<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑531/13</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62013CC0531</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2279">EU:C:2014:2279</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>12</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>12</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY J. KOKOTT – VĚC C‑531/13</P><P>MARKTGEMEINDE STRAßWALCHEN A DALŠÍ</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Juliane Kokott</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20141009">9. října 2014</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑531/13</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Marktgemeinde Straßwalchen a další</HT></P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko)]</HT></P></STI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Životní prostředí</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 85/337/EHS</KEYWORD><KEYWORD>Posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí</KEYWORD><KEYWORD>Záměry, které musí podléhat posouzení</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>těžba […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Průzkumný vrt</KEYWORD><KEYWORD>Kumulace záměrů</KEYWORD></INDEX><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Směrnicí EIA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne <DATE ISO="19850627">27. června 1985</DATE> o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="175" PAGE.FIRST="40" DATE.PUB="1985">Úř. věst. L 175, s. 40</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/01, s. 248), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="140" PAGE.FIRST="114" DATE.PUB="2009">Úř. věst. L 140, s. 114</REF.DOC.OJ>). Směrnice 2011/92/EU (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="026" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 26, s. 1</REF.DOC.OJ>) konsolidovala směrnici EIA a nedávno byla v některých bodech změněna směrnicí 2014/52/EU ze dne <DATE ISO="20140416">16. dubna 2014</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2014">Úř. věst. L 124, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> se Soudní dvůr zdaleka nezabývá poprvé<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Existuje již přibližně 100 rozsudků a usnesení, ve kterých je tato směrnice uvedena.</P></NOTE>. Přesto tato směrnice vyvolává stále nové otázky.</TXT></NP><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>V tomto řízení o předběžné otázce je třeba objasnit, zda pokusná těžba zemního plynu při průzkumných vrtech představuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>těžbu […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>, pro niž je při dosažení určité prahové hodnoty nezbytně nutné posouzení vlivů na životní prostředí. Dále je nutné vyjasnit, jak je třeba tuto prahovou hodnotu použít, což zejména znamená, zda a případně jaké další vrty a ostatní záměry musí být zohledněny.</TXT></NP><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba se zabývat tím, jak má být určeno, zda je k takovému průzkumnému vrtu prováděnému jako hlubinný vrt nutné posouzení, protože je v jeho případě třeba počítat s významnými vlivy na životní prostředí.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 stanoví cíl směrnice EIA:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby před vydáním povolení podléhaly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, požadavku získat povolení a posouzení z hlediska jejich vlivů.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>V článku 4 odst. 1 až 3 a v přílohách I až III směrnice EIA je blíže upraveno, které záměry musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>(1)</NO.PARAG><ALINEA>[…] záměry kategorií uvedených v příloze I [podléhají] posouzení v souladu s články 5 až 10.“</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>(2)</NO.PARAG><ALINEA><P>S výhradou čl. 2 odst. 3 určí členské státy pro záměry uvedené v příloze II na základě:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>přezkoumání každého jednotlivého případu</TXT><P>nebo</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>prahových hodnot nebo kritérií stanovených členským státem,</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>zda záměry podléhají posouzení v souladu s články 5 až 10.</P><P>Členské státy se mohou rozhodnout používat oba postupy uvedené v písmenech a) a b).</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.003"><NO.PARAG>(3)</NO.PARAG><ALINEA>Při přezkoumávání každého jednotlivého případu nebo při stanovení kritérií nebo prahových hodnot podle odstavce 2 jsou brána v úvahu odpovídající kritéria výběru uvedená v příloze III.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6.</NO.P><TXT>Příloha I bod 14 směrnice EIA se týká těžby zemního plynu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun v případě ropy a 500 000 metrů krychlových v případě plynu.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT>Rovněž příloha II bod 2 písm. d) a e) uvádí případné druhy záměrů, které se mohou vztahovat k vyhledávání zemního plynu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>d)</NO.P><TXT>Hlubinné vrty, zejména:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>geotermální vrty,</P></ITEM><ITEM><P>vrty pro ukládání jaderného odpadu,</P></ITEM><ITEM><P>vrty pro zásobování vodou,</P></ITEM></LIST></P><P>s výjimkou vrtů pro průzkum stability půdy.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu a nerostů, jakož i živičné břidlice.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="3"?><NP><NO.P>8.</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba odkázat na přílohu II bod 13 písm. b) směrnice EIA, který se týká rozvoje a testování:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>Záměry uvedené v příloze I, které slouží výhradně nebo převážně k rozvoji a testování nových metod nebo výrobků a které nejsou používány více než dva roky.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>9.</NO.P><TXT>Konečně příloha III směrnice EIA obsahuje kritéria výběru uvedená v čl. 4 odst. 3, pokud jde o záměry v příloze II:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>1.