L_2009255CS.01009601.xml

USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 23. dubna 2009

obsahující připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2007

EVROPSKÝ PARLAMENT,

—	s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2006 (KOM(2008) 629 a její přílohu SEK(2008) 2579),

—	s ohledem na finanční výkazy a výkazy příjmů a výdajů sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2007 (KOM(2008) 490 – C6-0296/2008),

—	s ohledem na zprávu o finančním řízení týkající se sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu za rok 2007 (KOM(2008) 224),

—	s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných ze sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi Komise (1),

—	s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (2),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. února 2009 (5042/2009 – C6-0057/2009, 5044/2009 – C6-0058/2009, 5045/2009 – C6-0059/2009),

—	s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (3) a revidovanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (4),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (5), ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007 (6),

—	s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES (7),

—

s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES (8),

—	s ohledem na článek 276 Smlouvy o ES,

—	s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES (9),

—	s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond (10),

—	s ohledem na článek 70 a čl. 71 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0159/2009),

A.	vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond (ERF) je nejdůležitějším finančním nástrojem Evropské unie pro rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy,

B.	vzhledem k tomu, že celková částka pomoci poskytované z ERF se v následujících letech výrazně zvýší, protože výše pomoci Společenství z desátého ERF na období 2008–2013 byla stanovena na 21 966 000 000 EUR, což představuje ve srovnání s finančními příděly z devátého ERF zvýšení o 62 %,

C.	vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je nástroj pomoci, který vyžaduje zásadní posun v charakteru parlamentního dohledu, a to od kontroly nad vstupy k prověřování výsledků a výstupů,

D.	vzhledem k tomu, že je odhodlán neustále rozvíjet své možnosti dohledu, aby byl schopen co nejúčinněji plnit své povinnosti orgánu příslušného pro udělení absolutoria,

souhlasí s Komisí, že „nedostatky ve státní správě“ a „nedostatky ve správě věcí veřejných“ v mnoha zemích, jež jsou příjemci pomoci, představují značná rizika pro řádné řízení fondů (odpovědi Komise k bodům 1 až 5 výroční zprávy Účetního dvora o činnostech financovaných z ERF);

vyzývá Komisi, aby – při „upravování“ své kontrolní strategie (body 1 až 5 výroční zprávy o ERF) – určila bod, ve kterém skutečnost, že se nedostavují výsledky a náklady na kontroly jsou vysoké, nutí ke koncepční změně přístupu;

zastává názor, že strategie realizace desátého ERF (s prostředky ve výši 21 966 000 000 EUR na období 2008–2013) by se měla zaměřit na oblasti klíčového významu pro zajištění udržitelného rozvoje; vybízí Komisi, aby stanovila priority a nerozmělnila prostředky v přílišném množství činností;

je přesvědčen, že by Komise při snaze stanovit priority a koncentrovat své rozvojové činnosti mohla hledat příležitosti ke zvýšení pomoci zemím s nízkými příjmy;

upozorňuje, že je třeba věnovat řádnou pozornost tomu, aby operace, které provádí Komise, byly udržitelné, a zároveň aby byla formulována jasná strategie pro jejich ukončení a sledování jejich realizace; domnívá se, že podrobnější hodnocení výsledků je pro zajištění demokratické legitimity rozvojové spolupráce EU klíčové;

Finanční plnění

vítá výkon Komise v roce 2007 a bere na vědomí, že platby se výrazně zvýšily o 12 % a závazky o 9 %, zatímco zvýšení neuhrazených závazků bylo omezeno na 2,8 %; pokládá míru plnění, která činí 3,7 roku, za přijatelnou vzhledem ke zvýšení účinnosti;

vítá přidělení všech dostupných finančních prostředků v rámci devátého ERF v roce 2007; žádá Komisi, aby připravila doporučení pro nepřidělenou část prostředků z osmého ERF; zdůrazňuje však, že unáhlené přidělení prostředků by nemělo ohrozit kvalitu projektů;

připomíná závazek Komise (11), že se bude snažit zajistit, aby 20 % míra pomoci, jež je přidělována z nástroje pro rozvojovou pomoc (DCI), byla věnována na základní a střední vzdělávání a na základní zdravotní péči; žádá, aby v rámci ERF byly poskytovány zprávy, které budou vycházet z tohoto ukazatele;

vyjadřuje znepokojení nad zjištěními uvedenými ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 10/2008 o rozvojové pomoci ES zaměřené na zdravotnické služby v subsaharské Africe, která poukazuje na to, že „celkově se financování zdravotnictví ze strany ES jako podíl jeho celkové rozvojové pomoci od roku 2000 nezvýšilo navzdory závazkům Komise spojeným s rozvojovými cíli tisíciletí a zdravotní krizi v subsaharské Africe“; vyzývá Komisi, aby upřednostnila podporu zdravotních systémů a určila nejvhodnější nástroje pro poskytování pomoci této oblasti;

Finanční řízení ERF ze strany Komise

10.

