislosti na jejich znacích a charakteristikách, jež IFRS 9 vymezuje.

Zásady účtování pro deriváty jsou zveřejněny v poznámce 2.4.5.

Finanční záruky jsou prvotně uznány ve výkazu o finanční pozici jako „Rezervy na vydané záruky“ v reálné hodnotě navýšené o transakční náklady, které jsou k emisi finančních záruk přímo přiřaditelné. V okamžiku prvotního uznání odpovídá závazek k platbě čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií nebo počáteční očekávané ztráty.

Po prvotním uznání jsou finanční záruky oceňovány ve vyšší z těchto hodnot:

—

částky opravné položky stanovené podle IFRS 9 a

—

prvotně uznané prémie snížené o příjmy uznané v souladu se zásadami IFRS 15.

Jakékoli zvýšení nebo snížení čistého závazku (ve výši podle IFRS 9) v souvislosti s finančními zárukami kromě plateb čerpaných záruk se uzná ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna stavu rezerv na vydané záruky“.

Přijaté prémie se uznávají ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Výnosy z poplatků a provizí“ na základě plánu amortizace v souladu s IFRS 15 po dobu trvání finanční záruky.

2.4.4   Finanční závazky s výjimkou derivátů

Klasifikace a oceňování

Finanční závazek se oceňuje naběhlou hodnotou s výjimkou finančních závazků:

—

ty jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty (např. derivátové závazky) a

—

jsou určeny jako oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Facilita finanční závazek vyjme v okamžiku, kdy jsou její smluvní závazky splněny, zrušeny nebo kdy skončila jejich platnost.

2.4.5   Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje zahrnují křížové měnové swapy, měnově úrokové swapy a krátkodobé měnové swapy (devizové swapy).

Derivátové finanční nástroje se prvotně uznávají k datu sjednání obchodu.

Při běžných činnostech může facilita uzavírat swapové kontrakty za účelem zajištění určitých úvěrových operací anebo měnové forwardy za účelem zajištění svých měnových pozic v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Všechny deriváty jsou oceněny reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Jejich reálná hodnota se zjišťuje především pomocí modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů se vykáží ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů“.

V rámci IFRS 9 byly u finančních aktiv nebo finančních závazků zrušeny požadavky na zařazení vložených derivátů do různých kategorií, a hybridní smlouva se tudíž pro účely klasifikace finančních aktiv nebo finančních závazků považuje za jeden celek.

2.4.6   Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční pozici uznávají jako pohledávky ode dne, kdy Rada přijme rozhodnutí, jímž se stanoví výše finančních příspěvků členských států do facility.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky, a jsou tudíž klasifikovány jako vlastní kapitál:

—

jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv facility v případě její likvidace,

—

jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

—

všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

—

nástroj nevykazuje znaky, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako závazku, a

—

celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji po dobu jeho životnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, ze změny v uznaných čistých aktivech nebo ze změny v reálné hodnotě uznaných i neuznaných čistých aktiv facility za dobu životnosti nástroje.

Příspěvky jsou ve finančních výkazech klasifikovány a oceňovány naběhlou hodnotou.

Vyplacené příspěvky členských států představují dostupné zpětné toky vyplacené Evropské komisi a Spojenému království. Podle dohody o převodu podá EIB od roku 2024 a do roku 2027 nejpozději do dne 31. března každého roku písemnou zprávu o výši dostupných zpětných toků investiční facility AKT a o výši dostupných zpětných toků investiční facility ZZÚ ke dni 31. prosinci předchozího roku (dále jen „zpráva o dostupných zpětných tocích“). Zpráva o dostupných zpětných tocích rozlišuje mezi zpětnými toky, které mají být převedeny na Komisi (zpětné toky AKT a ZZÚ), a zpětnými toky, které mají být převedeny do Spojeného království. Dostupné zpětné toky se uznávají ve výkazu o finanční pozici v okamžiku, kdy je facilitě zaslána příslušná žádost o platbu.

2.4.7   Úroky a obdobné výnosy

Úroky z půjček, jejichž původcem je facilita, se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční pozici („Půjčky a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, diskontovány na čistou účetní hodnotu úvěru. Je-li vykázaná hodnota půjčky snížena v důsledku znehodnocení, úrokový výnos se i nadále uznává ve výši vypočtené pomocí původní efektivní úrokové míry, která se použije na novou účetní hodnotu.

Úroky z půjček POCI se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční pozici („Úvěry a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra upravená o úvěrové riziko po celou dobu trvání úvěru, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, přesně diskontovány na naběhlou hodnotu úvěru.

Subvence úrokových sazeb obdržené ze zdrojů facility jsou časově rozlišeny a uznány jako oprava efektivního výnosu ve výsledovce v položce „úroky a obdobné výnosy“, a to za období od vyplacení částky až po splacení dotované půjčky.

Poplatky za úvěrový příslib jsou časově rozlišeny a po dobu od vyplacení související půjčky až do jejího splacení jsou uznávány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové míry. Vykazují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako úroky a obdobné výnosy.

2.4.8   Úrokové subvence a technická pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové subvence a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na vyplácení úrokových subvencí a technickou pomoc, není vykázána ve zdrojích od přispěvatelů facility, nýbrž je klasifikována jako závazek vůči třetím stranám. Poté, co facilita tyto prostředky vyplatí konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám v odpovídajícím rozsahu sníží.

Nejsou-li částky určené na úrokové subvence a technickou pomoc poskytnuty příjemcům v plné výši, jsou reklasifikovány jako příspěvek do facility.

2.4.9   Úrokové příjmy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Úrokové příjmy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se uznávají do výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku facility na akruální bázi.

2.4.10   Poplatky, provize a dividendy

Poplatky přijaté za služby poskytnuté během určitého období jsou uznány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za provedení významného úkonu se uznávají jako výnos v okamžiku dokončení daného úkonu. Poplatky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako výnosy z poplatků a provizí.

Dividendy plynoucí z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem jsou uznány ihned po přijetí a zachycují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako čisté realizované zisky z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

2.4.11   Zdanění

Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že majetek, příjmy a ostatní aktiva orgánů Unie jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

3   Řízení rizik

Tato poznámka uvádí informace o expozici facility vůči úvěrovému a finančnímu riziku a o řízení a kontrole těchto rizik. Pojednána jsou zejména rizika primární, jež souvisejí s používáním finančních nástrojů. Jedná se o:

—

úvěrové riziko, tj. riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany klienta nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádacího rizika (31),

—

riziko likvidity, tj. riziko, že účetní jednotka nebude schopna financovat nárůst aktiv a plnit své splatné závazky bez nepřijatelně vysokých ztrát,

—

tržní riziko, tj. riziko, že změny tržních cen a sazeb (např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů) ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.1    Organizace řízení rizik

EIB průběžně upravuje rámec facility pro řízení rizik.

Ředitelství EIB pro skupinová rizika a pro otázky compliance (GR&C) nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje rizika, jimž je facilita vystavena, a podává o nich zprávy. Díky důslednému oddělení funkcí je ředitelství GR&C nezávislé na útvarech front office a poskytuje druhé stanovisko ke všem návrhům front office, které mají dopad na rizika.

Úředník pro skupinová rizika (GCRO) podává na úrovni EIB zprávy o riziku skupiny řídícímu výboru EIB a členský stát zodpovědný za posouzení rizika nad ním vykonává dohled. GCRO má přímý přístup k výboru pro politiku rizik a může přímo psát a komunikovat se správní radou EIB o věcech, které se týkají jeho/její působnosti.

3.2    Úvěrové riziko

Úvěrovým rizikem se rozumí riziko možné ztráty, jež může vzniknout v důsledku selhání klienta nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1   Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analýze protistran úvěrů posuzuje EIB úvěrové riziko a očekávanou ztrátu za účelem jeho kvantifikace a ocenění. EIB vyvinula metodiku interního ratingového hodnocení, s jejíž pomocí může udělovat interní rating svým úvěrovým protistranám, tj. dlužníkům a ručitelům. Tato metodika je individuálně upravena pro každý hlavní typ protistrany (např. podniky, finanční instituce atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy uplatnitelné na EIB, tak zásady podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou tak pomocí výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany zařazeny do jedné z interních ratingových kategorií. Interní PD, který je protistraně přidělen, vyjadřuje pravděpodobnost jejího selhání. Před zařazením do ratingové kategorie je provedena důkladná analýza rizikového profilu protistrany z hlediska podnikatelského i finančního a z hlediska rizika země. Pokud je to nutné, provádí se expertní opravy se zohledněním podpory, kterou může právnímu subjektu poskytnout jeho mateřská společnost nebo vláda. Konečné hodnocení umožňuje změnu hodnocení po zohlednění informací (např. tržního ocenění), které nebyly brány v potaz v modelu.

V rámci úvěrového posouzení, jehož předmětem jsou financování projektů a ostatní strukturované operace s omezeným postihem, se používají nástroje ke zjišťování úvěrového rizika, které jsou relevantní pro dané odvětví. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě podniků a finančních institucí je každému projektu přidělen interní rating. Státy, které nejsou členy EU, jsou hodnoceny hospodářským výborem na základě statistického modelu.

Veškeré interní ratingy se po dobu trvání úvěru sledují a pravidelně aktualizují.

Za účelem snížení úvěrového rizika používá EIB v jednotlivých příslušných případech různá úvěrová posílení, která zahrnují mimo jiné zajištění související s projektem nebo protistranou, záruky a smluvní ustanovení v závislosti na povaze dlužníka a typu operace.

Pro snížení úvěrového rizika facilita nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2   Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálu a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku v členění podle položek výkazu o finanční pozici, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

(v tisících EUR)

Maximální expozice

31.12.2024

31.12.2023

AKTIVA

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

1 638 604

1 376 824

Pohledávky za přispěvateli

7 482

85 321

Derivátové finanční nástroje

783

55 765

Půjčky a pohledávky

1 498 048

1 683 312

Ostatní aktiva

-

616

Celkem

3 144 917

3 201 838

Rezervy na úvěrové přísliby

-18 320

-19 038

PODROZVAHA

 

 

Podmíněné závazky

 

 

—

Vydané záruky

-

985

Závazky

 

 

—

nevyplacené půjčky

676 229

883 092

—

nevydané záruky

2 500

46 764

Podrozvaha celkem

678 729

930 841

Úvěrová expozice celkem

3 805 326

4 113 641

3.2.3   Úvěrové riziko u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.1   Stanovení úvěrového rizika u úvěrů a jiných pohledávek

U úvěrů a jiných pohledávek nebo záruk, jež facilita poskytuje, se komplexně posuzuje riziko a vyčíslují odhady očekávaných ztrát, jež mají vliv na klasifikaci půjčky. Operace v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (popsané v poznámce 25), s výjimkou zprostředkovaných půjček, podléhají pokynům k zásadám pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines). Klasifikace půjčky se vypracovávají v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjejí od kvality dlužníka, splatnosti půjčky, typu záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace půjčky jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které pomáhají posoudit úvěrové riziko v úvěrových operacích a vyčíslit odhad očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s půjčkami. Klasifikace půjčky odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se vypočte jako součin pravděpodobnosti selhání hlavních dlužníků, expozice v selhání a závažnosti ztrát v případě selhání. Klasifikace půjčky se používají pro tyto účely:

—

na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího posouzení výpůjčních rizik,

—

jako ukazatel variací úvěrového rizika za účelem stanovení priorit v oblasti monitorování,

—

k popsání kvality půjčkového portfolia k danému dni a

—

jako aspekt při rozhodování o oceňování rizika.

