<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-554/16</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016CC0554</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:956">EU:C:2017:956</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>16</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>16</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generální advokátky J. Kokott – věc C‑554/16</HT></P><P><HT TYPE="SC">EP Agrarhandel</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Juliane Kokott</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20171207">7. prosince 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑554/16</HT></P><P>EP Agrarhandel GmbH</P><P>proti</P><P>Bundesminister für Land-, Forst-, Umwelt und Wasserwirtschaft</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Zemědělství</KEYWORD><KEYWORD>Článek 117 nařízení (ES) č. 73/2009</KEYWORD><KEYWORD>Rozhodnutí Komise 2001/672/ES ve znění rozhodnutí 2010/300/EU</KEYWORD><KEYWORD>Prémie na krávy bez tržní produkce mléka</KEYWORD><KEYWORD>Přemísťování skotu z různých hospodářství na pastviny v horských oblastech</KEYWORD><KEYWORD>Lhůta pro poskytnutí údajů podléhajících oznamovací povinnosti</KEYWORD><KEYWORD>Účinky zmeškání lhůty na způsobilost uplatnit nárok na prémie</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Je pro dodržení lhůty nutno přihlédnout k odeslání nebo k doručení údajů podléhajících oznamovací povinnosti? Jaké důsledky má opožděné oznámení?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Tyto otázky vyvstávají v souvislosti s rozhodnutím příslušného rakouského orgánu, kterým byla zamítnuta žádost společnosti EP Agrarhandel GmbH o poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka za rok 2011 stran 40 kusů hovězího dobytka s odůvodněním, že oznámení o příhonu na letní pastviny bylo doručeno se zpožděním.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Soudní dvůr musí v tomto případě nejprve rozhodnout o podmínkách dodržení lhůty a případně o účincích nedodržení lhůty pro oznámení na způsobilost uplatnit nárok na prémie za zvířata.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Unijně právní rámec případu tvoří nařízení č. 1760/2000<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne <DATE ISO="20000717">17. července 2000</DATE> o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="204" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 204, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 3/30, s. 248) ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne <DATE ISO="20061120">20. listopadu 2006</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="363" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 363, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> o identifikaci a evidenci skotu, na základě článku 7 tohoto nařízení vydané rozhodnutí Komise 2001/672/ES ve znění rozhodnutí 2010/300/EU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Rozhodnutí Komise ze dne <DATE ISO="20010820">20. srpna 2001</DATE>, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování skotu při vyhánění na letní pastviny v horských oblastech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="235" PAGE.FIRST="23" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 235, s. 23</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 3/33, s. 341).</P></NOTE>, jakož i nařízení (ES) č. 73/2009<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne <DATE ISO="20090119">19. ledna 2009</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="030" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 30, s. 16</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 3/40, s. 269), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 785/2011 ze dne <DATE ISO="20110805">5. srpna 2011</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="203" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 203, s. 10</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> o přímých podporách v rámci zemědělské politiky se svými prováděcími nařízeními (ES) č. 1121/2009<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne <DATE ISO="20091029">29. října 2009</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="316" PAGE.FIRST="27" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 316, s. 27</REF.DOC.OJ>), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1368/2011 ze dne <DATE ISO="20111221">21. prosince 2011</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="341" PAGE.FIRST="33" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 341, s. 33</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> a (ES) č. 1122/2009<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne <DATE ISO="20091130">30. listopadu 2009</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="316" PAGE.FIRST="65" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 316, s. 65</REF.DOC.OJ>) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1368/2011 ze dne <DATE ISO="20111221">21. prosince 2011</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="341" PAGE.FIRST="33" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 341, s. 33</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 1760/2000 a rozhodnutí 2001/672</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Úvodem je nutno poukázat na bod 7 odůvodnění nařízení č. 1760/2000:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Výsledkem bude zvýšení důvěry spotřebitelů v jakost hovězího masa a výrobků z hovězího masa, zachování vyšší úrovně ochrany veřejného zdraví a posílení trvalé stability trhu s hovězím masem.<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 popisuje systém identifikace a evidence skotu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Systém identifikace a evidence skotu zahrnuje toto:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>ušní značky pro individuální identifikaci zvířat;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>počítačové databáze;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>zvířecí pasy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>jednotlivé evidence vedené v každém zemědělském podniku.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 upravuje povinnosti chovatelů zvířat v rámci systému identifikace a evidence skotu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Každý chovatel zvířat, s výjimkou přepravců:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>vede aktualizovanou evidenci,</P></ITEM><ITEM><P>jakmile je počítačová databáze plně funkční, nahlásí příslušnému orgánu veškeré přesuny zvířat ze zemědělského podniku a do zemědělského podniku a všechna narození a úhyny zvířat v zemědělském podniku spolu s daty těchto událostí, a to ve lhůtě stanovené členským státem v rozmezí tří až sedmi dnů od výskytu události. Komise však může na žádost členského státu<?PAGE NO="3"?> a postupem podle čl. 23 odst. 2 stanovit, za jakých okolností mohou členské státy tuto lhůtu prodloužit, a rovněž může stanovit zvláštní pravidla pro přemisťování skotu při vyhánění na letní pastviny v různých horských oblastech.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></P></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Na základě čl. 7 odst. 1 druhé odrážky druhé věty nařízení č. 1760/2000 vydala Komise rozhodnutí 2001/672, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro vyhánění na letní pastviny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Úvodem je nutno poukázat na bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Zvláštní pravidla musí být stanovena tak, aby bylo kdykoli možné určit místo výskytu jakéhokoli skotu.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 2 rozhodnutí 2001/672 upravuje v odstavci 2 údaje, které je nutno oznamovat. Článek 4 stanoví lhůtu pro oznámení, kterou musí chovatelé zvířat dodržet:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Údaje v seznamu podle odstavce 2 se vkládají do vnitrostátní databáze skotu nejpozději sedm dnů po příhonu skotu na pastvinu.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Rozhodnutí 2010/300 pozměnilo čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Údaje v seznamu, na který odkazuje odstavec 2, se oznámí příslušnému orgánu v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2001 nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Podle bodu 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí vychází změna čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 z následující úvahy:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Za určitých okolností se zvířata při přemísťování z různých zemědělských podniků na stejnou letní pastvinu v horských oblastech dostanou na tyto pastviny za dobu přesahující sedm dnů. Za účelem snížení zbytečné administrativní zátěže by tudíž lhůty v rozhodnutí 2001/672/ES měly být přizpůsobeny s cílem zohlednit uvedenou praxi, aniž by byla ohrožena sledovatelnost.