Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Nuits-Saint-Georges“

PDO-FR-A0579-AM02

Datum oznámení: 24. 7. 2026

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Zeměpisná oblast

V kapitole I části IV bodě 1 specifikace produktu:

—	se doplňují slova „na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2024“, protože územní vymezení obou obcí bylo ověřeno podle úředního zeměpisného kodexu z roku 2024.

Jednotný dokument se mění v bodě 6.

—	se upřesňuje, že do kartografických podkladů znázorňujících zeměpisnou oblast lze nahlížet na internetových stránkách Národního institutu pro původu a kvalitu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.   Vymezená pozemková oblast

V kapitole I části IV bodě 2 písm. a) se předchozí datum schválení nahrazuje datem 25. června 2024, kdy příslušný celostátní výbor na svém zasedání revidoval vymezení pozemků pro pěstování hroznů určených k výrobě vín s tímto označením původu.

V části IV bodě 2 písm. b) se předchozí datum schválení nahrazuje datem 25. června 2024, kdy příslušný celostátní výbor na svém zasedání revidoval zvláštní vymezení pozemků pro pěstování hroznů určených k výrobě vín, jež mohou být označena výrazem „premier cru“, v rámci pozemkové oblasti vymezené pro toto označení původu.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

3.   Oblast v bezprostřední blízkosti

V kapitole I části IV bodě 3 byl seznam obcí uveden do souladu s úředním zeměpisným kodexem z roku 2024, protože od předchozího schválení specifikace produktu se některé obce přejmenovaly nebo sloučily.

Původní územní rozsah oblasti v bezprostřední blízkosti zůstává zachován.

Jednotný dokument se mění v bodě 9.

4.   Změna kontrolního orgánu

Z důvodu změn v pravidlech pro redakční úpravu textu byla kapitola III část II specifikace produktu upravena tak, aby uváděla příslušný kontrolní orgán.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

„Nuits-Saint-Georges“

2.   Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

3.1   Kód kombinované nomenklatury

22 – NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009

4.   Popis vína (vín)

1.   Bílá vína

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Jedná se o tichá suchá vína.

Bílá vína mají přirozený obsah alkoholu nejméně 11 % objemových.

Bílá vína, která mohou být označena výrazem „premier cru“, mají přirozený obsah alkoholu nejméně 11,5 % objemových.

Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech překročit 13,5 % objemových.

Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech, která mohou být označena výrazem „premier cru“, překročit 14 % objemových.

Hotová vína připravená k uvedení ke spotřebě mají maximální obsah zkvasitelných cukrů (glukózy a fruktózy):

1.	3 gramy na litr,

2.	nebo 4 gramy na litr, pokud je celková kyselost nejméně 55,1 miliekvivalentu na litr, tedy 4,13 gramu na litr, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr (nebo 2,7 gramu na litr, vyjádřeno jako H2SO4).

Na ostatní analytické parametry se vztahují právní předpisy EU.

Bílá vína jsou vyvážená, plná a velmi elegantní.

Obecné analytické vlastnosti

—	Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): –

—	Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) –

—	Minimální celková kyselost: –

—	Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): –

—	Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): –

2.   Červená vína

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Jedná se o tichá suchá vína.

Červená vína mají přirozený obsah alkoholu nejméně 10,5 % objemových.

Červená vína, která mohou být označena výrazem „premier cru“, mají přirozený obsah alkoholu nejméně 11 % objemových.

Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech překročit 13,5 % objemových.

Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech, která mohou být označena výrazem „premier cru“, překročit 14 % objemových.

Červená vína mají ve fázi balení obsah kyseliny jablečné nejvýše 0,4 gramu na litr.

Hotová vína připravená k uvedení ke spotřebě mají obsah zkvasitelných cukrů (glukózy a fruktózy) nejvýše 2 gramy na litr.

Na ostatní analytické parametry se vztahují právní předpisy EU.

Červená vína se vyznačují sytou, temně purpurovou barvou. U mladých vín se obvykle projevují tóny třešní, jahod a černého rybízu. Vyzráváním a úsilím vinařů, kteří je vyrábějí, získávají smyslnou kulatost a ušlechtilý charakter. Jejich buket často doplňují tóny kůže, lanýžů, kožešiny a zvěřiny.