Pro stanovení klasifikace půjčky se používají tyto faktory:

i)

Úvěruschopnost dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich úvěruschopnost na základě interních metodik a externích údajů. V souladu se zvoleným přístupem založeným na interním ratingu podle Basel III banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní rating dlužníků a ručitelů. Tato metodika pracuje se souborem hodnoticích listů specifických pro jednotlivé typy protistran.

ii)

Korelace selhání: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi selhání dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší (horší) je i klasifikace půjčky.

iii)

Hodnota záručních nástrojů a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace úvěruschopnosti emitenta a typu použitého nástroje.

iv)

Příslušná míra výtěžnosti: jedná se o částku, o níž se předpokládá, že bude v případě selhání příslušné protistrany získána zpět, vyjádřenou jako procento příslušné úvěrové expozice

v)

Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispívá ke kvalitě úvěru a zlepšuje jeho klasifikaci.

vi)

Durace úvěru nebo obecněji peněžní toky v rámci úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

S použitím šesti výše popsaných faktorů se u úvěru vypočítá očekávaná ztráta. V závislosti na výši této očekávané ztráty se půjčka zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace půjček:

„A“

Bonitní půjčky:

„A0“ zahrnuje všechna rizika spojená se státními dluhopisy EU, tj. půjčky poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže, tj. očekávaná ztráta je 0 % (na základě statusu banky jako přednostního věřitele a zákonné ochrany, které se považují za záruku plné návratnosti aktiv banky k datu splatnosti), jakož i půjčky se soubornou jistotou EU nebo členského státu.

„A+“ zahrnuje půjčky poskytnuté subjektům jiným, než jsou členské státy EU (nebo půjčky jimi zaručené), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné nebo se očekává jen omezené zhoršení kvality.

„B“

Půjčky s vysokou kvalitou: jedná se o kategorii aktiv, která banka považuje za bezpečná, ačkoli u nich není v budoucnosti vyloučeno méně významné zhoršení. K určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde, se používá B+ a B–.

„C“

Půjčky s dobrou kvalitou: příkladem mohou být „jednopodpisové“ (nezajištěné) půjčky poskytnuté solidním podnikům (např. interní rating ekvivalentní ratingu Baa1/BBB+) s přiměřenou splatností a odpovídajícími ochrannými doložkami.

„D“

Tato třída klasifikace představuje (kromě půjček původně schválených na této úrovni) hraniční expozice, které mají rizikový profil obecně akceptovaný danou bankou. Tento mezník v klasifikaci půjčky přesněji definují podkategorie D+ a D–.

„E“

Do této kategorie jsou řazeny půjčky s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Patří sem rovněž půjčky, v jejichž průběhu vznikly vážné problémy a u nichž nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto půjčky předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podkategorie E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního monitorování. U půjček ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, jež případně povede ke ztrátě ze znehodnocení.

„F“

F (selhání) označuje půjčky, jež představují nepřijatelná rizika. Hodnocení F mohou získat pouze půjčky, které vznikly z nevypořádaných transakcí, u nichž došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem až po jejich schválení. Hodnocení F získají všechny operace, u nichž facilitě vznikla ztráta na jistině, a vytváří se na ně zvláštní rezervy.

V tabulce v oddíle 3.2.3.3 je portfolio půjček facility analyzováno z hlediska kvality úvěrů. Tato analýza se opírá o jednotlivé výše popsané kategorie v klasifikaci půjčky.

3.2.3.2   Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u poskytnutých úvěrů

Následující tabulka uvádí maximální expozici (čistou účetní hodnotu) vůči úvěrovému riziku u schválených (vyplacených i nevyplacených) úvěrů a jiných pohledávek. Tabulka je členěna podle kategorií dlužníků s přihlédnutím k zárukám poskytnutým ručiteli:

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2024

Zaručeno

Nezaručeno

Celkem

Vyplaceno celkem (v %)

Finanční instituce

45 015

879 963

924 978

62 %

Podniky

164 680

193 836

358 516

24 %

Orgány veřejné správy

-

-

-

0 %

Státy

-

214 554

214 554

14 %

Vyplaceno celkem

209 695

1 288 353

1 498 048

100 %

Nevyplaceno

42 259

615 650

657 909

 

Vyplaceno i nevyplaceno celkem

251 954

1 904 003

2 155 957

 


(v tisících EUR)

K 31. 12. 2024

Zaručeno

Nezaručeno

Celkem

Vyplaceno celkem (v %)

Finanční instituce

54 290

952 740

1 007 030

60 %

Podniky

155 653

293 302

448 955

27 %

Orgány veřejné správy

15 138

-

15 138

1 %

Státy

-

212 189

212 189

13 %

Vyplaceno celkem

225 081

1 458 231

1 683 312

100 %

Nevyplaceno

43 200

820 854

864 054

 

Vyplaceno i nevyplaceno celkem

268 281

2 279 085

2 547 366

 

Ředitelství pro správu a sledování portfolia odpovídá za monitoring dlužníků a ručitelů a za sledování projektů z finančního a smluvního hlediska. Bonita půjček, dlužníků a ručitelů facility je tak průběžně sledována, a to alespoň jednou ročně, v případě potřeby však častěji a také při vzniku úvěrové události. Ředitelství pro správu a sledování portfolia zejména ověřuje, zda jsou dodržována práva vyplývající ze smluv, a v případě neplnění smlouvy nebo zhoršení ratingu přijímá nápravná opatření. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro řízení úvěrového rizika provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté půjčky je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.3   Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrového portfolia facility z hlediska kvality úvěrů ke dni 31. prosince 2024 a ke dni 31. prosinci 2023 v rozdělení podle klasifikace půjčky vycházející z podepsané expozice (v případě vyplacení i nevyplacení půjčky):

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2024

 

Vysoká kvalita

Standardní kvalita

Min. přijatelné riziko

Vysoké riziko

Bez klasifikace (32)

Celkem

% z celkového objemu

A až B–

C

D+

D– a nižší

 

 

 

Dlužník

Finanční instituce

234 681

299 526

218 172

387 621

-

1 140 000

53 %

 

Podniky

41 934

3 318

-

189 403

195 031

429 686

20 %

 

Orgány veřejné správy

-

-

-

-

-

-

0 %

 

Státy

51 820

2 929

22 375

509 147

-

586 271

27 %

Celkem

 

328 435

305 773

240 547

1 086 171

195 031

2 155 957

100 %

 

 

 

 

 

 

 


(v tisících EUR)

K 31. 12. 2023

 

Vysoká kvalita

Standardní kvalita

Min. přijatelné riziko

Vysoké riziko

Bez klasifikace (33)

Celkem

% z celkového objemu

 

 

A až B–

C

D+

D– a nižší

 

 

 

Dlužník

Finanční instituce

270 520

276 133

268 648

508 180

-

1 323 481

52 %

 

Podniky

51 505

53

564

347 992

194 441

594 555

23 %

 

Veřejné instituce

-

15 138

-

-

-

15 138

1 %

 

Státy

50 858

2 164

12 907

548 263

-

614 192

24 %

Celkem

 

372 883

293 488

282 119

1 404 435

194 441

2 547 366

100 %

3.2.3.4   Koncentrace rizika u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.4.1    Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio facility lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí:

(v tisících EUR)

Země dlužníka

31.12.2024

31.12.2023

Keňa

246 455

248 823

Egypt

224 074

260 529

Nigérie

119 847

218 521

Etiopie

117 954

121 126

Togo

91 324

80 267

Mauricius

86 850

84 331

Zambie

84 336

66 947

Regionální – AKT

75 060

86 505

Barbados

67 426

72 036

Rwanda

67 061

71 525

Kamerun

58 577

48 616

Uganda

37 062

33 365

Zimbabwe

35 885

35 546

Kongo (Demokratická republika)

23 820

29 803

Nová Kaledonie

21 166

26 425

Senegal

18 052

28 729

Tanzanie

16 233

21 394

Benin

16 208

16 742

Dominikánská republika

11 006

16 768

Guinea

10 337

12 926

Madagaskar

9 122

9 287

Mauritánie

8 717

9 374

Pobřeží slonoviny

7 440

9 644

Mali

5 707

8 158

Svazijsko

5 673

6 453

Kajmanské ostrovy

5 588

6 575

Seychely

5 018

2 037

Svatá Lucie

4 864

4 565

Malawi

3 586

6 476

Kapverdy

3 318

6 254

Mosambik

3 126

5 142

Burkina Faso

2 348

4 389

Mikronésie

2 062

2 342

Ghana

1 304

4 074

Francouzská Polynésie

1 193

1 838

Samoa

198

344

Haiti

51

121

Jamajka

-

15 138

Vanuatu

-

177

Celkem

1 498 048

1 683 312

3.2.3.4.2    Analýza podle odvětví ekonomické činnosti

Níže uvedená tabulka uvádí strukturu úvěrového portfolia facility podle odvětví ekonomické činnosti dlužníka. Operace, při nichž jsou prostředky nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce „Terciární sféra a jiné“:

(v tisících EUR)

Odvětví ekonomické činnosti dlužníka

31.12.2024

31.12.2023

Finanční služby

924 947

1 012 001

Veřejná správa

214 554

212 189

Elektřina

170 632

187 701

Chemické výrobky

81 046

91 786

Zdravotní péče

36 833

36 833

Obchodní služby, IT a média

33 926

33 638

Farmaceutické přípravky a zdravotnické vybavení

13 227

18 526

Investiční zboží

7 244

4 103

Kovy a těžba

7 157

7 236

Regulované sítě

5 441

-

Rekuperace a recyklace odpadů

3 041

3 802

Telekomunikace

-

60 182

Infrastruktura letecké a námořní dopravy

-

15 138

Víceúčelová infrastruktura

-

177

Celkem

1 498 048

1 683 312

3.2.3.5   Expozice vůči úvěrovému riziku podle interního ratingu z hlediska rizika

EIB používá interní ratingovou metodiku v souladu s metodikou založenou na interním ratingu podle Basel III. Na základě této metodiky byl přidělen interní rating většině protistran facility. Následující tabulka uvádí rozdělení úvěrového portfolia facility podle lepšího z interních ratingů dlužníka nebo ručitele, jsou-li k dispozici. V případech, kdy interní rating k dispozici není, byl pro tuto analýzu použit externí rating.

Tabulka uvádí jak podepsané expozice (vyplacené i nevyplacené), tak i rizikově vážené expozice, a to na základě interní metodiky, již facilita využívá k řízení limitů.

(v tisících EUR)

 

2024

 

Ekvivalent ratingu Moody’s

12měsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnoc.

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnoc.

FVTPL

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko

Aaa

-

38 896

-

-

38 896

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

67 436

-

-

-

67 436

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

10 501

-

-

-

10 501

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

246 650

-

3 041

-

249 691

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

66 050

-

-

-

66 050

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

588 657

29 996

16 233

-

634 886

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

74 924

229 726

-

-

304 650

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

-

-

22 307

-

22 307

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

-

-

-

200 677

200 677

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

-9 675

-12 576

-12 431

-62 364

-97 046

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek

 

1 044 543

286 042

29 150

138 313

1 498 048

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

 

 

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

86 796

-

-

-

86 796

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

10 000

-

-

-

10 000

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

81 500

-

-

-

81 500

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

20 000

270 990

-

-

290 990

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

12 500

11 329

-

-

23 829

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

-

-

111 000

-

111 000

Bez interního ratingu (34)

 

15 445

-

-

-

15 445

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

-

-

-

56 669

56 669

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

-1 491

-16 829

-

-

-18 320

Účetní hodnota úvěrových příslibů

 

224 750

265 490

111 000

56 669

657 909


(v tisících EUR)

 

2023

 

Ekvivalent ratingu Moody’s

12měsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnoc.

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnoc.

