<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-575/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CC0575</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:650">EU:C:2018:650</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>12</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>12</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Watheleta – věc C‑575/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Sofina a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Melchiora Watheleta</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20180807">7. srpna 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑575/17</HT></P><P>Sofina SA,</P><P>Rebelco SA,</P><P>Sidro SA</P><P>proti</P><P>Ministre de l’Action et des Comptes publics</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Státní rada) (Francie)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Volný pohyb kapitálu</KEYWORD><KEYWORD>Srážková daň z hrubé částky dividend vnitrostátního původu vyplácených nerezidentním společnostem</KEYWORD><KEYWORD>Odlišné zdanění dividend vyplácených rezidentním společnostem založené na čistém zisku</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Předmětná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 63 a 65 SFEU s ohledem na ustanovení francouzské právní úpravy, která upravují srážkovou daň vypočtenou z hrubé částky u dividend vyplácených rezidentní společností ztrátovým nerezidentním společnostem, zatímco dividendy vyplácené ztrátové rezidentní společnosti se daní v obecném režimu z čisté částky a až následně, pokud společnost vykáže zisk.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">A.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Francouzské právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Článek 38 Code général des impôts (obecný daňový zákoník, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>CGI<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>[…] zdanitelný zisk je čistý zisk stanovený podle celkového výsledku veškerých operací uskutečněných podniky, včetně jakýchkoli obchodů s aktivy, a to jak probíhajícími, tak při ukončení využívání.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Článek 39-1 CGI dále stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Čistý zisk je zisk po odečtení všech nákladů […].<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 119a odst. 2 CGI stanoví, že výnosy uvedené v článcích 108 až 117a CGI, mezi něž patří dividendy, podléhají srážkové dani, jejíž sazba je stanovená v článku 187-1, pokud jsou poskytovány osobám, které nejsou daňovými rezidenty nebo nemají sídlo ve Francii.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Ve znění použitelném v projednávané věci stanoví článek 187-1 CGI sazbu srážkové daně ve výši 25 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Ve znění použitelném do <DATE ISO="20110921">21. září 2011</DATE> článek 209-1 CGI stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>[…] V případě daňové ztráty za zdaňovací období je tato ztráta považována za daňové zatížení pro další období a je odečtena ze zisku uskutečněného v tomto dalším období. Pokud není tento zisk dostatečný pro to, aby mohl být proveden úplný odpočet, je přebytek ztráty převeden do dalších období.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Znění článku 209-1 CGI je ode dne <DATE ISO="20110921">21. září 2011</DATE> následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>[…] [V] případě daňové ztráty za zdaňovací období je tato ztráta považována za daňové zatížení pro další období a je odečtena ze zisku uskutečněného v tomto dalším období do výše částky <FT TYPE="NUMBER">1000000</FT> eur navýšené o 60 % částky odpovídající zdanitelnému zisku za toto období, jež přesahuje prvně uvedenou částku. Pokud není tento zisk dostatečný, aby mohl být proveden úplný odpočet, je přebytek ztráty převeden za stejných podmínek do dalších období. Totéž platí pro část ztráty nezpůsobilé k odpočtu podle první věty tohoto odstavce.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">B.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Smlouva o zamezení dvojímu zdanění ze dne <DATE ISO="19640310">10. března 1964</DATE> uzavřená mezi Francií a Belgií</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 15 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené dne <DATE ISO="19640310">10. března 1964</DATE> mezi Francií a Belgií, ve znění změn, (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>francouzsko-belgická smlouva<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>) stanoví následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="015.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Dividendy pocházející z některého smluvního státu vyplácené rezidentovi druhého smluvního státu podléhají zdanění v tomto druhém státě.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="015.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>S výhradou ustanovení odstavce 3 však mohou být tyto dividendy zdaněny ve smluvním státě, jehož rezidentem je společnost, která vyplácí dividendy, podle právních předpisů tohoto státu, přičemž takto stanovená daň nesmí přesáhnout:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>10 % hrubé hodnoty dividend, pokud je příjemcem společnost, která je výhradním vlastníkem alespoň 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy od počátku posledního hospodářského roku této společnosti uzavřeného před vyplacením dividend;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>15 % hrubé hodnoty dividend ve všech ostatních případech.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>Tento odstavec se netýká zdanění zisku společnosti, který slouží k výplatě dividend.