Obecné analytické vlastnosti

—	Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): –

—	Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) –

—	Minimální celková kyselost: –

—	Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): –

—	Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): –

5.   Vinařské postupy

5.1   Zvláštní enologické postupy

1.   Zvláštní enologický postup

—	U červených vín jsou povoleny subtraktivní metody obohacování (TSE), přičemž míra zahuštění nesmí překročit 10 %;

—	Použití kousků dřeva je zakázáno.

—	Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech překročit 13,5 % objemových.

—	Po obohacení nesmí celkový obsah alkoholu ve vínech, která mohou být označena výrazem „premier cru“, překročit 14 % objemových.

Kromě výše uvedených ustanovení musí vína splňovat také požadavky právních předpisů EU týkající se enologických postupů.

2.   Pěstební postup

a)   Hustota výsadby

—	Minimální hustota výsadby činí 9 000 keřů na hektar; vzdálenost mezi řadami nesmí překročit 1,25 metru a vzdálenost mezi keři v téže řadě musí být nejméně 0,5 metru.

—	Révu lze vysazovat nepravidelně bez uspořádání do řad, pokud je dodržena minimální hustota výsadby a vzdálenost mezi keři je větší než 0,5 metru.

b)   Pravidla řezu

Vína se vyrábějí z hroznů pocházejí z vinic, na nichž se provádí řez podle následujících ustanovení:

Obecná ustanovení

Bílá vína

Řez révy se provádí:

—	buď na čípky (při kordonovém vedení typu Royat nebo při dvouramenném kordonovém vedení), přičemž se na keři ponechává nejvýše 10 oček,

—	nebo na tažeň jednoduchým Guyotovým řezem, přičemž se na keři ponechává nejvýše 8 oček.

Červená vína

Řez révy se provádí s nejvýše 8 očky na keř:

—	buď na čípky (při kordonovém vedení typu Royat, dvouramenném kordonovém vedení, vedení typu gobelet nebo vějířovém vedení),

—	nebo na tažeň jednoduchým Guyotovým řezem.

Zvláštní ustanovení

Doba zakládání kordonu je omezena na dva roky. Během této doby je povolen dvojitý Guyotův řez s nejvýše 5 očky na každém tažni.

Jednoduchý Guyotův řez lze upravit:

—	ponecháním druhého čípku, který umožňuje rok od roku střídat polohu tažně,

—	zkrácením tažně na nejvýše 3 očka a čípku na nejvýše 2 očka.

Bez ohledu na způsob řezu lze na keřích ponechat i další očka, pokud ve fenologické fázi 11 nebo 12 listů počet letošních plodných letorostů na keř nepřekročí počet oček stanovený v pravidlech řezu.

5.2   Maximální výnosy

1.	Maximální výnos bílého vína 64 hektolitrů na hektar

2.	Maximální výnos červeného vína 58 hektolitrů na hektar

3.	Maximální výnos bílého vína „premier cru“ 62 hektolitrů na hektar

4.	Maximální výnos červeného vína „premier cru“ 56 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a školení vín probíhají na území těchto obcí departementu Côte-d’Or podle úředního zeměpisného kodexu platného k roku 2024: Nuits-Saint-Georges a Premeaux-Prissey.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Chardonnay B