</NO.P><TXT>Charakteristické znaky záměrů</TXT></NP></TI></TITLE><ALINEA><P>Charakteristické znaky záměrů musí být brány v úvahu zejména vzhledem k:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>rozsahu záměru,</P></ITEM><ITEM><P>kumulaci s ostatními záměry,</P></ITEM><ITEM><P>[…]</P></ITEM><ITEM><P>znečišťování a rušivým vlivům,</P></ITEM><ITEM><P>[…]</P></ITEM></LIST></ALINEA></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Lokalizace záměru</TXT></NP></TI></TITLE><ALINEA><P>Ekologická citlivost geografických oblastí, které by mohly být záměrem zasaženy, musí být brána v úvahu zejména s ohledem na:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>stávající způsob využití území;</P></ITEM></LIST><P>– […]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></ALINEA></GR.SEQ></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Rakouské právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>10.</NO.P><TXT>Rakousko v příloze 1 sloupci 1 bodu 29 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí z roku 2000 (Umweltverträglichkeitsprüfungsgesetz 2000) stanovilo, že prahové hodnoty uvedené v příloze I bodu 14 směrnice EIA musí být splněny <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>v případě každé sondy<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>Těžba ropy nebo zemního plynu s kapacitou minimálně 500 tun ropy denně na sondu a minimálně <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> zemního plynu denně na sondu<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>11.</NO.P><TXT>Ustanovení § 1 bodů 1 a 2 zákona o nerostných surovinách z roku 1999 (Mineralrohstoffgesetz 1999) rozlišuje mezi vyhledáváním surovin a jejich těžbou:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>§ 1. Ve smyslu tohoto spolkového zákona je</P><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>vyhledávání<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/> každé nepřímé a přímé hledání nerostných surovin včetně s tím souvisejících přípravných činností, jakož i odkrývání a zkoumání přírodních výskytů nerostných surovin a opuštěných hald, které je obsahují, za účelem zjištění, zda se vyplatí dobývání;</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>těžba<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="2018" ID="QE0013"/> oddělování nebo uvolňování (dobývání) nerostných surovin a s tím související přípravné, doprovodné a následné činnosti;</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Vnitrostátní řízení a žádost o rozhodnutí o předběžné otázce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>12.</NO.P><TXT>Ve vnitrostátním řízení napadají rakouská obec Straßwalchen a 59 jejích obyvatel, mezi nimi p. Kornhuber (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>obec<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>obec Straßwalchen a další<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>), skutečnost, že rakouský spolkový ministr pro hospodářství, rodinu a mládež udělil dne <DATE ISO="20110829">29. srpna 2011</DATE> společnosti Rohöl-Aufsuchungs AG (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>RAG<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>) povolení k provedení průzkumného vrtu na území obce.</TXT></NP><NP><NO.P>13.</NO.P><TXT>Udělené povolení zahrnuje zřízení vrtné lokality a příjezdu, montáž a demontáž vrtného zařízení, provádění vrtné činnosti, montáž a demontáž testovacího zařízení, provedení testovacích prací, provedení rekultivace plochy potřebné pro vrtné zařízení a rekultivační opatření v případě nenalezení ložiska, provedení rekultivace plochy potřebné pro vrtné zařízení na dimenze budoucího sondovacího místa a rekultivační opatření na okrajích v případě nalezení ložiska. Předpokládaná hloubka vrtu činí přibližně <FT TYPE="NUMBER">4150</FT> m.</TXT></NP><NP><NO.P>14.</NO.P><TXT>V případě nalezení ložiska zahrnuje povolení i zkušební těžbu zemního plynu s celkovým množstvím do <FT TYPE="NUMBER">1000000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> za účelem prokázání rentability vrtu. Přitom má být těženo <FT TYPE="NUMBER">150000</FT> až <FT TYPE="NUMBER">250000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> denně. Vytěžený plyn bude následně vypálen na okraji vrtné lokality. S připojením na vysokotlakové vedení zemního plynu se nepočítá. V případě nalezení ložiska bude dále (v podstatně menším množství) provedena zkušební těžba ropy (maximálně 150 m<HT TYPE="SUP">3</HT> denně) a naftového zemního plynu (maximálně <FT TYPE="NUMBER">18900</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> denně).</TXT></NP><NP><NO.P>15.</NO.P><TXT>Posuzování vlivů na životní prostředí nebylo provedeno, protože se nejednalo o těžbu zemního plynu nebo ropy a neexistovala žádná souvislost s jinými záměry.</TXT></NP><NP><NO.P>16.</NO.P><TXT>Podle tvrzení RAG bylo mezitím vrtání ukončeno, aniž byla nalezena ropa či zemní plyn.</TXT></NP><NP><NO.P>17.</NO.P><TXT>V původním řízení zastává obec nicméně názor, že posuzování vlivů záměru na životní prostředí mělo být provedeno. Uvádí mimo jiné, že pouze na jejím území bylo provedeno přes 30 vrtů a další vrty byly schváleny. Kromě toho byla na území obce a v jeho okolí ve značném rozsahu zřízena skladiště zemního plynu a potrubí pro vedení zemního plynu.</TXT></NP><NP><NO.P>18.</NO.P><TXT>Verwaltungsgerichtshof tedy pokládá Soudní dvoru následující otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>1)</NO.P><TXT>Jedná se v případě časově a množstevně omezené zkušební těžby zemního plynu, která je prováděna v rámci průzkumného vrtu ke zjištění rentability trvalé těžby zemního plynu o <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>těžbu […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="2018" ID="QE0018"/> podle přílohy I bodu 14 směrnice EIA?</TXT></NP></ITEM></LIST><P>V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku:</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Brání příloha I bod 14 směrnice EIA vnitrostátní právní úpravě, která při těžbě zemního plynu neváže prahové hodnoty uvedené v příloze I bodu 14 směrnice EIA na těžbu jako takovou, ale na <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>těžbu na jednotlivou sondu<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="2018" ID="QE0019"/>?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Má být směrnice EIA vykládána tak, že orgán v takové situaci, jaká nastala v původním řízení, kdy bylo požádáno o povolení zkušební těžby zemního plynu v rámci průzkumného vrtu, má za účelem zjištění, zda existuje povinnost k posouzení vlivů na životní prostředí, zkoumat pouze všechny záměry stejného druhu, konkrétně všechny na území obce provedené vrty, z hlediska jejich kumulativního účinku?<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>19.