<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.12-->
  <head>
    <title>2024-11-202411C107202207820-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0782-22-202409742-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="20/11/2024 11:57:21" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="eWLF26nkVmOEs7jVvPMYvz0itDz8COFogMBUSyCfBkbFsEGxMntHvrgYwoicAnWGh3RZPGd6h7KD3FsGKeyro+byzZmm0Agve0ftx9ae6JV9jVfA03XcT1YP8urA/ZhGTjugraTznZHN9ajOc5tmIdrygXTEz1qoaYsF3M95jTk=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="petrhan" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0782" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="petrhan" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 31-10-24 14:54:04" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="0937500ac87d41e7b015f185a9b3badf" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0782" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 7. 11. 2024 – věc C‑782/22</div>
      <div id="rId21" style="default">XX (Smlouvy o investičním životním pojištění)</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      7. listopadu 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Článek 63 odst. 1 SFEU – Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Korporační daň – Zdanění dividend – Rovné zacházení se společnostmi-rezidenty a společnostmi-nerezidenty – Vnitrostátní právní předpisy vyhrazující společnostem-rezidentům možnost odečíst od jejich zdanitelného zisku souvisejícího s dividendami náklady odpovídající jejich závazkům vůči svým klientům v rámci smluv o investičním životním pojištění, jehož výše plnění je vázána na hodnotu podílové jednotky, a plně započíst zdanění dividend proti korporační dani“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑782/22,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Gerechtshof’s-Hertogenbosch (Odvolací soud v Hertogenboschi, Nizozemsko) ze dne 14. prosince 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 14. prosince 2022, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      XX
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Inspektor van de Belastingdienst
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-9" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (první senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      ve složení: T. von Danwitz, místopředseda Soudního dvora vykonávající funkci předsedy prvního senátu, A. Arabadžev a I. Ziemele (zpravodajka), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      generální advokát: P. Pikamäe,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za XX: R van der Jagt, belastingadviseur,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za nizozemskou vládu: M. K. Bulterman a A. Hanje, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za německou vládu: J. Möller a R. Kanitz, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za španělskou vládu: I. Herranz Elizalde, jako zmocněnec,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: A. Ferrand a W. Roels, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-22" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 63 odst. 1 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi XX, společností usazenou ve Spojeném království, a Inspecteur van de Belastingdienst (inspektor daňové správy, Nizozemsko) ve věci vrácení daně stržené v Nizozemsku z dividend, které tato společnost obdržela v letech 2003 až 2010 (dále jen „období dotčené ve věci v původním řízení“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nizozemské právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3.8 Wet inkomstenbelasting 2001 (zákon o dani z příjmů z roku 2001) ve znění použitelném v období dotčeném ve věci v původním řízení stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-27" title="page-1">
      „Ziskem z podnikání (zisk) je celkový přínos, který je pod jakýmkoli názvem a v jakékoli formě získán z podnikání.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 odst. 1 Wet op de vennootschapsbelasting 1969 (zákon o korporační dani z roku 1969) ve znění použitelném v období dotčeném ve věci v původním řízení (dále jen „Wov 1969“) ve spojení s jeho článkem 17 stanoví, že daňoví nerezidenti podléhají v Nizozemsku korporační dani pouze z příjmů získaných v tomto členském státě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 7 odst. 1 a 2 posledně uvedeného zákona je daň od daňových rezidentů vybírána v závislosti na základu daně, tvořeném zdanitelným ziskem dosaženým v průběhu jednoho roku sníženým o odpočitatelné ztráty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 8 odst. 1 téhož zákona uvádí, že zisk se stanoví mj. na základě článku 3.8 zákona o dani z příjmů z roku 2001 ve znění použitelném v období rozhodném ve věci v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 25 odst. 1 Wov 1969 stanoví, že daň z dividend se považuje za zálohu na korporační daň, s výjimkou případů, kdy je daň z dividend vybírána z příjmů nebo zisků, které nejsou součástí nizozemského zdanitelného zisku nebo příjmu dosaženého v průběhu roku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 odst. 1 Wet op de dividendbelasting 1965 (zákon o dani z dividend z roku 1965) ve znění použitelném v období dotčeném ve věci v původním řízení stanoví, že přímá daň zvaná „daň z dividend“ je vybírána od těch, kteří přímo nebo prostřednictvím certifikátů mají příjmy z akcií nebo podílů v akciových společnostech, soukromých společnostech s ručením omezeným, otevřených komanditních společnostech a jiných společnostech se sídlem v Nizozemsku, jejichž kapitál je v plném rozsahu nebo zčásti rozdělen na akcie nebo podíly.