Pinot blanc B

Pinot gris G

Pinot noir N

8.   Popis souvislostí

a)   Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast se nachází ve vinařské oblasti „Côte de Nuits“, jejíž přímočarý reliéf se táhne přibližně 25 kilometrů převážně ve směru sever–jih. Tento reliéf tektonického původu odděluje vápencové náhorní plošiny „Hautes Côtes“ na západě, ležící v nadmořské výšce 400 až 500 metrů, od roviny Bresse na východě, kterou tvoří třetihorní příkopová propadlina s nadmořskou výškou kolem 250 metrů v místech přiléhajících k „Côte“. Oblast se tak rozkládá na území obcí Nuits-Saint-Georges a Premeaux-Prissey, které leží mezi městem Dijon na severu a městem Beaune, v departementu Côte-d’Or v Burgundsku. U „Nuits-Saint-Georges“ je čelní svah „Côte“ s převýšením přibližně 150 metrů tvořen sledem vápencových vrstev z období bajon a bathon (střední jura), jehož kostru tvoří obzvláště kompaktní Comblanchienský vápenec. Ve spodní části svahu je do sledu vápencových vrstev vložena poloha slínovců (jílovitých vápenců) z období bajon, která se v reliéfu projevuje mírným zploštěním terénu. Reliéf přerušuje hluboce zaříznuté údolí, které odvádí vodu z vnitrozemí a jímž protéká občasná říčka Meuzin. Při vyústění údolí leží široký náplavový kužel, jehož část zabírá obec Nuits-Saint-Georges. Vápencové podloží svahů často zakrývají svahové uloženiny, v nichž se suť mísí s jílem a prachem pocházejícími ze zvětrávání podloží a výše položených částí reliéfu. Vlastnosti těchto uloženin závisejí na jejich poloze na svahu. V horní části svahu jsou uloženiny velmi kamenité a málo mocné, zatímco při úpatí obsahují více jemných částic a mají větší mocnost (několik decimetrů až 1 metr). V horní části svahu se na pevném vápenci vyskytuje zvláštní pokryv tvořený velmi propustným a málo úrodným štěrkem, který vznikl mrazovým zvětráváním (během čtvrtohorních dob ledových). Náplavový kužel říčky Meuzin tvoří dobře odvodněné štěrkovité vápencové náplavové uloženiny. Pozemky vymezené pro sklizeň hroznů se nacházejí na čelním svahu „Côte“ po obou stranách údolí říčky Meuzin v místech, kde jsou povrchové uloženiny dostatečně vyvinuté, aby umožňovaly zakořenění révy i náležité odvodnění, a také v horní části náplavového kužele Půdy jsou zde slabě vyvinuté, zpravidla obsahují uhličitany, jsou mělké a dobře odvádějí vodu, zejména na vápencovém podloží. Půdy tvoří sledy podle polohy na svahu: od chudých, velmi vápenitých půd v horní části svahu přes půdy, v nichž směrem dolů přibývá jílu, až po poměrně hluboké půdy (0,5 metru), zbavené uhličitanů v povrchové vrstvě, na uloženinách při úpatí a na náplavovém kuželu. Podnebí má chladný oceánský ráz, který pozměňují kontinentální nebo jižní vlivy pronikající koridorem Rhôny a Saôny. Oceánský ráz regionálního podnebí se projevuje mírnými a pravidelně rozloženými srážkami (přibližně 750 milimetrů ročně), bez výrazného letního sucha. Průměrná roční teplota 10,5 °C svědčí o poměrně chladném podnebí. „Côte“, ležící východně od masivu Morvan a burgundských náhorních plošin, má díky své chráněné poloze příznivější teplotní podmínky a na poměry regionu výrazně nižší srážkové úhrny.

