<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑476/14</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62014CC0476</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:814">EU:C:2015:814</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>14</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA P. MENGOZZIHO – VĚC C‑476/14</P><P>CITROËN COMMERCE</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Paola Mengozziho</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20151216">16. prosince 2015</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑476/14</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Citroën Commerce GmbH</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">proti</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Zentralvereinigung des Krafahrzeuggewerbes zur Aufrechterhaltung lauteren Wettbewerbs eV (ZLW)</HT></P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo)]</HT></P></STI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Ochrana spotřebitelů</KEYWORD><KEYWORD>Reklama s označením ceny</KEYWORD><KEYWORD>Samostatné uvádění nákladů na převoz</KEYWORD><KEYWORD>Pojmy <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>nabídka<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/> a <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>cena včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="2018" ID="QE0002"/></KEYWORD><KEYWORD>Povinnost zahrnout do ceny uvedené v reklamě všechny další povinné náklady související s převozem motorového vozidla, uložená vnitrostátním právem</KEYWORD><KEYWORD>Slučitelnost s unijním právem</KEYWORD><KEYWORD>Nekalá obchodní praktika</KEYWORD><KEYWORD>Výzva ke koupi</KEYWORD><KEYWORD>Závažná informace týkající se ceny</KEYWORD></INDEX><CONTENTS.CONCLUSION><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Obsahuje unijní právo natolik přesné předpisy týkající se uvádění a označování cen, že je nezbytné, aby byla systematicky zakazována reklama na motorové vozidlo, v níž se uvádí zvlášť cena výrobku a zvlášť výše povinných nákladů na převoz od výrobce ke kupujícímu? Tak lze popsat problém, který vedl k podání projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Směrnice 98/6/ES</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Z bodu 1 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne <DATE ISO="19980216">16. února 1998</DATE> o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="080" PAGE.FIRST="27" DATE.PUB="1998">Úř. věst. L 80, s. 27</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/04, s. 32.</P></NOTE> vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>transparentní fungování trhu a správné informace jsou přínosem pro ochranu spotřebitele a zdravou soutěž podniků a výrobků<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V bodě 2 odůvodnění směrnice 98/6 se uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>spotřebiteli musí být zaručena vysoká míra ochrany<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Bod 6 odůvodnění směrnice 98/6 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>povinnost označovat prodejní cenu a jednotkovou cenu významně přispívá k lepší informovanosti spotřebitelů, neboť to je nejsnadnější způsob, jak umožnit spotřebitelům, aby posoudili a porovnali ceny výrobků optimálním způsobem, a mohli se tak na základě jednoduchého porovnání kvalifikovaně rozhodnout<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>V bodě 7 odůvodnění směrnice 98/6 se dále uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>by proto měla existovat obecná povinnost označit jak prodejní cenu, tak jednotkovou cenu u všech výrobků<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Z bodu 12 odůvodnění vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>režim na úrovni Společenství může zajistit jednotné a transparentní informace ve prospěch všech spotřebitelů v rámci vnitřního trhu<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 98/6 stanoví, že účelem této směrnice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>je stanovit označování prodejní ceny a jednotkové ceny výrobků nabízených obchodníky spotřebitelům, aby se tak zlepšila informovanost spotřebitelů a usnadnilo porovnávání cen<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Podle čl. 2 písm. a) směrnice 98/6 je prodejní cenou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>konečná cena za jednotku nebo za dané množství výrobku, která zahrnuje [daň z přidané hodnoty (DPH)] a všechny ostatní daně<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 4 směrnice 98/6 uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>[v] kterékoli reklamě, jež uvádí prodejní cenu výrobku podle článku 1, je třeba označit rovněž jednotkovou cenu podle článku 5<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 směrnice 98/6 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>[p]rodejní cena a jednotková cena musí být jednoznačné, snadno rozpoznatelné a dobře čitelné<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 1 směrnice 98/6 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>[č]lenské státy mohou osvobodit od povinnosti označovat jednotkovou cenou výrobky, u kterých to není vzhledem k povaze nebo účelu výrobků vhodné nebo kde by to mohlo vést k záměně [nejasnostem]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Směrnice 2005/29/ES</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Z bodů 3 a 4 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne <DATE ISO="20050511">11. května 2005</DATE> o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>směrnice o nekalých obchodních praktikách<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="149" PAGE.FIRST="22" DATE.PUB="2005">Úř. věst. L 149, s. 22</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>[p]rávní předpisy členských států týkající se nekalých obchodních praktik vykazují značné rozdíly, jež mohou vést k výrazným narušením hospodářské soutěže a překážkám řádného fungování vnitřního trhu. […] Tyto rozdíly vytvářejí mnoho překážek postihujících podniky a spotřebitele a vedou k nejistotě, jaké vnitrostátní předpisy se uplatňují na nekalé obchodní praktiky poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů. […] Takové překážky rovněž vyvolávají nejistotu spotřebitelů ohledně jejich práv a podkopávají jejich důvěru ve vnitřní trh<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Bod 6 odůvodnění směrnice 2005/29 upřesňuje, že tato směrnice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>sbližuje právní předpisy členských států o nekalých obchodních praktikách včetně klamavé reklamy, jež přímo poškozují ekonomické zájmy spotřebitelů, a tím nepřímo poškozují ekonomické zájmy oprávněných soutěžitelů. V souladu se zásadou proporcionality chrání tato směrnice spotřebitele před následky nekalých obchodních praktik, jsou-li závažné, avšak současně připouští, že v některých případech může být dopad na spotřebitele zanedbatelný<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Bod 10 odůvodnění směrnice 2005/29 uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>[j]e nutné zajistit soulad mezi touto směrnicí a stávajícím právem Společenství, zejména pokud se předpisy týkající se nekalých obchodních praktik vztahují na konkrétní odvětví. […] Tato směrnice se proto použije, pouze pokud neexistují zvláštní právní předpisy Společenství upravující konkrétní hlediska nekalých obchodních praktik, například požadavky na informovanost a pravidla upravující způsob předkládání informací spotřebiteli. Zajišťuje ochranu spotřebitelů tam, kde na úrovni Společenství neexistují žádné zvláštní odvětvové právní předpisy […]. Směrnice následně doplňuje <HT TYPE="ITALIC">acquis communautaire</HT> platné pro obchodní praktiky poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 2005/29 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>[ú]čelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele sblížením právních a správních předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik, které poškozují ekonomické zájmy spotřebitelů<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Článek 2 písm. i) směrnice 2005/29 definuje výzvu ke koupi jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>obchodní komunikac[i], která uvádí základní znaky produktu a cenu způsobem vhodným pro použitý typ obchodní komunikace, a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 a 4 až 6 směrnice 2005/29 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Tato směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům, jak je stanoveno v článku 5, před obchodní transakcí týkající se produktu, v jejím průběhu a po ní.