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle článku 2 posledně uvedeného zákona je daň z dividend vybírána z příjmů z akcií nebo podílů uvedených v jeho článku 1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 odst. 1 návětí a čl. 3 odst. 1 písm. a) téhož zákona stanoví, že příjem je mj. tvořen přímo nebo nepřímo rozděleným ziskem bez ohledu na jeho označení a formu, včetně zisku vyplaceného při nákupu akcií nebo podílů, s výjimkou dočasných investic, přesahujícího průměrný splacený kapitál dotyčných akcií.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 zákona o dani z dividend z roku 1965 ve znění použitelném v období dotčeném ve věci v původním řízení stanoví, že sazba předmětné daně činí 15 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">XX je registrována ve Spojeném království jako pojišťovací společnost a se svými klienty, kterými jsou převážně institucionální penzijní pojišťovny a zaměstnavatelé usazení ve Spojeném království, uzavírá smlouvy o investičním životním pojištění, jehož výše plnění je vázána na hodnotu podílové jednotky (dále i „IŽP“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě těchto smluv XX investuje pojistné svých klientů s cílem dosáhnout návratnosti investic, přičemž pojistné riziko spojené s penzijními smlouvami uzavřenými mezi klienty a třetími osobami nesou tito klienti. Pojistné klientů je vkládáno do jednoho nebo více košů cenných papírů, které jsou spojeny v podílové jednotky, a klienti za ně obdrží podílové listy. Ti následně získají hodnotu odpovídající počtu těchto listů vynásobenému jejich hodnotou v okamžiku, kdy mají nárok na výplatu. Ta obecně odpovídá okamžiku, kdy jsou tito klienti povinni vyplatit u nich pojištěným osobám penzijní dávky. S výjimkou určení rizikového profilu nemají klienti XX vliv na výběr cenných papírů, do kterých investují, a nemají k těmto cenným papírům žádná práva, mají pouze odvozený ekonomický zájem na hodnotě cenných papírů představovaných podílovými listy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odměna XX za investiční služby nabízené jejím klientům odpovídá procentnímu podílu hodnoty aktiv pro ně spravovaných a částečně závisí na dosažených výnosech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V období dotčeném ve věci v původním řízení koše obsahovaly mj. akcie společností usazených v Nizozemsku. Jimi vyplácené dividendy podléhaly v daném členském státě dani z dividend ve výši 15 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve Spojeném království XX podléhá dani ze zisku a daň z dividend, která byla odvedena Nizozemskému království, nemůže proti ní započíst.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že žádost XX o vrácení daně z dividend vyplacených v období dotčeném ve věci v původním řízení v Nizozemsku i následné odbvolání byly daňovou správou zamítnuty, podala XX žalobu k rechtbank Zeeland-West-Brabant (Soud prvního stupně pro Zéland a Západní Brabantsko, Nizozemsko), který ji rozsudkem ze dne 24. srpna 2020 zamítl jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">XX podala proti uvedenému rozhodnutí žalobu k Gerechtshof’s-Hertogenbosch (Odvolací soud v Hertogenboschi, Nizozemsko), který je předkládajícím soudem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A ten uvádí, že pokud jde o dividendy vyplacené v Nizozemsku, čelí XX rozdílnému daňovému zacházení než daňoví rezidenti. Dividendy vyplacené XX totiž podléhají dani ve výši 15 % z jejich hrubé částky, zatímco daňový rezident, jemuž jsou vyplaceny tytéž dividendy, a nadto vykonává činnosti srovnatelné s činnostmi XX, není ve skutečnosti z titulu těchto dividend zdaněn.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když daňoví rezidenti rovněž podléhají dani z dividend, tato daň pro ně v souladu s čl. 25 odst. 1 Wov 1969 ve skutečnosti představuje pouze zálohu na korporační daň, kterou budou povinni odvést. Daň z dividend, které podléhají daňoví rezidenti, je tak v plném rozsahu započitatelná proti dlužné korporační dani, a je-li tato daň nižší než odvedená daň z dividend, bude jim rozdíl vrácen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud uvádí, že pokud by XX byla usazena v Nizozemsku, byla by korporační daň vybírána pouze z odměny, kterou by pobírala za služby poskytované svým zákazníkům. Čistý základ korporační daně z titulu obdržených dividend by byl nulový, neboť při stanovování zisku by jako náklady bylo zohledněno zvýšení závazků vůči klientům na základě smluv o IŽP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vyplacené dividendy sice nemají jako takové vliv na jednotlivé položky rozvahy XX, tedy na aktiva ani na pasiva, existuje nicméně přímá příčinná souvislost mezi výnosností investic XX a změnami jejích závazků vůči klientům. Vzhledem k tomu, že dividendy jsou rozdělenými zisky, existuje podle předkládajícího soudu ekonomická souvislost mezi těmito dividendami, které jsou součástí výnosu z investic uskutečněných XX, a změnami výše jejích závazků vůči klientům. Pokud by XX byla usazena v Nizozemsku, nepodléhala by vzhledem k této souvislosti z titulu těchto dividend korporační dani.