b)   Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Obec Nuits-Saint-Georges je historickým vinařským centrem. Stejně jako sousední Beaune leží v srdci vinařské oblasti „la Côte“ a zdá se, že zde bylo vinařství významně rozvinuto již v raném středověku. Některé vinařské polohy (cru) na území obce jsou proslulé již po mnoho staletí. Na vinici „Saint-Georges“ se podle Danguye a Aubertina (1892) pěstuje réva již od roku 1000. Od 15. století se po celé Evropě prodávala vína označovaná jako „de Beaune“, která ve skutečnosti pocházela z celé oblasti „Côte“. Byla symbolem burgundského vévodství v době jeho největšího rozkvětu. Šlo o červená vína zvaná „pinots vermeils“, málo tříslovitá a opojná, která jako jediná snášela přepravu. V 18. století se v regionu rozvíjel obchod s vínem spojený s jeho školením, který burgundským vínům dával novou podobu a zajišťoval jejich rozsáhlý odbyt po celé Evropě. V té době v obci Nuits vznikaly obchodní domy, které později výrazně ovlivnily vinařskou historii regionu. Nuits se tehdy vedle Beaune stalo druhým centrem obchodu s burgundským vínem. Oblast „Côte“ zásobovala „vysoce kvalitními víny“ obchodní domy, které ovládaly značnou část trhu. Dokladem této pevně zakotvené pověsti výjimečné kvality bylo, že obec Nuits v roce 1892 připojila ke svému názvu jméno své nejprestižnější vinařské polohy („cru“), a získala tak název Nuits-Saint-Georges. V roce 1934 byly rozsudkem civilního soudu v Beaune stanoveny zeměpisné hranice označení původu „Nuits-Saint-Georges“. Samotné kontrolované označení původu „Nuits-Saint-Georges“ bylo na základě tohoto rozsudku uznáno dekretem ze dne 11. září 1936. Od 18. století jsou vinice i podmínky určující jakost jejich vín předmětem rozsáhlého studia a řada autorů sestavuje klasifikace burgundských „crus“. Vrcholem tohoto bádání byla klasifikace, kterou v roce 1860 vypracoval Vinohradnický výbor arrondissementu Beaune. V každé zkoumané obci bylo každé tzv. „climat“ (zažitý název pro konkrétní viniční trať, nejčastěji pomístní jméno), které bylo osázeno ušlechtilou odrůdou („cépage fin“), ohodnoceno na stupnici kvality. Pro označení „Nuits-Saint-Georges“ byl v roce 1943 schválen seznam „climats“, jejichž vína mohou nést tradiční výraz „premier cru“. Jde o nejproslulejší „crus“, určené zejména při klasifikaci v roce 1860. Základ odrůdové skladby vinic tvoří odrůda Pinot noir N. Pěstuje se zde však také odrůda Chardonnay B, která představuje pouze 2 % výsadeb a je soustředěna především v okolí Premeaux-Prissey. Réva se pěstuje podle zvyklostí platných v celé oblasti „Côte“, zejména při hustotě výsadby přesahující 9 000 keřů na hektar. Vinaři si uvědomují náchylnost svých půd k erozi, a proto věnují jejich ochraně zvláštní péči. Tradicí je školení vín, což jim v závislosti na vlastnostech ročníku a příslušného „climat“ dává dobré předpoklady k uchovávání. V roce 2009 měly vinice rozlohu přibližně 300 hektarů, z nichž 148 hektarů bylo zařazeno do kategorie „premier cru“, a průměrná roční produkce činila 13 400 hektolitrů. Produkce bílého vína představovala pouze přibližně 300 hektolitrů z 6 hektarů vinic. Téměř dvě třetiny vín prodávají sami výrobci.

c)   Informace o jakosti a vlastnostech produktu

Červená vína se vyznačují sytou, temně purpurovou barvou. U mladých vín se obvykle projevují tóny třešní, jahod a černého rybízu. Vyzráváním a úsilím vinařů, kteří je vyrábějí, získávají smyslnou kulatost a ušlechtilý charakter. Jejich buket často doplňují tóny kůže, lanýžů, kožešiny a zvěřiny. Vína nesoucí tradiční výraz „premier cru“ se vyznačují mohutností a masivní tříslovinovou strukturou. V lahvi se vyvíjejí po dlouhou dobu a dobře snášejí dlouhé zrání. Bílá vína jsou vyvážená, plná a velmi elegantní.