</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="003.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>V případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a jinými pravidly Společenství, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik, jsou tato jiná pravidla Společenství pro tyto určité aspekty rozhodná a použijí se.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Po dobu šesti let ode dne <DATE ISO="20070612">12. 6. 2007</DATE> mohou členské státy v oblasti harmonizované touto směrnicí i nadále uplatňovat vnitrostátní předpisy, které stanoví více omezení nebo požadavků než tato směrnice a kterými se provádějí směrnice obsahující ustanovení o minimální harmonizaci […].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré vnitrostátní předpisy uplatňované na základě odstavce 5.<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 1 a 2 směrnice 2005/29 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="005.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Nekalé obchodní praktiky jsou zakázány.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="005.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Obchodní praktika je nekalá, pokud:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>je v rozporu s požadavky náležité profesionální péče, a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>podstatně narušuje nebo je schopná podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele, který je jejímu působení vystaven nebo kterému je určena, […] ve vztahu k danému produktu.<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Článek 7 směrnice 2005/29 stanoví toto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Za klamavé opomenutí je také považováno, pokud obchodník závažné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v uvedeném odstavci anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti a pokud to v obou případech vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil.</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><?PAGE NO="4"?><PARAG IDENTIFIER="007.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA><P>V případě výzvy ke koupi se za závažné považují tyto informace, nejsou-li patrné ze souvislosti:</P><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>cena včetně daní, nebo pokud z povahy produktu vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další poplatky[.]</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Požadavky na informace stanovené právními předpisy Společenství v souvislosti s obchodní komunikací, včetně reklamy a uvádění na trh, jejichž demonstrativní výčet je uveden v příloze II, jsou považovány za podstatné.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Příloha II směrnice 2005/29 obsahuje seznam ustanovení právních předpisů Společenství, která stanoví pravidla pro reklamu a obchodní komunikaci. V tomto seznamu je uveden i čl. 3 odst. 4 směrnice 98/6.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Německé právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Z ustanovení zákona o potírání nekalé soutěže (Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>UWG<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Ve znění BGBl. 2010 I, s. 254.</P></NOTE>) vyplývá, že nekalé obchodní praktiky jsou zakázány, pokud mohou citelně zasáhnout do zájmů spotřebitelů, soutěžitelů a jiných tržních subjektů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Článek 3 odst. 1 UWG.</P></NOTE>. Každý, kdo poruší právní předpis upravující zejména chování na trhu v zájmu tržních subjektů, se dopouští nekalého jednání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Článek 4 odst. 11 UWG.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Článkem 1 nařízení o uvádění cen (Preisangabenverordnung, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>PAngV<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Ve znění BGBl. 2002 I, s. 4197.</P></NOTE>) byl do německého právního řádu proveden čl. 4 odst. 1 směrnice 98/6. Výše uvedený článek stanoví, že každý, kdo za obchodními či profesními účely nabízí koncovým spotřebitelům zboží nebo kdo tak činí pravidelně jiným způsobem, a každý, kdo v postavení prodejce propaguje ve vztahu ke koncovým spotřebitelům zboží s označením ceny, je povinen uvádět ceny včetně daně z přidané hodnoty a dalších složek ceny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení, předběžné otázky a jednání před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení, Citroën Commerce GmbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>Citroën Commerce<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>), je společností zabývající se prodejem motorových vozidel v Německu. Dne <DATE ISO="20110330">30. března 2011</DATE> zveřejnila v jednom německém deníku reklamu na motorová vozidla, která nabízela její pobočka ze spolkové země Bavorsko. V této reklamě byl jako příklad uveden takto popsaný model: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>např. Citroen C4 VTI 120 Exclusive: <FT TYPE="NUMBER">21800</FT> EUR<HT TYPE="SUP">1</HT><QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>v plné výbavě<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>maximální cenové zvýhodnění: <FT TYPE="DECIMAL">6170,00</FT> EUR<HT TYPE="SUP">1</HT><QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. Značka <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/><HT TYPE="SUP">1</HT><QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> odkazovala na poznámku psanou menším písmem a umístěnou v dolní části reklamy, která zněla takto: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>K ceně je nutné přičíst převoz v hodnotě 790,00 EUR […]<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Zentralvereinigung des Kraftfahrzeuggewerbes zur Aufrechterhaltung lauteren Wettbewerbs e.V. (ústřední sdružení pro ochranu řádné hospodářské soutěže v automobilovém odvětví, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>ZLW<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>) podalo proti navrhovatelce v původním řízení žalobu na základě ustanovení UWG ve spojení s § 1 PAngV, jejímž prostřednictvím se domáhalo toho, aby bylo navrhovatelce nařízeno zdržet se zveřejňování reklamy bez označení skutečné konečné ceny motorového vozidla, tj. ceny zahrnující povinné náklady na převoz.