</NO.P><TXT>Obec Straßwalchen a další, Rakouská republika, Rohöl-Aufsuchungs AG, Spolková republika Německo, Polská republika a Evropská komise se vyjádřily písemně a na jednání konaném dne <DATE ISO="20140903">3. září 2014</DATE>.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>20.</NO.P><TXT>Cílem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je zjistit, zda zkušební těžba zemního plynu, která je prováděna v rámci průzkumného vrtu, musí nezbytně podléhat posouzení vlivů na životní prostředí. Za tímto účelem má být objasněno, nejprve zda se přitom jedná o těžbu zemního plynu ke komerčním účelům ve smyslu přílohy I bodu 14, dále zda rozsah těžby pro dosažení stanovené prahové hodnotu může být posouzen ve vztahu ke každé sondě a konečně jaké další záměry musí být zohledněny při ověření nezbytnosti posouzení vlivů na životní prostředí.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>21.</NO.P><TXT>První otázkou chce Verwaltungsgerichtshof zjistit, zda pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>těžba […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> podle přílohy I bodu 14 směrnice EIA zahrnuje časově a množstevně omezenou zkušební těžbu zemního plynu, která je prováděna v rámci průzkumného vrtu ke zjištění rentability trvalé těžby zemního plynu.</TXT></NP><NP><NO.P>22.</NO.P><TXT>Nejprve je třeba připomenout, že pojmy uvedené v ustanovení unijního práva, které za účelem vymezení svého smyslu a dosahu výslovně neodkazuje na právo členských států, musí být vykládány v celé Unii autonomním a jednotným způsobem, přičemž je třeba tento výklad nalézt s přihlédnutím ke kontextu tohoto ustanovení a k cíli sledovanému dotčenou právní úpravou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Rozsudky Linster (C‑287/98, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:468">EU:C:2000:468</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 43), Umweltanwalt von Kärnten (C‑205/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:767">EU:C:2009:767</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 48) a Edwards (C‑260/11, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:221">EU:C:2013:221</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 29).</P></NOTE>. Jak definuje pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>těžba<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> rakouské právo, je proto irelevantní.</TXT></NP><NP><NO.P>23.</NO.P><TXT>Rakousko a RAG zdůrazňují, že bezprostředním cílem zkušebního vrtu není těžba zemního plynu k hospodářskému využití. Vrt slouží jen ke zjištění, zda a v jakém rozsahu by zemní plyn mohl být těžen v rámci hospodářského podnikání.</TXT></NP><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT>Jak naproti tomu uvádí Německo, pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>těžba<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>Gewinnung<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>) popisuje nicméně v běžném německém jazykovém úzu zcela obecně dobývání nerostného bohatství a surovin. Není nezbytné, že získané materiály mohou být hospodářsky využívány nebo že je takové využití zamýšleno.</TXT></NP><NP><NO.P>25.</NO.P><TXT>Německo a Komise odkazují též správně na to, že anglické a francouzské znění směrnice EIA používá pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>extraction<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Ze stejného slovního kořene vychází spanělské (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>extracción<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>), italské (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>estrazione<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>), maltské (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>l-estrazzjoni<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>), portugalské (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>extracção<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>) a rumunské (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>extracția<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>) znění. Podobně je tomu zřejmě i u bulharského (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>добиваното<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>) a maďarského (<QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>kitermelése<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>) znění.</P></NOTE>, který ještě méně než pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>těžba<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> evokuje hospodářské využití vytěžených materiálů. Jazykové verze, s jejichž zněním by byla zkušební těžba neslučitelná, neexistují.</TXT></NP><NP><NO.P>26.</NO.P><TXT>Skutečnost, že je zahrnuta jen těžba ke komerčním účelům, nevylučuje rovněž nezbytně zkušební těžbu v rámci průzkumného vrtu z oblasti použití tohoto druhu záměru. Jelikož je zkušební těžba prováděna k objasnění, zda je možné těžit zemní plyn či ropu komerčně, slouží rovněž ke komerčním účelům. Jinak by tomu bylo v případě zkušební těžby, které slouží pouze výzkumu, ale nikoliv přípravě hospodářské činnosti.</TXT></NP><NP><NO.P>27.</NO.P><TXT>Rakousko a RAG nicméně uvádějí, že v rámci hornictví a horního práva se pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>těžba<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> chápe úžeji. Vztahuje se pouze na produkci surovin, zatímco odebrání surovin v rámci průzkumu je přiřazeno k vyhledávání. Zákonodárce měl při vypracování přílohy I bodu 14 směrnice EIA na mysli tento význam dle horního práva.</TXT></NP><?PAGE NO="6"?><NP><NO.P>28.</NO.P><TXT>Toto chápání potvrzuje směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne <DATE ISO="20130612">12. června 2013</DATE> o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="178" PAGE.FIRST="66" DATE.PUB="2013">Úř. věst. L 178, s. 66</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Rozlišuje totiž v čl. 2 bodech 15 a 16 mezi průzkumem a těžbou, přičemž posledně uvedené zahrnuje těžbu jako takovou. <HT TYPE="ITALIC">A</HT> <HT TYPE="ITALIC">contrario</HT> se v případě průzkumu o těžbu nejedná. Pro relevanci tohoto rozlišení také ve vztahu ke směrnici EIA svědčí i to, že podle bodu 16 odůvodnění prvně uvedené směrnice nejsou do stávajících požadavků na účast veřejnosti – včetně směrnice EIA – zahrnuty obzvláště určité průzkumné činnosti.</TXT></NP><NP><NO.P>29.