C_202604817CS.000101.fmx.xml

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2025

(C/2026/4817)

OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ

FINANČNÍ VÝKAZY ERF

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU A SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2025

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2025

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rok 2025 byla sestavena v souladu s hlavou X finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

Potvrzuji svou odpovědnost za to, že je roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu sestavena a zveřejněna v souladu s článkem 18 finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond.

Všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropského rozvojového fondu a o plnění rozpočtu, mi předložily schvalující osoba a EIB, jež zároveň zaručily spolehlivost předložených údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě uvedených údajů a provedených kontrol, jež jsem považovala k podpisu účetní závěrky za potřebné, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropského rozvojového fondu.

Niall BOHAN

účetní

22. června 2026

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1. KONTEXT

Evropská unie (dále jen „EU“) spolupracuje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem těchto vztahů je podpora hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a především omezení a odstranění chudoby v dlouhodobém horizontu prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem EU spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k provádění těchto strategií uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky, které EU přiděluje na rozvojovou spolupráci, pocházejí ze tří zdrojů:

—	rozpočtu EU;

—	Evropského rozvojového fondu (ERF) a

—	Evropské investiční banky (EIB).

ERF není financován z rozpočtu EU. Byl zřízen na základě vnitřní dohody mezi zástupci členských států zasedajícími v Radě a je spravován zvláštním výborem. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise (dále jen „Komise“). Investiční facilitu spravuje EIB.

ERF tvoří více jednotlivých ERF, z nichž každý se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením. To ukládá povinnost sestavit konkrétní finanční výkazy. Kromě toho jsou tyto finanční výkazy v souhrnné podobě, která poskytuje celkový přehled o finančním stavu zdrojů, za něž Komise odpovídá.

Až do roku 2021, kdy 11. ERF dospěl do závěrečné fáze, neboť dne 31. prosince 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, byl ERF hlavním nástrojem k poskytování pomoci určené na rozvojovou spolupráci ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Od roku 2021 je však spolupráce EU se zeměmi AKT a ZZÚ financována z rozpočtu EU.

Investiční facilita byla zřízena v rámci dohody o partnerství AKT-EU, spravuje ji EIB a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT. Financovány z ní jsou většinově (nikoli však výlučně) soukromé investice. Investiční facilita je navržena jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; sama se tedy obnovuje a je finančně nezávislá. Vzhledem k tomu, že investiční facilita není spravována Komisí, není konsolidována v první části roční účetní závěrky, jež uvádí finanční výkazy ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investiční facility, které sestavila EIB, jsou uvedeny ve zvláštní části roční účetní závěrky ERF (část II), čímž je podán úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

2. JAK JE ERF FINANCOVÁN?

Rada schválila dne 2. prosince 2013 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu EU, ale že bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

ERF má na rozdíl od rozpočtu EU víceletý charakter. Každý ERF stanoví celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce zpravidla na dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na více let, mohou být přidělené prostředky využity během celé doby fungování ERF. Skutečnost, že rozpočty se stanovují na období několika let a nikoliv na jeden rok, je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu ERF posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroje ERF jsou příspěvky ad hoc od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni setkávali zástupci členských států a rozhodovali o celkové částce přidělené do fondu a zkontrolovali jeho čerpání.

ERF spravuje Komise v souladu s politikou rozvojové spolupráce EU. Jelikož členské státy mají souběžně s touto politikou EU i svou vlastní politiku rozvojové pomoci, musí se v této oblasti v zájmu komplementarity s EU koordinovat.

Kromě těchto příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3. ČINNOSTI ERF PO DNI 31. PROSINCE 2020

Komise v současné době pracuje na uzavření 9. ERF (který probíhal v letech 2000–2007) a který zahrnoval zbývající zůstatky převedené z 8. ERF (který probíhal v letech 1995 až 2000) v souladu s ustanoveními části 3 finančního nařízení (2) pro 9. ERF. V současné době stále existuje 4 nedokončených smluv financovaných z 9. ERF, které budou uzavřeny ve stanoveném časovém rámci, což přispěje k dokončení činností a projektů spojených s 9. ERF. ERF může být plně uzavřen až po skončení všech smluv a po dokončení jejich hodnocení a auditů.

Uzavírání 10. ERF (který probíhal v letech 2008 až 2013) postupuje dobře, neboť 97,97 % jeho smluv již bylo uzavřeno. Provozní a finanční uzávěrka zbývajících smluv však bude nějakou dobu trvat. Pro finanční uzávěrku je nutné zahájit a dokončit všechna nezbytná hodnocení, audity a zpětné získávání prostředků.

Jedenáctý ERF (který probíhal v letech 2014 až 2020) dospěl do závěrečné fáze dne 31. prosince 2020, kdy vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti. Toto ustanovení stanoví konečné datum pro závazky, což znamená, že od roku 2021 nelze v rámci 11. ERF přijímat žádná další rozhodnutí o financování. Provádění opatření, pro něž již byly přijaty závazky, však pokračuje i po tomto datu. Vzhledem k dlouhé době trvání některých projektů se očekává, že řada smluv potrvá do roku 2035 a v některých případech dokonce do roku 2040. Konečné datum uzavření ERF by se navíc mohlo ještě oddálit, pokud by bylo přijato rozhodnutí o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno. V důsledku toho nelze datum uzavření 11. ERF pevně stanovit. Toto datum se bude odvíjet od úplného provedení všech probíhajících operací, jakož i od dokončení následných auditů, hodnocení a finančního schválení všech účetních závěrek.

Podle současného víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je spolupráce EU se zeměmi AKT začleněna do Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa. Stejně tak se na spolupráci se zámořskými zeměmi a územími nyní vztahuje rozhodnutí o přidružení zámoří. Do roku 2021 byly programy ERF financovány z dobrovolných příspěvků členských států EU, od roku 2021 jsou však rozvojové programy financovány z rozpočtu EU. Z toho rovněž plyne, že financování programů rozvoje podléhá schválení Evropským parlamentem a že transakce musí být v souladu s finančními nařízeními EU stejně jako jiné financované programy v EU.

4. ROČNÍ VÝKAZY

4.1 ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

V souladu s čl. 18 odst. 3 finančního nařízení pro ERF se finanční výkazy ERF sestavují podle pravidel akruálního účetnictví, které vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla přijatá účetním Komise používají všechny orgány a subjekty EU, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a zveřejňování účetních závěrek a aby se tak harmonizovalo sestavování finančních výkazů. Tato účetní pravidla EU rovněž používá ERF s přihlédnutím ke specifičnosti jeho činností.

Vypracováním roční účetní závěrky ERF je pověřen účetní Komise, který je účetním ERF a zajišťuje, aby roční účetní závěrka ERF podávala věrný a poctivý obraz finanční pozice ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

Část I: Prostředky spravované Komisí

(i)	Finanční výkazy ERF, včetně vysvětlivek a finančních výkazů pro každý jednotlivý ERF. Tyto výkazy rovněž zahrnují příspěvky do svěřenského fondu EU Bêkou a svěřenského fondu EU pro Afriku.

(ii)	Za sestavení finančních výkazů svěřenského fondu EU Bêkou a svěřenského fondu EU pro Afriku odpovídá účetní Komise a tyto výkazy jsou předmětem externího auditu, jejž provádí soukromá auditorská společnost.

(iii)

Konsolidované finanční výkazy ERF a svěřenských fondů EU

(iv)	Zpráva o finančním plnění ERF

Část II: Finanční prostředky spravované EIB – výroční zpráva o provádění

(i)	Finanční výkazy investiční facility

Roční účetní závěrku ERF musí Komise přijmout nejpozději do 31. července roku následujícího po rozvahovém dni a poté ji předložit Evropskému parlamentu a Radě k udělení absolutoria.

5. AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1 AUDIT

Roční účetní závěrku ERF kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr (EÚD), který pro Evropský parlament a Radu vypracovává výroční zprávu.

5.2 ABSOLUTORIUM

Závěrečnou kontrolou finančního plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce je absolutorium. Po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Evropského parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy EÚD (včetně prohlášení o věrohodnosti) a odpovědí Komise na otázky a žádosti o doplňující informace ze strany orgánu příslušného k udělení absolutoria.

HLAVNÍ UDÁLOSTI FINANČNÍHO PLNĚNÍ 2025

*	Čistá částka, pouze 10. a 11. ERF

Plnění rozpočtu

V roce 2025 byly rámci 10. a 11. ERF provedeny čisté platby ve výši 893 milionů EUR. Celková částka hrubých plateb pro ERF v roce 2025 činila 949,98 milionu EUR, což představuje 95 % cílové částky 1 000 milionů EUR, která byla sdělena členským státům.

V roce 2022 Rada jednomyslně rozhodla o opětovném použití prostředků uvolněných z 10. a 11. ERF ve výši 600 milionů EUR za účelem financování opatření k řešení krize v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářského šoku v zemích AKT v důsledku válečné agrese Ruska proti Ukrajině. Těchto 600 milionů EUR Komise vyčlenila na závazky v roce 2022 a do roku 2025 vyplatila 450 milionů EUR.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—	předběžné financování (viz poznámka 2.2): snížení o 219 milionů EUR, které do značné míry odráží postupné uzavírání ERF a z toho vyplývající snížení počtu nových smluv. V roce 2025 bylo podepsáno pouze 21 smluv, v porovnání s tím bylo v roce 2024 podepsáno 181 smluv;

—	peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (viz poznámka 2.5): snížení o 125 milionů EUR především v důsledku nižších příspěvků od dárců, které se snížily z 1 200 milionů EUR v roce 2024 na 800 milionů EUR v roce 2025;

—	výdaje příštích období (viz poznámka 2.8): snížení o 79 milionů EUR v důsledku snížení počtu otevřených smluv na konci roku, u nichž dosud nebyly potvrzeny žádosti o proplacení nákladů; a

—	nástroje pomoci (viz poznámka 3.4): celkové snížení o 193 milionů EUR zejména v důsledku snížení výdajů v rámci 11. ERF, které se ze 1 145 milionů EUR v roce 2024 snížily na 953 milionů EUR v roce 2025. Tento trend je v souladu s tím, jak od roku 2021 klesá objem nově podepsaných smluv.

ČÁST I

FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ

OBSAH

FINANČNÍ VÝKAZY ERF

ROZVAHA ERF

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF

ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF

KOMENTÁŘ K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU A SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2025

ROZVAHA

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2025

ROZVAHA

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

ČÁST I.1

FINANČNÍ VÝKAZY ERF (3)

ROZVAHA ERF

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2.1	116	128
Předběžné financování	2.2	492	500
Příspěvky do svěřenského fondu	2.3	87	188
Pohledávky ze směnných transakcí	2.4	5	5
		700	821
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2.1	1	5
Předběžné financování	2.2	532	742
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.4	37	37
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	2.5	286	411
		856	1 194
AKTIVA CELKEM		1 556	2 016
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	2.6	(1 )	(1 )
		(1 )	(1 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.6	–	(2 )
Závazky	2.7	(187 )	(256 )
Výdaje příštích období	2.8	(695 )	(774 )
		(882 )	(1 032 )
ZÁVAZKY CELKEM		(883 )	(1 032 )
ČISTÁ AKTIVA		673	983
REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	2.9	56 488	55 704
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2.9	2 252	2 252
Výsledek hospodaření minulých let		(56 973 )	(55 733 )
Výsledek hospodaření za běžný rok		(1 094 )	(1 240 )
ČISTÁ AKTIVA		673	983

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF

v milionech EUR
	Poznámka	2025	2024
PŘÍJMY
Příjmy z nesměnných transakcí
Inkaso nákladů	3.1	12	41
		12	41
Příjmy ze směnných transakcí
Finanční příjmy	3.2	8	19
Ostatní příjmy	3.2	20	71
		28	90
Příjmy celkem		40	131
VÝDAJE
Prováděné jinými subjekty	3.3	(4 )	(4 )
Nástroje pomoci	3.4	(1 043 )	(1 237 )
Výdaje na spolufinancování	3.5	(1 )	(17 )
Finanční výdaje	3.6	(40 )	(3 )
Ostatní výdaje	3.7	(46 )	(110 )
Výdaje celkem		(1 133 )	(1 371 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		(1 094 )	(1 240 )

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF

v milionech EUR
	Poznámka	2025	2024
Výsledek hospodaření za běžný rok		(1 094 )	(1 240 )
Provozní činnosti
Navýšení kapitálu – příspěvky (netto)		784	1 138
(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů		101	28
(Zvýšení)/snížení předběžného financování		219	287
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí		(0 )	(12 )
Zvýšení/(snížení) rezerv		(2 )	(0 )
Zvýšení/(snížení) finančních závazků		0	(2 )
Zvýšení/(snížení) závazků		(68 )	(136 )
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období		(79 )	(210 )
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku		15	(42 )
ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK		(125 )	(190 )
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů		(125 )	(190 )
Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku	2.5	411	601
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	2.5	286	411

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF

v milionech EUR
	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)
ZŮSTATEK K 31.12.2023	60 607	6 040	54 566	(55 732 )	2 252	1 086
Navýšení kapitálu – příspěvky	(62 )	(1 200 )	1 138	—	—	1 138
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 240 )	—	(1 240 )
ZŮSTATEK K 31.12.2024	60 544	4 840	55 704	(56 973 )	2 252	983
Navýšení kapitálu – příspěvky	(16 )	(800 )	784	—	—	784
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 094 )	—	(1 094 )
ZŮSTATEK K 31.12.2025	60 528	4 040	56 488	(58 066 )	2 252	673

ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR
	31.12.2025					31.12.2024
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2.1	—	12	104	116	—	14	114	128
Předběžné financování	2.2	—	382	110	492	—	418	82	500
Příspěvky do svěřenského fondu	2.3	31	9	47	87	31	9	148	188
Pohledávky ze směnných transakcí		—	—	5	5	—	—	5	5
		31	403	266	700	31	441	349	821
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva		—	—	1	1	—	—	5	5
Předběžné financování	2.2	—	50	481	532	6	81	655	742
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.4	—	15	23	37	—	21	16	37
Spojovací účty ERF		(207 )	168	39	—	(207 )	227	(20 )	—
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	2.5	—	—	286	286	—	—	411	411
		(207 )	233	830	856	(201 )	329	1 067	1 194
AKTIVA CELKEM		(176 )	636	1 096	1 556	(170 )	770	1 415	2 016
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	2.6	—	—	(1 )	(1 )	—	—	(1 )	(1 )
		—	—	(1 )	(1 )	—	—	(1 )	(1 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY					—
Rezervy	2.6	—	—	—	—	—	—	(2 )	(2 )
Závazky	2.7	—	(16 )	(171 )	(187 )	(0 )	(25 )	(230 )	(256 )
Výdaje příštích období	2.8	—	(34 )	(661 )	(695 )	(0 )	(71 )	(703 )	(774 )
		—	(50 )	(832 )	(882 )	(0 )	(96 )	(935 )	(1 032 )
ZÁVAZKY CELKEM		—	(50 )	(832 )	(883 )	(0 )	(96 )	(936 )	(1 032 )
					—
ČISTÁ AKTIVA		(176 )	586	263	673	(170 )	674	479	983
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	2.9	10 434	20 816	25 237	56 488	10 435	20 819	24 449	55 704
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2.9	2 252	—	—	2 252	2 252	—	—	2 252
Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF	2.9	(510 )	(187 )	696	—	(510 )	(187 )	696	—
Výsledek hospodaření minulých let		(12 348 )	(19 959 )	(24 666 )	(56 973 )	(12 348 )	(19 887 )	(23 497 )	(55 733 )
Výsledek hospodaření za běžný rok		(5 )	(85 )	(1 004 )	(1 094 )	—	(72 )	(1 169 )	(1 240 )

ČISTÁ AKTIVA		(176 )	586	263	673	(170 )	674	479	983

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR
		2025				2024
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem	9. ERF	10. ERF	11th ERF	Celkem
PŘÍJMY
Příjmy z nesměnných transakcí
Inkaso nákladů	3.1	1	5	5	12	1	28	12	41
		1	5	5	12	1	28	12	41
Příjmy ze směnných transakcí
Finanční příjmy	3.2	—	—	8	8	—	1	18	19
Ostatní příjmy	3.2	—	1	19	20	2	4	65	71
		—	2	26	28	2	5	83	90
Příjmy celkem		2	6	32	40	3	33	95	131
VÝDAJE
Prováděné jinými subjekty	3.3	—	—	(4 )	(4 )	—	—	(4 )	(4 )
Nástroje pomoci	3.4	(8 )	(83 )	(953 )	(1 043 )	(2 )	(90 )	(1 145 )	(1 237 )
Výdaje na spolufinancování	3.5	—	(1 )	—	(1 )	—	(12 )	(5 )	(17 )
Finanční výdaje	3.6	2	(3 )	(39 )	(40 )	—	5	(9 )	(3 )
Ostatní výdaje	3.7	(1 )	(5 )	(40 )	(46 )	(2 )	(7 )	(101 )	(110 )
Výdaje celkem		(6 )	(91 )	(1 036 )	(1 133 )	(3 )	(104 )	(1 264 )	(1 371 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		(5 )	(85 )	(1 004 )	(1 094 )	—	(72 )	(1 169 )	(1 240 )

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF

v milionech EUR
9. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31.12.2023	10 442	—	10 442	(12 348 )	2 252	(509 )	(163 )
Převody do/z 10. ERF	—	—	—	—	—	—	—
Převody do/z 10. a 11. ERF	—	—	—	—	—	(1 )	(1 )
Vrácení částek členským státům	(6 )	—	(6 )	—	—	—	(6 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	0	—	—	0
ZŮSTATEK K 31.12.2024	10 435	1	10 435	(12 348 )	2 252	(510 )	(170 )
Navýšení kapitálu – příspěvky	—	—	—	—	—	—	—
Převody do/z 10. a 11. ERF	—	—	—	—	—	—	—
Vrácení částek členským státům	(1 )	—	(1 )	—	—	—	(1 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(5 )	—	—	(5 )
ZŮSTATEK K 31.12.2025	10 434	—	10 434	(12 353 )	2 252	(510 )	(176 )

v milionech EUR
10. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31.12.2023	20 834	—	20 834	(19 886 )	—	(120 )	827
Převody do/z 8. a 9. ERF	—	—	—	—	—	1	1
Převody do/z 11. ERF	—	—	—	—	—	(68 )	(68 )
Vrácení částek členským státům	(15 )	—	(15 )	—	—	—	(15 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(72 )	—	—	(72 )
ZŮSTATEK K 31.12.2024	20 819	—	20 819	(19 959 )	—	(187 )	674
Převody do/z 8. a 9. ERF	—	—	—		—	—	—
Převody do/z 11. ERF	—	—	—		—	—	—
Vrácení částek členským státům	(3 )	—	(3 )		—	—	(3 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(85 )	—	—	(85 )
ZŮSTATEK K 31.12.2025	20 816	—	20 816	(20 044 )	—	(187 )	586

v milionech EUR
11. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+ (F)
ZŮSTATEK K 31.12.2023	29 331	6 040	23 290	(23 498 )	—	628	422
Navýšení kapitálu – příspěvky	—	(1 200 )	1 200	—	—	68	1 268
Vrácení částek členským státům	(41 )	—	(41 )	—	—	—	(41 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 169 )		—	(1 169 )
ZŮSTATEK K 31.12.2024	29 290	4 840	24 449	(24 667 )	—	696	479
Navýšení kapitálu – příspěvky	—	(800 )	800	—	—	—	800
Vrácení částek členským státům	(12 )	—	(12 )	—	—	—	(12 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 004 )	—	—	(1 004 )
ZŮSTATEK K 31.12.2025	29 278	4 040	25 237	(25 671 )	—	696	263

KOMENTÁŘ K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF (4)

1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1 ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční pozici, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh zúčastněných stran.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování finančních výkazů dodržena, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“ a jsou totožná s ustanoveními standardu IPSAS 1. Jedná se o tyto zásady: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.2 ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

1.2.1 Vykazované období

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.2.2 Měna a základ pro přepočet

Roční účetní závěrka uvádí údaje v eurech, přičemž euro je funkční měnou EU. Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období se uznávají ve výkazu finanční výkonnosti. Na budovy, stroje a zařízení a nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech k datu pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných dne 31. prosince.

Směnné kurzy eura

Měna	31.12.2025	31.12.2024	Měna	31.12.2025	31.12.2024
BGN	1,9558	1,9558	PLN	4,221	4,275
CZK	24,237	25,185	RON	5,0968	4,9743
DKK	7,4689	7,4578	SEK	10,8215	11,459
GBP	0,8726	0,82918	CHF	0,9314	0,9412
NOK	11,843	11,795	JPY	184,09	163,06
HUF	385,15	411,35	USD	1,175	1,0389

1.2.3 Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v částech přílohy týkajících se finančních nástrojů, opravné položky na znehodnocení finančních aktiv oceněných naběhlou hodnotou a závazků ze smluv o finančních zárukách, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah znehodnocení dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit.

Použití zdůvodněných odhadů je podstatnou součástí přípravy finančních výkazů a neznamená snížení jejich spolehlivosti. Odhady by měly být revidovány, jestliže se změní okolnosti, na nichž byl odhad založen, nebo v důsledku nových informací či zkušeností. Revize odhadu se ze své povahy nevztahuje k minulým obdobím a není opravou chyby. Důsledek změny účetního odhadu se uznává v přebytku nebo schodku v období, v němž je zjištěn.

1.2.4 Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla EU, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2025 nebo později

Dne 12. prosince 2025 přijal účetní Evropské komise cílenou změnu evropského účetního pravidla 1 „Finanční výkazy“. Touto změnou, která je účinná pro vykazovaná období počínající dne 1. ledna 2025 nebo později, byly zavedeny změny pokynů k výkazu s výsledky jednotlivých segmentů. Vzhledem k tomu, že ERF není povinen výkaz s výsledky jednotlivých segmentů vypracovávat a ani tento výkaz nevypracovává, nemá daná změna na tuto roční účetní závěrku žádný dopad.

Nová přijatá účetní pravidla EU, jež ke dni 31. prosince 2025 dosud nebyla v účinnosti

Účetní pravidlo EU č. 8 (revidováno v roce 2025)

Dne 15. dubna 2025 přijal účetní Evropské komise revidované účetní pravidlo č. 8. „Leasingy“, které je v platnosti pro účetní období počínající dne 1. ledna 2027 nebo později. Toto revidované účetní pravidlo EU č. 8 bylo aktualizováno v souladu se standardem IPSAS 43 „Leasingy“ (včetně změny „Zvýhodněné leasingy a jiná ujednání obsahující práva k aktivům“). Hlavní změnou ve srovnání se současným účetním pravidlem EU č. 8 je zavedení modelu uznávání a oceňování práv k užívání, který vyžaduje, aby nájemci vykazovali v rozvaze všechny leasingy, včetně zvýhodněných leasingů. Neočekává se, že se první použití revidovaného účetního pravidla EU č. 8 ERF dotkne, jelikož se ho leasingové smlouvy ani jiná příslušná ujednání netýkají.

Účetní pravidlo EU č. 1 (revidováno v roce 2025)

Dne 15. dubna 2025 přijal účetní Evropské komise pozměněné účetní pravidlo č. 1. „Finanční výkazy“, které je v účinnosti pro účetní období počínající dne 1. ledna 2027 nebo později. Cílem této změny je zajistit jednotnou klasifikaci všech výpůjček v rámci finančních činností, včetně těch, které se týkají leasingů, pořízení pozemků, budov a zařízení a operací „back-to-back“, které jsou v současné době všechny klasifikovány v rámci provozních činností. Neočekává se, že se první použití revidovaného účetního pravidla EU č. 1 ERF dotkne, jelikož se ho příslušné finanční aktivity netýkají.

1.3 ROZVAHA

1.3.1 Finanční aktiva

Klasifikace při prvotním uznání

Klasifikace finančních nástrojů se určuje při prvotním uznání. Na základě modelu řízení a charakteristiky smluvních peněžních toků aktiv lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku.

(i) Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou nederivátová finanční aktiva, která splňují dvě podmínky: 1) účetní jednotka je drží za účelem inkasa smluvních peněžních toků; 2) ve stanovených dnech dochází ke smluvním peněžním tokům, které představují výhradně splátky jistiny a úroků z nesplacené jistiny.

Tato kategorie zahrnuje:

—	Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;

—	půjčky (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

—	Pohledávky ze směnných transakcí

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

(ii) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené jistiny. Kromě toho je způsobem řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

K 31. prosinci 2025 účetní jednotka tato aktiva nedržela.

(iii) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku

Účetní jednotka klasifikuje deriváty a kapitálové investice jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny.

Kromě toho účetní jednotka klasifikuje dluhové cenné papíry, které drží, jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní uznání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku se uznává ke dni obchodu – datu, k němuž se účetní jednotka zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se uznávají v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do přebytku nebo schodku, jsou do reálné hodnoty při prvotním uznání zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku jsou transakční náklady vykázány ve výkazu finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva při prvotním uznání je obvykle transakční cena, kromě případů, kdy se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. bez protiplnění nebo za nominální protiplnění z důvodu veřejné politiky. V tomto případě je rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složkou, která se uznává jako náklad ve výkazu finanční výkonnosti. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z aktuálních tržních transakcí pro přímo ekvivalentní nástroj. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, je reálná hodnota odvozena z metody ocenění, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou s použitím metody efektivní úrokové sazby.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty (včetně těch, které vyplývají z přepočtu měnových kurzů a případných úroků) se vykazují ve výkazu finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Znehodnocení finančních aktiv

EU uznává a oceňuje ztrátu ze znehodnocení očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě, prostřednictvím čistých aktiv / vlastního kapitálu.

Očekávaná úvěrová ztráta („ECL“) je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, jejichž obdržení EU očekává. ECL zahrnuje přiměřené a doložitelné informace, které jsou k datu vykázání dostupné bez nepatřičných nákladů nebo úsilí.

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze znehodnocení, která se uzná ve výkazu finanční výkonnosti. Pokud se v následujícím období částka ztráty ze znehodnocení sníží, dříve uznaná ztráta ze znehodnocení se zruší prostřednictvím výkazu finanční výkonnosti.

(a) Pohledávky

Účetní jednotka vyčíslí ztrátu ze znehodnocení ve výši ECL za celou dobu trvání ztráty s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

(b) Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1

Účetní jednotka drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do tří měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem, a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. V důsledku toho se u peněžních ekvivalentů neuznává žádná opravná položka na znehodnocení.

ECL se měří pomocí třístupňového modelu, který bere v úvahu pravděpodobností vážené události selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U půjček je datem poskytnutí neodvolatelný úvěrový příslib.

Pokud od vzniku nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), představuje ztráta ze znehodnocení očekávanou úvěrovou ztrátu z možných případů selhání ve 12 měsících následujících po datu vykázání („12měsíční ECL“). Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika od doby vzniku („stupeň 2“) nebo pokud existují objektivní důkazy o znehodnocení úvěru („stupeň 3“), ztráta ze znehodnocení se rovná ECL z možných případů selhání za celou dobu trvání finančního aktiva („ECL za dobu trvání“)

Vyjmutí

Finanční nástroje se vyjmou, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo účetní jednotka převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv vykazovaných do přebytku nebo schodku se uznává v den jejich prodeje.

1.3.2 Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemcům nevznikly způsobilé výdaje, jsou povinni zálohu předběžného financování vrátit účetní jednotce. Jelikož si účetní jednotka nad předběžným financováním udržuje kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, uznává se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se prvotně uznává v rozvaze v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky převedeny příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje hodnotou prvotně uznanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

1.3.3 Pohledávky a částky k inkasu

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů. Účetní jednotka je klasifikovala jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a podle toho je také ocenila.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu pořízení snížené o opravné položky z důvodu znehodnocení. Opravná položka se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že jednotka nebude moci zinkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Výše opravné položky se uznává ve výkazu finanční výkonnosti.

1.3.4 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.3.5 Závazky

Mezi závazky jsou vedeny jak částky, které se týkají směnných transakcí, např. pořízení zboží a služeb, tak částky, které se týkají transakcí nesměnných, např. žádosti příjemců o proplacení nákladů, granty a další druhy financování ze strany EU nebo obdržené předběžné financování (viz poznámka 1.4.1).

Jsou-li příjemcům poskytnuty granty či jiné druhy financování, zachytí se žádosti o proplacení nákladů v okamžiku doručení jako závazky ve výši požadované platby. Poté, co jsou náklady ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se uznávají po obdržení faktury v původní výši. Odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení účetní jednotkou.

1.3.6 Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě, finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku nebo jako závazky ze smlouvy o finanční záruce.

Finanční závazky v naběhlé hodnotě se prvotně uznávají v reálné hodnotě včetně vzniklých transakčních nákladů a následně se vykazují v naběhlé hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry. Z výkazu o finanční pozici se vyjmou pouze tehdy, pokud je závazek splněn, je od něj upuštěno, je zrušen nebo vypršel.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do přebytku nebo schodku, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby účetní jednotka prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo směnných kurzů, je smlouva o záruce derivátem. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku.

Účetní jednotka uznává závazek ze smlouvy o finanční záruce, když uzavře smlouvu, která vyžaduje provedení určitých plateb, aby odškodnila držitele záruky za ztrátu, kterou utrpí selháním určitého dlužníka s platbou splatnou v řádné nebo upravené lhůtě splatnosti dluhového nástroje. Závazky ze smluv o finančních zárukách se prvotně uznávají v reálné hodnotě.

Následné ocenění závisí na vývoji úvěrového rizika z finanční záruky. Pokud nedojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny dvanáctiměsíčními očekávanými úvěrovými ztrátami nebo prvotně uznanou částkou sníženou v příslušných případech o kumulativní amortizaci, podle toho, co je vyšší. Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny hodnotou očekávaných úvěrových ztrát po celou dobu trvání nebo prvotně uznanou částkou sníženou v příslušných případech o kumulativní amortizaci, podle toho, která hodnota je vyšší.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Smlouvy o finančních zárukách jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců po datu vykázání.

1.3.7 Výnosy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech uznávají za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura nebo jednotka již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech uznán příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím uzná ve výnosech období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období uznávají na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými procesními a praktickými pokyny, jež vydal účetní. Cílem těchto pokynů je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období uznán jako náklad běžného období.

1.4 VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.4.1 Příjmy

Příjmy představují hrubý příliv ekonomického prospěchu anebo získaný potenciální přínos, na něž má účetní jednotka nárok a jež představují takové zvýšení čistých aktiv, které není vyvoláno zvýšením vkladů vlastníků.

V závislosti na povaze uskutečněných transakcí ve výkazu finanční výkonnosti lze příjmy klasifikovat buď jako příjmy z nesměnných transakcí, nebo jako příjmy ze směnných transakcí.

Příjmy z nesměnných transakcí

Příjmy z nesměnných transakcí se vztahují k transakcím jako jsou daně a převody, kdy převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytl přibližnou protihodnotu. Převody představují příliv budoucího ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu z nesměnných transakcí, s výjimkou daní. Převody u účetních jednotek EU většinou zahrnují prostředky přijaté od Komise (např. vyrovnávací dotace tradičním agenturám nebo provozní dotace v případě pověřovacích dohod).

V souvislosti s převodem uzná účetní jednotka aktivum v případě, že v důsledku minulé události (převodu) příslušné zdroje ovládá a očekává, že z nich získá budoucí ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, a že lze spolehlivě zjistit reálnou hodnotu tohoto aktiva. Příliv zdrojů z nesměnné transakce uznaný jako aktivum (tj. hotovost) se uzná i jako příjem, s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka v souvislosti s tímto převodem aktuální závazek (podmínku), který musí být splněn předtím, než bude možno příjem uznat. Dokud není tato podmínka splněna, je příjem časově rozlišen a uznán jako závazek.

Příjmy ze směnných transakcí

Příjmy z prodeje zboží a služeb se uznávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Příjmy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se uznají s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

(a) Úrokové příjmy a výdaje

Úrokové příjmy a výdaje z finančních aktiv a finančních závazků oceňovaných naběhlou hodnotou se uznávají ve výkazu finanční výkonnosti za použití metody efektivní úrokové míry. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období.

(b) Příjmy z dividend

Příjmy z dividend a podobné výplaty zisku se uznávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

Jedná se o zisky (výnosy) a ztráty (výdaje) v reálné hodnotě z těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv zahrnuje i úroky.

(d) Příjmy ze smluv o finanční záruce

Příjmy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se uznávají po dobu, po kterou je účetní jednotka připravena kompenzovat držiteli smlouvy o finanční záruce úvěrovou ztrátu, která mu může vzniknout.

1.4.2 Výdaje

Výdaje představují snížení ekonomického užitku nebo potenciálního přínosu ve sledovaném období v podobě odlivu či spotřeby aktiv anebo vzniku závazků, jež vedou k poklesu čistých aktiv. Zahrnují jak výdaje plynoucí ze směnných transakcí, tak i výdaje plynoucí z nesměnných transakcí.

Výdaje plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se uznávají po dodání a jejich akceptaci účetní jednotkou. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Dále se k rozvahovému dni uznávají ve výkazu finanční výkonnosti náklady na služby přijaté v daném období, za něž dosud nebyla předložena nebo akceptována faktura.

Výdaje plynoucí z nesměnných transakcí se týkají převodů příjemcům a mohou být trojího druhu: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení. Převody se jako výdaje uznávají v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem nebo byla podepsána dohoda, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro uznání, se uzná jako výdaj ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé výdaje, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, avšak které příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.5 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.5.1 Podmíněná aktiva

Podmíněným aktivem se rozumí možné aktivum, jež vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

1.5.2 Podmíněné závazky

Podmíněným závazkem se rozumí buď možný závazek, jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, či nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky, anebo se jím rozumí současný závazek, kde není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos.