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Soud rozhodující v prvním stupni žalobě podané ZLW vyhověl. Citroën Commerce podala odvolání. Soud, který o něm rozhodoval, jej zamítl. Citroën Commerce tedy podala opravný prostředek <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>Revision<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> k předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Předkládající soud vysvětluje, že z jeho ustálené judikatury týkající se výkladu § 1 PAngV vyplývá, že v reklamě musí být v zásadě označena konečná cena motorového vozidla, tj. cena zahrnující i poplatek za převoz vozidla, neboť spotřebitel nepovažuje tyto vedlejší poplatky za dodatečné náklady, nýbrž naopak za nedílnou součást ceny. Samostatné uvedení ceny je přípustné pouze tehdy, pokud si může spotřebitel vybrat ze dvou možností, tj. zda si vozidlo vyzvedne v továrně výrobce, nebo zda si nechá vozidlo dodat do garáže, v níž byl uzavřen prodej, nebo pokud nelze výši nákladů na převoz předem určit. V případě reklamy dotčené ve sporu v původním řízení není žádná z těchto podmínek splněna. Předkládající soud se zabývá tím, zda je tento směr vnitrostátní judikatury v souladu s unijním právem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>V této souvislosti uvádí, že takto vykládané vnitrostátní právo by mohlo být považováno za opatření stanovující <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>více omezení nebo požadavků<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> ve smyslu čl. 3 odst. 5 směrnice 2005/29, než které mohly členské státy zachovat ve svých právních řádech až do <DATE ISO="20130612">12. června 2013</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Při této příležitosti bych rád nicméně uvedl, že tato možnost byla členským státům poskytnuta pod podmínkou, že oznámí výše uvedená opatření Komisi (viz čl. 3 odst. 5 a 6 směrnice 2005/29). Ze spisu však nevyplývá, že by Spolková republika Německo takové oznámení vnitrostátního právního předpisu, který je relevantní pro řešení sporu v původním řízení, provedla.</P></NOTE>. Po uplynutí této lhůty se předpokládá, že směrnice 2005/29 zavedla úplnou harmonizaci dané oblasti. Vnitrostátní uspořádání podmínek týkajících se označování cen tedy může přetrvávat pouze v té podobě, v jaké odráží stav unijního práva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Předkládající soud se táže, zda reklama, kterou zveřejnila Citroën Commerce, spadá do působnosti směrnice 98/6 a zda představuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>nabídku výrobku<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> ve smyslu této posledně jmenované směrnice. Pro případ kladné odpovědi se táže, zda prodejní cena, která musí být označována způsobem stanoveným ve směrnici 98/6, musí být chápána v tom smyslu, že zahrnuje povinné náklady na převoz motorového vozidla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Předkládající soud se však zabývá také použitelností směrnice 2005/29, přičemž nevylučuje, že by projednávané předběžné otázky měly být vyřešeny na základě této posledně jmenované směrnice. Pro tento případ se táže, zda cenou, která musí být označována v případě <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>výzvy ke koupi<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> ve smyslu čl. 7 odst. 4 písm. c) výše uvedené směrnice, musí být celková cena, tj. cena zahrnující výše uvedené náklady.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Vzhledem k těmto obtížím s výkladem unijního práva se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a rozhodnutím došlým kanceláři Soudního dvora dne <DATE ISO="20141027">27. října 2014</DATE> položit Soudnímu dvoru na základě článku 267 SFEU následující tři předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>1)</NO.P><TXT>Představuje reklama na výrobek s uvedením ceny za tento výrobek nabízení ve smyslu článku 1 směrnice 98/6/ES?<P>V případě kladné odpovědi na první otázku:</P></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí prodejní cena, kterou je při nabízení ve smyslu směrnice 98/6/ES nutno na základě článku 1 a čl. 3 odst. 1 této směrnice označit, zahrnovat také povinně vznikající poplatek za převoz motorového vozidla od výrobce k prodejci?</TXT><?PAGE NO="6"?><P>V případě záporné odpovědi na první nebo druhou otázku:</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí v případě výzvy ke koupi ve smyslu čl. 2 písm. i) směrnice 2005/29/ES <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>cena včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="2018" ID="QE0036"/>, kterou je nutno označit podle čl. 7 odst. 4 písm. c) prvního případu této směrnice, zahrnovat v případě motorového vozidla také povinně vznikající poplatek za převoz vozidla od výrobce k prodejci?<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily Soudnímu dvoru navrhovatelka v původním řízení, ZLW, rakouská a maďarská vláda, jakož i Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Na jednání konaném před Soudním dvorem dne <DATE ISO="20150930">30. září 2015</DATE> přednesly svá vyjádření navrhovatelka v původním řízení a Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Nejprve je zapotřebí vymezit dosah otázek, jež byly Soudnímu dvoru položeny. Jak uvedl zástupce navrhovatelky v původním řízení na jednání před Soudním dvorem, záměrem předkládajícího soudu není určit, zda je reklama, která je dotčena ve sporu v původním řízení, v rozporu se směrnicí 98/6 nebo zda představuje nekalou obchodní praktiku zakázanou směrnicí 2005/29. Snaží se zjistit, jaký je stav použitelného unijního práva, aby mohl ověřit, zda je způsob, jakým vykládá své vnitrostátní právo, slučitelný s unijním právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Tento způsob je popsán v bodě 26 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Předkládající soud tvrdí, že reklama, kterou zveřejnila v tisku navrhovatelka v původním řízení, je v rozporu s německým právem, které požaduje, aby byla v reklamách označována celková cena výrobku, tj. za okolností projednávaného případu cena zahrnující náklady na převoz motorového vozidla do salónu autorizovaného prodejce, a to vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou povinné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Aby bylo možné posoudit slučitelnost vnitrostátního práva s unijním právem, bude v prvé řadě zapotřebí odpovědět na dvě skupiny otázek. Nejprve bude nutné určit, která směrnice upravuje podmínky, za nichž musí být v reklamách označována cena, a definovat, jaký stupeň požadavků je na úrovni Společenství považován v této souvislosti za standard. Za tímto účelem a s ohledem na pravidlo přednosti, které je obsaženo v čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29, bude jako první přezkoumána směrnice 98/6. Pokud se prokáže, že německý právní řád chrání spotřebitele ve větší míře než unijní právo, bude následně nutné ověřit, zda unijní právo umožňuje, aby členské státy zachovaly nebo zavedly opatření, jež jsou přísnější než ustanovení unijního práva.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Úvodní poznámka k vyloučení směrnice 2006/114</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Úvodem je třeba poukázat na to, že spor v původním řízení nespadá do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne <DATE ISO="20061212">12. prosince 2006</DATE> o klamavé a srovnávací reklamě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="376" PAGE.FIRST="21" DATE.PUB="2006">Úř. věst. L 376, s. 21</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>. Vzhledem k tomu, že soudní řízení nebylo zahájeno sdružením na ochranu spotřebitelů, nýbrž seskupením zastupujícím zájmy soutěžitelů v odvětví automobilového průmyslu, bylo by možné se domnívat, že lze použít směrnici 2006/114, jejímž cílem je mj. <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>chránit obchodníky proti klamavé reklamě a jejím nekalým účinkům<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Článek 1 směrnice 2006/114. Viz rovněž rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Posteshop</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑52/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:150">EU:C:2014:150</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Z věcného hlediska však směrnice 2006/114 neobsahuje žádné ustanovení, jež by stanovilo podmínky, za nichž má být v reklamách označována cena<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Článek 3 písm. b) směrnice 2006/114 uvádí pouze to, že při posuzování, zda je reklama klamavá, je nezbytné vzít v úvahu zejména informace týkající se ceny nebo způsobu, jakým je cena vypočtena, a podmínek, za kterých je zboží dodáváno.