<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="ECRCJ2006CSA.0300258501.case.xml"><NO.CASE>C-234/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004J0234</NO.CELEX><NO.SEQ>0014.0002</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>2605</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>2618</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><LEFT>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20060316">16. 3. 2006</DATE> — VĚC C-234/04</LEFT><RIGHT>KAPFERER</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20060316">16. března 2006</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednacl jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C-234/04,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Landesgericht Innsbruck (Rakousko) ze dne <DATE ISO="20040526">26. května 2004</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20040603">3. června 2004</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P>Rosmarie Kapferer</P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P>Schlank &amp; Schick GmbH,</P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj), K. Lenaerts, E. Juhász a M. Ilešič, soudci,</P><?PAGE NO="I-2606"?><P>generální advokát: A. Tizzano,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: B. Fúlóp, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20050908">8. září 2005</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>za Schlank &amp; Schick GmbH M. Alexanderem a M. Dreschersem, Rechtsanwálte,</P></ITEM><ITEM><P>za Rakouskou republiku H. Dossim a S. Pfanner, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Českou republiku T. Bočkem, jako zmocněncem,</P></ITEM><ITEM><P>za Spolkovou republiku Německo A. Tiemann a A. Güntherem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Francouzskou republiku A. Bodard-Hermant, jakož i R. Abrahamem, G. de Berguesem a J.-C. Niolletem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Kyperskou republiku M. Chatzigeorgiou, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><?PAGE NO="I-2607"?><ITEM><P>za Nizozemské království C. A. H. M. ten Dam, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><ITEM><P>za Finskou republiku T. Pynná, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><ITEM><P>za Švédské království A. Falk, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><ITEM><P>za Spojené království Velké Británie a Severního Irska E. 0'Neill, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s D. Lloyd-Jonesem, QC,</P></ITEM><ITEM><P>za Komisi Evropských společenství A.-M. Rouchaud a W. Bogensbergerem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20051110">10. listopadu 2005</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL><P>vydává tento</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 10 ES a článku 15 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="012" DATE.PUB="2001" PAGE.FIRST="1">Úř. věst. L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 19/04, s. 42).</TXT></NP><?PAGE NO="I-2608"?><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi R. Kapferer, rakouskou státní příslušnicí s bydlištěm v Halí in Tirol (Rakousko), a společností zásilkového prodeje založenou podle německého práva Schlank &amp; Schick GmbH (dále jen <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>Schlank &amp; Schick<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>), se sídlem v Německu, jehož předmětem je žaloba směřující k určení, že tato posledně uvedená je povinna vydat dříve uvedené výhru, jelikož v zásilce, která jí byla jmenovitě zaslána, vyvolala tato společnost u R. Kapferer dojem, že jí byla udělena cena.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní rámec</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>Právní úprava Společenství</P></TI></TITLE><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 15 odst. 1 nařízení č. 44/2001 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a či. 5 bod 5:</P><P>[...]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="I-2609"?><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>V souladu s čl. 16 odst. 1 téhož nařízení <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>[s]potřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, na jehož území má tento smluvní partner bydliště, nebo u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 24 nařízení č. 44/2001 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>Není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný dostaví k jednání k tomuto soudu. To neplatí, pokud se žalovaný dostaví proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo jeli jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>Vnitrostátní právní úprava</P></TI></TITLE><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 5j rakouského zákona o ochraně spotřebitele (Konsumentenschutzgesetz), ve znění vyplývajícím ze zákona, který nabyl účinnosti dne <DATE ISO="19991001">1. října 1999</DATE> (BGBl. I, 185/1999, dále jen <QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>KSchG<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>Podniky, které zasílají určitému spotřebiteli sliby udělení ceny nebo další podobné zprávy, napsané tak, že vyvolávají dojem, že spotřebitel vyhrál určitou cenu, musí tuto cenu spotřebiteli vydat; tato cena může být rovněž požadována soudní cestou.