EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 718 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 718 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÉ POZNÁMKY
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce pro správu ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise pak Rada přijme doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
POZNÁMKY TÝKAJÍCÍ SE NÁRODNÍHO STŘEDNĚDOBÉHO FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍHO PLÁNU ITÁLIE
(5)Dne 15. října 2024 předložila Itálie Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Itálií.
Postup před předložením plánu
(6)Dne 21. června 2024 zaslala Komise Itálii v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii 5 . Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila 6 . Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Itálie stanoví, že na základě předpokladů Komise a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2031) o 1,5 % a během období, na něž se vztahuje plán (2025–2029), o 1,5 %.
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Itálii dne 21. června 2024
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr 2025–2029 |
Průměr 2025–2031 |
|
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
1,6 |
1,6 |
1,5 |
1,4 |
1,3 |
1,3 |
1,4 |
1,5 |
1,5 |
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Itálie a Komise od července do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Itálie plánuje, a související předpoklady (zejména makroekonomické předpoklady a elasticity), na plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, mimo jiné reformy a investice, jako jsou reformy v oblasti civilního soudnictví, veřejné správy, péče o děti, podnikatelského prostředí, daňové správy, správy veřejných výdajů a státních podniků, jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.
(8)V září 2024 Itálie v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací, které poskytla ve svém plánu, vedla konzultace se sociálními partnery, místními a regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.
(9)Národní rozpočtová rada Itálie (Parlamentní rozpočtový úřad) vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Dospěla k závěru, že prognózy hlavních makroekonomických proměnných se pohybují v přijatelných intervalech, i když některé z nich jsou na horní hranici, a celkový výhled závisí na úplném a včasném provedení plánu pro oživení a odolnost a na stabilní mezinárodní situaci.
(10)Parlament schválil plán dne 9. října po slyšení s několika zúčastněnými stranami, jak je obvyklé při schvalování rozpočtových plánovacích dokumentů parlamentem.
Další související postupy
(11)Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že v Itálii existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku 7 . Toto doporučení se vydává současně s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Itálii 8 . Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec pro správu ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.
(12)Dne 15. října 2024 předložila Itálie svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 9 .
(13)Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Itálie potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Především se Itálie potýká se zranitelnými místy souvisejícími s vysokým veřejným dluhem a slabým růstem produktivity v kontextu nestability trhu práce a určitých zbylých slabin ve finančním sektoru, které mají přeshraniční význam 10 .
(14)Dne 21. října 2024 vydala Rada Itálii v rámci evropského semestru řadu doporučení 11 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(15)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(16)Hospodářská aktivita v Itálii vzrostla v roce 2023 o 0,7 %, a to díky spotřebě a investicím, které byly podpořeny vládními pobídkami. K růstu přispěl i čistý vývoz, ale záporný cyklus zásob tento růst tlumil. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 0,7 %, a to vzhledem k tomu, že investice nadále rostou, zatímco soukromá spotřeba stagnuje. Čistý vývoz by měl tento růst díky klesajícímu dovozu podpořit, ale zásoby jej snižují. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 1,0 %, a to v důsledku spotřeby domácností, která je podporována růstem reálných mezd, zatímco celkové investice by měly vzrůst jen nepatrně, a to vzhledem k poklesu stavebních prací na renovaci bytů. V roce 2026 se očekává nárůst reálného HDP o 1,2 %, neboť kapitálové výdaje se zrychlí díky výdajům souvisejícím s plánem pro oživení a odolnost a snazším podmínkám financování. Po celé období prognózy (tj. 2024–2026) se očekává mírné snížení růstu potenciálního HDP Itálie z 1,3 % v roce 2024 na 0,9 % v roce 2026. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 7,7 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 výše 6,8 %, v roce 2025 výše 6,3 % a v roce 2026 výše 6,2 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží z 5,8 % v roce 2023 na 1,6 % v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne 1,9 % a v roce 2026 1,8 %.
(17)Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Itálie v roce 2023 činil 7,2 % HDP. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v roce 2024 dosáhne 3,8 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 3,4 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 2,9 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Itálie na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 134,8 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 136,6 % HDP. Navzdory primárním přebytkům by se měl poměr dluhu na konci roku 2025 dále zvýšit na 138,2 % HDP a na konci roku 2026 na 139,3 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podepřeny důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(18)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie se vztahuje na období 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.
(19)Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(20)V plánu se Itálie zavázala k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2029 ve výši 1,6 %. Dále se Itálie zavázala k provedení souboru reforem a investic za účelem prodloužení období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž má průměrný růst čistých výdajů podle plánu činit 1,5 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2031) odpovídá referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního HDP z 1,4 % v roce 2024 na 0,3 % v roce 2031. Kromě toho plán očekává, že tempo růstu deflátoru HDP zůstane v období korekce zhruba stabilní na úrovni 2 %.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(21)Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanových v plánu a základní předpoklady, veřejný dluh se podle plánu zvýší na 137,5 % HDP na konci roku 2027 (ze 135,8 % HDP v roce 2024) a poté se na konci období korekce (2031) sníží na 132,5 % HDP, jak je uvedeno v následující tabulce. Po korekci se předpokládá, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2041) bude míra zadlužení podle plánu postupně klesat a v roce 2041 dosáhne 113,7 %. Podle plánu tedy poměr veřejného dluhu k HDP bude do konce období korekce (2031) uveden na sestupnou dráhu. To se jeví jako věrohodné, neboť na základě předpokladů plánu se očekává, že dluh bude v průběhu deseti let po období korekce podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí klesat, a ze stochastických projekcí vyplývá, že pravděpodobnost snížení dluhu je dostatečně vysoká.
