V Bruselu dne 28.8.2020

COM(2020) 900 final

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 8
K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2020

Navýšení prostředků na platby pro nástroj pro mimořádnou podporu k financování strategie v oblasti očkovacích látek proti COVID-19 a pro investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus


   S ohledem na:

–Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (…) 1 , a zejména na článek 44 uvedeného nařízení,

–souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020 přijatý dne 27. listopadu 2019 2 ,

–opravný rozpočet č. 1/2020 3 přijatý dne 17. dubna 2020,

–opravný rozpočet č. 2/2020 4 přijatý dne 17. dubna 2020,

–opravný rozpočet č. 3/2020 5 přijatý dne 17. června 2020,

–opravný rozpočet č. 4/2020 6 přijatý dne 17. června 2020,

–opravný rozpočet č. 5/2020 7 přijatý dne 10. července 2020,

–návrh opravného rozpočtu č. 7/2020 8 , přijatý dne 3. července 2020,

tímto Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh opravného rozpočtu č. 8/2020 k rozpočtu na rok 2020.

ZMĚNY VE VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ V ČLENĚNÍ PODLE ODDÍLŮ

Změny v celkovém výkazu příjmů a v oddíle III jsou k dispozici v databázi EUR-Lex ( https://eur-lex.europa.eu/budget/www/index-cs.htm ).

OBSAH

1.    Úvod    

2.    Navýšení prostředků na platby pro nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)    

3.    Navýšení prostředků na platby spojených s iniciativou CRII+    

4.    Financování    

5.    Souhrnná tabulka v členění podle okruhů víceletého finančního rámce    

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    Úvod

Účelem návrhu opravného rozpočtu (NOR) na rok 2020 č. 8 je vyčlenit 6,2 miliardy EUR v prostředcích na platby na pokrytí i) potřebných dodatečných prostředků na platby pro nástroj pro mimořádnou podporu (ESI) k financování strategie v oblasti očkovacích látek proti COVID-19 a ii) dalších potřebných plateb na soudržnost v návaznosti na schválení investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+) 9 .

2.Navýšení prostředků na platby pro nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)

V dubnu 2020, kdy byl nástroj pro mimořádnou podporu v kontextu krize COVID-19 aktivován, byla na základě počátečního posouzení potřeb provedeného Komisí ve spolupráci s členskými státy naplánována široká škála možných podpůrných opatření. Finanční krytí na mimořádnou podporu mělo být poskytnuto tam, kde ho bude nejvíce potřeba a kde přinese jasnou přidanou hodnotu EU. Vzhledem k velké škále možných opatření se původně překládalo, že z 2,7 miliardy EUR v prostředcích na závazky schválených rozpočtovým orgánem bude v roce 2020 na platby potřeba pouze zhruba polovina této částky, 1,38 miliardy EUR, a zbytek pak v následujících letech.

S tím, jak se krize vyvíjela, přijala Komise několik rozhodnutí 10 , jak finanční prostředky na mimořádnou podporu využít na sérii opatření, jako jsou: pomoc na přepravu základního zboží, zdravotnických týmů a pacientů postižených onemocněním COVID-19 (balíček opatření v oblasti mobility); dodávky základních zdravotnických produktů; podporu navýšení testovacích kapacit; zpřístupnění více způsobů léčby pacientů s COVID-19; podporu interoperability aplikací pro vysledování kontaktů a distribuci dezinfekčních robotů do nemocnic.

V průběhu vývoje pandemie, a jak zdůraznila Komise ve svém sdělení o strategii pro očkovací látky 11 , začalo být zřejmé, že trvalé řešení krize bude s největší pravděpodobností spočívat ve vyvinutí a nasazení účinné a bezpečné očkovací látky proti viru. Prioritou se tak stalo hledání efektivní vakcíny a Komise uzavřela se všemi členskými státy dohodu, na jejímž základě je oprávněná jménem zúčastněných členských států jednat s výrobci očkovacích látek a uzavírat s nimi záruky předběžného nákupu (dále jen „záruky“). Jejich prostřednictvím poskytne nástroj pro mimořádnou podporu nezbytné počáteční financování, čímž se zmírní rizikovost zásadních investic a zvětší rychlost a objem výroby úspěšných očkovacích látek. Členské státy tím pak získají právo na nákup určitého počtu očkovacích dávek v určitém časovém rámci a za určitou cenu. Jednu záruku předběžného nákupu s jedním výrobcem očkovacích látek Komise uzavřela v srpnu 2020 a s několika dalšími v současnosti vede již pokročilá jednání.