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má za to, že takto rozdílné zacházení s rezidenty a nerezidenty, pokud jde o dividendy vyplácené v Nizozemsku, může představovat omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu čl. 63 odst. 1 SFEU. Co se týče hrubé výše dividend, situace XX je srovnatelná se situací daňového rezidenta, kterému jsou vypláceny stejné dividendy, neboť v obou případech Nizozemské království tyto dividendy zdaňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně vzhledem k tomu, že XX investuje mj. do akcií v Nizozemsku za účelem pokrytí svých závazků vůči klientům v rámci smluv o IŽP a že, odhlédne-li se od odměny, kterou XX pobírá za poskytování svých služeb, a od zanedbatelných nákladů, promítá se návratnost investic do odpovídající změny hodnoty jejích závazků vůči dotčeným klientům, vyvstává otázka, zda je situace XX srovnatelná se situací výše uvedeného rezidenta rovněž z hlediska nákladů, které vyvolává toto zvýšení závazků vůči klientům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má v podstatě za to, že soulad daňového zacházení s dividendami vyplácenými XX s unijním právem nelze jasně vyvodit z judikatury Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Gerechtshof’s-Hertogenbosch (Odvolací soud v Hertogenboschi) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-1">
      „Brání čl. 63 odst. 1 SFEU takové právní úpravě, jako je ta, o kterou se jedná v projednávané věci, podle níž jsou výplaty dividend (kótovaných) společností, které jsou usazeny v Nizozemsku, společnosti se sídlem v jiném členském státě, která do akcií mimo jiné těchto společnosti investovala za účelem pokrytí budoucích platebních závazků, zdaněny srážkovou daní ve výši 15 % z hrubé částky těchto výplat, zatímco dividendy vyplacené společnosti se sídlem v Nizozemsku by za jinak stejných podmínek daní zatíženy nebyly, protože při výpočtu základu daně ze zisku, které by podléhala posledně uvedená společnost, by se zohlednily náklady vyvolané nárůstem budoucích platebních závazků této společnosti, který v téměř plném rozsahu odpovídá (pozitivní) změně hodnoty investic, i když obdržení dividend jako takové ke změně hodnoty těchto závazků nevede?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžné otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 63 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž dividendy vyplacené společností, která je rezidentem v daném členském státě společnosti-nerezidentovi, která do akcií prvně uvedené společnosti investovala za účelem pokrytí budoucích platebních závazků, podléhají dani z dividend činící 15 % jejich hrubé výše, zatímco dividendy vyplacené společnosti-rezidentovi podléhají srážkové dani z dividend, která může být v plné výši započtena proti korporační dani, k níž je tato posledně uvedená společnost povinna, nebo vést k jejímu vrácení, v důsledku čehož je daňové zatížení těchto dividend nulové, protože při výpočtu základu korporační daně jsou zohledňovány náklady vzniklé zvýšením budoucích platebních závazků posledně uvedené společnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K existenci omezení zakázaného ustanovením čl. 63 odst. 1 SFEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury Soudního dvora plyne, že mezi opatření zakázaná podle čl. 63 odst. 1 SFEU jakožto omezení pohybu kapitálu patří taková opatření, která mohou od investování v některém členském státě odradit osoby, které nejsou v tomto státě rezidenty, nebo rezidenty uvedeného členského státu odradit od investování v jiných státech (rozsudky ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia, C‑641/17, EU:C:2019:960, bod 48, a ze dne 29. července 2024, KEVA a další, C‑39/23, EU:C:2024:648, bod 40 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně méně příznivé zacházení členského státu s dividendami vyplácenými společnostem-nerezidentům než s dividendami vyplácenými společnostem-rezidentům může společnosti usazené v jiném členském státě odradit od uskutečnění investic v prvním členském státě, a představuje proto omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě čl. 63 odst. 1 SFEU zakázáno [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia, C‑641/17, EU:C:2019:960, bod 49 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 7. dubna 2022, Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö (Osvobození investičních fondů zřízených podle smluvního práva od daně), C‑342/20, EU:C:2022:276, bod 50].