d)   Příčinné souvislosti

Obec Nuits-Saint-Georges, ležící v srdci vinařské oblasti Côte de Nuits, je hospodářsky plně zaměřena na vynikající burgundská vína. Postavení hlavního města oblasti Côte de Nuits spojuje s prestiží svých vinic. Vinice pokrývají velkou část rozlehlého svahu obráceného k východu i jeho úpatí. Tento tvar reliéfu zajišťuje dostatek světla a časné prohřívání půd. Ranní mlhy, které jsou v rovině časté, ke svahu nedosahují. Převážně vápencové podloží svahu i podloží uloženin při jeho úpatí zajišťují účinné odvodnění a nepříliš vysokou úrodnost půd. Tyto podmínky vytvářejí mimořádně vhodné stanoviště, na němž může původní místní odrůda Pinot noir N plně rozvinout svůj potenciál. Teplé mezoklima a nepříliš vysoká úrodnost půd dodávají červeným vínům vyváženost a koncentrovanost, díky nimž se v průběhu času projevuje komplexní a proměnlivá škála aromat. Odrůda Chardonnay B, která rovněž pochází z Burgundska, nachází vhodné podmínky na některých stanovištích s vyšším podílem slínu v půdě. Při dozrávání hroznů se zde zachovává dostatečná kyselost, která bílým vínům dodává eleganci a dlouhověkost. Vinaři se snaží co nejlépe vyjádřit osobitý charakter přírodního prostředí oblasti „Nuits-Saint-Georges“ a své postupy na vinici i při výrobě vína zaměřují na to, aby tento potenciál vynikl. Vysokou hustotu výsadby, regulaci výnosů a pečlivou sklizeň doplňují tradiční postupy vinifikace a dlouhé školení vín. Reliéf, geologická rozmanitost a z ní vyplývající pestrost půd navíc vytvářejí ve vínech širokou škálu jemných rozdílů, které vinaře v průběhu generací vedly k rozlišování jednotlivých „climats“ tvořících zdejší vinařské území. Na etiketách lahví se proto běžně uvádí název „climat“, z něhož pocházejí hrozny použité k výrobě vína. Tradiční výraz „premier cru“ navíc umožňuje vyzdvihnout názvy nejproslulejších „climats“, často známých již odedávna. Jullien již v roce 1816 řadil do první třídy lokalitu „Saint-Georges“ v obci Nuits-Saint-Georges i „Clos de Premeau“ v obci Premeaux-Prissey a do druhé třídy veškeré vinice obou obcí. Klasifikace Vinohradnického výboru arrondissementu Beaune z roku 1860 uvádí pro obě obce přibližně 300 hektarů „vinic pro produkci vysoce kvalitních vín“, z nichž 100,53 hektaru náleželo do „první třídy“. Tato klasifikace se později stala vodítkem pro uznávání „climats“, jejichž vína mohou nést tradiční výraz „premier cru“. V roce 1934, uprostřed období hospodářských obtíží v Burgundsku, založilo několik vinařů z Nuits-Saint-Georges společně bratrstvo „Confrérie des chevaliers du tastevin“. Cílem tohoto spolku, který je vzorovým příkladem vinařských bratrstev, je propagovat burgundská vína a šířit jejich věhlas po celém světě. Nyní sídlí mimo město, na zámku Clos de Vougeot. Bratrstvo účinně přispělo k zachování prestiže burgundských vín, což prospělo i vínům „Nuits-Saint-Georges“. Vína „Nuits-Saint-Georges“ jsou známá od oceánských hlubin až po Měsíc! Posádka mise Apollo 15 totiž v roce 1971 zanechala na Měsíci etiketu vína „Nuits-Saint-Georges“, cuvée „terre-lune“, a jeden z měsíčních kráterů pojmenovala „Cratère Saint-Georges“. Kontrolované označení původu „Nuits-Saint-Georges“ je také patronem ponorky s jaderným pohonem „Le Rubis“. Červená vína „Nuits-Saint-Georges“ se těší mezinárodnímu věhlasu.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Označování

Právní rámec

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky

Doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínky

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn výrazem „premier cru“ u vín, která splňují podmínky výroby stanovené pro tento výraz.

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn výrazem „premier cru“ a za názvem označení může následovat název některého z níže uvedených „climats“, pokud vína splňují podmínky výroby stanovené pro výraz „premier cru“.

Za názvem kontrolovaného označení původu může následovat název některého z níže uvedených „climats“ u vín, která splňují podmínky výroby stanovené pro výraz „premier cru“.

Seznam „climats“:

—	„Aux Argillas“,

—	„Aux Boudots“,

—	„Aux Bousselots“,

—	„Aux Chaignots“,

—	„Aux Champs Perdrix“,

—	„Aux Cras“,

—	„Aux Murgers“,

—	„Aux Perdrix“,

—	„Aux Thorey“;