FVTPL

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko

Aaa

-

47 534

-

-

47 534

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

72 051

-

-

-

72 051

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

10 428

-

-

-

10 428

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

33 439

263 036

3 802

-

300 277

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

75 418

-

-

-

75 418

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

533 775

206 438

20 349

-

760 562

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

77 010

246 682

-

-

323 692

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

-

-

17 860

-

17 860

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

-

-

-

182 080

182 080

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

-10 964

-24 674

-14 976

-55 976

- 106 590

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek

 

791 157

739 016

27 035

126 104

1 683 312

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

 

 

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

86 796

-

-

-

86 796

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

1 687

-

-

-

1 687

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

10 000

-

-

-

10 000

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

82 770

-

-

-

82 770

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

327 995

45 990

-

-

373 985

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

28 089

30 537

-

-

58 626

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

-

50 000

111 000

-

161 000

Bez interního ratingu (*3)

 

39 940

-

-

-

39 940

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

-

-

-

68 288

68 288

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

-2 715

-16 323

-

-

-19 038

Účetní hodnota úvěrových příslibů

 

574 562

110 204

111 000

68 288

864 054

EIB neustále monitoruje události, které ovlivňují její dlužníky a ručitele. EIB především individuálně posuzuje svá smluvní práva v případě zhoršení ratingu a vyhledává zmírňující opatření. Pečlivě rovněž sleduje obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry, aby v případě potřeby zajistila jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.6   Nedoplatky a znehodnocení úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují v souladu s postupy, jež stanoví „Pokyny a postupy pro finanční monitoring“ platné pro celou EIB“. Tyto postupy jsou v souladu s osvědčenými bankovními postupy a přijímají se u všech půjček spravovaných EIB.

Monitoring je organizován způsobem, který zajišťuje, že i) potenciální nedoplatky budou odhaleny a s minimální prodlevou nahlášeny příslušným útvarům, ii) kritické případy budou urychleně předány na příslušnou operační a rozhodovací úroveň, iii) k celkové situaci jsou pravidelně podávány zprávy vedení facility.

Nedoplatky a znehodnocení půjček a pohledávek lze analyzovat takto:

(v tisících EUR)

 

Půjčky a pohledávky

Půjčky a pohledávky

31.12.2024

31.12.2023

Účetní hodnota

1 498 048

1 683 312

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

 

 

Hrubá částka

22 307

17 860

Znehodnocení – opravná položka

-12 431

-14 976

Účetní hodnota – ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

9 876

2 884

Po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení

 

 

Po splatnosti

 

 

0–30 dní

229

-

30–90 dní

26

23

90–180 dní

-

315

více než 180 dní

25

-

Účetní hodnota – po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení

280

338

Účetní hodnota – ani po splatnosti, ani úvěrově znehodnocené

1 487 892

1 680 090

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek celkem

1 498 048

1 683 312

3.2.3.7   Citlivost ECL na budoucí ekonomické podmínky (v tis. EUR)

ECL je citlivé na úsudky a předpoklady týkající se formulování výhledových scénářů. EIB provádí u ECL analýzu citlivosti podle významných tříd aktiv.

Předpovědi budoucích ekonomických podmínek (prostřednictvím makroekonomických scénářů) představují vstupy do predikčních modelů, které přináší podmíněné parametry rizika, jež jsou vstupem při kalkulaci opravné položky.

Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly dřívější volatilitu proměnné. V případě potřeby se použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty. Vážení kladných a záporných šoků závisí na rovnováze rizika v ekonomice, na čtvrtletní projekce v posledním období byly aplikovány negativní šoky s pravděpodobností 40% a pozitivní šoky s pravděpodobností 5 %.

Tabulka níže ukazuje opravné položky na úvěry a zálohy v rámci 1. a 2. stupně. Každý výhledový scénář (základní, pozitivní a negativní) má váhu 100 % místo toho, aby se vypočítávaly váhy pravděpodobnosti mezi třemi scénáři.

(v tisících EUR)

 

2024

Pozitivní

Základní

Negativní

Hrubé expozice

1 851 153

1 851 153

1 851 153

Opravná položka

28 883

30 301

31 819


(v tisících EUR)

 

2023

 

Pozitivní

Základní

Negativní

Hrubé expozice

2 258 365

2 258 365

2 258 365

Opravná položka

45 603

51 610

58 857

3.2.3.8   Sjednání nových podmínek úvěru a úlevy

EIB považuje za úvěry s úlevou (tj. úvěry, dluhové cenné papíry a úvěrové přísliby) takové úvěry, u kterých byla prodloužena opatření týkající se úlevy. Opatření týkající se úlevy tvoří „koncese“, které se EIB rozhodne poskytnout dlužníkovi, jenž je považován za neschopného dodržet podmínky smluvních dluhových služeb kvůli vlastním finančním problémům, aby dlužníkovi umožnila dluh splatit nebo částečně či zcela refinancovat smlouvu. Expozice se považují za expozice s úlevou, pokud byla učiněna koncese, a to bez ohledu na, zda je s platbou v prodlení nebo je expozice zařazena jako expozice, u níž došlo k selhání. Expozice se nepovažují za expozice s úlevou, pokud dlužník nemá finanční obtíže.

V běžném obchodním styku by bylo zhoršení předmětných úvěrů zjištěno prostřednictvím předpisů uvedených v pokynech a postupech banky a před sjednáním nových podmínek by bylo sledováno. Po sjednání nových podmínek by EIB tyto úvěry i nadále pozorně monitorovala. V případě, že by finanční nástroj byl úvěrově znehodnocen, bude přesunut do fáze 3. Úvěr bude pravidelně monitorován v souladu s rámcem banky.

Mezi opatření týkající se úlevy a kroky, jež EIB ve sledovaném období přijala jako součást činností restrukturalizace, patří kromě jiného prodloužení splatnosti, odklad splatnosti jistiny, odklad splatnosti jistiny i úroku, upuštění od podstatných finančních ujednání a kapitalizace nedoplatků.

Operace, které jsou předmětem opatření týkajících se úlevy, jsou uvedeny v tabulce níže:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

 

Výkonné

Nevýkonné

Výkonné

Nevýkonné

Počet smluv, které jsou předmětem úlevy

3

7

13

6

Účetní hodnota (včetně úroků a nedoplatků)

60 223

35 718

112 554

46 432

Uznaná opravná položka na ECL

622

11 156

1 654

22 151

Úrokový výnos ze smluv, které jsou předmětem úlevy

3 353

1 717

8 594

1 776


(v tisících EUR)

 

 

 

Úleva

 

 

 

 

31.12.2023

Prodloužení splatnosti

Odklad splatnosti jistiny i úroků

Porušení podstatných finančních ujednání

Ostat.

Smluvní splacení, a/nebo odpisy

31.12.2024

Finanční instituce

68 355

-

-

10 472

-

-56 445

22 382

Podniky

90 631

-

-

-

-

-17 072

73 559

Celkem

158 986

-

-

10 472

-

-73 517

95 941

3.2.5   Úvěrové riziko u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu facility, který stanoví smluvní závazky k úhradě. Ke dni 31. prosince 2024 a 31. prosince 2023 měly tyto investice formu bankovních vkladů, vkladních listů a komerčních papírů.

Oprávněné subjekty mají rating podobný krátkodobému a dlouhodobému ratingu, který požaduje EIB pro ukládání prostředků útvarem Treasury. Pokud dvě či více ratingových agentur udělí různé ratingy, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro jednu oprávněnou banku činí v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Výjimka z tohoto pravidla byla udělena společnosti Société Génerale S. A., u níž facilita vede účty k provádění svých hotovostních operací. Krátkodobý úvěrový limit pro Société Génerale S. A. ke dni 31. prosince 2024 a 31. prosince 2023 činil 110 000 000 EUR (sto deset milionů eur). Tento zvýšený limit se použije na úhrn peněžních prostředků uložených na účtech k provádění hotovostních operací a nástrojů, jež tato protistrana vydala a jež jsou drženy v portfoliu treasury.

Všechny investice byly provedeny u oprávněných subjektů s maximální splatností tři měsíce od data valuty. Veškeré případy porušení limitů úvěrové expozice byly nahlášeny mandantům. Ke dni 31. prosinci 2024 a 31. prosince 2023 měly všechny termínové vklady, komerční papíry a hotovost v portfoliu treasury v rámci facility v den vypořádání minimální rating alespoň na známce P-2 (ekvivalent ratingu Moody’s).

Následující tabulka znázorňuje stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů včetně vzniklých úroků:

(v tisících EUR)

Minimální krátkodobý rating

Minimální dlouhodobý rating

31.12.2024

31.12.2023

(Moody’s)

(Moody’s)

P-1

Aaa

124 532

8 %

140 592

10 %

P-1

Aa1

173 639

11 %

-

0 %

P-1

Aa2

-

0 %

29 951

2 %

P-1

Aa3

149 239

9 %

89 682

7 %

P-1

A1

309 342

19 %

360 831

26 %

P-1

A2

280 035

17 %

204 179

15 %

P-1

A3

367 211

22 %

346 275

25 %

P-2

A3

154 829

9 %

205 314

15 %

P-2

Baa1

79 777

5 %

-

0 %

Celkem

1 638 604

100  %

1 376 824

100  %

3.2.6   Úvěrové riziko u derivátů

3.2.6.1   Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů je ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by druhá protistrana v obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úrokové míře a směnných kurzech) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může facilita uzavírat swapové kontrakty s cílem zajistit konkrétní výpůjční operace či může uzavírat měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí EIB s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“), jež EIB uzavírá s externími protistranami.

3.2.6.2   Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy, jež EIB v souvislosti s facilitou provádí, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik, jaké se uplatní na deriváty, které EIB používá pro své vlastní účely. Zejména pokud jde o způsobilost protistran swapů, určuje ji EIB na základě týchž podmínek způsobilosti, které pro její swapové obchody platí obecně.

Pro účely vykazování a sledování dodržení limitu používá EIB k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku, které je se swapovými a derivátovými transakcemi spojeno, současnou nezajištěnou a potenciální budoucí expozici. Tyto ukazatele v plné míře zahrnují deriváty související s investiční facilitou.

Facilita uzavírá kontrakty na krátkodobé měnové swapy („devizové swapy“) za účelem zajištění měnového rizika úvěrů vyplacených v jiných měnách než v eurech. Devizové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2024 činila 1 330,0 mil. EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2023 dosahovala 1 640,0 mil. EUR. Reálná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2024 činila –38,9 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2023 dosahovala 45,8 milionu EUR.

Facilita uzavírá křížové měnové swapy za účelem zajištění měnového rizika při čerpání půjček v jiných měnách než v EUR. Křížové měnové swapy mají dlouhodobou splatnost. Pomyslná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2024 činila 33,1 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2023 dosahovala 43,3 milionu EUR. Reálná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2024 činila 0,5 mil. EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2023 dosahovala 10,0 mil. EUR.

3.2.7   Úvěrové riziko u finančních aktiv treasury

Portfolio treasury, které tvoří pouze komerční papíry vydávané subsuverénními subjekty, bankami a nebankovními subjekty se splatností více než tři měsíce. Způsobilými emitenty jsou členské státy EU, jejich agentury, banky a nebankovní subjekty. Maximální přípustný limit na oprávněného emitenta činí 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Způsobilé by mohly být i investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů, a to v závislosti na požadavcích na jejich likviditu. K 31. prosinci 2023 a 31. prosinci 2024 neexistovala žádná finanční aktiva treasury.

3.3    Riziko likvidity

Riziko likvidity se týká schopnosti účetní jednotky financovat nárůst aktiv a plnit své závazky podle splatnosti bez nepřijatelně vysokých ztrát. Lze ho dále rozdělit na riziko financování a riziko tržní likvidity.

Riziko financování souvisí s rizikem, že účetní jednotka nebude schopna refinancovat stranu aktiv své rozvahy a splnit platební závazky v plné výši z okamžitě dostupných likvidních zdrojů. Riziko tržní likvidity je pozorovaná volatilita ekonomické hodnoty pozic účetní jednotky nebo příjmů z nich plynoucích v důsledku její potenciální neschopnosti provést transakci sloužící ke kompenzaci, eliminaci nebo snížení těchto nesplacených pozic za přiměřené tržní ceny.

3.3.1   Řízení rizika likvidity

Facilita je financována převážně z ročních příspěvků členských států a rovněž ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací facility. V souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 se zpětné toky získané z investiční facility AKT budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI. Dostupnost těchto zpětných toků, které mají být převedeny, je však podmíněna udržením odpovídající úrovně likvidity v rámci investiční facility.