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takové méně příznivé zacházení představuje větší daňové zatížení dividend vyplácených společnostem-nerezidentům, než je zatížení, které nesou společnosti-rezidenti, pokud jde o tytéž dividendy. Totéž platí pro úplné nebo částečné osvobození dividend vyplácených společnostem-rezidentům od daně, zatímco dividendy vyplácené společnostem-nerezidentům podléhají konečné srážkové dani (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia, C‑641/17, EU:C:2019:960, bod 50 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sráží-li členský stát daň z dividend vyplácených společnostmi usazenými v tomto členském státě, Soudní dvůr již rozhodl, že za účelem posouzení, zda jsou právní předpisy uvedeného členského státu slučitelné s čl. 63 odst. 1 SFEU, přísluší dotčenému vnitrostátnímu soudu, který je jako jediný schopen posoudit skutečnosti, které mu byly předloženy, aby ověřil, zda uplatnění srážky u zdroje na dividendy vyplácené společnostem-nerezidentům nevede k tomu, že tyto společnosti v konečném důsledku podléhají v uvedeném členském státě vyššímu daňovému zatížení, než jakému ohledně stejných dividend podléhají rezidenti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 48).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takové ověření musí být provedeno zaprvé s ohledem na daň z dividend, k níž je povinen daňový nerezident, a zadruhé s ohledem na daň z dividend a daň z příjmů nebo korporační daň, k níž je povinen daňový rezident a jejíž základ zahrnuje příjmy plynoucí z akcií, z nichž pocházejí dividendy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 74).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvádí předkládající soud, v projednávaném případě podle nizozemských právních předpisů dotčených v původním řízení dani z dividend podléhají dividendy vyplacené společnostem-rezidentům i nerezidentům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se týče společností-nerezidentů, jimž jsou vyplaceny dividendy, je tato srážka provedena s konečnou platností, takže dividendy podléhají dani činící 15 % jejich hrubé výše.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naproti tomu u společností-rezidentů, jimž jsou vyplaceny dividendy, se jedná o zálohu na korporační daň, k níž jsou tyto povinny, jež může být proti této dani v plné výši započtena nebo být vrácena, pokud daň z dividend výši této korporační daně přesahuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle vysvětlení předkládajícího soudu nepodléhají proto společnosti-rezidenti ve skutečnosti zdanění obdržených dividend, jelikož při stanovení zisku zdaňovaného korporační daní se jako náklady zohlední zvýšení závazků vůči klientům vyplývající ze smluv o IŽP, což vede k tomu, že čistý základ korporační daně z titulu těchto dividend je nulový.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu nizozemská vláda zpochybňuje tvrzení předkládajícího soudu, že daňové zatížení dividend vyplácených společnostem-rezidentům je nulové, a prohlašuje, že zatížení představované daní ve výši 15 % z hrubých dividend, které podléhají dividendy vyplácené společnostem-nerezidentům, musí být srovnáno s daňovým zatížením vyplývajícím z korporační daně, které podléhají dividendy vyplácené společnostem-rezidentům a která v období dotčeném ve věci v původním řízení činila 20 až 34 % z čistých dividend.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba nicméně připomenout, že Soudní dvůr musí při výkladu vnitrostátních ustanovení v zásadě vycházet z posouzení vyplývajícího z předkládacího rozhodnutí. Podle ustálené judikatury totiž Soudní dvůr nemá pravomoc vykládat vnitrostátní právo členského státu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. prosince 2023, Deutsche Wohnen, C‑807/21, EU:C:2023:950, bod 36 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je proto třeba vycházet z předpokladu uváděného předkládajícím soudem a mít za to, že i když je srážka prováděna u dividend vyplácených rezidentským i nerezidentským společnostem, použití mechanismu započtení daně z dividend proti korporační dani, k níž jsou povinny společnosti-rezidenti, jakož i vrácení této daně v případě, kdy je částka korporační daně nižší než sražená daň z dividend, stanoveného nizozemskými právními předpisy dotčenými ve věci v původním řízení ve spojení se způsobem výpočtu daňového základu společností-rezidentů umožňujícím odpočet nákladů spojených se zvýšením závazků vůči klientům vyplývajících ze smluv o IŽP vede k tomu, že dividendy vyplácené těmto společnostem jsou od daně osvobozeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že s dividendami vyplácenými společnostem-nerezidentům je daňově zacházeno méně příznivě než s dividendami vyplácenými společnostem-rezidentům, jelikož prvně uvedené dividendy podléhají konečnému zdanění ve výši 15 %, zatímco ty druhé jsou v konečném důsledku od daně osvobozeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takové znevýhodňující zacházení členského státu s dividendami může odradit společnosti, které nejsou rezidenty v tomto členském státě od investování v něm, a proto představuje omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě čl. 63 odst. 1 SFEU zakázáno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU nicméně není článkem 63 SFEU dotčeno právo členských států uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí v téže situaci, pokud jde o bydliště nebo sídlo či místo, kde je jejich kapitál investován.