</NO.P><TXT>Rovněž ze směrnice o těžebních odpadech<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne <DATE ISO="20060315">15. března 2006</DATE> o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="102" PAGE.FIRST="15" DATE.PUB="2006">Úř. věst. L 102, s. 15</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> lze vyvodit rozlišování mezi vyhledáváním a těžbou. Článek 3 bod 21 této směrnice totiž definuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>vyhledávání<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> jako hledání hospodářsky využitelných nerostných ložisek včetně odběru vzorků, hromadného odběru vzorků, vrtání a hloubení průzkumných rýh, kromě všech prací nutných k otevření takových ložisek a kromě činností přímo souvisejících se stávajícím těžebním provozem.</TXT></NP><NP><NO.P>30.</NO.P><TXT>Pro obě směrnice je společné, že definují samostatně vyhledávání, aby je zahrnuly do své oblasti úpravy. Proto se i v rámci směrnice EIA zdá spíše pochybné, že by bylo zahrnuto do těžby vyhledávání bez výslovné úpravy.</TXT></NP><NP><NO.P>31.</NO.P><TXT>Vymezení pojmů použité v jiných právních úpravách však není závazné pro výklad druhů záměrů podle směrnice EIA. Soudní dvůr tak vykládal pojem zneškodňování [resp. odstraňování] odpadů ve smyslu směrnice EIA tak, že zahrnuje využití odpadů, kdežto směrnice o odpadech mezi těmito dvěma pojmy přísně rozlišuje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Rozsudek Komise v. Itálie (Massafra, C‑486/04, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:732">EU:C:2006:732</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 44).</P></NOTE>. Když rozlišování uvedené v jiných právních úpravách nemá nic společného s důsledky pro životní prostředí a směrnice EIA neodkazuje výslovně na jinou právní úpravu, musí být totiž určitý pojem směrnice EIA vykládán nezávisle na těchto právních úpravách a především s ohledem na vlivy záměrů na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Rozsudek Komise v. Itálie (Massafra, C‑486/04, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:732">EU:C:2006:732</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, body 42 a 43).</P></NOTE>. Kromě toho by vymezení pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>odstraňování odpadu<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> ve směrnici EIA v závislosti na významu uvedeném ve směrnici o odpadech vedlo k tomu, že by bylo využití odpadů zcela vyňato z působnosti posuzování vlivů na životní prostředí.</TXT></NP><NP><NO.P>32.</NO.P><TXT>V projednávaném případě není nicméně situace tak jasná jako v případě rozlišování mezi odstraňováním a využíváním odpadů. Vlivy, které má na životní prostředí trvalá těžba zemního plynu a zkušební těžba v rámci průzkumného vrtu, se na první pohled odlišují, především pokud jde o jejich dobu trvání, jakož i infrastrukturu potřebnou k využití vytěženého plynu.</TXT></NP><NP><NO.P>33.</NO.P><TXT>Sice nelze vyloučit, že především vrt, který se v případě vyhledávání a těžby nijak podstatně neodlišuje, má význam z hlediska intenzity vlivů na životní prostředí. Nicméně právě v tomto bodě neexistuje žádný zvláštní rozdíl mezi vrty k těžbě zemního plynu ve smyslu přílohy I bodu 14 směrnice EIA a jinými hlubinnými vrty, které podle čl. 4 odst. 2 a 3, jakož i přílohy II bodu 2 písm. d) podléhají posouzení jen tehdy, pokud mohou mít významný vliv na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>K tomu viz níže bod 60 a následující.</P></NOTE>. Okolnost, že se vrtá, tedy nezbytně nevede k závěru, že dochází k těžbě zemního plynu.</TXT></NP><NP><NO.P>34.</NO.P><TXT>Protože s největší pravděpodobností bude průzkumný vrt obvykle zahrnut směrnicí EIA jakožto hlubinný vrt, není nezbytné rozšířit pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>těžba zemního plynu<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> nad jeho význam v horním právu, aby mohlo být zajištěno posouzení takových vlivů. Německo sice považuje výklad takového druhu záměru za nejasný, protože pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>hlubinný vrt<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> není definován. Ale ani tento pojem unijního práva nemůže být jednostranně konkretizován členskými státy, ale je třeba ho vykládat autonomně, a zejména s ohledem na cíle směrnice EIA.</TXT></NP><?PAGE NO="7"?><NP><NO.P>35.</NO.P><TXT>Další systematický argument pro to, aby <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>vyhledávání<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> nebylo subsumováno pod <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>těžbu<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, spočívá v použití <HT TYPE="ITALIC">denních</HT> prahových hodnot při definici tohoto druhu záměru v příloze I bodu 14 směrnice EIA. Z existence denní prahové hodnoty lze usuzovat, že zákonodárce nezamýšlel přechodnou zkušební těžbu, ale těžební záměr probíhající po delší dobu. Zkušební těžba sice může rovněž trvat více dní, jak vyplývá z povolení sporného v tomto případě, které stanoví celkové nejvyšší množství těžby, jakož i nižší denní nejvyšší množství těžby. Zkušební těžba zemního plynu v rámci průzkumného vrtu nicméně nemá stejnou kvalitu jako trvalá těžba.</TXT></NP><NP><NO.P>36.</NO.P><TXT>S ohledem na tyto argumenty nemůže ani ustálená judikatura, podle které má směrnice EIA, pokud jde o povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí, značný rozsah působnosti a velmi široký cíl<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Rozsudky Kraaijeveld a další (C‑72/95, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:404">EU:C:1996:404</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 31), WWF a další (C‑435/97, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:418">EU:C:1999:418</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 40), Komise v. Španělsko (C‑227/01, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:528">EU:C:2004:528</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 46), Komise v. Itálie (C‑486/04, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:732">EU:C:2006:732</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 37), Abraham a další (C‑2/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:133">EU:C:2008:133</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 32), Ecologistas en Acción-CODA (C‑142/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:445">EU:C:2008:445</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod. 28), Umweltanwalt