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 73/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Nařízení č. 73/2009 obsahuje společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a některé režimy podpor pro zemědělce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Hlava II nařízení č. 73/2009 upravuje obecná ustanovení o přímých platbách. Články 21 a 23 stanoví snížení a vyloučení v případě nedodržení pravidel pro poskytnutí podpory, respektive v případě nedodržení pravidel podmíněnosti zemědělci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Hlava III nařízení č. 73/2009 obsahuje ustanovení o jednotné platbě nezávislé na produkci. Předmětem úpravy hlavy IV jsou (naproti tomu) další režimy podpor. První kapitola této hlavy (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Režimy podpor společenství<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>) upravuje v oddílu 11 Platby na hovězí a telecí maso.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Článek 111 nařízení č. 73/2009 upravuje v této souvislosti prémie na krávy bez tržní produkce mléka:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="111.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Zemědělci, který ve svém zemědělském podniku chová krávy bez tržní produkce mléka, může být na základě žádosti poskytnuta prémie na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>prémie na krávy bez tržní produkce mléka<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/>). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="4"?><PARAG IDENTIFIER="111.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>[…]</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>[…]</TXT></NP></ITEM></LIST><P>Členské státy však mohou na základě jimi stanovených objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit, pokud uvedený zemědělec po nejméně šest po sobě následujících měsíců ode dne podání žádosti chová alespoň 60 % počtu krav bez tržní produkce mléka a nejvýše 40 % počtu jalovic, pro které byla požadována prémie.[…]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>V témže oddíle nařízení č. 73/2009 je v článku 116 upravena porážková prémie. Článek 117, který je rovněž obsažen v tomto oddíle, má nadpis <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Společná pravidla týkající se prémií<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> a obsahuje následující ustanovení:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Platby stanovené v tomto oddíle se poskytnou pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000.</ALINEA><ALINEA>Pokud byly příslušnému orgánu nahlášeny údaje stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1760/2000 v první den retenčního období zvířete, jak je stanoveno postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení, lze platbu také poskytnout na toto zvíře.<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 1121/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Nařízení č. 1121/2009 obsahuje ustanovení k provádění režimů podpor pro zemědělce, které jsou stanoveny v Hlavě IV nařízení č. 73/2009. K nim patří prémie na krávy bez tržní produkce mléka, která je upravena v článku 111 uvedeného nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Článek 61 nařízení č. 1121/2009 upravuje ustanovení o retenčním období, které je podle čl. 111 odst. 2 druhého pododstavce nařízení č. 73/2009 podmínkou pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Šestiměsíční retenční období stanovené v čl. 111 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 začne běžet v den následující po dni podání žádosti.</ALINEA><ALINEA>Pokud však členský stát využije možnosti uvedené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1122/2009, stanoví datum, kterým počíná období uvedené v prvním odstavci tohoto článku.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 1122/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Nařízení č. 1122/2009 obsahuje v části II ustanovení k provádění integrovaného administrativního a kontrolního systému, který je upraven v kapitole 4 hlavy II (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Obecná ustanovení o přímých platbách<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>) nařízení č. 73/2009.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Článek 63 nařízení č. 1122/2009 upravuje ustanovení pro tvorbu základu pro výpočet poskytované podpory. Jeho odstavce 3 a 4 obsahují následující ustanovení:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="063.003"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>3.</NO.PARAG><ALINEA>Aniž jsou dotčeny články 65 a 66, převýší-li počet zvířat ohlášený v žádosti o podporu počet zjištěný na základě administrativních kontrol nebo kontrol na místě, vypočte se podpora na základě zjištěných zvířat.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="5"?><PARAG IDENTIFIER="063.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA><P>Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>skot, který ztratil jednu ze dvou ušních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně identifikovat podle ostatních prvků systému pro identifikaci a evidenci skotu;</TXT></NP></ITEM></LIST><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence nebo do zvířecích pasů, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou takové chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 21.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Vnitrostátní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Podle § 12 rakouského nařízení o přímých platbách<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über Direktzahlungen im Rahmen der gemeinsamen Agrarpolitik (nařízení spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství o přímých platbách v rámci společně zemědělské politiky dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>nařízení o přímých platbách<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>), BGBl II č. 491/2009.</P></NOTE> jsou příslušné údaje v počítačové databázi skotu považovány za žádost o prémie na krávy bez tržní produkce mléka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Podle § 13 odst. 1 rakouského nařízení o přímých platbách se za žadatele považuje zemědělský podnik, který chová krávy bez tržní produkce mléka ke dni 1. ledna, 16. března nebo 10. dubna, a za jehož podnik je podána souhrnná žádost pro příslušný rok. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu začíná doba chovu stanovená v čl. 111 odst. 2 nařízení č. 73/2009 dne 2. ledna, v případě krav přibyvších po 1. lednu příslušného roku dne 17. března a v případě krav přibyvších po 16. lednu příslušného roku dne 11. dubna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Podle § 6 odst. 5 rakouského nařízení o identifikaci skotu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über die Kennzeichnung und Registrierung von Rindern (nařízení spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství o identifikaci a evidenci skotu, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>nařízení o identifikaci skotu<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>), BGBl II č. 201/2008 ve znění BGBl II č. 66/2010.</P></NOTE> může být oznámení příhonu na letní pastviny provedeno poštou nebo elektronicky. Jiná oznámení mohou být navíc provedena také telefonicky. Podle odstavce 6 tohoto paragrafu je pro dodržení lhůty pro oznámení příhonu na horskou pastvinu směrodatné doručení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Původní řízení a řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Žalobkyní v původním řízení je společnost EP Agrarhandel GmbH. Dne <DATE ISO="20110617">17. června 2011</DATE> byla část jejího stáda krav přemístěna na pastvinu v horské oblasti. Oznámení příhonu na horskou pastvinu podala společnost EP Agrarhandel GmbH na poštu dne <DATE ISO="20110630">30. června 2011</DATE>. Podle poštovního razítka bylo toto oznámení doručeno příslušnému orgánu dne <DATE ISO="20110707">7. července 2011</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20120328">28. března 2012</DATE> poskytl příslušný orgán společnosti EP Agrarhandel GmbH za rok 2011 na základě údajů v počítačové databázi prémie na skot ve výši 398,00 eur. Proti tomuto rozhodnutí podala EP Agrarhandel GmbH námitku (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>odvolání<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>) s odůvodněním, že na krávy přihnané dne <DATE ISO="20110617">17. června 2011</DATE> nebyla v rozporu s předpisy poskytnuta žádná prémie.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20131206">6. prosince 2013</DATE> Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (spolkový ministr zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství) opravný prostředek zamítl. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že oznámení příhonu na pastviny bylo doručeno příslušnému orgánu až po uplynutí patnácti denní lhůty, a tudíž bylo opožděné. Toto zpoždění vede k tomu, že prémie nemůže být poskytnuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Společnost EP Agrarhandel GmbH podala proti rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20131206">6. prosince 2013</DATE> žalobu u rakouského Verwaltungsgerichtshof (Správní soudní dvůr). Verwaltungsgerichtshof předložil Soudnímu dvoru na základě článku 267 SFEU k rozhodnutí o předběžné otázce následující otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>1)</NO.P><TXT>Brání čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672/ES ve znění rozhodnutí 2010/300/EU takovému vnitrostátnímu právnímu předpisu, jako je ustanovení § 6 odst. 6 Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über die Kennzeichnung und Registrierung von Rindern (nařízení spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství o identifikaci a evidenci skotu), které stanoví, že pro dodržení všech lhůt, na které se toto ustanovení vztahuje – a tím tedy i lhůty pro oznámení příhonu na letní pastviny – je rozhodné datum doručení příslušného oznámení?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Jaký dopad má čl. 117 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 73/2009 na způsobilost uplatnit nárok na prémie za skot, jehož příhon na letní pastvinu byl oznámen opožděně ve smyslu čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí být v případě, že opožděné oznámení příhonu na letní pastvinu podle čl. 117 druhého pododstavce nařízení č. 73/2009 nevede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie, uloženy za opožděné oznámení sankce?<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>V řízení před Soudním dvorem předložily písemné vyjádření Rakouská republika a Evropská komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Projednávané řízení o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672, jakož i článku 117 nařízení č. 73/2009.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Předmětem první předběžné otázky je výklad formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>[ú]daje […] se oznámí příslušnému orgánu […] nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, která je uvedena v čl. 2 odst. 4 nařízení 2001/672. Předkládající soud by chtěl vědět, zda to znamená, že údaje musí být v této lhůtě doručeny příslušnému orgánu nebo postačí jejich včasné odeslání. Obě další předběžné otázky se týkají právních následků případného opožděného oznámení. Druhou otázkou se chce předkládající soud dozvědět, zda čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 vede k tomu, že za zvířata navzdory opožděnému oznámení náleží prémie, a třetí otázkou, zda je poté z důvodu opožděného oznámení nutno uložit sankci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Nejprve je nutno poukázat na to, že při zodpovězení předběžných otázek musí být zohledněna souvislost mezi čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 a článkem 117 nařízení č. 73/2009, jakož i cíle předpisů, k nimž náleží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Nařízení č. 73/2009 stanoví pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky. Jedna z těchto přímých plateb, prémie na krávy bez tržní produkce mléka, slouží k podpoře příjmů podniků, které chovají telata pro výrobu masa, a doplňuje obecně poskytovanou jednotnou platbu nezávislou na produkci. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se podle čl. 117 odst. 1 tohoto nařízení poskytuje pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením č. 1760/2000.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Cílem nařízení č. 1760/2000 je zvýšení důvěry spotřebitelů v jakost hovězího masa, zachování vyšší úrovně ochrany veřejného zdraví a posílení trvalé stability trhu s hovězím masem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Viz zejména bod 7 odůvodnění nařízení č. 1760/2000.</P></NOTE>. Za tímto účelem upravený systém identifikace a evidence skotu spočívá mimo jiné v tom, že členské státy vytvoří vnitrostátní databázi skotu, která bude zaznamenávat totožnost zvířete, všechny zemědělské podniky na jeho území a přesuny zvířat. Tento systém musí být vždy natolik úplný a účinný, aby příslušný orgán mohl zjistit místo pobytu skotu k jakémukoli okamžiku a byl schopen v případě nákazy rychle dohledat původ zvířete a neprodleně zavést opatření k ochraně veřejného zdraví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Viz bod 3 odůvodnění rozhodnutí 2001/672 a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE> <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Chovatelů zvířat se v rámci systému identifikace a evidence podle čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 týká mimo jiné povinnost nahlásit příslušnému orgánu veškeré přesuny zvířat. Obecná lhůta pro oznámení činí tři až nejvýše sedm dní. Pokud jde o příhon skotu na letní pastvinu, zmocňuje tento článek Komisi k tomu, aby lhůtu pro oznámení prodloužila a vydala zvláštní ustanovení. Toto učinila Komise ve formě svého rozhodnutí 2001/672.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Článek 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 konečně stanoví, že platbu na zvířata lze poskytnout také tehdy, pokud byly příslušnému orgánu nahlášeny údaje stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 v první den retenčního období dotčeného zvířete.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K podmínkám dodržení lhůty podle čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 (první otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Svou první otázkou chce předkládající soud zjistit, zda čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 brání takovému vnitrostátnímu právnímu předpisu, jako je § 6 odst. 6 rakouského nařízení o identifikaci skotu, podle něhož musí být oznámení příhonu skotu na letní pastvinu doručeno příslušnému orgánu ve lhůtě 15 dnů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>V projednávaném případě byla lhůta spuštěna příhonem na pastvinu dne <DATE ISO="20110617">17. června 2011</DATE>, takže začala běžet dne <DATE ISO="20110618">18. června 2011</DATE> v 00:00 hodin a skončila dne <DATE ISO="20110704">4. července 2011</DATE> ve 24:00 hodin<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Toto vyplývá, z důvodu neexistence zvláštní právní úpravy, z čl. 3 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. 4 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne <DATE ISO="19710603">3. června 1971</DATE>, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1971">Úř. věst. 1971, L 124, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 01/01, s. 51).</P></NOTE>. Pokud se vychází z doručení (<DATE ISO="20110707">7. července 2011</DATE>), tak jak vyžaduje Rakouská republika, bylo oznámení opožděné. Vychází-li se naproti tomu, tak jak to činní společnost EP Agrarhandel GmbH a Komise, z odeslání oznámení (<DATE ISO="20110630">30. června 2011</DATE>), byla lhůta pro oznámení dodržena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 stanoví pouze, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>[ú]daje […] <HT TYPE="ITALIC">se oznámí</HT> příslušnému orgánu […] nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Oznamovací povinnosti podléhají podle odstavce 2 tohoto článku, registrační kód pastviny a u každého skotu individuální identifikační číslo, identifikační číslo hospodářství původu, datum příhonu na pastvinu a předpokládané datum odehnání z pastviny.