Součástí záruk jsou pobídky výrobcům očkovacích látek k tomu, aby vybudovali výrobní kapacitu podstatně rychleji než při vývoji běžných vakcín, k čemuž potřebují počáteční hotovost, aby omezili riziko svých investic. To implikuje brzké předběžné platby ze strany Komise, časově velmi těsně následující po přijetí příslušných závazků (často do několika dnů po podpisu smlouvy).

V důsledku toho jsou současné prostředky na platby v rámci nástroje pro mimořádnou podporu k pokrytí smluvních závazků, jež hodlá Komise v krátké době vůči výrobcům vakcín přijmout, nedostatečné. Aby Unie byla schopná zajistit přístup k portfoliu potenciálních očkovacích látek a maximalizovat tak šanci na to, že bude účinná a bezpečná vakcína k dispozici co nejdříve, musí být co nejdříve k dispozici i další platby. Proto se navrhuje v roce 2020 v rámci nástroje pro mimořádnou podporu uvolnit prostředky na platby dostatečné k pokrytí jak a) všech relevantních závazků přijatých Komisí vůči výrobcům očkovacích látek jménem členských států, tak b) ostatních probíhajících opatření. Platební potřeby v příštích letech budou odpovídajícím způsobem sníženy.

Se započtením dodatečných 140 milionů EUR, které již rozpočtový orgán schválil v červenci 2020, činí potřebná výše dodatečných prostředků na platby na rok 2020 1 090 milionů EUR. Celková výše plateb v rámci nástroje pro mimořádnou podporu je tak 2 610 milionů EUR. Zbývajících 90 milionů EUR bude vyplaceno v roce 2021 na závazky nesouvisející se strategií pro očkovací látky.

Kromě toho se navrhuje přesunout 53,75 milionu EUR v prostředcích na závazky a na platby z položky výdajů na správní podporu do provozních výdajů nástroje. Celková výše prostředků na závazky a na platby v položce správní podpory nástroje by tak klesla na 250 000 EUR.

v EUR

Rozpočtová položka

Název

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Oddíl III – Komise

18 01 04 05

Podpůrné výdaje na mimořádnou podporu v rámci Unie

–53 750 000

–53 750 000

18 07 01

Mimořádná podpora v rámci Unie

53 750 000

1 143 750 000

Celkem    

0

1 090 000 000

3.    Navýšení prostředků na platby spojených s iniciativou CRII+

V březnu a dubnu 2020 navrhla Komise dva balíčky opatření: investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII) 12 a investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus (CRII +) 13 , které Evropský parlament a Rada rychle schválily.

Flexibilitu a likviditu, kterou fondy soudržnosti nabízejí, členské státy plně využívají, aby pomohly těm nejvíce postiženým: zdravotnickému personálu a nemocnicím, malým a středním podnikům a pracovníkům. Iniciativa se průběžně realizuje a členské státy dál přijímají opatření v souladu s tím, jak se vyvíjejí potřeby. Zatímco standardní podpora soudržnosti se zaměřuje na dlouhodobé investice do regionální konvergence, balíčky CRII a CRII+ reagují na mimořádné události tam, kde je to nejvíce potřeba.

Díky investiční iniciativě pro reakci na koronavirus (CRII) schválené dne 30. března 2020 byla uvolněna investiční likvidita na programy politiky soudržnosti ve výši přibližně 8 miliard EUR. Aby zajistila, že k odstraňování dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 na ekonomiku a společnost členských států bude možné v roce 2020 mobilizovat nevyužitou podporu z fondů politiky soudržnosti, pak Komise navrhla ještě iniciativu CRII+, kterou Evropský parlament a Rada schválily. Ta dává členským státům dočasně možnost žádat 100% spolufinancování ze zdrojů EU na programy podporované z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, a to na účetní období 1. července 2020 až 30. června 2021, a také větší možnost převádět prostředky mezi fondy a kategoriemi regionů. K 24. srpnu 2020 zvolilo 100% míru spolufinancování EU 107 programů, což odpovídá téměř polovině finančního krytí politiky soudržnosti.

