<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><ORDER xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.ORDER><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>T-664/16</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016TO0664(01)</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2018:517">EU:T:2018:517</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>11</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>11</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.ORDER><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Usnesení ze dne <DATE ISO="20180530">30. 5. 2018</DATE> – věc T‑664/16</HT></P><P><HT TYPE="SC">PJ v. EUIPO – Erdmann &amp; Rossi (Erdmann &amp; Rossi)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Usnesení Tribunálu</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20180530">30. května 2018</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Ochranná známka Evropské unie</KEYWORD><KEYWORD>Zastoupení advokátem, který nemá postavení třetí osoby nezávislé na žalobci</KEYWORD><KEYWORD>Záměna strany sporu</KEYWORD><KEYWORD>Převod práv přihlašovatelky ochranné známky Evropské unie</KEYWORD><KEYWORD>Zastoupení advokátem, který nemá postavení třetí osoby nezávislé na navrhovatelce záměny účastníka řízení</KEYWORD><KEYWORD>Nepřípustnost</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><ORDER.INIT><P>Ve věci T‑664/16,</P></ORDER.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">PJ</HT>, zastoupený S., advokátem,</P><PARTY.STATUS>žalobce,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)</HT>, původně zastoupenému S. Hannem, poté A. Söder, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovanému,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P>přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je</P><P><HT TYPE="BOLD">Erdmann &amp; Rossi GmbH</HT>, se sídlem v Berlíně (Německo), zastoupená H. Kunz-Hallsteinem a R. Kunz-Hallsteinem, advokáty,</P></INTERVENERS></PARTIES><P>jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne <DATE ISO="20160718">18. července 2016</DATE> (věc R 1670/2015-4), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Erdmann &amp; Rossi a PJ,</P><PREAMBLE.GEN><PREAMBLE.INIT><P>TRIBUNÁL (čtvrtý senát),</P><P>ve složení H. Kanninen, předseda, J. Schwarcz a C. Iliopoulos (zpravodaj), soudci,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,</P></PREAMBLE.INIT><PREAMBLE.FINAL>vydává toto</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE.GEN><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.ORDER><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Usnesení</HT></P></TI></TITLE></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20110919">19. září 2011</DATE> podal žalobce, PJ, u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku ochranné známky Evropské unie na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne <DATE ISO="20090226">26. února 2009</DATE> o ochranné známce Evropské unie (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="078" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 78, s. 1</REF.DOC.OJ>), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne <DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE> o ochranné známce Evropské unie (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="154" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2017">Úř. věst. 2017, L 154, s. 1</REF.DOC.OJ>)].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení Erdmann &amp; Rossi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 12, 37 a 42 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne <DATE ISO="19570615">15. června 1957</DATE>, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>třída 12: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>Osobní automobily, zejména motorová vozidla se zvýšeným výkonem; automobilové karoserie<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 37: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>Včetně služeb modernizace motorových vozidel a konstrukcí vozidel; údržba a opravy motorových vozidel<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 42: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Navrhování, tvarování a technický vývoj automobilových karoserií; plánování výrobních zařízení; výroba nástrojů a zařízení pro výrobu motorových vozidel<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Ochranná známka byla zapsána dne <DATE ISO="20120203">3. února 2012</DATE> pod číslem 010310481.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140326">26. března 2014</DATE> podala vedlejší účastnice, společnost Erdmann &amp; Rossi GmbH, na základě čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001] návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněné ochranné známky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20150629">29. června 2015</DATE> zrušovací oddělení návrh na prohlášení neplatnosti zamítlo v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20150818">18. srpna 2015</DATE> podala vedlejší účastnice k EUIPO proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 (nyní články 66 až 71 nařízení 2017/1001).