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Ze skutečnosti, že není výslovně upraveno, zda je pro dodržení lhůty rozhodné doručení nebo odeslání oznámení, však členským státům nevyplývá prostor pro volné uvážení. Tím by totiž bylo ohroženo vlastní použití unijního práva, rovnost hospodářských subjektů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041111">11. listopadu 2004</DATE>, <NAME.CASE>Toeters a Verberk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:714">EU:C:2004:714</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>jakož i dále stanovisko generálního advokáta Poiares Madura v příslušné věci</NAME.CASE> (<NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:341">EU:C:2004:341</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a fungování databáze skotu. To však nebrání vnitrostátnímu opatření, pokud se omezí na to, že zopakuje určité body ustanovení unijního práva v zájmu vnitřní soudržnosti a jejich pochopení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19850328">28. března 1985</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Itálie</NAME.CASE> (<NO.CASE>272/83</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1985:147">EU:C:1985:147</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), mé stanovisko ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Skoma-Lux</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑161/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:525">EU:C:2007:525</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i dále stanovisko generálního advokáta Saugmandsgaarda Øe ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Swiss International Air Lines</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑272/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:573">EU:C:2016:573</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. O takové pouhé zopakování by se v případě § 6 odst. 6 rakouského nařízení o identifikaci skotu jednalo tehdy, jestliže je čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 nutno vykládat tak, že je rozhodující doručení oznámení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Za těchto okolností je třeba pomocí výkladu zjistit, z které události čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 vychází. Přitom je nutno vedle znění (k tomu viz bod 1) přihlédnout zejména ke kontextu, v němž se ustanovení použije (k tomu viz bod 2), a jeho účelu (k tomu viz bod 3).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke znění ustanovení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Německé znění čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>sind […] zu übermitteln<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> [<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>se oznámí<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>]) hovoří podle mého názoru spíše ve prospěch toho, že se vychází z doručení oznámení ve lhůtě. Proces oznámení totiž začíná odesláním a je ukončen teprve doručením informace. Podobně je tomu u formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>mitteilen<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> (nahlásit), respektive <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>unterrichten<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> (informovat) ve smyslu francouzského (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>sont communiquées<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>), italského (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>sono comunicate<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>), španělského (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>se comunicará<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>) a nizozemského (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>worden meegedeelt<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>) znění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Je ovšem nutno připustit, že tyto pojmy jsou obecné, a tudíž otevřené výkladu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>V tomto smyslu stanovisko generálního advokáta Tizzana ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Borgmann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:393">EU:C:2003:393</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) k čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1392/2001 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="187" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 187</REF.DOC.OJ>, bod 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104), v jeho německém (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>übermittelt<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>), francouzském (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>communique<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>), italském (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>trasmette<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>), portugalském (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>comunicará<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>) a španělském (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>transmitirá<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>) znění.</P></NOTE>. To ukazuje rozsudek Borgmann, v němž Soudní dvůr zastával názor, že formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>nahlásit<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>, respektive <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>informovat<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>poukazují spíše na to, že údaje musí být odeslány před uplynutím lhůty<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>, neomezil se však při jejich výkladu na analýzu doslovného znění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040401">1. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Borgmann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:202">EU:C:2004:202</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Ani kontext, v němž čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>oznámí se<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> používá, nepřispívá k objasnění. Na jedné straně je možno výslovné uvedení adresáta (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>oznámí se příslušnému orgánu<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>) považovat za známku toho, že oznámení musí k orgánu také dorazit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>V tomto rozsahu viz stanovisko generálního advokáta Poiares Madura ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Toeters a Verberk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:341">EU:C:2004:341</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Na druhou stranu může být formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>nejpozději 15 dnů po<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> chápána jako odkaz na to, že musí být možné informace úspěšně doručit také ještě 15. dne. V tomto rozsahu je opět nutno zohlednit, že např. portugalské znění (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>no prazo de 15 dias<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>, tedy ve lhůtě 15 dnů) je formulováno v jiném smyslu a čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 nestanoví, že oznámení musí být učiněno poštou. Naopak, informace mohou být oznámeny, jak příkladně ukazuje § 6 odst. 5 rakouského nařízení o identifikaci skotu elektronicky nebo telefonicky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy je nutno konstatovat, že rozdílná jazyková znění nevedou k jednoznačnému závěru. Za účelem zajištění jednotného výkladu a použití unijního práva, musí být tudíž sporný předpis vyložen podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170517">17. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>ERGO Poist’ovňa</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑48/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:377">EU:C:2017:377</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a tam citovaná judikatura), jakož i rozsudky ze dne <DATE ISO="20000309">9. března 2000</DATE>, EKW a Wein &amp; Co (<REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑437/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:110">EU:C:2000:110</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040401">1. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Borgmann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:202">EU:C:2004:202</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Systematika právní úpravy</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Co se týká systematiky právní úpravy, je třeba konstatovat, že čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 vychází z čl. 7 odst. 1 druhé odrážky nařízení č. 1760/2000.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Tam uvedená formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>[každý chovatel zvířat] nahlásí příslušnému orgánu […]<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> sice rovněž není jednoznačná<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Viz také francouzské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>signale<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>), anglické (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>report<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>), italské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>comunica<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>), španělské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>informar<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>), portugalské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>notificar<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>) a holandské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>stelt […] in kennis<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>) znění formulace.