s uspokojením konstatuje, že podle názoru Účetního dvora výše uvedená zpráva Komise o finančním řízení sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu „přesně popisuje plnění cílů stanovených na rozpočtový rok, finanční situaci a události, které měly podstatný vliv na činnosti prováděné v roce 2007“ (bod 13 výroční zprávy o ERF);

11.

lituje však, že opatření Komise přijatá v návaznosti na připomínky Účetního dvora byla v řadě případů nedostatečná; zdůrazňuje, že postup Komise podle doporučení Účetního dvora je důležitým prvkem její odpovědnosti vůči orgánu příslušnému pro udělení absolutoria; vítá skutečnost, že Komise „více informací poskytne v budoucnu“ (bod 13 výroční zprávy o ERF);

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem

Spolehlivost účetní závěrky

12.

konstatuje, že podle článku 1 a čl. 103 odst. 3 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond se prohlášení o věrohodnosti nevztahuje na tu část zdrojů 9. ERF (ve výši 2 200 000 000 EUR), kterou spravuje EIB na vlastní odpovědnost (poznámky pod čarou 2 a 11 výroční zprávy o ERF);

13.

konstatuje, že Účetní dvůr je toho názoru, že konečná účetní závěrka 7., 8. a 9. ERF zobrazuje věrně a ve všech významných ohledech finanční situaci ERF k 31. prosinci 2007 (bod VI prohlášení o věrohodnosti);

14.

bere na vědomí, že Účetní dvůr upozorňuje na skutečnost, že Komise neprokázala platnost předpokladů použitých pro stanovení rezervy na vzniklé náklady a že tyto předpoklady mohou vést k podhodnocení výdajů příštích období i k nadhodnocení částky záruk uvedené v příloze k účetní závěrce (bod VII prohlášení o věrohodnosti);

Legalita a správnost uskutečněných operací

15.

bere na vědomí, že:

—

podle názoru Účetního dvora jsou operace uskutečněné v souvislosti s příjmy a závazky na daný rozpočtový rok ve svém souhrnu legální a správné (bod VIII prohlášení o věrohodnosti), přičemž Účetní dvůr upozorňuje na vysoké svěřenecké riziko spojené s rozpočtovou podporou, které je důsledkem „dynamické interpretace“ kritérií způsobilosti Komisí (bod X prohlášení o věrohodnosti),

—	audit Účetního dvora odhalil u operací souvisejících s platbami „významnou míru chyb“ (bod IX prohlášení o věrohodnosti),

—	Účetní dvůr zjistil, že Komise provedla zlepšení, pokud jde o její systémy dohledu a kontroly, a konstatuje, že je stále ještě co zlepšovat;

Připomínky k informacím, které Účetní dvůr uvádí jako odůvodnění svého prohlášení o věrohodnosti

Rozsah auditu

16.

bere na vědomí, že připomínky Účetního dvora k legalitě a správnosti uskutečněných operací jsou založeny na:

a)	hodnocení systémů dohledu a kontroly v ústředních útvarech úřadu EuropeAid a pěti delegacích, které se týkalo celkem šesti zemí,

b)	auditu 90 plateb a 15 individuálních právních závazků,

c)	zkoumání 30 plateb a 15 finančních závazků, které byly vybrány v rámci rozpočtové podpory na základě statistických metod,

d)	zkoumání 30 plateb, které byly vybrány na základě statistických metod a schváleny ústředními útvary úřadu EuropeAid

d)	zkoumání 30 operací, které byly vybrány na základě statistických metod a u nichž již ústřední útvary úřadu EuropeAid provedly kontrolu ex post,

f)	zkoumání 30 finančních závazků, které byly vybrány na základě statistických metod, a

g)	zkoumání výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálního ředitele úřadu EuropeAid (bod 15 výroční zprávy o ERF);

Spolehlivost účetní závěrky

17.

lituje, že Komise kvůli technickým potížím stále není schopna poskytnout plné účetní informace; bere na vědomí odpověď Komise, že „zavedení nového účetního systému od roku 2009 překoná stávající omezení“ (bod 16 výroční zprávy o ERF); vítá zavedení integrovaného počítačového systému ABAC-ERF v únoru 2009;

18.

bere na vědomí opakující se připomínku Účetního dvora vhodnosti statistického přístupu, který Komise používá k odhadu výše rezervy na náklady, které vznikly v běžném účetním období, k nimž ale nebyly do konce roku obdrženy faktury; dále bere na vědomí, že výše této rezervy činí 2 087 000 000 EUR, což představuje 83 % celkových pasiv (bod 17 výroční zprávy o ERF); vyzývá Komisi, aby dále zpřesnila a zdokonalila svůj přístup;

Legalita a správnost uskutečněných operací

19.