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K první otázce, týkající se působnosti směrnice 98/6</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je to, zda může reklama, která je dotčena ve sporu v původním řízení, spadat do působnosti směrnice 98/6, jejímž prováděcím ustanovením je § 1 PAngV. Podle předkládajícího soudu by k tomuto účelu stačilo, aby zmíněná reklama představovala nabízení výrobků ve smyslu článku 1 výše uvedené směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Lze si představit, že reklama, kterou zveřejnila navrhovatelka v původním řízení, může představovat nabízení výrobků v obecném slova smyslu, který bývá tomuto výrazu přikládán. V kontextu směrnice 98/6 je však nezbytné, aby byl pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>výrobk[y] nabízen[é] obchodníky spotřebitelům<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>, který je uveden v článku 1 směrnice 98/6, vykládán způsobem, který je vymezen cílem sledovaným touto směrnicí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Budeme-li tedy mít i nadále na paměti, že záměrem předkládajícího soudu je zjistit, která ustanovení unijního práva upravují označování cen v reklamách, je třeba konstatovat, že směrnice 98/6 se na takový cíl nezaměřuje. Popravdě řečeno mě určité poznatky přivedly k pochybám, zda může být tato směrnice považována za relevantní <HT TYPE="ITALIC">ratione materiae</HT> pro vyřešení sporu v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Z názvu směrnice 98/6 sice vyplývá, že tato směrnice je zaměřena na ochranu spotřebitelů při označování cen výrobků, jež jsou spotřebitelům nabízeny. Tento cíl je nicméně upřesněn v článku 1 směrnice 98/6, v němž se praví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>[ú]čelem této směrnice je stanovit označování prodejní ceny a jednotkové ceny výrobků nabízených […] spotřebitelům, aby se tak zlepšila informovanost spotřebitelů a usnadnilo porovnávání cen<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Je pravda, že unijní zákonodárce tímto způsobem zavedl určitou obecnou povinnost – a sice povinnost uvádět současně prodejní a jednotkovou cenu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz bod 7 odůvodnění směrnice 98/6.</P></NOTE> –avšak omezil ji pouze na případy, kdy je toto dvojí uvádění relevantní nebo kdy přinejmenším může účinněji přispět k cíli usnadnění porovnávání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>I když tato povinnost není výslovně konkretizována a je <HT TYPE="ITALIC">prima facie</HT> formulována v tom smyslu, že se týká <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>všech nabízených výrobků<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>, na základě rozboru lexikálního obsahu směrnice 98/6 jsem dospěl k závěru, že se nicméně měla týkat především tzv. výrobků běžné spotřeby, ať již se jedná o potraviny, nebo o nepotravinářské výrobky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Směrnicí 98/6 byly nahrazeny směrnice Rady 79/581/EHS ze dne <DATE ISO="19790619">19. června 1979</DATE> o ochraně spotřebitele při označování cen potravin (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="19" DATE.PUB="1979">Úř. věst. L 158, s. 19</REF.DOC.OJ>) a směrnice Rady 88/314/EHS ze dne <DATE ISO="19880607">7. června 1988</DATE> o ochraně spotřebitele při označování cen nepotravinářských výrobků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="142" PAGE.FIRST="19" DATE.PUB="1988">Úř. věst. L 142, s. 19</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Právě v tomto smyslu chápu okolnost, že směrnice 98/6 obsahuje různé odkazy na výrobky volně ložené<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz bod 7 odůvodnění a čl. 2 písm. c) a čl. 3 odst. 3 směrnice 98/6.</P></NOTE>, na balení či hotová balení výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz body 5 a 10 odůvodnění a článek 4 směrnice 98/6.</P></NOTE>, na čistou hmotnost a čistou odkapanou hmotnost výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Viz čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 98/6.</P></NOTE> či na drobné maloobchodní podniky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz body 9 a 14 odůvodnění a článek 6 směrnice 98/6.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Skutečnost, že směrnice 98/6 nebyla zamýšlena jako určitý typ rámcové směrnice, která by se obecně týkala označování cen nebo reklamy, ale spíše jako text upravující podmínky, za nichž je nezbytné dvojí uvádění ceny výrobků vystavených či nabízených spotřebitelům na prodejním místě, vyplývá ostatně i z přípravných prací.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Z odůvodnění návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>COM(95) 276 final ze dne <DATE ISO="19950712">12. července 1995</DATE>.</P></NOTE> lze totiž vyvodit určité obavy týkající se praxe, která je v souvislosti s označováním výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz bod 17 odůvodnění návrhu směrnice.</P></NOTE> užívána ve středních a velkých distribučních řetězcích<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Bod 20 odůvodnění odkazuje zejména na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>regálové štítky<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</P></NOTE>, nebo týkající se rozvoje snímání cen z čárového kódu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Viz bod 20 odůvodnění návrhu směrnice.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Za pozornost stojí rovněž to, že i když byl článek 1 návrhu směrnice formulován v tom smyslu, že uvádění prodejních a jednotkových cen musí být stanoveno pro <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>všechny výrobky, jež obchodníci nabízejí koncovým spotřebitelům<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, Komise dodala, že tak tomu má být v případech, kdy je toto dvojí uvádění cen namístě. Uznala tím, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>existují určité situace, kdy ze srovnání cen nevyplývá pro spotřebitele žádná zásadní informace, a to zejména v případech, kdy mají výrobky velmi odlišné vlastnosti nebo kdy odpovídají rozdílným potřebám spotřebitelů. Platí to například o výrobcích vyrobených na zakázku, oděvním zboží, <HT TYPE="ITALIC">motorových vozidlech</HT>, nábytku a o veškerých výrobcích, u kterých uvedení jednotkové ceny […] nepředstavuje žádnou užitečnou informaci pro účely srovnání cen<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Bod 27 odůvodnění návrhu směrnice. Kurziva doplněna autorem tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Motorová vozidla tedy z důvodu svých velmi rozmanitých individuálních vlastností nepatří mezi výrobky, u nichž má srovnání cen na základě označování upraveného směrnicí 98/6 bezprostřední význam pro spotřebitele. Jasněji řečeno, účelem směrnice 98/6 je usnadnit spotřebitelům srovnání ceny za kilogram rajčat – vzhledem k tomu, že rajčata představují výrobek, který je snadno srovnatelný a v každém případě zcela rovnocenný rajčatům prodávaným v jiném obchodě –zatímco u takových výrobků, jako jsou motorová vozidla, nemůže označení ceny za podmínek stanovených směrnicí 98/6 tohoto cíle dosáhnout, a to vzhledem k míře individuality jednotlivých motorových vozidel<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>A to tím spíše, jsou-li motorová vozidla vybavena určitým nadstandardním vybavením.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Povinnost uvádět prodejní a jednotkovou cenu, kterou uložila směrnice 98/6, musí být tedy posuzována ve vztahu k cíli, který sleduje zákonodárce a který spočívá v zajištění jednotné a transparentní informace týkající se zejména kvantifikace výrobků ve vztahu k jednotnému systému měření, který představuje základ pro určení jejich ceny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Viz bod 60 stanoviska generálního advokáta Cruze Villalóna přednesené ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:769">EU:C:2013:769</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, a to s cílem usnadnit porovnávání. V témže duchu rozhodl Soudní dvůr i ve věci Komise v. Belgie, v níž uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>předmětem směrnice 98/6 není ochrana spotřebitele při označování cen obecně, nebo v souvislosti s otázkou, zda jsou oznámení o slevách z ekonomického hlediska skutečná, nýbrž při označování cen výrobků ve vztahu k různým jednotkám měření<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2064">EU:C:2014:2064</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz také bod 58 a násl. stanoviska generálního advokáta Cruz Villalóna přednesené ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:769">EU:C:2013:769</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), na něž ostatně Soudní dvůr odkazuje.