C_202503740CS.000101.fmx.xml

Pozměňovací návrh 2

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU (*1)

k návrhu Rady

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem zajistit, aby členské státy plnily povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti rozpočtové politiky, a zejména s ohledem na zamezení nadměrným schodkům veřejných financí, stanovila směrnice Rady 2011/85/EU (2) podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států.

(2)	Na základě zkušeností s hospodářskou a měnovou unií od vstupu směrnice 2011/85/EU v platnost je nutné změnit její požadavky týkající se pravidel a postupů, které tvoří rozpočtové rámce členských států.

(3)

V roce 2019 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu, ve které zkoumá požadavky Unie na vnitrostátní rozpočtové rámce a doporučuje Komisi, aby tyto požadavky přezkoumala s ohledem na mezinárodní standardy a osvědčené postupy. Evropský účetní dvůr navrhl konkrétní opatření za účelem zlepšení působnosti a účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců, zejména pokud jde o střednědobé rozpočtové rámce a nezávislé fiskální instituce (3).

(4)

Komise ve sdělení ze dne 5. února 2020 (4) poukázala na značný, avšak nerovnoměrný pokrok ve vývoji vnitrostátních rozpočtových rámců, vzhledem k tomu, že právo Unie stanoví pouze minimální požadavky a že provádění a dodržování vnitrostátních předpisů bylo velmi rozdílné. Uvedené sdělení se rovněž zabývalo tím, do jaké míry by rámec podporoval potřeby v oblasti hospodářské, environmentální a sociální politiky v souvislosti s přechodem ke klimaticky neutrálnímu a digitálnímu evropskému hospodářství účinně využívajícímu zdroje tím, že bude doplňovat klíčovou úlohu regulačního prostředí a strukturálních reforem.

(5)

Komise ve sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (5) vyzvala k většímu využívání ekologických rozpočtových nástrojů s cílem přesměrovat veřejné investice, spotřebu a zdanění na ekologické priority a vyhnout se škodlivým dotacím. Evropský právní rámec pro klima stanoví cíl klimatické neutrality pro celou Unii do roku 2050 a požaduje, aby orgány Unie a členské státy pokročily ve zvyšování adaptační kapacity. Komise se zavázala spolupracovat s členskými státy na kontrole a porovnávání ekologických rozpočtových postupů. Ve sdělení ze dne 24. února 2021 o nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (6) Komise poukázala na makrofiskální význam změny klimatu a zdůraznilo potřebu zvýšit odolnost Unie vůči dopadům změny klimatu. Evropský semestr poskytuje další rámec na podporu tohoto úsilí a Nástroj pro technickou podporu nabízí praktickou pomoc při jeho provádění.

(6)

Ve sdělení ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU (7) Komise zdůraznila potřebu posílit udržitelnost dluhu a snížit vysokou míru veřejného zadlužení a zároveň podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech. Hlavními cíli těchto směrů je zlepšit odpovědnost jednotlivých států, zjednodušit rámec a více se zaměřit na střednědobý horizont spolu s důraznějším a soudržnějším prosazováním.

(7)

S cílem zlepšit dodržování ustanovení Smlouvy o fungování EU, a zejména předcházet vzniku nadměrných schodků veřejných financí ve smyslu článku 126 Smlouvy o fungování EU by měla být v právních předpisech členských států přijata zvláštní ustanovení k posílení vnitrostátní odpovědnosti v souladu se sdělením Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, a to nad rámec ustanovení, která jsou v současnosti vyžadována směrnicí 2011/85/EU. Na základě zjištění o provádění uvedené směrnice by se změny měly týkat také ustanovení o transparentnosti a statistice, prognózách a sestavování střednědobých rozpočtů s cílem odstranit nedostatky zjištěné během provádění.