všímá si rozdílu v názorech mezi Komisím a Účetním dvorem, pokud jde o okamžik, kdy by měly být dohody o financování „vypracovány“ a „podepsány“ (bod 19 výroční zprávy o ERF); lituje toho, že z hlediska orgánu příslušného pro udělení absolutoria je to nejasná zpráva, a vyzývá Komisi, aby podala vysvětlení, aby všechny strany dohod – Komise a státy AKT – přikládaly výrazu „vypracovány“ stejný význam;

20.

bere na vědomí, že Účetnímu dvoru se při kontrole uskutečněných operací nepodařilo u dvou plateb (z vybraného vzorku jedenácti plateb) získat odpovídající dokumentaci od organizací OSN; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby byla finanční a administrativní rámcová dohoda plně dodržována;

21.

bere na vědomí, že na základě výsledků auditu (body 32–47 výroční zprávy o ERF) dospívá Účetní dvůr k závěru, že systémy dohledu a kontroly úřadu EuropeAid pro ERF jsou pouze „částečně účelné“ (bod 53 výroční zprávy o ERF);

22.

dále bere na vědomí, že z devíti složek systému vnitřní kontroly v ústředních útvarech je šest hodnoceno jako účelné, dvě jako částečně účelné a jedna složka – kvantita monitorovacích návštěv – je zcela neúčelná a že z pěti složek systému vnitřní kontroly v delegacích jsou dvě účelné a tři jsou účelné pouze částečně (tabulka 3 výroční zprávy o ERF);

23.

bere na vědomí, že Komise soudí, že „vzhledem k materiálním finančním a lidským zdrojům, kterými Komise disponuje, se Komise domnívá, že zavedla systémy kontroly umožňující poskytnutí přiměřené jistoty“ (bod 53 výroční zprávy o ERF);

24.

soudí, že odpovědi Komise nejsou uspokojivé, protože z nich není patrná ochota se znovu zabývat mechanismy, které zavedla, a vyzývá Komisi, aby podala přesnější informace, pokud jde o pojem „přiměřené jistoty“, a zejména pokud jde o skutečný poměr náklady/efektivnost u kontrol a o skutečnou míru chyb, a aby poskytla rozpis uvádějící, jaké lidské a finanční zdroje navíc jsou nutné ke zlepšení kontrolního systému tak, aby jej Účetní dvůr při svém celkovém posouzení označil za „účelný“;

25.

konstatuje, že Účetní dvůr jednoznačně ukázal, že kontroly, které provádějí osoby pověřené dohledem nebo auditoři, jsou nedostatečné, což odhaluje slabiny v systémech kontroly a dohledu; vyzývá proto Komisi, aby posílila kontroly, a zejména aby zavedla mechanismus přezkoumávání zpráv o externím auditu, aby se přesvědčila o jejich kvalitě;

Závazky a platby u rozpočtové podpory

26.

bere na vědomí, že u pěti z 15 zkoumaných závazků u rozpočtové podpory Účetní dvůr zjistil:

—	„závažné nedostatky v interním dohledu nad rozpočtem, účetních systémech, zadávání veřejných zakázek či protikorupčních opatřeních“,

—	neschopnost včas předkládat zkontrolované účty a neúčelnost externí kontroly, které jsou „důležitými skutečnostmi, jež jsou předmětem obav“,

—	že za těchto podmínek s sebou poskytování rozpočtové podpory nese „velmi vysoké svěřenecké riziko“ (bod 26 výroční zprávy o ERF);

27.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr je toho názoru, že v těchto pěti případech nejsou splněny požadavky Dohody z Cotonou na dostatečně transparentní, odpovědné a účelné řízení veřejných výdajů;

28.

připomíná, že „svěřenecké riziko“ znamená, že je riziko, že peníze evropských daňových poplatníků nejsou používány k zamýšlenému účelu, nejsou vynakládány efektivně nebo jejich použití není řádně doloženo;

29.

dále bere na vědomí, že Komise „nesouhlasí s hodnocením Účetního dvora“, příslušné závazky byly podle Komise přijaty po vyhodnocení „dostatečně pozitivního pokroku v systémech řízení veřejných financí“, dotyčné země „nadále vykazují pokrok“ a „zůstávají na dobré cestě, co se týká další rozpočtové podpory“ (bod 26 výroční zprávy o ERF);

30.

vyjadřuje politování nad odpověďmi Komise, neboť nereflektují závažnost zjištění Účetního dvora („důležité skutečnosti, jež jsou předmětem obav“, „velmi vysoké svěřenecké riziko“); domnívá se, že používání nekonkrétních a fakty nepodložených výrazů jako „dostatečný“, „pokrok“ a „na dobré cestě“ v takto závažných souvislostech je nepřiměřené, ne-li povrchní;

31.

vyzývá Komisi, aby předložila průkazné podklady, z nichž vyvozuje své závěry, a předložila je v takové podobě, aby bylo zcela zřejmé, jakého konkrétního pokroku bylo dosaženo (tj. výchozí a výsledný stav) a proč byl takový pokrok pokládán za „dostatečný“;

32.