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury vyplývá, že čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU musí být jakožto výjimka ze základní zásady volného pohybu kapitálu vykládán striktně. Toto ustanovení nemůže být tudíž vykládáno v tom smyslu, že jakékoli daňové právní předpisy obsahující rozlišování mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo sídla či státu, kde investují svůj kapitál, jsou automaticky slučitelné se Smlouvou o FEU [rozsudek ze dne 7. dubna 2022, Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö (Osvobození investičních fondů zřízených podle smluvního práva od daně), C‑342/20, EU:C:2022:276, bod 67 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozdílné zacházení, jež čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU dovoluje, nesmí totiž podle odstavce 3 téhož článku představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování. Soudní dvůr tudíž rozhodl, že takové rozdílné zacházení může být povoleno pouze tehdy, když se týká situací, které nejsou objektivně srovnatelné, nebo v opačném případě, pokud je odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu [rozsudek ze dne 7. dubna 2022, Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö (Osvobození investičních fondů zřízených podle smluvního práva od daně), C‑342/20, EU:C:2022:276, bod 68 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K existenci objektivně srovnatelných situací</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že otázka, zda je přeshraniční situace srovnatelná se situací vnitrostátní, musí být posouzena s ohledem na cíl sledovaný dotčenými vnitrostátními právními předpisy, jakož i na jejich předmět a obsah, a že za účelem posouzení toho, zda rozdílné zacházení vyplývající z dotčených právních předpisů odráží objektivní rozdíl v situaci, musí být brána v úvahu pouze relevantní rozlišovací kritéria stanovená takovými předpisy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. července 2024, Keva a další, C‑39/23, EU:C:2024:648, bod 51 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu se předkládající soud zabývá tím, zda se XX nachází v situaci srovnatelné se situací společnosti-rezidenta, která je příjemcem dividend, z hlediska nákladů vyvolaných zvýšením závazků vůči klientům z titulu smluv o IŽP, které je odrazem zisků společností, do jejichž akcií XX investovala.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba uvést, že uvedený soud neupřesňuje specifický cíl, který sledují nizozemské právní předpisy dotčené v původním řízení tím, že umožňují společnosti-rezidentovi odečíst od základu daně náklady vyvolané zvýšením závazků vůči klientům takové společnosti, kteří uzavřeli takové smlouvy, jako jsou smlouvy dotčené v původním řízení, a pouze zdůrazňuje, že k tomuto odpočtu dochází z titulu vynaložených nákladů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že pokud jde o takové výdaje, jakými jsou náklady na dosažení příjmů, které bezprostředně souvisejí s činností, ze které plynou zdanitelné příjmy v určitém členském státě, nacházejí se rezidenti a nerezidenti tohoto členského státu ve srovnatelné situaci (viz zejména rozsudky ze dne 24. února 2015, Grünewald, C‑559/13, EU:C:2015:109, bod 29; ze dne 8. listopadu 2012, Komise v. Finsko, C‑342/10, EU:C:2012:688, bod 37; ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 57, jakož i ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia, C‑641/17, EU:C:2019:960, bod 74).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s judikaturou Soudního dvora výdaje vzniklé v důsledku této činnosti s touto činností přímo souvisejí, a jsou tudíž pro její výkon nezbytné (rozsudky ze dne 24. února 2015, Grünewald, C‑559/13, EU:C:2015:109, bod 30 a citovaná judikatura; ze dne 13. července 2016, Brisal a KBC Finance Ireland, C‑18/15, EU:C:2016:549, bod 46, a ze dne 6. prosince 2018, Montag, C‑480/17, EU:C:2018:987, bod 33).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr rozhodl, že pokud jde o příjem obdržený ve formě dividend, taková přímá souvislost existuje pouze u nákladů přímo souvisejících se samotným přijetím dividend (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, body 58 a 59).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Taková souvislost tedy neexistuje, pokud jde o odpočet dividendy zahrnuté do pořizovací ceny akcií, jelikož takový odpočet má za cíl stanovit jejich skutečnou pořizovací cenu, ani pokud jde o náklady na financování, jelikož ty se vztahují k držení akcií, z nichž plynou dividendy, jako takovému (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 60).