ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
26. září 2024 ( *1 )
„Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Středoevropské a východoevropské trhy se zemním plynem – Článek 102 SFEU – Článek 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) – Zneužití dominantního postavení – Předcházející trhy pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě – Nařízení (ES) č. 1/2003 – Článek 9 odst. 1 – Rozhodnutí Evropské komise, kterým se individuální závazky nabídnuté podnikem prohlašují za závazné – Žaloba na neplatnost – Vhodnost uvedených závazků ve vztahu k výhradám týkajícím se hospodářské soutěže, které byly uvedeny v oznámení námitek – Povaha přezkumu unijním soudem – Upuštění Komise od vyžadování závazků ve vztahu k některým původním výhradám – Zásada řádné správy – Zásada proporcionality – Povinnost uvést odůvodnění – Cíle energetické politiky Evropské unie – Článek 194 SFEU – Zásada energetické solidarity“
Ve věci C‑255/22 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 8. dubna 2022,
Orlen S. A., původně Polski Koncern Naftowy Orlen S. A., právní nástupkyně Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S. A., se sídlem v Płock (Polsko), zástupci: K. Karasiewicz, radca prawny, T. Kaźmierczak, K. Kicun a P. Moskwa, adwokaci,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
Evropská komise, zástupci: G. Meessen, I. Söderlund a J. Szczodrowski, jako zmocněnci,
žalovaná v prvním stupni,
Litevská republika,
Polská republika, zástupci: B. Majczyna, K. Rudzińska a S. Żyrek, jako zmocněnci,
Gazprom PJSC, se sídlem v Moskvě (Rusko),
Gazprom export LLC, se sídlem v Petrohradě (Rusko),
zástupci: E. Borovikov, J. Venit, avocats, J. T. Hainz, J. Karenfort, W. Murzin, Rechtsanwälte, a N. Tuominen, avocată,
Overgas Inc., se sídlem v Sofii (Bulharsko), zástupci: S. Cappellari, S. Gröss, N. Jacobi, Rechtsanwälte, a J. Sroczyński, radca prawny,
vedlejší účastnice řízení v první stupni,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení: A. Prechal, předsedkyně senátu, F. Biltgen, N. Wahl (zpravodaj), J. Passer a M. L. Arastey Sahún, soudci,
generální advokát: A. Rantos,
za soudní kancelář: M. Siekierzyńska, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 21. února 2024,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 6. června 2024,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Kasačním opravným prostředkem se Orlen S. A., původně Polski Koncern Naftowy Orlen S. A., právní nástupkyně společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S. A., domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 2. února 2022, Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v. Komise (Závazky společnosti Gazprom) (T‑616/18, dále jen napadený rozsudek, EU:T:2022:43), kterým byla zamítnuta žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise C(2018) 3106 final ze dne 24. května 2018 v řízení podle článku 102 [SFEU] a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39816 – Předcházející trhy pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě (dále jen „sporné rozhodnutí“). |
I. Skutečnosti předcházející sporu
|
2 |
Skutečnosti předcházející sporu byly popsány v bodech 1 až 36 napadeného rozsudku takto: „I. Skutečnosti předcházející sporu a vývoj po podání žaloby
A. Ke správnímu řízení, které vedlo k vydání [sporného] rozhodnutí
B. [Sporné] rozhodnutí
1 K předběžnému posouzení dotčených praktik
2 K obsahu konečných závazků
3 K posuzování a plnění konečných závazků
C. Ke stížnosti
|
II. Žaloba k Tribunálu a napadený rozsudek
|
3 |
Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 15. října 2018 podala společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo žalobu na neplatnost sporného rozhodnutí. |
|
4 |
Podáním došlým kanceláři Tribunálu podala společnost Gazprom dne 26. února 2019 návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise. Podáními došlými kanceláři Tribunálu ve dnech 25., 27. a 28. února 2019 podala společnost Overgas Inc., Litevská republika a Polská republika návrhy na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo. |
|
5 |
Rozhodnutím ze dne 5. dubna 2019 vyhověla předsedkyně prvního senátu Tribunálu po vyslechnutí hlavních účastnic řízení návrhu Polské republiky na vstup do řízení jako vedlejší účastnice. Usneseními ze dne 17. května 2019 tato předsedkyně vyhověla po vyslechnutí hlavních účastnic řízení návrhům Litevské republiky, společnosti Gazprom a společnosti Overgas na vstup do řízení jako vedlejší účastnice. |
|
6 |
Dne 4. října 2019 došlo ke změně složení senátů Tribunálu a soudce zpravodaj byl přidělen osmému senátu, kterému byla následně přidělena i věc T‑616/18. |
|
7 |
Dopisy kanceláře Tribunálu ze dne 17. prosince 2019 byla společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v rámci organizačních procesních opatření vyzvána k předložení několika dokumentů a Komise byla vyzvána k písemné odpovědi na otázku týkající se důvěrnosti některých informací obsažených v důvěrném znění oznámení námitek. |
|
8 |
Usnesením z téhož dne Tribunál nařídil Komisi, aby na základě čl. 24 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a na základě čl. 91 písm. b) a čl. 92 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu, s výhradou použití článku 103 jednacího řádu Tribunálu, předložila úplnou kopii důvěrného znění oznámení námitek. |
|
9 |
Účastnice řízení řádně a ve stanovených lhůtách vyhověly organizačním procesním opatřením přijatým dne 17. prosince 2019 a uvedenému usnesení. |
|
10 |
Dne 8. června 2020 rozhodl Tribunál na návrh osmého senátu Tribunálu o postoupení věci T‑616/18 rozšířenému osmému senátu. Vzhledem k překážce na straně jednoho člena tohoto rozšířeného senátu, byl předseda Tribunálu rozhodnutím ze dne 15. června 2020 pověřen doplněním tohoto rozšířeného senátu. |
|
11 |
Pokud jde o úplnou kopii důvěrného znění oznámení námitek předloženou Komisí, Tribunál rozhodl, že s tímto dokumentem seznámí zástupce společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo, pod podmínkou, že se předtím zavážou k mlčenlivosti, aby se uvedená společnost v tomto ohledu mohla vyjádřit. Poté, co tito zástupci předložili podepsané závazky mlčenlivosti, jim byl uvedený dokument doručen a společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo předložila dne 8. prosince 2020 své vyjádření. |
|
12 |
Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky položené Tribunálem byly vyslechnuty na jednání konaném ve dnech 18. a 19. května 2021. Při této příležitosti Tribunál rovněž uvedl, že vzal na vědomí vyjádření ke zprávě k jednání, které předložila Komise dne 27. dubna 2021. |
|
13 |
Dále v rámci otázek položených Tribunálem ohledně přípustnosti žaloby Komise přehodnotila své stanovisko k této přípustnosti a uvedla, že společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v projednávané věci neprokázala právní zájem na podání žaloby, takže žaloba není přípustná. |
|
14 |
Společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo podala žádosti o přiznání důvěrného zacházení vůči Litevské republice, Polské republice, společnosti Gazprom a společnosti Overgas, pokud jde o určité informace obsažené v různých procesních dokumentech. Žádná z těchto účastnic řízení nevznesla proti těmto žádostem námitky. |
|
15 |
Na podporu své žaloby Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo uplatnila šest žalobních důvodů vycházejících:
|
|
16 |
Napadeným rozsudkem Tribunál všechny tyto žalobní důvody a žalobu v plném rozsahu zamítl. |
III. Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastnic řízení o kasačním opravném prostředku a o vedlejším kasačním opravném prostředku
|
17 |
Kasačním opravným prostředkem společnost Orlen navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
18 |
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
19 |
Společnost Gazprom navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
20 |
Společnost Overgas a Polská republika navrhují, aby Soudní dvůr kasačnímu opravnému prostředku vyhověl. |
|
21 |
Společnost Overgas v rámci vedlejšího kasačního opravného prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
22 |
Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
23 |
Společnost Gazprom navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
24 |
Společnost Orlen navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
IV. K hlavnímu kasačnímu opravnému prostředku
|
25 |
Na podporu svého kasačního opravného prostředku společnost Orlen vznáší čtyři důvody, z nichž první vychází z porušení článku 9 nařízení č. 1/2003, druhý z porušení článku 194 SFEU ve spojení s článkem 9 tohoto nařízení, třetí z porušení čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a čtvrtý z porušení čl. 9 odst. 2 téhož nařízení. |