bere na vědomí, že u sedmi z celkem 33 prověřovaných dohod o financování Účetní dvůr zjistil, že ustanovení finančních dohod pro rozpočtovou podporu byla neúplná nebo nejasná, jelikož neobsahovala obecné podmínky pro rozpočtovou podporu, nedefinovala jednoznačně způsob výpočtu částek, které mají být vyplaceny, nebo odkazovala na závazky, které přijala vláda, aniž by bylo stanoveno datum splatnosti a důsledky nedodržení těchto závazků (bod 27 výroční zprávy o ERF); bere též na vědomí, že se Komise „bude v rámci 10. ERF snažit o další zlepšení kvality dohod o financování“;

33.

bere na vědomí, že u plateb v rámci rozpočtové podpory uskutečněné operace „vykazují významnou míru chyb“ (bod 52 písm. b) výroční zprávy o ERF), a to z důvodu:

—	výpočtu částek, jež mají být vyplaceny na základě kladného závěru o pokroku v řízení veřejných financí, který není v souladu s příslušným hodnocením situace,

—	použití metody výpočtu, která není stanovena v dohodě o financování,

—	toho, že se platby uskutečnily, aniž by byly k dispozici aktuální zprávy týkající se řízení veřejných financí (bod 28 výroční zprávy o ERF);

34.

bere rovněž na vědomí následující zjištění Účetního dvora v souvislosti se šesti ze 30 zkoumaných plateb:

—	Komise strukturovaným a formálním způsobem neprokázala, že platební podmínky související s řízením veřejných financí byly dodrženy,

—	posouzení pokroku, které je nepřiměřeně optimistické nebo je založeno na zastaralých či neodpovídajících informacích,

—	závěry, které nejsou doloženy podkladovými informacemi,

—	skutečnost, že se vycházelo spíše z budoucích událostí než z událostí, které již nastaly,

—	chybné hodnocení ukazatelů (bod 29 výroční zprávy o ERF);

35.

bere na vědomí odpověď Komise, že „Komise tak porovnává dosažený pokrok, politický závazek v souvislosti s reformami a zbývající problémové oblasti s cílem dospět k informovanému rozhodnutí“ (odpověď Komise k bodu 29 výroční zprávy o ERF);

36.

je znepokojen zjištěními Účetního dvora, ale ještě více odpověďmi Komise, které svědčí o značné neochotě Komise předávat informace, na nichž se zakládají její rozhodnutí o rozpočtové podpoře;

Efektivní parlamentní dohled

37.

je přesvědčen, že rozhodnutí o použití rozpočtové podpory jako nástroje rozvojové pomoci spadá plně do pravomoci výkonného orgánu a že pro operace rozpočtové podpory by nemělo být nutné předběžné schválení Parlamentem;

38.

poznamenává, že parlamentní posuzování rozpočtové podpory by se nemělo zaměřovat pouze na rizika, ale také na přínosy, a stejně tak i na rizika a přínosy alternativních způsobů poskytování pomoci; poznamenává dále, že tradiční přístupy pomoci prostřednictvím projektů uplatňované po několik desetiletí nepřinesly očekávané výsledky;

39.

je přesvědčen, že hlavním cílem parlamentního dohledu je zajištění efektivnosti pomoci, což znamená efektivní, hospodárné, zákonné a řádné používání pomoci k dosažení udržitelného rozvoje, a považuje dohled nad rozpočtovou kontrolou za součást svého obecného úsilí dbát na efektivnost a výsledky celkových rozvojových výdajů;

40.

lituje toho, že nemá dostatečné užitečné, komplexní a spolehlivé informace, aby mohl provádět efektivní dohled nad výsledky rozpočtové podpory;

41.

vyzývá k ukončení dosavadního systému řady po sobě jdoucích Evropských rozvojových fondů, a to plným začleněním financování spolupráce EU-AKT do rozpočtu EU, aby byl zajištěn parlamentní dohled nad přidělováním zdrojů z ERF;

Výroční zpráva o používání rozpočtové podpory

42.

vyzývá Komisi, aby vypracovala výroční zprávu o používání rozpočtové podpory – a svůj Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby vypracoval zprávu z vlastního podnětu o této výroční zprávě – obsahující užitečné, komplexní, spolehlivé, analytické a hodnotitelné – a nikoli pouze popisné – informace o:

—	plánované a vyplacené rozpočtové podpoře,

—	dosahování očekávaných výsledků podle cílů dárců a strategií jednotlivých zemí,

—	existenci a kvalitě doplňkových podmínek,

—	efektivnosti dialogu, stavu harmonizace dárců, budování doplňkových kapacit, které proběhlo, a účinek tohoto budování kapacit,

—	dosahování zlepšení systémů jednotlivých zemí,

—	institucích kontrolujících plnění odpovědností, institucích pro řízení veřejných financí, institucích provádějících monitorování a hodnocení,

—	celkové výši a procentním podílu výdajů, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti,

—	analýze jednotlivých typů nesrovnalostí zjištěných při kontrolách a auditech (systémových a nesystémových),