von Kärnten (C‑205/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:767">EU:C:2009:767</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 48), Brussels Hoofdstedelijk Gewest a další (C‑275/09, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:154">EU:C:2011:154</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 29), Komise v. Španělsko (C‑404/09, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:768">EU:C:2011:768</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 79), Komise v. Španělsko (C‑560/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:835">EU:C:2011:835</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 103) a Iberdrola Distribución Eléctrica (C‑300/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:188">EU:C:2014:188</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 22), jakož i usnesení Aiello a další (C‑156/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:398">EU:C:2008:398</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 33).</P></NOTE>, vést k jinému závěru.</TXT></NP><NP><NO.P>37.</NO.P><TXT>Na první otázku je tedy třeba odpovědět, že se v případě časově a množstevně omezené zkušební těžby zemního plynu, která je prováděna v rámci průzkumného vrtu ke zjištění rentability trvalé těžby zemního plynu, nejedná o <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>těžbu […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> podle přílohy I bodu 14 směrnice EIA.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé otázce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>38.</NO.P><TXT>Na druhou otázku odpovídám pro případ, že se Soudní dvůr neztotožní s mou odpovědí na první otázku. Jejím cílem je určit, zda příloha I bod 14 směrnice EIA povoluje vnitrostátní právní úpravu, která při těžbě zemního plynu neváže prahové hodnoty uvedené v příloze I bodu 14 uvedené směrnice na těžbu jako takovou, ale na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>těžbu na jednotlivou sondu<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>, tedy jednotlivý vrt.</TXT></NP><NP><NO.P>39.</NO.P><TXT>Ze znění přílohy I bodu 14 směrnice EIA nelze vyvodit omezení prahové hodnoty těžby na jednotlivou sondu. Již proto je sporné, zda je tato podmínka slučitelná se širokou působností směrnice a jejími cíli.</TXT></NP><NP><NO.P>40.</NO.P><TXT>Kromě toho nelze cíl směrnice EIA obejít rozdělením jednoho záměru a nezohlednění kumulativního účinku více záměrů nesmí mít za následek, že všechny záměry uniknou povinnosti posouzení, ačkoli jako celek mohou mít významný vliv na životní prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 této směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Rozsudky Komise v. Irsko (C‑392/96, EU: C:1999:431, bod 76), Abraham a další (C‑2/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:133">EU:C:2008:133</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 27) a rozsudek Komise v. Španělsko (C‑560/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:835">EU:C:2011:835</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 98).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>41.</NO.P><TXT>Výše uvedené bylo sice nejčastěji konstatováno v souvislosti se záměry podle přílohy II směrnice EIA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Kromě rozsudků uvedených v poznámce pod čarou 12 to platí rovněž pro rozsudky Ecologistas en Acción-CODA (C‑142/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:445">EU:C:2008:445</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 44), Brussels Hoofdstedelijk Gewest a další (C‑275/09, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:154">EU:C:2011:154</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 36) a Salzburger Flughafen (C‑244/12, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:203">EU:C:2013:203</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 37).</P></NOTE>, ale ani záměry podle přílohy I nemohou být rozděleny tak, aby byla obcházena povinnost posoudit vlivy na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Rozsudky Komise v. Španělsko (C‑227/01, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:528">EU:C:2004:528</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 53), Umweltanwalt von Kärnten (C‑205/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:767">EU:C:2009:767</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 53) a Iberdrola Distribución Eléctrica (C‑300/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:188">EU:C:2014:188</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 24).</P></NOTE>. Jak správně uvádí obec, vybízí omezení posouzení prahové hodnoty podle přílohy I bodu 14 na těžbu na jednotlivou sondu právě k takovému rozdělení.</TXT></NP><NP><NO.P>42.</NO.P><TXT>Není třeba rozhodnout, zda je správný protiargument společnosti RAG, že je takové rozdělení vyloučeno z hospodářských důvodů. V tomto případě by se totiž nic nezměnilo, kdyby bylo upuštěno od posuzování každé jednotlivé sondy.</TXT></NP><?PAGE NO="8"?><NP><NO.P>43.</NO.P><TXT>Rakousko a RAG sice uvádějí, že rakouské právo, přesněji ustanovení § 3 odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí z roku 2000, vyžaduje zohlednění kumulativních vlivů. Verwaltungsgerichtshof nicméně toto ustanovení neučinil předmětem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.</TXT></NP><NP><NO.P>44.</NO.P><TXT>To také není překvapivé. Ustanovení o kumulaci uvedené Rakouskem totiž nevede nezbytně k posouzení vlivů na životní prostředí, když několik záměrů dosáhne prahové hodnoty, jak stanoví čl. 4 odst. 1 a příloha I bod 14 směrnice EIA. Posouzení se naopak provádí jen tehdy, pokud se navíc zjistí, že je třeba počítat s významnými, rušivými nebo znečišťujícími vlivy. Rakouské ustanovení o kumulaci tak může být nanejvýš považováno za nástroj k provedení čl. 4 odst. 2 a 3, jakož i přílohy II uvedené směrnice, kde je takové dodatečné zjištění nezbytné.</TXT></NP><NP><NO.P>45.</NO.P><TXT>Příloha I bod 14 směrnice EIA tak brání vnitrostátní právní úpravě, která při těžbě zemního plynu váže prahové hodnoty uvedené v tomto bodě na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>těžbu na jednotlivou sondu<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>C –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke třetí otázce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>46.