Podmíněný závazek rovněž vzniká za málo pravděpodobných okolností, kdy současný závazek existuje, ale nelze ho dostatečně spolehlivě stanovit.

Podmíněné závazky se v účetní závěrce neuznávají. Vykazují se, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

1.6 KAPITÁL FONDU

Členské státy ERF poskytují do fondu příspěvky na provádění programů ERF, jak je stanoveno ve vnitřní dohodě každého ERF. Podle platného právního základu jsou žádosti o kapitál, tj. žádosti o financování na daný rok N, rozhodnuty rozhodnutím Rady v roce N-1, přičemž finanční prostředky, které mají být poskytnuty, jsou jasně přiděleny na konkrétní budoucí období.

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu otevřeně odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze uznán pouze vyžádaný kapitál fondu.

Vzhledem k tomu, že dohodnuté příspěvky jsou přiřazeny ke stanoveným obdobím, za něž se podává zpráva, přičemž právní nárok ERF vůči členským státům ERF vzniká pouze v těchto obdobích, jsou všechny částky, které byly přijaty předem, spíše než jako vyžádaný kapitál uznány jako závazky.

1.7 SPOLUFINANCOVÁNÍ

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí a vykazují se jako závazky vůči členským a nečlenským státům a dalším subjektům. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit. Nevypořádané závazky z dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování sníženým o náklady na projekt. Dopad na čistá aktiva je nulový.

Náklady na projekty spolufinancování se uznávají v okamžiku svého vzniku. Odpovídající částky příspěvků se uznávají jako provozní výnosy a dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je nulový.

2. POZNÁMKY K ROZVAZE

AKTIVA

2.1 FINANČNÍ AKTIVA

Finančním aktivem jsou:

a)	peněžní prostředky;

b)	kapitálový nástroj jiné účetní jednotky;

c)	smluvní právo: přijmutí buď hotovosti nebo jiného finančního aktiva od jiné účetní jednotky, nebo směnu finančního aktiva nebo finančních závazků s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně výhodné, nebo

d)	smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční aktiva se rozlišují podle těchto kategorií: „finanční aktiva v naběhlé hodnotě“, „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku“ a „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu“. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního uznání a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

Finanční aktiva ERF se skládají z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty a úvěrů a jsou následující:

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobá
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku	92	112
Půjčky	24	16
	116	128
Krátkodobá
Půjčky	1	5
	1	5
Celkem	117	132

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty ve výši 92 milionů EUR se týkají kapitálových investic v těchto oblastech:

—	Obnovitelná udržitelná energie prostřednictvím fondu Climate Investor One, facility ElectriFI a Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF);

—	podpora inkluzivního financování drobných zemědělců a malých a středních podniků na venkově prostřednictvím fondu ABC,

—	finanční začlenění v Ugandě prostřednictvím iniciativy aBi Finance a

—	vytváření pracovních míst a udržitelný růst v Africe prostřednictvím iniciativy Boost Africa.

Dlouhodobé úvěry ve výši 24 milionů EUR a krátkodobé úvěry ve výši 1 milionů EUR se týkají dvou hlavních oblastí: udržitelného zemědělství prostřednictvím facility AgriFI a přístupu k elektřině a její výroby z udržitelných zdrojů energie prostřednictvím investiční facility ElectriFI.

2.2 PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Podle řady smluv jsou před zahájením stavebních prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb hrazeny zálohy. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s platbami na základě zpráv o tom, jak pokračuje plnění smlouvy. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Pro to, zda je předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé předběžné financování, je určující termín jeho čerpání. Čerpání je určeno smlouvou o daném projektu. Jako krátkodobé předběžné financování se vykazuje veškeré čerpání splatné do dvanácti měsíců od rozvahového dne. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Část předběžného financování se proto vykazuje jako dlouhodobá aktiva.

v milionech EUR
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé předběžné financování	2.2.1	—	382	110	492	500
Krátkodobé předběžné financování	2.2.2	—	50	481	532	742
Celkem		—	432	591	1 023	1 242

Snížení celkové výše předběžného financování o 219 milionů EUR lze do především vysvětlit snížením předběžného financování vyplaceného příjemcům v rámci 11. ERF, které se snížilo z 737 milionů EUR v roce 2024 na 591 milionů EUR v roce 2025. Důvodem tohoto vývoje je splatnost 11. ERF a z ní vyplývající snížení počtu otevřených smluv.

Poté, co na konci roku 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, nelze ode dne 1. ledna 2021 v rámci 11. ERF uzavírat žádné nové dohody o financování. Stále však mohou být podepisovány zvláštní smlouvy vycházející ze stávajících dohod o financování. V důsledku toho se počet nově podepsaných smluv postupně snižoval, a to ze 452 v roce 2023 na 181 v roce 2024 a na 21 v roce 2025.

Předběžné financování týkající se 10. ERF se snížilo z 560 milionů EUR v roce 2024 na 432 milionů EUR v roce 2025. Toto snížení odpovídá běžnému cyklu plnění ERF a souvisí s postupným uzavíráním programů.

U dlouhodobého předběžného financování souvisí 373 miliony EUR (393 milionů EUR v roce 2024) s otevřeným předběžným financováním pro dvě smlouvy v rámci svěřenského fondu EU pro infrastrukturu v Africe (AITF). Cílem tohoto svěřenského fondu je poskytovat prostřednictvím grantů finanční podporu na infrastrukturní projekty v doplnění k dlouhodobému financování, jež poskytují subjekty, které tyto projekty financují. Poskytování těchto grantů motivuje zúčastněné finanční instituce k poskytování dlouhodobého financování. V době podpisu smluv se mělo za to, že typ akcí svěřenského fondu je dostatečně pokrytý dohodou (pro finanční nástroje dosud nebyl k dispozici žádný vzor ani nařízení tento druh nástroje nezmiňovalo). V důsledku toho byly platby provedené v rámci těchto dohod zaznamenány jako předběžné financování, a nikoli jako složka finančního nástroje. Vzhledem k dlouhodobé povaze operací prováděných svěřenským fondem je roční zúčtování starého předběžného financování ze strany AITF velmi omezené a je rozloženo do několika let. Otevřené předběžné financování ve výši 373 milionů EUR tedy bylo v zájmu lepšího zohlednění podmínek projektu přeřazeno do dlouhodobého financování, přičemž 54 milionů EUR odpovídá výdajům vzniklým ke konci roku.

2.2.1 Dlouhodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	19	—
výkonnými agenturami EU	—	1
delegacemi EU	1	2
	20	3
Nepřímé řízení
Prováděné:
EIB a EIF	388	402
mezinárodními organizacemi	67	65
soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby	5	7
veřejnoprávními subjekty	12	13
třetími zeměmi	—	10
	472	497
Celkem	492	500

2.2.2 Krátkodobé předběžné financování

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Předběžné financování (brutto)	3	313	2 649	2 965	3 763
Zúčtováno (při uzávěrce)	(3 )	(263 )	(2 168 )	(2 433 )	(3 022 )
Celkem	—	50	481	532	742

2.2.3 Krátkodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	40	37
výkonnými agenturami EU	—	2
delegacemi EU	21	47
	61	86
Nepřímé řízení
Prováděné:
EIB a EIF	62	62
mezinárodními organizacemi	248	388
soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby	50	71
veřejnoprávními subjekty	79	77
třetími zeměmi	29	56
Subjekty EU a partnerství veř. a soukromého sektoru	2	1
	470	655
Celkem	532	742

2.2.4 Záruky získané za předběžné financování

Záruky jsou drženy za účelem zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti podané v rámci projektu.

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Záruky pro předběžné financování	13	19

Částka 13 milionů EUR zahrnuje záruky určené k zajištění předběžného financování vyplaceného v rámci přímého řízení, přičemž příjemcem záruky je ERF (viz poznámka 4.1). Většina předběžného financování se však vyplácí v režimu nepřímého řízení, kdy příjemcem záruky není ERF, ale veřejný zadavatel. V roce 2025 činila celková hodnota těchto záruk 309 milionů EUR.

2.3 PŘÍSPĚVKY DO SVĚŘENSKÉHO FONDU

Tato položka představuje částku zaplacenou jako příspěvky do svěřenského fondu EU pro Afriku a svěřenského fondu EU Bêkou. Tyto příspěvky jsou očištěny o náklady, jež těmto svěřenským fondům vznikly a jsou přičitatelné ERF.

Příspěvky do svěřenských fondů vynakládá ERF v rámci přímého řízení.

v milionech EUR
	Příspěvek netto k 31.12.2024	Příspěvky zaplacené v roce 2025	Rozvržení čistých nákladů SF v roce 2025	Příspěvek netto k 31.12.2025
Afrika	165	—	(91 )	74
Bêkou	23	—	(10 )	13
Celkem	188	—	(101 )	87

Důvodem snížení oproti předchozímu roku je absence dodatečných příspěvků v roce 2025. V důsledku toho byl zůstatek založen výhradně na využití stávajících příspěvků na pokrytí výdajů vzniklých v průběhu roku.

Tento vývoj odráží likvidaci obou svěřenských fondů, která skončila dne 31. prosince 2025. Od 1. ledna 2026 vstoupily svěřenské fondy do likvidační fáze, během níž nejsou prováděny žádné nové provozní činnosti a výdaje jsou omezeny na validaci závěrečných zpráv, vypořádání nesplacených zůstatků a zpětné získávání částek od příjemců.

2.4 POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Směnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka přijímá aktiva nebo služby nebo má zaniklé závazky a přímo poskytuje druhé straně výměnou přibližně stejnou hodnotu (především ve formě zboží, služeb nebo použití aktiv). Nesměnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka buď obdrží hodnotu od jiné účetní jednotky, aniž by přímo poskytla přibližně stejnou hodnotu výměnou, nebo poskytuje hodnotu jiné účetní jednotce, aniž by přímo obdržela stejnou hodnotu výměnou.

2.4.1 Dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí

Ke dni 31. 12. 2025 měl ERF dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí ve výši 5 milionů EUR, které zahrnují zejména náklady příštích období, jež plynou z několika finančních nástrojů.

2.4.2 Krátkodobé částky k inkasu z nesměnných transakcí a pohledávky ze směny

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.4.2.1	27	24
Pohledávky ze směnných transakcí	2.4.2.2	10	12
Celkem		37	37

2.4.2.1 Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Zákazníci	1	45	16	62	52
Veřejnoprávní subjekty	3	15	6	23	19
Třetí země	—	2	4	6	16
Opravná položka	(4 )	(51 )	(9 )	(64 )	(63 )
Celkem	—	11	16	27	24

2.4.2.2 Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Příjmy příštích období	—	—	1	2	2
Spojovací účty ERF	(207 )	168	39	—	—
Ostatní	—	4	5	9	11
Celkem	(207 )	172	45	10	12

V zájmu efektivity byl jediný účet peněžních prostředků pro všechny ERF alokován do 11. ERF. V důsledku toho se salda souvisejících transakcí mezi jednotlivými ERF zachycují na spojovacích účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Položka „ostatní“ zahrnuje zejména pohledávky vyplývající z finančních nástrojů. Z ostatních pohledávek ve výši 9 milionů EUR se částka ve výši 4 milionů EUR týká pohledávky za Globálním fondem pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF) a částka ve výši 5 milionů EUR se týká pohledávky za investičním fondem pro udržitelné energie Climate Investor One.

2.5 PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY (5)

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji oceněnými naběhlou hodnotou a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank (např. běžné a spořicí účty) a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Zvláštní účty
Centrální banky	—	—	98	98	285
	—	—	98	98	285
Běžné účty
Komerční banky	—	—	105	105	49
Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích	—	—	82	82	77
	—	—	187	187	126
Celkem	—	—	286	286	411

Snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů o 125 milionů EUR je způsoben především snížením hotovostních rezerv držených v centrálních bankách. Toto snížení výše peněžních prostředků je způsobeno především tím, že platby na pokrytí výdajů a záloh převyšují příspěvky obdržené v průběhu roku. Zejména se snížily vyžádané příspěvky, a to z 1 200 milionů EUR v roce 2024 na 800 milionů EUR v roce 2025. Členské státy navíc obdržely náhradu ve výši 6,3 milionu EUR z 9. ERF za první splátku na rok 2025 a Spojené království požádalo o to, aby byly jeho příspěvky na druhou a třetí splátku na rok 2025 ve výši 15 milionů EUR započteny z jejich nesplaceného podílu v 10. a 11. ERF (viz poznámka 2.9.1).

ZÁVAZKY

2.6 FINANČNÍ ZÁVAZKY

Finančním závazkem je:

a)	smluvní závazek: dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce; nebo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně nevýhodné, nebo

b)	smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční závazky se člení do těchto kategorií: „finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, „ostatní finanční závazky oceněné naběhlou hodnotou“ nebo „závazky ze smlouvy o finanční záruce“.

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Závazek z finanční záruky	2.6.1	1	1
Krátkodobé
Finanční rezervy	2.6.2	—	2
Celkem		1	3

2.6.1 Závazek z finanční záruky

Finanční rezervy představují odhadované ztráty, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko ERF. Finanční riziko, jež ERF v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Závazek z finanční záruky	–	–	1	1	1

Částka 1 milion EUR představuje odhadovanou ztrátu v souvislosti se zárukou poskytnutou v rámci finančního nástroje Euritz (viz poznámka 4.2.1).

2.6.2 Rezervy

Tyto rezervy představují odhadované úvěrové ztráty, které vzniknou v souvislosti s úvěry poskytnutými v rámci různých finančních nástrojů. Finanční rezervy představují odhadované ztráty, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko ERF. Finanční riziko, jež ERF v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Krátkodobé finanční rezervy	—	—	—	—	2

2.7 ZÁVAZKY

Závazky jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány a které již byly – na rozdíl od výdajů příštích období – vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Závazky se mohou týkat jak směnných transakcí (např. pořízení zboží a služeb), tak i transakcí nesměnných (např. žádosti o úhradu nákladů od příjemců grantů, předběžné financování nebo další druhy financování ze strany EU).

v milionech EUR
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Krátkodobé závazky	2.7.1	—	10	93	104	150
Ostatní závazky	2.7.2	—	6	78	83	105
Celkem		—	16	171	187	256

2.7.1 Krátkodobé závazky

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Dodavatelé	—	7	64	71	56
Třetí země	—	(1 )	8	7	29
Veřejnoprávní subjekty	—	4	20	24	66
Orgány a agentury	—	—	2	2	—
Celkem	—	10	93	104	150

Závazky se z velké části skládají z výkazů nákladů obdržených ERF v souvislosti s granty poskytovanými příjemcům. Vykazují se v okamžiku doručení výkazu nákladů a v plné výši žádosti o proplacení nákladů. Po kontrole způsobilosti jsou příjemcům vyplaceny pouze způsobilé částky. Na konci roku jsou analyzovány neuhrazené žádosti o přiznání náhrady nákladů a odhadované způsobilé částky týkající se těchto nákladů jsou uznány ve výkazu finanční výkonnosti. Odhadované nezpůsobilé náklady jsou zaúčtovány v položce „Ostatní krátkodobé závazky“.

Snížení závazků je způsobeno nižším objemem obdržených faktur, které nebyly ke konci roku dosud uhrazeny.

2.7.2 Ostatní závazky

v milionech EUR
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Závazky ze spolufinancování	2.7.2.1	—	6	22	27	28
Časově rozlišený kapitálový vklad	2.7.2.2	—	—	51	51	64
Jiné ostatní závazky		—	—	5	5	12
Celkem		—	6	77	83	105

2.7.2.1 Závazky ze spolufinancování

Závazky ze spolufinancování představují prostředky, které ERF obdržel v souvislosti s dohodami o spolufinancování. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí dohodnutých služeb třetím stranám a nevyužité prostředky musí vrátit přispěvatelům. Pro to, zda je spolufinancování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé, je určující termín jeho čerpání.

Na konci roku se provádí individuální posouzení všech závazků ze spolufinancování a všechny částky, u nichž je nepravděpodobné, že by byly čerpány v následujících dvanácti měsících, jsou považovány za dlouhodobé.

v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Krátkodobé závazky ze spolufinancování	—	—	6	22	27	28

2.7.2.2 Časově rozlišený kapitálový vklad

Částka 1,2 milionu EUR časově rozlišených kapitálových vkladů se týká vratek členským státům a Spojenému království ze zrušených nebo nevyužitých prostředků z projektů v rámci 9. ERF (viz poznámka 2.9.1). Členské státy souhlasily, že vratky budou započteny vůči příspěvkům z 11. ERF během první výzvy k podávání žádostí o příspěvky v roce 2026.

Kromě této náhrady se vratka ve výši 49 milionů EUR vztahuje k první splátce roku 2026, kterou Spojené království, Portugalsko, Maďarsko a Estonsko zaplatily předem. Z této částky je 44 milionů EUR výhradně příspěvkem Spojeného království. Článek 152 dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF a bude v tomto ohledu plnit stejné povinnosti jako členské státy (viz poznámka 2.9.1).

2.8 VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Výdaje příštích období jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány, ale na rozdíl od závazků ještě nebyly vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Výpočet výdajů příštích období vychází z otevřené částky rozpočtových závazků ke konci roku. Část odhadovaných výdajů příštích období vztahující se k vyplacenému předběžnému financování byla zaúčtována jako snížení předběžného financování.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Výdaje příštích období	—	34	661	695	774

Výdaje příštích období zahrnují odhadované provozní náklady na probíhající nebo dokončené smlouvy bez potvrzených žádostí o proplacení nákladů, u nichž byly způsobilé náklady vzniklé příjemcům odhadnuty na základě nejlepších informací dostupných v době přípravy této účetní závěrky. Je třeba poznamenat, že informace vznikající v obvyklém průběhu běžných činností, jako jsou prodloužení smluv podepsaná po datu vykázání, nejsou systematicky zohledňovány a potenciální dopad těchto činností na výdaje příštích období nelze spolehlivě odhadnout. Podíl těchto odhadovaných výdajů příštích období, který připadá na vyplacené předběžné financování, byl zaúčtován jako snížení předběžného financování (viz poznámka 2.2).

Snížení výdajů příštích období o 79 milionů EUR lze vysvětlit snížením počtu smluv, u nichž bylo nutné odhadnout a časově rozlišit náklady. Toto snížení je v souladu s životním cyklem ERF a příslušným počtem otevřených smluv.

ČISTÁ AKTIVA

2.9 KAPITÁL FONDU

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze uznán pouze vyžádaný kapitál fondu.

2.9.1 Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem
Kapitál fondu	10 435	20 819	29 290	60 544
Nevyžádaný kapitál fondu	—	—	(4 840 )	(4 840 )
Vyžádaný kapitál fondu k 31.12.2024	10 435	20 819	24 449	55 704
Kapitál fondu	10 434	20 816	29 278	60 528
Nevyžádaný kapitál fondu	—	—	(4 040 )	(4 040 )
Vyžádaný kapitál fondu k 31.12.2025	10 434	20 816	25 237	56 488

Nevyžádaný kapitál představují částky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány. Vyžádaný kapitál představuje příspěvky vyžádané ERF, jež členské státy převedly na pokladní účty (viz níže 2.9.2).

Rozhodnutím Rady (EU) 2025/2324 (6) se příspěvky členských států stanovené ve vnitřní dohodě o 9. ERF snížily o 1,2 milionu EUR z finančních prostředků uvolněných z tohoto ERF. Částky vrácené na základě tohoto snížení byly započteny v rámci dodatečných výzev k poskytnutí finančních prostředků v 11. ERF. Vratka bude použita proti první splátce v roce 2026 (viz poznámka 2.7.2).

I když Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření všech programů, v souladu s článkem 153 dohody o vystoupení nemůže být jeho podíl, pokud jde o nepřidělené finanční prostředky nebo prostředky uvolněné z titulu zrušení závazku v rámci 9. a 10. ERF, opětovně použit. V roce 2025 požádalo Spojené království, aby jeho druhá splátka za daný rok byla kompenzována z jeho nesplaceného podílu v rezervě 10. a 11. ERF. V důsledku toho byl kapitál 10. ERF a 11. ERF snížen o 15 milionů EUR.

2.9.2 Vyžádaný a nevyžádaný kapitál připadající na jednotlivé členské státy a Spojené království

v milionech EUR
Příspěvky do 11. ERF	%	Nevyžádaný kapitál k 31.12.2024	Kapitál vyžádaný v roce 2025	Nevyžádaný kapitál k 31.12.2025
Rakousko	2,40	116	(19 )	97
Belgie	3,25	157	(26 )	131
Bulharsko	0,22	11	(2 )	9
Chorvatsko	0,23	11	(2 )	9
Kypr	0,11	5	(1 )	5
Česká republika	0,80	39	(6 )	32
Dánsko	1,98	96	(16 )	80
Estonsko	0,09	4	(1 )	3
Finsko	1,51	73	(12 )	61
Francie	17,81	862	(143 )	720
Německo	20,58	996	(165 )	831
Řecko	1,51	73	(12 )	61
Maďarsko	0,61	30	(5 )	25
Irsko	0,94	46	(8 )	38
Itálie	12,53	606	(100 )	506
Lotyšsko	0,12	6	(1 )	5
Litva	0,18	9	(1 )	7
Lucembursko	0,26	12	(2 )	10
Malta	0,04	2	(0 )	2
Nizozemsko	4,78	231	(38 )	193
Polsko	2,01	97	(16 )	81
Portugalsko	1,20	58	(10 )	48
Rumunsko	0,72	35	(6 )	29
Slovensko	0,38	18	(3 )	15
Slovinsko	0,22	11	(2 )	9
Španělsko	7,93	384	(63 )	320
Švédsko	2,94	142	(24 )	119
Spojené království	14,68	710	(117 )	593
Celkem	100,00	4 840	(800 )	4 040

Vzhledem k tomu, že kapitál 9. a 10. ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu v předchozích letech, kapitál vyžádaný v roce 2025 ve výši 800 milionů EUR se vztahuje výhradně k 11. ERF. Vyžádaný kapitál se snížil z 1 200 milionů EUR v roce 2024 na 800 milionů EUR v roce 2025.

2.9.3 Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem
Zůstatek k 31.12.2023	(509 )	(120 )	628	—
Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF	(1 )	1	—	—
Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF	—	(68 )	68	—
Zůstatek k 31.12.2024	(510 )	(187 )	696	—
Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF	—	—	—	—
Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF	—	—	—	—
Zůstatek k 31.12.2025	(510 )	(187 )	696	—

V této položce jsou vykázány zdroje převedené mezi aktivními ERF.

Od vstupu dohody z Cotonou v platnost se veškeré nevydané prostředky z předchozích aktivních ERF převádí do nejnověji otevřeného ERF, poté co bylo zrušeno jejich přidělení na závazky. O zdroje převedené z jiných ERF se navyšují prostředky cílového fondu a snižují prostředky fondu původu. Prostředky převedené do výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF lze přidělit na závazky pouze za zvláštních podmínek stanovených ve vnitřních dohodách.

3. PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PŘÍJMY

v milionech EUR
	Poznámka	2025	2024
Příjmy z nesměnných transakcí	3,1	12	41
Příjmy ze směnných transakcí	3,2	28	90
Celkem		40	131

3.1 VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Příjmy z nesměnných transakcí se vztahují k transakcím, kdy převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytl přibližnou protihodnotu. Tato položka zahrnuje zejména částky přijaté od Komise v průběhu roku a zpětně získané provozní výdaje.

v milionech EUR
	Poznámka	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Inkaso výdajů		1	4	5	11	24
Příjmy ze spolufinancování	3.1.1	—	1	—	1	17
Celkem		1	5	5	12	41

Příjmy z nesměnných transakcí lze rozčlenit podle způsobu řízení následovně:

v milionech EUR
	2025	2024
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	1	1
Výkonné agentury	1	2
delegacemi EU	4	4
	6	7
Nepřímé řízení
Prováděné:
třetími zeměmi	4	31
mezinárodními organizacemi	1	3
Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby	1	—
	6	34
Celkem	12	41

3.1.1 Příjmy ze spolufinancování

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných příjmů z nesměnných transakcí, a jako takové by v okamžiku, kdy jsou obdrženy, neměly mít vliv na výkaz finanční výkonnosti. Tyto příspěvky zůstanou vykázány jako závazky (viz poznámka 2.7.2.1), dokud nebudou splněny podmínky vázané na darované prostředky, tj. dokud nevzniknou způsobilé náklady (viz poznámka 3.5). Odpovídající částka bude následně uznána ve výkazu finanční výkonnosti jako příjmy z nesměnných transakcí plynoucí ze spolufinancování. Dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je proto nulový.

3.2 PŘÍJMY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Finanční příjmy	—	—	8	8	19
Ostatní příjmy	—	1	19	20	71
Celkem	—	2	26	28	90

8 milionů EUR v rámci okruhu finančních příjmů tvoří zejména naběhlé úroky z neuhrazených inkasních příkazů, úroky z předběžného financování, úroky z účtů u centrálních a komerčních bank a příjmy z finančních nástrojů.

Jako „ostatní příjmy“ jsou vykázány zejména kurzové zisky. Související kurzové ztráty jsou vykázány v položce „Ostatní výdaje“ (viz poznámka 3.7).

VÝDAJE

3.3 VÝDAJE VYNAKLÁDANÉ JINÝMI SUBJEKTY

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Výdaje na technickou pomoc	—	—	4	4	4

Částka 4 miliony EUR zahrnuje výdaje na technickou pomoc v rámci několika finančních nástrojů.

3.4 NÁSTROJE POMOCI

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Programovatelná pomoc	2	6	459	467	630
Projekty uvnitř AKT	—	85	331	416	497
Pomoc při mimořádných událostech	—	1	48	50	(13 )
Další programy pomoci	5	—	—	5	—
Institucionální podpora	—	(9 )	14	4	4
Příspěvky do svěřenských fondů	—	—	101	101	118
Celkem	8	83	953	1 043	1 237

Provozní náklady ERF vznikají činností různých nástrojů pomoci a mají různou podobu v závislosti na tom, jak jsou platby vypláceny a spravovány.

V roce 2025 se provozní náklady snížily o 194 milionů EUR, a to především v důsledku snížení výdajů v rámci 11. ERF, které klesly z 1 145 milionů EUR v roce 2024 na 953 milionů EUR v roce 2025. Tento pokles odráží životní cyklus ERF, které se postupně blíží svému uzavření. 11. ERF dospěl do závěrečné fáze poté, co dne 31. prosince 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, které stanovilo konečné datum pro nové závazky. I když nelze přijímat žádná nová rozhodnutí o financování, provádění probíhajících projektů bude pokračovat až do jejich dokončení, což povede k postupnému snižování výdajů.

Podobně odráží výše výdajů v rámci 10. ERF pokročilou fázi provádění a postupné uzavírání programů. Uzavírání 10. ERF postupuje dobře, přičemž většina smluv již byla uzavřena a zbývající smlouvy procházejí závěrečnými provozními a finančními závěrečnými kroky, včetně hodnocení, auditů a inkasa. Důvodem záporných částek v rámci 10. ERF týkajících se institucionální podpory je zrušení výdajů příštích období za rok 2024, které přesáhly skutečné výdaje vzniklé v roce 2025. Týkají se smlouvy „Institucionální podpora sekretariátu AKT“, která měla původně skončit v prosinci 2024 a byla prodloužena do 15. září 2025. Kvůli zpožděním souvisejícím s renovací a prodejem Domu AKT nemohly být plánované činnosti plně provedeny, což vedlo ke zrušení prostředků přidělených na závazek ve výši 10,7 milionu EUR.

V roce 2025 byla výše výdajů na projekty v rámci AKT ovlivněna ziskem ve výši 23 milionů EUR v důsledku zrušení výdajů příštích období za rok 2024, ke kterému došlo v souvislosti s jedním projektem a na základě aktualizovaných informací o provádění obdržených od prováděcího partnera.

9. ERF je v současné době v závěrečné fázi a dále probíhá pouze omezený počet smluv.

Celkově bylo v období od února 2025 do ledna 2026 ve všech třech otevřených ERF uzavřeno 578 smluv, což přispělo ke snížení provozních výdajů.

3.5 VÝDAJE NA SPOLUFINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Spolufinancování	—	1	—	1	17

Jedná se o výdaje na projekty spolufinancování vzniklé v roce 2025. Je třeba poznamenat, že mezi těmito výdaji jsou vykázány i odhady provedené při oddělování účetních období (a je v nich tedy zahrnuto i reverzování odhadů z předchozího roku).

V souladu s účetními pravidly pro spolufinancování neměly vzniklé částky žádný dopad na výsledek ERF za daný rok, protože byly uznány jak ve výdajích na spolufinancování, tak u příjmů ze spolufinancování (viz rovněž poznámka 3.1.1).

Výdaje na nástroje pomoci a spolufinancování v členění podle způsobů řízení

v milionech EUR
	2025	2024
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	32	17
výkonnými agenturami EU	2	3
Svěřenské fondy	—	118
delegacemi EU	103	148
	137	286
Nepřímé řízení
Prováděné:
EIB a EIF	130	84
mezinárodními organizacemi	354	287
soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby	88	156
veřejnoprávními subjekty	55	126
třetími zeměmi	278	314
Subjekty EU s partnerstvím veř. a soukromého sektoru	1	—
	906	967
Celkem	1 044	1 254

3.6 FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Čisté ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek	(2 )	1	4	3	(1 )
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	—	2	31	33	3
Dotace na poplatky	—	—	4	4	2
Celkem	(2 )	3	39	40	3

Čisté ztráty ze znehodnocení u půjček a pohledávek zahrnují ztráty ze znehodnocení u finančních nástrojů a odhadované výdaje na nedobytné částky, které vyplývají z inkasních příkazů po splatnosti (starší než 2 roky), z úpadků a upuštění od pohledávek.

Důvodem 33 milionů EUR finančních výdajů na finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou zejména kurzové rozdíly a změny úroků a reálné hodnoty u několika finančních nástrojů.

Částka 4 miliony EUR v položce „Dotace na poplatky“ se týká nákladů vzniklých v rámci finančního nástroje Kulima.

3.7 OSTATNÍ VÝDAJE

Do této položky jsou zahrnuty výdaje administrativní povahy, například externí služby mimo IT, komunikace a publikace, výdaje na školení atd.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2025	2024
Správní výdaje a výdaje na IT	—	1	7	8	43
Realizované ztráty z pohledávek z obchodního styku	1	—	—	1	4
Kurzové ztráty	—	3	31	34	63
Kurzové ztráty u finančních nástrojů	—	—	3	3	1
Celkem	1	5	40	46	110

Položka „Výdaje na správu a IT“ zahrnuje částky, které jsou podle vnitřní dohody ERF s Komisí určeny na úhradu administrativních výdajů, které vznikly na ústředí i v delegacích při správě programů ERF.

V roce 2025 byly správní výdaje ovlivněny zrušením výdajů příštích období za rok 2024 týkajících se výdajů na zaměstnance financovaných z ERF. V důsledku toho činí vykázané výdaje na zaměstnance 1,3 milionu EUR namísto 36 milionů EUR skutečně vynaložených v roce 2025.

4. PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.1 PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Podmíněná aktiva jsou možná aktiva, která vznikla jako důsledek událostí v minulosti a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Záruky za předběžné financování	—	—	13	13	19

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, se požaduje v některých případech při platbě záloh poskytnutí jistoty.

Na konci roku 2025 činily záruky za předběžné financování 13 milionů EUR oproti 19 milionům EUR v roce 2024. To je v souladu s likvidací ERF a s postupným uzavíráním smluv.

V případě zakázek řízených v režimu nepřímého řízení není příjemcem záruk ERF, nýbrž jiní veřejní zadavatelé, takže ERF o těchto zárukách neúčtuje.

4.2 PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněné závazky jsou buď možné závazky, které vyplývají z minulých událostí a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že nastane nebo nenastane jedna nebo více nejistých budoucích událostí, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky, nebo současné závazky vyplývající z minulých událostí, u nichž není odchozí tok prostředků pravděpodobný nebo jejichž výši nelze spolehlivě určit.

4.2.1 Poskytnuté záruky

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Poskytnuté záruky	—	—	29	29	26

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je ERF vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. Uvedené částky nezohledňují finanční rezervy a finanční závazky, jež jsou k těmto programům uznány.

Částka 29 milionů EUR souvisí se zárukami v rámci těchto finančních nástrojů: 8 milionů EUR v rámci finančního nástroje EURITZ, 10 milionů EUR v rámci fondu KULIMA FUND a další 11 miliony EUR v rámci facility ZAMBIA pro hodnotový řetězec zemědělské produkce.

4.2.2 Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Probíhající soudní řízení	—	9	7	16	7

Na konci roku 2025 probíhala pouze dvě řízení, v nichž se jedná o celkem 16 milionů EUR.

4.3 DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.3.1 Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje

Níže vykázaná částka představuje rozdíl mezi zbývajícími závazky (RAL, „Reste à Liquider“) a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu finanční výkonnosti vykázány jako výdaje. Zbývající rozpočtové závazky představují závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

v milionech EUR
	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2025	31.12.2024
Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje	16	106	1 533	1 654	2 701

Pokles zbývajících závazků je z velké části způsoben snížením zbývajících rozpočtových závazků, které na konci roku 2025 činily 2 697 milionů EUR (2024: 3 812 milionů EUR). To je v souladu s životním cyklem ERF a souvisí to s vývojem počtu otevřených smluv (viz poznámka 2.2).

5. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik ERF se týkají operací treasury, které provádí Komise jménem ERF při správě jeho prostředků.