(8)

Tato směrnice je součástí balíčku společně s nařízením Parlamentu a Rady (EU) [XXX] (8), kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1466/97 (9) (preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu), a nařízením Rady [XXX] (10), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (11) (nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu). Společně zavádějí reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí Unie, který do práva Unie začleňuje podstatu hlavy III „Rozpočtový pakt“ mezivládní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (12) v souladu s článkem 16 této smlouvy. Tento balíček vychází ze zkušeností s prováděním Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroje k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Balíček obsahuje posílený rozměr pro jednotlivé země, jehož cílem je posílit odpovědnost jednotlivých států, mimo jiné zachováním úlohy nezávislých fiskálních institucí, která vychází ze společných zásad rozpočtového paktu navržených Komisí (13) v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v nařízení [XXX], kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1466/97. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou v nařízení [XXX], kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1466/97, dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností. Obdobně v případě významných odchylek od střednědobého plánu by měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Balíček posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě.

(9)

Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Dostupnost a kvalita statistik vycházejících z Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA) je zásadní pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu Unie. Systém ESA 2010 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Je proto žádoucí zlepšit sběr akruálních údajů a informací potřebných k vytváření statistik na akruální bázi, a to komplexním a důsledným způsobem ve všech subsektorech sektoru vládních institucí.

(10)

Dostupnost údajů s vyšší četností může odhalit vzorce, které si zaslouží bližší sledování, a zlepšit kvalitu rozpočtových prognóz. Členské státy a Komise (Eurostat) by měly zveřejňovat čtvrtletní údaje o schodku a dluhu s použitím definic uvedených v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii (Smlouvě o EU) a ke Smlouvě o fungování EU. Zveřejňování rozpočtových údajů s vyšší četností přizpůsobených vnitrostátním rozpočtovým definicím, by mělo být stanoveno na základě vnitrostátních požadavků na transparentnost a potřeb uživatelů s cílem zlepšit odpovědnost členských států.

(11)

Zkreslené a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy pro právní předpisy týkající se ročních a víceletých rozpočtů mohou značně narušit účinnost fiskálního plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. V zájmu zlepšení výchozích předpokladů by členské státy měly porovnat své makroekonomické a rozpočtové prognózy s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně s prognózami jiných nezávislých subjektů.

(12)

Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování sektoru vládních institucí by měly být předmětem pravidelných, objektivních a komplexních následných hodnocení prováděných nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné, odlišnými od subjektu, který prognózu sestavuje, aby se zvýšila jejich kvalita. Tato hodnocení by měla zahrnovat podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými institucemi a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.

(13)

Nezávislé subjekty pověřené sledováním veřejných financí v členských státech jsou účinným stavebním kamenem rozpočtových rámců. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (14) vyžaduje, aby členské státy, jejichž měnou je euro, měly nezávislé fiskální instituce pověřené schvalováním nebo vypracováváním makroekonomických prognóz, přičemž stanoví zvláštní záruky týkající se jejich nezávislosti a technické způsobilosti. Aniž jsou dotčeny požadavky podle nařízení (EU) č. 473/2013, měl by úkol nezávislých fiskálních institucí vypracovávat, posuzovat nebo schvalovat makroekonomické prognózy v souladu s čl. 8 odst. 4 zohledňovat zavedené vnitrostátní postupy a praxi v členských státech, včetně postupů a praxe týkajících se okamžiku, kdy je daný úkol prováděn.

(14)

Aby bylo možné posílit odpovědnost ve fiskální politice, měly by mít nezávislé fiskální instituce vysokou míru provozní nezávislosti, potřebné zdroje k plnění svých úkolů a rozsáhlý a včasný přístup k potřebným informacím. Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci a každá z nich může plnit jeden nebo více úkolů stanovených v této směrnici, pokud je jasně rozdělena odpovědnost a nedochází k překrývání jejich pravomocí. Je třeba se vyvarovat nadměrné fragmentace úkolů v oblasti sledování mezi různé instituce. Koncepce těchto subjektů provádějících sledování by měla zohledňovat stávající institucionální uspořádání a administrativní strukturu dotčeného členského státu.