</P></NOTE>. Z této systematiky je však zřejmé, že stanovení 15denní lhůty představuje zvláštní výjimku ze zásady uvedené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážky nařízení č. 1760/2000. Podle něj platí, že lhůta pro oznámení přemístění zvířat je 3 až maximálně 7 dnů. Pro čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 z toho vyplývá požadavek úzkého výkladu podle obecné zásady, že výjimky je nutno vykládat restriktivně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100422">22. dubna 2010</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Spojené království</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑346/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:213">EU:C:2010:213</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150226">26. února 2015</DATE>, <NAME.CASE>Wucher Helicopter a Euro-Aviation Versicherung</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑6/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:122">EU:C:2015:122</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Tato systematika hovoří dále ve prospěch toho, že podmínky dodržení lhůty v čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 a čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 je nutno vykládat jednotně. Předpoklad odeslání oznámení by pak však byl v rozporu s pravomocí přiznanou členským státům stanovit maximální lhůtu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>v rozmezí tří až sedmi dnů<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>. Možný vliv členských států by byl prostřednictvím různě dlouhých poštovních cest fakticky neutralizován. Vychází-li se naproti tomu z doručení oznámení, měly by členské státy skutečný prostor pro uvážení. Skutečnost, že v takovém případě není dodržení lhůty pro chovatele zvířat nemožné, ukazuje příkladně § 6 odst. 5 rakouského nařízení o identifikaci skotu, podle něhož oznámení, na něž se vztahuje tato krátká lhůta, nemusí být provedena pouze poštou, nýbrž také elektronicky či telefonicky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>K tomu přistupuje skutečnost, že čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 v původním znění požaduje doručení oznámení ve lhůtě. Vzhledem k tomu, že údaje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>se vkládají do vnitrostátní databáze skotu nejpozději sedm dnů po příhonu skotu na pastvinu<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, je logicky dána přednost doručení údajů před uplynutím této lhůty. Na rozdíl od Komise považuji za nepřípustný opačný závěr, že odstranění formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>se vkládají do vnitrostátní databáze<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> znamená, že nyní postačí pouze odeslání oznámení ve lhůtě 15 dnů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Zaprvé nic nenasvědčuje tomu, že by rozhodnutí 2010/300 chtělo změnit podmínky dodržení lhůty. Odůvodnění rozhodnutí 2010/300 totiž vysvětluje změnu pouze nutností <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>[přizpůsobit] lhůty v rozhodnutí 2001/672/ES<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Bod 5 odůvodnění rozhodnutí 2010/300.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Zadruhé lze pozměněné znění vysvětlit tím, že čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 přizpůsobuje formulaci uvedené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000 a výslovně jej formuluje jako povinnost chovatele zvířat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Zatřetí by měl předpoklad odeslání oznámení za následek, že původní lhůta by byla nejen více než zdvojnásobena, nýbrž také ještě prodloužena o faktor X, tedy o dobu zaslání poštou. Jak ukazuje projednávaný případ (odeslání dne 30. června, doručení dne <DATE ISO="20110707">7. července 2011</DATE>), může zaslání poštou vyžadovat značnou dobu. Tím by byla lhůta velmi výrazně a případ od případu prodloužena. To je v rozporu nejen s požadavkem úzkého výkladu výjimek, nýbrž vede rovněž k právní nejistotě a ohrožuje aktuálnost databáze skotu. Odpovídající vůle normotvůrce, přijmout natolik velkorysou právní úpravu, by podle mého názoru musela být obsažena ve znění nebo alespoň v odůvodnění rozhodnutí 2010/300.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>V konečném výsledku tedy systematika právní úpravy, k níž čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 náleží, hovoří ve prospěch toho, že oznámení musí být vždy ve lhůtě příslušnému orgánu doručeno.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K účelu právní úpravy</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Tento výklad je potvrzen cíli, které rozhodnutí 2001/672 a nařízení č. 1760/2000 sledují.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Z bodu 7 odůvodnění nařízení č. 1760/2000 vyplývá, že systém identifikace a evidence slouží ke <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>zvýšení důvěry spotřebitelů v jakost hovězího masa a výrobků z hovězího masa, zachování vyšší úrovně ochrany veřejného zdraví a posílení trvalé stability trhu s hovězím masem.<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> V souladu s tím je cílem ustanovení rozhodnutí 2001/672 podle jeho bodu 3 odůvodnění, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>bylo <HT TYPE="ITALIC">kdykoli</HT> možné určit místo výskytu jakéhokoli skotu<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Kurzivou zvýraznila autorka stanoviska. Upozorňuji, že formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>kdykoli<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> se nachází v naprosté většině jazykových verzí tohoto bodu odůvodnění. Skutečnost, že ve francouzské jazykové verzi chybí, vyplývá podle mého názoru z redakční chyby.</P></NOTE>. Z tohoto cíle je nutno vycházet také při výkladu podmínek dodržení lhůty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Výše uvedené hovoří ve prospěch doručení oznámení, neboť z hlediska aktuálnosti vnitrostátní databáze je zásadní rozdíl mezi tím, zda je příslušný orgán o přemístění zvířat informován nejpozději do 15 dnů, nebo to trvá případ od případu déle v důsledku zpoždění během poštovní přepravy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Na rozdíl od názoru Komise se rovněž nedomnívám, že na chovatele zvířat je tím neoprávněně uvaleno neúnosné riziko včasného doručení oznámení. S ohledem na význam, který má aktuálnost vnitrostátního registru pro ochranu veřejného zdraví, transparentnost a stabilitu trhu s hovězím masem, není nepřiměřené, aby chovatel zvířat odeslal údaje podléhající oznamovací povinnosti poštou či jinak natolik včas, aby byly ve lhůtě doručeny příslušnému orgánu. Oznámení je možné učinit od okamžiku příhonu na pastvinu. Čeká-li chovatel zvířat s odesláním oznámení poštou tak dlouho, že včasné doručení není jisté, lze od něj přinejmenším očekávat, že údaje zašle orgánu elektronicky. Na tuto možnost výslovně odkazuje § 6 odst. 5 rakouského nařízení o identifikaci skotu. K tomu přistupuje skutečnost, že k mimořádným okolnostem, které vedou ke zmeškání lhůty, se přihlíží, pokud jde o právní důsledky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz závěry uvedené v bodě 72 tohoto stanoviska k čl. 75 odst. 1 nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE>. Z výše uvedených důvodů rovněž nezastávám názor, že ze zásady zákazu diskriminace vyplývá požadavek na zohlednění odeslání oznámení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>V tomto smyslu viz však stanovisko generálního advokáta Tizzana ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Borgmann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:393">EU:C:2003:393</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>V tomto rozsahu je projednávanou lhůtu pro oznámení přemístění zvířat rovněž nutno odlišit od lhůty pro sdělení množství mléka, které bylo předmětem věci Borgmann a musí k němu dojít každoročně k 15. květnu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040401">1. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Borgmann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:202">EU:C:2004:202</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Účelem posledně uvedeného sdělení je totiž zajistit včasný výpočet a stanovení doplňkové dávky na mléko, aby mohla být zaplacena do 1. září. Tento cíl není ohrožen tím, že se vychází z odeslání oznámení během lhůty. Cílem oznámení přemístění zvířat ve lhůtě je však právě, jak je vyjádřeno v bodě 3 odůvodnění rozhodnutí 2001/672, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>bylo kdykoli možné určit místo výskytu jakéhokoli skotu<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> a aby byl systém identifikace a evidence skotu, jak zdůrazňuje Soudní dvůr, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>účinný a zcela spolehlivý tak, aby bylo kdykoli zejména příslušným orgánům umožněno v případě nákazy rychle zjistit původ zvířete a přijmout okamžitě nezbytná opatření za účelem zamezení jakéhokoli rizika pro veřejné zdraví.