Prognózy týkající se jednotlivých programů, které členské státy předložily do konce července 2020, Komise podrobila podrobné analýze a má za to, že k pokrytí všech očekávaných žádostí o platbu splatných v roce 2020 je třeba navýšit prostředky na platby o 5,1 miliardy EUR.

Žádost o navýšení prostředků na platby v podokruhu 1b činí 5,1 miliardy EUR v tomto členění:

v EUR

Rozpočtová položka

Název

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Oddíl III – Komise

04 02 60

Evropský sociální fond – Méně rozvinuté regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

771 562 000

04 02 61

Evropský sociální fond – Přechodové regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

192 891 000

04 02 62

Evropský sociální fond – Rozvinutější regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

397 128 000

04 02 64

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

—

68 419 000

04 06 01

Podpora sociální soudržnosti a zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii

—

70 000 000

13 03 60

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Méně rozvinuté regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

1 882 287 000

13 03 61

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Přechodové regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

311 128 000

13 03 62

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Více rozvinuté regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

424 520 000

13 03 63

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Dodatečný příděl pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

20 386 000

13 03 64 01

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Evropská územní spolupráce

—

122 353 000

13 04 60

Fond soudržnosti – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

—

839 326 000

Celkem    

0

5 100 000 000

4.    Financování

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2020 14 vycházel z předpokladu, že VFR na období 2014–2020 bude navýšen. Ze závěrů Evropské rady ze dne 21. července však jasně vyplývá, že k tomu nedojde, takže návrh opravného rozpočtu č. 6/2020 je de facto zastaralý. Návrh opravného rozpočtu č. 8 proto uvedený návrh nezohledňuje a navrhované výdaje vycházejí z úrovně podle posledního schváleného rozpočtu (OR č. 5/2020) a financování z úrovně navržené v NOR č. 7/2020.

5.Souhrnná tabulka v členění podle okruhů víceletého finančního rámce

v EUR

Okruh

Rozpočet na rok 2020

Návrh opravného rozpočtu č. 8/2020

Rozpočet na rok 2020

(vč. OR č. 1–5 a NOR č. 7/2020)

(vč. OR č. 1–5 a NOR č. 7–8/2020)

PZ

PP

PZ

PP

PZ

PP

1.

Inteligentní a inkluzivní růst

83 930 597 837

72 353 828 442

5 100 000 000

83 930 597 837

77 453 828 442

Strop

83 661 000 000

 

 

83 661 000 000

 

Rozpětí

 

 

 

 

1a

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

25 284 773 982

22 308 071 592

 

 

25 284 773 982

22 308 071 592

Z toho v rámci celkového rozpětí pro závazky

93 773 982

 

 

 

93 773 982

 

Strop

25 191 000 000

 

 

 

25 191 000 000

 

Rozpětí

 

 

 

 

1b

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

58 645 823 855

50 045 756 850

 

5 100 000 000

58 645 823 855

55 145 756 850

Z toho v rámci celkového rozpětí pro závazky

175 823 855

 

 

 

175 823 855

 

Strop

58 470 000 000

 

 

 

58 470 000 000

 

Rozpětí

 

 

 

 

2.

Udržitelný růst: přírodní zdroje

59 907 021 051

57 904 492 439

 

 

59 907 021 051

57 904 492 439

Strop

60 421 000 000

 

 

 

60 421 000 000

 

Z toho vyrovnáno snížením rozpětí pro nepředvídané události

–465 323 871

 

 

 

–465 323 871

 

Rozpětí

48 655 078

 

 

 

48 655 078

 

Z toho: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – výdaje související s trhem a přímé platby

43 410 105 687

43 380 031 798

 

 

43 410 105 687

43 380 031 798

Dílčí strop

43 888 000 000

 

 

 

43 888 000 000

 

Zaokrouhlovací rozdíl vyjmutý z výpočtu rozpětí

888 000

 

 

 

888 000

 

Z toho vyrovnáno snížením rozpětí pro nepředvídané události

–428 351 235

 

 

 

–428 351 235

 

Rozpětí EZZF

48 655 078

 

 

 

48 655 078

 

3.