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20160718">18. července 2016</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>napadené rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>) čtvrtý odvolací senát OHIM odvolání vyhověl a rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20160914">14. září 2016</DATE> podal žalobce projednávanou žalobu. Žaloba byla podepsána panem S. jakožto advokátem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu téhož dne požádal žalobce o poskytnutí anonymity a důvěrné nakládání s některými údaji ve vztahu k veřejnosti v souladu s článkem 66 jednacího řádu Tribunálu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20161007">7. října 2016</DATE> žalobce informoval Tribunál o skutečnosti, že po podání jeho žádosti ze dne <DATE ISO="20160914">14. září 2016</DATE> o anonymitu a odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti EUIPO prozatímně a až do vydání konečného rozhodnutí Soudního dvora znepřístupnil na své internetové stránce napadené rozhodnutí, jakož i veškeré písemnosti, které účastníci řízení doručili zrušovacímu oddělení a odvolacímu senátu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20161028">28. října 2016</DATE> Tribunál vyhověl žádosti žalobce o odstranění jeho jména a adresy ve zveřejňovaných dokumentech týkajících se dané věci a následné nahrazení jeho jména písmeny <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>PJ<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20170124">24. ledna 2017</DATE> a v návaznosti na odpověď žalobce na písemnou otázku Tribunálu zamítl Tribunál žádost žalobce o důvěrné nakládání s určitými údaji ve vztahu k veřejnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20170328">28. března 2017</DATE> doručila vedlejší účastnice kanceláři Tribunálu vyjádření k žalobě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE> EUIPO vznesl na základě čl. 130 odst. 1 jednacího řádu námitku nepřípustnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170403">3. dubna 2017</DATE> a založeným do spisu na základě rozhodnutí předsedy čtvrtého senátu Tribunálu ze dne <DATE ISO="20170517">17. května 2017</DATE> EUIPO Tribunál informoval, že zpochybněná ochranná známka byla do rejstříku zapsána k datu <DATE ISO="20170228">28. února 2017</DATE> ve prospěch nového majitele, a sice společnosti <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>[X] [GmbH &amp; Co. KG]<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>. Z příloh připojených k tomuto dopisu vyplývá, že tento zápis byl ze strany EUIPO opraven a že ochranná známka byla ve prospěch jiného majitele, a sice společnosti <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>[Y]-GmbH<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, zapsána k datu <DATE ISO="20170301">1. března 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170508">8. května 2017</DATE> a založeným do spisu na základě rozhodnutí předsedy čtvrtého senátu Tribunálu ze dne <DATE ISO="20170518">18. května 2017</DATE> žalobce navrhoval na jedné straně, aby byla na základě čl. 89 odst. 3 písm. c) a d) jednacího řádu zejména přijata organizační procesní opatření za účelem objasnění podezření týkajících se manipulací se správním spisem, a na straně druhé přerušení tohoto řízení v souladu s čl. 69 písm. d) jednacího řádu do uzavření trestního stíhání pracovníků EUIPO.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> EUIPO předložil na podporu své námitky nepřípustnosti nové důkazní návrhy podle čl. 85 odst. 3 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> podal zástupce žalobce, pan S., na základě článku 174 jednacího řádu návrh na záměnu účastníka řízení tak, aby do řízení na místo žalobce vstoupila společnost [Y]-GmbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>navrhovatelka záměny účastníků řízení<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>). Dne <DATE ISO="20170601">1. června 2017</DATE> vyzval Tribunál na základě čl. 176 odst. 2 jednacího řádu účastníky řízení, aby k uvedenému návrhu na záměnu účastníka řízení předložili svá vyjádření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170524">24. května 2017</DATE> žalobce předložil své vyjádření k námitce nepřípustnosti vznesené EUIPO.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170602">2. června 2017</DATE> vedlejší účastnice předložila své vyjádření k dopisu EUIPO ze dne <DATE ISO="20170403">3. dubna 2017</DATE> a dopisu žalobce ze dne <DATE ISO="20170508">8. května 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170607">7. června 2017</DATE> předložil žalobce vyjádření k dopisu EUIPO ze dne <DATE ISO="20170403">3. dubna 2017</DATE>. Žalobce zejména tvrdí, že jeho právo být vyslechnut, jakož i zásada spravedlivého procesu vyžadují, aby mu byla poskytnuta možnost vyjádřit se k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě ze dne <DATE ISO="20170328">28. března 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170609">9.</DATE> a <DATE ISO="20170615">15. června 2017</DATE> vedlejší účastnice a EUIPO uvedly, že návrh na záměnu účastníka řízení musí být odmítnut jako nepřípustný.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Rozhodnutím předsedy čtvrtého senátu Tribunálu ze dne <DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE> byly nové důkazní návrhy, které předložil EUIPO dopisem ze dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> (viz bod 18 výše) založeny do spisu a v souladu s čl. 85 odst. 4 jednacího řádu byla stanovena lhůta, aby se žalobce a vedlejší účastnice mohli vyjádřit k těmto novým důkazním návrhům, což učinili ve stanovené lhůtě, a to žalobce dne <DATE ISO="20170628">28. června 2017</DATE> a vedlejší účastnice dne <DATE ISO="20170620">20. června 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170720">20. července 2017</DATE> žalobce zopakoval svůj návrh ze dne <DATE ISO="20170508">8. května 2017</DATE> na přerušení řízení na základě čl. 69 písm. d) jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20170814">14.</DATE> a <DATE ISO="20170821">21. srpna 2017</DATE> vedlejší účastnice a EUIPO předložily svá vyjádření k návrhu na přerušení řízení a navrhly zamítnutí uvedeného návrhu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20171009">9. října 2017</DATE> Tribunál návrh na přerušení řízení podaný žalobcem zamítl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Žalobce v žalobě navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadené rozhodnutí,</P></ITEM><ITEM><P>uložil EUIPO náhradu nákladů tohoto řízení a nákladů řízení o prohlášení neplatnosti před odvolacím senátem, jakož i před zrušovacím oddělením.