—	o nápravných opatřeních, která byla přijata;

43.

dále vyzývá Komisi, aby s největší důkladností identifikovala v souvislosti s využíváním rozpočtové pomoci země nebo problémy, u nichž by se zvláštní pozornost Parlamentu mohla ukázat jako užitečná pro zlepšení odpovědnosti dárců;

44.

vyzývá rovněž Komisi, aby zavedla každoroční vyhodnocování tohoto rizika;

Hodnocení a řízení rizik

45.

poznamenává, že při poskytování prostředků prostřednictvím systémů v rozvojových zemích, které jsou nespolehlivé, vzniká riziko, že pomoc bude neúčinná a dojde k plýtvání prostředky, a že je proto naprosto nezbytné provést ještě před zahájením programů rozpočtové podpory komplexní posouzení svěřeneckého rizika;

46.

připomíná, že Komise nepoužívá systém, ve kterém posouzení rizik stanoví jednoznačné mezní hodnoty, pod nimiž by rozpočtová podpora neměla být poskytována, nýbrž „dynamický přístup“, u něhož je stupeň subjektivního rozhodování daleko vyšší;

47.

zastává názor, že tento vyšší stupeň subjektivity při „dynamickém přístupu“ k rozhodování o rozpočtové podpoře musí být vyvážen stejně vysokou mírou transparentnosti; vyzývá proto Komisi, aby dala Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro rozvoj k dispozici informace, z nichž při svých posouzeních vycházela;

48.

očekává zejména, že obdrží konkrétní informace o tom, jak Komise prováděla posouzení rizik a analýzy vládních systémů v rozvojových zemích, o jejím výsledném úsudku ohledně závažnosti systémových nedostatků z hlediska možné neúčinnosti pomoci a plýtvání poskytnutými prostředky, a co nejvíce kvantifikované odhady těchto faktorů a také informace o opatřeních, která byla přijata, popř. musí být přijata v budoucnu, s cílem zmírnit zjištěná rizika;

Rétorika nebo skutečnost

49.

bere na vědomí, že příslušný komisař Louis Michel v publikaci nevelkého rozsahu s názvem „Rozpočtová podpora – věc vzájemné důvěry“ (12) tvrdí, že „rozpočtová podpora, a to v ještě větší míře, je jedinou cestou. To je důvod, který mne vedl k rozhodnutí zvýšit podíl rozpočtové podpory z 20 % naší finanční pomoci na 50 %“;

50.

vyzývá komisaře, aby tyto záměry prozatím přehodnotil, dokud rétoriku nenahradí skutečná fakta a nebudou na stole jednoznačné důkazy, které prokáží, o kolik přinesla rozpočtová podpora větší efektivitu vynaložených prostředků ve srovnání s jinými nástroji pomoci nebo jaký měla dopad na velmi nízké příjmy;

51.

bere na vědomí dopis a sdělení ze dne 9. ledna 2009 (DR/amw/S(08)0418), které zaslal komisař Louis Michel panu Jackovi Uczkiewiczovi, členu Evropského účetního dvora, a v kopii i panu Herbertu Böschovi, předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu – komisař v nich uvádí:

—	„je prostor pro to, aby Komise zlepšila formulaci a plnění programů rozpočtové podpory v souladu s připomínkami EÚD, a to trasparentnějším, strukturovanějším a formalizovanějším přístupem“, dále pak

—

„je prostor pro to, aby byla soustavněji věnována pozornost řízení rizik a aby se uvažovalo o vhodných opatřeních nebo podmínkách skýtajících záruky“ (na straně 9 sdělení „Odpověď na návrh Evropského účetního dvora uplatňovat základní požadavky řízení veřejných financí při určování způsobilosti pro rozpočtovou podporu“, které je přílohou dopisu);

52.

vítá skutečnost, že Komise akceptuje připomínky Účetního dvora, a také záměry Komise a těší se, že bude informován o podrobnostech toho, jak přesně bude vypadat a jak bude uplatňován tento „zlepšený přístup“ (tamtéž na s. 1);

Evropský účetní dvůr

53.

vyzývá Účetní dvůr, aby jej informoval o tom, jak kvalitně provádí Komise posuzování a řízení rizik, a přivítal by více auditů výkonnosti, které by posoudily výsledky výdajů na rozvojovou pomoc obecně a konkrétně rozpočtové pomoci;

Parlamenty přijímajících zemí

54.

vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby navázal přímé kontakty se svými protějšky v parlamentech vybraných přijímajících zemí s cílem podnítit a podpořit jejich roli při zajišťování efektivnosti pomoci činnostmi parlamentního dohledu;

55.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se při podpoře partnerských zemí přednostně zaměřovala na rozvoj kapacit parlamentní kontroly a auditu, zejména pokud je pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, a vyzývá ji, aby pravidelně podávala zprávy o dosaženém pokroku;

56.

je toho názoru, že k zajištění skutečné odpovědnosti za celý proces je nezbytné do něj zapojit vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a místní orgány v partnerských zemích; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila vše, co bude v jejích silách, pro zlepšení dialogu s těmito subjekty ve všech fázích přípravy programů;

