(1)

Pravidla obsažená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) vypracovaná v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byla v Unii provedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011, čímž získala právní závaznost (1).

(2)

Článek 6 ujednání v současné době zakazuje poskytování jakýchkoliv vývozních úvěrů a vázaných podpor uhelným elektrárnám, které nemají účinné zachycování a ukládání uhlíku s výjimkou případů, kdy jsou vývozní úvěry nebo vázané podpory použity na dodání zařízení snižujícího znečištění, které neprodlužuje životnost takové elektrárny.

(3)

Podle článku 6 ujednání mají účastníci ujednání (dále jen „účastníci“) tento článek do 31. prosince 2022 přezkoumat s cílem dále zpřísnit jeho podmínky, a přispět tak ke společnému cíli, jímž je řešení změny klimatu.

(4)

Ve svých závěrech z 15. března 2022 již Rada oznámila záměr členských států stanovit ve svých vnitrostátních politikách do konce roku 2023 vlastní vědecky podložené lhůty pro ukončení poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů na projekty v odvětví výroby energie z fosilních paliv, s výjimkou omezených a jasně definovaných okolností, které jsou v souladu s limitem nárůstu teploty o 1,5 oC a s cíli Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (2).

(5)

Účastníci se dohodli, že písemným postupem přijmou rozhodnutí, jímž se do ujednání zavádí jeden nový článek a pozměňuje článek 6. Zamýšlené rozhodnutí by mělo vyžadovat, aby sekretariát OECD každoročně vypracoval veřejnou zprávu o transakcích v odvětví energetiky.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ohledně rozhodnutí účastníků o změnách ujednání, neboť rozhodnutí bude pro Unii právně závazné a bude způsobilé rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie na základě článku 2 nařízení (EU) č. 1233/2011.

(7)

Postojem Unie by proto mělo být podpořit rozhodnutí o změnách ujednání na základě návrhu připojeného k tomuto rozhodnutí,