<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="I-2610"?><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 530 rakouského občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, dále jen <QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>ZPO<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/>) o podmínkách obnovy řízení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>(1)</NO.P><TXT>V řízení, které bylo skončeno vydáním meritorního rozhodnutí, lze povolit obnovu řízení na návrh účastníka řízení,</TXT><P>[...]</P><P><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>pokud rozhodnutí trestního soudu, na němž je založeno dotčené rozhodnutí, bylo zrušeno jiným pravomocným rozhodnutím;</TXT></NP><NP><NO.P>6.</NO.P><TXT>pokud účastník řízení zjistí nebo má možnost využít dřívějšího pravomocného rozhodnutí, které se týká téhož nároku nebo téhož právního vztahu a které ukončí spor mezi účastníky obnoveného řízení;</TXT></NP><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT>pokud se účastník řízení dozví o existenci nových skutečností nebo odhalí či je v postavení uplatnit nové důkazy, jejichž předložení nebo využití v dřívějším řízení by mu umožnilo získat příznivější rozhodnutí.</TXT></NP></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>(2)</NO.P><TXT>Obnova řízení založená na okolnostech uvedených v odst. 1 bodu 7 je přípustná pouze tehdy, pokud účastník řízení, bez své viny, neměl možnost uplatnit nové skutečnosti nebo nové důkazy před ukončením ústní části řízení, po němž soud rozhodující v prvním stupni vydal rozhodnutí.<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="I-2611"?><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 534 téhož řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>(1)</NO.P><TXT>Žaloba musí být podána ve stanovené lhůtě čtyř týdnů.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>(2)</NO.P><TXT>Tato lhůta běží:</TXT><P>[...]</P><P><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>v případě čl. 530 odst. 1 bodu 7 ode dne, kdy měl účastník řízení možnost předložit soudu skutečnosti nebo důkazy, o kterých se dozvěděl.</TXT></NP></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>(3)</NO.P><TXT>Po deseti letech od právní moci rozsudku již nelze žalobu podat [...].<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Spor v původním řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Coby spotřebitelka R. Kapferer opakovaně od Schlank &amp; Schick obdržela reklamní dopis obsahující příslib výhry. Po obdržení nového dopisu, který jí byl osobně adresován a podle kterého jí byla dána k dispozici výhra ve výši <FT TYPE="NUMBER">53750</FT> ATS, tedy <FT TYPE="DECIMAL">3906,16</FT> EUR, R. Kapferer po přibližně dvou týdnech obdržela obálku obsahující<?PAGE NO="I-2612"?> zejména objednávku, dopis týkající se poslední výzvy o této výhře a výpis z účtu. Podle podmínek účasti/udělení výhry uvedené na zadní straně posledně uvedené výzvy byla účast na udělení výhry podmíněna nezávaznou zkušební objednávkou.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Rosmarie Kapferer zaslala Schlank &amp; Schick zpět dotčenou objednávku poté, co na ni nalepila kupón a na zadní straně oznámení se podepsala pod poznámku <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>[j]sem si vědoma podmínek účasti<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/>, aniž by podmínky účasti/udělení výhry četla. Nebylo možné určit, zda při této příležitosti zaslala objednávku.</TXT></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že R. Kapferer neobdržela cenu, o které se domnívala, že vyhrála, požadovala udělení výhry na základě článku 5j KSchG a domáhala se u Bezirksgericht Halí in Tirol, aby Schlank &amp; Schick uložil, aby jí zaslala částku <FT TYPE="DECIMAL">3906,16</FT> EUR, navýšenou o 5% úrok počínaje dnem <DATE ISO="20000527">27. května 2000</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Schlank &amp; Schick vznesla námitku nepříslušnosti soudu, u něhož bylo řízení vedeno. Uplatnila, že ustanovení článků 15 a 16 nařízení č. 44/2001 se nepoužijí, neboť předpokládají existenci úplatné smlouvy. Účast ve hře na podporu prodeje byla podmíněna zasláním objednávky, tedy objednávky, kterou R. Kapferer nikdy nezaslala. Právo vyplývající z článku 5j KSchG není smluvní povahy.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Bezirksgericht zamítl námitku nepříslušnosti a uznal se příslušným na základě článků 15 a 16 nařízení č. 44/2001 z toho důvodu, že podle něho smluvní vztah mezi účastníky sporu existuje. Ve věci samé zamítl veškeré návrhy R. Kapferer.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2613"?><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Rosmarie Kapferer podala odvolání u předkládajícího soudu. Schlank &amp; Schick se domnívala, že rozhodnutí Bezirksgericht o jeho příslušnosti nezasahuje nepříznivě do jejího právního postavení, neboť v každém případě uspěla ve věci samé. Z tohoto důvodu toto rozhodnutí o příslušnosti nenapadla.