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Stejně jako Komise se tedy přikláním k názoru, že hlavním cílem směrnice 98/6 není zaručit ochranu spotřebitele při označování cen obecně, ale spíše zajistit, aby byli spotřebitelé dostatečně informováni, a to zejména tím, že je cena výrobku uváděna ve vztahu k jednotlivým měrným jednotkám, což umožní srovnávání cen. Takováto dostatečná informovanost je nutná v případě, kdy je tentýž výrobek prodáván v různých množstvích a baleních a kdy je pro spotřebitele důležité, aby mohli cenu dotčeného výrobku porovnat na základě určité měrné jednotky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Nelze se tedy domnívat, že směrnice 98/6 má v unijním právu úlohu referenční normy v oblasti obecného označování cen všech nabízených výrobků. Není určena ani k tomu, aby obecně upravovala podmínky, za nichž musí být ceny označovány v reklamách<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Domnívám se totiž, že pokud bychom vykládali článek 1 směrnice 98/6 v tom smyslu, že výrobky jsou nabízeny, pokud jsou předmětem reklamy, znamenalo by to, že upřesnění uvedené v čl. 3 odst. 4 téže směrnice by se stalo zcela zbytečným.</P></NOTE>. Znamená to tedy, že tato směrnice nemůže být považována za základ pro posouzení slučitelnosti vnitrostátního právního předpisu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že se vzhledem k tomu, že předmětem směrnice 98/6 není ochrana spotřebitele při označování cen obecně, nýbrž při označování cen výrobků ve vztahu k různým měrným jednotkám, nelze domnívat, že vnitrostátní ustanovení vykládané v tom smyslu, že je v každém případě zakázána praxe obchodníků spočívající v tom, že je v reklamě uváděna zvlášť cena motorového vozidla a zvlášť částka povinných nákladů na převoz tohoto motorového vozidla ke spotřebiteli, spadá do působnosti této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Právě proto, že německé právní ustanovení v podobě, jak jej vykládá předkládající soud, nespadá do působnosti směrnice 98/6, nemůže být považováno ani za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>výhodnější ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, jež jsou členské státy oprávněny zachovat či přijmout ve smyslu článku 10 směrnice 98/6, protože tato směrnice nezavedla v dané oblasti úplnou harmonizaci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>I v tomto ohledu se zcela ztotožňuji s analýzou, kterou podal generální advokát Cruz Villalón ve stanovisku předneseném ve věci Komise v. Belgie a v rámci níž uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>tato výhodnější ustanovení by se měla logicky týkat pouze oblasti, která je předmětem směrnice 98/6, tj. informování spotřebitelů o referenčních jednotkách, které jsou užívány pro účely stanovení cen výrobků a které usnadňují porovnávání cen […] ve vztahu k různým systémům měření<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Stanovisko generálního advokáta Cruz Villalóna přednesené ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:769">EU:C:2013:769</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Článek 10 směrnice 98/6 tedy za takových okolností nemůže odůvodnit zachování vnitrostátního ustanovení, tak jak je vykládáno předkládajícím soudem, neboť toto ustanovení se netýká oblasti, která je předmětem směrnice 98/6<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz <HT TYPE="ITALIC">per analogiam</HT> bod 64 stanoviska generálního advokáta Cruz Villalóna přednesené ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:769">EU:C:2013:769</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>C –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé otázce, týkající se pojmu</HT> <HT TYPE="ITALIC"><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>cena</HT><HT TYPE="ITALIC"><QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> ve smyslu směrnice 98/6</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>S ohledem na to, jakou odpověď navrhuji Soudnímu dvoru na první předběžnou otázku položenou předkládajícím soudem, věnuji této druhé otázce jen několik stručných podpůrných úvah</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Předkládající soud se Soudního dvora táže, zda cena, na niž odkazují článek 1 a čl. 3 odst. 1 směrnice 98/6, musí zahrnovat také povinné náklady na převoz motorového vozidla. Tato ustanovení je třeba vykládat ve světle čl. 2 písm. a) posledně jmenované směrnice, podle něhož se touto cenou rozumí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>konečná cena za jednotku nebo za dané množství výrobku, která zahrnuje DPH a všechny ostatní daně<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>. Z tohoto ustanovení lze tedy vyvodit, že konečná cena sestává z ceny výrobku, DPH a všech ostatních daní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Přikláním se k názoru, že náklady na převoz, jež jsou dotčeny ve sporu v původním řízení, se směrnicí 98/6 vůbec nesouvisí, a to z několika důvodů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Zaprvé předkládající soud uvádí, že je možné mít za to, že náklady na převoz musí být vzhledem k jejich povinné povaze zahrnuty do <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>prodejní ceny<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> výrobku ve smyslu směrnice, na což je třeba odpovědět tak, že z analýzy zrodu čl. 2 písm. a) směrnice 98/6 lze vyvodit závěr, že i když měl zákonodárce možnost takový záměr ve znění směrnice jasně vyjádřit, neučinil tak.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Původní návrh směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Viz výše poznámku pod čarou 19 tohoto stanoviska.</P></NOTE> definoval totiž prodejní cenu pouze jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>cenu za dané množství výrobku<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Článek 2 návrhu směrnice. Povinné náklady na převoz vozidla by evidentně mohly spadat do této kategorie.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Komise ve svém pozměněném návrhu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, COM(96) 264 final ze dne <DATE ISO="19960624">24. června 1996</DATE>.</P></NOTE> navrhla, aby byla tato definice značně rozšířena v tom smyslu, že konečná cena zahrnuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>DPH, všechny ostatní daně a náklady služeb povinně hrazených spotřebitelem<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Viz čl. 2 písm. a) a b) pozměněného návrhu.</P></NOTE>. Ve společném postoji (ES) č. 60/96 k přijetí směrnice o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli přijatém Radou Evropské unie dne <DATE ISO="19960927">27. září 1996</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P><REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="333" PAGE.FIRST="7" DATE.PUB="1996">Úř. věst. C 333, s. 7</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> Rada tuto formulaci nepřijala a navrhla, aby byla za prodejní cenu považována pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>konečná cena za jednotku nebo za dané množství výrobku<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz čl. 2 písm. a) společného postoje č. 60/96.