<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>K tomu přistupuje skutečnost, že bod 5 odvodnění rozhodnutí 2010/300 podává vysvětlení ohledně toho, co bylo skutečným účelem změny čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672. Změna totiž zohledňuje okolnost, že příhon zvířat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>z různých zemědělských podniků na stejnou letní pastvinu [může trvat] dobu přesahující sedm dnů<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>. Za účelem snížení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>zbytečné administrativní zátěže<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> musely tudíž být lhůty <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>přizpůsobeny<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>. Zbytečná administrativní zátěž mohla podle staré právní úpravy vzniknout tím, že chovatel zvířat, který pro příhon svých zvířat z různých zemědělských podniků na stejnou pastvinu potřebuje dobu přesahující sedm dnů, by nemohl přemístění všech zvířat provést v jednom společném oznámení. Vzhledem k tomu, že lhůta pro oznámení začíná pro jedno zvíře běžet jeho příhonem, byla by v takovém případě v okamžiku příhonu posledního zvířete již překročena.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Prodloužením lhůty na 15 dnů by se měla snížit zbytečná administrativní zátěž, která vzniká chovateli zvířat a orgánu několika paralelními oznámeními. K naplnění tohoto účelu však není nutné vycházet z odeslání oznámení. Jak již bylo uvedeno, čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 ani článek 7 nařízení č. 1760/2000 nestanoví, že oznámení musí být zasláno poštou. Naopak existuje možnost oznámit informace elektronicky či telefonicky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Viz body 48 a 57 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Avšak i pro případ, že se chovatel zvířat rozhodne pro zaslání poštou, je lhůta s 15 dny stanovena tak, aby zbývalo dostatek času na včasné doručení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>V souladu s výše uvedenými úvahami je nutno čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/67 vykládat v tom smyslu, že oznámení příhonu na letní pastvinu musí být doručeno příslušnému orgánu nejpozději 15 dnů po příhonu zvířete na letní pastvinu. Právo Unie tudíž nebrání vnitrostátní právní úpravě, která toto stanoví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>První otázku je tudíž nutno zodpovědět takto:</TXT><P>Článek 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 ve znění rozhodnutí 2010/300 nebrání vnitrostátní právní úpravě, která pro dodržení lhůty pro oznámení příhonu na letní pastvinu prohlásí za rozhodné doručení oznámení.</P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke způsobilosti uplatnit nárok na prémie na krávy, jejichž příhon na letní pastvinu byl oznámen opožděně (druhá otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Druhou otázku předkládajícího soudu je třeba zodpovědět pouze tehdy, jestliže bude přijat návrh na zodpovězení první předběžné otázky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda v takovém případě, jako případ věci v původním řízení, je dána způsobilost uplatnit nárok na prémie za krávy podle čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009, ačkoli jejich příhon na letní pastvinu byl oznámen opožděně ve smyslu čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Komise a předkládající soud vyjádřily pochybnost ohledně toho, zda opožděné oznámení příhonu na letní pastvinu podle čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 vůbec vede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie, je nutno se zabývat nejprve tímto aspektem (k tomu bod 1). Jestliže totiž opožděné oznámení nemá na způsobilosti uplatnit nárok na prémie vliv, nevzniká otázka ohledně použití čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 (k tomu bod 2). Pro případ, že opožděné oznámení v zásadě vede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie a nespadá pod níže uvedenou výjimku, je třeba objasnit, zda je tento závěr v rozporu se zásadou proporcionality (k tomu bod 3).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K použití čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Nedodrží-li chovatel lhůtu uvedenou v čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672, poruší svou povinnost včasného oznámení podle čl. 7 odst. 1 druhé odrážky nařízení č. 1760/2000. Rozhodnutí 2001/672 ani nařízení č. 1760/2000 neupravují důsledky tohoto porušení. Článek 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 nicméně stanoví, že platby se poskytují pouze za zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením č. 1760/2000.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Již ze znění tohoto článku jednoznačně vyplývá, že poskytnutí prémie závisí na tom, že chovatelé dodrží předpisy unijního práva týkající se identifikace a evidence skotu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Článek 7 patří k ustanovením obsaženým v hlavě I nařízení č. 1760/2000 s názvem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>Identifikace a evidence skotu<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>. Článek 3 této hlavy dále objasňuje, že systém identifikace a evidence skotu zahrnuje zejména počítačové databáze. Ty se skládají z údajů, které chovatelé zvířat musí nahlásit orgánu podle článku 7.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Je tudíž sporné pouze to, zda pouhé nepředání ve lhůtě vede k tomu, že skot není považován za evidovaný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Ve prospěch toho hovoří především skutečnost, že článek 7 nařízení č. 1760/2000 formuluje lhůty pro oznámení jako povinné a možnost lhůtu prodloužit upravuje přesně a omezeně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz úvodní polovinu věty čl. 7 odst. 1 (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>každý chovatel zvířat […]<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>), první větu druhé odrážky (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>ve lhůtě stanovené členským státem v rozmezí tří až sedmi dnů<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>), jakož i označení lhůty jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>tuto lhůtu<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> v druhé větě. Viz dále rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Rozhodnutí 2001/672 prodlužuje sice ve znění rozhodnutí 2010/300 lhůtu na 15 dnů, užívá však rovněž závaznou formulaci. Stanoví, že údaje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>se oznámí […] nejpozději 15 dnů po přemístění<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>. Přesné uvedení těchto podmínek by však nemělo praktickou účinnost, kdyby chovatelé zvířat tyto oznamovací lhůty nemuseli dodržet<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Ve prospěch tohoto závěru hovoří rovněž samotný čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009. Podle něj lze platbu poskytnout <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>také za toto<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> zvíře, jestliže údaje podléhající oznamovací povinnosti byly příslušnému orgánu nahlášeny prvního dne retenčního období dotčeného zvířete. Z toho lze vyvodit, že způsobilost uplatnit nárok na prémie za skot existuje podle čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 v zásadě pouze tehdy, jestliže údaje podléhající oznamovací povinnosti byly nahlášeny k jinému okamžiku, totiž okamžiku stanovenému článkem 7 nařízení č. 1760/2000. Opačný závěr, podle něhož nemá okamžik oznámení vliv na způsobilost uplatnit nárok na prémie, není přesvědčivý, neboť oznámení by pak mohlo být kdykoli doplněno. Článek 117 odst. 2 by pak byl zbytečný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Tento výklad potvrzují cíle sledované rozhodnutím 2001/672 a nařízením č. 1760/2000, které byly uvedeny v bodě 55. K dosažení těchto cílů musí být systém identifikace a evidence zvířat, jak konstatoval Soudní dvůr, vždy natolik úplný a účinný, aby bylo možné v případě nákazy rychle dohledat původ zvířete<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. To však není možné, pokud chovatelé zvířat nenahlásí přemístění svého skotu do počítačové databáze v předepsané lhůtě. Pokud by způsobilost uplatnit nárok na prémie podle článku 117 nařízení č. 73/2009 nezávisela na dodržení