Facilita řídí své riziko financování především plánováním svých potřeb čisté likvidity. Za účelem další minimalizace rizika likvidity si facilita udržuje dostatečnou likvidní rezervu, jejímž smyslem je kdykoli pokrýt plánované výplaty, o nichž pravidelně informuje úvěrové oddělení EIB. Prostředky jsou investovány na peněžním trhu a na trzích dluhopisů do mezibankovních vkladů a dalších krátkodobých finančních nástrojů, přičemž se zohledňují povinnosti facility k vyplácení hotovosti. Likvidní aktiva facility spravuje útvar Treasury banky s cílem zachovat odpovídající likviditu tak, aby mohla facilita plnit své závazky.

Je třeba zdůraznit, že kapitál je spravován výhradně z hlediska likvidity, jak je popsáno výše.

V souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office je za vypořádání související s investováním těchto aktiv odpovědné oddělení EIB pro plánování a vypořádání operací. Za schválení protistran a limitů investic treasury, jakož i za monitoring dodržování těchto limitů, navíc odpovídá ředitelství GR&C.

3.3.2   Stanovení rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle prezentují strukturu finančních závazků facility podle splatnosti. Jejich členění vychází z doby, jež od rozvahového dne zbývá do smluvního data splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Pokud jde o nederivátové finanční závazky, facilita má závazky z titulu příslibů. Tyto závazky mají podobu nevyplacené části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, nevyplacené části prostředků podle podepsaných dohod o úpisu kapitálu / o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo přislíbených úrokových subvencí a technické pomoci.

Půjčky facility mají stanovenu konečnou lhůtu pro vyplacení. Vyplácení však probíhá v termínech a ve výši, které odrážejí pokrok souvisejících investičních projektů. Půjčky facility jsou navíc realizovány v poměrně proměnlivém prostředí, a harmonogram jejich vyplácení tudíž vykazuje značnou míru nejistoty.

Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání je obvykle tříleté a často je o jeden nebo dva roky prodlouženo. Některé závazky z titulu příslibu k vyplacení prostředků obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu. Někdy totiž nemusí likvidita fondu stačit k plnění platebních závazků, jež vznikají v souvislosti s poplatky a dalšími výdaji.

Záruky nejsou předmětem závazků z titulu příslibu k vyplacení prostředků, ledaže by záruka byla uplatněna. Současně s tím, jak je plněn splátkový kalendář zaručených půjček, výše přetrvávajících záruk klesá.

K odchozím peněžním tokům přislíbených úrokových subvencí dochází v případě subvencovaných půjček, jež banka financuje z vlastních zdrojů. Vykazované „Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí“ tedy představují pouze závazky z titulu příslibů, jež s těmito úvěry souvisejí, a nikoli celkovou výši přislíbených nevyplacených úrokových subvencí. Harmonogram jejich vyplácení je stejně jako v případě půjček nejistý.

Přislíbený „hrubý nominální odchozí tok“ týkající se technické pomoci v tabulce „Splatnostní profil nederivátových finančních závazků“ představuje celkovou výši nevyplacené části prostředků podle podepsaných smluv o technické pomoci. Harmonogram jejího vyplácení vykazuje značnou nejistotu. Odchozí peněžní toky zařazené do kategorie „Nejvýše 3 měsíce“ představují výši neuhrazených faktur došlých do rozvahového dne.

Přísliby týkající se nederivátových finančních závazků, u nichž není stanoven smluvní termín splatnosti, jsou zařazeny do kategorie „Splatnost neurčena“. Přísliby, u nichž byla k rozvahovému dni zaznamenána žádost o výplatu hotovosti, jsou zařazeny do příslušné časové kategorie.

Pokud jde o derivátové finanční závazky, splatnostní profil představuje smluvní nediskontované hrubé peněžní toky ze swapových kontraktů včetně křížových měnových swapů, měnově úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

(v tisících EUR)

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Splatnost neurčena

Hrubý nominální odchozí tok

k 31. 12. 2024

Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů

80 913

20 208

-

-

575 108

676 229

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií

4 190

-

-

-

233 696

237 886

Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)

-

-

-

-

2 500

2 500

Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí

-

-

-

-

334 754

334 754

Odchozí toky přislíbené technické pomoci

1 859

-

-

-

18 341

20 200

Celkem

86 962

20 208

-

-

1 164 399

1 271 569


(v tisících EUR)

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Splatnost neurčena

Hrubý nominální odchozí tok

k 31. 12. 2023

Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů

49 019

6 000

-

-

828 073

883 092

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií

-

-

-

-

297 534

297 534

Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)

-

-

-

-

47 749

47 749

Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí

4 235

-

-

-

343 282

347 517

Odchozí toky přislíbené technické pomoci

849

-

-

-

25 343

26 192

Celkem

54 103

6 000

-

-

1 541 981

1 602 084


(v tisících EUR)

Splatnostní profil derivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Hrubý nominální příchozí/ odchozí tok

k 31. 12. 2024

Křížové měnové swapy – příchozí toky

157

10 405

22 613

832

34 007

Křížové měnové swapy – odchozí toky

-87

-12 310

-24 852

- 899

-38 148

Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky

1 330 000

-

-

-

1 330 000

Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky

-1 371 666

-

-

-

-1 371 666

Celkem

-41 596

-1 905

-2 239

-67

-45 807


(v tisících EUR)

Splatnostní profil derivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Hrubý nominální příchozí/ odchozí tok

k 31. 12. 2023

Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – příchozí toky

192

10 909

32 186

1 706

44 993

Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – odchozí toky

-90

-10 212

-23 783

-1 828

-35 913

Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky

1 640 000

-

-

-

1 640 000

Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky

-1 597 068

-

-

-

-1 597 068

Celkem

43 034

697

8 403

-122

52 012

3.3.3   Dlouhodobá finanční aktiva a závazky

Tabulka níže uvádí nederivátová finanční aktiva, jež budou podle předpokladů inkasována, resp. finančních závazků, jež budou podle předpokladů vypořádány za déle než 12 měsíců od rozvahového dne.

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

 

Finanční aktiva:

 

 

 

Půjčky a pohledávky

1 551 776

1 755 831

 

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

834 621

820 713

 

Celkem

2 386 397

2 576 544

 

Finanční závazky:

 

 

 

Závazky vůči třetím stranám (*4)

534 569

389 116

 

Rezervy na úvěrové přísliby

18 320

19 038

 

Celkem

552 889

408 154

 

3.4    Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen a sazeb, např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů, ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.4.1   Úrokové riziko

Úrokové riziko vyvolává volatilita ekonomické hodnoty úročených pozic, popř. výnosů z těchto pozic, k níž dochází vlivem nepříznivých pohybů úrokových sazeb.

Fluktuace vlastní ekonomické hodnoty ani cenové rozdíly mezi různými aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji nemají na facilitu přímý dopad, neboť není úročena.

Citlivost svého úvěrového portfolia a zajišťovacích křížových měnových mikroswapů na pohyby úrokové sazby měří facilita ročně pomocí hodnoty bazického bodu.

Hodnotou bazického bodu se měří zisk nebo ztráta v čisté současné hodnotě příslušného portfolia, které plynou z růstu úrokových sazeb o jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) u splatností stanoveného rozmezí: „peněžní trh – do jednoho roku“, „velmi krátké – 2 až 3 roky“, „krátké – 4 až 6 let“, „střední – 7 až 11 let“, „dlouhé – 12 až 20 let“ nebo „extra dlouhé – více než 21 let“.

K určení čisté současné hodnoty peněžních toků z úvěrů a zajišťovacích swapů denominovaných v eurech používá facilita tříměsíční křivku sazby EURIBOR. Čistá současná hodnota peněžních toků z úvěrů denominovaných v jiných měnách než EUR se stanoví na základě tříměsíční křivky sazby EURIBOR. upravené o bazické rozpětí křížového měnového swapu pro příslušnou měnu. Pro jiné měny než EUR, pro které není k dispozici spolehlivá a dostatečně úplná diskontní křivka, se místo ní použije diskontní křivka pro EUR nebo USD.

Jak ukazuje následující tabulka, čistá současná hodnota úvěrového portfolia včetně zajišťovacích mikroswapů by se ke dni 31. prosince 2024 snížila o 413 tis. EUR (ke dni 31. prosince 2023 by šlo o snížení o 491 tis. EUR) v důsledku zvýšení úrokových sazeb o 1 bazický bod.

(v tisících EUR)

Hodnota bazického bodu

Peněžní

trh

Velmi krátké

Krátké

Střední

Dlouhé

Extra dlouhé

Celkem

Ke dni 31. 12. 2024

1 rok

2 až 3 roky

4 až 6 let

7 až 11 let

12 až 20 let

21 let

 

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů

-33

-82

- 126

- 133

-38

-1

-413


(v tisících EUR)

Hodnota bazického bodu

Peněžní

trh

Velmi krátké

Krátké

Střední

Dlouhé

Extra dlouhé

Celkem

Ke dni 31. 12. 2023

1 rok

2 až 3 roky

4 až 6 let

7 až 11 let

12 až 20 let

21 let

 

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů

-39

-97

- 153

- 153

-47

-2

-491

3.4.2   Měnové riziko

Měnové riziko je riziko ohrožení ekonomické hodnoty nebo výnosů odvozené od pozic facility v důsledku nepříznivých pohybů měnových kurzů.

Vzhledem k používání referenční účetní měny (EUR) vzniká facilitě expozice vůči měnovému riziku pokaždé, kdy dojde k nesouladu měn mezi jejími aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji.

3.4.2.1   Měnové riziko a aktiva treasury

Aktiva treasury v rámci facility jsou denominována v EUR nebo USD.

Kurzové riziko je zajišťováno prostřednictvím devizových spotových či forwardových transakcí, devizových swapů či křížových měnových swapů. K ochraně proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností facility může útvar Treasury v rámci EIB, považuje-li to za nezbytné a vhodné, použít i jiný nástroj v souladu se zásadami banky.

3.4.2.2   Měnové riziko a operace financované nebo zaručené facilitou

Příspěvky členských států do facility jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené facilitou, jakož i úrokové subvence mohou být denominovány v EUR, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči měnovému riziku (ve vztahu k referenční měně EUR) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění měnového rizika facility jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1.    Zajištění operací denominovaných v USD

Měnové riziko plynoucí z operací facility denominovaných v USD je kryto souhrnně pomocí devizových swapů s párem EUR/USD. Tyto swapy se pravidelně rolují a jejich hodnota se pravidelně upravuje. Použití devizových swapů slouží dvojímu účelu. Jednak se generuje likvidita potřebná na nové výplaty (úvěry a kapitál), jednak se udržuje makrozajištění měnového rizika.

Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / částek k vyplacení odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se devizové swapy na konci splatnosti přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

Dolarová měnová pozice se v případě, že překročí příslušné limity, každý měsíc zajišťuje pomocí spotové či forwardové operace.

Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc devizových swapů. Přebytky likvidity jsou investovány do aktiv treasury nebo se převedou na eura, jestliže vznikly ze zvýšení měnové pozice.

3.4.2.2.2.    Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo USD

Operace facility denominované v jiných měnách než v EUR a USD jsou zajištěny křížovými měnovými swapy, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že existuje funkční swapový trh.

Některé operace facility jsou denominovány v měnách, kde zajištění buď není možné, anebo je možné jen za vysokou cenu. Tyto operace jsou denominovány v místních měnách, avšak jsou vypořádávány v EUR nebo USD. Podle rámce pro finanční rizika facility, jejž schválil Výbor pro investiční nástroj dne 22. ledna 2015, lze měnové expozice v místních měnách, které výraznou měrou kladně korelují s USD, zajistit synteticky prostřednictvím derivátů denominovaných v USD. Takto synteticky zajištěné místní měny jsou vykázány v tabulce v bodě 3.4.2.2.3 v položce „Místní měny (synteticky zajištěné)“. Místní měny, které těmito deriváty v USD synteticky zajištěny nejsou, jsou vykázány v téže tabulce v položce „Místní měny (bez syntetického zajištění)“.