</P></NOTE>, přičemž v dalších částech návrhu směrnice upřesnila, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>prodejní cena a jednotková cena souvisí s konečnou cenou výrobku <HT TYPE="ITALIC">za podmínek definovaných členskými státy</HT><QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Viz čl. 4 odst. 2 společného postoje č. 60/96. Kurziva doplněna autorem tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Evropský parlament přijal následně pozměňovací návrh týkající se opětovného vložení odkazu na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>náklady služeb povinně hrazených spotřebitelem<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>, který byl uveden v pozměněném návrhu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz pozměňovací návrh č. 11 k rozhodnutí týkajícímu se společného postoje přijatého Radou k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, dok. A4-0015/97 (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="085" PAGE.FIRST="26" DATE.PUB="1996">Úř. věst. C 85, s. 26</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Konečné znění čl. 2 písm. a) směrnice 98/6 však tento odkaz neobsahuje. Tato skutečnost je podle mého mínění dokladem obtížného hledání shody ohledně případné přesnější právní definice pojmu ceny a jejích jednotlivých složek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Zadruhé je třeba uvést, že při upřesnění pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>cena<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> ve smyslu směrnice 98/6 se zákonodárce nezmiňuje o nákladech, nýbrž o daních. I zde přitom tato volba není neutrální. Ve prospěch <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>veřejné<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> povahy těchto poplatků hovoří totiž stručný přehled několika vybraných jazykových znění. Španělské znění odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>todos los demás impuestos<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/>, italské znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0058" ID="QS0058"/>ogni oltra imposta<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>, anglické znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0059" ID="QS0059"/>all other taxes<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> a německé znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0060" ID="QS0060"/>alle sonstigen Steuern einschließt<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>. Ve smyslu judikatury Soudního dvora se přitom za daň považuje každé jednostranně uložené finanční zatížení, byť jen minimální, bez ohledu na jeho název nebo způsob vybírání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Co se týče pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0061" ID="QS0061"/>poplatek rovnocenný clu<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, viz zejména rozsudky <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Bakker Hillegom</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑111/89</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1990:177">EU:C:1990:177</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0088">88</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>, které vybírá stát nebo orgán veřejné správy. Vzhledem k tomu, že náklady na převoz vybírá výrobce motorových vozidel, nemohou být považovány za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0062" ID="QS0062"/>daň<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 98/6 ani této dani postaveny na roveň.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>V každém případě a s ohledem na předmět směrnice 98/6, který jsem připomněl výše, jsem přesvědčen o tom, že směrnice 98/6 se v konečném důsledku takovýchto nákladů na převoz vůbec netýká. Výše uvedené konstatování bude ještě logičtější, uvážíme-li, že tato směrnice by měla být používána především v souvislosti s bezprostředním opatřováním nabízených výrobků tzv. běžné spotřeby, například v maloobchodní síti nebo ve středních a velkých distribučních řetězcích<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Abychom hovořili zcela jasně, není účelem vyvodit z mé analýzy závěr, že právní mezery týkající se definice pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0063" ID="QS0063"/>konečná cena<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>, existující ve směrnici 98/6, umožňují, aby se odděleně uváděla cena za litrovou láhev mléka a výše nákladů, jež distributor účtuje spotřebiteli za dovoz této láhve do obchodu. Náklady, jež jsou dotčeny ve sporu v původním řízení, jsou zcela odlišné povahy a blíží se spíše nákladům na dodání výrobku, který nemůže být označen za výrobek běžné spotřeby. V každém případě platí, že směrnice 98/6 neupřesňuje podmínky, za nichž má být uváděna konečná cena.</P></NOTE>, jak se domnívám.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že analýza, kterou jsem provedl, neprokázala, že směrnice 98/6 je relevantní pro řešení sporu v původním řízení, je tedy namístě přistoupit k analýze směrnice 2005/29.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="11"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>D –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke třetí otázce, týkající se pojmu</HT> <HT TYPE="ITALIC"><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0064" ID="QS0064"/>cena</HT><HT TYPE="ITALIC"><QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> ve smyslu čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Předmětem směrnice 2005/29 jsou nekalé obchodní praktiky. Tato směrnice obsahuje určité množství údajů týkajících se podmínek, za nichž mohou obchodníci při komunikaci se spotřebiteli případně označovat cenu výrobku. Zvláště čl. 7 odst. 4 této směrnice obsahuje výčet informací považovaných za závažné, jež nemohou být opomenuty, zatajeny ani poskytnuty tak, že uvedou spotřebitele v omyl v okamžiku, kdy je přijímáno <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0065" ID="QS0065"/>rozhodnutí o obchodní transakci<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> ve smyslu směrnice 2005/29.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Mezi tyto zásadní informace patří i <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0066" ID="QS0066"/>cena včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>, a proto se předkládající soud táže Soudního dvora, zda tento pojem, který je definován v čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29, má být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje povinné náklady na převoz motorového vozidla od výrobce ke spotřebiteli. Analýzu, jíž toto ustanovení nyní podrobím, však zahájím úvodními poznámkami, jež rozdělím do dvou skupin.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Úvodní poznámky</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Zaprvé musím zdůraznit, že směrnice 2005/29 má za cíl sblížení právních předpisů členských států ohledně nekalých obchodních praktik, včetně nekalé reklamy, které přímo poškozují ekonomické zájmy spotřebitele, a v důsledku toho nepřímo poškozují i ekonomické zájmy jiných soutěžitelů jednajících v souladu s právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tato směrnice zavedla v dané oblasti úplnou harmonizaci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz rozsudky <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>VTB-VAB a Galatea</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑261/07 a C‑299/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:244">EU:C:2009:244</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Plus Warenhandelsgesellschaft</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑304/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:12">EU:C:2010:12</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Mediaprint Zeitungs- und Zeitschriftenverlag</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑540/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:660">EU:C:2010:660</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Citroën