5.1 ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení operací treasury stanoví finanční nařízení pro 11. ERF a vnitřní dohoda.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývají následující hlavní zásady:

(a)	Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést z ERF platby.

(b)	Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech i v jiných měnách.

(c)	Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmějí být přečerpány.

Vedle těchto zvláštních účtů má Komise u finančních institucí (centrálních i obchodních bank) jménem ERF otevřeny další účty. Tyto účty slouží k provádění odchozích a příchozích plateb s výjimkou příspěvků členských států do rozpočtu.

Operace treasury a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa operací treasury a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy platí pro jednotlivé druhy operací a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

5.2 MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice ERF vůči měnovému riziku ke konci roku – čistá pozice

v milionech EUR
	31.12.2025				31.12.2024
	USD	EUR	Ostatní	Celkem	USD	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě	15	5	5	25	10	4	7	21
Fin. aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	37	54	1	92	42	61	9	112
Pohledávky	5	4		9	6	5	—	11
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	6	280	—	286	11	400	—	411
	63	343	6	412	69	470	16	555
Finanční závazky
Finanční rezervy a závazek ze záruk	—	(5 )	—	(5 )	—	(3 )	—	(3 )
	—	(5 )	—	(5 )	—	(3 )	—	(3 )
Celkem	63	338	6	407	69	467	16	552

Všechny příspěvky jsou drženy v eurech. Jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Operace treasury ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

5.3 ÚROKOVÉ RIZIKO

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Úroky nabíhají ze zůstatků na jeho různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření k tomu, aby výnosový úrok řádně odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Příspěvky do rozpočtu ERF převádějí členské státy na zvláštní účty zřízené u jimi určených finančních institucí. Aby bylo možné řešit riziko záporného úročení, které existovalo před několika lety, jsou zavedeny postupy pro řízení hotovosti s cílem minimalizovat zůstatky na příslušných účtech. Navíc platí, že v souladu s nařízením Rady (EU) 2016/888 (7) je případné záporné úročení těchto účtů nákladem příslušného členského státu.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech u obchodních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na tržní referenční sazbu a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. ERF proto nepodstupuje riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly úročeny pod úrovní tržních sazeb.

5.4 ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Maximální expozice vůči úvěrovému riziku:

U finančních aktiv jsou vykazované částky čistými účetními hodnotami a představují expozici ERF vůči úvěrovému riziku na konci sledovaného období.

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Finanční aktiva
Půjčky	25	21
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	286	411
Pohledávky ze směnných transakcí (*1)	9	11
Poskytnuté záruky
Smlouvy o finanční záruce	13	12
Celkem k 31.12.2025	333	454
(*1) Bez nákladů příštích období

Úvěry z finančních nástrojů: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2025
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Úvěrové hodnocení
Prvotřídní a vysoká kvalita	—	—	—	—	—
Vyšší střední kvalita	—	—	—	—	—
Nižší střední kvalita	—	—	—	—	—
Neinvestiční stupeň a stupeň selhání	23	4	7	—	33
Hrubá účetní hodnota	23	4	7	—	33
Minus opravná položka na ztráty	2	1	5	—	8
Čistá účetní hodnota	21	3	2	—	25

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Úvěrové hodnocení
Prvotřídní a vysoká kvalita	266	314
Vyšší střední kvalita	15	91
Nižší střední kvalita	5	6
Neinvestiční stupeň a stupeň selhání	—	—
Hrubá účetní hodnota	286	411
Minus opravná položka na ztráty	—	—
Čistá účetní hodnota	286	411

Pohledávky: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2025
	Není splatné	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Celkem
	Není splatné	0–30 dní	31–90 dní	91 dní – 1 rok	> 1 rok	Celkem
Hrubá účetní hodnota	9	—	—	—	—	9
Minus opravná položka na ztráty	—	—	—	—	—	—
Čistá účetní hodnota	9	—	—	—	—	9

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty: úvěrová kvalita

V roce 2025 se finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zahrnuté v této účetní závěrce týkají investic do vlastního kapitálu, které nepodléhají úvěrovému riziku (viz poznámka 2.1).

5.5 RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

Finanční závazky a závazky v této položce jsou vykázány v účetní hodnotě z rozvahy.

v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Finanční závazky k 31.12.2025	187	0	—	187
Finanční závazky k 31.12.2024	256	0	—	256

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje na dané rozpočtové období vždy dostačovaly k provedení plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří splátek hrazených v průběhu roku, zatímco platby vykazují sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že zdroje treasury budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, jež mají být v daném měsíci provedeny, pokladna Komise a příslušná oddělení vydávající prostředky se o stavu pokladny navzájem pravidelně informují.

Kromě výše uvedeného se při operacích treasury ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

6. ZVEŘEJNĚNÍ SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

Spřízněnými stranami ERF jsou svěřenský fond EU Bêkou, svěřenský fond EU pro Afriku a Evropská komise. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací ERF, a proto nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na údaje o těchto transakcích.

ERF je spravován Komisí, a nemá tedy samostatný řídící orgán. Finanční nároky vrcholového vedení EU, včetně Komise, jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce Evropské unie v oddíle 7.2 „Finanční nároky členů vrcholového vedení“.

7. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni podpisu účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděla o žádných významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

8. SESOUHLASENÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek hospodaření běžného roku byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Sesouhlasení obou výsledků je provedeno v níže uvedené tabulce, jež uvádí hlavní srovnávané částky rozdělené do příjmových a výdajových položek. V poznámkách k tabulce jsou uvedeny doplňující informace o povaze klíčových položek v sesouhlasení.

v milionech EUR
	2025	2024
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	(1 094 )	(1 240 )
Příjmy
Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu	(5 )	(25 )
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(10 )	(4 )
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	13	18
Příjmy snižující spotřebu	44	38
Příjmy příštích období (netto)	(25 )	(98 )
Ostatní	—	—
Výdaje
Dosud neuhrazené náklady běžného roku	10	65
Náklady minulých let uhrazené v běžném roce	(48 )	(176 )
Čistý vliv předběžného financování	730	1 147
Výdaje příštích období (netto)	(509 )	(1 070 )
Ostatní
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK	(893 )	(1 345 )

8.1 POLOŽKY V SESOUHLASENÍ – PŘÍJMY

Rozpočtové příjmy rozpočtového roku odpovídají příjmům, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v tomto rozpočtovém roce, a částkám, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu, jsou součástí výsledku hospodaření, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezerv a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít na závazky.

Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku, jelikož nejsou součástí rozpočtových příjmů. Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce však musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý dopad položky předběžného financování se týká zúčtování předběžného financování s částkami získanými zpět od příjemců. Tato přijatá hotovost představuje rozpočtové příjmy, ale nemá žádný dopad na hospodářský výsledek, a proto musí být pro účely sesouhlasení připočtena.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus reverzování příjmů příštích období za předchozí rok.

8.2 POLOŽKY SESOUHLASENÍ – VÝDAJE

Dosud neuhrazené výdaje běžného roku je třeba pro účely sesouhlasení připočíst, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Výdaje minulých let uhrazené v běžném roce však musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek buď nemají vliv, nebo v případě oprav snižují výdaje.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá vliv na hospodářský výsledek, avšak ovlivňuje výsledek plnění rozpočtu.

Čistý vliv předběžného financování je saldem nového předběžného financování vyplaceného v běžném roce (uznaného jako rozpočtový výdaj běžného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce či letech minulých, po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely oddělení účetních období. Jedná se tedy o způsobilé výdaje, jež vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak nebyly dosud vůči ERF vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus reverzování výdajů příštích období zaúčtovaných v předchozím roce.

ČÁST I.2

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU A SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2025 (8)

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 238 a 239 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (9) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (10) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie zřizuje prostřednictvím rozhodnutí Evropská komise, a to po konzultaci Evropského parlamentu a Rady nebo po jejich schválení těmito orgány. Rozhodnutí zahrnuje zřizovací dohodu s dalšími dárci.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—	zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—	svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—	svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—	cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Cíle

Svěřenský fond EU Bêkou byl zřízen s cílem podpořit stabilizaci a rekonstrukci Středoafrické republiky. Jeho hlavním cílem, jak je stanoveno ve zřizovací dohodě, je „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování programů na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU Bêkou od svého vzniku v červenci 2014 přijal 22 programů a počet jeho příjemců přesáhl 2,5 milionu. Jeho programy mají za cíl pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize, která propukla v roce 2013. Konkrétním cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat hospodářskému oživení a vytváření pracovních míst a podporovat sociální soudržnost a usmíření.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU Bêkou zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát svých dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru svěřenského fondu. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU Bêkou se skládají ze zástupců dárců, Komise, Evropského parlamentu, zástupce úřadů Středoafrické republiky a z pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Hlavním úkolem správní rady je přijímat a přezkoumávat celkovou strategii svěřenského fondu. Operační výbor zodpovídá za výběr akcí financovaných z fondu a dohlíží na jejich provádění. Schvaluje rovněž roční účetní závěrky a výroční zprávy týkající se činností financovaných ze svěřenského fondu.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU Bêkou je financován z příspěvků dárců.

Roční účetní závěrka

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení svěřenského fondu Evropské unie pro Středoafrickou republiku“(„svěřenského fondu EU Bêkou“) a jeho „vnitřní pravidla“ („dohoda o zřízení“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetního svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise. Účetní odpovídá za stanovení účetních postupů a účtové osnovy, které jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie. Interní auditor Komise, OLAF a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům Unie stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí. Ve svěřenských fondech Unie je rovněž každoročně prováděn nezávislý externí audit.

Složení roční účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována za období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince a tvoří ji finanční výkazy a zprávy o plnění rozpočtu. Zatímco účetní závěrka a doprovodná příloha jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, zprávy o plnění rozpočtu vycházejí především z pohybu hotovosti.

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrku audituje nezávislý externí auditor. Předběžné účetní závěrky sestavené účetní jsou předloženy do dne 15. února následujícího roku operačnímu výboru, který je následně předá auditní společnosti, kterou vybírá účetní jednotka na základě výběrového řízení. Po auditu finalizuje účetní roční účetní závěrku a předloží ji operačnímu výboru ke schválení (čl. 8.3.4 písm. c)).

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU Bêkou je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

V červenci roku 2014 zřídila EU svůj první svěřenský fond, nazvaný Bêkou, což v jazyce sango znamená „naděje“, s cílem pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize z roku 2013. Cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat rozvoji venkova a hospodářskému oživení a podporovat usmíření. Od svého vzniku financoval svěřenský fond EU Bêkou 22 programů rozdělených do 125 projektů a jeho pomoc se dostala k více než polovině obyvatel země.

Středoafrická republika zůstává z mnoha hledisek nestabilním státem, zejména pokud jde o správu věcí veřejných a místní kapacity.

Bezpečnostní situace se postupně zlepšila. Přesto tento subregion i nadále zatěžuje nestabilita způsobená konflikty v Súdánu, Demokratické republice Kongo (DRK) a Čadu. Tato situace vede k přílivu uprchlíků do Středoafrické republiky a zvyšuje nedostatek potravin.

V roce 2025 se středoafrické hospodářství vyznačovalo vysokou inflací a nedostatkem. Díky národnímu rozvojovému plánu na období 2024–2028, který je plánem pro sociální a hospodářskou transformaci Středoafrické republiky, se však situace v zemi postupně zlepšuje. Tento plán se právě postupně zavádí. Svědčí o tom úspěch dárcovského kulatého stolu, který se konal v Casablance v září 2025.

Rok 2025 byl rovněž poznamenán hromadnými prosincovými všeobecnými volbami (prezidentskými, obecními, regionálními a legislativními), které logisticky podpořily mise MINUSCA (Mission Multidimensionnelle intégrée des Nations Unies pour la Stabilisation en République Centrafricaine) a kterým se dostala finanční podpora EU (seznam voličů, Národní volební agentura). Vztahy s EU jsou i nadále přátelské a stabilní.

Fáze ukončení fondu – která se vyznačuje uzávěrkami a rušením prostředků přidělených na závazek, přičemž audity a hodnocení probíhají do roku 2026 – začíná koncem operativního provádění posledních projektů. Je třeba zdůraznit, že kontinuita opatření bude v co největší míře zachována (zejména v oblasti zdraví a vzdělávání) prostřednictvím projektů NDICI, a to vzhledem ke zkušenostem získaným během provádění fondu a po konzultaci s vládou a technickými a finančními partnery v souladu s národním plánem rozvoje.

Klíčové úspěchy v konkrétních oblastech zájmu

Níže uvedené klíčové úspěchy roku 2025 odrážejí hlavní konkrétní cíle/oblasti intervence svěřenského fondu.

V oblasti přístupu ke službám bylo rekonstruováno 21 vrtů, čímž se v roce 2025 zlepšil přístup ke službám v oblasti vody, hygieny a sanitárních zařízení pro dalších 10 500 osob, a celkový počet dalších příjemců od začátku fungování fondu tak činí 1 197 087 osob.

V oblasti sociální soudržnosti mělo prospěch z činností zaměřených na posílení hospodářského postavení 1 450 žen a dívek, a to vše v rámci projektu DEVRUR II, který v roce 2025 realizovala společnost Enabel. 865 z nich absolvovalo odbornou přípravu v oblasti finančního řízení, 575 absolvovalo odbornou přípravu k získání zaměstnání a 10 bylo podpořeno při zahájení činnosti vytvářející příjem. Za dobu trvání fondu se tak počet žen a dívek, které se podílejí na činnostech zaměřených na posílení socioekonomického postavení, zvýšil na 174 850.

V oblasti podpory oživení hospodářských a výrobních odvětví využilo technické a odborné přípravy 3 770 osob, všechny v rámci projektu „Agropoles“ zřízeného v rámci projektu DEVRUR II, čímž se celkový počet osob, které měly díky financování z programu Bêkou prospěch z činností v oblasti rozvoje dovedností, zvýšil na 121 900. Kromě toho si 32 lidí našlo práci, 23 osob zahájilo podnikatelský projekt a 17 osob v roce 2025 založilo díky podpoře projektu DEVRUR činnost vytvářející příjem.

V roce 2025 kromě toho společnost Enabel rovněž vytvořila 4 114 pracovních míst THIMO („Travaux à Haute intensité de Main-d’œuvre“), což umožnilo dokončení posledních prací na výstavbě „Agropoles“, a vyškolila posledních 58 zaměstnanců (administrativních a technických zaměstnanců a školitelů), čímž se celkový počet administrativních pracovníků nebo poskytovatelů služeb, jejichž kapacity fond posílil, zvýšil na 20 675.

Rozpočet a plnění rozpočtu

Příspěvky do svěřenského fondu EU Bêkou činily do konce roku 2025 více než 310 milionů EUR, stejně jako v předchozím roce 2024. Kromě této částky činily další příjmy (úroky a inkasované inkasní příkazy) 2,3 milionu EUR. Svěřenský fond dokončil přidělování všech přijatých příspěvků na závazky, jakož i uzavírání smluv o nich ke dni 31. prosinci 2021, s výjimkou smluv na prostředky vyhrazené na sledování, hodnocení, audit a komunikaci, které mohou být uzavřeny i po tomto datu.

V roce 2025 probíhalo pět smluv s celkovým rozpočtem přibližně 43,9 milionu EUR, včetně tří operačních projektů (DEVRUR II Enabel, PAPEUR Rural & WASH PEPEV).

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování: se snížilo o 2 183 000 EUR v důsledku ukončení činnosti svěřenského fondu a uzavření operačních projektů v roce 2025. Vzhledem k tomu, že platnost svěřenského fondu skončila dne 31. prosince 2025, skončily všechny operační smlouvy, což vedlo k většímu zúčtování zůstatků předběžného financování. Zbývající zůstatek se týká projektů, u nichž ke konci roku ještě nebyly obdrženy závěrečné finanční zprávy,

—	finanční závazky: se snížily o 10 676 000 EUR, a to zejména proto, že v průběhu roku nebyly vybrány žádné příspěvky,

—	provozní výdaje: se zvýšily o 3 914 000 EUR, zejména v důsledku vyšších skutečných nákladů a nákladů příštích období vykázaných při uzavření projektu, uplatnění vyšší míry provádění a způsobilosti svěřenského fondu a dokončení několika projektů po skončení prováděcího období svěřenského fondu.

ROZVAHA

v tisících EUR
	31.12.2025	31.12.2024
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Předběžné financování	—	—
	—	—
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Předběžné financování	436	2 619
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	1 496	2 267
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	14 498	23 465
	16 430	28 350
AKTIVA CELKEM	16 430	28 350
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	(13 431 )	(24 108 )
	(13 431 )	(24 108 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	(1 927 )	(2 536 )
Výdaje příštích období	(1 072 )	(1 707 )
	(2 998 )	(4 243 )
ZÁVAZKY CELKEM	(16 430 )	(28 350 )
ČISTÁ AKTIVA	—	—

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR
	2025	2024
PŘÍJMY
Příjmy z nesměnných transakcí
Příjmy z darů	10 676	6 894
Inkaso výdajů	448	183
	11 125	7 076
Příjmy ze směnných transakcí
Finanční příjmy	400	884
	400	884
Příjmy celkem	11 525	7 961
VÝDAJE
Provozní výdaje	(10 224 )	(6 310 )
Finanční výdaje	(2 )	(166 )
Ostatní výdaje	(1 300 )	(1 485 )
Výdaje celkem	(11 525 )	(7 961 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	—	—

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR
	2025	2024
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	2 183	1 126
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí	771	1 196
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(10 676 )	(6 894 )
Zvýšení/(snížení) závazků	(609 )	2 536
Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období	(635 )	(2 919 )
ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK	(8 967 )	(4 955 )
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(8 967 )	(4 955 )
Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku	23 465	28 420
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	14 498	23 465

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2025 (11)

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SVĚŘENSKÉM FONDU EU PRO AFRIKU

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 238 a 239 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (12) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (13) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—	zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—	svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—	svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—	cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—	SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Cíle

Hlavním cílem svěřenského fondu EU pro Afriku je podporovat všechny aspekty stability a přispívat k lepšímu řízení migrace a řešení hlavních příčin destabilizace, násilného vysídlování a nelegální migrace. Za tímto účelem fond zejména podporuje odolnost, ekonomické a rovné příležitosti, bezpečnost a rozvoj a řeší porušování lidských práv.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování akce na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve třech hlavních zeměpisných oblastech, totiž v oblasti Sahelu a Čadského jezera, v Africkém rohu a v severní Africe. Jeho projekty však mohou v individuálních případech pomoci i sousedním zemím způsobilých zemí. Svěřenský fond je zřízen na dobu určitou a jeho úkolem je pomáhat v krátkodobém i střednědobém horizontu řešit problémy uvedených regionů.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU pro Afriku zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát jeho dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU pro Afriku se skládají ze zástupců dárců a Komise a ze zástupců nepřispívajících členských států EU, orgánů způsobilých zemí a regionálních organizací jakožto pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU pro Afriku je financován z příspěvků dárců.

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe“ a jeho „vnitřní pravidla“ („zřizovací dohoda“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetní svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise.

Složení roční účetní závěrky

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU pro Afriku je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

V souladu s ukončením smluvního období ke dni 31. prosince 2021 svěřenský fond EU pro Afriku od ledna 2022 nefinancoval žádné nové finanční závazky ani žádné navýšení rozpočtu. Smlouvy byly uzavřeny pouze na finanční závazky související se správními činnostmi, jako jsou audity, hodnocení, monitorování a komunikace. Programy svěřenského fondu EU pro Afriku budou pokračovat až do konce roku 2025. Svěřenský fond EU vstoupí do fáze uzavření od 1. ledna 2026.

V průběhu roku 2025 svěřenský fond EU pro Afriku dále prokázal, že je flexibilním a účinným nástrojem provádění, který usnadňuje politický dialog s africkými partnerskými zeměmi, uplatňuje inovativní přístupy a přináší hmatatelné výsledky ve všech třech regionech (Sahel a Čadské jezero, Africký roh a severní Afrika).

I v roce 2025 je oblast Afrického rohu jednou z nejakutněji postižených oblastí na světě, která se potýká se zhoršujícími se dopady rozsáhlých ozbrojených konfliktů, přetrvávajícím suchem v důsledku změny klimatu, masovým vysídlováním a prohlubující se humanitární krizí.

V tomto složitém regionálním kontextu měl svěřenský fond EU i nadále významný dopad, který se projevuje v jeho čtyřech strategických cílech. Počet aktivních projektů a ukazatelů se v posledním roce provádění z přirozených důvodů sice snížil, avšak svěřenský fond EU pro Afriku v cílených opatřeních k řešení těchto specifických výzev pokračoval.

Prostřednictvím iniciativ (např. ILED v Somálsku) rozšířil svěřenský fond EU hospodářské a pracovní příležitosti (v souladu se strategickým cílem č. 1) tím, že podpořil činnosti vytvářející příjmy, rozvoj dovedností a vytváření pracovních míst, čímž přispěl k širšímu úsilí o obživu.

V náročném kontextu v Súdánu poskytovaly projekty jako STARS MDTE a RDPP SD kromě pomoci při zajišťování potravin i nadále základní sociální služby ve vzdělávání a zdravotní péči, čímž posilovaly odolnost komunit (v souladu se strategickým cílem č. 2).

Projekt PROTECT v Súdánu posílil řízení migrace (strategický cíl č. 3) tím, že chránil osoby prchající před konfliktem prostřednictvím pomoci pro migranty na cestě, uprchlíky, žadatele o azyl a vnitřně vysídlené osoby v ubytovnách a poskytoval potraviny a nepotravinový materiál. Projekt rovněž posílil schopnost organizací občanské společnosti a pracovníků ubytoven podpořit osoby, které přežily genderově podmíněné násilí a obchodování s lidmi, a zabránit sexuálnímu vykořisťování a zneužívání.

V oblasti správy věcí veřejných a předcházení konfliktům (strategický cíl č. 4) například podpořil projekt STABILITY v tigrajském regionu obnovu komunit tím, že náboženským vůdcům zprostředkoval odbornou přípravu s cílem pomoci komunitám překonat trauma z nedávné války.

Uzavřením svěřenského fondu EU přinesly programy v oblasti Afrického rohu za posledních deset let významné kumulativní výsledky. Po dobu trvání portfolia vytvořily nebo podpořily intervence financované ze svěřenského fondu EU více než 150 000 pracovních míst (ukazatel svěřenského fondu EU 1.1) a přibližně 750 000 osobám pomohly při rozvoji činností vytvářejících příjmy (ukazatel svěřenského fondu EU 1.3), mimo jiné poskytly významnou podporu uprchlíkům. Kromě toho bylo vytvořeno nebo podpořeno 15 000 mikropodniků a malých a středních podniků (ukazatel svěřenského fondu EU 1.2). Ve zdravotnictví poskytly programy svěřenského fondu EU více než 11 milionů služeb souvisejících se zdravím (ukazatel svěřenského fondu EU 2.2) a zlepšily přístup ke zdravotnickým službám pro 3,7 milionu lidí (ukazatel svěřenského fondu EU 2.9). Pomoc v oblasti výživy se dostala ke 3 milionům osob (ukazatel svěřenského fondu EU 2.3) a téměř 195 000 migrantů a vysídlených osob obdrželo kritickou pomoc a ochranu, přičemž se zlepšilo řízení migrace. Do činností v oblasti předcházení konfliktům a dodržování lidských práv se zapojilo více než 1,39 milionu účastníků iniciativ zaměřených na budování míru. Tyto výsledky svědčí jak o rozsahu výsledků dosažených v rámci svěřenského fondu EU, tak i o tom, že tyto zásahy jsou i nadále důležité v situaci, kdy potřeby zůstávají vysoké a přetrvávají strukturální problémy.

V roce 2025 se oblast Sahelu a Čadského jezera nadále potýkala s vysokou mírou nestability, která byla způsobena přetrvávajícím ozbrojeným konfliktem, prohlubující se politickou roztříštěností, klimatickými šoky a prohlubující se humanitární krizí.

Vzhledem k tomu, že většina činností v rámci projektů svěřenského fondu EU v oblasti Sahelu a Čadského jezera byla dokončena do konce roku 2024, lze za rok 2025 vykázat pouze minimální úspěchy.

Pokud jde o strategický cíl č. 1 (větší hospodářské a pracovní příležitosti), pokračoval program „Zrychlení v oblasti Sahelu“ v podpoře přístupu podnikatelů a velmi malých a středních podniků v západní Africe k dlouhodobému financování. Projekt dosáhl svých cílů, pokud jde o počet vytvořených pracovních míst pro podnikatele a podpořené malé a střední podniky.

V rámci strategického cíle č. 4 (zlepšení správy věcí veřejných a předcházení konfliktům) vykázal projekt „Programme d’appui au renforcement du système d’information de l’état civil au Sénégal“, jehož cílem je podpořit posílení informačního systému pro evidenci obyvatel a konsolidaci vnitrostátního souboru biometrické totožnosti v Senegalu, v roce 2025 určité výsledky v podobě obnovy státní infrastruktury, která byla podpořena, aby se posílily správy věcí veřejných a bylo poskytnuto vybavení s infrastrukturou dvou radnic, které mají rovněž sloužit posílení správy věcí veřejných.

Po dobu trvání tohoto programu podpořily intervence financované ze svěřenského fondu EU více než 839 927 osob při rozvoji činností vytvářejících příjmy (ukazatel svěřenského fondu EU 1.3), velkou část v Ghaně (program GrEEn (14)) a značný počet osob v Mali, Nigeru, Čadu a Burkině Faso; díky téměř 50 programům, mimo jiné „Développer l’Emploi au Sénégal“ (15), „INTEGRA“ (16) v Ghaně, „ARCHIPELAGO“ (17) nebo „GrEEn“ (18), bylo v oblasti Sahelu a Čadského jezera poskytnuto technické a odborné vzdělávání a příprava a rozvoj dovedností více než 240 000 příjemcům (ukazatel svěřenského fondu EU 1.4).

Do činností v oblasti budování míru a předcházení konfliktům se zapojilo 7,1 milionu účastníků (ukazatel svěřenského fondu EU 4.3), zejména v Burkině Faso díky „PEV“ (19) a „PDU“ (20), ale také v Nigeru („PDU“, „PAIERA“ (21) a „SHIMODU“ (22)), a ve všech zemích oblasti Sahelu a Čadského jezera bylo vyškoleno 21 000 osob v oblasti řízení migrace a ochrany (ukazatel svěřenského fondu EU 3.7). Pomoc související se zajišťováním potravin byla poskytnuta 3,6 milionu osob (ukazatel svěřenského fondu EU 2.4), zejména v Burkině Faso, Mali, Nigérii a Čadu, a pomoc v oblasti výživy byla poskytnuta 2,8 milionu osob v Burkině Faso, Senegalu, Mali, Kamerunu a Nigeru (ukazatel svěřenského fondu EU 2.3). Tyto úspěchy představují významný příspěvek k odolnosti a stabilitě v celém regionu, a to i přesto, že humanitární situace je i nadále mimořádně náročná a potřeba trvalého mezinárodního zapojení je stále důležitější.

Region severní Afriky i nadále čelil vzájemně propojeným geopolitickým, socioekonomickým a environmentálním výzvám, které dále ovlivňovaly migrační dynamiku. Severoafrické země jsou i nadále důležitými zeměmi původu, tranzitu i cílovými zeměmi migrantů, přičemž některé z nich také samy hostí velké populace uprchlíků.

Z částky 4,94 miliardy EUR vyčleněné na závazky v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku připadlo v květnu 2025 (23) na region severní Afriky 905 milionů EUR, které jsou poskytovány prostřednictvím 118 smluv (90 operačních a 28 technických podpor). Tyto intervence přispěly na severu Afriky v období od června 2017 do května 2025 k dosažení hmatatelných výsledků. Pokud jde o strategické cíle svěřenského fondu EU, podpora se v regionu severní Afriky zaměřuje na strategický cíl č. 3 „Zlepšené řízení migrace v zemích původu, tranzitu a určení“ a má čtyři strategické priority. V rámci strategické priority č. 1 (Ochrana zranitelných migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků) rozšířily intervence svěřenského fondu EU ochranu a stabilizaci komunit tím, že realizovaly 64 smluv, díky nimž bylo rekonstruováno nebo vybudováno téměř 1 600 infrastruktur. Prostřednictvím strategické priority č. 3 (Podpora migrace pracovních sil) bylo podpořeno řízení migrace pracovních sil částkou 35 milionů EUR, přičemž bylo posíleno 23 institucí, vypracováno 19 vnitrostátních strategií a více než 7 000 osobám v celém regionu severní Afriky byla umožněna mobilita.

Naši partneři v rámci svěřenského fondu EU oznámili, že navzdory složitým podmínkám zlepšili přístup k základním sociálním službám pro 5,49 milionu osob, poskytli základní sociální služby pro 2,78 milionu osob a poskytli pomoc po návratu pro 4 510 navrátivších se migrantů. Kromě toho pokračovalo úsilí o zvyšování povědomí, přičemž kampaně zaměřené na odolnost a základní práva oslovily 10,4 milionu potenciálních migrantů a odborné přípravy se zúčastnilo 27 688 příjemců.

Rozpočet a plnění rozpočtu

V roce 2025 (24) se v souladu s ukončením smluvního období k 31. prosinci 2021 v žádném ze tří regionů svěřenského fondu EU pro Afriku neuskutečnil žádný nový program ani rozpočtové doplnění. Celková částka přidělená na závazky na provozní a správní výdaje od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 5 053,56 milionu EUR. Částka schválených operačních programů od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 1 810 milionů EUR pro oblast Afrického rohu; 2 217,8 milionu EUR pro oblast Sahelu a Čadského jezera a 907,3 milionu EUR pro region severní Afriky.

V roce 2025 bylo uzavřeno 37 nových smluv v celkové hodnotě 139 562 266 EUR, přičemž se zohledňuje čistá částka přidělená na závazky, avšak nikoli zrušené závazky. Tyto smlouvy se týkaly pouze správních činností (audit, hodnocení, komunikace, sledování), protože ode dne 31. prosince 2021 již nelze financovat ani operativní programy ani činnosti.

Platby v roce 2025 dosáhly 84,32 milionu EUR, což bylo o 78,68 milionu EUR méně než v roce 2024. Platby jsou v roce 2025 nižší, jelikož u více projektů končí doba provádění.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování: se snížilo o 107 330 000 EUR v důsledku ukončení činnosti svěřenského fondu a uzavření operačních projektů v roce 2025. Vzhledem k tomu, že platnost svěřenského fondu skončila dne 31. prosince 2025, skončily všechny operační smlouvy, což vedlo k většímu zúčtování zůstatků předběžného financování. Zbývající zůstatek se týká projektů, u nichž ke konci roku ještě nebyly obdrženy závěrečné finanční zprávy,

—	finanční závazky: se snížily o 138 236 000 EUR, a to zejména proto, že v průběhu roku nebyly vybrány žádné příspěvky,

—	provozní výdaje: se snížily o 38 674 000 EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu, které vedlo ke snížení počtu otevřených smluv, a tedy nižším výdajům.

ROZVAHA

v tisících EUR
	31.12.2025	31.12.2024
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	3 014	3 950
Předběžné financování	123	—
	3 137	3 950
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Předběžné financování	24 436	131 889
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	16 651	24 314
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	120 097	187 539
	161 185	343 742
AKTIVA CELKEM	164 322	347 691
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	(113 103 )	(251 339 )
	(113 103 )	(251 339 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	(14 500 )	(13 774 )
Výdaje příštích období	(36 719 )	(82 578 )
	(51 219 )	(96 352 )
ZÁVAZKY CELKEM	(164 322 )	(347 691 )
ČISTÁ AKTIVA	—	—

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR
	2025	2024
PŘÍJMY
Příjmy z nesměnných transakcí
Příjmy z darů	138 236	169 603
Inkaso výdajů	532	245
	138 768	169 848
Příjmy ze směnných transakcí
Finanční příjmy	3 087	6 690
Ostatní příjmy ze směnných transakcí	10 546	13 551
	13 634	20 240
Příjmy celkem	152 402	190 089
VÝDAJE
Provozní výdaje	(123 195 )	(161 869 )
Finanční náklady	(971 )	(28 )
Ostatní výdaje	(28 235 )	(28 191 )
Výdaje celkem	(152 402 )	(190 089 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	—	—

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR
	2025	2024
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—
Provozní činnosti
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	107 329	64 732
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí	7 662	(1 917 )
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(138 236 )	(13 216 )
Zvýšení/(snížení) závazků	726	(486 )
Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období	(45 859 )	(39 126 )
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do přebytku nebo schodku	936	(0 )
ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK	(67 442 )	9 986
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(67 442 )	9 986
Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku	187 539	177 553
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	120 097	187 539

ČÁST I.3

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU (25)

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	119	131
Předběžné financování	492	500
Pohledávky ze směnných transakcí	5	5
	616	637
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	1	5
Předběžné financování	556	876
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	56	63
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	420	622
	1 034	1 566
AKTIVA CELKEM	1 649	2 203
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	(40 )	(88 )
	(40 )	(88 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	(0 )	(2 )
Závazky	(204 )	(272 )
Výdaje příštích období a výnosy příštích období	(733 )	(858 )
	(936 )	(1 132 )
ZÁVAZKY CELKEM	(976 )	(1 220 )
ČISTÁ AKTIVA	673	983
REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	56 488	55 704
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2 252	2 252
Výsledek hospodaření minulých let	(56 973 )	(55 733 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	(1 094 )	(1 240 )
ČISTÁ AKTIVA	673	983

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR
	2025	2024
PŘÍJMY
Příjmy z nesměnných transakcí
Inkaso nákladů	13	42
Příjmy z darů svěřenským fondům	48	59
	60	100
Příjmy ze směnných transakcí
Finanční příjmy	11	26
Ostatní příjmy	31	85
	42	111
Příjmy celkem	102	211
VÝDAJE
Nástroje pomoci	(942 )	(1 119 )
Výdaje vynakládané jinými subjekty	(4 )	(4 )
Výdaje vynakládané svěřenskými fondy	(133 )	(168 )
Výdaje na spolufinancování	(1 )	(17 )
Finanční výdaje	(41 )	(3 )
Ostatní výdaje	(75 )	(140 )
Výdaje celkem	(1 196 )	(1 451 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	(1 094 )	(1 240 )

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR
	2025	2024
Výsledek hospodaření za běžný rok	(1 094 )	(1 240 )
Provozní činnosti
Navýšení kapitálu – příspěvky	784	1 138
(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů	—	—
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	328	352
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí	8	(13 )
Zvýšení/(snížení) rezerv	(2 )	2
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(48 )	3
Zvýšení/(snížení) závazků	(68 )	(134 )
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	(126 )	(252 )
Jiné nepeněžní pohyby	—	—
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení u nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do přebytku nebo schodku	16	(42 )
ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK	(201 )	(185 )
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(201 )	(185 )
Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku	622	807
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	420	622

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31.12.2023	60 607	6 040	54 566	(55 733 )	2 252	1 086
Navýšení kapitálu – příspěvky	(62 )	(1 200 )	1 138	—	—	1 138
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 240 )	—	(1 240 )
ZŮSTATEK K 31.12.2024	60 544	4 840	55 704	(56 973 )	2 252	983
Navýšení kapitálu – příspěvky	(16 )	(800 )	784	—	—	784
Výsledek hospodaření za běžný rok	—	—	—	(1 094 )	—	(1 094 )
ZŮSTATEK K 31.12.2025	60 528	4 040	56 488	(58 067 )	2 252	673

ČÁST I.4

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

OBSAH

KONTEXT

PŘEDCHOZÍ ERF

10. A 11. ERF

FINANČNÍ PLNĚNÍ

ZDROJE

OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY

SLOVNÍČEK POJMŮ

1. KONTEXT

ERF, který vznikl v roce 1959, je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany EU určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Jejím hlavním cílem je snížit a nakonec vymýtit chudobu.