(15)

V zájmu zlepšení rozpočtového plánování je třeba věnovat v co největší míře náležitou pozornost makrofiskálním rizikům spojeným se změnou klimatu, včetně jejích environmentálních a distribučních dopadů. Pochopení potenciálních mechanismů působení otřesů souvisejících s klimatem na veřejné finance je klíčové pro vnitrostátní strategie omezování a řízení fiskálních rizik plynoucích ze změny klimatu a souvisejících katastrof.

(16)

Ačkoli je schvalování právních předpisů o ročním rozpočtu klíčovým krokem v rozpočtovém procesu pro demokratickou odpovědnost, jednoletá perspektiva rozpočtového plánování poskytuje pouze omezený základ pro zdravou fiskální politiku, neboť většina opatření má dopady, které značně přesahují roční rozpočtový cyklus. Účinné střednědobé fiskální plánování tak posiluje důvěryhodnost fiskální politiky a zároveň zohledňuje udržitelnost dluhu. Mělo by se opírat o jasné a konzistentní vymezení střednědobých vnitrostátních rozpočtových cílů pro sektor vládních institucí, které jsou uvedeny v národních střednědobých plánech. V zájmu posílení víceletého rozpočtového výhledu by mělo být plánování právních předpisů týkajících se ročních rozpočtů v souladu se střednědobými vnitrostátními rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 písm. e).

(17)

Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by měla být zvláštní pozornost věnována operacím těch subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů, a které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. Členské státy rovněž zveřejní hodnoty odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluhy sektoru vládních institucí. Měly by se zveřejňovat podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

(19)

Ekologické rozpočtové nástroje mohou pomoci přesměrovat veřejné příjmy a výdaje na ekologické priority. Pravidelné podávání příslušných informací v tomto ohledu zlepšuje projednávání rozpočtu. Členské státy by mohly zveřejňovat informace o tom, jak příslušné prvky jejich rozpočtů přispívají k plnění vnitrostátních a mezinárodních závazků v oblasti klimatu a životního prostředí, a použitou metodiku. Členské státy by měly zveřejňovat údaje a popisné informace zvlášť pro položky výdajů, daňových výdajů a příjmů. Členské státy by mohly zveřejňovat informace o distribučním dopadu rozpočtových politik a při ekologickém sestavování rozpočtu zohledňovat aspekty zaměstnanosti, sociální aspekty a distribuční aspekty (15).

(20)

Náležitá pozornost by měla být věnována existenci podmíněných závazků. Podmíněné závazky konkrétně zahrnují potenciální závazky v závislosti na výskytu nejisté budoucí události nebo současné závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo částku pravděpodobné platby nelze spolehlivě stanovit. Patří k nim například vládní záruky, úvěry se selháním, závazky vyplývající z provozu veřejných podniků a v rozsahu, v jakém je to možné, podmíněné závazky související s katastrofami a klimatem.

(21)

Přírodní katastrofy a extrémní povětrnostní události postihly většinu členských států a očekává se, že změna klimatu zvýší četnost a intenzitu těchto jevů. Vlády investují do opatření na přizpůsobení se změně klimatu a přispívají k pokrytí nákladů na pomoc při katastrofách, na obnovu a rekonstrukci a v některých případech působí jako pojistitel poslední instance. Vzhledem ke stávajícím a budoucím výzvám v oblasti udržitelnosti veřejných financí by zvláštní pozornost měla být věnována vládním závazkům a rizikům pro finance sektoru vládních institucí vyplývajícím z přírodních katastrof a otřesů souvisejících s klimatem, počínaje shromažďováním a zveřejňováním informací o fiskálních nákladech minulých událostí, je-li to možné.