Belux</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑265/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:498">EU:C:2013:498</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>RLvS</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑391/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:669">EU:C:2013:669</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2064">EU:C:2014:2064</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a usnesení <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Cdiscount</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:560">EU:C:2015:560</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, takže členské státy v zásadě nejsou oprávněny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>S výhradou výslovného oprávnění, jež stanoví přímo směrnice 2005/29: viz čl. 3 odst. 9 směrnice 2005/29 a rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Citroën Belux</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑265/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:498">EU:C:2013:498</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> k tomu, aby ve svých právních řádech přijímaly či zachovávaly více omezující opatření, než jaká jsou stanovená směrnicí 2005/29, a to ani s cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany spotřebitelů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Viz usnesení <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Cdiscount</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:560">EU:C:2015:560</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Zadruhé bych rád připomněl, že podle směrnice 2005/29 mohou nekalé obchodní praktiky existovat ve dvou formách. Může se jednat buď o klamavé jednání (článek 6), nebo o klamavé opomenutí (článek 7). Vzhledem k tomu, že předkládající soud odkazuje výslovně na pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0067" ID="QS0067"/>výzva ke koupi<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>, který je výslovně uveden pouze v článku 7 směrnice 2005/29, vychází tedy z předpokladu, že obchodní praktika navrhovatelky v původním řízení spadá do kategorie klamavých opomenutí. Poněvadž však předkládající soud v této fázi nepožaduje, aby bylo jednání Citroën Commerce kvalifikováno <HT TYPE="ITALIC">in concreto</HT> z pohledu směrnice 2005/29, není namístě se výše uvedeným předpokladem v tomto stanovisku dále zabývat.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="12"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>K zásadní informaci týkající se ceny v souvislosti s výzvou ke koupi</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0068" ID="QS0068"/>ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Článek 7 odst. 1 směrnice 2005/29. Článek 7 odst. 2 téže směrnice definuje další formu klamavého opomenutí, která spočívá v tom, že obchodník závažné informace uvedené v čl. 7 odst. 1 zatají nebo poskytne <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0069" ID="QS0069"/>nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, a která vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Reklama, která je dotčena ve sporu v původním řízení, by měla spadat spíše do této druhé kategorie klamavých opomenutí, pokud tedy budeme předpokládat, že oddělené uvádění ceny motorového vozidla a částky povinných nákladů na převoz, která je uvedena formou poznámky ve spodní části reklamy, představuje nejasné poskytnutí závažné informace. Ani tímto problémem se však při této příležitosti nebudeme zabývat.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Výzva ke koupi je zvláštní formou reklamy, na niž se váže přísnější povinnost poskytování informací, která je upřesněna v čl. 7 odst. 4 směrnice 2005/29<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Viz bod 22 mého stanoviska předneseného ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:47">EU:C:2011:47</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tuto výzvu definuje čl. 2 písm. i) směrnice 2005/29 jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0070" ID="QS0070"/>obchodní komunikaci, která uvádí základní znaky produktu a cenu <HT TYPE="ITALIC">způsobem vhodným</HT> pro použitý typ obchodní komunikace, a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Kurziva doplněna autorem tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Podle Soudního dvora to znamená, že toto ustanovení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0071" ID="QS0071"/>nevyžaduje uvedení konečné ceny<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>V případě výzvy ke koupi se nicméně má za to, že závažné informace představuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0072" ID="QS0072"/>cena včetně daní, nebo pokud z povahy produktu vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další poplatky<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Článek 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29.</P></NOTE> .</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Budeme-li vycházet striktně ze znění položené otázky, zjistíme, že předkládající soud si pouze přeje, aby byl podán výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0073" ID="QS0073"/>cena včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>. Jediným možným závěrem je přitom <HT TYPE="ITALIC">mutatis mutandis</HT> tentýž závěr, k jakému jsme dospěli již v rámci výkladu pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0074" ID="QS0074"/>ostatní daně<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/> v kontextu směrnice 98/6, neboť i v tomto případě stručná analýza několika jazykových znění potvrzuje veřejnou povahu odkazu na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0075" ID="QS0075"/>daně<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/>. Španělské znění odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0076" ID="QS0076"/>el precio, incluidos los impuestos<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>, italské znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0077" ID="QS0077"/>il prezzo comprensivo delle imposte<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/>, anglické znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0078" ID="QS0078"/>the price inclusive of taxes<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>, německé znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0079" ID="QS0079"/>der Preis einschließlich aller Steuern und Abgaben<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/> a portugalské znění na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0080" ID="QS0080"/>[o] preço, incluindo impostos e taxas<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Nejsem proto přesvědčen o tom, že by povinné náklady na převoz vozidla mohly být vykládány v tom smyslu, že musí být zahrnuty do ceny <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0081" ID="QS0081"/>včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/> ve smyslu čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>V každém případě je zapotřebí rozsah položené otázky rozšířit a nesoustředit se na výraz <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0082" ID="QS0082"/>cena včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/>, ale naopak se pokusit o vymezení struktury článku 7 směrnice 2005/29 s cílem přesněji definovat míru povinností, které z tohoto článku vyplývají v souvislosti s označováním ceny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Nejprve si přitom povšimneme okolnosti, že čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29 není omezen pouze na odkaz na cenu včetně daní, ale že zmiňuje také <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0083" ID="QS0083"/>způsob jejího výpočtu, veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/>. Ze způsobu, jakým je toto ustanovení formulováno, lze vyvodit, že se týká ceny včetně všech jejích složek a že znění čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29, vykládáno jako celek, podle všeho jasně rozlišuje mezi cenou a způsobem jejího výpočtu na jedné<?PAGE NO="13"?