Je zřízen vnitřní dohodou mezi zástupci členských států a je spravován zvláštním výborem. Zdroji ERF jsou ad hoc příspěvky od členských států EU, které rozhodují o celkové částce, která bude fondu přidělována (po dobu pěti let). Kromě těchto příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise. Investiční facilitu spravuje EIB.

ERF má víceletý charakter. Každý ERF se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením. Vnitřní dohoda o zřízení posledního ERF, 11. ERF (2014–2020) vstoupila v platnost 1. března 2015. Spolupráce se zeměmi AKT je od roku 2021 zahrnuta v dohodě o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Projekty, které již probíhaly a byly financovány v rámci ERF, však budou i nadále prováděny podle příslušného právního základu ERF.

Tato zpráva je vytvořena v souladu s článkem 39 finančního nařízení pro 11. ERF (26). Poskytuje informace o příjmových a výdajových operacích ERF se zaměřením na důležité události, které měly významný dopad na finanční plnění za rok 2025.

Vzhledem k tomu, že v rámci předchozích ERF (27) neprobíhají žádné operace, obsahuje tato zpráva údaje pouze za 10. a 11. ERF.

PŘEDCHOZÍ ERF

6. a 7. ERF

6. ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF byl uzavřen v roce 2008.

V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) vnitřní dohody o 9. ERF byly zůstatky a prostředky ze zrušených závazků z předcházejících ERF převedeny do 9. ERF.

8. a 9. ERF

V roce 2021 došlo k finančnímu a provoznímu uzavření 8. ERF v celkové výši výdajů 10 374 miliony EUR. Komise oznámila členským státům uzavření 8. ERF ve sdělení, které bylo předloženo Radě v říjnu 2021.

Všechny činnosti 8. ERF byly nyní dokončeny a byly provedeny všechny kontroly a ověření. Byly rovněž uzavřeny všechny smlouvy a finanční rozhodnutí v účetnictví ERF. Všechny inkasní příkazy, které byly po ukončení provozu stále otevřené, byly inkasovány nebo od nich bylo upuštěno, s výjimkou čtyř inkasních příkazů, které jsou sledovány právní službou Komise. V souladu s rozhodnutím Komise C(2003)19044 byly tyto inkasní příkazy převedeny do 9. ERF.

Uzavírání 9. ERF postupuje dobře. Stále jsou otevřeny 4 smlouvy, z nichž 2 se týkají auditů a hodnocení v Jižním Súdánu (rozhodnutí Rady 2011/315/EU). O těchto akcích bylo rozhodnuto po ustanovení o skončení platnosti 9. ERF a budou uzavřeny ve stanoveném časovém rámci, což přispěje k dokončení činností a projektů spojených s 9. ERF. ERF může být plně uzavřen až po skončení všech smluv a po dokončení jejich hodnocení a auditů.

V letech 2015 až 2025 Komise provedla sedm vratek úvěrů z 8./9. ERF v celkové výši 1 925,19 milionu EUR (28). Zůstatek ve výši 1,2 milionu EUR byl vrácen v lednu 2026 (29) jako součást úhrady první splátky příspěvků členských států do ERF za rok 2026.

10. A 11. ERF

Členské státy Evropského společenství a státy AKT podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou dohodu o partnerství AKT-ES (známou také jako „dohoda z Cotonou“). Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003 (zřídila 9. ERF). Dohoda z Cotonou byla dvakrát pozměněna, poprvé dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (zřídila 10. ERF) a podruhé dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (zřídila 11. ERF).

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (30) vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutím Rady 2007/249/ES (31)).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství v srpnu 2013, vstoupila v platnost v březnu 2015.

Podle dohody z Cotonou je na druhé období (2008–2013) pro 10. ERF vyčleněn celkový rozpočet ve výši 22 682 milionů EUR. Z této částky bylo vyčleněno:

—	21 966 milionů EUR pro státy AKT,

—	286 milionů EUR pro ZZÚ a

—	430 milionů EUR pro Komisi na financování plánování a provádění ERF.

Částka pro země AKT je rozdělena následovně:

—	17 766 milionů EUR na financování státních a regionálních indikativních programů,

—	2 700 milionů EUR na spolupráci mezi zeměmi AKT a spolupráci uvnitř regionu a

—	1 500 milionů EUR na investiční facility.

Zejména byl navýšen podíl rozpočtu na regionální programy, což zdůrazňuje význam regionální hospodářské integrace jako základního rámce pro vnitrostátní a místní rozvoj. Inovací 10. ERF bylo vytvoření „pobídkových částek“ pro každou zemi.

Podle dohody z Cotonou je třetí období (2014–2020) poskytování pomoci Společenství státům AKT a ZZÚ financováno z 11. ERF částkou ve výši 30 506 milionů EUR. Z této částky:

—	je 29 089 milionů EUR vyčleněno pro státy AKT v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 2 písm. d) vnitřní dohody (z toho 27 955 milionů EUR spravovala Evropská komise),

—	je 364,5 milionu EUR vyčleněno pro ZZÚ v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 vnitřní dohody (z toho 359,5 milionu EUR spravovala Evropská komise) a

—	je 1 052,5 milionu EUR určeno pro Komisi na financování nákladů na plánování a správu zdrojů 11. ERF v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) vnitřní dohody.

2. FINANČNÍ PLNĚNÍ

FINANČNÍ PLNĚNÍ

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 10. ERF

10. ERF VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. PROSINCE 2025 ANALÝZA ÚVĚRŮ PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)
NÁSTROJ		PŮVODNÍ PROSTŘEDKY	ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2024	ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2025	Poznámky	SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ
	Spolufinancování	0	202	(9 )		193
AKT	Pravidelné příspěvky členských států	21 326	(710 )	(86 )		20 530
AKT	AKT MEZISOUČET	21 326	(508 )	(95 )		20 723

ZZÚ	Pravidelné příspěvky členských států	0	236	(1 )		236
ZZÚ	ZZÚ MEZISOUČET	0	236	(1 )		236

	10. ERF CELKEM	21 326	(272 )	(95 )		20 959

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 11. ERF

11. ERF VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. PROSINCE 2025 ANALÝZA ÚVĚRŮ PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)
NÁSTROJ		PŮVODNÍ PROSTŘEDKY	ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2024	ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2025	Poznámky	SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ
	Spolufinancování	0	91			91
AKT	Interní dohoda EK o úrovni služeb	0	1			1
AKT	Pravidelné příspěvky členských států	30 060	(855 )	74		29 279
	AKT MEZISOUČET	30 060	(763 )			29 372

	Spolufinancování	0	0			0
ZZÚ	Interní dohoda EK o úrovni služeb	0	0			0
ZZÚ	Pravidelné příspěvky členských států	0	354	1		354
	ZZÚ MEZISOUČET	0	354			354

	11. ERF CELKEM	30 060	(409 )	75		29 726

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 10. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2025 TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 10. ERF

(v milionech EUR)
		ÚVĚRY	ROZHODNUTÍ				PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY			PLATBY
		ÚVĚRY	ÚHRN	ROČNÍ	%		ÚHRN	ROČNÍ	%	ÚHRN	ROČNÍ	%
		(1)	(2)		(2): (1)		(3)		(3): (2)	(4)		(4): (3)

	Pravidelné příspěvky členských států
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	12 247	12 245	(23)		100 %	12 231	(24)	100 %	12 204	3	100 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	1 960	1 960	0		100 %	1 960	0	100 %	1 960	0	100 %
	MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ	341	481	(0 )		141 %	471	(12)	98 %	407	52	87 %
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	526	526			100 %	526	0	100 %	522		99 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT	3 550	3 538	(42 )		100 %	3 535	(26)	100 %	3 492	0	99 %
	MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY	1 905	1 760	(3 )		92 %	1 755	(0)	100 %	1 704	9	97 %
	Spolufinancování
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	178	175	(0 )		99 %	175	(0)	100 %	175	0	100 %
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	5	5			110 %	5		100 %	5		100 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT	11	11			100 %	11		100 %	11		100 %

	Pravidelné příspěvky členských států
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	182	181	(1)		100 %	180	0	99 %	172		96 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	14	14			100 %	14		100 %	14		100 %
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	5	5			100 %	5		100 %	5		100 %
	MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY	34	34	0		100 %	34	0	99 %	34		100 %

	CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)	20 959	20 937	(69)		100 %	20 902	(62)	100 %	20 705	65	99 %

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 11. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2025 TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 11. ERF

(v milionech EUR)
		ÚVĚRY	ROZHODNUTÍ			PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY			PLATBY
		ÚVĚRY	ÚHRN	ROČNÍ	%	ÚHRN	ROČNÍ	%	ÚHRN	ROČNÍ	%
		(1)	(2)		(2): (1)	(3)		(3): (2)	(4)		(4): (3)

	Pravidelné příspěvky členských států
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	14 977	14 915	(217)	100 %	14 696	(107)	99 %	13 280	452	90 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	1 053	1 053	(2)	100 %	1 052	0	100 %	1 027	4	98 %
	MEZISOUČET: PŘEKLENOVACÍ NÁSTROJ	0
	MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ	112	112	0	100 %	112	0	100 %	50	7	44 %
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	1 076	1 062	(2)	99 %	1 059	(1)	100 %	1 008	41	95 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT	3 938	3 846	(13)	98 %	3 910	(24)	102 %	3 635	120	93 %
	MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY	7 135	7 114	(54)	100 %	7 051	(31)	99 %	6 415	196	91 %
	Spolufinancování
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	46	45	(0)	98 %	45	(0)	100 %	43		97 %
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	4	4		100 %	4		100 %	4		100 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT	33	33	0	100 %	33	0	100 %	32	3	100 %
	MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY	10	10	4	100 %	10	4	100 %	9	3	95 %
	Nečerpatelná rezerva
	Rezervy
	MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF	287
	MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF	699
	Interní dohoda EK o úrovni služeb
	Rezervy
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	1	1		52 %	1		100 %	1		100 %

	Pravidelné příspěvky členských států
	Příděly
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	211	210	(1)	100 %	193	(0)	92 %	193		100 %
	MEZISOUČET: PŘÍDĚL B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY	12	12	0	100 %	12	0	100 %	12		100 %
	MEZISOUČET: PŘEKLENOVACÍ NÁSTROJ	0
	MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY	7	7	0	100 %	6	0	95 %	6	0	98 %
	MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY	102	102	0	100 %	102	0	99 %	85	1	83 %
	Nečerpatelná rezerva
	Rezervy
	MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF	19
	MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF	3

	CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)	29 726	28 525	(285)	96 %	28 284	(160)	99 %	25 800	828	91 %

ZDROJE

Povaha příjmů

Hlavními zdroji příjmů ERF jsou příspěvky členských států. Evropská komise a Evropská investiční banka vyzývají třikrát ročně členské státy k přispění do ERF. Výše příspěvků, které jsou každoročně vyžadovány, odráží výši platby, která má být během roku pokryta.

Přehled příspěvků podle členských států

OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY

Povaha výdajů

Částku dostupnou ve víceletém finančním rámci tvoří ze 3 % prostředky přidělené Komisi na výdaje na podporu a z 97 % prostředky přidělené na provádění projektů ERF. Částky jsou stanoveny každou jednotlivou vnitřní dohodou a mohou být navýšeny o dobrovolné příspěvky a výnosy z operací.

Rozdělení částek přidělených na závazky, smluvně vázaných a vyplacených částek podle povahy výdajů:


	OPERAČNÍ PROVÁDĚNÍ NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A PŘÍJMY Z ÚROKŮ (10. a 11. ERF) 2025
	ÚVĚRY	ROZHODNUTÍ			PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY			PLATBY
	ÚVĚRY	ÚHRN	ROČNÍ	%	ÚHRN	ROČNÍ	%	ÚHRN	ROČNÍ	%
	(1)	(2)		(2): (1)	(3)		(3): (2)	(4)		(4): (3)
NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A PŘÍJMY Z ÚROKŮ 10. + 11. ERF	1 622	1 608	(2)	99,1 %	1 605	(1)	99,8 %	1 550	41	96,6 %
OPERAČNÍ PROVÁDĚNÍ (A+B) 10. + 11. ERF	50 685	49 461	(353)	97,6 %	49 186	(222)	99,4 %	46 506	893	94,5 %

Rozdělení přidělených, smluvně vázaných a vyplacené částky podle oblasti a země

KUMULOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2025 PODLE ZEMÍ (% rozpočtových prostředků)
10. + 11. ERF		10. a 11. ERF CELKEM (v milionech EUR)
Kumulované za rok 2025		Prostředky	Rozhodnutí	% prostřed.	Přidělené prostředky	% prostřed.	Platby	% prostřed.
AKT	Obecné/administrativní krytí/zájmy	1 629	1 610	99 %	1 612	99 %	1 547	95 %
	Rezerva/nerozděleno podle zemí	3 540	2 553	72 %	2 553	72 %	2 553	72 %
	Všechny země AKT	5 169	4 163	81 %	4 165	81 %	4 100	79 %
	Angola	346	345	100 %	344	99 %	330	95 %
	Benin	732	731	100 %	730	100 %	702	96 %
	Botswana	126	126	100 %	126	100 %	126	100 %
	Burkina Faso	1 277	1 277	100 %	1 274	100 %	1 264	99 %
	Burundi	564	564	100 %	562	100 %	550	97 %
	Kamerun	520	520	100 %	519	100 %	492	95 %
	Kapverdy	144	144	100 %	144	100 %	144	100 %
	Komory	77	77	100 %	76	98 %	75	97 %
	Kongo (Brazzaville)	163	163	100 %	161	99 %	156	96 %
	Demokratická republika Kongo	1 401	1 399	100 %	1 385	99 %	1 317	94 %
	Pobřeží slonoviny	702	702	100 %	700	100 %	690	98 %
	Džibutsko	175	175	100 %	173	99 %	165	94 %
	Eritrea	195	195	100 %	195	100 %	165	85 %
	Etiopie	1 596	1 596	100 %	1 592	100 %	1 425	89 %
	Gabon	33	31	95 %	31	94 %	31	94 %
	Gambie	302	302	100 %	300	99 %	291	96 %
	Ghana	784	784	100 %	781	100 %	741	94 %
	Guinea-Bissau	184	184	100 %	182	99 %	180	98 %
	Guinea (Konakry)	500	500	100 %	495	99 %	444	89 %
	Mauricius	82	82	100 %	82	100 %	82	100 %
	Keňa	853	840	98 %	839	98 %	784	92 %
	Lesotho	247	246	100 %	246	99 %	215	87 %
	Libérie	485	485	100 %	483	99 %	456	94 %
	Madagaskar	774	774	100 %	754	97 %	685	89 %
	Malawi	1 018	1 015	100 %	1 007	99 %	932	92 %
	Mali	1 295	1 295	100 %	1 291	100 %	1 257	97 %
	Mauritánie	343	341	100 %	340	99 %	333	97 %
	Mosambik	1 431	1 424	100 %	1 413	99 %	1 240	87 %
	Namibie	187	186	100 %	185	99 %	177	95 %
	Niger	1 261	1 256	100 %	1 254	99 %	1 251	99 %
	Nigérie	1 085	1 085	100 %	1 085	100 %	1 050	97 %
	Uganda	928	912	98 %	905	98 %	851	92 %
	Středoafrická republika	609	609	100 %	608	100 %	595	98 %
	Rwanda	831	831	100 %	831	100 %	828	100 %
	Svatý Tomáš a Princův ostrov	55	55	100 %	53	98 %	51	93 %
	Senegal	662	662	100 %	659	100 %	637	96 %
	Seychely	22	22	100 %	22	100 %	22	100 %
	Sierra Leone	652	652	100 %	650	100 %	634	97 %
	Somálsko	896	895	100 %	893	100 %	892	100 %
	Súdán	298	298	100 %	298	100 %	298	100 %
	Jižní Súdán	91	91	100 %	91	100 %	91	100 %
	Svazijsko	121	121	100 %	121	100 %	115	95 %
	Tanzanie	1 171	1 171	100 %	1 160	99 %	1 102	94 %
	Čad	930	926	99 %	910	98 %	841	90 %
	Togo	373	373	100 %	373	100 %	370	99 %
	Zambie	825	825	100 %	814	99 %	734	89 %
	Zimbabwe	461	461	100 %	459	100 %	457	99 %
	* Afrika celkem	27 809	27 748	100 %	27 598	99 %	26 268	94 %
	Antigua a Barbuda	15	15	100 %	15	100 %	15	98 %
	Barbados	22	22	100 %	22	100 %	21	98 %
	Belize	42	42	100 %	41	96 %	37	87 %
	Dominika	40	40	100 %	40	100 %	40	100 %
	Grenada	20	20	100 %	20	100 %	20	100 %
	Guyana	79	79	100 %	78	99 %	77	98 %
	Haiti	995	991	100 %	923	93 %	822	83 %
	Jamajka	235	235	100 %	233	99 %	226	96 %
	Dominikánská republika	281	281	100 %	279	99 %	279	99 %
	Svatá Lucie	32	32	100 %	32	100 %	32	100 %
	Svatý Kryštof a Nevis	6	6	100 %	6	99 %	6	99 %
	Svatý Vincenc a Grenadiny	26	26	99 %	26	99 %	24	92 %
	Surinam	27	26	96 %	26	96 %	26	96 %
Trinidad a Tobago	28	28	100 %	28	99 %	28	99 %
* Karibik celkem	1 850	1 845	100 %	1 769	96 %	1 653	89 %
Fidži	48	48	100 %	48	100 %	48	100 %
Cookovy ostrovy	5	5	100 %	5	100 %	5	100 %
Šalomounovy ostrovy	66	66	100 %	66	100 %	66	100 %
Kiribati	42	42	99 %	41	98 %	41	97 %
Marshallovy ostrovy	17	17	100 %	17	100 %	17	100 %
Mikronésie	23	22	97 %	22	97 %	18	78 %
Nauru	4	4	100 %	4	100 %	4	100 %
Niue	3	3	100 %	3	100 %	3	100 %
Palau	4	4	100 %	4	100 %	4	100 %
Papua-Nová Guinea	239	239	100 %	233	98 %	227	95 %
Západní Samoa	67	66	99 %	66	99 %	66	99 %
Východní Timor	166	166	100 %	166	100 %	161	97 %
Tonga	28	28	100 %	28	100 %	28	100 %
Tuvalu	13	13	100 %	13	100 %	13	100 %
Vanuatu	55	55	100 %	54	99 %	53	97 %
* Tichomoří celkem	779	777	100 %	770	99 %	752	97 %
Příděly uvnitř AKT	7 967	7 862	99 %	7 908	99 %	7 473	94 %
PALOP	59	59	100 %	58	99 %	58	98 %
Oblast jižní Afriky FED 10	129	129	100 %	129	100 %	127	98 %
Oblast střední Afriky	546	543	100 %	539	99 %	451	83 %
Region východní Afriky a Austrálie	2 989	2 981	100 %	2 960	99 %	2 650	89 %
Oblast západní Afriky	1 919	1 918	100 %	1 901	99 %	1 737	91 %
Oblast Karibiku	533	527	99 %	522	98 %	439	82 %
Oblast Tichomoří	322	318	99 %	298	93 %	259	81 %
* Regionální spolupráce AKT celkem	14 464	14 338	99 %	14 316	99 %	13 195	91 %
AKT	50 070,99	48 871,60	98 %	48 617,47	97 %	45 968,94	92 %

ZZÚ	Rezerva/nerozděleno podle zemí/území	34	12	34 %	11	33 %	11	33 %
	Všechny země ZZÚ	34	12	34 %	11	33 %	11	33 %
	Anguilla	27	27	100 %	27	100 %	27	100 %
	Falklandské ostrovy	10	10	100 %	10	100 %	10	100 %
	Pitcairnovy ostrovy	5	5	100 %	5	100 %	5	100 %
	Ostrovy Turks a Caicos	32	32	100 %	32	100 %	32	100 %
	Britské Panenské ostrovy	2	2	100 %	2	100 %	2	100 %
	Montserrat	33	33	100 %	33	100 %	33	100 %
	Svatá Helena	38	38	100 %	38	100 %	38	100 %
	* Britské ZZÚ celkem	146	146	100 %	146	100 %	146	100 %
	Nizozemské Antily	38	37	98 %	20	54 %	20	54 %
	Nizozemské Antily – Bonaire	4	4	98 %	4	98 %	4	98 %
	Nizozemské Antily – Saba	3	3	100 %	3	100 %	3	100 %
	Nizozemské Antily – Svatý Eustach	2	2	100 %	2	100 %	2	100 %
	Aruba	21	21	98 %	21	98 %	21	98 %
	Sint Maarten	14	14	100 %	13	95 %	5	39 %
	* Nizozemské ZZÚ celkem	83	82	99 %	64	77 %	56	68 %
	Ostrovy Wallis a Futuna	39	38	99 %	37	95 %	29	76 %
	Mayotte	29	29	100 %	29	100 %	29	100 %
	Nová Kaledonie	50	50	100 %	50	100 %	50	100 %
	Francouzská Polynésie	49	49	100 %	49	100 %	49	100 %
	Saint-Pierre a Miquelon	47	47	100 %	47	100 %	47	100 %
	* Francouzské ZZÚ celkem	214	213	100 %	212	99 %	204	96 %
	Oblast	137	137	100 %	136	99 %	119	87 %
	* Regionální spolupráce ZZÚ celkem	137	137	100 %	136	99 %	119	87 %
	ZZÚ	613,69	589,78	96 %	569,00	93 %	536,59	87 %

CELKEM: AKT + ZZÚ		50 684,68	49 461,38	98 %	49 186,47	97 %	46 505,53	92 %

Rozdělení částky přidělené na závazek, smluvně vázané a vyplacené částky podle oblasti výdajů u 11. ERF

11. ERF: Rozdělení částky přidělené na závazek, smluvně vázané a vyplacené částky podle oblasti výdajů (sektorové kódy DAC)

(v milionech EUR)
Odvětví	Přidělené na závazek	Smluvně vázané	Vyplacené
Sociální infrastruktura a služby
110 – Vzdělávání	1 177,56	1 162,86	1 067,50
120 – Zdraví	2 125,44	2 519,13	2 370,49
130 – Programy populační politiky a reprodukční zdraví	352,44	49,94	43,95
140 – Voda a kanalizace	785,55	861,63	632,91
150 – Vláda a občanská společnost	5 700,30	5 940,90	5 772,26
160 – Jiná sociální infrastruktura a služby	964,74	1 403,10	1 643,11
Sociální infrastruktura a služby CELKEM	11 106,04	11 937,55	11 530,22
Hospodářská infrastruktura a služby
210 – Doprava a skladování	1 401,54	2 091,05	1 378,12
220 – Komunikační prostředky	140,58	147,05	137,97
230 – Energetika	2 011,97	2 049,24	1 474,99
240 – Bankovní a finanční služby	484,68	533,73	503,53
250 – Obchod a jiné služby	339,92	329,60	288,28
Hospodářská infrastruktura a služby CELKEM	4 378,70	5 150,66	3 782,88
Odvětví produkce
310 – Zemědělství, lesnictví a rybářství	3 317,10	3 144,49	2 649,43
320 – Průmysl, nerostné suroviny a těžba, stavební práce	632,36	525,39	384,77
330 – Obchod a turismus	502,26	434,74	338,86
Odvětví produkce CELKEM	4 451,72	4 104,61	3 373,06
Víceodvětvová/průřezová pomoc
410 – Všeobecná ochrana životního prostředí	984,89	843,66	756,56
430 – Ostatní víceodvětvová pomoc	3 881,80	2 617,61	1 947,95
Víceodvětvová/průřezová pomoc CELKEM	4 866,68	3 461,26	2 704,51
Komoditní pomoc a všeobecná programová pomoc
510 – Obecná rozpočtová podpora	3 113,40	3 176,31	2 531,91
520 – Rozvojová potravinová pomoc	611,90	390,58	365,68
Komoditní pomoc a všeobecná programová pomoc CELKEM	3 725,30	3 566,89	2 897,59
Opatření týkající se dluhu
600 – Opatření týkající se dluhu	183,00	183,00	183,00
Opatření týkající se dluhu CELKEM	183,00	183,00	183,00
Humanitární pomoc
720 – Reakce na mimořádné události	743,62	452,44	447,63
730 – Pomoc při rekonstrukci a obnově	137,53	65,06	42,39
740 – Připravenost na katastrofy	72,49	110,12	101,07
Humanitární pomoc CELKEM	953,63	627,61	591,09
Administrativní náklady dárců / nepřiřazené / nespecifikované
910 – Administrativní náklady dárců	993,19	948,32	896,03
998 – Nepřiřazené / nespecifikované	183,74	41,61	27,23
N/A – Údaje nejsou k dispozici	245,98	1,57	1,15
Administrativní náklady dárců / nepřiřazené / nespecifikované CELKEM	1 422,91	991,50	924,42
11. ERF CELKOVÝ SOUČET	31 087,97	30 023,09	25 986,75

Vývoj kumulativní částky přidělené na závazek, smluvní a vyplacené částky podle oblasti výdajů v rámci 11. ERF

3. SLOVNÍČEK POJMŮ

Granty

Přímé finanční příspěvky z rozpočtu příjemcům – třetím stranám, kteří se podílejí na činnostech sloužících politikám Unie.

Hospodářský výsledek

Dopad na rozvahu výdajů a příjmů na základě pravidel akruálního účetnictví.

Kurzový rozdíl

Rozdíl vyplývající ze směnných kurzů použitých pro transakce týkající se zemí mimo eurozónu nebo z přecenění aktiv a závazků v cizích měnách k datu účetní závěrky.

Nerozlišené prostředky

Prostředky, které odpovídají ročním potřebám, a proto musí být přiděleny v průběhu rozpočtového roku. V následujícím roce lze vyplatit pouze částky, které splňují podmínky pro automatický převod. Nerozlišené prostředky, které nebyly do konce roku vyčerpány, tj. přiděleny, se ruší (pokud není výjimečně rozhodnutím Komise povolen neautomatický převod). Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje; prostředky na závazky a prostředky na platby se v tomto případě rovnají.

Operační prostředky

Z operačních prostředků se financují různé politiky, zejména formou grantů nebo zadávání veřejných zakázek.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Plnění rozpočtu

Čerpání rozpočtu prostřednictvím výdajových a příjmových operací.

Právní základ / základní právní akt

Právní akt přijatý legislativním orgánem (obvykle Radou a Evropským parlamentem), který stanoví cíl výdajového programu Unie, účel prostředků, pravidla pro intervenci, datum ukončení platnosti a příslušná finanční pravidla, sloužící jako právní základ pro provádění výdajového programu.

Právní závazek

Úkon, kterým schvalující osoba přijímá závazek vůči třetím stranám, jehož výsledkem je výdaj do rozpočtu Unie.

Běžnými formami právních závazků jsou smlouvy v případě veřejných zakázek, grantové dohody a rozhodnutí o grantu.

Prostředky

Prostředky financování z rozpočtu.

Rozpočet představuje prognózu závazků (právních závazků k poskytnutí finančních prostředků) a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky je financována celková hodnota právních závazků (veřejné zakázky, grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nepoužité prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky, které je vyjádřeno vyčleněním prostředků.

U společných podniků (a EIT), jak je uvedeno v jejich finančních pravidlech, lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo „N+3“). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku „N+3“.

Přebytek

Kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, který musí být vrácen financujícímu orgánu. Viz Výsledek plnění rozpočtu

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Převod mezi rozpočtovými položkami

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán.

RAL (Reste à liquider)

Částka, kterou zbývá v daném okamžiku zaplatit z rozpočtového závazku. Viz Zbývající závazky

Rozlišené prostředky

Rozlišené prostředky se používají na financování víceletých operací. Kryjí celkové náklady na právní závazky v průběhu rozpočtového roku přijaté na operace, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu více než jednoho rozpočtového roku.

Rozpočtový bod / rozpočtová položka / rozpočtová pozice

Příjmy a výdaje jsou v rozpočtové struktuře prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).

Rozpočtový závazek

Operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků.

Správní prostředky

Prostředky na pokrytí běžných nákladů subjektů (zaměstnanci, budovy, kancelářské vybavení).

Stanovené nároky

Právo inkasovat příjem od dlužníka uznané vydáním inkasního příkazu.

Účelově vázané příjmy

Příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek.

Výdaje

Termín používaný pro označení výdajů rozpočtu ze všech typů zdrojů finančních prostředků.

Výsledek plnění rozpočtu

Rozdíl mezi obdrženým příjmem a vyplacenými částkami, včetně úprav zohledňujících přenesené prostředky, zrušené prostředky a kurzové rozdíly.

V případě agentur musí být výsledná částka uhrazena financujícímu orgánu.

Zbývající závazky

Zbývající závazky (také označovány jako „RAL“, z fr. „reste à liquider“) jsou definovány jako výše prostředků přidělených na závazky, které dosud nebyly zaplaceny. Plynou přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Zrušení prostředků

Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku a které nelze přenést, se zruší.

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku.

ČÁST II

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ – PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

SPRÁVNÍ RADA

INVESTIČNÍ FACILITA

FINANČNÍ VÝKAZY

KE DNI 31. PROSINCE 2025

(1)	Zpráva nezávislého auditora

(2)	Výkaz o finanční pozici

(3)	Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku

(4)	Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů

(5)	Výkaz peněžních toků

(6)	Poznámky k finančním výkazům

VÝKAZ O FINANČNÍ POZICI KE DNI 31. PROSINCE 2025

(v tisících EUR)
	Poznámky	31.12.2025	31.12.2024
AKTIVA
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	5	1 665 129	1 638 604
Pohledávky za přispěvateli	9/16	—	7 482
Finanční aktiva treasury	10	—	—
Derivátové finanční nástroje	6	7 819	783
Půjčky a pohledávky	7,1	1 063 511	1 498 048
Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	8	745 934	834 621
Jiná aktiva	11	36 833	—
Aktiva celkem		3 519 226	3 979 538
ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ
ZÁVAZKY
Derivátové finanční nástroje	6	411	39 210
Výnosy příštích období	12	44 845	47 725
Rezervy na úvěrové přísliby	13	17 585	18 320
Závazky vůči třetím stranám	14	658 146	566 083
Ostatní závazky	15	3 044	3 289
Závazky celkem		724 031	674 627
Zdroje od přispěvatelů	16/17	2 795 195	3 304 911
Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem		3 519 226	3 979 538

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT A OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2025

(v tisících EUR)
	Poznámky	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Úroky a obdobné výnosy (*2)	19	116 470	156 601
Úroky a obdobné náklady	19	–1 700	–1 805
Čisté úroky a obdobné výnosy		114 770	154 796
Výnosy z poplatků a provizí	20	4 103	20
Náklady na poplatky a provize	20	–88	– 212
Čisté výnosy z poplatků a provizí		4 015	– 192
Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů	6	45 836	–94 192
Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem	21	24 877	–34 096
Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty	7,1	–6 948	–5 436
Čistý kurzový výsledek	22	–90 703	81 907
Čistý výsledek z finančních operací		–26 938	–51 817
Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování	7,2	8 915	12 145
Změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování	13	735	718
Obecné správní výdaje	23	–19 942	–24 794
Zisk za rok		81 555	90 856
Celkový úplný výsledek zisk za běžný rok celkem		81 555	90 856
(*2) Za rok končící dnem 31. prosince 2025 činí úroky a obdobné výnosy 109,7 milionu EUR (2024: 144,3 milionu EUR), vypočteno z aktiv držených v naběhlé hodnotě na základě metody efektivní úrokové míry.

VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2025

(v tisících EUR)
	Poznámky	Vyžádané příspěvky	Dostupné zpětné toky	Nerozdělený zisk	Celkem
Ke dni 1. ledna 2025		3 721 695	– 897 690	480 906	3 304 911
Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku	16	—	—	—	—
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2024	17	—	– 591 271	—	– 591 271
Zisk za rok 2025		—	—	81 555	81 555
Změny ve zdrojích od přispěvatelů		—	– 591 271	81 555	– 509 716
Ke dni 31. prosince 2025		3 721 695	–1 488 961	562 461	2 795 195
		Vyžádané příspěvky	Dostupné zpětné toky	Nerozdělený zisk	Celkem
Ke dni 1. ledna 2024		3 721 695	– 587 913	390 050	3 523 832
Příspěvek členských států vyžádaný v průběhu roku	16	—	—	—	—
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2023	17	—	– 309 777	—	– 309 777
Zisk za rok 2024		—	—	90 856	90 856
Změny ve zdrojích od přispěvatelů		—	– 309 777	90 856	– 218 921
Ke dni 31. prosince 2024		3 721 695	– 897 690	480 906	3 304 911

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2025

(v tisících EUR)
	Poznámky	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
PROVOZNÍ ČINNOSTI
Zisk za rok (*3)		81 555	90 856
Úpravy:
Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem		–5 176	52 265
Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování	7,2	–8 915	–12 145
Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty	7	6 948	5 436
Změna vzniklého úroku a naběhlé hodnoty úvěrů a jiných pohledávek		–3 776	–2 229
Čistá změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování		– 735	– 718
Změny reálné hodnoty derivátů	13	–45 836	94 192
Změna výnosů příštích období	12	–2 880	– 790
Dopad změn směnných kurzů na úvěry		95 552	–78 744
Dopad změn směnných kurzů na akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem		58 444	–23 199
Dopad změn směnných kurzů na pokladní hotovost		11 405	–5 282
Zisk/(ztráta) z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích		186 586	119 642
Vyplacené půjčky	7	– 106 653	– 101 394
Splátky úvěrů	7	398 998	371 568
Změna vzniklého úroku z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	5	–2 331	– 646
Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem – výplaty	8	–51 701	–69 392
Čisté výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem		90 480	23 033
Obdržené dividendy	21	18 573	16 548
Snížení hodnoty ostatních aktiv		–	616
(Snížení hodnoty) ostatních závazků		– 245	–49
(Snížení hodnoty) závazků vůči Evropské investiční bance		–44 913	– 985
Čisté peněžní toky (čerpané při) / z provozní činnosti		488 794	358 941
FINANČNÍ ČINNOSTI
Částky obdržené od členských států v souvislosti s úrokovými subvencemi a technickou pomocí		7 482	286 800
Částky vyplacené jménem členských států na úrokové subvence a technickou pomoc		– 108 597	–68 256
Příspěvky vyplacené jménem členských států		– 347 418	– 309 777
Čisté peněžní toky z finanční činnosti		– 448 533	–91 233
Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů		40 261	267 708
Souhrnný výkaz peněžních toků:
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku rozpočtového roku		1 633 830	1 371 404
Čisté peněžní toky (používané) / od:
Provozní činnosti		488 794	358 941
Finanční činnosti		– 448 533	–91 233
Dopad změn směnných kurzů na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty		–11 405	–5 282
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci rozpočtového roku		1 662 686	1 633 830
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:
Pokladní hotovost	5	146 087	212 466
Termínované vklady (bez vzniklých úroků)	5	556 329	304 538
Komerční papíry	5	960 270	1 116 826
		1 662 686	1 633 830
(*3) Zisk za daný rok zahrnuje přijaté úroky ve výši 109,8 milionu EUR (2024: 149,1 milionu EUR) a zaplacené úroky ve výši 1,8 milionu EUR (2024: 1,9 milionu EUR).

Poznámky k finančním výkazům ke dni 31. prosince 2025

1 Obecné informace

Investiční facilita („facilita“) byla zřízena v rámci dohody z Cotonou („dohoda“) o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy („státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a dne 22. června 2010. Dne 15. listopadu 2023 byla podepsána Samojská dohoda, která nahradila dohodu z Cotonou jako nový rámec spolupráce mezi Evropskou unií a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) (rozhodnutí Rady (EU) 2023/2862 ze dne 30. října 2023) a která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2024. Nahrazuje dohodu z Cotonou, která upravovala vztahy mezi EU a státy AKT od roku 2000. Tento přechod zajišťuje kontinuitu partnerství při řešení současných globálních výzev.

Facilita není samostatnou právnickou osobou. Evropská investiční banka („EIB“ nebo „banka“) spravuje příspěvky jménem členských států („dárci“) v souladu s podmínkami dohody a plní funkci jejího správce.

Doba trvání facility není stanovena. Vnitřní dohoda 11. ERF zůstává v platnosti (podle čl. 14 odst. 3 této dohody) po dobu nutnou pro úplné provedení všech operací financovaných v rámci dohody o partnerství AKT-EU a rozhodnutí o přidružení zámoří a víceletého finančního rámce.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU. Členské státy EU přispívají částkami vyčleněnými na financování facility a granty na úrokové subvence podle víceletých finančních rámců. (Těmito rámci se rozumí první finanční protokol na období 2000–2007 označovaný jako 9. Evropský rozvojový fond (ERF), druhý finanční protokol na období 2008–2013 označovaný jako 10. ERF a třetí finanční protokol na období 2014–2020 označovaný jako 11. ERF). EIB je pověřena řízením:

(i)	facility, tedy revolvingového fondu ve výši 3 685,5 milionu EUR nesoucího riziko, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT; z toho bylo 48,5 milionu EUR vyčleněno pro zámořské země a území („ZZÚ“);

(ii)	grantů určených na financování úrokových subvencí v maximální výši 1 220,85 milionu EUR pro státy AKT a 8,5 milionu EUR pro ZZÚ. Až 15 % těchto subvencí může být použito na financování technické pomoci související s projekty („TP“).

Rada dne 23. prosince 2020 rozhodla o prodloužení období závazků investiční facility AKT o dobu nejméně šesti měsíců. V návaznosti na toto prodloužení banka schválila operace v souladu se svým mandátem, a to do dne 30. června 2021 (rozhodnutí Rady (EU) 2020/2233 ze dne 23. prosince 2020 o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu (32)).

Strany EU a AKT schválily změnu rozhodnutí o přechodných opatřeních s cílem prodloužit uplatňování ustanovení dohody o partnerství AKT-EU do 31. prosince 2023 nebo do chvíle, kdy vstoupí v platnost nová dohoda nebo do zahájení prozatímního uplatňování nové dohody mezi EU a státy AKT, podle toho, co nastane dříve (rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU, jež bylo následně pozměněno rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2021 (33) ze dne 26. listopadu 2021, rozhodnutí Rady (EU) 970/2022 (34) ze dne 16. června 2022 a rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU 2/2023 (35) ze dne 25. října 2023).

Nařízení NDICI – Globální Evropa, které vstoupilo v platnost 14. června 2021 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (36) ze dne 9. června 2021), poskytuje primární právní základ pro pomoc EU mimo EU v období 2021–2027 a správu nového institucionálního mandátu banky pro operace mimo Evropskou unii, včetně regionu AKT. To zahrnuje začlenění stávajícího mimorozpočtového ERF do rozpočtu EU. Nařízení o NDICI poskytuje právní základ, na jehož základě může Komise EIB svěřit budoucí mandáty EU týkající se její činnosti mimo EU. Stanoví rovněž rámec pro vnější investice, který Unii umožní spolupracovat s partnerskými institucemi prostřednictvím grantů nebo záruk z rozpočtu EU.

Zpětné toky získané z facility budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI kombinací k tomu určeného soukromého sektoru AKT pod Evropským fondem pro udržitelný rozvoj (EFSD+) a svěřenským fondem. Dne 15. února 2023 byla mezi EIB a Evropskou komisí podepsána dohoda o převodu („dohoda o převodu“). Účelem této dohody je převod finančních prostředků pocházejících ze zpětných toků v rámci facility, jakmile budou k dispozici, v souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 („zpětné toky facility AKT“) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/1764 (37) (dále jen „zpětné toky z facility ZZÚ“ a společně se zpětnými toky z facility AKT – „zpětné toky“). Další podrobnosti viz poznámka 2.4.6 a poznámka 17.

Předkládaná účetní závěrka se vztahuje na období ode dne 1. ledna 2025 do dne 31. prosince 2025.

Správní rada na návrh řídícího výboru finanční výkazy přijala dne 25. března 2026 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 24. dubna 2026.

2 Významné účetní zásady

2.1 Základ pro sestavování výkazů – Prohlášení o shodě

Účetní závěrka byla sestavena na základě předpokladu trvání, což předpokládá, že facilita bude v dohledné budoucnosti schopna splnit všechny peněžní závazky v rámci jakýchkoliv operací, a to v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví („IFRS“) vydanými Radou pro mezinárodní účetní standardy (dále jen „IASB“) a přijatými Evropskou unií (dále jen účetní standardy „IFRS“). Účetní závěrka ke dni 31. prosinci 2025 obsahuje výkaz o finanční pozici, výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, výkaz změn zdrojů od přispěvatelů, výkaz peněžních toků a poznámky.

2.2 Významné účetní úsudky, předpoklady a odhady

Příprava účetní závěrky vyžaduje vypracování odhadů a předpokladů, které mají vliv na vykazovaný příjem, výdaje, aktiva, závazky a údaje o podmíněných aktivech a závazcích. Nedílnou součástí tvorby odhadů je použití dostupných informací a uplatnění úsudku. Je možné, že skutečné výsledky se budou v budoucnosti od těchto odhadů lišit a tyto rozdíly mohou být pro účetní závěrku významné. Odhady a výchozí předpoklady jsou průběžně přezkoumávány. Odhady revizí jsou uznávány prospektivně.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

— Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních nástrojů vykazovaných v rozvaze odvodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Toto ocenění se v rámci hierarchie reálných hodnot řadí do různých úrovní na základě vstupních údajů použitých v metodách oceňování, které jsou popsány a zveřejněny

v poznámkách 2.4.2 a 4.

— Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek

Pro stanovení očekávané úvěrové ztráty je nutné, aby vedoucí pracovníci uplatňovali významné úsudky, zejména pokud jde o posouzení významného zvýšení úvěrového rizika od prvotního zachycení, začlenění informací týkajících se budoucího vývoje a dále odhad objemu a načasování budoucích peněžních toků a výše kolaterálu při určování ztráty ze znehodnocení. Tyto odhady jsou založeny na řadě faktorů, jež mohou vést ke značným změnám načasování a výše opravné položky z titulu úvěrové ztráty, která má být uznána (poznámka 2.4.2). Příslušné předpoklady týkající se účinků na znehodnocení vyplývajících z obecného kontextu nejistoty a turbulencí, k nimž došlo v roce 2024 a které trvaly i v roce 2025, jsou podrobně popsány v poznámce 2.4.2.2 a poznámce 3.2.3.7.

— Ocenění nekotovaných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících ukazatelů:

—	transakcích z poslední doby provedených za obvyklých tržních podmínek,

—	aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

—	očekávaných peněžních tocích diskontovaných aktuální sazbou, která se použije na aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem,

—	metodách vycházejících z upravené čisté hodnoty aktiv nebo

—	jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Facilita pravidelně kalibruje metody oceňování a testuje jejich validitu, přičemž používá údaje o cenách, které jsou zjistitelné pozorováním aktuálních tržních transakcí se stejným finančním nástrojem, anebo jiné údaje zjistitelné pozorováním trhu.

— Konsolidace účetních jednotek, v nichž má facilita podíl

Podle úsudků, ke kterým dospěla EIB, neovládá facilita žádnou z jednotek, v nichž tato banka drží podíl. Důvodem je skutečnost, že ve všech takových jednotkách nese výlučnou odpovědnost za řízení a kontrolu činností a záležitostí partnerství hlavní společník, správce fondu nebo správní rada, kteří jsou také oprávněni ke všem úkonům nezbytným k naplnění účelu a cílů partnerství v souladu s investičními a dalšími příslušnými pokyny.

2.3 Změny účetních standardů

S výjimkou níže uvedených změn facilita ve všech obdobích, jež jsou zachycena v této účetní závěrce soustavně uplatňovala účetní standardy uvedené v poznámce 2.4. Facilita přijala následující nové standardy a změny standardů.

Nové a pozměněné standardy přijaté facilitou

Z hlediska účetní závěrky facility jsou ode dne 1. ledna 2025 účinné tyto změny stávajících standardů:

—	Změny IAS 21 Dopady změn měnových kurzů: Nesměnitelnost.

Výše uvedené změny neměly na finanční výkazy facility žádný významný dopad.

Nové standardy, změny a interpretace, které facilita dosud nepřijala

Ke dni 31. prosince 2025 byly vydány následující změny stávajících standardů, které však nebyly pro roční účetní období končící dne 31. prosince 2025 povinné:

změny stávajících standardů schválené EU, které jsou účinné pro roční období začínající dne 1. ledna 2026 nebo později:

—	Změny v klasifikaci a oceňování finančních nástrojů (změny IFRS 1, IFRS 7, IFRS 9 a IAS 7);

—	Roční zdokonalení, svazek 11;

—	Smlouvy odkazující na elektřinu závislou na přírodě – změny IFRS 9 a IFRS 7.

Nové standardy a změny stávajících standardů, které EU dosud neschválila:

—	IFRS 18 Prezentace a zveřejňování v účetní závěrce;

—	IFRS 19 Dceřiné podniky bez veřejné odpovědnosti: zveřejňování;

Ke dni schválení účetní závěrky nebyl facilitou předčasně přijat žádný z výše uvedených standardů ani změn stávajících standardů ani nebyly vydány žádné platné interpretace, které by facilita měla vzít v úvahu k jakémukoli datu vykazování. Vedoucí pracovníci předpokládají, že všechny příslušné předpisy budou přijaty pro první období začínající v den nebo po dni účinnosti daného předpisu a že na finanční výkazy facility nebudou mít žádný významný dopad.

2.4 Shrnutí významných účetních zásad

Výkaz o finanční pozici vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidnosti a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1 Přepočet cizích měn

Facilita používá k předkládání své účetní závěrky euro (EUR), což je rovněž funkční měna. Není-li uvedeno jinak, jsou finanční informace uvedené v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Cizoměnové transakce se přepočítávají směnným kurzem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než eurech se přepočítávají na euro směnným kurzem platným v rozhodný den sestavení výkazu o finanční pozici. Zisky a ztráty z přepočtu se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku.

Nepeněžní položky oceněné historickou cenou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den, kdy byla určena jejich reálná hodnota.

Kurzové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí s použitím směnných kurzů, které se lišily od kurzů platných v den provedení transakce, a nerealizované kurzové rozdíly u nevypořádaných cizoměnových peněžních aktiv a závazků se uznávají ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku.

2.4.2 Finanční aktiva s výjimkou derivátů

Nederivátové finanční nástroje jsou prvotně uznány k datu vypořádání.

Klasifikace a oceňování

Finanční aktiva

Při prvotním uznání se finanční aktiva klasifikují jako oceňovaná naběhlou hodnotou („AC“) nebo reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty („FVTPL“) a finanční závazky se klasifikují jako oceňované AC nebo FVTPL.

Podle IFRS 9 klasifikace začíná určením, zda se finanční aktivum považuje za dluhový, nebo kapitálový nástroj. IFRS 9 odkazuje na definice obsažené v IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování.

Dluhové nástroje jsou nástroje, které z pohledu protistrany splňují definici finančního závazku, jako například úvěry a dluhové cenné papíry, včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty, vládami a podniky.

Dluhový nástroj se zařadí do kategorie AC, jestliže splňuje obě následující podmínky a není označen jako nástroj kategorie FVTPL:

—	aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držení aktiv za účelem inkasa smluvních peněžních toků, a

—	smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny (kritéria SPPI).

Výše uvedené požadavky by se měly vztahovat na celé finanční aktivum, i když obsahuje vložený derivát.

Kapitálové nástroje jsou nástroje, které z pohledu emitenta splňují definici vlastního kapitálu, tj. nástroje, které neobsahují smluvní závazek k úhradě a dokládají zbytkový podíl na čistých aktivech emitenta. Kapitálové nástroje se oceňují reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Při prvotním uznání kapitálové investice, která není určena k obchodování, se facilita může neodvolatelně rozhodnout, že následné změny bude vykazovat v ostatním úplném výsledku. Toto rozhodnutí se činí individuálně pro jednotlivé investice.

Všechna ostatní finanční aktiva se zařadí do kategorie FVTPL.

Posouzení obchodního modelu

EIB jako správce facility posuzuje cíl obchodního modelu, v němž je dluhový nástroj držen, na úrovni portfolia, protože to nejlépe odráží způsob, jakým je řízeno obchodování a jakým se poskytují informace vedoucím pracovníkům. Posuzované informace zahrnují:

—

stanovené politiky a cíle daného portfolia a fungování těchto politik v praxi. Zejména jde o to, zda se strategie řízení zaměřuje na získávání smluvních úrokových výnosů, udržování konkrétního úrokového profilu, sladění durace finančních aktiv s durací závazků, které tato aktiva financují, nebo realizaci peněžních toků prodejem daných aktiv,

—	způsob hodnocení výkonnosti portfolia a jeho vykazování vedoucím pracovníkům,

—	rizika, která ovlivňují výkonnost obchodního modelu (a finančních aktiv držených v rámci tohoto modelu), a způsob řízení těchto rizik a

—	četnost, objem a načasování prodeje v předchozích obdobích, důvody pro tento prodej a očekávání ohledně budoucí prodejní činnosti.

Informace o prodejní činnosti ovšem nejsou posuzovány odděleně, ale v rámci celkového posouzení toho, jak je dosahováno stanoveného cíle facility týkajícího se správy finančních aktiv a jak jsou realizovány peněžní toky.

Obchodní model pro operace související s poskytováním přímých úvěrů v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci je popsán a zveřejněn v poznámce 25.

Kritéria „výlučně splátky jistiny a úroků“ („SPPI“)

Pro účely tohoto posouzení se „jistina“ definuje jako reálná hodnota dluhového nástroje při prvotním uznání. „Úroky“ jsou definovány jako protiplnění za časovou hodnotu peněz a úvěrové riziko spojené s nesplacenou částkou jistiny v určitém časovém období a za další základní úvěrová rizika a náklady (např. riziko likvidity a administrativní náklady), jakož i zisková marže.

Při posuzování, zda jsou smluvní peněžní toky výlučně splátkami jistiny a úroků, se zohledňují smluvní podmínky daného nástroje. To zahrnuje posouzení, zda finanční aktivum obsahuje smluvní podmínku, která by mohla změnit načasování nebo výši smluvních peněžních toků tak, že by tato podmínka nebyla dodržena.

Vyjmutí

Facilita vyjme finanční aktivum v okamžiku, kdy vyprší smluvní práva na peněžní toky z finančního aktiva nebo kdy práva na smluvní peněžní toky převede v rámci transakce, jíž facilita převádí rizika a užitky vyplývající z vlastnictví finančního aktiva nebo jíž si facilita sice ponechává v podstatě všechna rizika a užitky vyplývající z vlastnictví, ale neponechává si nad finančním aktivem kontrolu.

Při vyjmutí finančního aktiva nebo finančního závazku (poznámka 2.4.4) se rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva či závazku (nebo účetní hodnotou přiřazenou k vyjmuté části aktiva či závazku) a součtem i) přijatého nebo zaplaceného protiplnění a ii) případného kumulativního zisku nebo ztráty, které byly uznány v ostatním úplném výsledku, vykazuje do zisku nebo ztráty, s výjimkou kumulativních zisků nebo ztrát uznaných v ostatním úplném výsledku v případě kapitálových investic oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, které se převádějí do rezervního fondu, a nikoli do zisku nebo ztráty.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Podle změn vydaných IASB facilita nevyjme finanční nástroj, jehož smluvní peněžní toky jsou změněny v přímém důsledku reformy a změna je ekonomicky rovnocenná předchozímu základu pro stanovení smluvních peněžních toků (tj. základu bezprostředně před změnou).

Reklasifikace

Finanční aktiva se po prvotním uznání nereklasifikují, s výjimkou období poté, co facilita změní svůj obchodní model pro správu finančních aktiv.

Modifikace

Finanční aktivum oceněné naběhlou hodnotou je považováno za modifikované, jsou-li jeho smluvní peněžní toky znovu sjednány nebo jinak modifikovány. Opětovné sjednání nebo modifikace může nebo nemusí vést k vyjmutí starého a uznání nového finančního nástroje.

Podstatná smluvní modifikace peněžních toků z finančního aktiva oceněného naběhlou hodnotou, která má za následek vyjmutí daného finančního aktiva, vede k uznání nového finančního aktiva v jeho reálné hodnotě a vykázání dopadu modifikace na zisky nebo ztráty do konsolidované výsledovky v rámci položky „Výsledek z finančních operací“.

Smluvní úprava se považuje za podstatnou, pokud diskontovaná současná hodnota budoucích peněžních toků podle změněných podmínek (snížená pomocí původní efektivní úrokové míry) se liší minimálně o 10 % od diskontované současné hodnoty zbývajících peněžních toků původního finančního závazku. Kvalitativní faktory se rovněž berou v úvahu, např. změna měny, ve které je finanční aktivum denominováno a funkce pro převod měny.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Facilita aktualizuje efektivní úrokovou sazbu, aniž by měnila účetní hodnotu finančního nástroje, pokud se základ pro stanovení smluvních peněžních toků finančního nástroje oceňovaného naběhlou hodnotou změní v přímém důsledku reformy a pokud je tato změna ekonomicky rovnocenná předchozímu základu (tj. základu bezprostředně před změnou).

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálnou hodnotou se rozumí cena, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění na hlavním, nebo v případě jeho neexistence na nejvýhodnějším trhu, k němuž má facilita k tomuto dni přístup.

EIB v příslušných případech jménem facility stanoví reálnou hodnotu finančního nástroje za použití kotované ceny na aktivním trhu tohoto nástroje. Za aktivní se považuje trh, na kterém se transakce s těmito aktivy či závazky uskutečňují dostatečně často a v dostatečném objemu, aby byl zajištěn pravidelný přísun cenových informací.

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních aktiv a závazků zachycovaných ve výkazu o finanční pozici odvodit z aktivních trhů, určí se tato hodnota pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Zvolená metoda ocenění pracuje se všemi faktory, které by brali v úvahu účastníci trhu při stanovení ceny transakce.

Tyto metody oceňování mohou používat model čisté současné hodnoty a diskontovaných peněžních toků, srovnání s podobnými nástroji, jejichž tržní ceny lze zjistit, Black-Scholesův model, polynomický model oceňování opcí a další modely oceňování. Předpoklady a údaje používané v metodách oceňování zahrnují bezrizikové a referenční úrokové sazby, úvěrová rozpětí pro odhad diskontních sazeb, ceny akcií a dluhopisů, směnné kurzy, ceny akcií a hodnotu akciových indexů a očekávanou volatilitu a korelace cen.

Cílem metod oceňování je stanovit reálnou hodnotu, která odpovídá ceně, jež by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění.

K určení reálné hodnoty běžných a jednodušších finančních nástrojů, např. úrokových a měnových swapů, používá Banka obecně uznávané modely oceňování. Tyto modely pracují pouze s pozorovatelnými tržními údaji a jen v menší míře vyžadují uplatnění odborného úsudku a odhadů. Pozorovatelné ceny a údaje pro modely oceňování jsou u kotovaných dluhových a majetkových cenných papírů, derivátů obchodovaných na burze a jednoduchých OTC derivátů (např. úrokových swapů) obvykle dostupné na trhu. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů pro modely oceňování snižuje potřebu odborného úsudku a odhadů a snižuje rovněž nejistotu spjatou se stanovením reálné hodnoty. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů se liší v závislosti na povaze produktů a trhů a mění se vlivem konkrétních událostí i obecných podmínek na finančních trzích.

U komplexnějších nástrojů používá Banka vlastní modely oceňování, které jsou odvozeny z uznávaných oceňovacích modelů. V těchto případech nemusí být některé nebo všechny významné údaje zjistitelné pozorováním na trhu a odvozují se z tržních cen či sazeb anebo se odhadují na základě předpokladů. K nástrojům, v jejichž případě jsou vstupní údaje, jež nelze zjistit pozorováním, významné, patří například některé půjčky a záruky, pro něž neexistuje aktivní trh. Modely oceňování, které s takovými významnými nepozorovatelnými údaji pracují, vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Úsudek a odhady vedoucích pracovníků jsou obvykle nutné pro volbu vhodného modelu oceňování, stanovení očekávaných budoucích peněžních toků oceňovaného finančního nástroje, určení pravděpodobnosti selhání protistrany nebo předčasného splacení a volbu vhodné diskontní sazby.

Facilita stanoví reálnou hodnotu za použití následující hierarchie reálných hodnot, která odráží význam vstupních údajů použitých při ocenění:

—	Úroveň 1: údaje, které představují neupravené kotované tržní ceny na aktivních trzích totožných nástrojů, k nimž má facilita přístup.

—

Úroveň 2: údaje jiné než kotované ceny zařazené do úrovně 1, které je možné zjistit buď přímo (tj. jako ceny), nebo nepřímo (tj. odvozením od cen). Do této kategorie patří nástroje oceněné pomocí kotovaných tržních cen na aktivních trzích podobných nástrojů, kotovaných cen totožných či podobných nástrojů na trzích, které jsou považovány za méně aktivní, nebo jiných metod ocenění, pokud jsou všechny významné vstupní údaje přímo či nepřímo pozorovatelné na základě tržních údajů.

—

Úroveň 3: údaje, které nejsou zjistitelné pozorováním. Do této kategorie spadají všechny nástroje, v jejichž případě pracují metody oceňování se vstupními údaji, které se nezakládají na údajích zjistitelných pozorováním, a tyto nepozorovatelné údaje mají významný dopad na ocenění nástroje. Do této kategorie jsou řazeny nástroje, které jsou oceněny na základě kotovaných cen nástrojů podobných, jestliže jsou k zohlednění rozdílů mezi uvedenými nástroji nutné významné úpravy nebo předpoklady, jež nelze stanovit na základě pozorování.

Facilita uznává změny plynoucí z přechodu mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie reálných hodnot ke konci sledovaného období, v němž k dané změně došlo.

Znehodnocení finančních aktiv

IFRS 9 je založen na výhledovém modelu očekávané úvěrové ztráty (ECL). EIB vytvořila rámec pro výpočet „očekávané úvěrové ztráty“ v závislosti na stavu makroekonomiky. Ten zahrnuje konstrukci PIT parametrů úvěrového rizika (pravděpodobnosti selhání – PD a ztrátovost ze selhání – LGD) na základě systematického faktoru (úvěrového cyklu), který je řízen makroekonomií a plánován prostřednictvím makroekonomických předpovědí a scénářů. Konečná ECL je pravděpodobnostně vážený průměr příslušných makroekonomických scénářů ECL. Nový model výpočtu znehodnocení se použije na finanční aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou, na smlouvy o finanční záruce, jakož i na podrozvahové závazky.

Opravné položky jsou podle IFRS 9 oceňovány na jednom z těchto základů:

—	dvanáctiměsíčních ECL: v tomto případě se jedná o ztráty ze selhání, které může nastat během dvanácti měsíců od rozvahového dne, a

—	ECL za dobu trvání: v tomto případě se jedná o ztráty v důsledku všech možných případů selhání během očekávané doby životnosti finančního nástroje.

Standard IFRS 9 stanoví „trojstupňový“ model znehodnocení na základě změn úvěrové kvality od prvotního uznání. Finanční nástroje jsou zařazeny do stupně 1 s výjimkou těch nástrojů, u nichž je zjištěno významné zvýšení úvěrového rizika (SICR) od prvotního uznání. Patří sem kvantitativní i kvalitativní informace a analýzy na základě odborných znalostí banky, včetně informací týkajících se budoucího vývoje.

Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva (POCI) jsou finanční aktiva, u nichž se předpokládá, že se již od prvotního uznání vedou ve stupni 3. U finančních aktiv POCI se kumulativní změny očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání od prvotního uznání uznávají ve výkazu zisků a ztrát.

Posouzení stupně podle IFRS 9 provádí banka na základě sekvenčního přístupu, který využívá informace specifické pro protistranu nebo nástroj v souladu s interními pokyny a postupy týkajícími se signálů včasného varování, nevýkonných expozic a úlevy.

EIB se domnívá, že existující výhledový model ECL je považován za dostatečně odolný, aby zohlednil extrémní ekonomické události, které byly přímo zachyceny makroekonomickými projekcemi a časovou strukturou PD.

Jestliže došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, přesune se finanční nástroj do stupně 2, ale ještě se nepovažuje za úvěrově znehodnocený. Jestliže je finanční nástroj úvěrově znehodnocený, pak se přesune do stupně 3.

K identifikaci expozic stupně 3 Banka určuje, zda existují objektivní známky nevýkonné expozice. Finanční aktivum se považuje za aktivum se selháním, pokud je nepravděpodobné, že by dlužník splatil své úvěrové závazky vůči facilitě v plném rozsahu, aniž by facilita přistoupila k dalším krokům, nebo pokud je jakýkoli podstatný úvěrový závazek dlužníka vůči facilitě více než 90 dnů po splatnosti.

V tomto ohledu se finanční aktivum považuje za znehodnocené, když je zjištěno, že facilita pravděpodobně nebude schopna inkasovat všechny dlužné částky podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jednotlivé úvěrové expozice se posuzují na základě charakteristik dlužníka, jeho celkové finanční situace, zdrojů a záznamů o platbách, vyhlídek na podporu od případných finančně odpovědných ručitelů a případně realizovatelné hodnoty kolaterálu.

Všechny znehodnocené pohledávky se přezkoumávají a analyzují alespoň dvakrát ročně. Jakékoli následné změny částek a načasování očekávaných budoucích peněžních toků oproti předchozím odhadům povedou ke změně rezervy na úvěrové ztráty a zapisují se do výsledovky. Opravná položka z titulu znehodnocení se zruší pouze v případě, že se úvěrová kvalita zlepší tak, že existuje přiměřená jistota včasného inkasa jistiny a úroku v souladu s původními smluvními podmínkami smlouvy o pohledávce. K odpisu dojde, jestliže je pohledávka nebo její část považována za nedobytnou či prominutou. Odpisy se zaúčtují proti dříve stanoveným znehodnocením nebo přímo do výsledovky a snižují částku jistiny dané pohledávky. Dříve odepsané částky, které jsou částečně nebo v plné výši zpětně získány, se připisují do výsledovky. Finanční aktiva, která jsou odepsána, mohou být nadále předmětem vymáhání, aby byly dodrženy postupy banky pro inkaso dlužných částek.

Stanovení ECL – vstupní údaje, předpoklady a techniky

U aktiv stupně 2 a 3 se použije ocenění ECL za dobu trvání, zatímco u aktiv stupně 1 se použije ocenění dvanáctiměsíčních ECL.

Očekávané úvěrové ztráty byly vypočteny na základě těchto proměnných:

—	úvěrové hodnocení a PIT pravděpodobnosti selhání (PD),

—	PIT ztráty ze selhání (LGD),

—	expozice v selhání (EAD).

Úvěrový rating protistrany je stanoven k určitému datu a používá bilančních modelů přizpůsobených různým kategoriím protistran a expozic.

Každé úvěrové hodnocení je přiřazeno k určité PD, která představuje pravděpodobnost toho, že protistrana nebude schopna plnit svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců, nebo po zbývající dobu trvání závazku. Ratingy tudíž představují hlavní vstupy pro určení časové struktury PD u expozic. EIB shromažďuje informace o výkonnosti a selhání týkající se expozic facility vůči úvěrovému riziku. Shromážděné údaje se segmentují podle druhu odvětví a regionu. Různá odvětví a regiony, které reagují na úvěrové cykly homogenním způsobem, se analyzují společně.

EIB používá statistické modely, s jejichž pomocí shromážděné údaje analyzuje, a vytváří odhady zbývající PD za dobu trvání expozic a toho, jak se pravděpodobně bude měnit v důsledku průběhu času a konkrétních makroekonomických scénářů.

Ztrátovost ze selhání („LGD“) představuje očekávání EIB, pokud jde o poměr mezi ztrátou z expozice vyplývající ze selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání. Ztrátovost ze selhání (LGD) lze rovněž definovat jako „1 – míra výtěžnosti“. Odhady LGD se stanoví převážně podle zeměpisné oblasti a druhu protistrany, přičemž existuje pět hlavních kategorií expozic: státy, veřejné instituce, finanční instituce, podniky a financování projektů. Hodnoty LGD lze dále upravit na základě specifických produktových a smluvních charakteristik expozice.

EIB začleňuje do svého posouzení toho, zda došlo od prvotního uznání nástroje k významnému zvýšení úvěrového rizika, i do vyčíslení očekávaných úvěrových ztrát PIT a informace týkající se budoucího vývoje.

EIB vyvinula na měření ECL přístup podmíněného modelování, tzv. model PIT PD, pro výpočet časových struktur PD, který zahrnuje:

—	definici ekonomicky přiměřené spojovací funkce mezi úvěrovým cyklem a makroekonomickými proměnnými a

—	soubor tří makroekonomických scénářů (jeden zaznamenává výchozí stav a dva odrážejí pokles a růst v ekonomice) s víceletými možnostmi vývoje HDP a s nimi spojenými pravděpodobnostmi.