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Sofina SA, Rebelco SA a Sidro SA, společnosti založené podle belgického práva, které jsou belgickými rezidenty, obdržely v letech 2008 až 2011 dividendy plynoucí z jejich minoritních podílů ve francouzských společnostech, které je neopravňovaly využít režim mateřských společností upravený v CGI a směrnici Rady 2011/96/EU ze dne <DATE ISO="20111130">30. listopadu 2011</DATE> o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="345" PAGE.FIRST="8" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 345, s. 8</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>směrnice o mateřských a dceřiných společnostech<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Podle článku 119a CGI ve spojení s čl. 15 odst. 2 francouzsko-belgické smlouvy byly tyto dividendy daněny srážkovou daní se sazbou 15 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Předmětné belgické společnosti, které uzavřely hospodářské roky 2008 až 2011 se ztrátovým hospodářským výsledkem, zaslaly francouzským daňovým orgánům stížnosti, kterými se domáhaly vrácení vybraných srážkových daní. Vzhledem k tomu, že dividendy z francouzských zdrojů vyplácené ztrátové společnosti, která sídlí ve Francii, jsou zdaněny pouze tehdy, pokud je jejich hospodářský výsledek opět ziskový, byly belgické společnosti toho názoru, že je s nimi zacházeno méně příznivě než se srovnatelnými francouzskými společnostmi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Po zamítnutí těchto stížností se dotčené belgické společnosti obrátily na příslušné soudy, které ani v první instanci, ani v odvolacím řízení nevyhověly jejich žádostem o vrácení daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Proto společnosti podaly kasační opravný prostředek ke Conseil d’État (Státní rada, Francie).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Tento soud zaprvé konstatoval, že použití srážkové daně pouze u nerezidentních společností ve ztrátě, pokud tyto společnosti obdrží dividendy plynoucí z jejich podílů ve francouzských společnostech, pro ně může představovat peněžitou nevýhodu ve srovnání s rezidentními společnostmi ve ztrátě, které obdrží dividendy plynoucí z jejich podílů ve francouzských společnostech. Uvedený soud však hledá odpověď na otázku, zda tato okolnost představuje sama o sobě rozdílné zacházení, jež představuje omezení zakázané podle článku 63 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Pokud by dotčená právní úprava představovala takové omezení, Conseil d’État (Státní rada) se zadruhé táže, zda by s ohledem na cíl těchto ustanovení, kterým je zajistit účinnost výběru daní, mohlo být uvedené omezení odůvodněno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Zatřetí Conseil d’État (Státní rada) uvádí, že rozdíl ve způsobu výpočtu základu daně z dividend na základě toho, zda je přijímající společnost rezidentem či nikoli, by taktéž mohl představovat omezení. Pokud je totiž srážková daň stanovená v článku 119a CGI vyměřována z hrubé částky dividend, náklady související se samotným přijetím dividend jsou odečteny od zdaňovacího základu pro výpočet daně uplatňované na dividendy vyplácené rezidentní společnosti, zatímco takový odpočet není možný u dividend vyplácených nerezidentní společnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Za těchto okolností se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>1)</NO.P><TXT>Mají být […] články 63 a 65 [SFEU] vykládány v tom smyslu, že peněžitá nevýhoda plynoucí z uplatnění srážkové daně na dividendy vyplácené ztrátovým nerezidentním společnostem, zatímco ztrátové rezidentní společnosti zdaňují přijaté dividendy až za období, kdy případně opět vykážou zisk, představuje sama o sobě rozdílné zacházení charakterizující omezení volného pohybu kapitálu?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Má být případné omezení volného pohybu kapitálu popsané v předchozí otázce považováno s ohledem na požadavky plynoucí z článků […] 63 a 65 [SFEU] za odůvodněné potřebou zajistit účinnost výběru daní, pokud nerezidentní společnosti nepodléhají kontrole francouzských daňových orgánů, nebo dokonce potřebou zachovat rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>V případě, že uplatnění sporné srážkové daně může být s ohledem na volný pohyb kapitálu v zásadě přípustné:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>Brání uvedená ustanovení výběru srážkové daně z dividend vyplácených rezidentní společností ztrátové nerezidentní společnosti se sídlem v jiném členském státě, pokud tato nerezidentní společnost ukončí činnost, aniž se znovu dostala do zisku, zatímco v případě rezidentní společnosti ve stejné situaci nejsou tyto dividendy zdaněny?</P></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><P>Musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že při existenci daňových předpisů, které zacházejí s dividendami rozdílně na základě toho, zda jsou vypláceny rezidentům nebo nerezidentům, je třeba porovnat skutečnou daňovou zátěž každého z nich z důvodu vyplacení těchto dividend tak, aby omezení volného pohybu kapitálu vyplývající ze skutečnosti, že tyto předpisy neumožňují odečíst náklady přímo spojené se samotným přijetím těchto dividend pouze nerezidentům, mohlo být považováno za odůvodněné rozdílem v daňové sazbě u daně vybírané od rezidentů později podle obecné právní úpravy a u srážkové daně vybírané z dividend vyplácených nerezidentům, jestliže tento rozdíl vyrovnává, pokud jde o výši zaplacené daně, rozdíl v základu daně?<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla Soudnímu dvoru předložena dne <DATE ISO="20170928">28. září 2017</DATE>. Písemná vyjádření podaly společnost Sofina, francouzská, belgická, německá, nizozemská a švédská vláda, vláda Spojeného království a Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Na ústním jednání konaném dne <DATE ISO="20180625">25. června 2018</DATE> přednesly ústní vyjádření společnost Sofina, francouzská, německá a švédská vláda a Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">A.