A. K přípustnosti
1. Argumentace účastnic řízení
|
26 |
Společnost Gazprom tvrdí, aniž formálně vznáší námitku nepřípustnosti, že kasační opravný prostředek je nepřípustný. |
|
27 |
Společnost Orlen tak údajně nemá vzniklý a trvající zájem na zrušení napadeného rozsudku, neboť takový zájem se nemůže týkat budoucí a hypotetické situace. Navrhované zrušení tohoto rozsudku by jí přitom nemohlo přinést prospěch, neboť již v listopadu 2019 informovala společnost Gazprom, že nemá v úmyslu obnovit platnost dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu po roce 2022. Před koncem uvedeného roku údajně podnikla kroky nezbytné k ukončení obchodních vztahů se společností Gazprom. Společnost Orlen a Polská republika tedy již nemají zájem o dodávky plynu společností Gazprom, takže ani nejpříznivější rozhodnutí o kasačním opravném prostředku by společnost Orlen nemohlo uspokojit. |
|
28 |
Společnost Gazprom má dále za to, že nedostatečná jasnost výtek obsažených v bodech 154 a 161 kasačního opravného prostředku musí vést Soudní dvůr k tomu, aby je odmítl jako nepřípustné. |
|
29 |
Komise tvrdí, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku je zčásti nepřípustná v rozsahu, v němž společnost Orlen zpochybňuje přezkum legality, který Tribunál provedl ve vztahu ke komplexním hospodářským transakcím, avšak netvrdí, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení, a druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku je zčásti nepřípustná z důvodu nejasnosti tvrzení v ní uvedených. |
2. Závěry Soudního dvora
|
30 |
Zaprvé, jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, každá fyzická nebo právnická osoba, která podává kasační opravný prostředek, musí mít, stejně jako v případě podání žaloby na neplatnost, právní zájem na podání kasačního opravného prostředku, jehož existence musí být posuzována s ohledem na předmět tohoto kasačního opravného prostředku a ke dni jeho podání. Nedodržení tohoto základního požadavku představuje nepominutelnou podmínku řízení, kterou může unijní soud přezkoumat kdykoli bez návrhu (rozsudek ze dne 22. září 2022, IMG v. Komise, C‑619/20 P a C‑620/20 P, EU:C:2022:722, bod 81 a citovaná judikatura). |
|
31 |
Kromě toho tento právní zájem na zahájení řízení, stejně jako samotný předmět sporu, musí přetrvat až do vydání soudního rozhodnutí. Proto zánik uvedeného zájmu nebo předmětu sporu v průběhu řízení může vést unijní soud k tomu, že případně i bez návrhu určí, že ve věci samé již není důvodné rozhodnout (rozsudek ze dne 22. září 2022, IMG v. Komise, C‑619/20 P a C‑620/20 P, EU:C:2022:722, bod 82 a citovaná judikatura). |
|
32 |
Obecně jak existence, tak přetrvání právního zájmu na podání návrhu na zahájení řízení předpokládá, že žaloba nebo kasační opravný prostředek mohou ve svém výsledku přinést fyzické nebo právnické osobě, která jej podala, prospěch. V každém případě musí být tato otázka posuzována konkrétně (rozsudek ze dne 22. září 2022, IMG v. Komise, C‑619/20 P a C‑620/20 P, EU:C:2022:722, bod 83 a citovaná judikatura). |
|
33 |
V projednávané věci společnost Gazprom zpochybňuje přípustnost kasačního opravného prostředku z důvodu, že společnost Orlen nemá vzniklý a trvající zájem na zrušení napadeného rozsudku, zejména vzhledem k ukončení jejich smluvních vztahů ke dni 31. prosince 2022. V tomto ohledu je nesporné, že až do uvedeného data, a tedy i po podání kasačního opravného prostředku dne 8. dubna 2022, byly společnosti Gazprom a Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo navzájem smluvně vázány. |
|
34 |
Vzhledem k tomu, že v období od 8. dubna 2022 do 31. prosince 2022 mělo sporné rozhodnutí právní účinky na polském trhu se zemním plynem a ropou, na kterém působí společnost Orlen, jelikož její právní předchůdkyně byla smluvním partnerem společnosti Gazprom, mohla se společnost Orlen v souladu s judikaturou Soudního dvora dovolávat důsledků tvrzené protiprávnosti a povahy újmy, která jí údajně vznikla (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. září 2023, Versobank v. ECB, C‑803/21 P, EU:C:2023:630, bod 160 a citovaná judikatura) za účelem získání náhrady této újmy. |
|
35 |
Společnost Orlen kromě toho v replice upřesnila, aniž jí bylo oponováno, že mezi ní a společností Gazprom probíhá několik rozhodčích řízení ohledně plnění smlouvy o plynovodu Jamal, včetně otázek týkajících se cen. Navíc po podání kasačního opravného prostředku zahájila společnost Gazprom postup k přerušení svých dodávek plynu od 27. dubna 2022. |
|
36 |
Z výše uvedeného vyplývá, že společnost Gazprom neprávem zpochybňuje existenci vzniklého a trvajícího zájmu společnosti Orlen na zrušení napadeného rozsudku. |
|
37 |
Zadruhé z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i z čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované body rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen, jinak je kasační opravný prostředek nebo příslušný důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný (rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Foz v. Rada, C‑524/22 P, EU:C:2024:23, bod 26 a citovaná judikatura). |
|
38 |
V projednávané věci na rozdíl od tvrzení Komise o nedostatečné jasnosti druhé části třetího důvodu kasačního opravného prostředku a tvrzení společnosti Gazprom téže povahy, která se týkají výtek uvedených v bodech 154 a 161 tohoto kasačního opravného prostředku, tento dostatečně přesně označuje v každé z dotčených částí kritizované body napadeného rozsudku a uvádí důvody, proč z nich vyplývá nedodržení judikatury ohledně pojmu „zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu a nesprávné právní posouzení“ v rámci výkladu čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. |
|
39 |
Tyto námitky nepřípustnosti tedy musí být zamítnuty. |
|
40 |
Pokud jde o námitku nepřípustnosti první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku vznesenou Komisí, pokud jde o to, že se společnost Orlen nedovolávala zjevně nesprávného posouzení komplexních hospodářských transakcí, musí být zamítnuta. Společnost Orlen totiž tuto první část uvedla v rámci důvodu vycházejícího z porušení článku 9 nařízení č. 1/2003 Tribunálem. V něm, i když stručně, tvrdila, že Tribunál měl ověřit, zda Komise při přijímání závazků společnosti Gazprom tyto závazky správně analyzovala s ohledem na oznámení námitek, „tedy aniž se dopustila zjevného pochybení“. Společnost Orlen tak Soudnímu dvoru zcela umožnila určit dosah uvedené první části a vyjádřit se k opodstatněnosti analýzy obsažené v tomto ohledu v napadeném rozsudku. |
|
41 |
Z výše uvedeného vyplývá, že kasační opravný prostředek je přípustný. |
B. K věci samé
1. Úvodní poznámky
|
42 |
Z článku 9 nařízení č. 1/2003 vyplývá, že Komise může, pokud zamýšlí přijmout rozhodnutí, které nařizuje ukončení protiprávního jednání, prohlásit závazky nabídnuté dotyčnými podniky za závazné, pokud jsou takové povahy, že reagují na výhrady, které Komise těmto podnikům sdělila v rámci předběžného posouzení. |
|
43 |
Tento článek má zajistit účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže stanovených Smlouvou o FEU prostřednictvím přijímání rozhodnutí, která prohlašují za závazné závazky nabídnuté stranami a považované Komisí za vhodné k tomu, aby rychleji vyřešily jí zjištěné problémy hospodářské soutěže, namísto postupu formálního konstatování protiprávního jednání. Konkrétněji je uvedený článek inspirován úvahami o hospodárnosti řízení a umožňuje podnikům, aby se plně účastnili řízení tím, že navrhnou řešení, která se jim jeví nejpřiměřenější a nejvhodnější k reagování na výhrady Komise (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa, C‑441/07 P, EU:C:2010:377, bod 35). |
|
44 |
I když článek 9 nařízení č. 1/2003 na rozdíl od článku 7 tohoto nařízení výslovně neodkazuje na pojem proporcionality, nic to nemění na tom, že zásada proporcionality je jakožto obecná zásada unijního práva kritériem pro legalitu všech aktů unijních orgánů, včetně rozhodnutí, která Komise přijímá jako orgán pro hospodářskou soutěž (rozsudek ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa, C‑441/07 P, EU:C:2010:377, bod 36). |
|
45 |
Vzhledem k tomu, že článek 9 tohoto nařízení pouze stanoví, že v rámci řízení zahájeného na základě tohoto článku, jak potvrzuje bod 13 odůvodnění uvedeného nařízení, nemá Komise povinnost kvalifikovat a konstatovat protiprávní jednání, její úloha se omezuje na přezkum a případné schválení závazků nabídnutých dotčenými podniky s ohledem na problémy, které identifikovala při svém předběžném posouzení a s ohledem na cíl, jenž sleduje. Provádění zásady proporcionality Komisí v kontextu uvedeného článku 9 se týká pouze ověření, zda dotčené závazky reagují na výhrady, o nichž informovala dotyčné podniky, a zda tyto podniky nenabídly méně omezující závazky reagující na tyto výhrady stejně vhodným způsobem (rozsudek ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa, C‑441/07 P, EU:C:2010:377, body 40 a 41). |