</NO.P><TXT>Třetí otázkou chce Verwaltungsgerichtshof zjistit, které další záměry musí být zohledněny při přezkoumání, zda musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V rozsahu, v němž tato otázka míří na přílohu I bod 14 směrnice EIA, zodpovím ji rovněž jen pro případ, že Soudní dvůr dospěje při odpovědi na první otázku k jinému závěru.</TXT></NP><NP><NO.P>47.</NO.P><TXT>Jelikož je tato otázka položena jen pro případ kladné odpovědi na první otázku, Verwaltungsgerichtshof zjevně předpokládá, že povinnost k posouzení vlivů na životní prostředí může vycházet jen z čl. 4 odst. 1 a přílohy I bodu 14 směrnice EIA, které se týkají těžby zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> (viz níže pod částí 1). Tato povinnost však může vyplývat i z čl. 4 odst. 2 a 3, jakož i přílohy II bodu 2 písm. d) směrnice, pokud je třeba zkušební vrt považovat nezávisle na z něj vytěženém množství za hlubinný vrt. Soudní dvůr by se proto měl zabývat i tímto aspektem, aby podal na žádost Verwaltungsgerichtshof užitečnou odpověď (viz níže pod částí 2)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Rozsudky Teckal (C‑107/98, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:562">EU:C:1999:562</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 39), Abraham a další (C‑2/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:133">EU:C:2008:133</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 24), jakož i Bonnier Audio a další (C‑461/10, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:219">EU:C:2012:219</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 47).</P></NOTE>.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>K povinnosti posoudit těžbu zemního plynu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>48.</NO.P><TXT>Pokud musí být zkušební těžba zemního plynu, která se provádí v rámci průzkumného vrtu, považována za těžbu zemního plynu, musí podléhat posouzení podle čl. 4 odst. 1 a přílohy I bodu 14 směrnice EIA, když denní vytěžené množství přesahuje <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT>. Jelikož vytěžené množství nelze posuzovat na základě jednotlivých sond, vyvstává otázka, jak má být měřeno.</TXT></NP><NP><NO.P>49.</NO.P><TXT>Verwaltungsgerichtshof zmiňuje možnost vzít v úvahu všechny vrty odkryté na území obce. Tím do diskuse vnáší dva aspekty, které by mohly být v této souvislosti relevantní, a sice zaprvé druhy záměrů, respektive dílčích záměrů, které je třeba zohlednit, a zadruhé vymezení oblasti, ve které mají tyto záměry význam. Kromě toho je třeba zahrnout třetí hledisko, a sice okamžik uskutečnění jednotlivých dílčích záměrů.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>K relevantním záměrům, respektive dílčím záměrům</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>50.</NO.P><TXT>Obec zastává názor, že vedle jednotlivých sond měla být zohledněna i potrubí pro vedení zemního plynu a skladiště zemního plynu.</TXT></NP><?PAGE NO="9"?><NP><NO.P>51.</NO.P><TXT>Toto tvrzení ale není přesvědčivé. Při hodnocení povinnosti k posuzování vlivů na životní prostředí v rámci přílohy I bodu 14 směrnice EIA nelze přihlížet k vedení zemního plynu a skladišti zemního plynu. Tato zařízení totiž nejsou v tomto bodě uvedena. Nemohou ani přispět k dosažení prahové hodnoty, protože prostřednictvím vedení a skladišť se netěží zemní plyn. Naopak je třeba přezkoumat pouze to, zda denní vytěžené množství zemního plynu ke komerčním účelům přesahuje <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT>, relevantní je tedy – jak uvádí i Německo a Polsko – vytěžené množství ze sond, respektive z vrtů.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>K místnímu vymezení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>52.</NO.P><TXT>Dále vyvstává otázka, jaké sondy je třeba zahrnout do výměru vytěženého množství.</TXT></NP><NP><NO.P>53.</NO.P><TXT>Je třeba souhlasit s Polskem a Komisí, že omezení na území obce naznačené ze strany Verwaltungsgerichtshof není vhodným kritériem. Takové administrativní vymezení území obce nesouvisí totiž nezbytně s vymezením záměru nebo dosahem jeho vlivů na životní prostředí. Území obce se může ukázat jako příliš omezené nebo příliš rozsáhlé. Je možné, že se jen částečně překrývá s územím dotčeným záměrem.</TXT></NP><NP><NO.P>54.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že těžební množství vyjadřuje výnosnost záměru, je přesvědčivý spíše polský návrh, aby byly zohledněny všechny technologicky a geologicky propojené vrty. Německo to popisuje pojmem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>těžební lokalita<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> a i Komise uvažuje v tomto směru, když definuje místní rámec záměru funkčně.</TXT></NP><NP><NO.P>55.</NO.P><TXT>Kritéria pro technologické a geologické propojení vrtů v jedné těžební lokalitě nemohou být v projednávaném řízení dále konkretizována, protože chybí nezbytné informace. Zejména nelze rozhodnout, zda je správné tvrzení společnosti RAG, že každý záměr vrtu je z technologického a geologického hlediska oddělený od všech ostatních záměrů. Při takovém přezkumu je nicméně třeba zohlednit, že směrnice EIA má značný rozsah působnosti a velmi široký cíl<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz výše bod 36.</P></NOTE>. Požadavky na technologické a geologické propojení tedy nesmějí být příliš přísné, ale musí zejména přiměřeně zohledňovat možnost společných vlivů vrtů na životní prostředí.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>K časové dimenzi</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>56.</NO.P><TXT>Konečně je třeba zohlednit časovou dimenzi, která nebyla v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce zmíněna. Pro účely použití přílohy I bodu 14 směrnice EIA nelze totiž jednoduše sečíst objemy těžby ze všech zkušebních vrtů, které jsou v jedné těžební lokalitě technologicky a geologicky propojeny.</TXT></NP><NP><NO.P>57.</NO.P><TXT>Jak poznamenává Německo, může být naopak prahová hodnota těžby <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> denně i při společném posouzení vrtů dosažena jen tehdy, pokud je těmito vrty těžen zemní plyn ve stejnou dobu, to znamená ve stejném dni.</TXT></NP><NP><NO.P>58.