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvodní poznámky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Předkládající soud přistupuje k těmto otázkám rovnou z hlediska volného pohybu kapitálu a článků 63 a 65 SFEU, jelikož belgické společnosti Sofina, Rebelco a Sidro obdržely dividendy plynoucí z jejich minoritních podílů ve francouzských společnostech, na jejichž základě neměly v podniku rozhodující vliv. Nicméně následující argumentace by byla naprosto stejná, pokud by se jednalo o svobodu usazování, protože ke všem dotčeným výplatám dividend dochází pouze mezi společnostmi usazenými v členských státech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Předběžné otázky položené předkládajícím soudem poukazují na dva rozdíly, které francouzská právní úprava činí v daňovém zacházení s dividendami na základě toho, zda jsou vypláceny rezidentními společnostmi jiným rezidentním společnostem nebo naopak nerezidentním společnostem:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>dividendy vyplácené ztrátovým rezidentním společnostem jsou zdaněny pouze v případě, kdy je hospodářský výsledek ziskový nebo se opět stane ziskovým, zatímco francouzská právní úprava stanoví srážkovou daň z dividend vyplácených rezidentními společnostmi nerezidentním společnostem, i když jsou posledně uvedené společnosti ve ztrátě. První z nich tudíž nemusí být zdaněny nikdy, a pokud zdaněny jsou, dostane se jim peněžité výhody, protože srážková daň z dividend vyplácených nerezidentním společnostem bude nutně odvedena, ať už ve stejném zdaňovacím období či nikoli, před zdaněním dividend vyplácených rezidentním společnostem. Toto první rozdílné zacházení je předmětem první a druhé předběžné otázky a první části třetí předběžné otázky;</P></ITEM><ITEM><P>základ pro výpočet zdanění dividend je rozdílný, jelikož srážková daň vybíraná z dividend vyplácených nerezidentním společnostem je vyměřována z hrubé částky dividend, zatímco dividendy vyplácené rezidentním společnostem jsou zdaněny v jejich čisté výši, přičemž náklady související s jejich přijetím jsou odečteny, což neplatí u dividend vyplácených nerezidentním společnostem. Toto rozdílné zacházení je předmětem druhé části třetí předběžné otázky.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Budu se tedy nejprve zabývat první a druhou předběžnou otázkou a první částí třetí předběžné otázky a poté zbývající částí této poslední otázky.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">B.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">K první a druhé předběžné otázce a k první části třetí předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Judikatura Soudního dvora týkající se zdanění tzv. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>dividend vyplácených do zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Judikatura Soudního dvora je bohatá na rozsudky, které řešily problematiku rozdílného zdanění dividend podle toho, zda je vyplácející rezidentní společnost (například dceřiná společnost) vyplácela rezidentnímu akcionáři (například své mateřské společnosti) nebo naopak nerezidentnímu akcionáři. V posledním případě se hovoří o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>dividendách vyplácených do zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> (outgoing dividends).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Podle Soudního dvora <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>nepříznivé zacházení členského státu s dividendami vyplácenými nerezidentním [daňovým poplatníkům] ve srovnání se zacházením svědčícím dividendám vypláceným rezidentním [daňovým poplatníkům] může společnosti usazené v jiném členském státě, než je tento první stát, odradit od uskutečnění investic v tomto prvním členském státě, a představuje proto omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě zakázáno článkem 63 SFEU<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Jakmile členský stát jednostranně nebo prostřednictvím dohod podrobí dani z příjmů nejen rezidentní akcionáře, ale rovněž nerezidentní akcionáře, pokud jde o dividendy, které obdrží od rezidentní společnosti, situace uvedených nerezidentních akcionářů se přibližuje situaci rezidentních akcionářů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061212">12. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>Test Claimants in Class IV of the ACT Group Litigation</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑374/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:773">EU:C:2006:773</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061214">14. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>Denkavit International a Denkavit France</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑170/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:783">EU:C:2006:783</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20071108">8. listopadu 2007</DATE>, <NAME.CASE>Amurta</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑379/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:655">EU:C:2007:655</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080520">20. května 2008</DATE>, <NAME.CASE>Orange European Smallcap Fund</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑194/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:289">EU:C:2008:289</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že situace jednotlivých akcionářů je srovnatelná, vnitrostátní právní předpisy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>představují diskriminační opatření, jež je neslučitelné se Smlouvou [FEU] proto, že stanoví vyšší zdanění dividend vyplácených dceřinými rezidentními společnostmi mateřským společnostem [nerezidentům], než je zdanění týchž dividend vyplacených mateřským společnostem [rezidentům]<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061214">14. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>Denkavit International a Denkavit France</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑170/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:783">EU:C:2006:783</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Je tomu tak <HT TYPE="ITALIC">a fortiori</HT> i v případě, kdy jsou dividendy, jež neopouští členský stát, zdanitelné později než dividendy vyplácené do zahraničí, nebo kdy jsou prvně uvedené dividendy zcela osvobozené od daně, zatímco dividendy vyplácené do zahraničí jsou naproti tomu zdaněny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20071108">8. listopadu 2007</DATE>, <NAME.CASE>Amurta</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑379/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:655">EU:C:2007:655</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090618">18. června 2009</DATE>, <NAME.CASE>Aberdeen Property Fininvest Alpha</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑303/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:377">EU:C:2009:377</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0076">76</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Velmi často zdaňuje členský stát, kde má vyplácející společnost sídlo, dividendy vyplácené do zahraničí srážkovou daní. Avšak tato srážková daň uplatněná pouze na dividendy vyplácené nerezidentním akcionářům nepředstavuje jako taková omezení volného pohybu kapitálu, protože se jedná pouze o způsob výběru daně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Truck Center</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑282/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:762">EU:C:2008:762</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Rozhodující je rozdíl v celkovém daňovém zacházení se dvěma různými kategoriemi dividend.