EIB používá k vytváření makroekonomických scénářů makro-semistrukturální, nadnárodní a srovnávací model globálního hospodářství se specifickými bloky s ohledem na jednotlivé země. Středový / základní scénář je navržen tak, aby byl v souladu s nejnovějšími prognózami Evropská komise. Pozitivní a negativní scénáře jsou navrženy kolem středového scénáře zavedením nadnárodního/srovnávacího modelu. Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly pozorovanou volatilitu proměnné. V případě potřeby se rovněž použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) a vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty.

Modely EIB PIT PD a PIT LGD používají jako hlavní vstupní údaje stejné předpokládané hodnoty úvěrového cyklu podle různých makroekonomických scénářů. Úvěrový cyklus se vypočítává z míry snížení ratingu externí ratingovou agenturou a z projekcí ročního tempa růstu reálného HDP a rozpětí mezi dlouhodobými a krátkodobými úrokovými sazbami.

Expozice v selhání („EAD“) představuje očekávanou expozici v případě selhání a zakládá se na stávající expozici vůči protistraně a potenciálních změnách stávající částky, které smlouva umožňuje, včetně amortizace. EAD finančního aktiva je jeho hrubá účetní hodnota. V případě úvěrových příslibů a finančních záruk EAD zahrnuje čerpanou částku.

2.4.2.1 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1

Facilita definuje peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jako běžné účty, krátkodobé vklady nebo komerční papíry s dobou splatnosti nepřesahující tři měsíce. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou ve výkazu o finanční pozici vykazovány v naběhlé hodnotě.

2.4.2.2 Finanční aktiva treasury

Mezi finanční aktiva treasury patří kotované i nekotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti a komerční papíry s dobou splatnosti nad tři měsíce, a vykazují se tedy v naběhlé hodnotě.

Tyto dluhopisy a komerční papíry jsou prvotně vykázány v pořizovací hodnotě, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

2.4.2.3 Půjčky a pohledávky

Portfolio půjček a jiných pohledávek se může skládat z dluhových nástrojů, jako jsou půjčky a dluhové cenné papíry včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty se záměrem držet je až do splatnosti a inkasovat smluvní peněžní toky.

Půjčky a jiné pohledávky zahrnují:

—	půjčky a jiné pohledávky oceňované naběhlou hodnotou,

—	půjčky a jiné pohledávky povinně oceňované reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Půjčky, jejichž původcem je facilita, jsou uznány jako aktiva facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty dlužníkům. Nevyčerpané části půjček jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Půjčky, které splňují test SPPI, se prvotně vykáží v pořizovací ceně (čistá vyplacená částka). Touto cenou je reálná hodnota peněžních prostředků vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů. Následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Dluhové cenné papíry se uznávají v aktivech facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty emitentovi, a mohou mít podobu smluvně vázaného dluhového nástroje nebo dluhového nástroje „šitého na míru“ (single tranche). Nevyčerpané části dluhových cenných papírů jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Dluhové cenné papíry se prvotně oceňují pořizovací cenou, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady, a následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

Politika týkající se znehodnocení půjček a jiných pohledávek je popsána v poznámce 2.4.2.

Půjčky a jiné pohledávky, které nesplňují kritérium SPPI, jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. Použitá technika oceňování reálnou hodnotou je založena na technice diskontovaných peněžních toků nebo likvidační hodnoty.

Dopad reformy IBOR na přecenění úvěrů a záloh v naběhlé hodnotě je uveden v odstavcích věnovaných této problematice v poznámce 2.4.2 – Klasifikace a oceňování / modifikace.

2.4.2.4 Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

V rámci facility jsou dva druhy kapitálových investic: i) přímé kapitálové investice a ii) investice do fondů rizikového kapitálu. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem se prvotně uznávají v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Následné změny reálné hodnoty, včetně zisků a ztrát z přepočtu cizích měn, se uznávají ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

Nevyčerpaná, ale přidělená část těchto investic je zaznamenána jako konsolidované podrozvahové závazky v nominální hodnotě.

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálná hodnota se určuje metodou agregovaného ukazatele „čistá hodnota aktiv“ (NAV) (čímž se předpokládá, že NAV je nejlepším odhadem reálné hodnoty, přestože neexistuje snadno zjistitelná tržní hodnota). V případě nekotovaných investic, nelze-li reálnou hodnotu odvodit z aktivních trhů, se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (poznámka 4.2.1).

Odpovídající čistá hodnota aktiv se upravuje o události, které nastaly mezi datem poslední dostupné čisté hodnoty aktiv a rozvahovým dnem, pokud řídící výbor považuje takovou úpravu za podstatnou. Významné úpravy se mění do doby, než správní rada schválí finanční výkazy za daný rok. V tomto ohledu, v návaznosti na obecné souvislosti nejistoty a různých rizik vznikajících v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a volatilitu pozorovanou z hlediska výkonnosti, banka zlepšila své oceňovací techniky, aby odhadla případné úpravy reálné hodnoty kapitálových investic u čistých hodnot aktiv, které správci fondů nevykázali ke dni sestavení finančních výkazů facility.

U specifických investic, u nichž nelze snadno určit čistou hodnotu aktiv, mohou být použity jiné pokyny, například mezinárodní pokyny pro oceňování International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines („IPEV“), které zveřejnila Rada IPEV, přičemž bude vyžadováno podrobnější sledování a kontrola. V souladu s touto metodou jsou fondy interně rozděleny do tří kategorií:

—	kategorie I – fondy, které přijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 nebo pokynů IPEV, u nichž se provádí zvláštní přezkum, aby se zajistilo, že čistá hodnota aktiv představuje spolehlivý odhad reálné hodnoty,

—	kategorie II – fondy, které přijaly jiné pokyny pro oceňování (např. dřívější EVCA z roku 2001) nebo standardy, u kterých lze mít za to, že odpovídají mezinárodnímu standardu IFRS 13, pro které lze vypočítat ekvivalentní čistou hodnotu aktiv, a

—	kategorie III – fondy, které nepřijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 ani žádné jiné pokyny pro oceňování v souladu s IFRS 13.

Posouzení podstatného vlivu

U podílů, jež facilita nabývá, se obvykle jedná o investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v tomto odvětví jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl každodenní činnost fondu ovlivňovat. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, např. pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě stanov, které upravují práva a povinnosti vedení a všech podílníků fondu. Stanovy také obvykle brání jednotlivým podílníkům provádět s fondem dvoustranné významné transakce, vyměňovat vedoucí pracovníky či opatřovat si přednostní přístup k významným technickým informacím. Facilita investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že tyto investice neovládá ani v nich nemá podstatný vliv ve smyslu IFRS 10 a IAS 28, a to včetně investic, v nichž drží přes 20 % hlasovacích práv.

2.4.3 Finanční záruky

Smlouvy o finančních zárukách jsou smlouvy, podle nichž je facilita povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje.

O finančních zárukách se podle IFRS 9 Finanční nástroje účtuje buď jako o „Derivátech“, nebo jako o „Finančních zárukách“, a to v závislosti na jejich znacích a charakteristikách, jež IFRS 9 vymezuje.

Zásady účtování pro deriváty jsou zveřejněny v poznámce 2.4.5.

Finanční záruky jsou prvotně uznány ve výkazu o finanční pozici jako „Rezervy na vydané záruky“ v reálné hodnotě navýšené o transakční náklady, které jsou k emisi finančních záruk přímo přiřaditelné. V okamžiku prvotního uznání odpovídá závazek k platbě čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií nebo počáteční očekávané ztráty.

Po prvotním uznání jsou finanční záruky oceňovány ve vyšší z těchto hodnot:

—	částky opravné položky stanovené podle IFRS 9 a

—	prvotně uznané prémie snížené o příjmy uznané v souladu se zásadami IFRS 15.

Jakékoli zvýšení nebo snížení čistého závazku (ve výši podle IFRS 9) v souvislosti s finančními zárukami kromě plateb čerpaných záruk se uzná ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna stavu rezerv na vydané záruky“.

Přijaté prémie se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Výnosy z poplatků a provizí“ na základě plánu amortizace v souladu s IAS 15 po dobu trvání finanční záruky.

2.4.4 Finanční závazky s výjimkou derivátů

Klasifikace a oceňování

Finanční závazky

Finanční závazek se oceňuje naběhlou hodnotou s výjimkou finančních závazků:

—	ty jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty (např. derivátové závazky) a

—	jsou určeny jako oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Facilita finanční závazek vyjme v okamžiku, kdy jsou její smluvní závazky splněny, zrušeny nebo kdy skončila jejich platnost.

2.4.5 Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje zahrnují křížové měnové swapy, měnově úrokové swapy a krátkodobé měnové swapy (devizové swapy).

Derivátové finanční nástroje se prvotně uznávají k datu sjednání obchodu.

Při běžných činnostech může facilita uzavírat swapové kontrakty za účelem zajištění určitých úvěrových operací anebo měnové forwardy za účelem zajištění svých měnových pozic v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Všechny deriváty jsou oceněny reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Jejich reálná hodnota se zjišťuje především pomocí modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů se vykáží ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů“.

V rámci IFRS 9 byly u finančních aktiv nebo finančních závazků zrušeny požadavky na zařazení vložených derivátů do různých kategorií, a hybridní smlouva se tudíž pro účely klasifikace finančních aktiv nebo finančních závazků považuje za jeden celek.

2.4.6 Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční pozici uznávají jako pohledávky ode dne, kdy Rada přijme rozhodnutí, jímž se stanoví výše finančních příspěvků členských států do facility.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky, a jsou tudíž klasifikovány jako vlastní kapitál:

—	jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv facility v případě její likvidace,

—	jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

—	všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

—	nástroj nevykazuje znaky, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako závazku, a

—	celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji po dobu jeho životnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, ze změny v uznaných čistých aktivech nebo ze změny v reálné hodnotě uznaných i neuznaných čistých aktiv facility za dobu životnosti nástroje.

Příspěvky jsou ve finančních výkazech klasifikovány a oceňovány naběhlou hodnotou.

Vyplacené příspěvky členských států představují dostupné zpětné toky vyplacené Evropské komisi a Spojenému království. Podle dohody o převodu bude EIB od roku 2024 a do dne 31. prosince roku 2027 nejpozději do dne 31. března každého roku podávat písemnou zprávu o výši dostupných zpětných toků investiční facility AKT a o výši dostupných zpětných toků investiční facility ZZÚ ke dni 31. prosinci předchozího roku (dále jen „zpráva o dostupných zpětných tocích“). Zpráva o dostupných zpětných tocích rozlišuje mezi zpětnými toky, které mají být převedeny na Komisi (zpětné toky AKT a ZZÚ), a zpětnými toky, které mají být převedeny do Spojeného království. Dostupné zpětné toky se uznávají ve výkazu o finanční pozici v okamžiku, kdy je facilitě zaslána příslušná žádost o platbu.

2.4.7 Úroky a obdobné výnosy

Úroky z půjček, jejichž původcem je facilita, se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční pozici („Půjčky a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, diskontovány na čistou účetní hodnotu úvěru. Je-li vykázaná hodnota půjčky snížena v důsledku znehodnocení, úrokový výnos se i nadále uznává ve výši vypočtené pomocí původní efektivní úrokové míry, která se použije na novou účetní hodnotu.

Úroky z půjček POCI se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční pozici („Úvěry a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra upravená o úvěrové riziko po celou dobu trvání úvěru, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, přesně diskontovány na naběhlou hodnotu úvěru.

Subvence úrokových sazeb obdržené ze zdrojů facility jsou časově rozlišeny a uznány jako oprava efektivního výnosu ve výsledovce v položce „úroky a obdobné výnosy“, a to za období od vyplacení částky až po splacení dotované půjčky.

Poplatky za úvěrový příslib jsou časově rozlišeny a po dobu od vyplacení související půjčky až do jejího splacení jsou uznávány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové míry. Vykazují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako úroky a obdobné výnosy.

2.4.8 Úrokové subvence a technická pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové subvence a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na vyplácení úrokových subvencí a technickou pomoc, není vykázána ve zdrojích od přispěvatelů facility, nýbrž je klasifikována jako závazek vůči třetím stranám. Poté, co facilita tyto prostředky vyplatí konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám v odpovídajícím rozsahu sníží.

Nejsou-li částky určené na úrokové subvence a technickou pomoc poskytnuty příjemcům v plné výši, jsou reklasifikovány jako příspěvek do facility.

2.4.9 Úrokové výnosy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Úrokové příjmy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se uznávají do výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku facility na akruální bázi.

2.4.10 Poplatky, provize a dividendy

Poplatky přijaté za služby poskytnuté během určitého období jsou uznány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za provedení významného úkonu se uznávají jako výnos v okamžiku dokončení daného úkonu. Poplatky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako výnosy z poplatků a provizí.

Dividendy plynoucí z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem jsou uznány ihned po přijetí a zachycují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako čisté realizované zisky z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

2.4.11 Zdanění

Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že majetek, příjmy a ostatní aktiva orgánů Unie jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

3 Řízení rizik

Tato poznámka uvádí informace o expozici facility vůči úvěrovému a finančnímu riziku a o řízení a kontrole těchto rizik. Pojednána jsou zejména rizika primární, jež souvisejí s používáním finančních nástrojů. Tyto podmínky jsou následující:

—	úvěrové riziko, tj. riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany klienta nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádacího rizika (38),

—	riziko likvidity, tj. riziko, že účetní jednotka nebude schopna financovat nárůst aktiv a plnit své splatné závazky bez nepřijatelně vysokých ztrát,

—	tržní riziko, tj. riziko, že změny tržních cen a sazeb (např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů) ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.1 Organizace řízení rizik

EIB průběžně upravuje rámec facility pro řízení rizik.

Ředitelství EIB pro skupinová rizika a pro otázky compliance (GR&C) nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje rizika, jimž je facilita vystavena, a podává o nich zprávy. Díky důslednému oddělení funkcí je ředitelství GR&C nezávislé na útvarech front office a poskytuje druhé stanovisko ke všem návrhům front office, které mají dopad na rizika.

Úředník pro skupinová rizika („GCRO“) podává na úrovni EIB zprávy o riziku skupiny řídícímu výboru („MC“) EIB a členský stát zodpovědný za posouzení rizika nad ním vykonává dohled. GCRO má přímý přístup k výboru pro politiku rizik a může přímo psát a komunikovat se správní radou EIB o věcech, které se týkají jeho/její působnosti.

3.2 Úvěrové riziko

Úvěrovým rizikem se rozumí riziko možné ztráty, jež může vzniknout v důsledku selhání klienta nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1 Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analýze protistran úvěrů posuzuje EIB úvěrové riziko a očekávanou ztrátu za účelem jeho kvantifikace a ocenění. EIB vyvinula metodiku interního ratingového hodnocení, s jejíž pomocí může udělovat interní rating svým úvěrovým protistranám, tj. dlužníkům a ručitelům. Tato metodika je individuálně upravena pro každý hlavní typ protistrany (např. podniky, finanční instituce atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy uplatnitelné na EIB, tak zásady podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou tak pomocí výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany zařazeny do jedné z interních ratingových kategorií. Interní PD, který je protistraně přidělen, vyjadřuje pravděpodobnost jejího selhání. Před zařazením do ratingové kategorie je provedena důkladná analýza rizikového profilu protistrany z hlediska podnikatelského i finančního a z hlediska rizika země. Pokud je to nutné, provádí se expertní opravy se zohledněním podpory, kterou může právnímu subjektu poskytnout jeho mateřská společnost nebo vláda. Konečné hodnocení umožňuje změnu hodnocení po zohlednění informací (např. tržního ocenění), které nebyly brány v potaz v modelu.

V rámci úvěrového posouzení, jehož předmětem jsou financování projektů a ostatní strukturované operace s omezeným postihem, se používají nástroje ke zjišťování úvěrového rizika, které jsou relevantní pro dané odvětví. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě podniků a finančních institucí je každému projektu přidělen interní rating. Státy, které nejsou členy EU, jsou hodnoceny hospodářským výborem na základě statistického modelu.

Veškeré interní ratingy se po dobu trvání úvěru sledují a pravidelně aktualizují.

Za účelem snížení úvěrového rizika používá EIB v jednotlivých příslušných případech různá úvěrová posílení, která zahrnují mimo jiné zajištění související s projektem nebo protistranou, záruky a smluvní ustanovení v závislosti na povaze dlužníka a typu operace.

Pro snížení úvěrového rizika facilita nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2 Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálu a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku v členění podle položek výkazu o finanční pozici, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

(v tisících EUR)

Maximální expozice

31.12.2025

31.12.2024

AKTIVA

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1

1 665 129

1 638 604

Pohledávky za přispěvateli

—

7 482

Derivátové finanční nástroje

7 819

783

Půjčky a pohledávky

1 063 511

1 498 048

Jiná aktiva

36 833

—

Celkem

2 773 292

3 144 917

Rezervy na úvěrové přísliby

–17 585

–18 320

PODROZVAHA

Podmíněné závazky

—	vydané záruky

—

Závazky

—	nevyplacené půjčky

354 187

676 229

—	nevydané záruky

2 500

Podrozvaha celkem

356 687

678 729

Úvěrová expozice celkem

3 112 394

3 805 326

3.2.3 Úvěrové riziko u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.1 Stanovení úvěrového rizika u úvěrů a jiných pohledávek

U půjček a jiných pohledávek nebo záruk, jež facilita poskytuje, se komplexně posuzuje riziko a vyčíslují odhady očekávaných ztrát, jež mají vliv na klasifikaci půjčky. Operace v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (popsané v poznámce 25), s výjimkou zprostředkovaných půjček, podléhají pokynům k zásadám pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines). Klasifikace půjčky se vypracovávají v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjejí od kvality dlužníka, splatnosti půjčky, typu záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace půjčky jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které pomáhají posoudit úvěrové riziko v úvěrových operacích a vyčíslit odhad očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s půjčkami. Klasifikace půjčky odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se vypočte jako součin pravděpodobnosti selhání hlavních dlužníků, expozice v selhání a závažnosti ztrát v případě selhání. Klasifikace půjčky se používají pro tyto účely:

—	na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího posouzení výpůjčních rizik,

—	jako ukazatel variací úvěrového rizika za účelem stanovení priorit v oblasti monitorování,

—	k popsání kvality půjčkového portfolia k danému dni a

—	jako aspekt při rozhodování o oceňování rizika.

Pro stanovení klasifikace půjčky se používají tyto faktory:

Úvěruschopnost dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich úvěruschopnost na základě interních metodik a externích údajů. V souladu se zvoleným přístupem založeným na interním ratingu podle Basel III banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní rating dlužníků a ručitelů. Tato metodika pracuje se souborem hodnoticích listů specifických pro jednotlivé typy protistran.

ii)	Korelace selhání: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi selhání dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší (horší) je i klasifikace půjčky.

iii)	Hodnota záručních nástrojů a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace úvěruschopnosti emitenta a typu použitého nástroje.

iv)	Příslušná míra výtěžnosti: jedná se o částku, o níž se předpokládá, že bude v případě selhání příslušné protistrany získána zpět, vyjádřenou jako procento příslušné úvěrové expozice

v)	Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispívá ke kvalitě úvěru a zlepšuje jeho klasifikaci.

vi)	Durace úvěru nebo obecněji peněžní toky v rámci úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

S použitím šesti výše popsaných faktorů se u úvěru vypočítá očekávaná ztráta. V závislosti na výši této očekávané ztráty se půjčka zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace půjček:

„A“

Bonitní půjčky:

„A0“

zahrnuje všechna rizika spojená se státními dluhopisy EU, tj. půjčky poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže, tj. očekávaná ztráta je 0 % (na základě statusu banky jako přednostního věřitele a zákonné ochrany, které se považují za záruku plné návratnosti aktiv banky k datu splatnosti), jakož i půjčky se soubornou jistotou EU nebo členského státu.

„A+“	zahrnuje půjčky poskytnuté subjektům jiným, než jsou členské státy EU (nebo půjčky jimi zaručené), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné nebo se očekává jen omezené zhoršení kvality.

„B“	Půjčky s vysokou kvalitou: jedná se o kategorii aktiv, která banka považuje za bezpečná, ačkoli u nich není v budoucnosti vyloučeno méně významné zhoršení. K určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde, se používá B+ a B–.

„C“	Půjčky s dobrou kvalitou: příkladem mohou být „jednopodpisové“ (nezajištěné) půjčky poskytnuté solidním podnikům (např. interní rating ekvivalentní ratingu Baa1/BBB+) s přiměřenou splatností a odpovídajícími ochrannými doložkami.

„D“	Tato třída klasifikace představuje (kromě půjček původně schválených na této úrovni) hraniční expozice, které mají rizikový profil obecně akceptovaný danou bankou. Tento mezník v klasifikaci půjčky přesněji definují podkategorie D+ a D–.

„E“

Do této kategorie jsou řazeny půjčky s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Patří sem rovněž půjčky, v jejichž průběhu vznikly vážné problémy a u nichž nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto půjčky předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podkategorie E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního monitorování. U půjček ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, jež případně povede ke ztrátě ze znehodnocení.

„F“

F (selhání) označuje půjčky, jež představují nepřijatelná rizika. Hodnocení F mohou získat pouze půjčky, které vznikly z nevypořádaných transakcí, u nichž došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem až po jejich schválení. Hodnocení F získají všechny operace, u nichž facilitě vznikla ztráta na jistině, a vytváří se na ně zvláštní rezervy.

V tabulce v oddíle 3.2.3.3 je portfolio půjček facility analyzováno z hlediska kvality úvěrů. Tato analýza se opírá o jednotlivé výše popsané kategorie v klasifikaci půjčky.

3.2.3.2 Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u poskytnutých úvěrů

Následující tabulka uvádí maximální expozici (čistou účetní hodnotu) vůči úvěrovému riziku u schválených (vyplacených i nevyplacených) úvěrů a jiných pohledávek. Tabulka je členěna podle kategorií dlužníků s přihlédnutím k zárukám poskytnutým ručiteli:

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2025	Zaručeno	Nezaručeno	Celkem	Vyplaceno celkem (v %)
Finanční instituce	37 020	590 941	627 961	59 %
Podniky	117 547	125 812	243 359	23 %
Orgány veřejné správy	—	—	—	0 %
Státy	—	192 191	192 191	18 %
Vyplaceno celkem	154 567	908 944	1 063 511	100 %
Nevyplaceno	19 023	317 579	336 602
Vyplaceno i nevyplaceno celkem	173 590	1 226 523	1 400 113

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2024	Zaručeno	Nezaručeno	Celkem	Vyplaceno celkem (v %)
Finanční instituce	45 015	879 963	924 978	62 %
Podniky	164 680	193 836	358 516	24 %
Orgány veřejné správy	—	—	—	0 %
Státy	—	214 554	214 554	14 %
Vyplaceno celkem	209 695	1 288 353	1 498 048	100 %
Nevyplaceno	42 259	615 650	657 909
Vyplaceno i nevyplaceno celkem	251 954	1 904 003	2 155 957

Ředitelství pro správu a sledování portfolia odpovídá za monitoring dlužníků a ručitelů a za sledování projektů z finančního a smluvního hlediska. Bonita půjček, dlužníků a ručitelů facility je tak průběžně sledována, a to alespoň jednou ročně, v případě potřeby však častěji a také při vzniku úvěrové události. Ředitelství pro správu a sledování portfolia zejména ověřuje, zda jsou dodržována práva vyplývající ze smluv, a v případě neplnění smlouvy nebo zhoršení ratingu přijímá nápravná opatření. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro řízení úvěrového rizika provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté půjčky je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.3 Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrového portfolia facility z hlediska kvality úvěrů ke dni 31. prosince 2025 a ke dni 31. prosinci 2024 v rozdělení podle klasifikace půjčky vycházející z podepsané expozice (v případě vyplacení i nevyplacení půjčky):

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2025		Vysoká kvalita	Standardní kvalita	Min. přijatelné riziko	Vysoké riziko	Bez klasifikace (*4)	Celkem	% z celkového objemu
		A až B–	C	D+	D– a nižší
Dlužník	Finanční instituce	327 807	10 542	90 260	250 875	—	679 484	48 %
	Podniky	32 538	1 696	—	131 661	109 628	275 523	20 %
	Orgány veřejné správy	—	—	—	—	—	—	0 %
	Státy	—	948	14 223	429 935	—	445 106	32 %
Celkem		360 345	13 186	104 483	812 471	109 628	1 400 113	100 %
(*4) Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2024		Vysoká kvalita	Standardní kvalita	Min. přijatelné riziko	Vysoké riziko	Bez klasifikace (*5)	Celkem	% z celkového objemu
		A až B–	C	D+	D– a nižší
Dlužník	Finanční instituce	234 681	299 526	218 172	387 621	—	1 140 000	53 %
	Podniky	41 934	3 318	—	189 403	195 031	429 686	20 %
	Veřejné instituce	—	—	—	—	—	—	0 %
	Státy	51 820	2 929	22 375	509 147	—	586 271	27 %
Celkem		328 435	305 773	240 547	1 086 171	195 031	2 155 957	100 %
(*5) Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

3.2.3.4 Koncentrace rizika u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.4.1 Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio facility lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí (v tis. EUR):

Země dlužníka	31.12.2025	31.12.2024
Keňa	170 406	246 455
Egypt	146 658	224 074
Barbados	111 951	67 426
Etiopie	109 593	117 954
Zambie	76 553	84 336
Nigérie	70 645	119 847
Mauricius	62 459	86 850
Kamerun	48 915	58 577
Rwanda	43 013	67 061
Uganda	28 936	37 062
Zimbabwe	24 124	35 885
Regionální – AKT	24 317	75 060
Togo	22 566	91 324
Senegal	17 710	18 052
Kongo (Demokratická republika)	16 513	23 820
Nová Kaledonie	15 760	21 166
Tanzanie	9 462	16 233
Benin	8 702	16 208
Mauritánie	6 123	8 717
Guinea	6 076	10 337
Pobřeží slonoviny	4 934	7 440
Dominikánská republika	4 850	11 006
Madagaskar	4 815	9 122
Seychely	4 731	5 018
Svazijsko	4 660	5 673
Svatá Lucie	4 253	4 864
Mali	3 730	5 707
Kajmanské ostrovy	2 983	5 588
Malawi	2 255	3 586
Kapverdy	1 696	3 318
Mikronésie	1 536	2 062
Mosambik	1 048	3 126
Burkina Faso	887	2 348
Francouzská Polynésie	590	1 193
Samoa	61	198
Ghana	—	1 304
Haiti	—	51
Celkem	1 063 511	1 498 048

3.2.3.4.2 Analýza podle odvětví ekonomické činnosti

Níže uvedená tabulka uvádí strukturu úvěrového portfolia facility podle odvětví ekonomické činnosti dlužníka. Operace, při nichž jsou prostředky nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce „Terciární sféra a jiné“ (v tisících EUR):

Odvětví ekonomické činnosti dlužníka	31.12.2025	31.12.2024
Finanční služby	627 960	924 947
Veřejná správa	192 191	214 554
Elektřina	137 746	170 632
Chemické látky	54 806	81 046
Regulované sítě	14 571	5 441
Obchodní služby, IT a média	10 920	33 926
Farmaceutické přípravky a zdravotnické vybavení	8 305	13 227
Investiční zboží	6 057	7 244
Kovy a těžba	5 175	7 157
Spotřební zboží a maloobchod	3 499	—
Rekuperace a recyklace odpadů	2 281	3 041
Zdravotní péče	—	36 833
Celkem	1 063 511	1 498 048

3.2.3.5 Expozice vůči úvěrovému riziku podle interního ratingu z hlediska rizika

EIB používá interní ratingovou metodiku v souladu s metodikou založenou na interním ratingu podle Basel III. Na základě této metodiky byl přidělen interní rating většině protistran facility. Následující tabulka uvádí rozdělení úvěrového portfolia facility podle lepšího z interních ratingů dlužníka nebo ručitele, jsou-li k dispozici. V případech, kdy interní rating k dispozici není, byl pro tuto analýzu použit externí rating.

Tabulka uvádí jak podepsané expozice (vyplacené i nevyplacené), tak i rizikově vážené expozice, a to na základě interní metodiky, již facilita využívá k řízení limitů.

(v tisících EUR)
		2025
	Ekvivalent ratingu Moody’s	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	FVTPL	Celkem
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě
Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko	Aaa	—	30 258	—	—	30 258
Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko	Aa1–Aa3	111 954	—	—	—	111 954
Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko	A1–A3	8 704	—	—	—	8 704
Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko	Baa1–Baa3	163 126	—	2 281	—	165 407
Interní rating 5 – finančně slabá protistrana	Ba1–Ba3	42 793	4 794	—	—	47 587
Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko	B1–B3	319 758	54 209	—	—	373 967
Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko	nižší než Caa1	38 565	216 042	—	—	254 607
Interní rating 8 – protistrana se selháním	nižší než Caa1, ale se selháním	—	—	15 553	—	15 553
Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty		—	—	—	148 669	148 669
Opravná položka a úprava reálné hodnoty		–7 186	–13 764	–2 471	–69 774	–93 195
Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek		677 714	291 539	15 363	78 895	1 063 511
Úvěrové přísliby
Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko	Aa1–Aa3	24 971	—	—	—	24 971
Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko	Baa1–Baa3	—	—	—	—	—
Interní rating 5 – finančně slabá protistrana	Ba1–Ba3	—	—	—	—	—
Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko	B1–B3	11 397	254 999	—	—	266 396
Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko	nižší než Caa1	12 500	19 582	—	—	32 082
Interní rating 8 – protistrana se selháním	nižší než Caa1, ale se selháním	—	—	—	—	—
Bez interního ratingu (*6)		—	—	—	—	—
Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty		—	—	—	30 738	30 738
Opravná položka a úprava reálné hodnoty		– 566	–17 019	—	—	–17 585
Účetní hodnota úvěrových příslibů		48 302	257 562	—	30 738	336 602
(*6) Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

(v tisících EUR)
		2024
	Ekvivalent ratingu Moody’s	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	FVTPL	Celkem
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě
Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko	Aaa	—	38 896	—	—	38 896
Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko	Aa1–Aa3	67 436	—	—	—	67 436
Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko	A1–A3	10 501	—	—	—	10 501
Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko	Baa1–Baa3	246 650	—	3 041	—	249 691
Interní rating 5 – finančně slabá protistrana	Ba1–Ba3	66 050	—	—	—	66 050
Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko	B1–B3	588 657	29 996	16 233	—	634 886
Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko	nižší než Caa1	74 924	229 726	—	—	304 650
Interní rating 8 – protistrana se selháním	nižší než Caa1, ale se selháním	—	—	22 307	—	22 307
Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty		—	—	—	200 677	200 677
Opravná položka a úprava reálné hodnoty		–9 675	–12 576	–12 431	–62 364	–97 046
Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek		1 044 543	286 042	29 150	138 313	1 498 048
Úvěrové přísliby
Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko	Aa1–Aa3	86 796	—	—	—	86 796
Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko	Baa1–Baa3	10 000	—	—	—	10 000
Interní rating 5 – finančně slabá protistrana	Ba1–Ba3	81 500	—	—	—	81 500
Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko	B1–B3	20 000	270 990	—	—	290 990
Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko	nižší než Caa1	12 500	11 329	—	—	23 829
Interní rating 8 – protistrana se selháním	nižší než Caa1, ale se selháním	—	—	111 000	—	111 000
Bez interního ratingu (*7)		15 445	—	—	—	15 445
Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty		—	—	—	56 669	56 669
Opravná položka a úprava reálné hodnoty		–1 491	–16 829	—	—	–18 320
Účetní hodnota úvěrových příslibů		224 750	265 490	111 000	56 669	657 909
EIB neustále monitoruje události, které ovlivňují její dlužníky a ručitele. EIB především individuálně posuzuje svá smluvní práva v případě zhoršení ratingu a vyhledává zmírňující opatření. Pečlivě rovněž sleduje obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry, aby v případě potřeby zajistila jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.
(*7) Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

3.2.3.6 Nedoplatky a znehodnocení úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují v souladu s postupy, jež stanoví „Pokyny a postupy pro finanční monitoring“ platné pro celou EIB“. Tyto postupy jsou v souladu s osvědčenými bankovními postupy a přijímají se u všech půjček spravovaných EIB.

Monitoring je organizován způsobem, který zajišťuje, že i) potenciální nedoplatky budou odhaleny a s minimální prodlevou nahlášeny příslušným útvarům, ii) kritické případy budou urychleně předány na příslušnou operační a rozhodovací úroveň, iii) k celkové situaci jsou pravidelně podávány zprávy vedení facility.

Nedoplatky a znehodnocení půjček a pohledávek lze analyzovat takto (v tisících EUR):

	Půjčky a pohledávky 31.12.2025	Půjčky a pohledávky 31.12.2024
Účetní hodnota	1 063 511	1 498 048

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené
Hrubá částka	15 553	22 307
Znehodnocení – opravná položka	–2 471	–12 431
Účetní hodnota – ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	13 082	9 876
Po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení
Po splatnosti
0–30 dní	201	229
30–90 dní	—	26
90–180 dní	—	—
více než 180 dní	—	25
Účetní hodnota – po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení	201	280
Účetní hodnota – ani po splatnosti, ani úvěrově znehodnocené	1 050 228	1 487 892
Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek celkem	1 063 511	1 498 048

3.2.3.7 Citlivost ECL na budoucí ekonomické podmínky (v tis. EUR)

ECL je citlivé na úsudky a předpoklady týkající se formulování výhledových scénářů. EIB provádí u ECL analýzu citlivosti podle významných tříd aktiv.