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravdou, že se jeví, že zvýšení závazků vůči klientům nemůže souviset se samotným přijetím dividend ve smyslu judikatury citované v bodě 50 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Samotná tato skutečnost však neumožňuje dospět k závěru, že situace rezidentských a nerezidentských příjemců dividend nejsou z pohledu nizozemských právních předpisů dotčených v původním řízení srovnatelné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 55 a 81 rozsudku ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia (C‑641/17, EU:C:2019:960), následujícího po rozsudku ze dne 17. září 2015, Miljoen a další (C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608), totiž Soudní dvůr v podstatě rozhodl, že penzijní fond-nerezident, který na základě vlastního rozhodnutí nebo práva platného ve státě, v němž je rezidentem, používá obdržené dividendy na financování penzí, které bude muset v budoucnu vyplatit, se z hlediska vnitrostátní právní úpravy, podle které při výpočtu korporační daně dividendy obdržené takovým fondem vedou pouze k mírnému, případně v určitých případech k vůbec žádnému, zvýšení jeho hospodářského výsledku podléhajícího dani, nachází v situaci srovnatelné se situací penzijního fondu-nerezidenta. Soudní dvůr v uvedeném bodě 55 skutečně uvedl, že takové obdržení dividend má za následek odpovídající zvýšení technických rezerv a zdanitelný hospodářský výsledek dotyčného penzijního fondu-rezidenta se zvyšuje pouze tehdy, pokud se výnosy z mimoúčetních investic nepřipíší na účet jednotlivých smluv tohoto fondu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 79 a 80 téhož rozsudku měl totiž Soudní dvůr za to, že ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek, existuje příčinná souvislost mezi přijetím dividend, zvýšením matematických rezerv a dalších složek pasiv a nezvýšením daňového základu fondu-rezidenta a dále že taková vnitrostátní právní úprava, která umožňuje úplné nebo téměř úplné osvobození dividend vyplácených penzijním fondům-rezidentům od daně, tak usnadňuje akumulaci kapitálu takových fondů, třebaže všechny penzijní fondy jsou v zásadě povinny investovat pojistné na kapitálovém trhu, aby vytvořily příjem ve formě dividend, který jim umožní plnit jejich budoucí závazky vyplývající z pojistných smluv.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr tak měl za to, že povinnosti penzijních fondů týkající se investování pojistného a použití obdržených dividend na financování penzí mohou zakládat srovnatelnost rezidentských a nerezidentských penzijních fondů z pohledu vnitrostátní právní úpravy, která způsobem výpočtu základu korporační daně umožňuje úplné nebo téměř úplné osvobození dividend vyplácených penzijním fondům-rezidentům od daně, pokud existuje příčinná souvislost mezi přijetím dividend a náklady představovanými těmito povinnostmi vyplývajícími z činnosti takových fondů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci předkládající soud uvádí, že taková společnost, jako je XX, sice není penzijním fondem, její činnost se však vyznačuje tím, že investuje mj. do akcií v Nizozemsku za účelem pokrytí svých závazků vůči svým klientům v rámci smluv o IŽP a jí získané příjmy z investic vedou k odpovídající změně hodnoty jejích závazků vůči klientům na základě těchto smluv.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má mimoto za to, že existuje přímá příčinná souvislost mezi výnosností investic a variacemi závazků a právě z důvodu této souvislosti společnost-rezident nepodléhá korporační dani z těchto dividend, jelikož ty představují rozdělený zisk a existuje ekonomická souvislost mezi uvedenými dividendami a změnou výše závazků vůči klientům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ukáže-li se přitom s ohledem na zvláštní účel investičních činností, že vnitrostátní právní úprava uznává takovou přímou souvislost mezi dividendami obdrženými společnostmi-rezidenty a změnou výše závazků vůči jejich klientům, což musí určit předkládající soud, bylo by třeba konstatovat, že pokud jde o dividendy nizozemského původu, společnost-nerezident se nachází v situaci objektivně srovnatelné se situací společnosti-rezidenta, jelikož taková společnost-nerezident vykonává stejnou činnost a dividendy, které obdrží, vedou ke změně výše závazků vůči jejím klientům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto vnitrostátní právní úprava sice uznává přímou souvislost mezi dividendami obdrženými společnostmi-rezidenty a změnou výše závazků vůči jejich klientům, která může být odečtena od základu korporační daně, předkládajícímu soudu však přísluší, aby přezkoumal, zda cílem takového mechanismu není jednoduše dividendy vyplácené společnostem-rezidentům, které uzavírají smlouvy o IŽP, osvobodit od daně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. listopadu 2012, Komise v. Finsko, C‑342/10, EU:C:2012:688, bod 42).