|
46 |
Při tomto ověření musí Komise nicméně zohlednit zájmy třetích osob, přičemž skutečnost, že individuální závazky nabídnuté podnikem byly Komisí prohlášeny za závazné, neznamená, že jiné podniky nemají možnost chránit svá případná práva v rámci jejich vztahů s tímto podnikem (rozsudek ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa, C‑441/07 P, EU:C:2010:377, body 41 a 49). Pokud Komise ověřuje závazky nikoli z hlediska jejich vhodnosti ve vztahu k jejím výhradám v oblasti hospodářské soutěže, ale z hlediska jejich dopadu na zájmy třetích osob, zásada proporcionality vyžaduje, aby práva, jichž jsou posledně uvedené osoby nositeli, nebyla zbavena podstaty (rozsudek ze dne 9. prosince 2020, Groupe Canal + v. Komise, C‑132/19 P, EU:C:2020:1007, bod 106). |
|
47 |
Z výše uvedených úvah vyplývá, že z důvodu zvláštní povahy článku 9 nařízení č. 1/2003, jak uvedl generální advokát v bodě 39 stanoviska, je vzhledem k výhradám Komise, jak byly vyjádřeny v rámci jejího předběžného posouzení, vhodným kritériem to, zda jsou závazky dostatečné k tomu, aby na tyto výhrady reagovaly odpovídajícím způsobem, aniž je Komise sama povinna hledat méně přísná nebo mírnější řešení než jsou závazky, které jí byly nabídnuty, přičemž soudní přezkum analýzy těchto závazků Komisí se týká pouze otázky, zda se tento orgán dopustil zjevně nesprávného posouzení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa, C‑441/07 P, EU:C:2010:377, bod 42). |
|
48 |
Jak tedy uvedl generální advokát v bodě 97 stanoviska, takový přezkum nesměřuje k tomu, aby analýza Komise neobsahovala žádné nesrovnalosti, neboť jí byl přiznán určitý prostor pro uvážení v situaci, kdy není překročena hranice zjevné nesprávnosti. |
|
49 |
Kromě toho z procesního hlediska je třeba zdůraznit, že článek 9 nařízení č. 1/2003 ponechává Komisi volnost zvolit formu „jejího předběžného posouzení“ uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. V praxi, jak Komise potvrdila na jednání, toto posouzení často odpovídá oznámení námitek zaslanému podniku, kterému je vytýkáno jednání porušující článek 101 nebo článek 102 SFEU na základě článku 7 tohoto nařízení. V takovém případě, jak tomu je i v projednávané věci, se použije judikatura týkající se takových procesních aktů, jelikož žádné ustanovení uvedeného nařízení neodůvodňuje odlišné zacházení s oznámením námitek podle toho, zda toto oznámení slouží jako základ pro rozhodnutí přijaté na základě článku 7 nebo článku 9 téhož nařízení, přičemž posledně uvedený článek zvláště neupravuje změnu předběžného posouzení. |
|
50 |
V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že oznámení námitek je procesní a přípravný dokument, který za účelem zajištění účinného výkonu práva na obhajobu vymezuje předmět správního řízení zahájeného Komisí, a brání jí tak, aby v rozhodnutí, kterým dotyčné řízení ukončuje, uplatnila další námitky. Toto oznámení je tedy ve své podstatě předběžné a může být pozměněno v průběhu posouzení, ke kterému Komise později přistupuje na základě připomínek, které jí byly stranami v odpověď předloženy, jakož i na základě dalších skutkových zjištění. Komise totiž musí zohlednit skutečnosti vyplývající z celého správního řízení, buď aby upustila od námitek, které jsou neopodstatněné, anebo aby upravila či doplnila po skutkové a právní stránce svou argumentaci na podporu námitek, které zachová (rozsudek ze dne 28. ledna 2021, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise, C‑466/19 P, EU:C:2021:76, bod 66 a citovaná judikatura). |
|
51 |
Komise tak není povinna v rozhodnutí, které přijme na základě článku 9 nařízení č. 1/2003, vysvětlovat důvody, proč upustila od jedné nebo několika námitek, které odpovídaly některým jejím původním výhradám, ať již vůči podniku, jehož závazky jsou prohlášeny za závazné a jemuž je jako jedinému oznámení námitek určeno, a obecněji ve vztahu k předběžnému posouzení stanovenému v tomto článku 9, nebo vůči zúčastněným třetím stranám (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. ledna 2021, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise, C‑466/19 P, EU:C:2021:76, bod 67, jakož i citovaná judikatura). |
|
52 |
To samozřejmě nebrání tomu, aby Komise sama o sobě považovala za účelné poskytnout v tomto ohledu vodítka k lepšímu pochopení tohoto rozhodnutí. |
2. K návrhu Komise na nahrazení odůvodnění
|
53 |
V bodě 83 napadeného rozsudku Tribunál rozhodl, že „za podmínek projednávané věci, a zejména při neexistenci změněného předběžného posouzení, článek 9 nařízení č. 1/2003 ukládá Komisi, aby na rozdíl od toho, co tvrdí, měla důvody pro absenci závazku reagujícího na námitky týkající se Jamalu“. V bodě 85 uvedeného rozsudku Tribunál dodal, že „[v] projednávané věci je třeba konstatovat, že Komise uvedla důvody, pro které neuložila závazek reagující na námitky týkající se Jamalu, které mají formu dvou důvodů uvedených v bodě 138 odůvodnění [sporného] rozhodnutí“, přičemž první důvod souvisí s certifikačním rozhodnutím a druhý se týká mezivládní povahy vztahů v plynárenském odvětví v Polsku. |
|
54 |
Ve své kasační odpovědi Komise zdůraznila, že tato analýza představuje nesprávné právní posouzení, ale uvedla, že nemá vliv na výrok napadeného rozsudku, a nemůže tedy vést k jeho zrušení. Požádala tedy Soudní dvůr, aby v tomto ohledu nahradil odůvodnění. |
|
55 |
Tomuto návrhu je třeba vyhovět a ve světle úvah uvedených v bodech 49 až 52 tohoto rozsudku rozhodnout, že Tribunál nesprávně uvedl, že Komise musí v případě upuštění od některých námitek uvedených v oznámení námitek, které sloužilo jako předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, zaslat změněné předběžné posouzení. |
|
56 |
Toto pochybení se totiž nedotklo výroku napadeného rozsudku, jelikož Tribunál správně uvedl, že Komise sporné rozhodnutí odůvodnila, pokud jde o důvody, proč upustila od námitek týkajících se Jamalu, jak bylo připomenuto v bodě 53 tohoto rozsudku, což byla oprávněna učinit. |
|
57 |
Je třeba dodat, že z důvodu upuštění od těchto námitek je společnost Orlen oprávněna zpochybnit bezvadnost sporného rozhodnutí pouze v rozsahu, v němž prokázala, že závazky přijaté společností Gazprom a schválené Komisí se staly z důvodu uvedeného upuštění zjevně nedostatečnými. |
3. K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku
|
58 |
První důvod hlavního kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článku 9 nařízení č. 1/2003 se skládá ze tří částí. |
a) K první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
59 |
V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Orlen tvrdí, že Tribunál porušil článek 9 nařízení č. 1/2003 v rozsahu, v němž měl za to, že Komise správně posoudila vhodnost závazků nabídnutých společností Gazprom, i když tyto závazky nereagovaly na výhrady, které uvedla v oznámení námitek, a nebyly prospektivní, tedy nemohly ze své podstaty zabránit podobným budoucím protiprávním jednáním. V projednávaném případě měl přitom Tribunál ověřit, zda se Komise zabývala vhodností těchto závazků s ohledem na problémy v oblasti hospodářské soutěže, které označila v oznámení námitek. |
|
60 |
Společnost Orlen má zejména za to, že Tribunál v bodech 208, 209 a 237 napadeného rozsudku zkoumal vhodnost uvedených závazků tak, že je zcela oddělil od oznámení námitek. |
|
61 |
Tímto jednáním Tribunál údajně porušil zásadu ochrany legitimního očekávání, tedy očekávání společnosti Orlen spočívající v tom, že rozhodnutí prohlašující tytéž závazky za závazné, i když nemá stejnou povahu jako rozhodnutí založené na článku 7 nařízení č. 1/2003, reaguje na všechny výhrady Komise a ukončuje protiprávní jednání společnosti Gazprom. |
|
62 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
63 |
Argumentaci společnosti Orlen nelze přijmout. |
|
64 |
Zaprvé se jeví, že společnost Orlen přinejmenším implicitně tím, že kritizuje skutečnost, že Tribunál při posuzování dostatečnosti závazků přijatých společností Gazprom vyčerpávajícím způsobem nezohlednil námitky uvedené v oznámení námitek, zahrnuje námitky týkající se Jamalu, od kterých Komise upustila před přijetím sporného rozhodnutí, jak vyplývá z bodu 17 napadeného rozsudku uvedeného v bodě 2 tohoto rozsudku. Tato argumentace je tedy zčásti neúčinná. |
|
65 |