</NO.P><TXT>Jak znázorňuje první otázka, zkušební těžba v rámci průzkumného vrtu je omezena nejen co do množství, ale i časově. I při větším počtu průzkumných vrtů se tedy jeví jako nepravděpodobné, že bude ve stejné době zkušebně těžen zemní plyn prostřednictvím více těchto vrtů. Pokud je tento odhad správný, nezdá se nezbytné, aby průzkumné vrty s pokaždé maximálním přípustným denním vytěženým množstvím <FT TYPE="NUMBER">250000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> dosáhly i společně s jinými průzkumnými vrty prahovou hodnotu <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> denně. Naproti tomu si lze představit, že přípustné vytěžené množství z průzkumného vrtu dosáhne prahovou hodnotu společně s již existujícími těžebními vrty. Předpokladem pro to je nicméně technologické a geologické propojení vrtů. Je věcí předkládajícího soudu, respektive příslušného orgánu, aby toto v konkrétním případě přezkoumal.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>Dílčí závěr</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>59.</NO.P><TXT>Na tuto část třetí otázky je tedy třeba odpovědět, že v rámci posouzení, zda záměr těžby zemního plynu ke komerčním účelům přesahuje prahovou hodnotu denního vytěženého množství <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> podle přílohy I bodu 14 směrnice EIA, a proto podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, je třeba zohlednit těžbu ze všech technologicky a geologicky propojených vrtů v jedné těžební lokalitě, prováděnou současně.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>K povinnosti posouzení hlubinných vrtů</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>60.</NO.P><TXT>Povinnost k posouzení vlivů na životní prostředí může ale vyplývat i z čl. 2 odst. 1, jakož i čl. 4 odst. 2 a 3 směrnice EIA, protože průzkumný vrt v hloubce více než <FT TYPE="NUMBER">4000</FT> m je třeba považovat nezávisle na množství z něj vytěženém v každém případě za hlubinný vrt ve smyslu přílohy II bodu 2 písm. d) uvedené směrnice.</TXT></NP><NP><NO.P>61.</NO.P><TXT>Podle čl. 4 odst. 2 směrnice EIA musí členské státy pro záměry uvedené v příloze II, které mohou mít významné negativní vlivy na životní prostředí, určit na základě přezkoumání každého jednotlivého případu nebo jimi stanovených prahových hodnot či kritérií, zda takový záměr musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí.</TXT></NP><NP><NO.P>62.</NO.P><TXT>Ohledně stanovení prahových hodnot nebo kritérií pro určení, zda takový záměr musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, poskytuje čl. 4 odst. 2 písm. b) směrnice EIA skutečně členským státům prostor pro uvážení. Takový prostor pro uvážení je však omezen povinností stanovenou v čl. 2 odst. 1 této směrnice podrobit posouzení vlivů záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Rozsudky Kraaijeveld a další (C‑72/95, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:404">EU:C:1996:404</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 50), WWF a další (C‑435/97, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:418">EU:C:1999:418</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 36) a Salzburger Flughafen (C‑244/12, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:203">EU:C:2013:203</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 29).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>63.</NO.P><TXT>Nezbytnost provést posouzení vlivů na životní prostředí tak může vyplývat přímo z čl. 2 odst. 1, čl. 4 odst. 2 a přílohy II směrnice EIA, pokud záměr spadá pod tuto přílohu a může mít významné vlivy na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudky Kraaijeveld a další (C‑72/95, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:404">EU:C:1996:404</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 61), Wells (C‑201/02, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:12">EU:C:2004:12</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 65) a Salzburger Flughafen (C‑244/12, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:203">EU:C:2013:203</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, body 41 až 43).</P></NOTE>. Rovněž musí příslušné vnitrostátní orgány, kterým je předložena žádost o povolení záměru uvedeného v příloze II této směrnice, přistoupit k zvláštnímu přezkoumání toho, zda s ohledem na kritéria vyjmenovaná v příloze III uvedené směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Viz rozsudek Salzburger Flughafen (C‑244/12, EU: C:2013:203, bod 32).</P></NOTE> je nezbytné provést posuzování vlivů na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudek Mellor (C‑75/08, EU: C:2009:279, bod 51).</P></NOTE>. Mimoto musí mít zúčastnění jednotlivci stejně jako další dotčené vnitrostátní orgány možnost dosáhnout, a to případně i soudní cestou, toho, aby byla splněna povinnost ověření nutnosti provést toto posouzení uložená příslušnému orgánu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Rozsudek Mellor (C‑75/08, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:279">EU:C:2009:279</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 58). Rozsah tohoto práva je ve vztahu k Rakousku předmětem probíhajícího řízení ve věci Gruber (C‑570/13).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>64.</NO.P><TXT>První informace pro posouzení, zda může mít hlubinný vrt významné vlivy na životní prostředí, dává čl. 2 odst. 1 směrnice EIA. Podle tohoto ustanovení se totiž povinnost posouzení vztahuje na záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění. Není tedy důležité jen vytěžené množství, ale musí být zohledněny i další vlastnosti záměru, zejména jeho umístění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Rozsudek Abraham a další (C‑2/07, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:133">EU:C:2008:133</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 38).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>65.</NO.P><TXT>Nelze tedy vyloučit, že vzhledem k okolnostem jednotlivého případu, např. druhu vrtu nebo citlivosti dotčené oblasti, se musí již při jediném hlubinném vrtu počítat s významnými vlivy na životní prostředí.</TXT></NP><?PAGE NO="11"?><NP><NO.P>66.</NO.P><TXT>Právě u záměrů podle přílohy II nicméně navíc platí, že nezohlednění kumulativního účinku více záměrů nesmí mít v praxi za následek, že všechny záměry uniknou povinnosti k posouzení vlivů na životní prostředí, ačkoli jako celek mohou mít významný vliv na životní prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice EIA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz výše body 40 a 43.</P></NOTE>. Podle přílohy III bodů 1 a 2 první odrážky se totiž při posouzení takových záměrů musí zohlednit zejména kumulativní účinky záměrů a stávající způsob využití území.</TXT></NP><NP><NO.P>67.