Předpovědi budoucích ekonomických podmínek (prostřednictvím makroekonomických scénářů) představují vstupy do predikčních modelů, které přináší podmíněné parametry rizika, jež jsou vstupem při kalkulaci opravné položky.

Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly dřívější volatilitu proměnné. V případě potřeby se použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty. Vážení kladných a záporných šoků závisí na rovnováze rizika v ekonomice, na čtvrtletní projekce v posledním období byly aplikovány negativní šoky s pravděpodobností 40 % a pozitivní šoky s pravděpodobností 5 %.

Tabulka níže ukazuje opravné položky na úvěry a zálohy v rámci 1. a 2. stupně. Každý výhledový scénář (základní, pozitivní a negativní) má váhu 100 % místo toho, aby se vypočítávaly váhy pravděpodobnosti mezi třemi scénáři.

(v tisících EUR)
	2025
	Pozitivní	Základní	Negativní
Hrubé expozice	1 306 210	1 306 210	1 306 210
Opravná položka	29 944	31 693	33 605

(v tisících EUR)
	2024
	Pozitivní	Základní	Negativní
Hrubé expozice	1 851 153	1 851 153	1 851 153
Opravná položka	28 883	30 301	31 819

3.2.3.8 Sjednání nových podmínek úvěru a úlevy

EIB považuje za úvěry s úlevou (tj. úvěry, dluhové cenné papíry a úvěrové přísliby) takové úvěry, u kterých byla prodloužena opatření týkající se úlevy. Opatření týkající se úlevy tvoří „koncese“, které se EIB rozhodne poskytnout dlužníkovi, jenž je považován za neschopného dodržet podmínky smluvních dluhových služeb kvůli vlastním finančním problémům, aby dlužníkovi umožnila dluh splatit nebo částečně či zcela refinancovat smlouvu. Expozice se považují za expozice s úlevou, pokud byla učiněna koncese, a to bez ohledu na, zda je s platbou v prodlení nebo je expozice zařazena jako expozice, u níž došlo k selhání. Expozice se nepovažují za expozice s úlevou, pokud dlužník nemá finanční obtíže.

V běžném obchodním styku by bylo zhoršení předmětných úvěrů zjištěno prostřednictvím předpisů uvedených v pokynech a postupech banky a před sjednáním nových podmínek by bylo sledováno. Po sjednání nových podmínek by EIB tyto úvěry i nadále pozorně monitorovala. V případě, že by finanční nástroj byl úvěrově znehodnocen, bude přesunut do fáze 3. Úvěr bude pravidelně monitorován v souladu s rámcem banky.

Mezi opatření týkající se úlevy a kroky, jež EIB ve sledovaném období přijala jako součást činností restrukturalizace, patří kromě jiného prodloužení splatnosti, odklad splatnosti jistiny, odklad splatnosti jistiny i úroku, upuštění od podstatných finančních ujednání a kapitalizace nedoplatků.

Operace, které jsou předmětem opatření týkajících se úlevy, jsou uvedeny v tabulce níže:

(v tisících EUR)
	31.12.2025		31.12.2024
	Výkonné	Nevýkonné	Výkonné	Nevýkonné
Počet smluv, které jsou předmětem úlevy	1	9	3	7
Účetní hodnota (včetně úroků a nedoplatků)	9 569	71 509	60 223	35 718
Vykázaná opravná položka ECL	106	45 760	622	11 156
Úrokový výnos ze smluv, které jsou předmětem úlevy	687	1 601	3 353	1 717

(v tisících EUR)
			Úleva
	31.12.2024	Prodloužení splatnosti	Odklad splatnosti jistiny i úroků	Porušení podstatných finančních ujednání	Ostatní	Smluvní splacení, a/nebo odpisy	31.12.2025
Finanční instituce	22 382	—	—	–9 643	—	–1 460	11 279
Podniky	73 559	13 767	6 580	4 154	—	–28 261	69 799
Celkem	95 941	13 767	6 580	–5 489	—	–29 721	81 078

3.2.4 Úvěrové riziko u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu facility, který stanoví smluvní závazky k úhradě. Ke dni 31. prosince 2025 a 31. prosince 2024 měly tyto investice formu bankovních vkladů, vkladních listů a komerčních papírů.

Oprávněné subjekty mají rating podobný krátkodobému a dlouhodobému ratingu, který požaduje EIB pro ukládání prostředků útvarem Treasury. Pokud dvě či více ratingových agentur udělí různé ratingy, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro jednu oprávněnou banku činí v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Výjimka z tohoto pravidla byla udělena společnosti Société Génerale S. A., u níž facilita vede účty k provádění svých hotovostních operací. Krátkodobý úvěrový limit pro Société Génerale S. A. ke dni 31. prosince 2025 a 31. prosince 2024 činil 110 000 000 EUR (sto deset milionů eur). Tento zvýšený limit se použije na úhrn peněžních prostředků uložených na účtech k provádění hotovostních operací a nástrojů, jež tato protistrana vydala a jež jsou drženy v portfoliu treasury.

Všechny investice byly provedeny u oprávněných subjektů s maximální splatností tři měsíce od data valuty. Veškeré případy porušení limitů úvěrové expozice byly nahlášeny mandantům. Ke dni 31. prosinci 2025 a 31. prosince 2024 měly všechny termínové vklady, komerční papíry a hotovost v portfoliu treasury v rámci facility v den vypořádání minimální rating alespoň na známce P-2 (ekvivalent ratingu Moody’s).

Následující tabulka znázorňuje stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů včetně vzniklých úroků (v tis. EUR):

Minimální krátkodobý rating (Moody’s)	Minimální dlouhodobý rating (Moody’s)	31.12.2025		31.12.2024
P-1	Aaa	210 685	13 %	124 532	8 %
P-1	Aa1	113 868	7 %	173 639	11 %
P-1	Aa2	99 792	6 %	—	0 %
P-1	Aa3	—	0 %	149 239	9 %
P-1	A1	475 191	28 %	309 342	19 %
P-1	A2	444 741	26 %	280 035	17 %
P-1	A3	176 036	11 %	367 211	22 %
P-2	A3	144 816	9 %	154 829	9 %
P-2	Baa1	—	0 %	79 777	5 %
Celkem		1 665 129	100 %	1 638 604	100 %

3.2.5 Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1 Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů je ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by druhá protistrana v obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úrokové míře a směnných kurzech) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může facilita uzavírat swapové kontrakty s cílem zajistit konkrétní výpůjční operace či může uzavírat měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí EIB s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“), jež EIB uzavírá s externími protistranami.

3.2.5.2 Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy, jež EIB v souvislosti s facilitou provádí, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik, jaké se uplatní na deriváty, které EIB používá pro své vlastní účely. Zejména pokud jde o způsobilost protistran swapů, určuje ji EIB na základě týchž podmínek způsobilosti, které pro její swapové obchody platí obecně.

Pro účely vykazování a sledování dodržení limitu používá EIB k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku, které je se swapovými a derivátovými transakcemi spojeno, současnou nezajištěnou a potenciální budoucí expozici. Tyto ukazatele v plné míře zahrnují deriváty související s investiční facilitou.

Facilita uzavírá kontrakty na krátkodobé měnové swapy („devizové swapy“) za účelem zajištění měnového rizika úvěrů vyplacených v jiných měnách než v eurech. Devizové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2025 činila 1 060,0 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2024 dosahovala 1 330,0 milionu EUR. Reálná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2025 činila 6,0 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2024 dosahovala -38,9 milionu EUR.

Facilita uzavírá křížové měnové swapy za účelem zajištění měnového rizika při čerpání půjček v jiných měnách než v EUR. Křížové měnové swapy mají dlouhodobou splatnost. Pomyslná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2025 činila 22,9 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2024 dosahovala 33,1 milionu EUR. Reálná hodnota devizových swapů ke dni 31. prosince 2025 činila 1,4 milionu EUR, zatímco ke dni 31. prosince 2024 dosahovala 0,5 milionu EUR.

3.2.6 Úvěrové riziko u finančních aktiv treasury

Portfolio treasury, které tvoří pouze komerční papíry vydávané subsuverénními subjekty, bankami a nebankovními subjekty se splatností více než tři měsíce. Způsobilými emitenty jsou členské státy EU, jejich agentury, banky a nebankovní subjekty. Maximální přípustný limit na oprávněného emitenta činí 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Způsobilé by mohly být i investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů, a to v závislosti na požadavcích na jejich likviditu. K 31. prosinci 2024 a 31. prosinci 2025 neexistovala žádná finanční aktiva treasury.

3.3 Riziko likvidity

Riziko likvidity se týká schopnosti účetní jednotky financovat nárůst aktiv a plnit své závazky podle splatnosti bez nepřijatelně vysokých ztrát. Lze ho dále rozdělit na riziko financování a riziko tržní likvidity.

Riziko financování souvisí s rizikem, že účetní jednotka nebude schopna refinancovat stranu aktiv své rozvahy a splnit platební závazky v plné výši z okamžitě dostupných likvidních zdrojů. Riziko tržní likvidity je pozorovaná volatilita ekonomické hodnoty pozic účetní jednotky nebo příjmů z nich plynoucích v důsledku její potenciální neschopnosti provést transakci sloužící ke kompenzaci, eliminaci nebo snížení těchto nesplacených pozic za přiměřené tržní ceny.

3.3.1 Řízení rizika likvidity

Facilita je financována převážně z ročních příspěvků členských států a rovněž ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací facility. V souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 se zpětné toky získané z investiční facility AKT budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI. Dostupnost těchto zpětných toků, které mají být převedeny, je však podmíněna udržením odpovídající úrovně likvidity v rámci investiční facility.

Facilita řídí své riziko financování především plánováním svých potřeb čisté likvidity. Za účelem další minimalizace rizika likvidity si facilita udržuje dostatečnou likvidní rezervu, jejímž smyslem je kdykoli pokrýt plánované výplaty, o nichž pravidelně informuje úvěrové oddělení EIB. Prostředky jsou investovány na peněžním trhu a na trzích dluhopisů do mezibankovních vkladů a dalších krátkodobých finančních nástrojů, přičemž se zohledňují povinnosti facility k vyplácení hotovosti. Likvidní aktiva facility spravuje útvar Treasury banky s cílem zachovat odpovídající likviditu tak, aby mohla facilita plnit své závazky.

Je třeba zdůraznit, že kapitál je spravován výhradně z hlediska likvidity, jak je popsáno výše.

V souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office je za vypořádání související s investováním těchto aktiv odpovědné oddělení EIB pro plánování a vypořádání operací. Za schválení protistran a limitů investic treasury, jakož i za monitoring dodržování těchto limitů, navíc odpovídá ředitelství GR&C.

3.3.2 Stanovení rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle prezentují strukturu finančních závazků facility podle splatnosti. Jejich členění vychází z doby, jež od rozvahového dne zbývá do smluvního data splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Pokud jde o nederivátové finanční závazky, facilita má závazky z titulu příslibů. Tyto závazky mají podobu nevyplacené části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, nevyplacené části prostředků podle podepsaných dohod o úpisu kapitálu / o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo přislíbených úrokových subvencí a technické pomoci.

Půjčky facility mají stanovenu konečnou lhůtu pro vyplacení. Vyplácení však probíhá v termínech a ve výši, které odrážejí pokrok souvisejících investičních projektů. Půjčky facility jsou navíc realizovány v poměrně proměnlivém prostředí, a harmonogram jejich vyplácení tudíž vykazuje značnou míru nejistoty.

Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání je obvykle tříleté a často je o jeden nebo dva roky prodlouženo. Některé závazky z titulu příslibu k vyplacení prostředků obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu. Někdy totiž nemusí likvidita fondu stačit k plnění platebních závazků, jež vznikají v souvislosti s poplatky a dalšími výdaji.

Záruky nejsou předmětem závazků z titulu příslibu k vyplacení prostředků, ledaže by záruka byla uplatněna. Současně s tím, jak je plněn splátkový kalendář zaručených půjček, výše přetrvávajících záruk klesá.

K odchozím peněžním tokům přislíbených úrokových subvencí dochází v případě subvencovaných půjček, jež banka financuje z vlastních zdrojů. Vykazované „Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí“ tedy představují pouze závazky z titulu příslibů, jež s těmito úvěry souvisejí, a nikoli celkovou výši přislíbených nevyplacených úrokových subvencí. Harmonogram jejich vyplácení je stejně jako v případě půjček nejistý.

Přislíbený „hrubý nominální odchozí tok“ týkající se technické pomoci v tabulce „Splatnostní profil nederivátových finančních závazků“ představuje celkovou výši nevyplacené části prostředků podle podepsaných smluv o technické pomoci. Harmonogram jejího vyplácení vykazuje značnou nejistotu. Odchozí peněžní toky zařazené do kategorie „Nejvýše 3 měsíce“ představují výši neuhrazených faktur došlých do rozvahového dne.

Přísliby týkající se nederivátových finančních závazků, u nichž není stanoven smluvní termín splatnosti, jsou zařazeny do kategorie „Splatnost neurčena“. Přísliby, u nichž byla k rozvahovému dni zaznamenána žádost o výplatu hotovosti, jsou zařazeny do příslušné časové kategorie.

Pokud jde o derivátové finanční závazky, splatnostní profil představuje smluvní nediskontované hrubé peněžní toky ze swapových kontraktů včetně křížových měnových swapů, měnově úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

(v tisících EUR)
Splatnostní profil nederivátových finančních závazků k 31.12.2025	3 měsíce nebo méně	Více než 3 měsíce až 1 rok	Více než 1 rok až 5 let	Více než 5 let	Splatnost neurčena	Hrubý nominální odchozí tok
Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů	122 352	—	—	—	231 835	354 187
Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií	165	—	—	—	184 676	184 841
Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)	—	—	—	—	2 500	2 500
Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí	—	—	—	—	239 148	239 148
Odchozí toky částek dlužných EIB	3 199	19 942	—	—	—	23 141
Odchozí toky částek dlužných EK	—	243 853	—	—	—	243 853
Odchozí toky přislíbené technické pomoci	844	—	—	—	10 465	11 309
Celkem	126 560	263 795	—	—	668 624	1 058 979

(v tisících EUR)
Splatnostní profil nederivátových finančních závazků k 31.12.2024	3 měsíce nebo méně	Více než 3 měsíce až 1 rok	Více než 1 rok až 5 let	Více než 5 let	Splatnost neurčena	Hrubý nominální odchozí tok
Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů	80 913	20 208	—	—	575 108	676 229
Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií	4 190	—	—	—	233 696	237 886
Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)	—	—	—	—	2 500	2 500
Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí	—	—	—	—	334 754	334 754
Odchozí toky přislíbené technické pomoci	1 859	—	—	—	18 341	20 200
Celkem	86 962	20 208	—	—	1 164 399	1 271 569

(v tisících EUR)
Splatnostní profil derivátových finančních závazků k 31.12.2025	3 měsíce nebo méně	Více než 3 měsíce až 1 rok	Více než 1 rok až 5 let	Více než 5 let	Hrubý nominální příchozí/odchozí tok
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – příchozí toky	131	10 242	13 126	—	23 499
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – odchozí toky	–81	–10 451	–13 026	—	–23 558
Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky	1 060 000	—	—	—	1 060 000
Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky	–1 056 455	—	—	—	–1 056 455
Celkem	3 595	– 209	100	—	3 486

(v tisících EUR)
Splatnostní profil derivátových finančních závazků k 31.12.2024	3 měsíce nebo méně	Více než 3 měsíce až 1 rok	Více než 1 rok až 5 let	Více než 5 let	Hrubý nominální příchozí/odchozí tok
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – příchozí toky	157	10 405	22 613	832	34 007
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – odchozí toky	–87	–12 310	–24 852	– 899	–38 148
Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky	1 330 000	—	—	—	1 330 000
Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky	–1 371 666	—	—	—	–1 371 666
Celkem	–41 596	–1 905	–2 239	–67	–45 807

3.3.3 Dlouhodobá finanční aktiva a závazky

Tabulka níže uvádí nederivátová finanční aktiva, jež budou podle předpokladů inkasována, resp. finančních závazků, jež budou podle předpokladů vypořádány za déle než 12 měsíců od rozvahového dne.

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Finanční aktiva:
Půjčky a pohledávky	1 126 057	1 551 776
Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	745 934	834 621
Celkem	1 871 991	2 386 397
Finanční závazky:
Závazky vůči třetím stranám (*8)	797	534 569
Rezervy na úvěrové přísliby	17 585	18 320
Celkem	18 382	552 889
(*8) Závazky vůči třetím stranám zahrnují závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci, jejichž splatnost ve většině případů není určena.

3.4 Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen a sazeb, např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů, ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.4.1 Úrokové riziko

Úrokové riziko vyvolává volatilita ekonomické hodnoty úročených pozic, popř. výnosů z těchto pozic, k níž dochází vlivem nepříznivých pohybů úrokových sazeb.

Fluktuace vlastní ekonomické hodnoty ani cenové rozdíly mezi různými aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji nemají na facilitu přímý dopad, neboť nemá úrokové závazky. Své úrokové riziko facilita každoročně měří použitím standardizovaných šokových scénářů orgánu EBA (39), které ukazují dopady nepříznivých pohybů úrokových sazeb jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos.

Úrokové riziko u ekonomické hodnoty vlastního kapitálu

K určení čisté současné hodnoty peněžních toků z úvěrů a zajišťovacích swapů denominovaných v eurech používá facilita tříměsíční křivku sazby EURIBOR. Čistá současná hodnota peněžních toků z úvěrů denominovaných v jiných měnách než EUR se stanoví na základě tříměsíční křivky sazby EURIBOR. upravené o bazické rozpětí křížového měnového swapu pro příslušnou měnu. Pro jiné měny než EUR, pro které není k dispozici spolehlivá a dostatečně úplná diskontní křivka, se místo ní použije diskontní křivka pro EUR nebo USD.

Ke dni 31. prosince 2025 by se podle nejhoršího dopadu vyplývajícího ze scénářů orgánu EBA pro dohledový test odlehlých hodnot snížila ekonomická hodnota vlastního kapitálu o 60,2 milionu EUR (2024: 81,0 milionů EUR).

Úrokové riziko u zisku

Vyčísluje výši čistého úrokového výnosu, který by se během nadcházejících 12 měsíců změnil, pokud by se všechny křivky úrokových sazeb snížily o dva procentní body a pokud by nebyly skutečně vyplaceny žádné stávající závazky. Podle pozic ke dni 31. prosince 2025 by se čistý úrokový výnos snížil o 33,3 milionu EUR (2024: 34,7 milionu EUR), pokud by se úrokové sazby snížily o 200 bazických bodů.

Pro podrobnější analýzu citlivosti čistého úrokového výnosu: čistý úrokový výnos by se zvýšil o 33,7 milionu EUR (2024: 35,1 milionu EUR), pokud by se úrokové sazby zvýšily o 200 bazických bodů.

3.4.2 Měnové riziko

Měnové riziko je riziko ohrožení ekonomické hodnoty nebo výnosů odvozené od pozic facility v důsledku nepříznivých pohybů měnových kurzů.

Vzhledem k používání referenční účetní měny (EUR) vzniká facilitě expozice vůči měnovému riziku pokaždé, kdy dojde k nesouladu měn mezi jejími aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji.

3.4.2.1 Měnové riziko a aktiva treasury

Aktiva treasury v rámci facility jsou denominována v EUR nebo USD.

Kurzové riziko je zajišťováno prostřednictvím devizových spotových či forwardových transakcí, devizových swapů či křížových měnových swapů. K ochraně proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností facility může útvar Treasury v rámci EIB, považuje-li to za nezbytné a vhodné, použít i jiný nástroj v souladu se zásadami banky.

3.4.2.2 Měnové riziko a operace financované nebo zaručené facilitou

Příspěvky členských států do facility jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené facilitou, jakož i úrokové subvence mohou být denominovány v EUR, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči měnovému riziku (ve vztahu k referenční měně EUR) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění měnového rizika facility jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1. Zajištění operací denominovaných v USD

Měnové riziko plynoucí z operací facility denominovaných v USD je kryto souhrnně pomocí devizových swapů s párem EUR/USD. Tyto swapy se pravidelně rolují a jejich hodnota se pravidelně upravuje. Použití devizových swapů slouží dvojímu účelu. Jednak se generuje likvidita potřebná na nové výplaty (úvěry a kapitál), jednak se udržuje makrozajištění měnového rizika.

Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / částek k vyplacení odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se devizové swapy na konci splatnosti přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

Dolarová měnová pozice se v případě, že překročí příslušné limity, každý měsíc zajišťuje pomocí spotové či forwardové operace.

Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc devizových swapů. Přebytky likvidity jsou investovány do aktiv treasury nebo se převedou na eura, jestliže vznikly ze zvýšení měnové pozice.

3.4.2.2.2. Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo USD

Operace facility denominované v jiných měnách než v EUR a USD jsou zajištěny křížovými měnovými swapy, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že existuje funkční swapový trh.

Některé operace facility jsou denominovány v měnách, kde zajištění buď není možné, anebo je možné jen za vysokou cenu. Tyto operace jsou denominovány v místních měnách, avšak jsou vypořádávány v EUR nebo USD. Podle rámce pro finanční rizika facility, jejž schválil Výbor pro investiční nástroj dne 22. ledna 2015, lze měnové expozice v místních měnách, které výraznou měrou kladně korelují s USD, zajistit synteticky prostřednictvím derivátů denominovaných v USD. Takto synteticky zajištěné místní měny jsou vykázány v tabulce v bodě 3.4.2.2.3 v položce „Místní měny (synteticky zajištěné)“. Místní měny, které těmito deriváty v USD synteticky zajištěny nejsou, jsou vykázány v téže tabulce v položce „Místní měny (bez syntetického zajištění)“.

Kromě toho u půjček denominovaných v jiných měnách než v eurech, USD nebo v měnách, které není možné zajistit prostřednictvím křížových měnových swapových smluv, účtuje investiční facilita dodatečnou úrokovou složku tzv. „devizové prémie“, aby se zmírnilo riziko možného znehodnocení místní měny.

3.4.2.2.3 Měnová pozice (v tis. EUR)

Tabulky v této poznámce zachycují měnovou pozici facility.

Měnová pozice je v následujících tabulkách zachycena v souladu se zásadami pro řízení rizik facility (popsanými v rámci pro finanční rizika facility). Měnová pozice podle zásad řízení rizik vychází z účetních údajů a je definována jako rozdíl mezi vybranými aktivy a závazky. Aktiva a závazky definované v měnové pozici podle zásad řízení rizik jsou vybrány tak, aby se zajistilo, že výnos bude přepočten na měnu vykazování (EUR) až v okamžiku, kdy bude přijat.

V měnové pozici podle zásad řízení rizik je zahrnuta změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, jakož i znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek. Deriváty zahrnuté v měnové pozici podle zásad řízení rizik se uvažují v nominální, nikoliv reálné hodnotě, aby mohly být sladěny s čistou hodnotou aktiv, rovněž uvažovanou v nominální hodnotě upravené o znehodnocení úvěrů.

Zbývající část aktiv a závazků, která zahrnuje zejména naběhlé úroky z úvěrů, derivátů a subvencí, je v níže uvedených tabulkách vykázána jako „Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik“.

Ke dni 31. prosince 2025	Aktiva a závazky			Závazky a podmíněné závazky
Měny	Měnová pozice podle zásad řízení rizik	Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik	Rozvahová měnová pozice
USD	1 294	–31 642	–30 348	164 405
Místní měny (synteticky zajištěné)*
TZS	—	—	—	—
DOP	4 775	82	4 857	—
Místní měny(bez syntetického zajištění) (*9)
BWP, HTG, JMD, KES, MUR, MZN, NGN, RWF, UGX, XOF, ZAR, ZMW	146 528	–2 514	144 014	—
Měny jiné než EUR celkem	152 597	–34 074	118 523	164 405
EUR		2 676 672	2 676 672	636 494
EUR a jiné měny celkem	152 597	2 642 598	2 795 195	800 899
(*9) Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2.

Ke dni 31. prosince 2024	Aktiva a závazky			Závazky a podmíněné závazky
Měny	Měnová pozice podle zásad řízení rizik	Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik	Rozvahová měnová pozice
USD	–45 774	–21 740	–67 514	235 603
Místní měny (synteticky zajištěné) (*10)
DOP	10 884	133	11 017	—
KES, RWF, UGX, HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP, JMD, NGN, ZAR	225 877	–3 763	222 114	—
Měny jiné než EUR celkem	190 987	–25 370	165 617	235 603
EUR	–	3 139 294	3 139 294	1 043 860
EUR a jiné měny celkem	190 987	3 113 924	3 304 911	1 279 463
(*10) Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2.

3.4.2.3 Analýza kurzové citlivosti

Ke dni 31. prosince 2025 by 10 % depreciace eura vůči všem ostatním měnám vedla k navýšení zdrojů od přispěvatelů a zisku o 13,2 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2024: 18,4 milionu EUR). 10 % apreciace eura vůči všem ostatním měnám by vedla ke snížení zdrojů od přispěvatelů a zisku o –10,8 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2024:

–15,1 milionu EUR).

3.4.2.4 Směnné kurzy

K sestavení rozvahy ke dni 31. prosince 2025 a 31. prosince 2024 byly použity tyto směnné kurzy:

	31.12.2025	31.12.2024
Měny států mimo EU
Botswanská pula (BWP)	16,18	14,49
Dominikánské peso (DOP)	73,78	63,09
Fidžijský dolar (FJD)	2,62	2,38
Haitský gourde (HTG)	153,14	135,09
Jamajský dolar (JMD)	185,35	161,15
Keňský šilink (KES)	151,20	133,69
Mauritánská ouguiya (MRU)	46,70	41,30
Mauricijská rupie (MUR)	54,08	48,56
Mosambický metical (MZN)	74,22	65,65
Nigerijská naira (NGN)	1 693,57	1 591,68
Rwandský frank (RWF)	1 698,60	1 419,85
Tanzanský šilink (TZS)	2 862,12	2 490,24
Ugandský šilink (UGX)	4 240,00	3 812,00
Americký dolar (USD)	1,18	1,04
Frank CFA (XAF/XOF)	655,96	655,96
Jihoafrický rand (ZAR)	19,44	19,62
Zambijská kwacha (ZMW)	25,98	28,87

3.4.3 Akciové riziko

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku změny cen akcií nebo hodnoty kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty uvedených investic.

Facilita je vystavena akciovému riziku v důsledku svých přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Hodnoty pozic v nekotovaných akciích nelze průběžně sledovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Pokud by se hodnota individuálních přímých kapitálových investic a investic do rizikového kapitálu změnila o +/–10 %, pak by zdroje přispěvatelů do facility (vlivem změny reálné hodnoty portfolia kapitálových nástrojů) za předpokladu, že by ostatní proměnné zůstaly konstantní, ke dni 31. prosince 2025 vzrostly o 74,6 milionu EUR, resp. klesly o –74,6 milionu EUR (k 31. prosinci 2024: 83,5 milionu EUR, resp. –83,5 milionu EUR).

4 Reálná hodnota finančních nástrojů

4.1 Účetní klasifikace a reálná hodnota

Následující tabulka uvádí finanční aktiva a finanční závazky v jejich účetní a reálné hodnotě, včetně jejich postavení v hierarchii reálných hodnot. Neobsahuje informace o reálné hodnotě finančních aktiv a finančních závazků, které se oceňují naběhlou hodnotou, jelikož jejich účetní hodnota je přiměřenou aproximací jejich hodnoty reálné.

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2025	Účetní hodnota						Reálná hodnota
	Derivátové finanční nástroje	Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	Peníze, půjčky a jiné pohledávky	Finanční aktiva treasury	Ostatní finanční aktiva nebo závazky	Celkem	Úroveň 1	Úroveň 2	Úroveň 3	Celkem
Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty
Derivátové finanční nástroje	7 819	—	—	—	—	7 819	—	7 819	—	7 819
Fondy rizikového kapitálu	—	550 528	—	—	—	550 528	—	—	550 528	550 528
Přímé kapitálové investice	—	195 406	—	—	—	195 406	—	—	195 406	195 406
Půjčky a pohledávky	—	—	77 287	—	—	77 287	—	—	77 287	77 287
Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem	7 819	745 934	77 287	—	—	831 040	—	7 819	823 221	831 040
Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	—	—	1 665 129	—	—	1 665 129	89 790	1 575 339	—	1 665 129
Půjčky a pohledávky	—	—	986 224	—	—	986 224	—	953 612	—	953 612
Pohledávky za přispěvateli	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Finanční aktiva treasury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Jiná aktiva	—	—	—	—	36 833	36 833	—	—	—	—
Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem	—	—	2 651 353	—	36 833	2 688 186	89 790	2 528 951	—	2 618 741
Finanční aktiva celkem	7 819	745 934	2 728 640	–	36 833	3 519 226
Fin. závazky oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty
Derivátové finanční nástroje	– 411	—	—	—	—	– 411	—	– 411	—	– 411
Fin. závazky oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem	– 411	—	—	—	—	– 411	—	– 411	—	– 411
Fin. závazky v naběhlé hodnotě
Rezervy na úvěrové přísliby	—	—	—	—	–17 585	–17 585
Závazky vůči třetím stranám	—	—	—	—	– 658 146	– 658 146
Ostatní závazky	—	—	—	—	–3 044	–3 044
Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem	—	—	—	—	– 678 775	– 678 775
Finanční závazky celkem	– 411	—	—	–	– 678 775	– 679 186

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2024	Účetní hodnota						Reálná hodnota
	Derivátové finanční nástroje	Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	Peníze, půjčky a jiné pohledávky	Finanční aktiva treasury	Ostatní finanční aktiva nebo závazky	Celkem	Úroveň 1	Úroveň 2	Úroveň 3	Celkem
Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty
Derivátové finanční nástroje	783	—	—	—	—	783	—	783	—	783
Fondy rizikového kapitálu	—	655 817	—	—	—	655 817	—	—	655 817	655 817
Přímé kapitálové investice	—	178 804	—	—	—	178 804	—	—	178 804	178 804
Půjčky a pohledávky	—	—	136 983	—	—	136 983	—	—	136 983	136 983
Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem	783	834 621	136 983	—	—	972 387	—	783	971 604	972 387
Fin. aktiva v naběhlé hodnotě
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	—	—	1 638 604	—	—	1 638 604	—	1 638 604	—	1 638 604
Půjčky a pohledávky	—	—	1 361 065	—	—	1 361 065	—	1 321 715	—	1 321 715
Pohledávky za přispěvateli	—	—	7 482	—	—	7 482	—	—	—	—
Finanční aktiva treasury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Jiná aktiva	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem	—	—	3 007 151	—	—	3 007 151	—	2 960 319	—	2 960 319
Finanční aktiva celkem	783	834 621	3 144 134	—	—	3 979 538
Fin. závazky povinně oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty
Derivátové finanční nástroje	–39 210	—	—	—	—	–39 210	—	–39 210	—	–39 210
Fin. závazky oceňované reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem	–39 210	—	—	—	—	–39 210	—	–39 210	—	–39 210
Fin. závazky v naběhlé hodnotě
Rezervy na úvěrové přísliby	—	—	—	—	–18 320	–18 320
Závazky vůči třetím stranám	—	—	—	—	– 566 083	– 566 083
Ostatní závazky	—	—	—	—	–3 289	–3 289
Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem	—	—	—	—	– 587 692	– 587 692
Finanční závazky celkem	–39 210	—	—	—	– 587 692	– 626 902

4.2 Stanovení reálné hodnoty

4.2.1 Metody oceňování a významné nepozorovatelné údaje

Následující tabulka uvádí informace o metodách oceňování a významných nepozorovatelných údajích, které se používají k oceňování finančních nástrojů, jež jsou v hierarchii reálných hodnot zařazeny do úrovní 2 a 3:

	Metoda oceňování	Významné nepozorovatelné údaje	Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty
Finanční nástroje vykázané v reálné hodnotě
Derivátové finanční nástroje	Diskontovaný peněžní tok: Budoucí peněžní toky jsou odhadovány jednak na základě forwardových směnných kurzů / úrokových sazeb (z forwardových směnných kurzů a výnosových křivek na konci sledovaného období, které lze zjistit pozorováním), jednak na základě smluvních forwardových/úrokových sazeb diskontovaných sazbou, která odráží úvěrové riziko různých protistran.	Křivky používané při odhadování a diskontování peněžních toků jsou kalibrovány podle tržních údajů a swapy v portfoliu mají splatnost, která nepřesahuje nejdelší dobu splatnosti, která je ve vstupech k dispozici. Žádné nepozorovatelné vstupy proto neexistují.	Nepoužije se.
Fondy rizikového kapitálu	Metoda vycházející z upravené čisté hodnoty aktiv: Reálná hodnota se určí buď tak, že se procentně vyjádřený vlastnický podíl facility v dané jednotce uplatní na čistou hodnotu aktiv uvedenou v nejnovějším výkaze a upravenou o peněžní toky, nebo je-li to možné, určí se pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu. Za účelem překlenutí období mezi dnem, kdy byla naposledy zjišťována čistá hodnota aktiv, a datem zpracování výkazů ke konci roku se provádí přezkum událostí po rozvahovém dni a vykazovaná čistá hodnota aktiv je v případě potřeby upravena.	Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů fondu a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady a poplatky za správu, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv fondu rizikového kapitálu, dodatečně vzniklé závazky a změny tržních či jiných ekonomických podmínek.	Čím delší je období mezi datem stanovení reálné hodnoty a posledním dnem sestavení výkazů fondu rizikového kapitálu, tím vyšší je úprava v souvislosti s uplynulou dobou.
Přímé kapitálové investice	Upravená čistá hodnota aktiv.	Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů jednotky, do níž se investovalo, a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv jednotky, do níž se investovalo, dodatečně vzniklé závazky, změny tržních či jiných ekonomických podmínek, zvýšení kapitálu a prodej / změnu kontroly.	Čím vyšší je diskont za omezenou obchodovatelnost, tím nižší je reálná hodnota.
		Diskont za omezenou obchodovatelnost (likvidnost) určený na základě cen v předchozích transakcích s podobnými akciemi v dané zemi/regionu, a to v rozmezí od 5 do 30 %.
Půjčky v reálné hodnotě	Pro dlužníky splňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: diskontované peněžní toky určené pomocí smluvních/očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných pomocí příslušné diskontní sazby upravené tak, aby zachycovala riziko spojené s úvěrem (včetně úvěrového rizika dlužníka). Uvedená diskontní sazba se porovnává s jakoukoli příslušnou tržní referenční hodnotou. Pro dlužníky nesplňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: metoda čistých aktiv (metoda likvidační hodnoty).	Složky diskontní sazby odrážejí úvěrové riziko dlužníka ve srovnání s bezrizikovou tržní sazbou.	Čím vyšší je diskontní sazba, tím nižší je reálná hodnota.