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>EUIPO v námitce nepřípustnosti v podstatě navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>odmítl žalobu jako nepřípustnou,</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobci náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Žalobce ve svém vyjádření k námitce nepřípustnosti v podstatě navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>odmítl námitku nepřípustnosti,</P></ITEM><ITEM><P>přijal žalobu jako přípustnou.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Vedlejší účastnice ve svém vyjádření k žalobě v podstatě navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zamítl žalobu,</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobci náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Podle čl. 130 odst. 1 jednacího řádu může žalovaný požadovat, aby Tribunál vydal rozhodnutí o nepřípustnosti, aniž by se zabýval věcí samou. Tribunál může na základě čl. 130 odst. 6 uvedeného jednacího řádu rozhodnout, že o námitce nepřípustnosti zahájí ústní část řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>V projednávaném případě Tribunál pokládá tuto věc na základě písemností ve spise za dostatečně objasněnou a rozhoduje, že není třeba pro účely rozhodnutí zahájit ústní část řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Před zkoumáním přípustnosti projednávané žaloby a návrhu na záměnu účastníka řízení je třeba se vyjádřit k návrhovým žádáním žalobce směřujícím k tomu, aby Tribunál odmítl jak námitku nepřípustnosti ze dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE>, tak důkazní návrhy ze dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> jako nepřípustné.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti námitky nepřípustnosti vznesené EUIPO</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Žalobce vznáší námitku, že námitka nepřípustnosti EUIPO je z důvodu své opožděnosti nepřípustná. Konkrétně na jedné straně tvrdí, že EUIPO nedodržel lhůtu dvou měsíců stanovenou v čl. 81 odst. 1 jednacího řádu, a na druhé straně, že prodloužení procesní lhůty z důvodu vzdálenosti o jednotnou lhůtu deseti dnů, stanovené článkem 60 téhož jednacího řádu, se nepoužije v rámci předání prostřednictvím aplikace e-Curia.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že ze znění článku 81 a čl. 130 odst. 1 jednacího řádu vyplývá, že námitka nepřípustnosti vznesená žalovaným musí být předložena samostatným podáním ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby. Podle článku 60 téhož jednacího řádu se tato lhůta prodlužuje o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti [usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170323">23. března 2017</DATE>, <NAME.CASE>Gollnisch v. Parlement</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑624/16</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:243">EU:T:2017:243</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Mimoto Tribunál rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20110914">14. září 2011</DATE> o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="289" PAGE.FIRST="9" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, C 289, s. 9</REF.DOC.OJ>) zavedl způsob podávání a doručování procesních písemností elektronickou cestou. Podle čl. 7 druhého pododstavce první věty tohoto rozhodnutí je procesní písemnost doručena v okamžiku, kdy příjemce požádá o přístup k této písemnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla zpráva zaslána EUIPO prostřednictvím aplikace e-Curia dne <DATE ISO="20170124">24. ledna 2017</DATE> a tato instituce požádala o přístup k žalobě dne <DATE ISO="20170126">26. ledna 2017</DATE>, lhůta k předložení námitky nepřípustnosti uplynula dne <DATE ISO="20170405">5. dubna 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že námitka nepřípustnosti byla doručena kanceláři Tribunálu samostatným podáním dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE>, byla námitka nepřípustnosti EUIPO předložena ve stanovené lhůtě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Tento závěr nemůže být zpochybněn argumentem žalobce, podle něhož se lhůta z důvodu vzdálenosti v projednávané věci neuplatní z důvodu, že zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se čl. 73 odst. 3 jednacího řádu, který stanoví, že uvedená lhůta se nepoužije, pokud podání originálu písemnosti předcházelo jeho zaslání kanceláři Tribunálu telefaxem, použil obdobně na podání písemnosti prostřednictvím aplikace e-Curia. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce se jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti, stanovená článkem 60 jednacího řádu, uplatní nezávisle na způsobu podání procesních písemností (v papírové verzi nebo prostřednictvím aplikace e-Curia) na všechny procesní lhůty stanovené smlouvami, statutem Soudního dvora Evropské unie a jednacím řádem. Vzhledem k tomu, že v jednacím řádě není ohledně podání písemnosti prostřednictvím aplikace e-Curia stanoveno jinak, je nutné konstatovat, že se jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti, stanovená v článku 60 jednacího řádu, uplatní na podání námitky nepřípustnosti prostřednictvím aplikace e-Curia (v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170323">23. března 2017</DATE>, <NAME.CASE>Gollnisch v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑624/16</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:243">EU:T:2017:243</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Nakonec