Kromě toho u půjček denominovaných v jiných měnách než v eurech, USD nebo v měnách, které není možné zajistit prostřednictvím křížových měnových swapových smluv, účtuje investiční facilita dodatečnou úrokovou složku tzv. „devizové prémie“, aby se zmírnilo riziko možného znehodnocení místní měny.

3.4.2.2.3    Měnová pozice (v tis. EUR)

Tabulky v této poznámce zachycují měnovou pozici facility.

Měnová pozice je v následujících tabulkách zachycena v souladu se zásadami pro řízení rizik facility (popsanými v rámci pro finanční rizika facility). Měnová pozice podle zásad řízení rizik vychází z účetních údajů a je definována jako rozdíl mezi vybranými aktivy a závazky. Aktiva a závazky definované v měnové pozici podle zásad řízení rizik jsou vybrány tak, aby se zajistilo, že výnos bude přepočten na měnu vykazování (EUR) až v okamžiku, kdy bude přijat.

V měnové pozici podle zásad řízení rizik je zahrnuta změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, jakož i znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek. Deriváty zahrnuté v měnové pozici podle zásad řízení rizik se uvažují v nominální, nikoliv reálné hodnotě, aby mohly být sladěny s čistou hodnotou aktiv, rovněž uvažovanou v nominální hodnotě upravené o znehodnocení úvěrů.

Zbývající část aktiv a závazků, která zahrnuje zejména naběhlé úroky z úvěrů, derivátů a subvencí, je v níže uvedených tabulkách vykázána jako „Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik“.

Ke dni 31. prosince 2024

Aktiva a závazky

Závazky a podmíněné závazky

Měny

Měnová pozice podle zásad řízení rizik

Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik

Rozvahová měnová pozice

 

USD

-45 774

-21 740

-67 514

235 603

Místní měny

(synteticky zajištěné)  (*5)

 

 

 

 

TZS

-

-

-

-

DOP

10 884

133

11 017

-

Místní měny

(bez syntetického zajištění) (*5)

 

 

 

 

KES, RWF, UGX, HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP, JMD, NGN, ZAR

225 877

-3 763

222 114

-

Měny jiné než EUR celkem

190 987

-25 370

165 617

235 603

EUR

 

3 139 294

3 139 294

1 043 860

EUR a jiné měny celkem

190 987

3 113 924

3 304 911

1 279 463


Ke dni 31. prosince 2023

Aktiva a závazky

Závazky a podmíněné závazky

Měny

Měnová pozice podle zásad řízení rizik

Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik

Rozvahová měnová pozice

 

USD

- 194 166

-16 111

- 210 277

306 161

Místní měny

(synteticky zajištěné)  (*6)

 

 

 

 

KES

87 829

-4 832

82 997

-

TZS

1 071

19

1 090

-

DOP

16 663

122

16 785

-

UGX

20 283

221

20 504

-

RWF

55 837

367

56 204

-

Místní měny

(bez syntetického zajištění) (*6)

 

 

 

 

HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP, JMD, NGN, ZAR

67 992

-1 136

66 856

-

Měny jiné než EUR celkem

55 509

-21 350

34 159

306 161

EUR

-

3 489 673

3 489 673

1 344 972

EUR a jiné měny celkem

55 509

3 468 323

3 523 832

1 651 133

3.4.2.3   Analýza kurzové citlivosti

Ke dni 31. prosince 2024 by 10% depreciace eura vůči všem ostatním měnám vedla k navýšení zdrojů od přispěvatelů a zisku o 18,4 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2023: 2,9 milionu EUR). 10% apreciace eura vůči všem ostatním měnám by vedla ke snížení zdrojů od přispěvatelů a zisku o –15,1 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2023: –2,4 milionu EUR).

3.4.2.4   Směnné kurzy

K sestavení rozvahy ke dni 31. prosince 2024 a 31. prosince 2023 byly použity tyto směnné kurzy:

 

31. 12. 2024

31. 12. 2023

Měny států mimo EU

 

 

Botswanská pula (BWP)

14,49

14,78

Dominikánské peso (DOP)

63,09

64,08

Fidžijský dolar (FJD)

2,38

2,39

Haitský gourde (HTG)

135,09

143,68

Jamajský dolar (JMD)

161,15

168,22

Keňský šilink (KES)

133,69

173,20

Mauritánská ouguiya (MRU)

41,30

43,35

Mauricijská rupie (MUR)

48,56

48,56

Mosambický metical (MZN)

65,65

69,98

Nigerijská naira (NGN)

1 591,68

975,04

Rwandský frank (RWF)

1 419,85

1 385,07

Tanzanský šilink (TZS)

2 490,24

2 772,53

Ugandský šilink (UGX)

3 812,00

4 178,00

Americký dolar (USD)

1,04

1,11

Frank CFA (XAF/XOF)

655,96

655,96

Jihoafrický rand (ZAR)

19,62

20,35

Zambijská kwacha (ZMW)

28,87

28,45

3.4.3   Akciové riziko

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku změny cen akcií nebo hodnoty kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty uvedených investic.

Facilita je vystavena akciovému riziku v důsledku svých přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Hodnoty pozic v nekotovaných akciích nelze průběžně sledovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Pokud by se hodnota individuálních přímých kapitálových investic a investic do rizikového kapitálu změnila o +/–10 %, pak by zdroje přispěvatelů do facility (vlivem změny reálné hodnoty portfolia kapitálových nástrojů) za předpokladu, že by ostatní proměnné zůstaly konstantní, ke dni 31. prosince 2024 vzrostly o 83,5 milionu EUR, resp. klesly o –83,5 milionu EUR (k 31. prosinci 2023: 82,1 milionu EUR, resp. –82,1 milionu EUR).

4   Reálná hodnota finančních nástrojů

4.1    Účetní klasifikace a reálná hodnota

Následující tabulka uvádí finanční aktiva a finanční závazky v jejich účetní a reálné hodnotě, včetně jejich postavení v hierarchii reálných hodnot. Neobsahuje informace o reálné hodnotě finančních aktiv a finančních závazků, které se oceňují naběhlou hodnotou, jelikož jejich účetní hodnota je přiměřenou aproximací jejich hodnoty reálné.

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2024

Účetní hodnota

 

Reálná hodnota

 

Derivát. finanční nástroje

Akcie a ost. cenné papíry s proměnl. výnosem

Peníze, úvěry a jiné pohledávky

Finanč. aktiva treasury

Ostatní finanční aktiva nebo závazky

Celkem

 

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Celkem

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

783

-

-

-

-

783

 

-

783

-

783

Fondy rizikového kapitálu

-

655 817

-

-

-

655 817

 

-

-

655 817

655 817

Přímé kapitálové investice

-

178 804

-

-

-

178 804

 

-

-

178 804

178 804

Půjčky a pohledávky

-

-

136 983

-

-

136 983

 

-

-

136 983

136 983

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem

783

834 621

136 983

-

-

972 387

 

-

783

971 604

972 387

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

-

-

1 638 604

-

-

1 638 604

 

 

 

 

 

Půjčky a pohledávky

-

-

1 361 065

-

-

1 361 065

 

 

 

 

 

Pohledávky za přispěvateli

-

-

7 482

-

-

7 482

 

 

 

 

 

Finanční aktiva treasury

-

-

-

-

-

-

 

 

 

 

 

Ostatní aktiva

-

-

-

-

-

-

 

 

 

 

 

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem

-

-

3 007 151

-

-

3 007 151

 

 

 

 

 

Finanční aktiva celkem

783

834 621

3 144 134

-

-

3 979 538

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fin. závazky oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

-39 210

-

-

-

-

-39 210

 

-

-39 210

-

-39 210

Fin. závazky oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem

-39 210

-

-

-

-

-39 210

 

-

-39 210

-

-39 210

Fin. závazky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy na úvěrové přísliby

-

-

-

-

-18 320

-18 320

 

 

 

 

 

Závazky vůči třetím stranám

-

-

-

-

- 566 083

- 566 083

 

 

 

 

 

Ostatní závazky

-

-

-

-

-3 289

-3 289

 

 

 

 

 

Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem

-

-

-

-

- 587 692

- 587 692

 

 

 

 

 

Finanční závazky celkem

-39 210

-

-

-

- 587 692

- 626 902

 

 

 

 

 


(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2023

Účetní hodnota

Reálná hodnota

 

Derivátové finanční nástroje

Akcie a ost. cenné papíry s proměnl. výnosem

Peníze, úvěry a jiné pohledávky

Finanč. aktiva treasury

Ostatní finanční aktiva nebo závazky

Celkem

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Celkem

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

55 765

-

-

-

-

55 765

-

55 765

-

55 765

Fondy rizikového kapitálu

-

693 042

-

-

-

693 042

-

-

693 042

693 042

Přímé kapitálové investice

-

127 671

-

-

-

127 671

-

-

127 671

127 671

Půjčky a pohledávky

-

-

124 323

-

-

124 323

-

-

124 323

124 323

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem

55 765

820 713

124 323

-

-

1 000 801

-

55 765

945 036

1 000 801

Fin. aktiva v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

-

-

1 376 824

-

-

1 376 824

 

 

 

 

Půjčky a pohledávky

-

-

1 558 989

-

-

1 558 989

 

 

 

 

Pohledávky za přispěvateli

-

-

85 321

-

-

85 321

 

 

 

 

Finanční aktiva treasury

-

-

-

-

-

-

 

 

 

 

Ostatní aktiva

-

-

-

-

616

616

 

 

 

 

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem

-

-

3 021 134

-

616

3 021 750

 

 

 

 

Finanční aktiva celkem

55 765

820 713

3 145 457

-

616

4 022 551

 

 

 

 

Fin. závazky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy na úvěrové přísliby

-

-

-

-

-19 038

-19 038

 

 

 

 

Závazky vůči třetím stranám

-

-

-

-

- 427 828

- 427 828

 

 

 

 

Ostatní závazky

-

-

-

-

-3 338

-3 338

 

 

 

 

Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem

-

-

-

-

- 450 204

- 450 204

 

 

 

 

Finanční závazky celkem

-

-

-

-

- 450 204

- 450 204

 

 

 

 

4.2    Stanovení reálné hodnoty

4.2.1   Metody oceňování a významné nepozorovatelné údaje

Následující tabulka uvádí informace o metodách oceňování a významných nepozorovatelných údajích, které se používají k oceňování finančních nástrojů, jež jsou v hierarchii reálných hodnot zařazeny do úrovní 2 a 3:

 

Metoda oceňování

Významné nepozorovatelné údaje

Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty

Finanční nástroje vykázané v reálné hodnotě

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

Diskontovaný peněžní tok: Budoucí peněžní toky jsou odhadovány jednak na základě forwardových směnných kurzů / úrokových sazeb (z forwardových směnných kurzů a výnosových křivek na konci sledovaného období, které lze zjistit pozorováním), jednak na základě smluvních forwardových/úrokových sazeb diskontovaných sazbou, která odráží úvěrové riziko různých protistran.

Křivky používané při odhadování a diskontování peněžních toků jsou kalibrovány podle tržních údajů a swapy v portfoliu mají splatnost, která nepřesahuje nejdelší dobu splatnosti, která je ve vstupech k dispozici. Žádné nepozorovatelné vstupy proto neexistují.

Nepoužije se.

 

 

 

 

Fondy rizikového kapitálu

Metoda vycházející z upravené čisté hodnoty aktiv: Reálná hodnota se určí buď tak, že se procentně vyjádřený vlastnický podíl facility v dané jednotce uplatní na čistou hodnotu aktiv uvedenou v nejnovějším výkaze a upravenou o peněžní toky, nebo je-li to možné, určí se pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu. Za účelem překlenutí období mezi dnem, kdy byla naposledy zjišťována čistá hodnota aktiv, a datem zpracování výkazů ke konci roku se provádí přezkum událostí po rozvahovém dni a vykazovaná čistá hodnota aktiv je v případě potřeby upravena.

Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů fondu a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady a poplatky za správu, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv fondu rizikového kapitálu, dodatečně vzniklé závazky a změny tržních či jiných ekonomických podmínek.

Čím delší je období mezi datem stanovení reálné hodnoty a posledním dnem sestavení výkazů fondu rizikového kapitálu, tím vyšší je úprava v souvislosti s uplynulou dobou.

 

 

 

 

Přímé kapitálové investice

Upravená čistá hodnota aktiv.

Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů jednotky, do níž se investovalo, a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv jednotky, do níž se investovalo, dodatečně vzniklé závazky, změny tržních či jiných ekonomických podmínek, zvýšení kapitálu a prodej / změnu kontroly.

Čím vyšší je diskont za omezenou obchodovatelnost,

tím nižší je reálná hodnota.

 

 

 

 

 

 

Diskont za omezenou obchodovatelnost (likvidnost) určený na základě cen v předchozích transakcích s podobnými akciemi v dané zemi/regionu, a to v rozmezí od 5 do 30 %.

 

 

 

 

 

Půjčky v reálné

hodnotě

Pro dlužníky splňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: diskontované peněžní toky určené pomocí smluvních/očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných pomocí příslušné diskontní sazby upravené tak, aby zachycovala riziko spojené s úvěrem (včetně úvěrového rizika dlužníka). Uvedená diskontní sazba se porovnává s jakoukoli příslušnou tržní referenční hodnotou.

Pro dlužníky nesplňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: metoda čistých aktiv (metoda likvidační hodnoty).

Složky diskontní sazby odrážejí úvěrové riziko dlužníka ve srovnání s bezrizikovou tržní sazbou.

Čím vyšší je diskontní sazba, tím nižší je reálná hodnota.


 

Metoda oceňování

Významné nepozorovatelné údaje

Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty

Finanční nástroje nevykázané v reálné hodnotě

 

 

 

 

 

 

Půjčky a pohledávky

Diskontované peněžní toky: Model oceňování pracuje se smluvními peněžními toky, které jsou podmíněny tím, že nedojde k selhání dlužníka, a nezohledňují výši kolaterálu ani scénáře předčasného splacení. Za účelem výpočtu čisté současné hodnoty úvěrů použitý model diskontuje smluvní peněžní toky z úvěru pomocí upravené tržní diskontní křivky. Čistá současná hodnota se u jednotlivých úvěrů následně upraví tak, aby zohledňovala relevantní související očekávané ztráty. Následným sečtením výsledků se zjistí reálná hodnota souboru úvěrů a jiných pohledávek.

Nepoužije se.

Nepoužije se.

 

 

 

 

Finanční aktiva treasury

Diskontované peněžní toky.

Nepoužije se.

Nepoužije se.

V souvislosti s uplatněním IFRS 13 jsou v reálné hodnotě derivátů ke dni 31. prosince 2024 a 2023 zahrnuty úpravy ocenění, a sice:

—

úvěrové úpravy v ocenění odrážející úvěrové riziko protistrany u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2024 –2,8 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2023 –6,1 tis. EUR,

—

úpravy debetní hodnoty odrážející vlastní úvěrové riziko u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2024 +3,6 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2023 +7,2 tis. EUR.

4.2.2   Převody mezi úrovní 1 a 2

Převody mezi jednotlivými úrovněmi uznává facilita v souladu se svými zásadami k datu události anebo změny okolností, která daný převod zapříčinila.

V roce 2024 ani v roce 2023 facilita v hierarchii reálných hodnot neprovedla žádné převody z úrovně 1 do 2 nebo úrovně 2 do 1.

4.2.3   Reálné hodnoty úrovně 3

Sesouhlasení reálných hodnot úrovně 3

Následující tabulky představují změny nástrojů na úrovni 3 (35) pro rok ukončený ke dni 31. prosince 2024 a 31. prosince 2023:

(v tisících EUR)

 

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Zůstatek k 1. lednu 2024

820 713

Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:

 

Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů

14 051

Čistá změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

-45 698

Celkem

-31 647

Výplaty

69 392

Splátky

-21 413

Prodej / odchody

-25 623

Kurzové rozdíly

23 199

Zůstatek k 31. prosinci 2024

834 621


(v tisících EUR)

 

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Zůstatek k 1. lednu 2023

797 341

Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:

 

Čistá změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

-15 142

Celkem

-15 142

Výplaty

101 100

Splátky

-32 560

Kurzové rozdíly

-30 026

Zůstatek k 31. prosinci 2023

820 713

Analýza citlivosti

Účinky na zdroje přispěvatelů facility a výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v důsledku ±10 % změny hodnoty přímých kapitálových investic a investic rizikového kapitálu, přičemž všechny ostatní proměnné jsou drženy konstantní, činí ke dni 31. prosince 2024 83,5 milionu EUR a –  83,5 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2023: 82,1 milionu EUR a –  82,1 milionu EUR).

5   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Pokladní hotovost

212 466

146 494

Termínované vklady

304 538

625 403

Komerční papíry

1 116 826

599 507

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu peněžních toků

1 633 830

1 371 404

Naběhlé úroky

4 774

5 420

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu o finanční pozici

1 638 604

1 376 824

6   Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje, klasifikované jako držené k obchodování, mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2024

Reálná hodnota

Pomyslná částka

 

Aktiva

Závazky

Křížové měnové swapy

783

- 268

33 073

Devizové swapy

-

-38 942

1 330 000

Derivátové finanční nástroje celkem

783

-39 210

1 363 073


(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2024

Reálná hodnota

Pomyslná částka

 

Aktiva

Závazky

Měnově úrokové swapy

9 983

-

43 250

Devizové swapy

45 782

-

1 640 000

Derivátové finanční nástroje celkem

55 765

-

1 683 250

7   Půjčky a pohledávky

7.1    Půjčky a pohledávky

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení úvěrů a záloh mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)

 

Globální půjčky (*7)

Seniorní půjčky

Podřízené půjčky

Celkem

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2024

1 098 121

495 337

-

1 593 458

Výplaty

68 519

16 987

-

85 506

Odpisy

-4 945

-

-

-4 945

Splátky

- 226 719

- 141 664

-

- 368 383

Aktivovaný úrok

-

-

-

-

Kurzové rozdíly

60 352

16 689

-

77 041

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2024

995 328

387 349

-

1 382 677

Znehodnocení – opravná položka k 1. lednu 2024

-32 398

-17 199

-

-49 597

Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL

2 081

124

-

2 205

Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

7 071

5 567

-

12 638

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

- 581

-5 205

-

-5 786

reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

2 796

292

-

3 088

Odpisy

4 945

-

-

4 945

Kurzové rozdíly

-1 300

- 704

-

-2 004

Znehodnocení – opravná položka k 31. prosinci 2024

-17 386

-17 125

-

-34 511

Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2024

977 942

370 224

-

1 348 166

Nominální hodnota půjček FVTPL k 1. lednu 2024

1 080

106 576

70 453

178 109

Výplaty

-

7 851

8 037

15 888

Aktivovaný úrok

-

1 675

568

2 243

Splátky

-

-3 185

-

-3 185

Kurzové rozdíly

-

3 771

562

4 333

Nominální hodnota půjček FVTPL k 31. prosinci 2024

1 080

116 688

79 620

197 388

Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2024

-1 080

-34 983

-17 723

-53 786

Čistá změna reálné hodnoty

-

1 724

-7 160

-5 436

Kurzové rozdíly

-

-1 136

-47

-1 183

Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2024

-1 080

-34 395

-24 930

-60 405

Půjčky a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2024

-

82 293

54 690

136 983

Naběhlá hodnota

-3 079

-3 681

-

-6 760

Úroky

10 766

8 429

464

19 659

Půjčky a pohledávky k 31. prosinci 2024

985 629

457 265

55 154

1 498 048


(v tisících EUR)

 

Globální půjčky (*8)

Seniorní půjčky

Podřízené půjčky

Celkem

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2023

1 236 887

563 277

-

1 800 164

Výplaty

154 587

11 986

-

166 573

Splátky

- 219 739

-67 902

-

- 287 641

Kurzové rozdíly

-73 614

-12 024

-

-85 638

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2023

1 098 121

495 337

-

1 593 458

Znehodnocení – opravná položka k 1. lednu 2023

-37 604

-22 798

-

-60 402

Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL

- 287

-92

-

- 379

Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

-1 060

4 887

-

3 827

reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

5 205

402

-

5 607

Kurzové rozdíly

1 348

402

-

1 750

Znehodnocení – opravná položka k 31. prosinci 2023

-32 398

-17 199

-

-49 597

Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2023

1 065 723

478 138

-

1 543 861

Nominální hodnota půjček FVTPL k 1. lednu 2023

1 080

72 923

66 833

140 836

Výplaty

-

37 092

3 572

40 664

Splátky

-

- 514

-

- 514

Kurzové rozdíly

-

-2 925

48

-2 877

Nominální hodnota půjček FVTPL k 31. prosinci 2023

1 080

106 576

70 453

178 109

Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2023

-1 080

-26 420

-17 732

-45 232

Čistá změna reálné hodnoty

-

-8 941

9

-8 932

Kurzové rozdíly

-

378

-

378

Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2023

-1 080

-34 983

-17 723

-53 786

Půjčky a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2023

-

71 593

52 730

124 323

Naběhlá hodnota

-3 518

-4 040

-

-7 558

Úroky

11 560

10 876

250

22 686

Půjčky a pohledávky k 31. prosinci 2023

1 073 765

556 567

52 980

1 683 312

7.2    Znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek – opravné položky

(v tisících EUR)

 

2024

 

 

ECL za dobu trvání

 

 

12měsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu 2024

10 964

24 674

13 959

49 597

Převod na dvanáctiměsíční ECL

2 271

-9 511

-

-7 240

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

- 288

948

-

660

Převod na ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

-

-1 428

5 786

4 358

Čisté ocenění opravné položky

-3 160

-2 394

-3 088

-8 642

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

-

-

-

-

Finanční aktiva, která byla vyjmuta

-1 028

- 253

-

-1 281

Odpisy

-

-

-4 945

-4 945

Kurzové rozdíly*

916

540

548

2 004

Zůstatek k 31. prosinci 2024

9 675

12 576

12 260

34 511


(v tisících EUR)

 

2023

 

 

ECL za dobu trvání

 

 

12měsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu 2023

11 370

28 817

20 215

60 402

Převod na dvanáctiměsíční ECL

869

-4 217

-

-3 348

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

- 927

3 593

-

2 666

Čisté ocenění opravné položky

- 993

-4 333

-2 873

-8 199

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

1 470

1 188

-

2 658

Finanční aktiva, která byla vyjmuta

-41

-57

-2 734

-2 832

Kurzové rozdíly (36)

- 784

- 317

- 649

-1 750

Zůstatek k 31. prosinci 2023

10 964

24 674

13 959

49 597

8   Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení kapitálových investic mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)

 

Fondy rizikového kapitálu

Přímé kapitálové investice

Celkem

Náklady k 1. lednu 2024

633 347

73 455

706 802

Reklasifikace (37)

-25 059

25 059

-

Výplaty

69 392

-

69 392

Splátky

-21 181

- 232

-21 413

Prodej / odchody

-22 992

-2 631

-25 623

Kurzové rozdíly

30 374

-1 816

28 558

Náklady k 31. prosinci 2024

663 881

93 835

757 716

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2024

59 695

54 216

113 911

Reklasifikace (37)

- 395

395

-

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát

-77 795

32 097

-45 698

Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů

11 202

2 849

14 051

Kurzové rozdíly

- 771

-4 588

-5 359

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2024

-8 064

84 969

76 905

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2024

655 817

178 804

834 621


(v tisících EUR)

 

Fondy rizikového kapitálu

Přímé kapitálové investice

Celkem

Náklady k 1. lednu 2023

580 534

81 711

662 245

Výplaty

101 100

-

101 100

Splátky/prodej

-32 560

-

-32 560

Kurzové rozdíly

-15 727

-8 256

-23 983

Náklady k 31. prosinci 2023

633 347

73 455

706 802

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2023

104 030

31 066

135 096

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát

-43 652

28 510

-15 142

Kurzové rozdíly

- 683

-5 360

-6 043

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2023

59 695

54 216

113 911

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2023

693 042

127 671

820 713

9   Pohledávky za přispěvateli

Pohledávky za přispěvateli ve výši 7,5 milionu EUR (2023: 85,3 mil. EUR) se skládají výhradně z příspěvků členských států, u nichž došlo k výzvě k úhradě, ale nebyly zaplaceny.