</NO.P><TXT>Proto je třeba při posouzení, zda může mít záměr významné vlivy na životní prostředí, zohlednit i zařízení, která nesouvisejí vždy se záměrem tohoto druhu, ale která jsou s ním spojena v konkrétním jednotlivém případě.</TXT></NP><NP><NO.P>68.</NO.P><TXT>Nejdůležitější kumulativní účinky na životní prostředí, které je třeba při hodnocení hlubinného vrtu zohlednit, jsou další hlubinné vrty, zejména takové, které jsou společně s posuzovaným vrtem technologicky a geologicky propojené v rámci těžební lokality.</TXT></NP><NP><NO.P>69.</NO.P><TXT>Kromě toho Soudní dvůr ze stejných důvodů konstatoval, že v rámci předběžného posouzení, zda záměr <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>…nadzemního vedení elektrické energie<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> může mít podle přílohy II bodu 3 písm. b) směrnice EIA významné vlivy, může být rovněž relevantní rozšíření elektrických spínacích zařízení. To předpokládá zjištění příslušného soudu, že toto rozšíření je součástí záměru, jehož předmětem je vedení elektrické energie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Rozsudek Iberdrola Distribución Eléctrica (C‑300/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:188">EU:C:2014:188</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 29).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>70.</NO.P><TXT>Totéž platí ve věci v původním řízení pro vedení zemního plynu, skladiště zemního plynu a další zařízení: příslušný soud, respektive příslušný orgán, musí ověřit, zda se tato zařízení řadí ke stejnému záměru jako průzkumné vrty. Proti tomu svědčí okolnost, že průzkumný vrt nemá být napojen na vedení zemního plynu nebo na skladiště zemního plynu. Nicméně nelze vyloučit, že k průzkumnému vrtu došlo přinejmenším i z důvodu okolnosti, že v případě úspěchu může být naleziště plynu lehce využito díky existující infrastruktuře.</TXT></NP><NP><NO.P>71.</NO.P><TXT>Dále je třeba do předběžného přezkumu zahrnout otázku, zda vlivy průzkumných vrtů na životní prostředí mohou mít díky vlivům jiných záměrů v lokalitě nebo v okolí, například vedení zemního plynu nebo skladišť zemního plynu, větší váhu, než kdyby tyto záměry neexistovaly.</TXT></NP><NP><NO.P>72.</NO.P><TXT>Konečně je třeba s ohledem na tvrzení obce připomenout, že může existovat i povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">posteriori</HT> v rámci pozdějšího povolení. Kdyby se totiž ukázalo, že od vstupu směrnice EIA v platnost byly provedeny fyzické práce nebo zásahy, jež jakožto záměr ve smyslu uvedené směrnice vyžadovaly posouzení vlivů na životní prostředí, aniž k posouzení došlo v dřívější fázi povolovacího řízení, bylo by nutné tuto skutečnost zohlednit ve fázi vydání pozdějšího povolení a zajistit užitečný účinek uvedené směrnice tím, že takovéto posouzení bude provedeno alespoň v této fázi řízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudek Brussels Hoofdstedelijk Gewest a další (C‑275/09, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:154">EU:C:2011:154</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 37).</P></NOTE>. V případě průzkumného vrtu to v každém případě platí tehdy, pokud je technologicky a geologicky propojen s dřívějšími záměry v těžební lokalitě nebo s ním tvoří společný záměr jiná, dříve vybudovaná infrastruktura.</TXT></NP><NP><NO.P>73.</NO.P><TXT>Na druhou část třetí otázky je tedy třeba odpovědět, že v rámci posouzení, zda hlubinný vrt může mít podle čl. 2 odst. 1, jakož i čl. 4 odst. 2 a 3 ve spojení s přílohou II bodem 2 písm. d) směrnice EIA významné vlivy na životní prostředí, a musí tedy podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, je třeba mimo jiné zohlednit vlivy všech technologicky a geologicky propojených vrtů v těžební lokalitě, vlivy všech dalších zařízení propojených s vrty v rámci jednoho záměru, jakož i kumulaci jeho účinků s jinými záměry v dané lokalitě nebo v okolí.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="12"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>V –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>74.</NO.P><TXT>Navrhuji tedy Soudnímu dvoru, aby na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce odpověděl takto:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>1)</NO.P><TXT>V případě časově a množstevně omezené zkušební těžby zemního plynu, která je prováděna v rámci průzkumného vrtu ke zjištění rentability trvalé těžby zemního plynu, se nejedná o <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>těžbu […] zemního plynu ke komerčním účelům<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="2018" ID="QE0046"/> podle přílohy I bodu 14 směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 2009/31/ES.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V rámci posouzení, zda hlubinný vrt může mít podle čl. 2 odst. 1, jakož i čl. 4 odst. 2 a 3 ve spojení s přílohou II bodem 2 písm. d) směrnice 85/337, ve znění směrnice 2009/31, významné vlivy na životní prostředí, a musí tedy podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, je třeba mimo jiné zohlednit vlivy všech technologicky a geologicky propojených vrtů v těžební lokalitě, vlivy všech dalších zařízení propojených s vrty v rámci jednoho záměru, jakož i kumulaci jeho účinků s jinými záměry v dané lokalitě nebo v okolí.<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>75.</NO.P><TXT>Pro případ, že Soudní dvůr dospěje při odpovědi na první otázku k jinému závěru, měla by se odpověď navržená v bodě 2) stát odpovědí pod bodem 4) a druhá otázka a první část třetí otázky by měly být zodpovězeny takto:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>1)</NO.P><TXT>Příloha I bod 14 směrnice 85/337, ve znění směrnice 2009/31, brání vnitrostátní právní úpravě, která při těžbě zemního plynu váže prahové hodnoty uvedené v tomto bodě na <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>těžbu na jednotlivou sondu<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="2018" ID="QE0048"/>.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V rámci posouzení, zda záměr těžby zemního plynu ke komerčním účelům přesahuje prahovou hodnotu denního vytěženého množství <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> m<HT TYPE="SUP">3</HT> podle přílohy I bodu 14 směrnice 85/337, ve znění směrnice 2009/31, a proto podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, je třeba zohlednit těžbu ze všech technologicky a geologicky propojených vrtů v těžební lokalitě, prováděnou současně.<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>