Zadruhé, jak správně poznamenala Komise, společnost Orlen v rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku neprokázala, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků nabídnutých společností Gazprom za účelem rozptýlení výhrad, které uvedla v oznámení námitek, ani že Tribunál takové zjevně nesprávné posouzení neshledal. Společnost Orlen se v tomto ohledu omezuje na nepodložená tvrzení. Jak přitom bylo připomenuto v bodech 47 a 48 tohoto rozsudku, soudní přezkum rozhodnutí přijatého na základě článku 9 nařízení č. 1/2003 se týká pouze otázky, zda se Komise takového pochybení dopustila, což musí konkrétně prokázat účastník řízení, který toto pochybení namítá. |
|
66 |
Zatřetí výtky společnosti Orlen týkající se neprovedení prospektivní analýzy k posouzení vhodnosti závazků nabídnutých společností Gazprom neumožňují v tomto ohledu prokázat existenci zjevně nesprávného posouzení a týkají se závěrů, které Tribunál vyvodil ze skutkových zjištění nezpochybněných společností Orlen, a sice že přinejmenším u některých dotčených smluv nebylo možné mít za to, že obsahovaly odkazy na konkurenční a jasně definované referenční ceny v doložkách o určení nebo revizi cen. Tribunál z toho svrchovaně vyvodil, že neexistence jednoznačně určené, konkurenční a veřejně dostupné referenční ceny, jako jsou ceny na konkurenčních platformách pro obchodování se zemním plynem, byla jedním z hlavních faktorů, které mohly vést k nadměrným cenám v pěti zemích střední a východní Evropy dotčených cenovými praktikami. |
|
67 |
Začtvrté tvrzení, že Tribunál potvrdil volbu Komise umožnit následnou opravu nabídnutých závazků, vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku i sporného rozhodnutí. V první řadě, pouhá zmínka v bodě 423 uvedeného rozsudku o skutečnosti, že unijní orgány nebo vnitrostátní regulační orgány v plynárenském odvětví mohou zasáhnout za účelem změny právní úpravy v tomto odvětví nebo případně za účelem zajištění jejího dodržování, se na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Orlen, netýká možnosti takové závazky opravit. V druhé řadě pouhá skutečnost, že Komise připomíná, že dotčené závazky mohou vést, pokud nejsou dotyčným podnikem dodrženy, ke znovu zahájení řízení podle čl. 9 odst. 2 nařízení č. 1/2003, vyjadřuje vůli nikoliv tyto závazky doplnit ex post, ale dbát na jejich dodržování. |
|
68 |
Zapáté je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury patří zásada ochrany legitimního očekávání mezi základní unijní zásady a možnost se jí dovolávat má každý hospodářský subjekt, u kterého orgán vyvolá poskytnutím konkrétních ujištění podložené naděje (rozsudek ze dne 12. ledna 2017, Timab Industries a CFPR v. Komise, C‑411/15 P, EU:C:2017:11, bod 134 a citovaná judikatura). |
|
69 |
Hospodářský subjekt se přitom nemůže opírat o obsah oznámení námitek, jehož přípravná a předběžná povaha byla připomenuta v bodě 50 tohoto rozsudku, a to ani tehdy, slouží-li toto oznámení jako předběžné posouzení, jehož název znamená, že toto posouzení není konečné, za účelem tvrzení, že mu Komise poskytla konkrétní ujištění, že všechny výhrady obsažené v takových dokumentech odpovídají závazkům uvedeným v konečném rozhodnutí (obdobně viz rozsudek ze dne 12. ledna 2017, Timab Industries a CFPR v. Komise, C‑411/15 P, EU:C:2017:11, bod 135 a citovaná judikatura). |
|
70 |
První část prvního důvodu kasačního opravného prostředku tedy musí být zamítnuta. |
b) K druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
71 |
V druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Orlen tvrdí, že Tribunál opakovaně zjevně zkreslil skutkový stav, což jej vedlo k nesprávnému použití článku 9 nařízení č. 1/2003 a k nesprávnému závěru, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků nabídnutých společností Gazprom. |
|
72 |
Tribunál tak měl nesprávně za to, že praxe společnosti Gazprom spočívala především v zabránění dovozu plynu, zatímco její praktiky ve skutečnosti směřovaly především k zabránění opětovnému vývozu plynu provozovateli dotčených zemí střední a východní Evropy, jak je výslovně popsáno v oznámení námitek, což mělo přímý dopad na plynulost velkoobchodního trhu s plynem. Tribunál tak přehlédl jádro otázky územních omezení uplatňovaných společností Gazprom a uvedených v oznámení námitek, která spočívala v bránění nikoliv dovozu plynu do zemí střední a východní Evropy, ale jejich dalšímu prodeji těmito zeměmi. Pokud by k takovému zkreslení nedošlo, musel by Tribunál připustit, že společnost Gazprom odpovídajícím způsobem na námitky týkající se územních omezení formulované v oznámení námitek nereagovala. |
|
73 |
Dále Tribunál nesprávně rozhodl, že Komise v oznámení námitek identifikovala čtyři formy mimosmluvních postupů a opomněla hrozbu odvetných opatření různé povahy ze strany společnosti Gazprom, což ji vedlo k nesprávnému závěru, že závazek společnosti Gazprom, který nepokrýval všechny výhrady Komise uvedené v oznámení námitek, byl nicméně vhodný. |
|
74 |
Konečně Tribunál nesprávně uvedl, že skutečnost, že vnitrostátní soudy mohou vyhovět návrhu na neplatnost rozhodčího nálezu, pokud mají za to, že je takový nález v rozporu s článkem 102 SFEU nebo s rozhodnutím založeným na článku 9 nařízení č. 1/2003, může vést rozhodčí soudy k tomu, aby se ujistily, že jejich nálezy dodržují ustanovení Smlouvy o FEU, ačkoli takové tvrzení je spekulativní a nepodložené. |
|
75 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
76 |
Je třeba znovu uvést, že cílem sledovaným Komisí, když přijímá rozhodnutí prohlašující závazky podniku za závazné na základě čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, je rozptýlit výhrady, které vyjádřila ohledně existence protisoutěžního jednání, a v zájmu hospodárnosti řízení rychle dosáhnout díky těmto závazkům uspokojivého soutěžního fungování dotčeného trhu. V projednávané věci však není vyloučeno, že po přijetí sporného rozhodnutí neměla objektivní nápravná opatření schválená Komisí a směřující k obnovení plně konkurenčních podmínek zásobování a distribuce plynu na polském trhu, na kterém působí společnost Orlen, okamžité účinky nebo neodpovídala subjektivním očekáváním konkrétního hospodářského subjektu, v projednávané věci společnosti Orlen. Z toho však není třeba vyvozovat, že je toto rozhodnutí stiženo zjevně nesprávným posouzením, které Tribunál opomněl konstatovat. |
|
77 |
Konkrétně, jak tvrdí Komise, Tribunál správně posoudil dovozy plynu z Německa do Polska v rámci přezkumu povinnosti změnit místa dodávek, což již bylo uvedeno v bodě 170 odůvodnění sporného rozhodnutí. Není tak zpochybňováno, že od přijetí oznámení námitek mělo Polsko prospěch ze zlepšení přeshraniční infrastruktury pro přepravu plynu ve značné míře, neboť dovoz se stal možným bez změny místa dodávek. Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení při přezkumu posouzení otázky dovozu plynu do Polska Komise ve spojení s posouzením vhodnosti neexistence závazku společnosti Gazprom zavést větší počet měnitelných míst dodávek ovlivňujících Polsko. |
|
78 |
I když společnost Orlen tvrdí, že Tribunál nezohlednil, pokud jde o posouzení vhodnosti závazků společnosti Gazprom, taková jednání, jako jsou různé hrozby odvetou ze strany společnosti Gazprom, jeví se, že takový argument není skutkově podložený, jelikož Tribunál taková jednání zvláště zmínil v bodě 95 napadeného rozsudku. |
|
79 |
Konečně Tribunál právem uvedl, že rozhodčí soudy budou mít tendenci se ujistit, že přijatý rozhodčí nález je v souladu s článkem 102 SFEU, přičemž tato úvaha nemůže v žádném případě vést ke zrušení napadeného rozsudku. |
|
80 |
Druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout. |
c) K třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku
|
81 |
V rámci třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Orlen tvrdí, že Tribunál nezohlednil povinnost Komise jednat v rámci výkonu její právními předpisy stanovené posuzovací pravomoci komplexních hospodářských a technických otázek v souladu s ustanoveními Smlouvy o FEU, jakož i základními zásadami unijního právního řádu. Zásada energetické solidarity vyplývající z článku 194 SFEU, která je obecnou zásadou unijního práva, je součástí těchto základních zásad. Diskreční pravomoc, kterou má Komise v této oblasti, je tedy omezena její povinností jednat v souladu s ustanoveními Smlouvy o FEU a obecnými zásadami unijního práva. |
|
82 |
Tribunál tím, že omezil kritéria, kterými by se měla Komise při přezkumu dotčených závazků řídit, porušil čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, neboť Komise tím, že vycházela z příliš restriktivního výkladu pokynů vyplývajících z rozsudků ze dne 29. června 2010, Komise v. Alrosa (C‑441/07 P, EU:C:2010:377), a ze dne 15. září 2016, Morningstar v. Komise (T‑76/14, EU:T:2016:481), nezohlednila nejen zásadu energetické solidarity, ale rovněž skutečnost, že povaha věci spadá do oblasti energetiky. |