—	„Aux Vignerondes“,

—	„Chaines Carteaux“,

—	„Château Gris“,

—	„Clos Arlot“,

—	„Clos de la Maréchale“,

—	„Clos des Argillières“,

—	„Clos des Corvées“,

—	„Clos des Corvées Pagets“,

—	„Clos des Forêts Saint-Georges“,

—	„Clos des Grandes Vignes“,

—	„Clos des Porrets-Saint-Georges“,

—	„Clos Saint-Marc“,

—	„En la Perrière Noblot“,

—	„La Richemone“,

—	„Les Argillières“,

—	„Les Cailles“,

—	„Les Chabœufs“,

—	„Les Crots“,

—	„Les Damodes“,

—	„Les Didiers“,

—	„Les Hauts Pruliers“,

—	„Les Perrières“,

—	„Les Porrets-Saint-Georges“,

—	„Les Poulettes“,

—	„Les Procès“,

—	„Les Pruliers“,

—	„Les Saints-Georges“,

—	„Les Terres Blanches“,

—	„Les Vallerots“,

—	„Les Vaucrains“

—	„Roncière“,

—	„Rue de Chaux“.

Právní rámec

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená na základě odchylky pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je tvořena územím těchto obcí podle úředního zeměpisného kodexu z roku 2024:

—

departement Côte-d’Or: Agencourt, Aloxe-Corton, Ancey, Arcenant, Argilly, Autricourt, Auxey-Duresses, Baubigny, Beaune, Belan-sur-Ource, Bévy, Bissey-la-Côte, Bligny-lès-Beaune, Boncourt-le-Bois, Bouix, Bouze-lès-Beaune, Brion-sur-Ource, Brochon, Cérilly, Chamboeuf, Chambolle-Musigny, Channay, Charrey-sur-Seine, Chassagne-Montrachet, Châtillon-sur-Seine, Chaumont-le-Bois, Chaux, Chenôve, Chevannes, Chorey-lès-Beaune, Collonges-lès-Bevy, Combertault, Comblanchien, Corcelles-les-Arts, Corcelles-les-Monts, Corgoloin, Cormot-Vauchignon, Corpeau, Couchey, Curley, Curtil-Vergy, Daix, Dijon, Ebaty, Echevronne, Epernay-sous-Gevrey, Etrochey, Fixin, Flagey-Echézeaux, Flavignerot, Fleurey-sur-Ouche, Fussey, Gerland, Gevrey-Chambertin, Gilly-lès-Citeaux, Gomméville, Grancey-sur-Ource, Griselles, La-Rochepot, Ladoix-Serrigny, Lantenay, Larrey, L’Etang-Vergy, Levernois, Magny-lès-Villers, Mâlain, Marcenay, Marey-lès-Fussey, Marsannay-la-Côte, Massingy, Mavilly-Mandelot, Meloisey, Merceuil, Messanges, Meuilley, Meursanges, Meursault, Molesme, Montagny-lès-Beaune, Monthelie, Montliot-et-Courcelles, Morey-Saint-Denis, Mosson, Nantoux, Nicey, Noiron-sur-Seine, Nolay, Obtrée, Pernand-Vergelesses, Perrigny-lès-Dijon, Plombières-lès-Dijon, Poincon-lès-Larrey, Pommard, Pothières, Prusly-sur-Ource, Puligny-Montrachet, Quincey, Reulle-Vergy, Ruffey-lès-Beaune, Saint-Aubin, Saint-Bernard, Sainte-Colombe-sur-Seine, Sainte-Marie-la-Blanche, Saint-Philibert, Saint-Romain, Santenay, Savigny-lès-Beaune, Segrois, Tailly, Talant, Thoires, Valforêt (část území odpovídající bývalé obci Clémencey), Vannaire, Velars-sur-Ouche, Vertault, Vignoles, Villars-Fontaine, Villebichot, Villedieu, Villers-la-Faye, Villers-Patras, Villy-le-Moutier, Vix, Volnay, Vosne-Romanée, Vougeot,