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora platí, že jakmile členský stát jednostranně nebo prostřednictvím smluv podrobí dani z příjmů nejen daňové rezidenty, ale rovněž daňové nerezidenty, pokud jde o dividendy, které obdrží od společnosti-rezidenta, blíží se situace uvedených daňových nerezidentů situaci daňových rezidentů (rozsudky ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 67, a ze dne 13. listopadu 2019, College Pension Plan of British Columbia, C‑641/17, EU:C:2019:960, bod 66 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nebezpečí řetězového zdanění nebo ekonomického dvojího zdanění je totiž nezávisle na jakémkoli zdanění v jiném členském státě způsobeno samotným výkonem daňové pravomoci tímto členským státem. V takovém případě k tomu, aby daňoví nerezidenti, kteří jsou příjemci dividend, nebyli vystaveni omezení volného pohybu kapitálu, které je v zásadě zakázáno článkem 63 SFEU, musí stát, v němž je vyplácející společnost rezidentem, dbát na to, aby se v souvislosti s mechanismem upraveným jeho vnitrostátním právem za účelem zabránění řetězovému zdanění nebo ekonomickému dvojímu zdanění nebo jeho zmírnění ve vztahu k daňovým nerezidentům uplatňovalo rovnocenné zacházení jako ve vztahu k daňovým rezidentům (rozsudek ze dne 17. září 2015, Miljoen a další, C‑10/14, C‑14/14 a C‑17/14, EU:C:2015:608, bod 68 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě, že předkládající soud zjistí, že se společnost-rezident nachází v situaci objektivně srovnatelné se společností-rezidentem, bude třeba v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 44 tohoto rozsudku posoudit, zda rozdílné zacházení dotčené ve věci v původním řízení může být případně odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K existenci naléhavého důvodu obecného zájmu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba uvést, že takové důvody nebyly v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ani nizozemskou vládou zmíněny. Za těchto podmínek je případně na předkládajícím soudu, aby zkoumal možné odůvodnění cíli sledovanými vnitrostátními právními předpisy dotčenými ve věci v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Německá vláda však měla ve svém písemném vyjádření za to, že v projednávaném případě je případné omezení volného pohybu kapitálu odůvodněno nezbytností chránit rozdělení daňových pravomocí mezi členskými státy i soudržnost vnitrostátního daňového systému. Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi, která předkládajícímu soudu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen, je třeba zkoumat, zda tyto naléhavé důvody obecného zájmu mohou odůvodnit takové omezení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Německá vláda tvrdí, že v prvé řadě neodpočitatelnost nákladů související se zvýšením platebních závazků vyplývajících ze smluv o investování pojistného slouží k zachování rozdělení daňových pravomocí dohodnutého mezi státy, jelikož lze předpokládat, že XX může ve státě svého rezidentsví odečíst daňové náklady spojené se zvýšením závazků vůči svým klientům z důvodu souvislosti s investováním pojistného na účet penzijních společností a z toho plynoucí odměnou. Další odpočet při zdanění příjmů z dividend v Nizozemsku by přitom v důsledku toho vedl ke dvojímu daňovému zvýhodnění, které by bylo v rozporu s platným rozdělením daňových pravomocí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A ve druhé řadě existuje korelace mezi dotčeným daňovým zvýhodněním a jeho kompenzací určitou daňovou zátěží, která umožňuje použít odůvodnění vycházející z nezbytnosti zachovat soudržnost daňového systému dotyčného členského státu. Daňové výdaje XX vyplývající případně ze zvýšení závazků vůči klientům jsou totiž přímo spojeny s odměnami, které obdržela za investování pojistného a v Nizozemsku nepodléhají zdanění. Vyloučení odpočítatelnosti případných výdajů spojených se zvýšením závazků vůči klientům v rámci zdanění dividend obdržených XX se tak řídí symetrickou logikou a představuje zrcadlový protějšek nezdanění odměn pocházejících z investování pojistného.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé z judikatury Soudního dvora vyplývá, že ochrana vyváženého rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členské státy patří mezi naléhavé důvody obecného zájmu, které mohou odůvodnit omezení volného pohybu kapitálu, například vnitrostátním opatřením majícím za cíl předcházet jednáním, která mohou ohrozit právo členského státu uplatňovat svou daňovou pravomoc ve vztahu k činnostem vykonávaným na jeho území (rozsudek ze dne 16. června 2022, ACC Silicones, C‑572/20, EU:C:2022:469, bod 53 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takový důvod však nemůže odůvodnit zdanění společností-nerezidentů, které jsou příjemci dividend, členským státem, který se rozhodl nezdanit společnosti-rezidenty v souvislosti s tímto typem příjmů (rozsudek ze dne 16. června 2022, ACC Silicones, C‑572/20, EU:C:2022:469, bod 54 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když se v projednávaném případě Nizozemské království rozhodlo vykonávat svou daňovou pravomoc ve vztahu ke všem dividendám obdrženým v něm rezidentskými i nerezidentskými společnostmi, tento členský stát se rovněž rozhodl, jak vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, zcela neutralizovat zatížení těchto dividend srážkovou daní, jsou-li vypláceny společnostem-rezidentům. Za těchto podmínek nemůže ochrana vyváženého rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členské státy odůvodnit zdanění společností usazených v jiných členských státech ve vztahu k tomuto typu příjmů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2022, ACC Silicones, C‑572/20, EU:C:2022:469, bod 55).