</TXT></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Předkládající soud však uvádí, že Schlank &amp; Schick mohla zamítnutí námitky nepřípustnosti napadnout, neboť toto rozhodnutí samo o sobě mohlo nepříznivě zasáhnout do jejího právního postavení.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K předběžným otázkám</P></TI></TITLE><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Landesgericht Innsbruck vyjadřuje pochybnosti, pokud jde o mezinárodní příslušnost Bezirksgericht. Opíraje se o rozsudek ze dne <DATE ISO="20020711">11. července 2002</DATE>, Gabriel (<REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-96/00" YEAR="2002" PAGE.ECR="I-6367">C-96/00, Recueil, s. I-6367</REF.DOC.ECR>) se předkládající soud táže, zda klamavý příslib výhry sloužící jako podnět k uzavření smlouvy, a tedy k uzavření smlouvy, představuje dostatečně úzkou spojitost s navrženým uzavřením spotřebitelské smlouvy, aby vedl k příslušnosti spotřebitele.</TXT></NP><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Schlank &amp; Schick nenapadla rozhodnutí zamítající námitku nedostatku příslušnosti, se předkládající soud táže, zda je přesto povinen za použití článku 10 ES přezkoumat a zrušit pravomocný rozsudek, pokud jde o mezinárodní příslušnost, v případě, že se jeví, že je v rozporu s právem Společenství. Předkládající soud zvažuje existenci takové povinnosti, tázaje se zejména na možnost převzetí zásad uvedených v rozsudku ze dne <DATE ISO="20040113">13. ledna 2004</DATE>, Kuhne &amp; Heitz (<REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-453/00" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-837">C-453/00, Recueil, s. I-837</REF.DOC.ECR>), týkajících se povinnosti uložené správnímu orgánu přezkoumat konečné správní rozhodnutí porušující právo Společenství, jak bylo toto v mezidobí vyloženo Soudním dvorem.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2614"?><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Za těchto okolností se Landesgericht Innsbruck rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>1)</NO.P><TXT>K rozhodnutí o příslušnosti soudu prvního stupně:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Musí být zásada spolupráce zakotvená v článku 10 ES vykládána v tom smyslu, že také vnitrostátní soud je povinen podle podmínek vymezených v rozsudku Soudního dvora ve věci Kuhne &amp; Heitz přezkoumat pravomocné soudní rozhodnutí a zrušit je, pokud se jeví, že porušuje právo Společenství? Existují pro přezkum a zpětvzetí soudních rozhodnutí případně další podmínky ve srovnání se správními rozhodnutími?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi na první otázku písm. a):</TXT><P>Je lhůta stanovená v článku 534 ZPO pro zpětvzetí soudního rozhodnutí, které je v rozporu s právem Společenství, slučitelná se zásadou plné účinnosti práva Společenství?</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>Dále v případě kladné odpovědi na první otázku písm. a):</TXT><P>Představuje mezinárodní (nebo místní) nepříslušnost, která nebyla napravena podle článku 24 nařízení č. 44/2001, porušení práva Společenství, které podle výše uvedených zásad může prolomit právní moc soudního rozhodnutí?</P></NP></ITEM><?PAGE NO="I-2615"?><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi na první otázku písm. c):</TXT><P>Musí odvolací soud podle nařízení č. 44/2001 přezkoumat otázku mezinárodní (nebo místní) příslušnosti, pokud rozhodnutí o příslušnosti soudu prvního stupně sice nabylo právní moci, ale meritorní rozhodnutí dosud není pravomocné? Pokud ano, musí být tento přezkum proveden z moci úřední, nebo jen když to uplatní jeden z účastníků řízení?</P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>K soudní příslušnosti spotřebitele podle či. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Představuje klamavý příslib výhry, který slouží jako podnět k uzavření smlouvy, a tedy směřuje k uzavření smlouvy, dostatečně úzkou spojitost se zamýšleným uzavřením spotřebitelské smlouvy, takže pro nároky z něho plynoucí se použije soudní příslušnost spotřebitele podle či. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>V případě záporné odpovědi na druhou otázku písm. a):</TXT><P>Použije se soudní příslušnost spotřebitele pro nároky z předsmluvního závazkového vztahu a představuje klamavý příslib výhry, který směřuje k uzavření smlouvy, dostatečně úzkou spojitost s jím založeným předsmluvním závazkovým vztahem, takže se soudní příslušnost spotřebitele použije i pro tento případ?</P></NP></ITEM><?PAGE NO="I-2616"?><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>Použije se soudní příslušnost spotřebitele jen tehdy, když jsou splněny podnikatelem sestavené podmínky pro účast na hře o ceny, i když se tyto podmínky pro věcný nárok podle článku 5j KSchG vůbec neberou v úvahu?