lhůty, nebyli by chovatelé zvířat finančně motivováni splnit své povinnosti v předepsaném čase<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Chovatelé zvířat by se nemuseli obávat ani finančních sankcí, jak ukazují úvahy ke třetí předběžné otázce v bodech 92 až 95 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Tento závěr výkladu potvrzuje rovněž nařízení č. 1122/2009, které bylo vydáno k provedení nařízení č. 73/2009. Podle jeho čl. 63 odst. 3 není základem pro výpočet podpory počet zvířat ohlášený v žádosti o podporu, nýbrž počet zvířat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>zjištěných<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> na základě kontrol. Podle odst. 4 písm. b) druhé věty tohoto článku se zvířata považují, pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence, obecně za nezjištěná. Výjimky z toho jsou stanoveny v článku 63 nařízení pouze pro opravy zjevných chyb<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Článek 63 odst. 4 druhý pododstavec, článek 21 nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE> a ztrátu ušní značky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Článek 63 odst. 4 písm. a) nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE>. Méně přísně jsou posuzovány chybné záznamy v evidenci nebo zvířecím pasu v rozsahu, v němž zvíře není považováno za zjištěné teprve při druhém porušení během dvou let<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Článek 63 odst. 4 písm. b) první věty nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE>. Dále existuje podle čl. 75 odst. 1 nařízení č. 1122/2009 výjimka pro případy, v nichž zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných událostí nemohl své povinnosti splnit. Právní<?PAGE NO="13"?> následky nedodržení lhůty pro oznámení tak mohou být za zvláštních okolností zmírněny. Ve všech ostatních případech, stejně jako v tom projednávaném, se zvířata naproti tomu považují za nezjištěná. Při stanovení vyměřovacího základu, tudíž nebudou zohledněna. Nebude za ně tedy poskytnuta podpora.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>A konečně je tento závěr, podle něhož opožděné ohlášení příhonu na pastvinu v zásadě vede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie za krávy, rovněž v souladu s judikaturou Soudního dvora v rozsudku Maatschap Schonewille-Prins<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr v tomto rozhodnutí ohledně porážkové prémie konstatoval, že porušení oznamovací povinnosti vyplývající z čl. 7 odst. 1 druhé odrážky nařízení č. 1760/2000 vede ke ztrátě této prémie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a dále viz stanovisko generálního advokáta Légera ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:466">EU:C:2006:466</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), který k rozhodnutí navrhl opačný závěr.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Námitky, které předkládá Komise proti použití této judikatury, nejsou z následujících důvodů přesvědčivé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Nejprve je nutno konstatovat, že není rozdíl mezi tím, že se v tamním případě jedná o porážkovou prémii a v projednávané věci o prémii na krávy bez tržní produkce mléka. Rozsudek Soudního dvora se totiž opírá o ustanovení článku 21 nařízení č. 1254/1999<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne <DATE ISO="19990517">17. května 1999</DATE> o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="160" PAGE.FIRST="21" DATE.PUB="1999">Úř. věst. 1999, L 160, s. 21</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/25, s. 339).</P></NOTE>.<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Tento předpis s téměř stejnou formulací jako čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 stanoví, že způsobilost uplatnit nárok na prémie závisí na dodržení předpisů dnešního nařízení č. 1760/2000<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Článek 21 nařízení č. 1254/1999 je ve znění rozhodném pro rozsudek Maatschap Schonewille-Prins formulován takto: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>Přímé platby stanovené v této kapitole se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1760/2000<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>.</P></NOTE>. K tomu přistupuje skutečnost, že uvedené předpisy stanoví tuto podmínku nikoli snad specificky pro porážkovou prémii, respektive prémii na krávy bez tržní produkce mléka, nýbrž se jedná o všeobecné předpisy, které se použijí na všechny platby příslušného oddílu. K nim patří obě, jak prémie na krávy bez tržní produkce mléka, tak také porážková prémie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Článek 21 nařízení č. 1254/1999 je částí první kapitoly (články 3 až 25). Vztahuje se tudíž na prémii za krávy (článek 6) a porážkovou prémii (článek 11). Článek 117 první pododstavec nařízení č. 73/2009 se vztahuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>platby stanovené v tomto oddíle<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, a tudíž také na veškeré prémie oddílu 11 (články 108 až 119). K tomu patří jak prémie za krávy (článek 111), tak porážková prémie (článek 116).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Je nutno odmítnout také námitku, že v projednávané věci se nabízí jiný závěr, protože oznámení příhonu na pastvinu nemá na rozdíl od oznámení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>přesunů zvířat ze zemědělského podniku a do zemědělského podniku<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/> konstitutivní, nýbrž pouze průběžnou povahu z hlediska stavu dobytka a s ohledem na porážku a okamžitou spotřebu je méně důležité.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Zaprvé se rozsudek Maatschap Schonewille-Prins nevztahuje na opožděné oznámení porážky skotu, nýbrž na opožděné oznámení přesunu jednoho kusu skotu do určitého zemědělského podniku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Vzhledem k tomu, že však toto oznámení stejně jako oznámení příhonu na letní pastvinu bezprostředně nepředcházejí konzumaci hovězího masa spotřebitelem, nemohl mít tento aspekt pro Soudní dvůr význam.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Zadruhé spočívá námitka na špatném předpokladu, že se v případě příhonu na letní pastvinu nejedná o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>přesuny zvířat ze zemědělského podniku a do zemědělského podniku<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> ve smyslu čl. 7 odst. 1 druhé odrážky nařízení č. 1760/2000. Neboť <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>zemědělským podnikem<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> se rozumí, jak ukazuje definice uvedená v čl. 2 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000, zařízení nebo stavba, kde jsou zvířata obecně držena. Příhon na letní pastvinu je tudíž podřazen tomuto pojmu a nejedná se o <HT TYPE="ITALIC">aliud</HT>. Ve prospěch příslušného rozlišování právních následků nedodržení lhůty tedy znění článku 7 nařízení č. 1760/2000 neposkytuje žádnou oporu. Podobně to platí pro rozhodnutí 2001/672.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Zatřetí není přesvědčivé rozlišování podle druhu lhůty pro oznámení rovněž s přihlédnutím k výše v bodech 55 a 71 uvedeným cílům, které jsou sledovány rozhodnutím 2001/672 a nařízením č. 1760/2000. Vzhledem k tomu, že zvířecí nákaza může vypuknout jak na letní pastvině, tak v provozu, musí být také přemístění na letní pastvinu v mezích praktické únosnosti oznámeno co nejrychleji.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Závěrem je nutno konstatovat, že opožděné oznámení příhonu na letní pastvinu má za následek, že dotčená zvířata nejsou evidována podle čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 v souladu s nařízením č. 1760/2000, a tudíž není možné uplatnit za ně nárok na prémie.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K použití čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Za těchto okolností je nutno objasnit, zda čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 vede v takovém případě, jako je projednávaný případ, k tomu, že za zvířata lze výjimečně uplatnit nárok na prémie. Podmínkou toho je, že údaje podléhající povinnosti oznámení byly příslušnému orgánu nahlášeny prvního dne retenčního období dotčeného zvířete.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>Retenčním obdobím<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> se rozumí období, během něhož musí být zvíře, pro které byla podána žádost o podporu, drženo v hospodářství<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Článek 2 bod 21 nařízení č. 1122/2009, článek 61 nařízení č. 1121/2009, čl. 111 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 73/2009.