—

departement Rhône: Alix, Anse, Arnas, Bagnols, Beaujeu, Belleville-en-Beaujolais, Belmont-d’Azergues, Blacé, Bully, Cercié, Chambost-Allières, Chamelet, Charentay, Charnay, Châtillon, Chazay-d’Azergues, Chénas, Chessy, Chiroubles, Cogny, Corcelles-en-Beaujolais, Denicé, Dracé, Emeringes, Fleurie, Frontenas, Gleizé, Juliénas, Jullié, L’Arbresle, Lacenas, Lachassagne, Lancié, Lantignié, Le Breuil, Le Perréon, Légny, Les Ardillats, Létra, Limas, Lozanne, Lucenay, Marchampt, Marcy, Moiré, Montmelas-Saint-Sorlin, Morancé, Odenas, Pommiers, Porte des Pierres Dorées, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Rivolet, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Georges-de-Reneins, Saint-Germain-Nuelles, Saint-Vérand, Saint-Clément-sur-Valsonne, Saint-Cyr-le-Chatoux, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Sainte-Paule, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Jean-des-Vignes, Saint-Julien, Saint-Just-d’Avray, Saint-Lager, Saint-Romain-de-Popey, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Sarcey, Taponas, Ternand, Theizé, Val-d’Oingt, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard, Vernay, Ville-sur-Jarnioux, Villefranche, Villié-Morgon, Vindry-sur-Turdine (část území odpovídající bývalým obcím Dareizé, Les Olmes, Saint-Loup),

—

departement Saône-et-Loire: Aluze, Ameugny, Azé, Barizey, Beaumont-sur-Grosne, Berzé-la-Ville, Berzé-le-Châtel, Bissey-sous-Cruchaud, Bissy-la-Mâconnaise, Bissy-sous-Uxelles, Bissy-sur-Fley, Blanot, Bonnay-Saint-Ythaire, Bouzeron, Boyer, Bray, Bresse-sur-Grosne, Burgy, Burnand, Bussières, Buxy, Cersot, Chagny, Chaintré, Châlon-sur-Saône, Chamilly, Champagny-sous-Uxelles, Champforgeuil, Chânes, Change, Chapaize, La Chapelle-de-Bragny, La Chapelle-de-Guinchay, La Chapelle-sous-Brancion, Charbonnières, Chardonnay, La Charmée, Charnay-lès-Mâcon, Charrecey, Chasselas, Chassey-le-Camp, Château, Châtenoy-le-Royal, Chaudenay, Cheilly-lès-Maranges, Chenôves, Chevagny-les-Chevrières, Chissey-lès-Mâcon, Clessé, Cluny, Cormatin, Cortambert, Cortevaix, Couches, Crèches-sur-Saône, Créot, Cruzille, Culles-les-Roches, Curtil-sous-Burnand, Davayé, Demigny, Dennevy, Dezize-lès-Maranges, Donzy-le-Pertuis, Dracy-lès-Couches, Dracy-le-Fort, Epertully, Etrigny, Farges-lès-Chalon, Farges-lès-Macon, Flagy, Fleurville, Fley, Fontaines, Fragnes-la-Loyère (část území odpovídající bývalé obci La Loyère), Fuissé, Genouilly, Germagny, Givry, Granges, Grévilly, Hurigny, Igé, Jalogny, Jambles, Jugy, Jully-lès-Buxy, La Vineuse-sur-Frégande (část území odpovídající bývalým obcím Donzy-le-National, La Vineuse, Massy), Lacrost, Laives, Laizé, Lalheue, Leynes, Lournand, Lugny, Mâcon, Malay, Mancey, Martailly-lès-Brancion, Massilly, Mellecey, Mercurey, Messey-sur-Grosne, Milly-Lamartine, Montagny-lès-Buxy, Montbellet, Montceaux-Ragny, Moroges, Nanton, Ozenay, Paris-l’Hôpital, Péronne, Pierreclos, Plottes, Préty, Prissé, Pruzilly, Remigny, La Roche-Vineuse, Romanèche-Thorins, Rosey, Royer, Rully, Saint-Jean-de-Trézy, Saint-Albain, Saint-Ambreuil, Saint-Amour-Bellevue, Saint-Boil, Saint-Clément-sur-Guye, Saint-Denis-de-Vaux, Saint-Désert, Saint-Gengoux-de-Scissé, Saint-Gengoux-le-National, Saint-Germain-lès-Buxy, Saint-Gervais-sur-Couches, Saint-Gilles, Saint-Jean-de-Vaux, Saint-Léger-sur-Dheune, Saint-Mard-de-Vaux, Saint-Martin-Belle-Roche, Saint-Martin-du-Tartre, Saint-Martin-sous-Montaigu, Saint-Maurice-de-Satonnay, Saint-Maurice-des-Champs, Saint-Rémy, Saint-Sernin-du-Plain, Saint-Vallerin, Saint-Vérand, Saisy, La Salle, Salornay-sur-Guye, Sampigny-lès-Maranges, Sancé, Santilly, Sassangy, Saules, Savigny-sur-Grosne, Sennecey-le-Grand, Senozan, Sercy, Serrières, Sigy-le-Châtel, Sologny, Solutré-Pouilly, Saint-Maurice-lès-Couches, Saint-Pierre-de-Varennes, Saint-Symphorien-d’Ancelles, Taizé, Tournus, Uchizy, Varennes-lès-Mâcon, Vaux-en-Pré, Vergisson, Vers, Verzé, Le Villars, Vinzelles, Viré,