(21a)

Podávání zpráv o makrofiskálních rizicích vyplývajících ze změny klimatu, podmíněných závazcích souvisejících se změnou klimatu a fiskálních nákladech katastrof se zlepšuje, stále však zůstává v počáteční fázi a metodiky a ukazatele pro tyto zprávy se stále vyvíjejí. Přizpůsobení se tomuto podávání zpráv bude od orgánů veřejné správy vyžadovat značné úsilí. S ohledem na tyto výzvy by se mělo podávání zpráv v těchto oblastech v maximální možné míře provádět a vyvíjet souběžně s takovým metodickým pokrokem.

(22)	Komise by měla nadále pravidelně monitorovat provádění směrnice 2011/85/EU. Měly by být určeny a sdíleny osvědčené postupy týkající se provádění ustanovení uvedené směrnice.

(23)	Směrnice 2011/85/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Směrnice 2011/85/EU se mění takto:

Článek 2 se mění takto:

a)	v prvním pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto: „Použije se definice subsektorů sektoru vládních institucí uvedená v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013. (2) (2) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.“ "

druhý pododstavec se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	systémy veřejného účetnictví a statistického výkaznictví vládních institucí;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, která přispívají k souladu provádění fiskální politiky členských států s jejich příslušnými závazky podle Smlouvy o fungování EU, vyjádřená jako ukazatel rozpočtových výsledků, jako například schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;“

iii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)	střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a vnitrostátních rozpočtových cílů ve střednědobém horizontu;“

iv)

doplňuje se nové písmeno h), které zní:

„h)	nezávislé fiskální instituce jako strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států funkčně samostatné, zřízené vnitrostátními právními předpisy v souladu s článkem 8.“

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahují informace potřebné k vypracování akruálních údajů pro sestavení údajů založených na Evropském systému národních a regionálních účtů. Uvedené systémy veřejných účtů vládních institucí podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu.

2. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům týkajícím se všech subsektorů sektoru vládních institucí, jak jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (*3). Členské státy zejména zveřejňují čtvrtletní údaje o dluhu za centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, a pokud nemají zavedeny integrované, komplexní a vnitrostátně harmonizované systémy akruálního finančního účetnictví, samostatně údaje o schodku, a to před koncem následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Komisí (Eurostatem).

3. Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje čtvrtletní vládní finanční statistiky v souladu s tabulkami 25, 27 a 28 v příloze B nařízení (EU) č. 549/2013 každé tři měsíce.

(*3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.“ "

Článek 4 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby roční a víceleté fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se porovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně s prognózami jiných nezávislých subjektů. Podstatné rozdíly mezi makroekonomickými a rozpočtovými prognózami členského státu a prognózami Komise musí být vysvětleny, včetně případů, kdy se úroveň nebo růst proměnných týkajících se vnějších předpokladů podstatně odchýlí od hodnot obsažených v prognózách Komise.“

;

b)	odstavec 4 se zrušuje;

odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Členské státy určí, která instituce je odpovědná za vypracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz, a zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy vypracované pro fiskální plánování. Nejméně jednou ročně členské státy a Komise vedou technický dialog o předpokladech, z nichž vychází příprava makroekonomických a rozpočtových prognóz.

6. Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování ▌jsou předmětem pravidelného, objektivního a komplexního následného hodnocení prováděného nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné, odlišnými od subjektu, který prognózu sestavuje. Výsledek tohoto hodnocení se zveřejní a zohlední se odpovídajícím způsobem při příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách. Pokud hodnocení odhalí podstatné zkreslení ovlivňující makroekonomické prognózy po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let, dotčený členský stát přijme nezbytná opatření a zveřejní je.“

;

d)	odstavec 7 se zrušuje.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Každý členský stát stanoví svá specifická numerická fiskální pravidla, která účinně podporují soulad s jeho povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU, a to ve víceletém období pro sektor vládních institucí jako celek. Tato pravidla podporují zejména:

a)	soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu a ustanoveními o schodku a dluhu stanovenými v souladu se Smlouvou o fungování EU;

b)	přijetí střednědobého horizontu fiskálního plánování v souladu s ustanoveními nařízení [XXX o preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu]. (*4)