10   Finanční aktiva treasury

Portfolio treasury se skládá z kotovaných dluhopisů, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni je kratší než tři měsíce. V následující tabulce je rozepsána změna stavu tohoto portfolia:

(v tisících EUR)

Zůstatek k 1. lednu 2024

-

Akvizice

-

Splatnost

-

Změna amortizace prémií/diskontu

-

Změna naběhlých úroků

-

Zůstatek k 31. prosinci 2024

-


(v tisících EUR)

Zůstatek k 1. lednu 2023

73 003

Akvizice

348 523

Splatnost

- 421 278

Změna amortizace prémií/diskontu

-248

Změna naběhlých úroků

-

Zůstatek k 31. prosinci 2023

-

11   Ostatní aktiva

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Pohledávka za EIB

-

616

Finanční záruky

-

-

Ostatní aktiva celkem

-

616

12   Výnosy příštích období

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Úrokové subvence příštích období

46 461

47 923

Provize z úvěrů a jiných pohledávek příštích období

1 264

1 202

Výnosy příštích období celkem

47 725

49 125

13   Rezervy na úvěrové přísliby

Následující tabulky obsahují sesouhlasení rezerv na opravné položky pro nevyplacené úvěry (úvěrové přísliby) mezi počátečním a konečným zůstatkem s použitím modelu:

(v tisících EUR)

 

2024

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu

2 715

16 323

-

19 038

Převod na dvanáctiměsíční ECL

13

- 279

-

- 266

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

- 853

15 386

-

14 533

Čisté ocenění opravné položky

761

-1 330

-

- 569

Finanční aktiva, která byla vyjmuta

-1 145

-13 271

-

-14 416

Zůstatek k 31. prosinci

1 491

16 829

-

18 320


(v tisících EUR)

 

2023

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu

4 825

11 758

-

16 583

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

- 163

1 955

-

1 792

Čisté ocenění opravné položky

466

8 206

-

8 672

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

-1 295

-1 461

-

-2 756

Finanční aktiva, která byla vyjmuta

-1 120

-4 118

-

-5 238

Kurzové rozdíly

2

-17

-

-15

Zůstatek k 31. prosinci

2 715

16 323

-

19 038

14   Závazky vůči třetím stranám

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Čisté obecné správní náklady splatné vůči EIB

24 794

29 655

Ostatní závazky vůči EIB

43 260

39 384

Závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci

498 029

358 789

Závazky vůči třetím stranám celkem

566 083

427 828

15   Ostatní závazky

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Splátky půjček přijaté předem

3 289

2 727

Výnosy příštích období z úrokových subvencí

-

611

Ostatní závazky celkem

3 289

3 338

16   Vyžádané příspěvky od členských států

(v tisících EUR)

Členské státy

Příspěvky do facility

Příspěvky na úrokové subvence a technickou pomoc

Příspěvek celkem

Vyžádané, ale nezaplacené (*9)

Rakousko

94 677

45 267

139 944

216

Belgie

138 169

26 952

165 121

292

Bulharsko

2 660

28 898

31 558

20

Chorvatsko

1 126

173 578

174 704

20

Kypr

1 566

4 528

6 094

-

Česká republika

9 697

3 028

12 725

72

Dánsko

77 279

5 108

82 387

178

Estonsko

992

5 141

6 133

-

Finsko

55 115

66 602

121 717

136

Francie

818 754

196 514

1 015 268

1 603

Německo

823 467

43 762

867 229

1 852

Řecko

50 271

3 672

53 943

135

Maďarsko

9 230

2 422

11 652

-

Irsko

27 921

18 598

46 519

85

Itálie

470 233

38 318

508 551

1 128

Lotyšsko

1 364

7 630

8 994

10

Litva

2 248

105 253

107 501

-

Lucembursko

10 395

1 242

11 637

23

Malta

526

2 273

2 799

3

Nizozemsko

187 913

10 236

198 149

430

Polsko

24 591

16 732

41 323

181

Portugalsko

39 250

12 058

51 308

-

Rumunsko

7 734

5 701

13 435

65

Slovensko

4 231

2 293

6 524

34

Slovinsko

3 137

2 717

5 854

20

Španělsko

250 314

28 943

279 257

714

Švédsko

102 760

29 704

132 464

265

Spojené království

506 075

150 826

656 901

-

Celkem k 31. prosinci 2024

3 721 695

1 037 996

4 759 691

7 482

Celkem k 31. prosinci 2023

3 721 695

828 996

4 550 691

85 321

17   Vyplacené příspěvky členských států

(v tisících EUR)

 

Evropská komise

Spojené království

Celkem

AKT

ZZÚ

Celkem

Zpětné toky ve vztahu k roku 2021

251 000

7 000

258 000

44 386

302 386

Zpětné toky ve vztahu k roku 2022

236 883

6 732

243 615

41 912

285 527

Zpětné toky ve vztahu k roku 2023

257 152

7 154

264 306

45 471

309 777

Vyplacené příspěvky členských států ke dni 31. prosince 2024

745 035

20 886

765 921

131 769

897 690

Vyplacené příspěvky členských států ke dni 31. prosince 2023

487 883

13 732

501 615

86 298

587 913

Podle dohody o převodu facilita každoročně od roku 2024 a do 31. prosince 2027 převede na Evropskou komisi částku dostupných zpětných toků z investiční facility AKT a zpětných toků investičního facility ZZÚ. Orientační částka dostupných zpětných toků investiční facility AKT činí 1 000 milionů EUR, resp. 35 milionů EUR. Kromě toho facilita převede na Spojené království částky odpovídající podílu Spojeného království na těchto dostupných zpětných tocích. Výše uvedená tabulka uvádí již vyplacené zpětné toky.

18   Závazky a podmíněné závazky

(v tisících EUR)

 

31.12.2024

31.12.2023

Závazky

 

 

Nevyplacené úvěry

676 229

883 092

Nevyplacené závazky týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

237 886

297 534

Vydané záruky

-

985

Úrokové subvence a technická pomoc

362 848

422 758

Podmíněné závazky

 

 

Podepsané nevydané záruky

2 500

46 764

Závazky z titulu příslibů a podmíněné závazky celkem

1 279 463

1 651 133

19   Úroky a obdobné výnosy a náklady

Úroky a obdobné výnosy mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2024

do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023

do 31. 12. 2023

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

56 083

36 668

Půjčky a pohledávky

90 034

95 137

Úrokové subvence

10 484

10 029

Finanční aktiva treasury

-

3 584

Derivátové finanční nástroje

-

2 918

Úroky a obdobné výnosy celkem

156 601

148 336

Úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Ode dne 1.1. 2024

Ode dne 1.1. 2023

 

do 31. 12. 2024

do 31. 12. 2023

Derivátové finanční nástroje

-1 805

-

Úroky a obdobné náklady celkem

-1 805

-

20   Výnosy z poplatků a provizí a náklady na poplatky a provize

Výnosy z poplatků a provizí mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2024

do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023

do 31. 12. 2023

Poplatky a provize z úvěrů a jiných pohledávek

-

1

Poplatky a provize z finančních záruk

20

24

Výnosy z poplatků a provizí celkem

20

25

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2024

do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023

do 31. 12. 2023

Provize vyplacená třetím osobám týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

- 212

-62

Náklady na poplatky a provize celkem

- 212

-62

21   Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem má tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2024

do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023

do 31. 12. 2023

Čisté výnosy

-4 946

130

Příjmy z dividend

16 548

6 555

Čistá změna reálné hodnoty

-45 698

-15 142

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

-34 096

-8 457

22   Čisté kurzové výsledky

Čisté kurzové výsledky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024

Od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023

Přecenění devizových pozic

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6 821

- 123

Derivátové finanční nástroje

- 773

86 071

Půjčky a pohledávky

78 744

-89 458

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

23 199

-30 026

Ostatní

-2 231

3 479

Přecenění devizových pozic celkem

105 760

-30 057

Realizované výsledky u devizových swapů (náklady na zajištění)

-23 853

-37 828

Čistý kurzový výsledek

81 907

-67 885

23   Obecné správní výdaje

Obecné správní náklady představují skutečné náklady EIB na správu facility po odečtení výnosů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility.

Ke dni 31. prosince 2024 činily celkové obecné správní náklady -24,8 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2023: –29,7 milionu EUR).

24   Vztahy s nekonsolidovanými strukturovanými jednotkami (v tis. EUR)

Definice strukturované jednotky

Strukturovaná jednotka je jednotka vytvořená tak, aby hlasovací ani jiná podobná práva nebyla v rozhodování o tom, kdo danou jednotku ovládá, dominantním faktorem. IFRS 12 uvádí, že strukturovaná jednotka často vykazuje všechny nebo některé z následujících znaků:

—

omezené činnosti,

—

úzce a jasně definovaný cíl, například provádění daňově efektivního pronájmu, provádění výzkumu a vývoje, poskytnutí zdroje kapitálu nebo financování jiné účetní jednotce nebo poskytnutí investičních příležitostí investorům převedením rizik a výhod aktiv strukturované jednotky na investory,

—

nedostatek kapitálu, aby strukturovaná jednotka mohla své aktivity financovat bez podřízené finanční podpory,

—

financování od investorů formou více smluvně provázaných nástrojů, které vytvářejí koncentraci úvěrových a dalších rizik (tranše).

Nekonsolidované strukturované jednotky

Pojmem „nekonsolidované strukturované jednotky“ se označují všechny strukturované jednotky, které nejsou ovládány facilitou. Tento pojem zahrnuje podíly ve strukturovaných jednotkách, které nejsou konsolidované.

Definice podílů ve strukturovaných jednotkách

IFRS 12 definuje „podíly“ obecně jako smluvní nebo mimosmluvní vztahy, na jejichž základě je vykazující jednotka vystavena variabilitě výnosů z výkonnosti účetní jednotky. K takovým podílům patří například podíl na vlastním kapitálu a další formy angažovanosti v jiné jednotce, jako je financování, podpora likvidity, úvěrové posílení, přísliby a záruky. IFRS 12 uvádí, že účetní jednotka nemusí nutně mít podíl v jiné účetní jednotce výhradně na základě typického vztahu zákazník – dodavatel.

V následující tabulce jsou popsány druhy strukturovaných jednotek, které facilita nekonsoliduje, v nichž však má podíl.

Druh strukturované jednotky

Povaha a účel

Podíl držený facilitou

Projektové financování – úvěry zvláštním účelovým jednotkám

Transakce projektového financování jsou takové, při nichž se facilita ve věci obsluhy své pohledávky spoléhá na dlužníka, jehož jediný nebo hlavní zdroj výnosů je generován jediným aktivem či omezeným souborem aktiv financovaných z daného dluhu anebo jinými již existujícími aktivy, která jsou smluvně vázána na projekt. Transakce projektového financování jsou často financovány prostřednictvím zvláštních účelových jednotek.

Čisté vyplacené částky

Úrokový výnos

Operace rizikového kapitálu

Facilita financuje fondy rizikového kapitálu a investiční fondy. Fondy rizikového kapitálu a investiční fondy sdružují a spravují peněžní prostředky investorů do soukromého kapitálu v malých a středních podnicích se silným růstovým potenciálem a do projektů infrastruktury.

Investice v podílech/akciích vydaných jednotkou rizikového kapitálu

Dividendy přijaté v podobě výnosů z dividend.