|
83 |
Komise s těmito argumenty nesouhlasí. |
|
84 |
Soudní dvůr považuje za účelné přezkoumat třetí část prvního důvodu společně s druhým důvodem kasačního opravného prostředku. |
4. K druhému důvodu kasačního opravného prostředku
a) Argumentace účastnic řízení
|
85 |
Druhý důvod kasačního opravného prostředku společnosti Orlen se týká porušení článku 194 SFEU ve spojení s článkem 9 nařízení č. 1/2003. Tribunál se tak údajně dopustil při výkladu článku 194 SFEU řady pochybení. |
|
86 |
Z nejnovější judikatury, kterou ilustruje rozsudek ze dne 15. července 2021, Německo v. Komise (C‑848/19 P, EU:C:2021:598, body 43, 44, 47, 50 a 51), vyplývá, že zásada energetické solidarity uvedená v posledně uvedeném článku je základem všech cílů unijní politiky v odvětví energetiky tím, že je seskupuje do soudržného celku, a že v důsledku toho akty přijímané v rámci této politiky unijními orgány, včetně Komise, musí být vykládány a jejich legalita posuzována ve světle této zásady, jejíž použitelnost nezávisí na tom, zda byly v řízení vedeném Komisí uplatněny otázky spadající do odvětví energetiky. Uvedenou zásadu nelze postavit na roveň nebo omezit na požadavek zajistit bezpečnost dodávek. |
|
87 |
Správný výklad článku 194 SFEU lze tedy shrnout do třífázového testu. Zaprvé je třeba posoudit, zda se jedná o akt spadající do odvětví energetiky. Zadruhé bez ohledu na to, zda se účastnice řízení dovolávaly otázek souvisejících s tímto odvětvím, jsou unijní orgány povinny ověřit, zda by přijetí tohoto aktu poškodilo zájmy jednotlivých dotčených subjektů. Zatřetí je třeba posoudit, zda výhody plynoucí z přijetí uvedeného aktu převažují nad jeho negativními účinky. |
|
88 |
V projednávané věci je nesporné, že sporné rozhodnutí spadá do odvětví energetiky, jelikož Komise tímto rozhodnutím uložila společnosti Gazprom povinnost změnit podmínky její spolupráce s dotčenými zákazníky, takže toto rozhodnutí mělo dopad na unijní trh se zemním plynem a na podmínky, které na něm platily alespoň po dobu osmi let po jeho přijetí. Komise ostatně popsala řízení, které vedlo k přijetí téhož rozhodnutí, jako základní prvek opatření na podporu otevřeného a integrovaného trhu se zemním plynem. Tribunál, stejně jako Komise, však zcela opomenul skutečnost, že sporné rozhodnutí spadá do odvětví energetiky, a nesprávně naznačoval, že Komise nebyla v rámci přezkumu závazků společnosti Gazprom vázána zásadou energetické solidarity. Žádná skutečnost přitom neumožňuje vyloučit nebo omezit použití této zásady v rámci činnosti Komise založené na nařízení č. 1/2003, včetně jeho článku 9, pokud lze tuto činnost označit jako činnost spadající do odvětví energetiky. |
|
89 |
Podle společnosti Orlen přístup Tribunálu zbavil článek 194 SFEU veškerého užitečného účinku ve vztahu k činnosti Komise, jejímž cílem je provádět cíle práva hospodářské soutěže v širokém smyslu a cíle související s fungováním unijního energetického trhu. Neprovedení analýzy těchto závazků z hlediska uvedené zásady rovněž zbavilo čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003 užitečného účinku. |
|
90 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
b) Závěry Soudního dvora
|
91 |
Je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora nelze mít na základě žádné skutečnosti za to, že by zásada solidarity uvedená v čl. 194 odst. 1 SFEU nemohla mít jako taková ve vztahu k členským státům a unijním orgánům závazný právní účinek. Naopak, jak vyplývá ze samotného znění a struktury tohoto ustanovení, tato zásada je základem všech cílů unijní politiky v odvětví energetiky tím, že je seskupuje do soudržného celku (rozsudek ze dne 15. července 2021, Německo v. Polsko, C‑848/19 P, EU:C:2021:598, bod 43). |
|
92 |
Z toho zejména vyplývá, že akty přijaté unijními orgány, včetně aktů přijatých Komisí v rámci této politiky, musí být vykládány a jejich legalita posuzována ve světle zásady energetické solidarity (rozsudek ze dne 15. července 2021, Německo v. Polsko, C‑848/19 P, EU:C:2021:598, bod 44). |
|
93 |
Tato zásada, podobně jako obecné zásady unijního práva, představuje kritérium pro posouzení legality opatření přijatých unijními orgány (rozsudek ze dne 15. července 2021, Německo v. Polsko, C‑848/19 P, EU:C:2021:598, bod 45). |
|
94 |
Unijní orgány i členské státy musí v rámci vytváření a fungování vnitřního trhu, mimo jiné i trhu se zemním plynem, brát zásadu energetické solidarity uvedenou v článku 194 SFEU do úvahy tím, že zajistí bezpečnost dodávek energie v Unii, což znamená nejen, že musí v případě výskytu nouzových situací tyto situace řešit, ale také že musí přijímat opatření k jejich předcházení. Za tímto účelem je nezbytné posoudit existenci rizik pro energetické zájmy členských států a Unie, a zejména pro bezpečnost dodávek energie (rozsudek ze dne 15. července 2021, Německo v. Polsko, C‑848/19 P, EU:C:2021:598, bod 69). |
|
95 |
V projednávaném případě Tribunál zaprvé v bodě 420 napadeného rozsudku zdůraznil, že závazky přijaté v rámci řízení podle čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003 nemohou vést k výsledku, který by byl v rozporu se zvláštními ustanoveními Smluv. Z toho vyplývá, že Tribunál právem rozhodl, že Komise, když jednala na základě tohoto ustanovení, musela nicméně splnit povinnost jednat v souladu s ustanoveními Smlouvy o FEU a obecnými zásadami unijního práva, a dále že jí přísluší ověřit, zda závazky nabídnuté v rámci tohoto řízení samy o sobě neporušují ustanovení Smlouvy o FEU, včetně čl. 194 odst. 1 SFEU. |
|
96 |
Tyto povinnosti znamenají, jak uvedl generální advokát v bodě 58 stanoviska, že Komise nemůže schválit závazky, které by mohly vést k porušení článku 194 SFEU, a ohrozit tak cíle sledované zásadou energetické solidarity nebo bezpečnost dodávek energií v Unii, a to bez ohledu na skutečnost, že by tyto závazky mohly reagovat na výhrady Komise týkající se hospodářské soutěže na relevantním trhu. To však neznamená, že by Komise jakožto regulátor hospodářské soutěže měla v rámci postupu stanoveného v nařízení č. 1/2003 pravomoc ukládat samostatné povinnosti nad rámec těch, jejichž cílem je napravit problémy hospodářské soutěže zjištěné během jejího šetření, tak, že by na tomto základě vyžadovala více omezující závazky. |
|
97 |
Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 422 napadeného rozsudku odmítl postavit na roveň uplatňování zásady energetické solidarity Komisí a uložení pozitivních povinností Komisi, které překračují rámec námitek vznesených vůči společnosti Gazprom, nebo uložení přísnějších povinností této společnosti. |
|
98 |
Společnost Orlen kromě toho neuvádí, v čem sporné rozhodnutí porušuje specifické cíle unijní energetické politiky. |
|
99 |
V tomto ohledu skutečnost, že Komise ve sporném rozhodnutí výslovně nezmínila zásadu energetické solidarity, neznamená, že ji nezohlednila a toto rozhodnutí ji nerespektuje. |
|
100 |
Sporné rozhodnutí naopak obsahuje informace jasně naznačující, že Komise v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí zohlednila cíle unijní politiky v odvětví energetiky tím, že dbala zejména na zajištění volného přeshraničního pohybu plynu a poskytování alternativních dodávek spotřebitelům dotčených zemí střední a východní Evropy ze sousedních zemí, jakož i na zajištění toho, aby se ceny při posuzování vhodnosti závazků společnosti Gazprom neodchylovaly od ukazatelů hospodářské soutěže v západní Evropě. |
|
101 |
Je tedy třeba zamítnout třetí část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, a proto zamítnout první a druhý důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu. |
5. K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku
|
102 |
V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícího z porušení čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, společnost Orlen tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil pojem „zjevně nesprávné posouzení“, když přezkoumával posouzení komplexních hospodářských a technických otázek souvisejících s analýzou vhodnosti závazků společnosti Gazprom Komisí. Tento pojem odpovídá podle judikatury Soudního dvora čtyřem případům, a sice případu, kdy byly nesprávně posouzeny relevantní skutečnosti, na nichž je založena analýza autora rozhodnutí, případu, kdy posledně uvedený nezohlednil podstatné skutečnosti, případu, kdy byla uvedená analýza založena na irelevantní skutečnosti, a případu, kdy nebyla dodržena úroveň dokazování. Za těchto podmínek je Tribunál zejména povinen posoudit, zda důkazy, z nichž Komise vycházela, jsou dostatečně přesné, spolehlivé a soudržné, zda představují soubor relevantních údajů, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, zda o ně lze opřít závěry, které z nich Komise vyvodila, a konečně zda umožňují vzhledem ke své povaze provést prospektivní analýzu. |