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Soudní dvůr v několika případech rozhodl, že se jedná o omezení volného pohybu kapitálu, pokud členský stát, v němž sídlí vyplácející společnost, zdaní srážkovou daní jak dividendy vyplácené do zahraničí, tak dividendy, které neopouští jeho území. Bylo tomu tak ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111020">20. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Německo</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑284/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:670">EU:C:2011:670</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kde byly srážkovou<?PAGE NO="6"?> daní zdaněny všechny dividendy vyplacené společností usazenou v Německu, avšak pouze rezidentní společnosti mohly využívat daňový kredit, který byl dokonce proplacen, pokud konečná daň z příjmu byla nižší než tento daňový kredit, zatímco nerezidentní společnosti byly zdaněny srážkovou daní s konečnou platností.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Stejně tomu bylo ve věci, ve které bylo vydáno usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Tate &amp; Lyle Investments</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑384/11</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:463">EU:C:2012:463</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kde rezidentní příjemce dividend platil započitatelnou a vratnou srážkovou daň, zatímco pro nerezidenta byla srážková daň konečná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Stejně bylo rozhodnuto i ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kde rezidentním daňovým poplatníkům příslušelo vrácení srážkové daně nebo jim svědčil odpočet, zatímco pro nerezidentní daňové poplatníky byla srážková daň daní konečnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Jinými slovy, jak Soudní dvůr rozhodl v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑374/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>články 63 SFEU a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která stanoví zdanění dividend vnitrostátního původu srážkovou daní, pokud plynou [daňovým poplatníkům], kteří jsou rezidenty v jiném členském státě, <HT TYPE="ITALIC">zatímco takové dividendy jsou od daně osvobozeny v případě [daňových poplatníků], kteří jsou rezidenty v prvně uvedeném státě</HT><QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Bod 55 tohoto rozsudku, kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Uplatnění této judikatury ve věci v původním řízení</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K existenci omezení volného pohybu kapitálu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Francouzská právní úprava dotčená ve věci v původním řízení zdaňuje dividendy vyplácené ztrátovým nerezidentním společnostem prostřednictvím srážkové daně, zatímco dividendy vyplácené rezidentním společnostem jsou zdaňovány pouze eventuálně a v každém případě později prostřednictvím korporační daně a v účetním roce, ve kterém se tyto společnosti dostanou do zisku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Ačkoli formálně nejde o osvobození od daně dividend vyplácených ztrátovým rezidentním společnostem, ke zdanění dividend, které jsou jim vypláceny, dojde pouze eventuálně, v každém případě později a možná vůbec, protože rezidentní společnost přijímající tyto dividendy se nikdy nemusí dostat do zisku, ba dokonce může ukončit činnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Soudní dvůr rozhodl, že i když dividendy přijaté mateřskou společností nebudou podléhat korporační dani v daňovém období, během něhož byly tyto dividendy rozděleny, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>může mít uvedené snížení ztrát mateřské společnosti [do výše přijatých dividend] za následek, že tyto dividendy zmíněné mateřské společnosti budou nepřímo zdaněny během pozdějšího daňového období, jestliže je výsledek mateřské společnosti kladný<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090212">12. února 2009</DATE>, <NAME.CASE>Cobelfret</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑138/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:82">EU:C:2009:82</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Třebaže připustil možnost zdanění v příštím daňovém období, zabýval se Soudní dvůr zcela jinou problematikou, a to možností dvojího ekonomického zdanění v případě dividend vyplácených nerezidentní společností a přijímaných rezidentní společností, které již byly předmětem zdanění při jejich vyplácení (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110210">10. února 2011</DATE>, <NAME.CASE>Haribo Lakritzen Hans Riegel a Österreichische Salinen</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑436/08 a C‑437/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:61">EU:C:2011:61</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0158">158</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Taková možnost byla shledána v rozporu se směrnicí o mateřských a dceřiných společnostech.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>V důsledku toho se v daném případě jedná o zjevně méně výhodné zdanění dividend vyplácených ztrátovým nerezidentním společnostem, jelikož ke zdanění dividend vyplácených rezidentním společnostem nemusí nikdy dojít a pokud k němu dojde, stane se tak až později, což přináší peněžitou nevýhodu ztrátovým nerezidentním společnostem, přičemž tento poslední případ předkládající soud výslovně zmínil ve své první otázce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Závěrem k tomuto bodu uvádím, že mám za to, že systém zavedený takovou právní úpravou členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, představuje omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě zakázáno článkem 63 SFEU.