> straně a ostatními složkami ceny, například poplatky za dopravu, na straně druhé. Ať je tomu jakkoliv, znění výše uvedeného čl. 7 odst. 4 písm. c) neobsahuje nic, co by nasvědčovalo tomu, že cena je chápána v tom smyslu, že musí zahrnovat poplatky za dopravu a že musí být uváděna v konečném celkovém stavu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Zadruhé musí být rovněž uvedeno, že opomenutí takové závažné informace, jako je cena, tak jak ji definuje čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29, nemůže v žádném případě samo o sobě zakládat nekalou obchodní praktiku, neboť je vždy zapotřebí, aby bylo v jednotlivých případech provedeno hodnocení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Obecně viz rozsudky <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑421/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2064">EU:C:2014:2064</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i usnesení <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Cdiscount</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:560">EU:C:2015:560</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> dopadu tohoto opomenutí na jednání spotřebitele a na to, jakým způsobem učiní rozhodnutí o obchodní transakci. Ze znění směrnice 2005/29 vyplývá, že v rámci této analýzy musí být vždy zohledněny souvislosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Článek 7 odst. 1, 2 a 4 směrnice 2005/29. Viz rovněž rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> typické pro dotyčnou obchodní praktiku, jakož i omezení na prostor a čas, jež vyplývají z konkrétního použitého sdělovacího prostředku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Článek 7 odst. 3 směrnice 2005/29. Viz rovněž rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Soudní dvůr tak již rozhodl, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0084" ID="QS0084"/>[r]ozsah informací o ceně bude určován povahou a charakteristickými rysy produktu, ale bude se řídit též tím, jaký sdělovací prostředek byl použit pro výzvu ke koupi, přičemž se přihlédne i k případným doplňujícím informacím podaným obchodníkem. Nelze tudíž mít za to, že skutečnost, že ve výzvě ke koupi je uvedena pouze výchozí cena, zakládá sama o sobě klamavé opomenutí<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr tím přenechal předkládajícímu soudu úkol ověřit, zda opomenutí uvést způsob výpočtu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0085" ID="QS0085"/>konečné ceny<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/> zabránilo nebo mohlo zabránit spotřebiteli v tom, aby učinil informované rozhodnutí o obchodní transakci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Ving Sverige</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:299">EU:C:2011:299</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Znamená to tedy, že i kdyby měl Soudní dvůr za to, že takové náklady na převoz, jaké jsou dotčeny ve sporu v původním řízení, musí být zahrnuty do <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0086" ID="QS0086"/>ceny včetně daní<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/>, na niž odkazuje čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29, neměnilo by to nic na tom, že vnitrostátní ustanovení vykládané v tom smyslu, že zcela zakazuje takové výzvy ke koupi, v nichž je cena výrobku uváděna odděleně od částky povinných nákladů na převoz, by překračovalo úroveň ochrany zajištěnou směrnicí 2005/29, neboť toto ustanovení by mělo za následek, že by bylo opomenutí dotčené zásadní informace – tj. ceny zahrnující povinné náklady – obecně sankcionováno tam, kdy směrnice požaduje, aby bylo v jednotlivých případech prováděno hodnocení konkrétních dopadů tohoto opomenutí na tržní jednání spotřebitelů dříve, než bude dotčená obchodní praktika kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0087" ID="QS0087"/>nekalá<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Viz <HT TYPE="ITALIC">per analogiam</HT> body 39 až 41 usnesení <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Cdiscount</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:560">EU:C:2015:560</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Za těchto okolností německé ustanovení, tak jak je vykládáno předkládajícím soudem, tedy ve skutečnosti stanoví, že určitá obchodní praktika je za všech okolností považována za nekalou; takové praktiky jsou přitom taxativně vyjmenovány v příloze I směrnice 2005/29, přičemž čl. 5 odst. 5 výslovně uvádí, že tento výčet <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0088" ID="QS0088"/>může být změněn pouze revizí této směrnice<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Viz <HT TYPE="ITALIC">per analogiam</HT> body 38 a 39 usnesení <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Cdiscount</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:560">EU:C:2015:560</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že závažná informace týkající se ceny nemusí mít v souvislosti s výzvou ke koupi a bez ohledu na dané okolnosti podobu celkové konečné ceny zahrnující nejen cenu výrobku, ale i veškeré ostatní složky celkové konečné ceny, kterou ponese spotřebitel. V každém případě je nutné, aby byla nekalá povaha obchodní praktiky v oblasti označování cen ve výzvě ke koupi, tak jak je definováno ve výše uvedeném čl. 7 odst. 4 písm. c), hodnocena případ od případu. Směrnice<?PAGE NO="14"?> 2005/29 tedy brání vnitrostátní právní úpravě vykládané v tom smyslu, že stanoví obecný zákaz, aby byla v reklamách uváděna zvlášť cena motorového vozidla na straně jedné a částka povinných nákladů na převoz tohoto motorového vozidla na straně druhé, aniž počítá s posouzením umožňujícím v jednotlivých případech určit nekalou povahu tohoto jednání.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>S ohledem na veškeré výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na předběžné otázky položené Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) následovně:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0089" ID="QS0089"/>1)</NO.P><TXT>Vnitrostátní ustanovení vykládané v tom smyslu, že je v každém případě zakázána praxe obchodníků spočívající v tom, že je v reklamě uváděna zvlášť cena motorového vozidla na straně jedné a zvlášť částka povinných nákladů na převoz tohoto motorového vozidla ke spotřebiteli na straně druhé, nespadá do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne <DATE ISO="19980216">16. února 1998</DATE> o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, neboť předmětem této směrnice není ochrana spotřebitele při označování cen obecně, nýbrž při označování cen výrobků ve vztahu k různým měrným jednotkám.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 4 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne <DATE ISO="20050511">11. května 2005</DATE> o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (<QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0090" ID="QS0090"/>směrnice o nekalých obchodních praktikách<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="2018" ID="QE0090"/>) musí být vykládán v tom smyslu, že závažná informace týkající se ceny nemusí mít v souvislosti s výzvou ke koupi a bez ohledu na dané okolnosti podobu celkové konečné ceny zahrnující nejen cenu výrobku, ale i veškeré ostatní složky celkové konečné ceny, kterou ponese spotřebitel. V každém případě je nutné, aby nekalá povaha obchodní praktiky v oblasti označování cen ve výzvě ke koupi, tak jak je definováno ve výše uvedeném čl. 7 odst. 4 písm. c), byla hodnocena případ od případu. Směrnice 2005/29 tedy brání vnitrostátní právní úpravě vykládané v tom smyslu, že stanoví obecný zákaz, aby byla v reklamách uváděna zvlášť cena motorového vozidla na straně jedné a částka povinných nákladů na převoz tohoto motorového vozidla na straně druhé, aniž počítá s posouzením umožňujícím v jednotlivých případech určit nekalou povahu tohoto jednání.<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>