|
103 |
Tento důvod se skládá ze dvou částí. |
a) K první části třetího důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
104 |
V rámci první části třetího důvodu kasačního opravného prostředku, která se týká toho, že Tribunál nezohlednil kumulativní účinek pochybení Komise na její celkovou analýzu vhodnosti závazků společnosti Gazprom, společnost Orlen zejména tvrdí, že nutnost zohlednit tento kumulativní účinek vyplývá z ustálené judikatury unijního soudu. Tribunál měl přitom v napadeném rozsudku nesprávně za to, že tato pochybení může posoudit nezávisle na sobě, to znamená analyzovat každé opatření a potenciální pochybení Komise odděleně, a upustit tak od celkového posouzení činnosti tohoto orgánu. Právě na základě takových samostatných analýz dospěl Tribunál k závěru, že ke zjevně nesprávnému posouzení nedošlo, ačkoli zohlednění uvedených pochybení jako celku by takové zjevné pochybení odhalilo, jelikož jednotlivé prvky závazků společnosti Gazprom nebyly oddělené a navzájem se ovlivňovaly. Závazky společnosti Gazprom týkající se cenových praktik a územních omezení jsou totiž složitými mechanismy skládajícími se z prvků, které jsou ve velké míře na sobě navzájem závislé. |
|
105 |
Takové nesprávné použití kritérií přezkumu zjevně nesprávného posouzení je obsaženo zejména v posouzení upuštění od námitek týkajících se Jamalu ze strany Komise Tribunálem. |
|
106 |
V každém případě mělo být sporné rozhodnutí Tribunálem zrušeno rovněž v rozsahu, v němž nereaguje na všechny výhrady v oblasti hospodářské soutěže vyjádřené Komisí. |
|
107 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
108 |
Zaprvé, pokud jde o argumenty týkající se upuštění od námitek týkajících se Jamalu a nezodpovězení všech původních výhrad Komise včetně těchto námitek, je třeba je odmítnout s odkazem na body 57 a 64 tohoto rozsudku. |
|
109 |
Zadruhé je na navrhovateli, který se domáhá zrušení rozhodnutí přijatého Komisí podle článku 9 nařízení č. 1/2003, aby prokázal, že se dopustila zjevně nesprávného posouzení. V projednávané věci se přitom společnost Orlen spokojuje s abstraktním odůvodněním založeným na myšlence kumulace nesprávností, aniž prokazuje její konkrétní relevanci. V tomto ohledu Komise upřesňuje, že společnost Orlen ostatně před Tribunálem netvrdila, že mělo být provedeno celkové posouzení všech pochybení vytýkaných Komisi. Z bodu 398 napadeného rozsudku totiž vyplývá, že takový argument, který Tribunál přezkoumal a poté právem odmítl, vznesla pouze společnost Overgas. |
|
110 |
Zatřetí na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Orlen, ze sporného rozhodnutí ani z napadeného rozsudku nevyplývá, že by Komise nebo Tribunál upustily od provedení celkové analýzy závazků přijatých společností Gazprom. |
|
111 |
Pokud jde o Komisi, celkový přístup, který přijala v rámci přezkumu závazků, dokládají body 160 až 164 odůvodnění sporného rozhodnutí. Ke zpochybnění tohoto celkového přístupu nemůže v tomto ohledu stačit rozhodnutí tohoto orgánu popsat odděleně přiměřenost každého závazku ve vztahu k výhradám, které vyjádřil. |
|
112 |
Pokud jde o Tribunál, z bodů 195 až 202 a 310 až 319 napadeného rozsudku vyplývá, že provedl celkové posouzení jak cenových závazků, tak závazků týkajících se územních omezení. Bod 398 napadeného rozsudku, již zmíněný v bodě 109 tohoto rozsudku, představuje další příklad celkového posouzení případné existence zjevně nesprávného posouzení. |
|
113 |
Začtvrté musí být vyvráceno tvrzení společnosti Orlen, podle kterého měl Tribunál konstatovat, že v projednávaném případě vyplývalo zjevně nesprávné posouzení Komise z nahromadění jednoduchých pochybení, jichž se měla dopustit. Mohlo by tomu tak být pouze, pokud by Tribunál konstatoval neodpovídající povahu alespoň jednoho ze závazků schválených Komisí, která by mohla zpochybnit i jiné závazky, a pokud by prokázal, že mezi nimi existuje souvislost. Tak tomu však není. |
|
114 |
Je sice pravda, že Tribunál v rámci svého rozboru vhodnosti závazků týkajících se míst dodávek poukázal na některé nesrovnalosti ovlivňující hodnocení těchto závazků Komisí, neměl však za to, že by tyto nesrovnalosti mohly mít jakýkoli dopad na jejich účinnost. Jak uvedl generální advokát v bodě 96 stanoviska, kritické úvahy Tribunálu k posouzení Komise se týkají spíše metodického přístupu přijatého Komisí v rámci její analýzy než nedostatečnosti závazků. |
|
115 |
Je třeba rovněž připomenout, jak bylo zdůrazněno v bodě 48 tohoto rozsudku, že zjevně nesprávné posouzení nemůže představovat pouhá nesrovnalost nebo opomenutí ze strany Komise, jelikož musí být dosažena určitá míra závažnosti, která by mohla opodstatněnost analýzy, kterou Komise provedla, zpochybnit. |
|
116 |
Z toho vyplývá, že první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta. |
b) Ke druhé části třetího důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
117 |
V rámci druhé části třetího důvodu kasačního opravného prostředku, vycházející z nezohlednění prospektivní povahy závazků společnosti Gazprom v rámci analýzy vhodnosti jejich jednotlivých prvků, společnost Orlen tvrdí, že pokud jde o závazky směřující k odstranění výhrad v oblasti hospodářské soutěže (tj. ukončení protisoutěžních praktik zjištěných Komisí v rámci předběžného posouzení, obnovení hospodářské soutěže na trhu, zabránění opakování protiprávního jednání), musí Komise podle judikatury Soudního dvora posuzovat předpoklady negativního vývoje situace se zvláštní opatrností. V této souvislosti je Tribunál povinen ověřit, zda Komise tuto analýzu provedla správně, a to na základě „použitelných historických zkušeností“ a na základě „ověření pravděpodobnosti dodržení všech podmínek, které musí být splněny kumulativně“. |
|
118 |
V projednávaném případě rozbor vhodnosti závazku spočívajícího ve vložení doložky o revizi cen pouze s ohledem na situaci na trhu ke dni přijetí sporného rozhodnutí bez jakéhokoliv prospektivního hlediska představuje první příklad pochybení Tribunálu. |
|
119 |
Druhým příkladem takového nedostatku v přezkumu Tribunálu ohledně existence dostatečné výhledové analýzy ze strany Komise je neověření počtu kumulativních podmínek, které musí být splněny, aby bylo dosaženo cíle cenového závazku uvedeného v bodě 135 sporného rozhodnutí, kterým je zajistit zákazníkům společnosti Gazprom jasné smluvní právo, které zaručuje, že jejich ceny plynu zůstanou v budoucnu spravedlivé a konkurenční. |
|
120 |
Tribunál tudíž údajně neposoudil správně relevantní skutečnosti, na nichž je založen jeho rozbor, a každé z výše uvedených pochybení mělo přímý dopad na sporné rozhodnutí. |
|
121 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
122 |
Tvrzení společnosti Orlen jsou vyvrácena zněním sporného rozhodnutí i napadeného rozsudku. |
|
123 |
Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Orlen, tak Komise a Tribunál jasně zohlednily potenciální budoucí vývoj trhu, jak vyplývá z bodu 158 napadeného rozsudku, což je důvod, proč Tribunál v bodě 155 tohoto rozsudku považoval za dostačující, že konečné závazky obsahují doložku o revizi cen namísto okamžité změny cenových vzorců předepsaných v existujících doložkách. |
|
124 |
Společnost Orlen tento posledně uvedený bod napadeného rozsudku vykládá nesprávně, když tvrdí, že Tribunál posoudil vhodnost doložky o revizi cen navrhované společností Gazprom pouze s ohledem na situaci na trhu existující k okamžiku přijetí sporného rozhodnutí. Tribunál v uvedeném bodě pouze potvrdil, že Komise ve svém posouzení rovněž správně zohlednila situaci na trhu existující k okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Kromě toho z bodů 156 až 158 napadeného rozsudku jasně vyplývá, že Tribunál skutečně přezkoumal správnost výhledové analýzy provedené Komisí. V tomto ohledu skutečnost, že při přijetí uvedeného rozhodnutí byly ceny konkurenční, musela být chápána ve spojení s poskytnutím společnosti Gazprom desetitýdenní lhůty pro změnu všech smluv a pro vložení doložky o revizi cen do těchto smluv. |
|
125 |
Navíc Tribunál rovněž dostatečně posoudil způsob, jakým bylo možné díky doložkám o revizi cen zavedeným v rámci závazků zabránit opakování situace nadměrných cen. |
|
126 |
Proto je třeba druhou část třetího důvodu kasačního opravného prostředku a tudíž celý tento důvod zamítnout. |
6. Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku
|
127 |
Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 9 odst. 2 nařízení č. 1/2003. |
|
128 |
Tento důvod se skládá ze dvou částí. |
a) K první části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
129 |
V rámci první části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Orlen tvrdí, že Tribunál založil možnost stanovenou v čl. 9 odst. 2 nařízení č. 1/2003 znovu zahájit řízení na porušení závazku, jehož obsah Tribunál vyložil na základě odůvodnění sporného rozhodnutí a nikoli na základě jeho výroku. |
|
130 |
Z tohoto čl. 9 odst. 2 písm. b) jasně vyplývá, že v případě, že dotyčný podnik jedná v rozporu se závazky, které Komise schválila, je Komise oprávněna znovu zahájit řízení. Zásadní je tedy jednoznačně určit obsah dotčeného závazku. |
|
131 |
V tomto ohledu by výklad výroku sporného rozhodnutí neměl spočívat v doplnění obsahu závazků uvedených v tomto výroku, jak učinil Tribunál, ale v jejich výkladu, zejména v případě pochybností o doslovném výkladu uvedeného výroku. To je potvrzeno judikaturou, podle které musí kasační opravný prostředek v zásadě směřovat proti výroku právního aktu, a nikoli proti jeho odůvodnění, ledaže obsah tohoto odůvodnění má vliv na podstatu rozhodnutí uvedeného ve výroku tohoto aktu nebo představuje jeho nezbytný podklad. |
|
132 |
Tribunál přitom nejen, že vyložil obsah závazků týkajících se cenových praktik, které jsou součástí výroku sporného rozhodnutí, ve světle odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale rovněž nesprávně rozšířil tento obsah tím, že do něj zahrnul prvky, které zjevně nejsou v tomto výroku uvedeny, a dále, na základě tohoto takto rozšířeného rozhodnutí poukázal na možnost znovu zahájit řízení, zejména v případě, že rozhodčí soudy nezohlední údaje o „cenách na obchodních platformách“, které umožňují stanovit revidované ceny. Vzhledem k tomu, že Komise jasně neupřesnila, co znamená nesplnění závazku, ve světle důvodů pro znovu zahájení řízení, Tribunál z toho nemohl platně vyvodit argument podporující vhodnost dotčeného závazku. |
|
133 |
Kromě toho Komise není v případě, že Gazprom poruší své závazky, povinna znovu zahájit řízení, neboť má v tomto ohledu širokou diskreční pravomoc. Argument, podle kterého možnost znovu zahájit řízení, kterou má Komise v případě porušení těchto závazků, tudíž prokazuje jejich vhodnost, není opodstatněný. |
|
134 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
135 |
Jak již bylo uvedeno v bodě 67 tohoto rozsudku, pouhé připomenutí, že závazky mohou vést, nejsou-li dotyčným podnikem dodrženy, ke znovu zahájení řízení podle čl. 9 odst. 2 nařízení č. 1/2003, vyjadřuje vůli nikoliv doplnit tyto závazky ex post, ale dbát na jejich dodržování. Ve stejném duchu Tribunál uvedl možnost znovu zahájit řízení a uložit pokutu podle čl. 23 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1/2003 v případě, že společnost Gazprom své závazky nesplní. Jedná se o pouhé připomenutí určené k tomu, aby společnost Gazprom tyto závazky splnila. |
|
136 |
Dále je zcela logické, že Tribunál vyložil obsah výroku sporného rozhodnutí ve světle odůvodnění tohoto rozhodnutí. Skutečnost, kdy se na podporu správného výkladu výroku tohoto rozhodnutí vychází z jeho odůvodnění, nepředstavuje právní pochybení, ale obvyklou výkladovou techniku. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Orlen, Tribunál tento výrok nedoplnil o prvky, které v něm nebyly uvedeny, ale pouze jej vyložil ve světle obsahu tohoto odůvodnění. Tribunál se v odpověď na tvrzení společnosti Orlen zejména omezil na vysvětlení toho, co je třeba rozumět závazkem popsaným v bodě 19 písm. iv) konečných závazků, aniž popřel či rozšířil znění tohoto bodu, přičemž tento závazek vyložil rozumně na základě jeho obsahu a cíle. |
|
137 |
První část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku tedy musí být zamítnuta. |
b) Ke druhé části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku
1) Argumentace účastnic řízení
|
138 |
V rámci druhé části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku společnost Orlen uplatňuje argument, podle kterého Tribunál uznal možnost znovu zahájit řízení stanovenou v čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 s odkazem na okolnosti, na kterých sporné rozhodnutí nebylo založeno a které nijak nesouvisely s předmětem tohoto rozhodnutí. |
|
139 |
Správný výklad tohoto ustanovení by Komisi umožnil znovu zahájit řízení, pokud došlo k podstatné změně některé ze skutečností, na nichž je dotčené rozhodnutí založeno. Uvedené ustanovení se tedy týká skutečností, které existovaly k okamžiku, kdy Komise přijala své rozhodnutí, a které byly z tohoto důvodu Komisí přezkoumány. Tribunál přitom tento výklad popřel, když jej použil zejména ve vztahu ke dvěma druhům okolností. |
|
140 |
Tribunál měl za to, že i kdyby konvergence cen plynu a ropy byla krátkodobou skutečností, jakákoli neexistence konvergence v budoucnu by představovala změnu okolností existujících k okamžiku přijetí sporného rozhodnutí, která by Komisi opravňovala jednat na základě tohoto ustanovení. |
|
141 |
Společnost Orlen tvrdí, že Tribunál měl rovněž za to, že je třeba zohlednit neexistenci určitých okolností k okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí, jako je neprovozní povaha plynovodu Nord Stream 2, neomezení dodávek plynu ze strany společnosti Gazprom nebo neexistence nových podmínek pro dodávky plynu uložených společností Gazprom, neboť pokud by takové okolnosti měly v budoucnu nastat, mohly by vést ke znovu zahájení řízení Komisí na základě čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. |
|
142 |
Tribunál měl tudíž za to, že budoucí a neurčité události, pokud jde o jejich rozsah a povahu, které svou povahou nepředstavují skutečnosti, na nichž je založeno sporné rozhodnutí, by takové znovu otevření odůvodňovaly, což je v rozporu se správným výkladem tohoto ustanovení. |
|
143 |
Komise s tuto argumentací nesouhlasí. |
2) Závěry Soudního dvora
|
144 |
Jak Komise uvedla v kasační odpovědi, čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 ilustruje skutečnost, že závazky schválené tímto orgánem mají opodstatnění pouze, pokud se okolnosti, které vedly k jejich schválení, podstatně nezmění, jinak je nutné znovu zahájit řízení za účelem přizpůsobení dotčených závazků novým okolnostem. |
|
145 |
Zaprvé na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Orlen, Tribunál v bodě 426 napadeného rozsudku pouze připomněl, že by Komise případně mohla využít možnosti znovu zahájit řízení stanovené v tomto ustanovení, pokud by se některá ze skutečností, na nichž je dotčené rozhodnutí založeno, podstatně změnila, zejména v případě vývoje na trzích se zemním plynem. |
|
146 |
Zadruhé Tribunál se nedopustil nesprávného právního posouzení při výkladu výrazu „pokud došlo k podstatné změně některé skutečnosti, na níž bylo rozhodnutí založeno“, obsaženého v uvedeném ustanovení. Zejména neuvedl, že všechny budoucí události, ke kterým se vztahovaly obavy společnosti Orlen, zejména pokud jde o plynovod Nord Stream 2, takovou změnu představovaly. |
|
147 |
Tribunál tedy nadměrně nerozšířil rozsah působnosti čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1/2003. |
|
148 |
Proto je třeba druhou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout. |
|
149 |
Z výše uvedeného vyplývá, že tento důvod kasačního opravného prostředku, a tudíž kasační opravný prostředek je třeba v plném rozsahu zamítnout. |
V. K vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku
|
150 |
Vedlejším kasačním opravným prostředkem se společnost Overgas domáhá zrušení napadeného rozsudku. |
A. K přípustnosti vedlejšího kasačního opravného prostředku
1. Argumentace účastnic řízení
|
151 |
Společnost Gazprom tvrdí, že společnost Overgas nemá právní zájem na podání vedlejšího kasačního opravného prostředku. Mimoto není napadeným rozsudkem bezprostředně dotčena. Tento kasační opravný prostředek je proto nepřípustný. |
|
152 |
Konečné závazky nepoškozují hospodářské nebo právní zájmy společnosti Overgas. I kdyby uznala, že by pravděpodobně měly existovat lepší závazky, neprokazuje to, že konečné závazky jsou pro společnost Overgas škodlivé. |
|
153 |
Kromě toho prohlášení konečných závazků za neplatné by společnosti Overgas nepřineslo žádný prospěch. Naopak, pokud by měly být prohlášeny za neplatné, nebylo by jisté, že Komise učiní závaznými přísnější závazky nebo že je společnost Gazprom bude ochotna přijmout. Pouhá hypotetická a teoretická možnost existence údajně „lepších“ závazků nestačí k prokázání přípustnosti vedlejšího kasačního opravného prostředku. |
|
154 |