Bezpečnost a občanství

7 152 374 489

5 278 527 141

 

1 090 000 000

7 152 374 489

6 368 527 141

Z toho v rámci nástroje pružnosti

1 094 414 188

 

 

 

1 094 414 188

 

Z toho v rámci celkového rozpětí pro závazky

2 392 402 163

 

 

 

2 392 402 163

 

Z toho v rámci rozpětí pro nepředvídané události

714 558 138

 

 

 

714 558 138

 

Strop

2 951 000 000

 

 

 

2 951 000 000

 

Rozpětí

 

 

 

 

4.

Globální Evropa

10 991 572 239

9 112 061 191

 

 

10 991 572 239

9 112 061 191

Z toho v rámci rozpětí pro nepředvídané události

481 572 239

 

 

 

481 572 239

 

Strop

10 510 000 000

 

 

 

10 510 000 000

 

Rozpětí

 

 

 

 

5.

Správa

10 271 193 494

10 274 196 704

 

 

10 271 193 494

10 274 196 704

Strop

11 254 000 000

 

 

 

11 254 000 000

 

Z toho vyrovnáno snížením rozpětí pro nepředvídané události

–982 806 506

 

 

 

–982 806 506

 

Rozpětí

 

 

 

 

Z toho: správní výdaje orgánů

7 955 303 132

7 958 306 342

 

 

7 955 303 132

7 958 306 342

Dílčí strop

9 071 000 000

 

 

 

9 071 000 000

 

Z toho vyrovnáno snížením rozpětí pro nepředvídané události

–982 806 506

 

 

 

–982 806 506

 

Rozpětí

132 890 362

 

 

 

132 890 362

 

Celkem

172 252 759 110

154 923 105 917

6 190 000 000

172 252 759 110

161 113 105 917

Z toho v rámci nástroje pružnosti

1 094 414 188

1 017 029 444

 

1 094 414 188

1 017 029 444

Z toho v rámci celkového rozpětí pro závazky

2 662 000 000

 

 

2 662 000 000

 

Z toho v rámci rozpětí pro nepředvídané události

1 196 130 377

 

 

1 196 130 377

 

Strop

168 797 000 000

172 420 000 000

 

168 797 000 000

172 420 000 000

Z toho vyrovnáno snížením rozpětí pro nepředvídané události

–1 448 130 377

 

–1 448 130 377

Rozpětí

48 655 078

18 513 923 527

 

 

48 655 078

12 323 923 527

 

Další zvláštní nástroje

860 261 208

690 998 208

 

 

860 261 208

690 998 208

Celkem

173 113 020 318

155 614 104 125

6 190 000 000

173 113 020 318

161 804 104 125

(1)    Úř. věst. L 193, 30.7.2018.
(2)    Úř. věst. L 57, 27.2.2020.
(3)    Úř. věst. L 126, 21.4.2020.
(4)    Úř. věst. L 126, 21.4.2020.
(5)    Úř. věst. L 254, 4.8.2020.
(6)    Úř. věst. L 254, 4.8.2020.
(7)    Úř. věst. L XXX, XX.X.2020.
(8)      COM(2020) 424, 6.7.2020.
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).
(10)    Rozhodnutí Komise C(2020) 2794 o financování mimořádné podpory podle nařízení Rady (EU) 2016/369; rozhodnutí Komise C(2020) 4193, kterým se mění rozhodnutí C(2020) 2794, pokud jde o financování nástroje očkovací látky; rozhodnutí Komise C(2020) 5162, kterým se mění rozhodnutí C(2020) 2794, pokud jde o financování dalších opatření v rámci nástroje pro mimořádnou podporu a navýšení rozpočtu nástroje pro očkovací látky.
(11)    COM(2020) 245 final ze dne 17. června 2020.
(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).
(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).
(14)      COM(2020) 423, 3.6.2020.