je třeba tvrzení žalobce, podle něhož nebylo podání námitky nepřípustnosti vznesené EUIPO uskutečněno v souladu s článkem 5 rozhodnutí Tribunálu ze dne <DATE ISO="20110914">14. září 2011</DATE> o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia, odmítnout jako neopodstatněné. Z titulní strany námitky nepřípustnosti, která byla doručena účastníkům řízení, totiž jasně vyplývá, že podání bylo potvrzeno prostřednictvím aplikace e-Curia zaměstnankyní EUIPO, A. Söder, dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE>. Co se týče tvrzení žalobce, podle něhož <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>z přezkumu spisu provedeného [zástupcem žalobce] dne 26. [dubna] 2017 nevyplývá, že při podání dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE> bylo použito přihlašovací jméno a heslo paní [A. Söder]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, je třeba konstatovat, že je pro zástupce jedné strany technicky nemožné, aby sám ověřil, zda a kdy zástupce druhé strany použil své přihlašovací jméno nebo své heslo softwarové aplikace e-Curia.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Námitku nepřípustnosti žalobce je tedy nutné zamítnout.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti důkazních návrhů předložených EUIPO dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> na základě čl. 85 odst. 3 jednacího řádu</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Žalobce se dovolává nepřípustnosti nových důkazních návrhů, které EUIPO předložil dopisem ze dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE> na podporu své námitky nepřípustnosti. Jedná se o dopis, který byl předán EUIPO vedlejší účastnicí dne <DATE ISO="20170511">11. května 2017</DATE> a který obsahoval výpis z Gemeinsames Registerportal der Länder (společný rejstříkový portál německých spolkových zemí), který nabízí za úplatu přístup k veškerým obchodním rejstříkům všech německých spolkových zemí. Podle EUIPO má být tímto výpisem prokázáno na jedné straně, že žalobce je oprávněn k samostatnému zastupování advokátní kanceláře [Z.] a že je oprávněn uskutečňovat právní jednání sám se sebou, a na druhé straně, že advokát, kterému žalobce udělil plnou moc v rámci řízení před Tribunálem, a sice pan S., není partnerem výše uvedené kanceláře. Je tedy zjevné, že mezi kanceláří žalobce a panem S. existuje pracovní smlouva, a tudíž pracovní poměr.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Podle žalobce EUIPO mohl a měl nahlédnout do tohoto rejstříku, aby jej mohl předložit jako důkaz při podání námitky nepřípustnosti, neboť na jedné straně předložený výpis existuje od roku 2013 a na druhé straně EUIPO několikrát ve své námitce nepřípustnosti uvedl, že předmětná advokátní kancelář je partnerskou společností.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že podle čl. 85 odst. 1 a 3 jednacího řádu se důkazy a důkazní návrhy předkládají v rámci první výměny spisů, přičemž hlavní účastníci řízení mohou výjimečně předložit nebo navrhnout další důkazy před ukončením ústní části řízení za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>V projednávané věci je třeba konstatovat, že EUIPO předložil výpis uvedený v bodě 43 výše dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE>, tj. téměř dva měsíce po podání námitky nepřípustnosti ze dne <DATE ISO="20170331">31. března 2017</DATE>. Nicméně toto opožděné předložení ze strany EUIPO bylo zapříčiněno tím, že zaprvé dopis obsahující tento výpis mu byl předán vedlejší účastnicí až dne <DATE ISO="20170511">11. května 2017</DATE>, zadruhé EUIPO neměl přístup ke společnému portálu rejstříků německých spolkových zemí a zatřetí získání takového přístupu za úplatu není s ohledem na činnosti EUIPO odůvodněné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Opožděné předložení nového důkazu je tedy odůvodněné, a tudíž přípustné. V každém případě je třeba připomenout, že otázka zastoupení žalobce je nepominutelnou podmínkou řízení (v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130905">5. září 2013</DATE>, <NAME.CASE>ClientEarth v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑573/11 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:564">EU:C:2013:564</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a může být z tohoto důvodu a na základě článku 129 jednacího řádu zkoumána Tribunálem kdykoliv i bez návrhu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti žaloby</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>EUIPO prostřednictvím své námitky nepřípustnosti v podstatě tvrdí, že žalobce není řádně zastoupen advokátem ve smyslu čl. 51 odst. 1 jednacího řádu ve spojení s čl. 19 třetím pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie a že žaloba nesplňuje požadavky čl. 73 odst. 1 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>EUIPO uplatňuje na podporu své námitky nepřípustnosti dvě námitky vycházející zaprvé ze skutečnosti, že žalobce tím, že udělil advokátní kanceláři [Z.], jejímž je partnerem, všeobecnou plnou moc, zmocnil tak nutně sám sebe, a zadruhé ze skutečnosti, že zástupce, který podepsal a podal žalobu, pan S., byl zaměstnancem uvedené advokátní kanceláře a nemůže splnit požadavek nezávislosti, který vyplývá ze statutu Soudního dvora Evropské unie a jednacího řádu, neboť ve skutečnosti je závislý na žalobci, který má jakožto partner a vlastník této kanceláře nad ním řídící pravomoc.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Žalobce argumentaci EUIPO odmítá. Podle žalobce nejsou v projednávané věci naplněny ani podmínky existence <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>zastupování sám sebe<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> z jeho strany, ani podmínky neexistence nezávislosti jeho zástupce.