Následující tabulka uvádí účetní hodnotu nekonsolidovaných strukturovaných jednotek, v nichž měla facilita k rozvahovému dni podíl, jakož i maximální expozici facility vůči ztrátě ve vztahu k těmto jednotkám. Maximální expozice vůči ztrátě zahrnuje účetní hodnotu a související přísliby, u nichž dosud nedošlo k vyplacení prostředků.

 

 

31.12.2024

31.12.2023

Druh strukturované jednotky

Popis

Účetní hodnota

Maximální expozice vůči ztrátě

Účetní hodnota

Maximální expozice vůči ztrátě

Fondy rizikového kapitálu

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

655 817

667 832

693 042

725 781

Celkem

 

655 817

667 832

693 042

725 781

Facilita neposkytuje strukturovaným subjektům nad rámec příslušného financování žádnou podporu.

25   Iniciativa na zvýšení dopadu finanční pomoci (v tis. EUR)

V červnu 2013 schválila společná Rada ministrů AKT-EU nový finanční protokol pro 11. Evropský rozvojový fond na období 2014–2020.

Strany se dohodly na novém balíčku pro investiční facilitu o objemu 500 milionů EUR, tzv. iniciativě na zvýšení dopadu finanční pomoci. Tato iniciativa facilitě umožňuje podporovat projekty s obzvláště velkým potenciálním dopadem na rozvoj a zároveň absorbovat větší rizika, jež jsou s takovými investicemi spojena. Balíček nabízí facilitě nové možnosti v poskytování úvěrů soukromému sektoru formou investic do těchto nástrojů:

Kapitálové fondy se sociálním dopadem – tyto fondy propaguje rostoucí počet správců fondů soukromého kapitálu, pro něž je jádrem investiční strategie fondu zmírňování sociálních či environmentálních problémů, kteří však zároveň usilují o udržitelnost jak fondu, tak společností, do nichž fond investuje.

Půjčky poskytované finančním zprostředkovatelům – jedná se např. o mikrofinanční instituce, místní banky a úvěrová družstva, které působí v zemích AKT, v nichž EIB nemůže financování, zejména v místní měně, podle stávajících pokynů pro řízení úvěrového rizika zvažovat. Důvodem je např. vysoké riziko země, volatilita měny či chybějící vodítka k určování cen. Účelem těchto půjček je především financovat projekty s velkým rozvojovým dopadem, zejména projekty na podporu mikropodniků, malých podniků a zemědělství, které většinou nesplňují podmínky pro financování od facility.

Nástroje pro sdílení rizik – tyto nástroje mají podobu záruk na první ztrátu (tzv. first loss pieces), které usnadňují operace sdílení rizika EIB s místními finančními zprostředkovateli (zejména obchodními bankami). Děje se tak v zájmu opomíjených malých a středních podniků a malých projektů, které splňují kritéria zvyšování dopadu finanční pomoci, avšak pokud jde o jejich přístup k financování, existuje na trhu mezera. Tyto záruky by byly strukturovány jako protizáruky za přednostní tranše záruk financované EIB (v rámci investiční facility) a dalšími mezinárodními či rozvojovými finančními institucemi. Vytvářely by tak značný pákový efekt.

Přímé financování – toto financování probíhá prostřednictvím dluhových (tj. úvěrových) nebo kapitálových nástrojů v projektech, jež předkládají spolehlivé a zkušené subjekty a jež mají velký rozvojový dopad, u nichž se však také více očekávají ztráty a problémy s návratností investic (riziko vlastního kapitálu s vyšší než obvyklou pravděpodobností ztráty). EIB u tohoto nástroje uplatňuje přísná kritéria výběru a způsobilosti, neboť se jedná o projekty, které sice mají velký rozvojový dopad, avšak kritéria pro poskytnutí financování by nebyly schopny splnit (tj. pravděpodobnost návratnosti investic nebo kompenzace ztrát úrokovou sazbou / rentabilitou kapitálu je nízká).

Iniciativa umožňuje také diverzifikovat investice do dalších odvětví, např. do zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství a zajištění potravin, a vyvíjet nové a inovativní nástroje na sdílení rizik. Finanční kapacita IFE se v roce 2016 stala částečně revolvingovou, a tím došlo k jejímu navýšení na 800 milionů EUR.

Z finančního a účetního hlediska je iniciativa součástí portfolia investiční facility, a je tudíž vykazována v jejích ročních finančních výkazech.

Následující tabulka uvádí účetní hodnoty a přislíbené, avšak nevyplacené částky u jednotlivých druhů aktiv:

Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2024

Opravná položka / úprava výše reálné hodnoty k 31. 12. 2024

Účetní hodnota k 31. 12. 2024

Nevyplacená částka k 31. 12. 2024

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31. 12. 2024

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

AC

59 209

-

59 209

5 000

- 225

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

158 880

-

158 880

56 669

-

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

134 595

-1 559

133 036

34 686

-

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

59 843

61 686

121 529

14

-

Celkem

 

 

412 527

60 127

472 654

96 369

- 225

*

Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.


Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2023

Opravná položka na ztráty / úprava výše reálné hodnoty k 31. 12. 2023

Účetní hodnota k 31. 12. 2023

Nevyplacená částka k 31. 12. 2023

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31. 12. 2023

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

AC

73 423

-1 522

71 901

7 749

- 334

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

152 155

-58 759

93 396

68 288

-

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

110 572

9 936

120 508

58 572

-

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

58 889

41 490

100 379

14

-

Nástroje pro sdílení rizik

Vydané záruky

Oceněno vyšší z hodnot (*10)

-

-

-

44 264

-

Celkem

 

 

395 039

-8 855

386 184

178 887

- 334

EIB uplatňuje na přímé úvěrové operace v rámci iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (s výjimkou úvěrů poskytovaných finančním zprostředkovatelům) zásady pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines), a sledovat a vykazovat rizika spojená s přímými úvěrovými operacemi iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci na základě jejich reálné hodnoty. Podle této metodiky banka provádí kvalitativní posouzení rizika, jehož cílem je posoudit racionalitu investic a reálnou životaschopnost daných operací.

26   Zveřejnění spřízněných stran

Facilita určila EIB jako spřízněnou stranu v souvislosti s IAS 24, neboť EIB byla členskými státy EU pověřena řízením facility v souladu s ustanoveními platného právního rámce, včetně sledování jejích operací až do úplného proplacení. EIB rovněž poskytuje klíčové personální služby (řídící výbor EIB a výbor EIB pro audit). V tomto ohledu je EIB oprávněna získat zpět své skutečné náklady, jež jí při řízení facility vznikly, po odečtení příjmů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility. Podrobnější informace o odměně naleznete v poznámce 23.

27   Události po rozvahovém dni

V souvislosti se současným geopolitickým a hospodářským prostředím účetní jednotka i nadále pečlivě sleduje situaci, zejména z důvodů následné revize události.

Po rozvahovém dni nenastaly žádné významné události, které by ke dni 31. prosince 2024 vyžadovaly úpravu nebo údaje ve finančních výkazech.


(1)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1311/oj).

(2)   Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 27.

(3)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že některé výsledné součty v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(4)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(5)  V souladu s článkem 53 finančního nařízení pro 11. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 11. ERF. Povaha jednotlivých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 5 „Řízení finančních rizik“.

(6)  Rozhodnutí Rady (EU) 2024/2906 ze dne 14. listopadu 2024 o finančních příspěvcích stran Evropského rozvojového fondu určených pro jeho financování, kterým se stanoví strop na rok 2026, roční příspěvek na rok 2025, výše první splátky na rok 2025 a orientační nezávazná prognóza očekávaných objemů ročních příspěvků na roky 2027 a 2028 (Úř. věst. L, 2024/2906, 19.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/2906/oj).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2016/888 ze dne 6. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) 2015/323 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond, pokud jde o úhradu splátek (Úř. věst. L 149, 7.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/888/oj).

(*1)   Bez nákladů příštích období

(8)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, p. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1877/oj).

(11)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(12)  Nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(13)  Nařízení (EU) 2018/1877.

(14)  Zvláštní zpráva 17/2024 https://www.eca.europa.eu/cs/publications/SR-2024-17.

(15)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(16)  Nařízení (EU) 2018/1877.

(17)  S výjimkou operací v Jižním Súdánu.

(18)  Rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011 o přidělení prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. Evropského rozvojového fondu a předchozích evropských rozvojových fondů na rozvojovou spolupráci v Jižním Súdánu (Úř. věst. L 142, 28.5.2011, s. 61, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2011/315/oj).

(19)   1 402,57 milionu – překlenovací nástroj (rozhodnutí Rady 2015/0246), 200 milionů EUR (rozhodnutí Rady 2017/1206), 223 miliony EUR (rozhodnutí Rady 2020/1708), 43 miliony EUR (rozhodnutí Rady 2021/1941), 42,5 milionu EUR (rozhodnutí Rady 2022/2242) a 7,8 milionu EUR (rozhodnutí Rady 2023/2586).

(20)  Rozhodnutí (EU) 2024/2906.

(21)   Úř. věst. L 314, 30.11.2001, p. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2001/822(1)/oj.

(22)  Rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007, kterým se mění rozhodnutí 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/249/oj).

(23)  Hrubé částky (tj. s výjimkou prostředků, u kterých bylo zrušeno přidělení na závazky, a inkasních příkazů).

(*2)  * Za rok končící dnem 31. prosince 2024 činí úroky a obdobné výnosy 144,3 milionu EUR (2023: 118,5 milionu EUR), vypočteno z aktiv držených v naběhlé hodnotě na základě metody efektivní úrokové míry.

(24)  Rozhodnutí Rady (EU) 2023/2861 ze dne 20. července 2023 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé (Úř. věst. L, 2023/2861, 28.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2861/oj).

(25)   Úř. věst L 437, 28.12.2020, s. 188, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2233/oj.

(26)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2021 ze dne 26. listopadu 2021, kterým se mění rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT-EU [2021/2175] (Úř. věst. L 441, 9.12.2021, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/2175/oj).

(27)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/970 ze dne 16. června 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU, pokud jde o změnu rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU (Úř. věst. L 166, 22.6.2022, s. 145, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/970/oj).

(28)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2023 ze dne 25. října 2023, kterým se mění rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT-EU [2023/2453] (Úř. věst. L, 2023/2453, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2453/oj).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

(30)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj).

(31)  Vypořádací riziko je definováno jako riziko možných ztrát v důsledku transakcí, které zůstávají nevypořádány po řádném datu dodání, a/nebo v důsledku transakcí, které jsou vypořádány později, než je platný tržní standard. Vzhledem k povaze operací facility jsou nejvýznamnějšími nástroji ovlivněnými vypořádacím rizikem derivátové transakce, které banka uzavřela a s nimiž je spojena směna cizích měn. Řízením vypořádacího rizika se zabývají Pokyny pro řízení finančních rizik.

(32)  * Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

(33)  Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

(34)  *Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

(*3)  Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

(*4)  Závazky vůči třetím stranám zahrnují závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci, jejichž splatnost ve většině případů není určena.

(*5)  Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2. Po revizi strategie syntetického zajištění v roce 2024 byly z rozsahu syntetického zajištění vyjmuty KES, UGX a RWF.

(*6)  Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2.

(35)  Půjčky oceňované reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty jsou uvedeny v poznámce 7.

(*7)  * Včetně dohod o zprostředkování

(*8)  Včetně dohod o zprostředkování

(36)  Měnové pohyby jsou vyloučeny z částek vykázaných ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, jakož i ve výkazu změn zdrojů od přispěvatelů.

(37)  Facilita změnila způsob, jakým se investice klasifikuje jako fond rizikového kapitálu nebo jako přímá kapitálová investice v souladu s nově zavedenou příručkou pro oceňování.

(*9)  * Dne 14. listopadu 2024 Rada určila, jak vysoký finanční příspěvek každý členský stát zaplatí ke dni 21. ledna 2025. Ke dni 31. prosince 2024 zbývalo uhradit 7,5 milionu EUR.

(*10)  Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4948/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)