Ve své replice společnost Overgas tvrdí, že vedlejší kasační opravný prostředek je přípustný, neboť je sporným rozhodnutím bezprostředně dotčena ve smyslu čl. 56 odst. 2 statutu Soudního dvora Evropské unie. Bylo by jasně v jejím hospodářském zájmu dosáhnout příznivějšího rozhodnutí Komise spočívajícího v účinných právních opatřeních. Takového výsledku nelze de iure dosáhnout, dokud nebude sporné rozhodnutí zrušeno. |
|
155 |
Společnost Orlen rovněž navrhuje prohlásit přípustnost vedlejšího kasačního opravného prostředku. |
2. Závěry Soudního dvora
|
156 |
Stačí konstatovat, že právní zájem společnosti Overgas na podání vedlejšího kasačního opravného prostředku je dán, i když tato společnost působí na trhu se zemním plynem v Bulharsku, na něž se přímo nevztahují konečné závazky, které byly sporným rozhodnutím prohlášeny za závazné, jelikož byla vedlejší účastnicí řízení v prvním stupni na podporu návrhových žádání společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo a Tribunál žalobu této posledně uvedené společnosti napadeným rozsudkem zamítl. |
B. K věci samé
|
157 |
Společnost Overgas vznáší na podporu vedlejšího kasačního opravného prostředku dva důvody. |
1. K prvnímu důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku
a) Argumentace účastnic řízení
|
158 |
V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Overgas tvrdí, že Tribunál porušil čl. 40 odst. 2 ve spojení s čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora Evropské unie tím, že měl za to, že argumenty uvedené společností Overgas v jejím spise vedlejší účastnice jsou nepřípustné v rozsahu, v němž se týkají bulharské plynárenské soustavy. |
|
159 |
Tribunál měl neprávem za to, že tyto argumenty přesahují předmět sporu. Nebylo věcí Tribunálu, ale pouze žalobkyně, tj. v dané věci společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo, aby v rámci žaloby na neplatnost vymezila předmět sporu. Společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo přitom vymezila předmět sporu široce, a to i pokud jde o územní omezení. Závazky týkající se Bulharska tedy do tohoto předmětu spadají. Kromě toho výklad Tribunálu týkající se postoje společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo, zejména pokud jde o případná omezení předmětu sporu, je částečně rozporuplný, do značné míry nejednoznačný a obecně neslučitelný s jasným postojem Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo, jak je uveden v její žalobě. |
|
160 |
Na podporu této analýzy společnost Overgas uvádí, že důvody uplatněné v prvním stupni společností Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo se týkaly několika problémů a pochybení obsažených ve sporném rozhodnutí, u nichž byl polský trh, který posledně uvedená společnost znala lépe, pouze jedním z příkladů, aniž to z předmětu sporu vylučovalo bulharský trh se zemním plynem. |
|
161 |
Společnost Orlen má za to, že prvnímu důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku a návrhovému žádání společnosti Overgas směřujícímu ke zrušení napadeného rozsudku je třeba v plném rozsahu vyhovět. |
|
162 |
Komise navrhuje, aby byl tento první důvod zamítnut. |
b) Závěry Soudního dvora
|
163 |
Nejprve je třeba připomenout, že v rámci závazku týkajícího se Bulharska se společnost Gazprom zavázala změnit smlouvy o dodávkách a přepravě plynu s cílem odstranit smluvní překážky pro bulharského provozovatele přepravní soustavy a uvést tak tuto soustavu do souladu s požadavky unijního sekundárního práva. Tyto požadavky se týkají zejména zavedení systému vstup-výstup, uzavírání dohod o propojení mezi provozovateli soustav v sousedních zemích a pravidel pro rozdělování objemů zemního plynu mezi jednotlivé uživatele soustavy v propojovacích bodech. Tyto požadavky usnadňují přeshraniční obchod se zemním plynem, podporují hospodářskou soutěž a zajišťují integraci vnitřního trhu. |
|
164 |
Společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo ve své žalobě podané k Tribunálu odkázala na závazek týkající se Bulharska pouze jednou a nepředložila žádný žalobní důvod týkající se vhodnosti tohoto závazku. Právě naopak, tvrdila, že společnost Gazprom měla navrhnout a Komise měla pro jiné trhy se zemním plynem v zemích střední a východní Evropy, včetně Polska, prohlásit závazným závazek obdobný závazku týkajícímu se Bulharska. Není tak pochyb o tom, že se posledně uvedený závazek vymykal předmětu sporu předloženého Tribunálu. |
|
165 |
Konečně v bodě 409 napadeného rozsudku sice Tribunál odpověděl na žalobní důvod společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo týkající se nevhodnosti závazků týkajících se územních omezení jako celku a v tomto ohledu konstatoval, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení. Tribunál však ve svém posouzení zohlednil skutečnost, že společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo nijak nezpochybnila vhodnost závazku týkajícího se Bulharska. |
|
166 |
Je tedy prokázáno, že závazek týkající se Bulharska nespadal do předmětu sporu, jak byl vymezen v žalobě podané k Tribunálu, takže Tribunál správně rozhodl, že argumenty uvedené společností Overgas v jejím spise vedlejší účastnice jsou nepřípustné v rozsahu, v němž se týkají bulharské plynárenské soustavy. |
|
167 |
Je tedy třeba první důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku zamítnout. |
2. K druhému důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku
a) Argumentace účastnic řízení
|
168 |
V rámci druhého důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku společnost Overgas tvrdí, že Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění, kterou má podle článku 36 statutu Soudního dvora Evropské unie ve spojení s čl. 53 odst. 1 tohoto statutu. |
|
169 |
Tribunál zejména neupřesnil pravidla výpočtu čtyř faktorů omezujících působnost závazků týkajících se míst dodávek, dále způsob, jakým bylo třeba změřit kumulativní účinky těchto čtyř faktorů, a ani referenční bod použitý k učinění závěru, že ani tyto kumulativní účinky nepředstavují zjevně nesprávné posouzení Komise k okamžiku schválení těchto závazků. Tribunál údajně nijak nevysvětlil metodu, kterou v tomto ohledu použil, a tím spíše ani její použití na okolnosti projednávané věci. |
|
170 |
Společnost Orlen se k tomuto druhému důvodu nevyjádřila. Komise má za to, že tento důvod je nepřípustný, neboť je příliš nepřesný. |
b) Závěry Soudního dvora
|
171 |
Je třeba připomenout, že povinnost uvést odůvodnění Tribunálu pouze ukládá, aby jasně a jednoznačně uvedl své úvahy, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody přijatého rozhodnutí, a Soudní dvůr mohl vykonat soudní přezkum (rozsudek ze dne 26. července 2017, Staatliche Porzellan-Manufaktur Meissen v. EUIPO, C‑471/16 P, EU:C:2017:602, bod 28 a citovaná judikatura), ale nikoliv, aby poskytl odůvodnění, které vyčerpávajícím způsobem odpovídá na všechny argumenty předložené účastníky sporu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. března 2021, Liaño Reig v. SRB, C‑947/19 P, EU:C:2021:172, bod 27 a citovaná judikatura). |
|
172 |
V projednávaném případě zejména z bodů 77 a 114 tohoto rozsudku vyplývá, že Tribunál přezkoumal a odůvodnil svůj rozbor posouzení závazků týkajících se míst dodávek provedeného Komisí. Okolnost, že předmětné části napadeného rozsudku nejsou tak podrobné, jak by si společnost Overgas přála, neumožňuje dospět k závěru, že Tribunál tento rozsudek v tomto ohledu nedostatečně odůvodnil. |
|
173 |
Je tedy třeba druhý důvod a tedy vedlejší kasační opravný prostředek v plném rozsahu zamítnout. |
VI. K nákladům řízení
|
174 |
Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný, rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení. |
|
175 |
Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. |
|
176 |
V projednávané věci, v rámci kasačního opravného prostředku, vzhledem k tomu, že Komise a společnost Gazprom požadovaly náhradu nákladů řízení a společnost Orlen neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí a společností Gazprom. V rámci vedlejšího kasačního opravného prostředku, vzhledem k tomu, že Komise a společnost Gazprom požadovaly náhradu nákladů řízení a společnost Overgas neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí a společností Gazprom. |
|
177 |
Kromě toho čl. 140 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, jenž se rovněž použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 tohoto řádu, stanoví, že členské státy a orgány, které do řízení vstoupily jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Polská republika tedy ponese jako vedlejší účastnice v prvním stupni vlastní náklady řízení. |
|
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: |
|
|
|
|
|
Podpisy. |
( *1 ) – Jednací jazyk: polština.