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že podle čl. 19 třetího a čtvrtého pododstavce a čl. 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, který se použije na řízení před Tribunálem podle čl. 53 prvního pododstavce tohoto statutu, jakož i podle čl. 73 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu musí být jiní účastníci řízení než členské státy a orgány Evropské unie, Kontrolní úřad Evropského sdružení volného obchodu nebo státy, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), zastoupeni advokátem, který je oprávněn k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP. Kromě toho musí žaloba obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce a postavení podepsaného. Konečně, originál každého podání musí být podepsán zmocněncem nebo advokátem účastníka řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury z výše uvedených ustanovení a především z použití pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>zastoupeni<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> obsaženého v článku 19 třetím pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že pro účely podání žaloby u Tribunálu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>účastník řízení<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> ve smyslu tohoto článku, bez ohledu na své postavení, nemůže sám podat žalobu, ale musí využít služeb třetí osoby, která musí být oprávněna k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo státu, který je stranou dohody o EHP (viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160720">20. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>PITEE v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑674/15</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:444">EU:T:2016:444</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0008">8</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že koncepce úlohy advokáta v unijním právním řádu, která vychází z právních tradic společných členským státům a na níž je založen článek 19 statutu Soudního dvora Evropské unie, je koncepcí, podle níž je advokát považován za spolupracovníka v justiční oblasti, jenž je povolán k tomu, aby zcela nezávisle a ve vyšším zájmu spravedlnosti poskytl právní pomoc, kterou klient potřebuje (viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160916">16. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Salavrakos v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑396/16</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:588">EU:T:2016:588</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Tato pomoc je pomoc poskytovaná advokátem, který je ve vztahu k osobě, která využívá této pomoci, třetí osobou z hlediska struktury, hierarchie a funkce (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070917">17. září 2007</DATE>, <NAME.CASE>Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑125/03 a T‑253/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2007:287">EU:T:2007:287</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0168">168</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Tento výklad požadavku nezávislosti advokáta je relevantní v rámci zastoupení před unijními soudy [v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111109">9. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Glaxo Group v. OHIM – Farmodiética (ADVANCE)</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑243/11</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2011:649">EU:T:2011:649</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Jak již bylo rozhodnuto, požadavek nezávislosti advokáta tak implikuje neexistenci jakéhokoliv zaměstnaneckého poměru mezi tímto advokátem a jeho klientem. Pojem nezávislosti advokáta je totiž vymezen nejen pozitivně, a sice odkazem na profesní disciplínu, ale i negativně, a sice neexistencí zaměstnaneckého poměru (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120906">6. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑422/11 P a C‑423/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:553">EU:C:2012:553</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Tato úvaha má stejnou platnost v situaci, kdy je advokát zaměstnán entitou, která je spojena s účastníkem řízení, jehož zastupuje (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120906">6. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑422/11 P a C‑423/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:553">EU:C:2012:553</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), nebo v situaci, kdy je advokát spojen s žalobcem na základě občanskoprávní smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Rovněž bylo rozhodnuto, že advokát jednoho účastníka řízení ve smyslu čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie nesmí mít osobní vazbu k dotčené věci nebo být závislý na svém klientovi takovým způsobem, že by hrozilo, že nebude schopen plnit svou zásadní roli osoby napomáhající výkonu spravedlnosti nejvhodnějším způsobem. Tribunál konkrétně dospěl k závěru, že hospodářské nebo strukturální vazby, které má zástupce se svým klientem, nesmějí mít za následek záměnu zájmů klienta s osobními zájmy jeho zástupce (usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>ClientEarth v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑452/10</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2011:420">EU:T:2011:420</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Požadavek stanovený unijním právem neprivilegovaným účastníkům, aby byli zastoupeni před Tribunálem třetí nezávislou osobou, tedy nelze považovat za požadavek zaměřený výlučně na vyloučení zastoupení zaměstnanci mandanta nebo osobami, které jsou na mandantovi hospodářsky závislé (v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130905">5. září 2013</DATE>, <NAME.CASE>ClientEarth v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑573/11 P</NO.CASE>,<?PAGE NO="8"?> nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:564">EU:C:2013:564</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Jedná se o obecnější požadavek, jehož dodržení musí být zkoumáno případ od případu (usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171120">20. listopadu 2017</DATE>, <NAME.CASE>BikeWorld v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑702/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:834">EU:T:2017:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Námitku nepřípustnosti vznesenou EUIPO je třeba přezkoumat ve světle těchto zásad.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Zaprvé je nutné k první námitce vznesené EUIPO týkající se údajného <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>zastupování sám sebe<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> konstatovat, že zástupce, který podepsal a podal prostřednictvím aplikace e-Curia návrh na zahájení řízení je pan S., a nikoliv žalobce. Z toho plyne, že první důvod nepřípustnosti uplatněný EUIPO musí být zamítnut jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Toto konstatování nemůže být zpochybněno argumentem EUIPO, podle něhož žalobce udělil advokátní kanceláři [Z.], kterou jako jeden ze dvou partnerů založil, plnou moc k obecnému zastupování, což je ve skutečnosti zmocnění k zastupování sám sebe. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že čl. 51 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že advokát zastupující účastníka řízení, který je právnickou osobou soukromého práva, je povinen v soudní kanceláři uložit procesní plnou moc udělenou tímto účastníkem řízení. Tento požadavek se přitom neuplatní v případě, kdy je žalobcem fyzická osoba, jako je tomu v projednávané věci. Skutečnost, že žalobce udělil plnou moc advokátní kanceláři [Z.], nemá žádný vliv na posouzení údajného zastupování sám sebe.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o druhou námitku uplatněnou EUIPO týkající se otázky, zda pan S. může poskytnout žalobci právní pomoc <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>zcela nezávisle<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, je nutné zkoumat, zda jsou vazby pana S., které má s žalobcem, slučitelné s požadavky na zastupování neprivilegovaných účastníků řízení před unijními soudy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>V tomto ohledu je nesporné, že žalobce je jedním ze zakladatelů advokátní kanceláře [Z.] a jedním ze dvou jediných partnerů této kanceláře. Mimoto ze spisu a zejména z hlavičkového papíru používaného pro podání žaloby, jakož i z internetové stránky kanceláře vyplývá, že pan S. není partnerem advokátní kanceláře [Z.]. Ze spisu rovněž vyplývá, že advokátní kancelář [Z.] je společností zapsanou a z právního hlediska odlišnou od žalobce, i když je žalobce oprávněn ji zastupovat (viz důkaz předložený EUIPO dne <DATE ISO="20170523">23. května 2017</DATE>, body 43 až 47 výše). Mimoto bylo prokázáno, že žalobce udělil advokátní kanceláři [Z.] procesní plnou moc a že pan S. jedná na účet této kanceláře.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>I za předpokladu, že žalobce není jediným partnerem advokátní kanceláře [Z.] a že, jak uvádí žalobce ve svém písemném vyjádření k námitce nepřípustnosti, vzhledem k tomu, že rozhodnutí uvedené kanceláře jsou přijímána jednomyslně, žalobce nemůže <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>sám zaměstnat, propustit ani povýšit<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> jednoho z pracovníků uvedené kanceláře, nemění to nic na tom, že právě z důvodu, že rozhodnutí jsou přijímána oběma partnery jednomyslně, vykonává žalobce skutečnou kontrolu nad všemi rozhodnutími advokátní kanceláře, včetně rozhodnutí týkajících se pracovníků uvedené kanceláře, ke kterým náleží pan S. Pan S. tedy, byť je zapsán v advokátní komoře a podléhá profesním pravidlům pro výkon povolání advokáta s tímto zápisem spojeným, nepožívá ve vztahu k žalobci téhož stupně nezávislosti jako advokát vykonávající své činnosti v jiné kanceláři než v kanceláři, jejímž klientem je její partner. Za těchto okolností je pro pana S. obtížnější čelit případným střetům mezi profesními povinnostmi, kterým podléhá, a cíli sledovanými jeho klientem [obdobně rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100914">14. září 2010</DATE>, <NAME.CASE>Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑550/07 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:512">EU:C:2010:512</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Mimoto vztah pana S. s advokátní kanceláří [Z.] může navzdory skutečnosti, že se z právního hlediska od žalobce liší, ovlivnit nezávislost pana S., neboť zájmy advokátní kanceláře [Z.] se široce překrývají se zájmy žalobce. Existuje tedy riziko, že profesní názor pana S. bude alespoň částečně ovlivněn jeho pracovním prostředím (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120906">6. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑422/11 P a C‑423/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:553">EU:C:2012:553</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161114">14. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Dimos Athinaion v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑360/16</NO.CASE>, nezveřejné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:694">EU:T:2016:694</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0010">10</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Tato profesní vazba, kterou měl pan S. s žalobcem v okamžiku podání žaloby je tudíž takové povahy, že hrozí, že pan S. nebude schopen plnit svou základní úlohu osoby napomáhající výkonu spravedlnosti nejvhodnějším způsobem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Tento závěr není argumenty žalobce vyvrácen.