Zapojení států AKT

57.

znepokojuje jej „nedostatečné zapojení států AKT“ při zajišťování efektivní kontroly výdajů z ERF a je zklamán tím, že se delegace „mohou spoléhat na kontroly prováděné správními orgány vnitrostátních schvalujících osob jen v omezené míře“ (bod 36 výroční zprávy o ERF);

58.

poznamenává, že vnitrostátní schvalující osoby jsou povinností, kterou mají státy AKT, ale neexistují v rozvojových zemích v působnosti GŘ RELEX; vyzývá Komisi, aby jej informovala o výhodách a nevýhodách tohoto přístupu ERF a aby posoudila osvědčené postupy ze všech států AKT s cílem zlepšit kontrolu výdajů z ERF, kterou provádějí správní orgány vnitrostátních schvalujících osob;

59.

dále bere na vědomí, že „delegace pravidelně informují“ ústřední útvary úřadu EuropeAid „o problémech, které se týkají nedostatečné kapacity a zdrojů u správních orgánů vnitrostátních schvalujících osob“ (bod 41 výroční zprávy o ERF); vyzývá Komisi, aby jej informovala o zpětné odezvě delegacím v této věci;

Lidské zdroje

60.

bere na vědomí, že podle Účetního dvora se počet pracovníků Komise v porovnání s prostředky přidělovanými na závazky snižuje a že se nepředpokládá žádný podstatný nárůst počtu pracovníků navzdory očekávanému značnému navýšení závazků v rámci 10. ERF (bod 33 výroční zprávy o ERF);

61.

plně souhlasí s Účetním dvorem, že „existuje nebezpečí, že tento nedostatek pracovníků, nepřiměřené rozdělení úkolů mezi ně či nedostupnost specifických dovedností a znalostí má dopad na kvalitu kontrol, ověřování a monitorování“ (bod 33 výroční zprávy o ERF);

62.

vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jak si hodlá poradit s napětím – ne-li s rozporem – mezi potřebou dalších lidských zdrojů v delegacích a svým příslibem „zachovat stabilní úroveň stavu zaměstnanců, jakmile budou přijati pracovníci v souvislosti s rozšířením, a pro období 2009–2013 již nežádat o žádná nová pracovní místa“ a „potřeby nových pracovních sil v klíčových oblastech politiky naplňovat výhradně přesouváním pracovníků v rámci útvarů a mezi nimi“ (13);

63.

zastává názor, že další lidské zdroje by bylo možno získat opuštěním koncepce dělené odpovědnosti za rozvoj v GŘ RELEX a GŘ DEV; vyzývá současnou Komisi, aby učinila nezbytné kroky s cílem usnadnit tuto reorganizaci v rámci nové Komise; je přesvědčen, že současné rozdělení pracovníků věnujících se rozvojové pomoci mezi DEV a RELEX neumožňuje Komisi plně se účastnit podpory mezinárodního úsilí s cílem prosazovat koherentní rozvoj a efektivnost pomoci; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se rozvojová spolupráce zcela jednoznačně zaměřovala na prvořadý cíl, kterým je odstranění chudoby;

64.

vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem přizpůsobit stav pracovníků, kteří se zabývají správou a kontrolou ERF, a to s ohledem na očekávané zvýšení objemu závazků v rámci desátého ERF;

Připomínky k závěrům a doporučením Účetního dvora

65.

s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr hodnotí kladně úsilí úřadu EuropeAid o vypracování kontrolní strategie; zastává názor, že účinná kontrolní strategie musí mít za cíl předcházet vzniku chyb, a nikoli v první řadě následně zpětně získávat neoprávněně vyplacené prostředky; vyzývá Komisi, aby nadále rozvíjela svou kontrolní strategii ve světle tohoto přístupu, který je pro orgán příslušný pro udělení absolutoria prioritou;

66.

plně souhlasí s doporučeními, která uvádí Účetní dvůr v bodě 55 písm. a) až g) a v bodě 56 písm. a) až f) výroční zprávy o ERF; zejména upozorňuje Komisi na doporučení uvedené v bodě 56 písm. a):

„referenčním standardem pro dodržování dohody z Cotonou by měly být základní požadavky, jako je dostupnost včas zveřejněných a zkontrolovaných účtů, které musí být splněny před udělením rozpočtové podpory“

a doporučení v bodě 56 písm. d):

„úřad EuropeAid by měl před zahájením programu rozpočtové podpory zajistit, aby bylo řízení veřejných financí jednoznačně a úplně posouzeno a aby přijímající země měla věrohodný a relevantní program reforem, který v dohledné době povede k odstranění všech podstatných nedostatků“;

vyzývá proto Komisi, aby poskytla rozpočtovou podporu, pouze pokud je správa veřejných financí dostatečně transparentní, odpovědná a efektivní, nebo je přinejmenším pravděpodobné, že tomu tak bude při vynakládání prostředků v krátkodobém horizontu programu reforem; upozorňuje, že volba finančních opatření pro konkrétní odvětví by měla přímo souviset s jejich účinností v rámci této konkrétní dotované oblasti;

