1.Jsou ustanovení kolektivní smlouvy, která rozlišují dle kritéria věku, po nabytí účinnosti AGG slučitelná se zákazem diskriminace na základě věku stanoveném v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/78, aniž to AGG (jako dříve v § 10 třetí větě bodu 7 AGG) výslovně povoluje?2.Je vnitrostátní právní úprava, která státu, sociálním partnerům a stranám pracovní smlouvy dovoluje upravit automatické skončení pracovních poměrů k okamžiku dosažení stanoveného věku (v projednávaném případě 65 let), v rozporu se zákazem diskriminace na základě věku stanoveným v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/78, jestliže se v tomto členském státě již desetiletí nepřetržitě používají příslušná ustanovení pro pracovní poměry téměř všech zaměstnanců bez ohledu na to, jaká byla aktuální hospodářská, sociální a demografická situace a konkrétní situace na trhu práce?3.Je kolektivní smlouva, která zaměstnavateli dovoluje ukončit pracovní poměry k okamžiku dosažení stanoveného věku (v projednávaném případě 65 let), v rozporu se zákazem diskriminace na základě věku stanoveným v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/78, jestliže se v tomto členském státě již desetiletí nepřetržitě používají příslušná ustanovení pro pracovní poměry téměř všech zaměstnanců bez ohledu na to, jaká je aktuální hospodářská, sociální a demografická situace a konkrétní situace na trhu práce?4.Porušuje stát, který prohlásí kolektivní smlouvu, jež zaměstnavateli dovoluje ukončit pracovní poměry k určitému stanovenému věku (v projednávaném případě 65 let), za obecně závaznou a tuto obecnou závaznost zachová, zákaz diskriminace na základě věku stanovený v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/78, jestliže tak činí bez ohledu na to, jaká je aktuální hospodářská, sociální a demografická situace a konkrétní situace na trhu práce?

1.Věková hranice pro obvyklý odchod do důchodu sjednaná v kolektivní smlouvě může být slučitelná s čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, tehdy, když k tomu jsou sociální partneři zvlášť oprávněni na základě vnitrostátního ustanovení, které splňuje požadavky čl. 6 odst. 1 směrnice, nebo tehdy, když jsou splněny podmínky pro pověření sociálních partnerů provedením směrnice podle jejího čl. 18 odst. 1.2.Zákonem – prostřednictvím vnitrostátních ustanovení, jako je § 10 první, druhá a třetí věta bod 5 Allgemeines Gleichbehandlugsgesetz – přiznané oprávnění sociálních partnerů sjednat a upravit věkovou hranici pro obvyklý odchod do důchodu v kolektivních smlouvách je nutno považovat za slučitelné s čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78 tehdy, když vnitrostátní zákonodárce těmito ustanoveními sleduje cíle politiky zaměstnanosti a omezení nezaměstnanosti, pokud z těchto ustanovení vyplývá, že sociální partneři musí před sjednáním věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu vždy zkoumat, zda je s ohledem na sledování těchto cílů objektivně odůvodněna, a když je možné tento přezkum soudně kontrolovat.3.Věková hranice pro obvyklý odchod do důchodu, která byl prohlášena za obecně závaznou, jako je hranice, která je uvedena v § 19 bodě 8 Rahmentarifvertrag für die gewerblichen Beschäftigten in der Gebäudereinigung, je slučitelná s čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78, pokud strany kolektivní smlouvy před uplynutím lhůty pro provedení směrnice zvážily, zda je v dotyčném hospodářském odvětví použití takovýchto rozdílů v zacházení na základě věku pro sledování legitimních cílů stanovených zákonodárcem objektivně odůvodněno. Okolnosti, že úprava, jako je § 19 bod 8 Rahmentarifvertrag, není zaprvé použita jako časově omezené zvláštní opatření, zadruhé, že nestanoví kogentní povinnost zaměstnat nového pracovníka, zatřetí, že umožňuje souhlasné prodloužení pracovního poměru i po dosažení obvyklého důchodového věku, a začtvrté, že nezohledňuje konkrétní výši nároků z důchodového pojištění, nutně samy o sobě nevedou k neslučitelnosti takovéto věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu s čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78.