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Žalobce zaprvé tvrdí, že zásah do nezávislosti pana S. není možný, neboť takový zásah je v rozporu s německými vnitrostátními pravidly Bundesrechtsanwaltsordnung (spolkový advokátní řád) ze dne <DATE ISO="19590801">1. srpna 1959</DATE> (BGBl. 1959 I, s. 565) a Berufsordnung für Rechtsanwälte (etický kodex advokátů). V této souvislosti je třeba uvést, že i když koncepce úlohy advokáta v unijním právním řádu vychází z právních tradic společných členským státům, je tato koncepce v rámci sporů před unijními soudy uplatňována objektivně, a tedy nutně nezávisle na vnitrostátních právních řádech. Ustanovení týkající se zastoupení neprivilegovaných účastníků řízení před unijními soudy musí být tedy vykládána v mezích možností autonomně bez odkazu na vnitrostátní právo (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120906">6. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑422/11 P a C‑423/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:553">EU:C:2012:553</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161114">14. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Dimos Athinaion v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑360/16</NO.CASE>, nezveřejné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:694">EU:T:2016:694</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Jak přitom vyplývá z bodů 53 až 56 výše, pojem nezávislost advokáta je v právu Evropské unie definován nejen pozitivně na základě členství v advokátní komoře nebo vázanosti profesními a etickými pravidly, ale také negativně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Zadruhé žalobce tvrdí, že jeho podnikatelská činnost jakožto fyzické osoby, která je majitelem zpochybněné ochranné známky, se jasně liší od činnosti právnické osoby a zejména advokátní kanceláře [Z.], která není stranou sporu. I když ovšem platí, že právnická osoba je ve vztahu ke svým společníkům z právního hlediska nezávislá, v projednávané věci se přitom jeví jako obtížné stanovit formálně hranici mezi jednáním právnické osoby a jednáním fyzické osoby. Je totiž zjevné, že činnosti právnické osoby slouží zájmům a činnostem společníka jakožto fyzické osoby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Zatřetí žalobce konstatuje, že nezávislost advokáta vyžadovaná judikaturou není kritériem výslovně stanoveným článkem 19 statutu Soudního dvora Evropské unie a nevyplývá ani z článku 51 jednacího řádu, a že nepřípustnost žaloby je tedy v rozporu se zásadou právní jistoty, neboť tato zásada vyžaduje, aby právní norma, která ukládá jednotlivcům povinnosti, byla jasná a přesná a aby její použití bylo pro dotyčné osoby předvídatelné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba poznamenat, že obecná zásada právní jistoty zajisté vyžaduje, aby právní úprava byla jasná a přesná, tak aby procesní subjekty mohly jednoznačně rozpoznat svá práva a povinnosti a postupovat podle toho. Nicméně pro účely určení, zda byly splněny požadavky vyplývající z této zásady, je třeba zohlednit veškeré relevantní skutečnosti vyplývající ze znění, účelu a systematiky této právní úpravy, v případě potřeby pomocí výkladu, který k ní podaly soudy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Především je třeba konstatovat, že výraz <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>[j]iní účastníci řízení musí být zastoupeni advokátem<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, obsažený v čl. 19 třetím pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, tudíž vylučuje, aby účastníkem řízení a jeho zástupcem mohla být jedna a tatáž osoba (v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150903">3. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Lambauer v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑52/15 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:549">EU:C:2015:549</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161116">16. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>García Ruiz v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑628/16</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:669">EU:T:2016:669</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0008">8</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Dále pojetí úlohy advokáta v unijním právním řádu a zejména požadavek nezávislosti, jehož dodržení musí být zkoumáno případ od případu (viz bod 57 výše), vychází z právních tradic společných členským státům (viz bod 53 výše). Nakonec z ustálené judikatury unijních soudů vyplývá, že právní pomoc poskytovaná <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>zcela nezávisle<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> je pomoc poskytovaná advokátem, jenž je ve vztahu k osobě, která využívá této pomoci, třetí osobou z hlediska struktury, hierarchie a funkce (viz bod 53 výše). Skutečnost, že požadavek nezávislosti není výslovně stanoven statutem Soudního dvora Evropské unie nebo procesním řádem, nemůže tedy narušit zásadu právní jistoty.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k tomu, že návrh na zahájení řízení nebyl podepsán nezávislým advokátem, nebyla projednávaná žaloba podána v souladu s čl. 19 třetím a čtvrtým pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 51 odst. 1 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>V důsledku toho musí být žaloba odmítnuta jako nepřípustná, aniž by bylo nutné nařídit organizační procesní opatření požadované žalobcem.