02014R0481 — CS — 07.05.2019 — 001.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 481/2014

ze dne 4. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce

(Úř. věst. L 138 13.5.2014, s. 45)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/693 ze dne 7. února 2019,

  L 118

1

6.5.2019




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 481/2014

ze dne 4. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce



Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená články 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo na jejich základě, toto nařízení stanoví zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce, pokud jde o tyto kategorie výdajů:

a) náklady na zaměstnance;

b) kancelářské a administrativní výdaje;

c) náklady na cestování a ubytování;

d) náklady na externí odborné poradenství a služby a

e) výdaje na vybavení.

2.  Zúčastněné členské státy se v rámci monitorovacího výboru programu spolupráce mohou dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v odstavci 1 nejsou způsobilé v rámci jedné nebo více prioritních os.

Článek 2

Obecná ustanovení

1.  Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení vynaložené příjemcem nebo z jeho pověření se vztahují na náklady spojené se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

2.  Způsobilé nejsou tyto náklady:

a) pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b) náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c) náklady související s kolísáním směnných kurzů.

Článek 3

Náklady na zaměstnance

1.  Výdaje na náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané příjemcem jedním z těchto způsobů:

a) na plný úvazek;

b) na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c) na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc, nebo

d) na hodinovém základě.

2.  Výdaje na náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a) vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b) jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ( 1 ), pokud:

i) jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo zákonem,

ii) jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi a/nebo organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, a

iii) nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o písmeno a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro příjemce na základě jiné smlouvy než pracovní smlouvy/dohody lze pohlížet jako na vyplácení platu a takovou smlouvu lze považovat za doklad o zaměstnání.

▼M1

3.  Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

i) v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 (podle dokladu o zaměstnání a výplatních pásek), nebo

ii) formou standardní stupnice jednotkových nákladů v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b), čl. 68a odst. 2, odst. 3. prvním pododstavcem a odst. 4 uvedeného nařízení, nebo

iii) formou jednorázových částek v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. c), nebo

iv) formou paušálního financování v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. d) a čl. 68a odst. 1 uvedeného nařízení.

▼B

4.  Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se vypočítají buď jako:

▼M1

a) pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s čl. 68a odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo

▼B

b) pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

▼M1 —————

▼M1

6.  U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) se úhrada nákladů na zaměstnance vypočítá na základě jednotné hodinové sazby, která se stanoví buď:

i) podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a průměrné měsíční pracovní doby vyjádřené v hodinách s přihlédnutím k pracovní době stanovené v dokladu o zaměstnání a rovněž stanovené právními předpisy nebo dohodami mezi sociálními partnery na příslušné úrovni, nebo

ii) podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720  hodin.

Hodinová sazba se vynásobí počtem hodin skutečně odpracovaných na operaci.

▼B

7.  Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby.

Článek 4

Kancelářské a administrativní výdaje

Kancelářské a administrativní výdaje jsou omezeny na tyto prvky:

a) nájem kancelářských prostorů;

b) pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c) veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d) kancelářské potřeby;

e) všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f) archivy;

g) údržba, úklid a opravy;

h) bezpečnost;

i) systémy informačních technologií;

j) komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k) bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l) poplatky za nadnárodní finanční transakce.

Článek 5

Náklady na cestování a ubytování

1.  Výdaje na náklady na cestování a ubytování jsou omezeny na tyto prvky:

a) náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b) náklady na jídlo;

c) náklady na ubytování;

d) náklady na víza;

e) denní příspěvky.

2.  Žádné prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až d), na něž se vztahuje denní příspěvek, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku.

3.  Výdaje na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 6.

4.  Přímá platba výdajů podle tohoto článku prostřednictvím zaměstnance příjemce musí být doložena dokladem prokazujícím, že příjemce uhradil výdaje zaměstnanci.

5.  U operací, které se týkají technické pomoci nebo propagačních činností a budování kapacit, jsou výdaje vzniklé mimo unijní část programové oblasti způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) č. 1299/2013.

6.  Řídící orgán může uznat náklady na ubytování a jídlo poskytnuté v zařízeních nacházejících se mimo unijní část programové oblasti za způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013. To platí také pro místní náklady na cestování v místě události nebo akce mimo unijní část programové oblasti.

7.  U zaměstnanců příjemců nacházejících se mimo unijní část programové oblasti může řídící orgán uznat náklady uvedené v odstavci 1, včetně nákladů na cestování do a z místa události nebo akce uvnitř unijní části programové oblasti nebo mimo ni, za způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013.

8.  U zaměstnanců příjemců nacházejících se uvnitř unijní části programové oblasti jsou náklady uvedené v odstavci 1, včetně nákladů na cestování do a z místa události nebo akce uvnitř unijní části programové oblasti nebo mimo ni, způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 6

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Výdaje na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace:

a) studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b) odborná příprava;

c) překlady;

d) vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e) podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f) finanční řízení;

g) služby související s pořádáním a prováděním událostí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h) účast na událostech (např. registrační poplatky);

i) právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j) práva duševního vlastnictví;

k) ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013;

l) náklady na certifikaci a audit výdajů na úrovni programu podle článků 126 a 127 nařízení (EU) č. 1303/2013;

m) poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

n) cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb;

o) jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 7

Výdaje na vybavení

1.  Výdaje na financování koupě, pronájmu nebo leasingu vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou výdajů, na které se vztahuje článek 4, jsou omezeny na:

a) kancelářské vybavení;

b) hardware a software informačních technologií;

c) nábytek a vybavení;

d) laboratorní vybavení;

e) stroje a přístroje;

f) nástroje nebo zařízení;

g) vozidla;

h) jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.  Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a) nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z evropských strukturálních a investičních fondů;

b) jeho cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c) má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).