	Metoda oceňování	Významné nepozorovatelné údaje	Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty
Finanční nástroje nevykázané v reálné hodnotě
Půjčky a pohledávky	Diskontované peněžní toky: Model oceňování používá metodu upravených diskontovaných peněžních toků s ohledem na konkrétní vlastnosti nástrojů jako čas a riziko budoucích peněžních toků.	Nepoužije se.	Nepoužije se.
Finanční aktiva treasury	Diskontované peněžní toky.	Nepoužije se.	Nepoužije se.

V souvislosti s uplatněním IFRS 13 jsou v reálné hodnotě derivátů ke dni 31. prosince 2025 a 2024 zahrnuty úpravy ocenění, a sice:

—	úvěrové úpravy v ocenění odrážející úvěrové riziko protistrany u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2025 –17,5 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2024 –2,8 tis. EUR,

—	úpravy debetní hodnoty odrážející vlastní úvěrové riziko u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2025 +1,3 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2024 +3,6 tis. EUR.

4.2.2 Převody mezi úrovní 1 a 2

Převody mezi jednotlivými úrovněmi uznává facilita v souladu se svými zásadami k datu události anebo změny okolností, která daný převod zapříčinila.

V roce 2025 ani v roce 2024 facilita v hierarchii reálných hodnot neprovedla žádné převody z úrovně 1 do 2 nebo úrovně 2 do 1.

4.2.3 Reálné hodnoty úrovně 3

Sesouhlasení reálných hodnot úrovně 3

Následující tabulky představují změny nástrojů na úrovni 3 pro rok ukončený ke dni 31. prosince 2025 a 31. prosince 2024:

(v tisících EUR)
	Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	Půjčky a pohledávky	Celkem
Zůstatek ke dni 1. ledna 2025	834 621	136 983	971 604
Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:
Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů	15 848	—	15 848
Čistá změna reálné hodnoty	6 787	–6 948	– 161
Celkem	22 635	–6 948	15 687
Výplaty	51 701	17 812	69 513
Splátky	–89 352	–28 712	– 118 064
Aktivovaný úrok	—	835	835
Prodej / odchody	–15 227	—	–15 227
Čerpání záruk	—	–36 833	–36 833
Kurzové rozdíly	–58 444	–5 850	–64 294
Zůstatek ke dni 31. prosince 2025	745 934	77 287	823 221

(v tisících EUR)
	Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	Půjčky a pohledávky	Celkem
Zůstatek ke dni 1. ledna 2024	820 713	124 323	945 036
Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:
Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů	14 051	—	14 051
Čistá změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem	–45 698	–5 436	–51 134
Celkem	–31 647	–5 436	–37 083
Výplaty	69 392	15 888	85 280
Splátky	–21 413	–3 185	–24 598
Aktivovaný úrok	—	2 243	2 243
Prodej / odchody	–25 623	—	–25 623
Kurzové rozdíly	23 199	3 150	26 349
Zůstatek ke dni 31. prosince 2024	834 621	136 983	971 604

V roce 2025 ani v roce 2024 facilita neprovedla v hierarchii reálných hodnot žádné převody z nebo do úrovně 3.

Analýza citlivosti

Účinky na zdroje přispěvatelů facility a výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v důsledku ±10 % změny hodnoty přímých kapitálových investic a investic rizikového kapitálu, přičemž všechny ostatní proměnné jsou drženy konstantní, činí ke dni 31. prosince 2025 74,6 milionu EUR a –74,6 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2024: 83,5 milionu EUR a –83,5 milionu EUR).

5 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Pokladní hotovost	146 087	212 466
Termínované vklady	556 329	304 538
Komerční papíry	960 270	1 116 826
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu peněžních toků	1 662 686	1 633 830
Naběhlé úroky	2 443	4 774
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu o finanční pozici	1 665 129	1 638 604

6 Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje, klasifikované jako držené k obchodování, mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2025	Reálná hodnota		Pomyslná hodnota
	Aktiva	Závazky	Pomyslná hodnota
Křížové měnové swapy	1 829	– 411	22 896
Devizové swapy	5 990	—	1 060 000
Derivátové finanční nástroje celkem	7 819	– 411	1 082 896

(v tisících EUR)
Ke dni 31. prosince 2024	Reálná hodnota		Pomyslná hodnota
	Aktiva	Závazky	Pomyslná hodnota
Měnově úrokové swapy	783	– 268	33 073
Devizové swapy	—	–38 942	1 330 000
Derivátové finanční nástroje celkem	783	–39 210	1 363 073

7 Půjčky a pohledávky

7.1 Půjčky a pohledávky

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení úvěrů a záloh mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)
	Globální půjčky (*11)	Seniorní půjčky	Podřízené půjčky	Celkem
Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2025	995 328	387 349	—	1 382 677
Výplaty	18 913	69 928	—	88 841
Odpisy	—	—	—	—
Splátky	– 303 792	–66 494	—	– 370 286
Aktivovaný úrok	—	—	—	—
Kurzové rozdíly	–69 811	–30 899	—	– 100 710
Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2025	640 638	359 884	—	1 000 522
Znehodnocení – opravná položka ke dni 1. ledna 2025	–17 386	–17 125	—	–34 511
Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL	690	766	—	1 456
Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	– 896	– 808	—	–1 704
ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	—	—	—	—
Reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	4 248	4 915	—	9 163
Odpisy	—	—	—	—
Kurzové rozdíly	1 145	1 030	—	2 175
Znehodnocení – opravná položka ke dni 31. prosince 2025	–12 199	–11 222	—	–23 421
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě ke dni 31. prosince 2025	628 439	348 662	—	977 101
Nominální hodnota půjček FVTPL k 1. lednu 2025	1 080	116 688	79 620	197 388
Výplaty	—	3 631	14 181	17 812
Aktivovaný úrok	—	—	835	835
Splátky	—	–28 712	—	–28 712
Čerpání záruk	—	—	–36 833	–36 833
Odpisy	—	—	—	—
Kurzové rozdíly	—	–4 042	–2 363	–6 405
Nominální hodnota půjček FVTPL k 31. prosinci 2025	1 080	87 565	55 440	144 085
Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2025	–1 080	–34 395	–24 930	–60 405
Čistá změna reálné hodnoty	—	–1 029	–5 919	–6 948
Kurzové rozdíly	—	438	117	555
Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2025	–1 080	–34 986	–30 732	–66 798
Půjčky a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2025	—	52 579	24 708	77 287
Naběhlá hodnota	–2 614	–3 290	—	–5 904
Úroky	7 209	7 256	562	15 027
Půjčky a pohledávky ke dni 31. prosince 2025	633 034	405 207	25 270	1 063 511
(*11) Včetně dohod o zprostředkování

(v tisících EUR)
	Globální půjčky (*12)	Seniorní půjčky	Podřízené půjčky	Celkem
Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2024	1 098 121	495 337	—	1 593 458
Výplaty	68 519	16 987	—	85 506
Odpisy	–4 945	—	—	–4 945
Splátky	– 226 719	– 141 664	—	– 368 383
Kurzové rozdíly	60 352	16 689	—	77 041
Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2024	995 328	387 349	—	1 382 677
Znehodnocení – opravná položka ke dni 1. ledna 2024	–32 398	–17 199	—	–49 597
Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL	2 081	124	—	2 205
Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	7 071	5 567	—	12 638
ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	– 581	–5 205	—	–5 786
Reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	2 796	292	—	3 088
Odpisy	4 945	—	—	4 945
Kurzové rozdíly	–1 300	– 704	—	–2 004
Znehodnocení – opravná položka ke dni 31. prosince 2024	–17 386	–17 125	—	–34 511
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě ke dni 31. prosince 2024	977 942	370 224	—	1 348 166
Nominální hodnota půjček FVTPL k 1. lednu 2024	1 080	106 576	70 453	178 109
Výplaty	—	7 851	8 037	15 888
Aktivovaný úrok	—	1 675	568	2 243
Splátky	—	–3 185	—	–3 185
Kurzové rozdíly	—	3 771	562	4 333
Nominální hodnota půjček FVTPL k 31. prosinci 2024	1 080	116 688	79 620	197 388
Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2024	–1 080	–34 983	–17 723	–53 786
Čistá změna reálné hodnoty	—	1 724	–7 160	–5 436
Kurzové rozdíly	—	–1 136	–47	–1 183
Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2024	–1 080	–34 395	–24 930	–60 405
Půjčky a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2024	—	82 293	54 690	136 983
Naběhlá hodnota	–3 079	–3 681	—	–6 760
Úroky	10 766	8 429	464	19 659
Půjčky a pohledávky ke dni 31. prosince 2024	985 629	457 265	55 154	1 498 048
(*12) Včetně dohod o zprostředkování

7.2 Znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek – opravné položky

(v tisících EUR)
	2025
		ECL za dobu trvání
	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	Celkem
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě
Zůstatek ke dni 1. ledna 2025	9 675	12 576	12 260	34 511
Převod na dvanáctiměsíční ECL	—	—	—	—
Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	– 575	1 598	–38	985
Převod na ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	—	—	—	—
Čisté ocenění opravné položky	71	143	–9 013	–8 799
Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva	8	—	—	8
Finanční aktiva, která byla vyjmuta	– 961	–35	– 113	–1 109
Odpisy	—	—	—	—
Kurzové rozdíly	–1 032	– 518	– 625	–2 175
Zůstatek ke dni 31. prosince 2025	7 186	13 764	2 471	23 421

(v tisících EUR)
	2024
		ECL za dobu trvání
	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	Celkem
Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě
Zůstatek ke dni 1. ledna 2024	10 964	24 674	13 959	49 597
Převod na dvanáctiměsíční ECL	2 271	–9 511	—	–7 240
Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	– 288	948	—	660
Převod na ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	—	–1 428	5 786	4 358
Čisté ocenění opravné položky	–3 160	–2 394	–3 088	–8 642
Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva	—	—	—	—
Finanční aktiva, která byla vyjmuta	–1 028	– 253	—	–1 281
Odpisy	—	—	–4 945	–4 945
Kurzové rozdíly	916	540	548	2 004
Zůstatek ke dni 31. prosince 2024	9 675	12 576	12 260	34 511

8 Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení kapitálových investic mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)
	Fondy rizikového kapitálu	Přímé kapitálové investice	Celkem
Zůstatek ke dni 1. ledna 2025	663 881	93 835	757 716
Reklasifikace	—	—	—
Výplaty	51 701	—	51 701
Splátky	–87 319	–2 033	–89 352
Prodej / odchody	–11 227	–4 000	–15 227
Kurzové rozdíly	–57 991	–2 287	–60 278
Zůstatek ke dni 31. prosince 2025	559 045	85 515	644 560
Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2025	–8 064	84 969	76 905
Reklasifikace	—	—	—
Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát	–16 118	22 905	6 787
Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů	11 534	4 314	15 848
Kurzové rozdíly	4 131	–2 297	1 834
Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2025	–8 517	109 891	101 374
Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2025	550 528	195 406	745 934

(v tisících EUR)
	Fondy rizikového kapitálu	Přímé kapitálové investice	Celkem
Zůstatek ke dni 1. ledna 2024	633 347	73 455	706 802
Reklasifikace*	–25 059	25 059	—
Výplaty	69 392	—	69 392
Splátky/prodej	–21 181	– 232	–21 413
Prodej / odchody	–22 992	–2 631	–25 623
Kurzové rozdíly	30 374	–1 816	28 558
Zůstatek ke dni 31. prosince 2024	663 881	93 835	757 716
Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2024	59 695	54 216	113 911
Reklasifikace*	– 395	395	—
Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát	–77 795	32 097	–45 698
Vyjmutí úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje / odchodů	11 202	2 849	14 051
Kurzové rozdíly	– 771	–4 588	–5 359
Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2024	–8 064	84 969	76 905
Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2024	655 817	178 804	834 621

9 Pohledávky za přispěvateli

Za přispěvateli neexistovaly žádné pohledávky, které by zcela tvořily příspěvky členských států vyžádané v roce 2025, avšak nezaplacené (2024: 7,5 milionu EUR).

10 Finanční aktiva treasury

Portfolio treasury se skládá z kotovaných dluhopisů, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni je kratší než tři měsíce. V roce 2025 ani v roce 2024 neexistovala žádná pokladní finanční aktiva.

11 Jiná aktiva

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Pohledávka za EIB	—	—
Pohledávka z čerpání záruky	36 833	—
Ostatní aktiva celkem	36 833	—

12 Výnosy příštích období

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Úrokové subvence příštích období	44 718	46 461
Provize z úvěrů a jiných pohledávek příštích období	127	1 264
Výnosy příštích období celkem	44 845	47 725

13 Rezervy na úvěrové přísliby

Následující tabulky obsahují sesouhlasení rezerv na opravné položky pro nevyplacené úvěry (úvěrové přísliby) mezi počátečním a konečným zůstatkem s použitím modelu:

(v tisících EUR)
	2025
	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	Celkem
Úvěrové přísliby
Zůstatek k 1. lednu	1 491	16 829	—	18 320
Čisté ocenění opravné položky	– 659	190	—	– 469
Finanční aktiva, která byla vyjmuta	– 266	—	—	– 266
Zůstatek k 31. prosinci	566	17 019	—	17 585

(v tisících EUR)
	2024
	Dvanáctiměsíční ECL	ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené	Celkem
Úvěrové přísliby
Zůstatek k 1. lednu	2 715	16 323	—	19 038
Převod na dvanáctiměsíční ECL	13	– 279	—	– 266
Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení	– 853	15 386	—	14 533
Čisté ocenění opravné položky	761	–1 330	—	– 569
Finanční aktiva, která byla vyjmuta	–1 145	–13 271	—	–14 416
Zůstatek k 31. prosinci	1 491	16 829	—	18 320

14 Závazky vůči třetím stranám

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Čisté obecné správní náklady splatné vůči EIB	19 942	24 794
Ostatní závazky vůči EIB	3 199	43 260
Závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci	391 152	498 029
Dostupné zpětné toky splatné Evropské komisi*	243 853	—
Závazky vůči třetím stranám celkem	658 146	566 083

15 Ostatní závazky

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Splátky půjček přijaté předem	3 044	3 289
Ostatní závazky celkem	3 044	3 289

16 Vyžádané příspěvky od členských států

(v tisících EUR)
Členské státy	Příspěvky do facility	Příspěvky na úrokové subvence a technickou pomoc	Příspěvek celkem	Vyžádané, ale nezaplacené
Rakousko	94 677	45 267	139 944	—
Belgie	138 169	26 952	165 121	—
Bulharsko	2 660	28 898	31 558	—
Chorvatsko	1 126	173 578	174 704	—
Kypr	1 566	4 528	6 094	—
Česká republika	9 697	3 028	12 725	—
Dánsko	77 279	5 108	82 387	—
Estonsko	992	5 141	6 133	—
Finsko	55 115	66 602	121 717	—
Francie	818 754	196 514	1 015 268	—
Německo	823 467	43 762	867 229	—
Řecko	50 271	3 672	53 943	—
Maďarsko	9 230	2 422	11 652	—
Irsko	27 921	18 598	46 519	—
Itálie	470 233	38 318	508 551	—
Lotyšsko	1 364	7 630	8 994	—
Litva	2 248	105 253	107 501	—
Lucembursko	10 395	1 242	11 637	—
Malta	526	2 273	2 799	—
Nizozemsko	187 913	10 236	198 149	—
Polsko	24 591	16 732	41 323	—
Portugalsko	39 250	12 058	51 308	—
Rumunsko	7 734	5 701	13 435	—
Slovensko	4 231	2 293	6 524	—
Slovinsko	3 137	2 717	5 854	—
Španělsko	250 314	28 943	279 257	—
Švédsko	102 760	29 704	132 464	—
Spojené království	506 075	150 826	656 901	—
Ke dni 31. prosince 2025 celkem	3 721 695	1 037 996	4 759 691	—
Ke dni 31. prosince 2024 celkem	3 721 695	1 037 996	4 759 691	7 482

17 Dostupné zpětné toky

(v tisících EUR)
	Evropská komise			Spojené království	Celkem
	AKT	ZZÚ	Celkem	Spojené království	Celkem
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2021	251 000	7 000	258 000	44 386	302 386
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2022	236 883	6 732	243 615	41 912	285 527
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2023	257 152	7 154	264 306	45 471	309 777
Dostupné zpětné toky ve vztahu k roku 2024	498 818	5 663	504 481	86 790	591 271
Ke dni 31. prosince 2025 dostupné zpětné toky celkem	1 243 853	26 549	1 270 402	218 559	1 488 961
Ke dni 31. prosince 2024 dostupné zpětné toky celkem	745 035	20 886	765 921	131 769	897 690

Podle dohody o převodu bude facilita od roku 2024 do 31. prosince 2027 každoročně informovat Evropskou komisi a Spojené království o dostupných zpětných tocích. Dostupné částky se po obdržení výzvy k úhradě převedou na Evropskou komisi a Spojené království. Výše uvedená tabulka uvádí rozdělení dostupných zpětných toků podle roku. Pokud jde o splatné dostupné zpětné toky, viz poznámka 14.

18 Závazky a podmíněné závazky

(v tisících EUR)
	31.12.2025	31.12.2024
Závazky
Nevyplacené úvěry	354 187	676 229
Nevyplacené závazky týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem	184 841	237 886
Úrokové subvence a technická pomoc	259 371	362 848
Podmíněné závazky
Podepsané nevydané záruky	2 500	2 500
Závazky z titulu příslibů a podmíněné závazky celkem	800 899	1 279 463

19 Úroky a obdobné výnosy a náklady

Úroky a obdobné výnosy mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	38 549	56 083
Půjčky a pohledávky	67 751	90 034
Úrokové subvence	10 170	10 484
Úroky a obdobné výnosy celkem	116 470	156 601

Úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Ode dne 1.1.2025 do 31.12.2025	Ode dne 1.1.2024 do 31.12.2024
Derivátové finanční nástroje	–1 700	–1 805
Úroky a obdobné náklady celkem	–1 700	–1 805

20 Výnosy z poplatků a provizí a náklady na poplatky a provize

Výnosy z poplatků a provizí mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Poplatky a provize z úvěrů a jiných pohledávek	4 070	—
Poplatky a provize z finančních záruk	33	20
Výnosy z poplatků a provizí celkem	4 103	20

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Provize vyplacená třetím osobám týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem	–88	– 212
Náklady na poplatky a provize celkem	–88	– 212

21 Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem má tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Čisté výnosy	– 483	–4 946
Výnosy z dividend	18 573	16 548
Čistá změna reálné hodnoty	6 787	–45 698
Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem	24 877	–34 096

22 Čisté kurzové výsledky

Čisté kurzové výsledky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)
	Od 1.1.2025 do 31.12.2025	Od 1.1.2024 do 31.12.2024
Přecenění devizových pozic
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty IAS 1	–11 405	6 821
Derivátové finanční nástroje	108 761	– 773
Půjčky a pohledávky	– 108 386	78 744
Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	–58 444	23 199
Ostatní	3 345	–2 231
Přecenění devizových pozic celkem	–66 129	105 760
Realizované výsledky u devizových swapů (náklady na zajištění)	–24 574	–23 853
Čistý kurzový výsledek	–90 703	81 907

23 Obecné správní výdaje

Obecné správní náklady představují skutečné náklady EIB na správu facility po odečtení výnosů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility.

Ke dni 31. prosince 2025 činily celkové obecné správní náklady –19,9 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2024: –24,8 milionu EUR).

24 Vztahy s nekonsolidovanými strukturovanými jednotkami (v tis. EUR)

Definice strukturované jednotky

Strukturovaná jednotka je jednotka vytvořená tak, aby hlasovací ani jiná podobná práva nebyla v rozhodování o tom, kdo danou jednotku ovládá, dominantním faktorem. IFRS 12 uvádí, že strukturovaná jednotka často vykazuje všechny nebo některé z následujících znaků:

—	omezené činnosti,

—	úzce a jasně definovaný cíl, například provádění daňově efektivního pronájmu, provádění výzkumu a vývoje, poskytnutí zdroje kapitálu nebo financování jiné účetní jednotce nebo poskytnutí investičních příležitostí investorům převedením rizik a výhod aktiv strukturované jednotky na investory,

—	nedostatek kapitálu, aby strukturovaná jednotka mohla své aktivity financovat bez podřízené finanční podpory,

—	financování od investorů formou více smluvně provázaných nástrojů, které vytvářejí koncentraci úvěrových a dalších rizik (tranše).

Nekonsolidované strukturované jednotky

Pojmem „nekonsolidované strukturované jednotky“ se označují všechny strukturované jednotky, které nejsou ovládány facilitou. Tento pojem zahrnuje podíly ve strukturovaných jednotkách, které nejsou konsolidované.

Definice podílů ve strukturovaných jednotkách

IFRS 12 definuje „podíly“ obecně jako smluvní nebo mimosmluvní vztahy, na jejichž základě je vykazující jednotka vystavena variabilitě výnosů z výkonnosti účetní jednotky. K takovým podílům patří například podíl na vlastním kapitálu a další formy angažovanosti v jiné jednotce, jako je financování, podpora likvidity, úvěrové posílení, přísliby a záruky. IFRS 12 uvádí, že účetní jednotka nemusí nutně mít podíl v jiné účetní jednotce výhradně na základě typického vztahu zákazník – dodavatel.

V následující tabulce jsou popsány druhy strukturovaných jednotek, které facilita nekonsoliduje, v nichž však má podíl.

Druh strukturované jednotky

Povaha a účel

Podíl držený facilitou

Projektové financování – úvěry zvláštním účelovým jednotkám

Transakce projektového financování jsou takové, při nichž se facilita ve věci obsluhy své pohledávky spoléhá na dlužníka, jehož jediný nebo hlavní zdroj výnosů je generován jediným aktivem či omezeným souborem aktiv financovaných z daného dluhu anebo jinými již existujícími aktivy, která jsou smluvně vázána na projekt. Transakce projektového financování jsou často financovány prostřednictvím zvláštních účelových jednotek.

Čisté vyplacené částky

Úrokový výnos

Operace rizikového kapitálu

Facilita financuje fondy rizikového kapitálu a investiční fondy. Fondy rizikového kapitálu a investiční fondy sdružují a spravují peněžní prostředky investorů do soukromého kapitálu v malých a středních podnicích se silným růstovým potenciálem a do projektů infrastruktury.

Investice v podílech/akciích vydaných jednotkou rizikového kapitálu

Dividendy přijaté v podobě výnosů z dividend.

Následující tabulka uvádí účetní hodnotu nekonsolidovaných strukturovaných jednotek, v nichž měla facilita k rozvahovému dni podíl, jakož i maximální expozici facility vůči ztrátě ve vztahu k těmto jednotkám. Maximální expozice vůči ztrátě zahrnuje účetní hodnotu a související přísliby, u nichž dosud nedošlo k vyplacení prostředků.

		31.12.2025		31.12.2024
Druh strukturované jednotky	Popis	Účetní hodnota	Maximální expozice vůči ztrátě	Účetní hodnota	Maximální expozice vůči ztrátě
Fondy rizikového kapitálu	Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem	550 528	550 528	655 817	667 832
Celkem		550 528	550 528	655 817	667 832

Facilita neposkytuje strukturovaným subjektům nad rámec příslušného financování žádnou podporu.

25 Iniciativa na zvýšení dopadu finanční pomoci (v tis. EUR)

V červnu 2013 schválila společná Rada ministrů AKT-EU nový finanční protokol pro 11. Evropský rozvojový fond na období 2014–2020.

Strany se dohodly na novém balíčku pro investiční facilitu o objemu 500 milionů EUR, tzv. iniciativě na zvýšení dopadu finanční pomoci. Tato iniciativa facilitě umožňuje podporovat projekty s obzvláště velkým potenciálním dopadem na rozvoj a zároveň absorbovat větší rizika, jež jsou s takovými investicemi spojena. Balíček nabízí facilitě nové možnosti v poskytování úvěrů soukromému sektoru formou investic do těchto nástrojů:

Kapitálové fondy se sociálním dopadem – tyto fondy propaguje rostoucí počet správců fondů soukromého kapitálu, pro něž je jádrem investiční strategie fondu zmírňování sociálních či environmentálních problémů, kteří však zároveň usilují o udržitelnost jak fondu, tak společností, do nichž fond investuje.

Půjčky poskytované finančním zprostředkovatelům – jedná se např. o mikrofinanční instituce, místní banky a úvěrová družstva, které působí v zemích AKT, v nichž EIB nemůže financování, zejména v místní měně, podle stávajících pokynů pro řízení úvěrového rizika zvažovat. Důvodem je např. vysoké riziko země, volatilita měny či chybějící vodítka k určování cen. Účelem těchto půjček je především financovat projekty s velkým rozvojovým dopadem, zejména projekty na podporu mikropodniků, malých podniků a zemědělství, které většinou nesplňují podmínky pro financování od facility.

Nástroje pro sdílení rizik – tyto nástroje mají podobu záruk na první ztrátu (tzv. first loss pieces), které usnadňují operace sdílení rizika EIB s místními finančními zprostředkovateli (zejména obchodními bankami). Děje se tak v zájmu opomíjených malých a středních podniků a malých projektů, které splňují kritéria zvyšování dopadu finanční pomoci, avšak pokud jde o jejich přístup k financování, existuje na trhu mezera. Tyto záruky by byly strukturovány jako protizáruky za přednostní tranše záruk financované EIB (v rámci investiční facility) a dalšími mezinárodními či rozvojovými finančními institucemi. Vytvářely by tak značný pákový efekt.

Přímé financování – toto financování probíhá prostřednictvím dluhových (tj. úvěrových) nebo kapitálových nástrojů v projektech, jež předkládají spolehlivé a zkušené subjekty a jež mají velký rozvojový dopad, u nichž se však také více očekávají ztráty a problémy s návratností investic (riziko vlastního kapitálu s vyšší než obvyklou pravděpodobností ztráty). EIB u tohoto nástroje uplatňuje přísná kritéria výběru a způsobilosti, neboť se jedná o projekty, které sice mají velký rozvojový dopad, avšak kritéria pro poskytnutí financování by nebyly schopny splnit (tj. pravděpodobnost návratnosti investic nebo kompenzace ztrát úrokovou sazbou / rentabilitou kapitálu je nízká).

Iniciativa umožňuje také diverzifikovat investice do dalších odvětví, např. do zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství a zajištění potravin, a vyvíjet nové a inovativní nástroje na sdílení rizik. Finanční kapacita IFE se v roce 2016 stala částečně revolvingovou, a tím došlo k jejímu navýšení na 800 milionů EUR.

Z finančního a účetního hlediska je iniciativa součástí portfolia investiční facility, a je tudíž vykazována v jejích ročních finančních výkazech.

Následující tabulka uvádí účetní hodnoty a přislíbené, avšak nevyplacené částky u jednotlivých druhů aktiv:

Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31.12.2025

Opravná položka na ztráty / částka FV k 31.12.2025

Účetní hodnota k 31.12.2025

Nevyplacená částka k 31.12.2025

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31.12.2025

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

Naběhlá hodnota

33 388

–1 135

32 253

5 000

– 352

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

87 723

–68 525

19 198

30 738

—

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

132 348

–17 966

114 382

21 438

—

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

53 994

82 626

136 620

—

Celkem

307 453

–5 000

302 453

57 190

– 352

*	Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.

Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31.12.2024

Opravná položka / úprava výše reálné hodnoty k 31.12.2024

Účetní hodnota k 31.12.2024

Nevyplacená částka k 31.12.2024

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31.12.2024

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

Naběhlá hodnota

59 209

—

59 209

5 000

– 225

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

158 880

—

158 880

56 669

—

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

134 595

–1 559

133 036

34 686

—

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

59 843

61 686

121 529

—

Celkem

412 527

60 127

472 654

96 369

– 225

*	Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.

EIB uplatňuje na přímé úvěrové operace v rámci iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (s výjimkou úvěrů poskytovaných finančním zprostředkovatelům) zásady pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines), a sledovat a vykazovat rizika spojená s přímými úvěrovými operacemi iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci na základě jejich reálné hodnoty. Podle této metodiky banka provádí kvalitativní posouzení rizika, jehož cílem je posoudit racionalitu investic a reálnou životaschopnost daných operací.

26 Zveřejnění spřízněných stran

Facilita určila EIB jako spřízněnou stranu v souvislosti s IAS 24, neboť EIB byla členskými státy EU pověřena řízením facility v souladu s ustanoveními platného právního rámce, včetně sledování jejích operací až do úplného proplacení. EIB rovněž poskytuje klíčové personální služby (řídící výbor EIB a výbor EIB pro audit). V tomto ohledu je EIB oprávněna získat zpět své skutečné náklady, jež jí při řízení facility vznikly, po odečtení příjmů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility. Podrobnější informace o odměně naleznete v poznámce 23.

27 Události po rozvahovém dni

Po rozvahovém dni nenastaly žádné významné události, které by ke dni 31. prosince 2025 vyžadovaly úpravu nebo údaje ve finančních výkazech.

(1) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1311/oj).

(2) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 27.

(3) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(4) Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(5) V souladu s článkem 53 finančního nařízení pro 11. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 11. ERF. Povaha jednotlivých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 5 „Řízení finančních rizik“.

(6) Rozhodnutí Rady (EU) 2025/2324 ze dne 13. listopadu 2025 o finančních příspěvcích stran Evropského rozvojového fondu určených pro jeho financování, kterým se stanoví strop ročního příspěvku na rok 2027, roční příspěvek na rok 2026, výše první splátky příspěvku na rok 2026 a orientační nezávazná prognóza očekávaných ročních objemů příspěvků na roky 2028 a 2029 (Úř. věst. L, 2025/2324, 14.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/2324/oj).

(7) Nařízení Rady (EU) 2016/888 ze dne 6. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) 2015/323 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond, pokud jde o úhradu splátek (Úř. věst. L 149, 7.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/888/oj).

(8) Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(10) Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1877/oj).

(11) Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že některé výsledné součty v tabulkách nemusí přesně odpovídat součtu jednotlivých položek.

(12) Nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(13) Nařízení (EU) 2018/1877.

(14) T05-EUTF-SAH-GH-02.

(15) T05-EUTF-SAH-SN-04.

(16) T05-EUTF-SAH-GN-01.

(17) T05-EUTF-SAH-REG-15.

(18) T05-EUTF-SAH-GH-02.

(19) T05- T05-EUTF-SAH-BF-08.

(20) T05-EUTF-SAH-REG-18.

(21) T05-EUTF-SAH-NE-08.

(22) T05-EUTF-SAH-NE-10.

(23) Údaje ze zprávy o systému monitorování a vzdělávacím systému v regionu severní Afriky (za období 2017–2025).

(24) Údaje ze zprávy o systému monitorování a vzdělávacím systému v regionu severní Afriky (za období 2017–2025).

(25) Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(26) Nařízení (EU) 2018/1877.

(27) S výjimkou operací v Jižním Súdánu.

(28) 1 402,57 milionu – překlenovací nástroj (rozhodnutí Rady (EU) 2015/0246), 200 milionů EUR (rozhodnutí Rady (EU) 2017/1206), 223 miliony EUR (rozhodnutí Rady (EU) 2020/1708), 43 miliony EUR (rozhodnutí Rady (EU) 2021/1941), 42,5 milionu EUR (rozhodnutí Rady (EU) 2022/2242), 7,8 milionu EUR (rozhodnutí Rady (EU) 2023/2586) a 6,3 milionu (rozhodnutí Rady (EU) 2024/2906).

(29) Rozhodnutí Rady (EU) 2025/2324.

(30) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2001/822(1)/oj.

(31) Rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007, kterým se mění rozhodnutí 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/249/oj).

(32) Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 188, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2233/oj.

(33) Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2021 ze dne 26. listopadu 2021, kterým se mění rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT-EU [2021/2175] (Úř. věst. L 441, 9.12.2021, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/2175/oj).

(34) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/970 ze dne 16. června 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU, pokud jde o změnu rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU (Úř. věst. L 166, 22.6.2022, s. 145, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/970/oj).

(35) Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2023 ze dne 25. října 2023, kterým se mění rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT-EU [2023/2453] (Úř. věst. L, 2023/2453, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2453/oj).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

(37) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj).

(38) Vypořádací riziko je definováno jako riziko možných ztrát v důsledku transakcí, které zůstávají nevypořádány po řádném datu dodání, a/nebo v důsledku transakcí, které jsou vypořádány později, než je platný tržní standard. Vzhledem k povaze operací facility jsou nejvýznamnějšími nástroji ovlivněnými vypořádacím rizikem derivátové transakce, které banka uzavřela a s nimiž je spojena směna cizích měn. Řízením vypořádacího rizika se zabývají Pokyny pro řízení finančních rizik.

(39) EBA/RTS/2022/10.