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K návrhu na záměnu účastníka řízení</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>EUIPO a vedlejší účastnice namítají nepřípustnost návrhu na záměnu žalobce za navrhovatelku záměny účastníků řízení, která se podle žalobce stala majitelkou přihlášky zpochybněné ochranné známky, a tedy právním nástupcem. Podle EUIPO a vedlejší účastnice není navrhovatelka záměny účastníků řízení zastoupena v souladu s čl. 175 odst. 3 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>Podle čl. 176 odst. 3 jednacího řádu se o návrhu na záměnu účastníka řízení rozhodne usnesením předsedy s odůvodněním nebo v rozhodnutí, jímž se končí řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Podle článku 174 jednacího řádu platí, že bylo-li právo k duševnímu vlastnictví, kterého se spor týká, převedeno účastníkem řízení před odvolacím senátem EUIPO třetí osobě, může právní nástupce navrhnout, že do řízení před Tribunálem vstoupí na místo původního účastníka řízení. V článku 176 odst. 5 jednacího řádu je uvedeno, že je-li návrhu na záměnu účastníka řízení vyhověno, musí právní nástupce přijmout stav řízení, jaký je tu v době záměny. Právní nástupce je vázán podáními účastníka řízení, na jehož místo vstupuje. Mimoto z článků 17 a 24 nařízení č. 207/2009 (nyní články 20 a 28 nařízení 2017/1001) vyplývá, že po zápisu převodu přihlášky ochranné známky Evropské unie do rejstříku EUIPO může právní nástupce uplatňovat práva vyplývající z této přihlášky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Nakonec podle čl. 175 odst. 3 jednacího řádu musí být navrhovatelka záměny účastníků řízení zastoupena v souladu s ustanoveními článku 19 statutu Soudního dvora Evropské unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>Zaprvé je třeba konstatovat, že není důvodné rozhodnout o návrhu na záměnu účastníka řízení, neboť Tribunál měl za to, že z důvodů uvedených v bodech 59 až 73 výše je žaloba nepřípustná. V takové věci, jako je projednávaná věc, kdy je navrhovatel záměny účastníků řízení úzce spjatý s žalobcem, totiž návrh na záměnu účastníka řízení pozbývá relevance, jestliže žaloba byla odmítnuta jako nepřípustná z důvodu vady v zastoupení žalobce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>Zadruhé a v každém případě je třeba uvést, že návrh na záměnu účastníka řízení nemůže být s ohledem na okolnosti projednávané věci považován za přípustný. Konkrétněji, pan S. informoval Tribunál o převodu dotčené přihlášky k zápisu žalobce na navrhovatelku záměny účastníků řízení a navrhl jakožto zástupce této navrhovatelky, aby tato navrhovatelka vstoupila do tohoto řízení na místo žalobce. Pan S. jako důkaz o převodu přihlášky zpochybněné ochranné známky na navrhovatelku záměny účastníků řízení připojil zejména oznámení EUIPO ze dne <DATE ISO="20170301">1. března 2017</DATE>, jakož i výpis z rejstříku EUIPO. Pan S. rovněž předložil kopii plné moci udělené advokátní kanceláři [Z.] navrhovatelkou záměny účastníků řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>Jak bylo připomenuto v bodě 77 výše, podmínky zastoupení podle ustanovení článku 19 statutu Soudního dvora Evropské unie se přitom uplatní také v rámci návrhu na záměnu účastníka řízení. V této souvislosti je třeba konstatovat, že advokát, který podepsal návrh na záměnu účastníka řízení, pan S., není ve vztahu k navrhovatelce záměny účastníků řízení nezávislým advokátem ve smyslu článku 19 statutu Soudního dvora Evropské unie, neboť jednatelem této navrhovatelky a osobou, která podepsala plnou moc uvedenou v bodě 79 výše je žalobce, který je jedním ze dvou jediných partnerů kanceláře [Z.], ve které pan S. vykonával v okamžiku podání návrhu na záměnu účastníka řízení povolání advokáta (v této souvislosti viz body 63 až 65 výše).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Za těchto podmínek není důvodné rozhodnout o návrhu na záměnu účastníka řízení předloženém navrhovatelkou záměny účastníků řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82</NO.P><TXT>Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že EUIPO a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83</NO.P><TXT>Podle čl. 176 odst. 4 jednacího řádu se v případě zamítnutí návrhu na záměnu účastníka řízení rozhodne o nákladech řízení souvisejících s uvedeným návrhem, včetně nákladů řízení vynaložených navrhovatelem, podle článků 134 a 135. Vzhledem k tomu, že návrh na záměnu účastníka řízení byl odmítnut a nebyla požadována náhrada nákladů řízení souvisejících s návrhem na záměnu účastníka řízení, je třeba rozhodnout na jedné straně, že navrhovatelka záměny účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení, a na druhé straně, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení související s uvedeným návrhem na záměnu účastníka řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>TRIBUNÁL (čtvrtý senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Žaloba se odmítá jako nepřípustná.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Není důvodné rozhodnout o návrhu na záměnu účastníka.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">PJ se ukládá náhrada nákladů řízení.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">4)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">[Y]-GmbH a každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na záměnu účastníka řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.ORDER><SIGNATURE.CASE><P>V Lucemburku dne <DATE ISO="20180530">30. května 2018</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Vedoucí soudní kanceláře</P><P>E. Coulon</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Předseda</P><P>H. Kanninen</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></ORDER>