—

departement Yonne: Aigremont, Annay-sur-Serein, Arcy-sur-Cure, Asquins, Augy, Auxerre, Avallon, Bazarnes, Beine, Bernouil, Béru, Bessy-sur-Cure, Bleigny-le-Carreau, Censy, Chablis, Champlay, Champs-sur-Yonne, Chamvres, Charentenay, Châtel-Gérard, Chemilly-sur-Serein, Cheney, Chevannes, Chichée, Chitry, Collan, Coulangeron, Coulanges-la-Vineuse, Courgis, Cruzy-le-Châtel, Dannemoine, Deux-Rivières, Dyé, Epineuil, Escamps, Escolives-Sainte-Camille, Fleys, Fontenay-près-Chablis, Gy-l’Evêque, Héry, Irancy, Island, Joigny, Jouancy, Junay, Jussy, La-Chapelle-Vaupelteigne, Lichères-près-Aigremont, Lignorelles, Ligny-le-Châtel, Lucy-sur-Cure, Maligny, Mélisey, Merry-Sec, Migé, Molay, Molosmes, Montholon (část území odpovídající bývalým obcím Champvallon, Villiers-sur-Tholon, Volgré), Montigny-la-Resle, Mouffy, Moulins-en-Tonnerrois, Nitry, Noyers, Ouanne, Paroy-sur-Tholon, Pasilly, Pierre-Perthuis, Poilly-sur-Serein, Pontigny, Préhy, Quenne, Roffey, Rouvray, Saint-Père, Sainte-Pallaye, Sarry, Senan, Serrigny, Saint-Bris-le-Vineux, Saint-Cyr-les-Colons, Sainte-Vertu, Tharoiseau, Tissey, Tonnerre, Tronchoy, Val-de-Mercy, Vallan, Venouse, Venoy, Vermenton, Vézannes, Vézelay, Vézinnes, Villeneuve-Saint-Salves, Villy, Vincelles, Vincelottes, Viviers, Yrouerre.

Právní rámec

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky

Doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínky

a)	Název „climat“, který lze uvádět ve spojení s výrazem „premier cru“, následuje bezprostředně za názvem kontrolovaného označení původu, a to písmem, jehož rozměry nejsou na výšku ani na šířku větší než rozměry písma, jímž je uveden název kontrolovaného označení původu.

b)

Na etiketách vín s kontrolovaným označením původu lze uvádět název menší zeměpisné jednotky, pokud: — se jedná o název místa uvedeného v katastru, — tato jednotka je uvedena v prohlášení o sklizni. Katastrálně evidovaný místní název se na etiketu tiskne písmem, jež na výšku ani na šířku nepřesahuje polovinu velikosti písma, které je použito pro název chráněného označení původu.

c)	Na etiketách vín s kontrolovaným označením původu lze uvést větší zeměpisnou jednotku „Vin de Bourgogne“ nebo „Grand Vin de Bourgogne“.

d)	Pokud je na etiketě uveden údaj o odrůdě, tento údaj není umístěn ve stejném zorném poli jako povinné údaje a je vytištěn písmeny, jejichž velikost nepřesahuje 2 milimetry.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/boagri/document_administratif-b1623bde-4ee9-46cb-806e-556ec29a84a4

---

(1)   Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.