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé v rozsahu, v němž německá vláda v rámci argumentu týkajícího se rozdělení daňových pravomocí mezi členskými státy ve skutečnosti uplatňuje vůli zamezit dvojímu odpočtu nákladů, je třeba uvést, že členský stát je oprávněn ověřit, že náklady zatěžující dividendy, jejichž odpočet je takto požadován, nemohou být v jiném členském státě považovány za náklady zatěžující jiné příjmy, například příjmy plynoucí z odměny vyplacené klienty společnosti za uskutečněné investice, a že z tohoto důvodu nemohou být v tomto jiném členském státě odpočteny z uvedených příjmů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně tím, že se bez dalšího upřesnění omezila na uvedení případné existence rizika, že v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, by mohly být náklady zatěžující dividendy odpočteny podruhé ve státě, v němž je společnost, která je jejich příjemcem, rezidentem, aniž by prokázala, proč by uplatnění ustanovení směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného (Úř. věst. 1977, L 336, s. 15; Zvl. vyd. 09/01, s. 63) ve znění směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004 (Úř. věst. 2004, L 359, s. 30), která platila v období dotčeném ve věci v původním řízení, nedokázalo tomuto riziku zamezit, německá vláda neumožňuje Soudnímu dvoru posoudit dosah tohoto argumentu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 24. února 2015, Grünewald, C‑559/13, EU:C:2015:109, bod 52, a ze dne 13. července 2016, Brisal a KBC Finance Ireland, C‑18/15, EU:C:2016:549, bod 38).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, pokud jde o argument vycházející z nutnosti zachovat soudržnost daňového systému Nizozemského království, je třeba konstatovat, že ten vychází z předpokladu, že náklady plynoucí ze zvýšení závazků vůči klientům nemají přímou souvislost s činností, ze které plynuly zdanitelné příjmy ve formě dividend v tomto členském státě, ale vztahují se k odměně získané společností, která je příjemcem dividend, od jejích klientů za investice, které pro ně uskutečnila. V případě takové společnosti-nerezidenta, jako je XX, přitom taková odměna nepodléhá v Nizozemsku dani.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak však vyplývá z bodu 59 tohoto rozsudku, pokud jde o zohlednění nákladů souvisejících se zvýšením závazků vůči klientům, nachází se společnost-nerezident v situaci srovnatelné se situací společnosti-rezidenta pouze tehdy, pokud daňový režim členského státu, v němž je společnost vyplácející tyto dividendy rezidentem, uznává přímou spojitost mezi uvedenými dividendami a uvedenými náklady. Nizozemské království má přitom pravomoc zdaňovat dividendy z nizozemského zdroje vyplácené společnostem-rezidentům i společnostem-nerezidentům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nutnosti zachovat rozdělení daňových pravomocí mezi členskými státy, zabránit dvojímu zohlednění nákladů a chránit soudržnost vnitrostátního daňového systému se proto nelze dovolávat za účelem odůvodnění omezení volného pohybu kapitálu dotčeného ve věci v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené důvody je třeba na položenou otázku odpovědět, že čl. 63 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž dividendy vyplacené společností, která je rezidentem v daném členském státě, společnosti-nerezidentovi, která do akcií prvně uvedené společnosti investovala za účelem pokrytí budoucích platebních závazků, podléhají dani z dividend činící 15 % jejich hrubé výše, zatímco dividendy vyplacené společnosti-rezidentovi podléhají srážkové dani z dividend, která může být v plné výši započtena proti korporační dani, k níž je tato posledně uvedená společnost povinna, nebo vést k jejímu vrácení, v důsledku čehož je daňové zatížení těchto dividend nulové, protože jsou při výpočtu základu korporační daně zohledňovány náklady vzniklé zvýšením budoucích platebních závazků posledně uvedené společnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-109" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-110" title="page-1">
      Článek 63 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž dividendy vyplacené společností, která je rezidentem v daném členském státě, společnosti-nerezidentovi, která do akcií prvně uvedené společnosti investovala za účelem pokrytí budoucích platebních závazků, podléhají dani z dividend činící 15 % jejich hrubé výše, zatímco dividendy vyplacené společnosti-rezidentovi podléhají srážkové dani z dividend, která může být v plné výši započtena proti korporační dani, k níž je tato posledně uvedená společnost povinna, nebo vést k jejímu vrácení, v důsledku čehož je daňové zatížení těchto dividend nulové, protože jsou při výpočtu základu korporační daně zohledňovány náklady vzniklé zvýšením budoucích platebních závazků posledně uvedené společnosti.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-111" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: nizozemština.</p>
</body>
</html>