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke srovnatelnosti situací a k existenci naléhavého důvodu obecného zájmu, který by mohl odůvodnit omezení volného pohybu kapitálu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Ustanovení čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU stanoví, že článkem 63 SFEU není dotčeno právo členských států uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Jak jsem již uvedl v bodě 26 tohoto stanoviska, judikatura Soudního dvora je jasná: pokud členský stát podrobuje dani nejen rezidentní akcionáře, ale též nerezidentní akcionáře, co se týče dividend přijatých od rezidentní společnosti, je situace nerezidentních akcionářů srovnatelná se situací rezidentních akcionářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Rozdílné zacházení zavedené francouzskou právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>nemůže být tedy odůvodněno rozdílností příslušné situace<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">c)</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K odůvodnění</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Francouzská vláda uvedla před Soudním dvorem dva okruhy důvodů: potřebu zachovat vyvážené rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členské státy a nutnost zajistit účinnost výběru daní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Ačkoli lze uznat nutnost ochrany vyváženého rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy, zejména pokud má dotčený režim za cíl předcházet jednáním, která mohou ohrozit právo členského státu uplatňovat svou daňovou pravomoc ve vztahu k činnostem vykonávaným na jeho území<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>, nejprve uvádím, že francouzská právní úprava dotčená ve věci v původním řízení vede k tomu, že zdanění dividend vyplácených do zahraničí je méně výhodné ve srovnání se zdaněním dividend vyplácených rezidentům (přinejmenším peněžitá nevýhoda), přičemž je třeba zdůraznit, že francouzská vláda nevysvětluje, v čem je takové zdanění nezbytné k zajištění vyváženého rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy, jelikož tento cíl může být dosažen nediskriminačními opatřeními, jako je například zdanění srážkovou daní dividend vyplácených rezidentům i dividend vyplácených nerezidentům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Navíc vzhledem k tomu, že francouzská právní úprava dotčená ve věci v původním řízení může vést k osvobození od daně v případě dividend, které jsou vypláceny rezidentním společnostem, je třeba připomenout, že pokud se členský stát rozhodl nezatížit daní rezidenty, kteří jsou příjemci dividend vnitrostátního původu, nemůže se dovolávat nutnosti zajistit vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy, aby odůvodnil zdanění nerezidentů, kteří jsou příjemci takových výnosů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Nakonec poukazuji na skutečnost, že Francouzská republika vykonala svou daňovou pravomoc, co se týče dividend vyplácených nerezidentním společnostem, které ostatně neměly žádnou možnost zvolit jiný vnitrostátní daňový systém, jenž by jim poskytl výhodnější daňový režim ve vztahu k těmto dividendám.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Francouzskou právní úpravu dotčenou ve věci v původním řízení nemůže odůvodnit ani nutnost zajistit účinnost výběru daní, jelikož tento důvod nemůže ospravedlnit zdanění, které dopadá v podstatě pouze na nerezidenty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120510">10. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Santander Asset Management SGIIC a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑338/11 až C‑347/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:286">EU:C:2012:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Z těchto důvodů navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na první a druhou předběžnou otázku a na první část třetí předběžné otázky tak, že články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která podrobuje srážkové dani dividendy vyplácené ztrátové nerezidentní společnosti, zatímco stejným rezidentním společnostem není daněna částka dividend vnitrostátního původu za předpokladu, že tyto společnosti zůstávají ztrátové.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">C.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Ke druhé části třetí předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Ve druhé části třetí předběžné otázky si předkládající soud přeje zjistit, zda by s ohledem na skutečné daňové zatížení dividend vyplácených rezidentům a na daňové zatížení dividend vyplácených nerezidentům mohlo být omezení volného pohybu kapitálu vyplývající z vnitrostátní právní úpravy, která vylučuje odpočet nákladů přímo spojených s přijetím těchto dividend pouze u nerezidentů, odůvodněno rozdílem mezi daňovou sazbou podle obecné právní úpravy (33,33 %), která se vztahuje na rezidenty v následujícím období<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Připomínám, že je možné, že ke zdanění nikdy nedojde.</P></NOTE>, a srážkovou daní (15 %) vybíranou z dividend vyplácených nerezidentům, jestliže tento rozdíl vyrovnává, pokud jde o výši zaplacené daně, rozdíl v základu daně.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury platí, že pro předběžné otázky položené soudem členského státu, které se vztahují k právu Unie, platí domněnka relevance, proto na ně Soudní dvůr může odmítnout odpovědět pouze tehdy, pokud je zjevné, že žádaný výklad nebo žádané posouzení platnosti unijní normy nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130226">26. února 2013</DATE>, <NAME.CASE>Melloni</NAME.CASE>, (<NO.CASE>C‑399/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:107">EU:C:2013:107</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150616">16. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Gauweiler a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:400">EU:C:2015:400</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Podle vlády Spojeného království je tato otázka hypotetická, protože belgické společnosti dotčené ve věci v původním řízení neoznačily žádné konkrétní výdaje přímo spojené s přijetím dividend, které jim nebylo dovoleno odečíst v rámci výpočtu výše srážkové daně. Dle jejího názoru proto není druhá část třetí otázky relevantní pro řešení sporu rozhodovaného předkládajícím soudem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Při jednání společnost Sofina uvedla, že jak ona sama, tak i společnosti Rebelco a Sidro skutečně požádaly, aby jim od základu daně z dividend byly odečteny veškeré náklady spojené se správou portfolia, tedy aby byly odečteny všechny náklady potřebné pro nabytí, uchování a správu jejich podílů ve francouzských společnostech, jakož i veškeré poplatky nutně spojené s držením těchto podílů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že žádost o odečtení byla podána, mám za to, že druhá část třetí předběžné otázky není irelevantní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Předkládajícímu soudu naproti tomu přísluší ověřit, zda náklady, o jejichž odečtení bylo požádáno, jsou náklady odečitatelnými pro rezidentní společnosti přijímající dividendy vnitrostátního původu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110331">31. března 2011</DATE>, <NAME.CASE>Schröder</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑450/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:198">EU:C:2011:198</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a zda se jedná o náklady <HT TYPE="ITALIC">přímo spojené</HT> se samotným přijetím příjmu dotčeného ve věci v původním řízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121122">22. listopadu 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Německo</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑600/10</NO.CASE>, nepublikováno, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:737">EU:C:2012:737</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K věci samé</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K existenci omezení volného pohybu kapitálu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Jak uvádí Komise, předkládající soud správně vychází z předpokladu, podle kterého odmítnutí odečíst náklady přímo spojené s přijetím dividend vyplácených do zahraničí za situace, kdy je takový odpočet možný u dividend vyplácených rezidentním společnostem, představuje omezení volného pohybu kapitálu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110331">31. března 2011</DATE>, <NAME.CASE>Schröder</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑450/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:198">EU:C:2011:198</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150917">17. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Miljoen a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:608">EU:C:2015:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Takové rozdílné zacházení totiž může odradit společnosti usazené v jiných členských státech od investování do francouzských společností.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K odůvodnění</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke srovnatelnosti situací</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Je třeba zdůraznit, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Soudní dvůr již rozhodl, že pokud jde o náklady na dosažení příjmů, které bezprostředně souvisejí s činností, ze které plynou zdanitelné příjmy v určitém členském státě, nacházejí se rezidenti a nerezidenti tohoto členského státu ve srovnatelné situaci<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>V tomto smyslu Soudní dvůr rozhodl, že pokud metoda zdanění použitá na rezidenty umožňuje odečtení nákladů přímo souvisejících s pobíráním dividend, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>mělo by být zohlednění takových nákladů přípustné rovněž pro […] nerezidenty<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160602">2. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pensioenfonds Metaal en Techniek</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑252/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:402">EU:C:2016:402</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). V tomto smyslu viz též rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030612">12. června 2003</DATE>, <NAME.CASE>Gerritse</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑234/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:304">EU:C:2003:304</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070215">15. února 2007</DATE>, <NAME.CASE>CentroEquestre da Lezíria Grande</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑345/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:96">EU:C:2007:96</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121108">8. listopadu 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Finsko</NAME.CASE> [<NO.CASE>C‑342/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:688">EU:C:2012:688</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> (tento rozsudek se týká dividend)], a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>V tomto kontextu nemůže být takové omezení volného pohybu kapitálu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>odůvodněno okolností, že [nerezidenti] podléhají nižší sazbě daně než [rezidenti]<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Není tedy nutné srovnávat skutečnou daňovou zátěž vztahující se na dividendy vyplácené rezidentům a dividendy vyplácené nerezidentům, protože daňová sazba pro nerezidenty je sice nižší než daňová sazba uplatňovaná na rezidenty, avšak výše odečitatelných nákladů, na kterou mají nárok rezidenti je nejistá a nic nesvědčí o tom, že by se rovnala rozdílu mezi zdaněním rezidentů a zdaněním nerezidentů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K naléhavým důvodům obecného zájmu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Francouzská vláda tvrdí, že zdanění hrubé částky dividend vyplácených nerezidentní společnosti bez možnosti odečtu nákladů přímo spojených