</P></NOTE>. Podle čl. 111 odst. 2 druhého pododstavce nařízení č. 73/2009 je pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka rozhodné retenční období v délce šesti měsíců <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>ode dne podání žádosti<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>. Za den podání žádosti o prémie stanoví § 13 odst. 1 rakouského nařízení o přímých platbách 1. leden, 16. březen a 10. duben<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Viz čl. 62 odst. 2 nařízení č. 1121/2009.</P></NOTE>. První den retenčního období je tudíž podle § 13 odst. 2 tohoto nařízení odpovídajícím způsobem 2. leden, 17. březen nebo 11. duben (pro krávy přibyvší po 1. lednu nebo 16. březnu) příslušného roku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Viz čl. 61 odst. 2 nařízení č. 1121/2009.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že k příhonu zde došlo dne <DATE ISO="20110617">17. června 2011</DATE>, jedná se o událost, která se časově nachází za posledním možným počátkem retenčního období (11. dubna). Údaje podléhající povinnosti oznámení tudíž nebyly příslušnému orgánu nahlášeny prvního dne retenčního období. Skutečnost, že to v případech, jakým je ten projednávaný ani není možné, objasňuje povahu výjimky v čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009. Pouze v případech, v nichž chovatel zvířat od počátku posledního možného retenčního období nahlásil do vnitrostátní databáze nové zvíře, by měl mít možnost navzdory porušení oznamovací povinnosti předcházejícího chovatele obdržet prémii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Závěrem jsem tudíž stejně jako Rakouská republika toho názoru, že čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 nezahrnuje takové případy, jakým je ten projednávaný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K proporcionalitě článku 117 nařízení č. 73/2009</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Závěrem tedy vzniká otázka, zda je článek 117 nařízení č. 73/2009 v souladu se zásadou proporcionality v rozsahu, v němž z něj vyplývá ztráta prémie na krávy bez tržní produkce mléka jako důsledek opožděného oznámení příhonu na letní pastvinu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že má unijní normotvůrce v oblasti společné zemědělské politiky diskreční pravomoc, jež odpovídá politické odpovědnosti, která pro něj vyplývá z článků 40 až 43 SFEU, omezuje se kontrola proporcionality Soudním dvorem na přezkum otázky, zda unijní normotvůrce zjevně nepřekročil meze jemu svěřené diskreční pravomoci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131017">17. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Schaible</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑101/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:661">EU:C:2013:661</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>V tomto rozsahu je nejprve nutno konstatovat, že poté, co unijní normotvůrce – stejně jako v čl. 117 odst. 1 nařízení č. 73/2009 – stanoví podmínky způsobilosti pro poskytnutí podpory, není vyloučení způsobené nedodržením jedné z těchto podmínek sankcí, ale pouhým následkem nedodržení zákonem stanovených podmínek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), v tomto smyslu viz také rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041111">11. listopadu 2004</DATE>, <NAME.CASE>Toeters a Verberk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:714">EU:C:2004:714</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Jestliže unijní normotvůrce – stejně jako v čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1122/2009 – stanoví, že opožděné podání žádosti o podporu vede pouze ke snížení poskytnuté částky, nejedná se o obecnou zásadu použitelnou na všechny případy, nýbrž záměrnou volbu zákonodárce, který měl za to, že dodržení lhůty výjimečně není podstatné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041111">11. listopadu 2004</DATE>, <NAME.CASE>Toeters a Verberk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:714">EU:C:2004:714</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Naproti tomu, jak vyplývá zejména z bodů 69 a 71 tohoto stanoviska, má povinnost dodržet lhůtu pro oznámení stanovenou v čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 zvláštní význam pro cíle sledované systémem identifikace a evidence. K tomu přistupuje skutečnost, že jsou upraveny rovněž výjimky pro zvláštní okolnosti, např. pro případy vyšší moci, jak bylo uvedeno v bodě 72 tohoto stanoviska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>Unijní normotvůrce tak zjevně nepřekročil meze své diskreční pravomoci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070524">24. května 2007</DATE>, <NAME.CASE>Maatschap Schonewille-Prins</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑45/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:296">EU:C:2007:296</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Článek 117 nařízení č. 73/2009 tudíž ve výsledku není v rozporu se zásadou proporcionality.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je nutno na druhou předběžnou otázku odpovědět takto:</TXT><P>Článek 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 je nutno vykládat v tom smyslu, že v případě opožděného oznámení příhonu na letní pastvinu, který se uskuteční po zahájení retenčního období, nevede k tomu, že lze přesto uplatnit nárok na prémie za opožděně nahlášená zvířata.</P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K sankcím (třetí otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>Přijme-li Soudní dvůr můj návrh na odpověď na první a druhou předběžnou otázku, není nutno na třetí předběžnou otázku odpovídat. Předkládající soud ji totiž pokládá pouze pro případ, že oznámení příhonu na letní pastvinu je sice nutno považovat za opožděné, avšak ve výsledku nevede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie za krávy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Předkládající soud se chce v zásadě dozvědět, zda je nutno za opožděné oznámení uložit sankce. Z odůvodnění třetí předběžné otázky vyplývá, že předkládající soud v tomto rozsahu odkazuje na snížení a vyloučení na základě článku 21 a článku 23 nařízení č. 73/2009 a podle článku 23 nařízení č. 1122/2009.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Na tuto otázku je třeba odpovědět záporně. Nařízení č. 73/2009 a č. 1122/2009 sice v uvedených ustanoveních upravují příslušné sankce pro opožděné podání žádosti o podporu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Článek 23 nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE>, nedodržení podmínek pro poskytnutí podpory<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Článek 21 nařízení č. 73/2009, článek 65 nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE> a nedodržení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>pravidel podmíněnosti<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> zemědělcem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Článek 23 nařízení č. 73/2009, články 70 až 72 nařízení č. 1122/2009.</P></NOTE>. Podle čl. 74 odst. 1 a čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1122/2009 se však tato snížení a vyloučení nepoužijí, jestliže zemědělec předložil věcně správné údaje. Vzhledem k tomu, že z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nevyplývá nic, co by naznačovalo, že opožděně oznámené údaje byly nesprávné, neuloží se za opožděné oznámení příhonu na letní pastvinu sankce podle tohoto předpisu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Třetí otázku je tudíž nutno zodpovědět v tom smyslu, že v případě, že opožděné oznámení příhonu na letní pastvinu podle čl. 117 odst. 2 nařízení č. 73/2009 nevede ke ztrátě způsobilosti uplatnit nárok na prémie, nepoužijí se snížení a vyloučení podle článku 21 nařízení č. 73/2009, článku 65 nařízení č. 1122/2009, článku 23 nařízení č. 73/2009, článků 70 až 72 nařízení č. 1122/2009 a článku 23 nařízení č. 1122/2009, jsou-li opožděně oznámené údaje věcně správné.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>Na základě výše uvedených úvah navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) odpověděl takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>1)</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672/ES ve znění rozhodnutí 2010/300/EU nebrání vnitrostátní právní úpravě, která pro dodržení lhůty pro oznámení příhonu na letní pastvinu prohlásí za rozhodné doručení oznámení.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 117 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 nevede v případě opožděného oznámení příhonu na letní pastvinu, který se uskuteční po zahájení retenčního období, k tomu, že za opožděně ohlášená zvířata lze uplatnit nárok na prémie.<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>