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>V případě záporné odpovědi na druhou otázku písm. a) a b):</TXT><P>Použije se soudní příslušnost spotřebitele pro zvláštní, zákonem upravený smluvní nárok na plnění <HT TYPE="ITALIC">sui generis,</HT> případně pro fingovaný <HT TYPE="ITALIC">quasi</HT> smluvní nárok na plnění <HT TYPE="ITALIC">sui generis,</HT> který vznikne na základě slibu výhry podnikatele a požadavku na výhru spotřebitele?<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/></P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K první otázce písm. a)</P></TI></TITLE><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Podstatou první otázky písm. a) předkládajícího soudu je, zda a případně za jakých podmínek zásada spolupráce vyplývající z článku 10 ES ukládá vnitrostátnímu soudu, aby přezkoumal pravomocné soudní rozhodnutí a zrušil je, pokud se jeví, že je v rozporu s právem Společenství.</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>V tomto ohledu je namístě připomenout důležitost, která jak v právním řádu Společenství, tak ve vnitrostátních právních řádech přísluší zásadě překážky věci rozsouzené. Za účelem zajištění jak stability práva a právních vztahů, tak řádného výkonu spravedlnosti je totiž důležité, aby soudní rozhodnutí, která se po vyčerpání<?PAGE NO="I-2617"?> možných procesních prostředků nebo po uplynutí lhůt stanovených pro tyto procesní prostředky stala konečnými, již nemohla být zpochybněna (rozsudek ze dne <DATE ISO="20030930">30. září 2003</DATE>, Köbler, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-224/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="I-10239">C-224/01, Recueil, s. I-10239, bod 38</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Právo Společenství tudíž vnitrostátnímu soudu neukládá, aby nepoužil vnitrostátní procesní pravidla přiznávající rozhodnutí povahu zakládající překážku věci rozsouzené i přesto, že by to umožnilo napravit porušení práva Společenství dotčeným rozhodnutím (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne <DATE ISO="19990601">1. června 1999</DATE>, Eco Swiss, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-126/97" YEAR="1999" PAGE.ECR="I-3055">C-126/97, Recueil, s. I-3055, body 46 a 47</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Úpravou procesních podmínek soudních řízení určených k zajištění ochrany práv, která procesním subjektům vyplývají z přímého účinku práva Společenství, musí členské státy zajistit, aby tyto podmínky nebyly méně příznivé než ty, které se týkají obdobných stížností na základě vnitrostátního práva (zásada rovnocennosti) a které nemohou v praxi znemožnit nebo nadměrně zatížit výkon práv přiznaných právním řádem Společenství (zásada efektivity) (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne <DATE ISO="20000516">16. května 2000</DATE>, Preston a další, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-78/98" YEAR="2000" PAGE.ECR="I-3201">C-78/98, Recueil, s. I-3201, bod 31</REF.DOC.ECR> a uvedená judikatura). Dodržování těchto omezení pravomoci členských států v procesních věcech však nebylo, pokud jde o odvolací řízení, ve sporu v původním řízení napadeno.</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Je třeba dodat, že výše uvedený rozsudek Kúhne &amp; Heitz, na který se předkládající soud odvolává ve své první otázce písm. a), nemůže zpochybnit výše uvedenou analýzu. I kdyby totiž bylo možné zásady vytyčené v uvedeném rozsudku vztáhnout na souvislosti, které se jako ve věci v původním řízení týkají pravomocného soudního rozhodnutí, je namístě připomenout, že tentýž rozsudek podmiňuje povinnost dotčeného orgánu na základě článku 10 ES přezkoumat konečné rozhodnutí, o němž se jeví, že bylo přijato za porušení práva Společenství, podmínkou, že uvedený orgán má na základě vnitrostátního práva pravomoc vzít zpět toto rozhodnutí (viz body 26 a 28 uvedeného rozsudku). V projednávaném případě však postačuje uvést, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že výše uvedená podmínka není splněna.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2618"?><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba odpovědět na první otázku písm. a) tak, že zásada spolupráce vyplývající z článku 10 ES neukládá vnitrostátnímu soudu, aby nepoužil vnitrostátní procesní pravidla za účelem přezkumu pravomocného soudního rozhodnutí a jeho zrušení, pokud se jeví, že je v rozporu s právem Společenství.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K ostatním otázkám</P></TI></TITLE><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>S ohledem na odpověď na první otázku písm. a) a vzhledem k tomu, že předkládající soud uvedl, že na základě vnitrostátního práva není oprávněn přezkoumat rozhodnutí Bezirksgericht o příslušnosti, není třeba odpovídat ani na první otázku písm. b) až d), ani na druhou otázku písm. a) až d).</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</P></INTRO><P>Zásada spolupráce vyplývající z článku 10 ES neukládá vnitrostátnímu soudu, aby nepoužil vnitrostátní procesní pravidla za účelem přezkumu pravomocného soudního rozhodnutí a jeho zrušení, pokud se jeví, že je v rozporu s právem Společenství.</P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><P>Podpisy.</P></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>