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L..).“ "

Článek 6 se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	účinné a včasné monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými fiskálními institucemi zřízenými v souladu s článkem 8 nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné;“

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Obsahují-li numerická fiskální pravidla únikové doložky, musí tyto doložky stanovit omezené množství konkrétních okolností v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU a z nařízení [XXX o preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu].“

6)	Článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek 7 Právní předpisy členských států o ročním rozpočtu jsou v souladu s jejich platnými specifickými numerickými fiskálními pravidly.“

7)	V kapitole V se název nahrazuje slovy „NEZÁVISLÉ FISKÁLNÍ INSTITUCE“.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátními právními a závaznými správními předpisy zřízeny nezávislé fiskální instituce, například strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států funkčně samostatné.

1a. Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci.

2. Instituce uvedené v odstavci 1 se skládají z členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti veřejných financí, makroekonomie nebo rozpočtového řízení a na základě transparentních postupů.

3. Instituce uvedené v odstavci 1:

a)	nepřijímají pokyny od rozpočtových orgánů dotčeného členského státu ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu;

b)	jsou způsobilé včas veřejně sdělovat svá hodnocení a stanoviska;

c)	mají dostatečné a stabilní zdroje pro účinné plnění svých úkolů, včetně všech typů analýz v rámci svých úkolů;

d)	mají dostatečný a včasný přístup k informacím potřebným k plnění svých úkolů;

e)	podléhají pravidelnému externímu hodnocení nezávislými hodnotiteli.

4. Aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 členským státům, jejichž měnou je euro, všechny členské státy zajistí, aby jedna z institucí uvedených v odstavci 1 plnila tyto úkoly:

a)	sestavování, posuzování nebo schvalování ročních a víceletých makroekonomických prognóz;

d)	sledování dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi, není-li prováděno jinými subjekty v souladu s článkem 6;

e)	plnění úkolů v souladu s příslušnými články nařízení [XXX o preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu] a nařízení [XXX o nápravné složce Paktu o stabilitě a růstu] (*5);

f)	posuzování ucelenosti, soudržnosti a účinnosti vnitrostátního rozpočtového rámce;

g)	účast na pravidelných slyšeních a rozpravách ve vnitrostátním parlamentu na základě výzvy.

5. Instituce vydávají posouzení v souvislosti s úkoly uvedenými v odst. 4 písm. a), d), e) a f), aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013. Členské státy se těmito posouzeními řídí, nebo v opačném případě vysvětlí, proč se jimi neřídí. Vysvětlení se zveřejní a předkládá se do dvou měsíců od vydání takového posouzení.

(*5) Nařízení Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L...).“ "

Článek 9 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy vytvoří důvěryhodný a účinný vnitrostátní střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.“;

odstavec 2 se mění takto:

i)	návětí se nahrazuje tímto: „2. Vnitrostátní střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:“

ii)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů uvedených v čl. 2 písm. e), pokud jde o schodek sektoru vládních institucí, dluh a jakýkoli jiný fiskální ukazatel, jako jsou například výdaje, přičemž je třeba zajistit, aby byly v souladu se všemi numerickými fiskálními pravidly specifickými pro danou zemi stanovenými v kapitole IV této směrnice a s příslušnými ustanoveními nařízení [XXX o preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu].“

iii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

popisu plánovaných střednědobých politik, včetně investic a reforem, s dopadem na finance sektoru vládních institucí a udržitelný a inkluzivní růst, v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů, z něhož je patrný průběh korekce za účelem dosažení vnitrostátních rozpočtových cílů ve střednědobém horizontu podle čl. 2 písm. e) ve srovnání s projekcemi při nezměněných politikách.“;

iv)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

posouzení, jakým způsobem mohou plánované politiky svými přímými střednědobými a dlouhodobými dopady na finance sektoru vládních institucí ovlivnit střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a udržitelný a inkluzivní růst. Posouzení v maximální možné míře zohlední makrofiskální rizika vyplývající ze změny klimatu a její environmentální a distribuční dopady.“

c)	odstavec 3 se zrušuje.