67.

vyzývá Komisi, aby učinila prioritou rychlé uplatnění těchto doporučení, jimž orgán příslušný pro udělení absolutoria přikládá zvláštní důležitost, protože jasné a dohodnuté meze pro subjektivní rozhodování výkonného orgánu jsou pro smysluplný parlamentní dohled nezbytně nutné;

Nový přístup v nové situaci

68.

zdůrazňuje, že to, jak přijímací země použije prostředky poskytnuté ve formě rozpočtové podpory, je mimo bezprostředním kontrolu Komise (a ostatních dárců), protože je svrchovaným právem příslušné přijímající země spravovat svůj rozpočet podle svých vlastních specifických pravidel a rozpočtových postupů platných v dané zemi;

69.

připomíná, že finanční řízení, vnitřní kontrola a externí audit ve veřejném sektoru v některých přijímacích zemích často nejsou dostatečně spolehlivé, aby zajistily, že jsou finanční prostředky spravovány odpovídajícím způsobem a použity k zamýšleným účelům;

70.

je přesvědčen, že Komise má vzhledem ke stále větší pozornosti, která se věnuje otázkám odpovědnosti, a rostoucímu zájmu daňových poplatníků v dárcovských zemích o konkrétní výsledky rozvojové pomoci určitě maximální zájem vědět při poskytování rozpočtové podpory o rizicích, která podstupuje, a seznámit s těmito riziky orgán příslušný pro udělení absolutoria, kterému je odpovědná;

71.

dále je přesvědčen, že by Komise měla informovat správní orgány přijímajících zemí o to, že mají povinnost zodpovídat se z toho, jak prostředky použijí, a požadovat, aby se na všechny, kteří tyto prostředky spravují na nižších úrovních, vztahovaly podobné povinnosti;

Prohlášení o zveřejnění od jednotlivých zemí

72.

zastává proto názor, že rozvojová pomoc obecně a konkrétně rozpočtová podpora by měla být spjata s prohlášením o zveřejnění ex ante, které vydává vláda přijímající země a podepisuje ministr financí a které se týká vybraných problémů, které ovlivňují správu věcí veřejných a strukturu odpovědnosti země, která je příjemcem pomoci;

73.

je pevně přesvědčen, že pokud přijímající země provede vlastní posouzení kontrolních mechanismů a sama pochopí jejich nedostatky, bude mít větší motivaci situaci zlepšit, než když ji na ně upozorňují audity a kontroly, které jsou jí ukládány zvnějšku;

74.

zastává názor, že prohlášení země o zveřejnění zvýší transparentnost a odpovědnost a dá mezinárodním dárcům cenné informace, na jejichž základě si budou moci utvořit informovaný úsudek o celkové transparentnosti a spolehlivosti struktury správy věcí veřejných a odpovědnosti země, která je příjemcem pomoci;

75.

vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy a předložila tento návrh dalším mezinárodním dárcům – zejména Světové bance – s cílem vyvinout a uplatňovat takový nástroj ve shodě s ostatními dárci; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost bude třeba věnovat charakteru sankcí za úmyslně zavádějící prohlášení o zveřejnění;

76.

vyzývá Komisi, aby jej informovala o možném časovém rámci pro tato jednání;

Začlenění rozpočtu ERF do souhrnného rozpočtu Evropské unie

77.

vítá odhodlání Komise „během diskusí o příštím finančním rámci znovu předložit návrh na plné začlenění ERF do rozpočtu“ (14); vyzývá Komisi, aby průběžně v plném rozsahu informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o stavu příprav této iniciativy;

78.

znovu vyjadřuje podporu začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Evropské unie, domnívá se, že by to umožnilo zvýšit koherenci, transparentnost a účinnost a posílit mechanismus kontroly ERF;

Uzpůsobení parlamentního dohledu danému nástroji

79.

zastává názor, že jeho úlohou v souvislosti s rozpočtovou podporou volat Komisi k odpovědnosti za výsledky výdajů a že rozpočtová podpora je nástroj pomoci, který vyžaduje zásadní posun v charakteru parlamentního dohledu, a to od kontroly nad vstupy k prověřování výsledků podle jistých ukazatelů;

80.

je přesvědčen, že musí rozvíjet svůj současný způsob práce, aby dosáhl výše uvedeného cíle; zastává názor, že podvýbor pro dohled nad rozpočtovou podporou vytvořený Výborem pro rozpočtovou kontrolu by byl účinným nástrojem s cílem zajistit, aby z výdajů na rozvojovou pomoc mělo prospěch obyvatelstvo přijímající země a aby příspěvky daňových poplatníků na výdaje na rozvojovou pomoc nebyly zpronevěřeny;

Investiční facilita

81.