s jejich pobíráním (na rozdíl od dividend vyplácených rezidentní společnosti, které jsou daněny z čisté částky), je odůvodněno potřebou zajistit účinnost výběru daní<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Toto odůvodnění je podobné odůvodnění spojenému s potřebou zajistit účinnost daňových kontrol, tedy s naléhavým důvodem obecného zájmu, jenž byl často předmětem analýzy Soudního dvora ve věcech týkajících se volného pohybu kapitálu. Ve vztahu k převodům kapitálu mezi členskými státy bylo toto zdůvodnění vždy odmítáno, a to již od účinnosti směrnice Rady 77/799/EHS ze dne <DATE ISO="19771219">19. prosince 1977</DATE> o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="336" PAGE.FIRST="15" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 336, s. 15</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 63), (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140123">23. ledna 2014</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑296/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:24">EU:C:2014:24</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130606">6. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑383/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:364">EU:C:2013:364</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). To stejné platí i nyní pro směrnici Rady 2011/16/EU ze dne <DATE ISO="20110215">15. února 2011</DATE>, o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="064" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 64, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Nejprve je třeba předeslat, že Soudní dvůr sice rozhodl, že takovýto cíl představuje naléhavý důvod obecného zájmu, který může odůvodňovat omezení volného pohybu služeb způsobené právní úpravou daní v členském státě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061003">3. října 2006</DATE>, <NAME.CASE>FKP Scorpio Konzertproduktionen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑290/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:630">EU:C:2006:630</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, avšak dále je třeba, aby použití tohoto omezení bylo způsobilé zaručit uskutečnění sledovaného cíle a nepřekračovalo meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121018">18. října 2012</DATE>, <NAME.CASE>X</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑498/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:635">EU:C:2012:635</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>. Tyto zásady jsou zjevně použitelné i v projednávaném případě, co se týká volného pohybu kapitálu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>V tomto případě francouzská vláda tvrdí, přičemž se opírá o body 46 a 47 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), že nepřiznání odpočtu nákladů musí být bráno jako neoddělitelná součást režimu srážky u zdroje, neboť má zjednodušit práci daňovému orgánu zdrojového členského státu a zároveň snížit zátěž daňovému nerezidentovi. Francouzská vláda podotýká, že takto daňovému orgánu odpadá povinnost vybrat daň od nerezidenta, který je zároveň osvobozen od povinnosti spolupráce v tom smyslu, že není povinen se seznamovat s francouzským daňovým systémem, aby podal daňové přiznání francouzskému daňovému orgánu za příjmy, které ve Francii získal. Nakonec francouzská vláda zastává názor, že odpočet nákladů spojených s přijímáním dividend by byl v rozporu se snahou o zjednodušení režimu srážkové daně, protože srážková daň je vybírána u společnosti vyplácející dividendy, která nemůže znát náklady, jež nese nerezident a jež jsou spojeny s přijímáním dividend.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Tato argumentace podle mého názoru nemůže obstát.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Zaprvé kromě toho, že rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), znamenal odklon od rozsudků ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100318">18. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gielen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑440/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:148">EU:C:2010:148</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130228">28. února 2013</DATE>, <NAME.CASE>Beker a Beker</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑168/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:117">EU:C:2013:117</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), které odmítaly uznat jako odůvodnění diskriminace skutečnost, že vnitrostátní právní úprava nabízela nerezidentním daňovým poplatníkům na jejich žádost využití alternativního daňového systému slučitelného s právem Unie, věc rozhodnutá výše uvedeným rozsudkem se týkala zcela odlišné situace, než je situace v projednávané věci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), se jednalo o švédský zákon, jehož cílem bylo zrušit omezení vůči nerezidentům povinným k dani, které bylo zjištěno v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040701">1. července 2004</DATE>, <NAME.CASE>Wallentin</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑169/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:403">EU:C:2004:403</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), tím, že jim umožnil zvolit si buď obecný daňový režim vytvořený pro rezidenty, nebo režim srážkové daně určený nerezidentům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Poté, co Soudní dvůr učinil závěr, že posledně uvedený systém je nakonec jako celek výhodnější pro nerezidenty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, rozhodl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>to, že daňoví nerezidenti, kterým plyne podstatná část příjmů ze státu zdroje a zvolili si režim zdanění srážkou u zdroje, nemají v rámci zdanění příjmů nárok na stejné osobní odpočty, jako mají daňoví rezidenti v rámci režimu obecného zdanění, nevede k diskriminaci, která by byla v rozporu s článkem 21 SFEU, pokud není daňová zátěž daňových nerezidentů celkově vyšší než zátěž pro daňové rezidenty a jim obdobné osoby, jejichž situace je srovnatelná<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Podle mého názoru by měla být judikatura vyplývající z rozsudků ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100318">18. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gielen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑440/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:148">EU:C:2010:148</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130228">28. února 2013</DATE>, <NAME.CASE>Beker a Beker</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑168/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:117">EU:C:2013:117</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), zachována. Argumentace Soudního dvora v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), se mně ostatně jeví jako sporná v tom, že existence či neexistence<?PAGE NO="11"?> diskriminace nezávisí na celkovém výsledku pro daňového poplatníka a že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>rozdílné zacházení mezi těmito dvěma kategoriemi daňových poplatníků může být kvalifikováno jako diskriminace ve smyslu Smlouvy o FEU, jestliže neexistuje žádný rozdíl v objektivní situaci, který by v tomto ohledu mohl odůvodňovat rozdílné zacházení mezi oběma kategoriemi daňových poplatníků<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100318">18. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gielen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑440/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:148">EU:C:2010:148</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené se domnívám, že závěr Soudního dvora obsažený v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hirvonen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑632/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:765">EU:C:2015:765</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), byl pravděpodobně motivovaný snahou neumožnit nerezidentnímu poplatníku jít cestou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>cherry picking<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, tedy požadovat ve svůj prospěch ty nejpříznivější prvky z obou odlišných režimů zdanění. Pokud tedy Soudní dvůr vycházel ze skutečnosti, že režim zdanění použitelný na nerezidenty byl celkově příznivější než režim vyhrazený v zásadě pro rezidenty, bylo to proto, že švédské právo umožňovalo nerezidentnímu daňovému poplatníkovi zvolit si jako celek režim zdanění uplatňovaný na rezidenty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>V tomto smyslu viz body 40 až 43 mého stanoviska ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Hünnebeck</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑479/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:100">EU:C:2016:100</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Francouzská právní úprava dotčená ve věci v původním řízení nicméně nedává nerezidentům žádnou možnost volby. Nerezidenti požadující odpočet nákladů přímo spojených s pobíráním dividend, jenž je umožněn rezidentům, proto nejdou cestou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>cherry picking<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>, ale naopak usilují o rovné zacházení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud odpočet nákladů přímo spojených s pobíráním dividend nerezidenty představuje zátěž pro francouzské daňové orgány, totéž platí <HT TYPE="ITALIC">mutatis mutandis</HT> pro rezidenty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Zatřetí, jak připomněl Soudní dvůr v bodě 43 svého rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), nerezidentnímu daňovému poplatníkovi, který pobírá dividendy, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>přísluší, aby rozhodl, zda považuje za vhodné investovat zdroje do vyhotovení a překladu dokumentů určených k prokázání existence a skutečné výše provozních nákladů, o jejichž odpočet žádá<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Konečně začtvrté sice uznávám, že by nebylo příliš účelné požadovat po společnosti vyplácející dividendy, aby prováděla odpočet nákladů přímo spojených s pobíráním dividend nerezidentním daňovým poplatníkem, nicméně Soudní dvůr již rozhodl, že nárok na odpočet může být realizován i formou vrácení části daně, jež byla sražena formou srážkové daně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160713">13. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Brisal a KBC Finance Ireland</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑18/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:549">EU:C:2016:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Z těchto důvodů navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na druhou část třetí předběžné otázky tak, že omezení volného pohybu kapitálu vyplývající z takové vnitrostátní právní úpravy, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která vylučuje odpočet nákladů přímo spojených s pobíráním dividend pouze u nerezidentů, nemůže být odůvodněno rozdílem mezi daňovou sazbou podle obecné právní úpravy uplatňovanou na rezidenty v následném zdaňovacím období a srážkovou daní z dividend vyplácených nerezidentům, ani potřebou zajistit účinnost výběru daně.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">VI.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Conseil d’État (Státní rada, Francie) odpověděl takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>1)</NO.P><TXT>Články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která podrobuje srážkové dani dividendy vyplácené ztrátové nerezidentní společnosti, zatímco v případě stejných rezidentních společností není daněna částka dividend vnitrostátního původu za předpokladu, že tyto společnosti zůstávají ztrátové.</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="12"?><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Omezení volného pohybu kapitálu vyplývající z takové vnitrostátní právní úpravy, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která vylučuje odpočet nákladů přímo spojených s pobíráním dividend pouze u nerezidentů, nemůže být odůvodněno rozdílem mezi daňovou sazbou podle obecné právní úpravy uplatňovanou na rezidenty v následném zdaňovacím období a srážkovou daní z dividend vyplácených nerezidentům, ani potřebou zajistit účinnost výběru daně.<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>