10)

Články 10 a 11 se nahrazují tímto:

„Článek 10

Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu se střednědobými vnitrostátními rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 písm. e). Jakékoli odchýlení se řádně vysvětlí.

Článek 11

Tato směrnice nijak nebrání nové vládě členského státu, aby aktualizovala střednědobý rozpočtový plán státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě nová vláda uvede rozdíly mezi předchozím a novým střednědobým rozpočtovým plánem.“

11)	V kapitole VI se název nahrazuje tímto: „TRANSPARENTNOST FINANCÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ“.

12)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Členské státy zajistí, aby veškerá opatření přijatá v souladu s kapitolami II, III a IV byla konzistentní ve všech subsektorech sektoru vládních institucí a komplexně tyto subsektory pokrývala. Za tím účelem členské státy zejména vyžadují konzistentní účetní pravidla a postupy sektoru vládních institucí a spolehlivost příslušných výchozích systémů sběru a zpracování údajů.“

13)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

1. V rámci ročních a víceletých rozpočtových procesů zveřejňují členské státy informace o subjektech a fondech, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů sektoru vládních institucí. Členské státy rovněž zveřejní částky odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluhy sektoru vládních institucí.

2. Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

3. Členské státy zveřejní příslušné informace, týkající se všech subsektorů sektoru vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mimo jiné vládní záruky, úvěry se selháním a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu. Členské státy rovněž v rámci možností zveřejní informace o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatem. Zveřejňované informace v maximální možné míře zohlední informace o fiskálních nákladech vzniklých v důsledku katastrof a otřesů souvisejících s klimatem. Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.“

14)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2025. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů. Rada vybízí členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejlépe patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3. Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku při provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě příslušných informací členských států, kterou do 30. června 2025 předloží Evropskému parlamentu a Radě.

4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.“

15)	Článek 16 se zrušuje.

16)

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

1. Do 31. prosince 2025 a poté každých pět let podá Komise zprávu o aktuálním stavu:

a)	veřejných účtů sektoru vládních institucí v Unii s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od roku 2013, kdy Komise provedla posouzení vhodnosti mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor pro členské státy;

b)	kapacit a úkolů nezávislých fiskálních institucí v EU s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od vstupu této směrnice v platnost, a to na základě zjištění databáze Komise o fiskálním řízení a konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, s cílem prozkoumat minimální standardy.

2. Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní Komise přezkum účinnosti této směrnice.“

V Bruselu dne...

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(*1) Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(1) Úř. věst. C 290, 18.8.2023, s. 17.

(2) Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41).

(3) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora z roku 2019 s názvem „Požadavky EU na vnitrostátní rozpočtové rámce: je třeba je dále posílit a lépe sledovat jejich uplatňování“.

(4) Sdělení Komise COM(2020)0055 ze dne 5. února 2020 s názvem „Přezkum správy ekonomických záležitostí, Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU“.

(5) Sdělení Komise COM(2019)0640 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“.

(6) Sdělení Komise COM(2021)0082 s názvem „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“.

(7) Sdělení Komise COM(2022)0583 „o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU“.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L...).

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(10) Nařízení Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L..).

(11) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(12) Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii ze dne 2. března 2012.

(13) Sdělení Komise COM(2012)0342 ze dne 20. června 2012 s názvem „Společné zásady pro vnitrostátní rozpočtové mechanismy nápravy“.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

(15) Sdělení Komise COM(2022)0494 ze dne 28. září 2022 s názvem „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“ a čl. 6 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).