připomíná, že v bodech 20 až 24 svého usnesení ze dne 22. dubna 2008 připojeného k rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2006 (15) vyjádřil znepokojení nad tím, že investiční facilita, kterou spravuje Evropská investiční banka (EIB), nepodléhá udělení absolutoria; připomíná dále, že zdroje ERF jsou veřejné peníze z kapes daňových poplatníků, nikoli prostředky z finančních trhů;

82.

lituje, stejně jako Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 9/2007 k návrhu nařízení Rady o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond (16), že byly ustanoveny dvě samostatné oblasti správy, protože to omezuje působnost udělování absolutoria, vytváří dodatečné potřeby koordinace postupu Komise a EIB a ztěžuje snahu získat ucelený obraz dosažených výsledků;

83.

poznamenává, že výroční zpráva EIB o této investiční facilitě obsahuje především finanční informace a velmi málo informací – pokud vůbec nějaké – o výsledcích jednotlivých financovaných programů;

84.

vyzývá EIB, aby se při vypracovávání zpráv zaměřila na výsledky a předkládala úplné, relevantní a objektivní informace o výsledné situaci, stanovených cílech, splněných cílech a důvodech případného nesplnění cílů a uváděla provedená hodnocení a souhrn výsledků hodnocení;

85.

zdůrazňuje, že EIB působí v zemích AKT na základě Dohody z Cotonou, jejímž prvořadým cílem je odstranit chudobu a podporovat udržitelný rozvoj, a že tedy musí ve své úvěrové politice vůči těmto zemím respektovat uvedené cíle;

86.

vyzývá Komisi, aby jej informovala o tom, jaké specifické postupy zavedla spolu s EIB s cílem koordinovat úsilí obou institucí o naplňování rozvojových cílů EU, a o tom, jak jsou tyto postupy účinné;

87.

je znepokojen tím, že EIB má pověst nejméně transparentní, nejméně se zodpovídající a nejméně demokraticky kontrolované instituce ze všech subjektů pověřených prováděním politik EU a veřejných finančních institucí;

88.

vyzývá EIB, aby v zájmu Evropské unie a jejích hodnot a v zájmu zlepšení obrazu EIB jako instituce v očích veřejnosti předložila podklady, z nichž bude jasně patrné:

—

jakým způsobem postupuje v duchu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (17) a Aarhuské úmluvy ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

—	jakým způsobem dodržuje globální rozvojové závazky EU a standardy stanovené jinými multilaterálními rozvojovými bankami,

—	jak její financování kapitálově náročných projektů v těžebních odvětvích přispívá ke zmírňování chudoby,

—	jaké pokyny vypracovala pro investice do odvětví energetiky, lesnictví, dopravy, vodohospodářství a nakládání s odpady a jak se její investiční rozhodnutí plně řídí těmito pokyny,

—	že těch několik málo expertů na životní prostředí, kteří jsou mezi jejími zaměstnanci na plný úvazek a kteří odpovídají za kontrolu celého jejího úvěrového portfolia a za postup v souladu s příslušnými politikami, stačí,

—	jak účinný je její mechanismus vyřizování stížností občanů, kteří se cítí poškozeni; k tomuto mechanismu by měli mít přístup i občané ze zemí mimo Evropskou unii;

—	jak účinná jsou přijatá opatření k potírání korupce a praní peněz,

—	jaká má kritéria pro poskytování úvěrů soukromému sektoru, a to nad rámec základních finančních standardů a úplného seznamu konečných příjemců jejích úvěrů pro soukromý sektor;

89.

vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala používání investiční facility s cílem zaručit, aby plnila svůj cíl jako nástroj rozvojové pomoci, a aby pravidelně informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o svých zjištěních;

90.

vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby posílil své činnosti, pokud jde o kontrolu finančních aktivit EIB, která podle přílohy VI kapitoly V bodu 3 jednacího řádu spadá plně do působnosti tohoto výboru.

(1) Úř. věst. C 286, 10.11.2008, s. 273.

(2) Úř. věst. C 277, 31.10.2008, s. 243.

(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(4) Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 1.

(5) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324, 7.12.2001, s. 1.

(6) Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33.

(7) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(8) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(9) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(10) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(11) Prohlášení Komise, které se týká článku 5 DCI, příloha ke sdělení Komise Evropskému parlamentu ze dne 24. října 2006 (KOM(2006) 628).

(12) ISBN 978-92-79-10115-1 na http://ec.europa.eu/commission_barroso/michel/Policy/key_documents/docs/NH8108406ENC_web.pdf

(13) Zpráva Komise „Plánování a otimalizace lidských zdrojů Komise s ohledem na priority EU“ (SEK(2007) 530), s. 3, na adrese http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/dv/sec_2007_5/sec_2007_530.pdf

(14) SEK(2008) 2579 pracovní dokument útvarů Komise: příloha zprávy Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rok 2006, s. 86.

(15) Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 253.

(16) Úř. věst. C 23, 28.1.2008, s. 3.

(17) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.