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Itálie
|
Prodloužení období korekce |
||||||||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2029 |
Průměr za období korekce 2025–2031 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
–1,9 |
1,3 |
1,6 |
1,9 |
1,7 |
1,5 |
1,1 |
1,2 |
1,6 |
1,5 |
|
Růst čistých výdajů
|
–1,9 |
–0,7 |
0,9 |
2,8 |
4,6 |
6,2 |
7,4 |
8,7 |
nepoužije se |
nepoužije se |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
1,4 |
1,3 |
1,1 |
1,0 |
0,9 |
0,7 |
0,5 |
0,3 |
1,1 |
0,8 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
1,9 |
2,1 |
2,0 |
1,8 |
2,0 |
2,0 |
2,1 |
2,2 |
2,0 |
2,0 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie a výpočty Komise.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Itálie
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
2041 |
|
|
Veřejný dluh
|
134,8 |
135,8 |
136,9 |
137,8 |
137,5 |
136,4 |
134,9 |
133,9 |
132,5 |
113,7 |
|
Saldo veřejných financí
|
–7,2 |
–3,8 |
–3,3 |
–2,8 |
–2,6 |
–2,3 |
–1,8 |
–1,7 |
–1,5 |
–1,9 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(22)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu se schodek veřejných financí sníží na 2,8 % HDP v roce 2026 a na 1,5 % HDP v roce 2031. Podle plánu tedy saldo veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek veřejných financí kromě toho v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041) nepřekročí 3 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Časový profil fiskální korekce
(23)Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, popsaný v plánu na rozdíl od lineární dráhy uváděné zpravidla podle čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, mírně předsouvá největší úsilí na počátek období. Konkrétně se předpokládá, že primární strukturální saldo se v letech 2025 a 2026 zlepší o 0,6 % a poté se bude každoročně zlepšovat o 0,5 % HDP až do roku 2031. V důsledku toho je fiskální korekce v průběhu prvních čtyř let plánu více než úměrná celkovému fiskálnímu úsilí. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Itálie
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
|
|
Primární strukturální saldo
|
–4,5 |
–0,5 |
0,0 |
0,6 |
1,1 |
1,6 |
2,2 |
2,7 |
3,2 |
|
Změna primárního strukturálního salda
|
nepoužije se |
4,0 |
0,6 |
0,6 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie.
Soulad plánu s postupem při nadměrném schodku
(24)Dráha čistých výdajů stanovená v plánu je v souladu s požadavky postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální úpravou stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).
Soulad plánu s ochranným opatřením pro odolnost schodku
(25)Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 s ohledem na ochranné opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP, se na Itálii vztahuje od roku 2027, neboť podle plánu od roku 2026 bude schodek nižší než 3 HDP. Od roku 2027 by roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,25 % HDP, jestliže strukturální schodek v předchozím roce zůstal nad 1,5 % HDP. Roční fiskální korekce vyplývající z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu přesahuje 0,25 % v každém z let 2027, 2028, 2029, 2030 a 2031. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu
(26)Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce nad úrovní 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 1 procentní bod, dokud neklesne pod 90 %, načež by se měl snižovat v průměru o 0,5 procentního bodu. Toto průměrné snížení se počítá za období 2027–2031, tj. počínaje rokem, ve kterém by byl podle plánu postup při nadměrném schodku zrušen, a činí 1,2 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.
Makroekonomické předpoklady plánu
(27)Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Itálii předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro devět proměnných, a to výchozí bod (tj. primární strukturální saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst reálného HDP, nominální implicitní úrokovou sazbu, fiskální multiplikátor, vnitřní dynamiku dluhu, jednorázová opatření, předpoklady příjmů (tj. předpokládané elasticity) a uzavření produkční mezery. Fiskální korekce navíc mírně předsouvá největší úsilí na počátek období. Posouzení rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu se samostatným posouzením jednotlivých rozdílů.
·Plán předpokládá příznivější výchozí fiskální pozici, za předpokladu rozpočtového schodku ve výši 3,8 % HDP pro rok 2024, zatímco referenční trajektorie předpokládá 4,4 % HDP. Z toho plyne výchozí primární strukturální saldo v projekcích analýzy udržitelnosti dluhu Itálie (–0,5 % oproti –1,1 % HDP v referenční trajektorii). To odráží novější fiskální údaje (s vyššími daňovými příjmy, než se očekávalo v předpokladech Komise v předchozích pokynech, a také aktualizované odhady výdajů). To je zhruba v souladu s prognózou Evropské komise z podzimu 2024. Tento rozdíl v předpokladech přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu mírně vyšší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se jeví jako řádně odůvodněný.
·Podle předpokladů Itálie bude průměrný růst potenciálního HDP v celém období korekce 2025–2031 mírně vyšší (o 0,1 procentního bodu) než podle referenční trajektorie (0,8 % oproti 0,7 %). To odráží aktualizaci makroekonomického výhledu a je to v souladu se společně dohodnutou metodikou. Tato aktualizace přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se jeví jako řádně odůvodněný.
·Plán předpokládá, že průměrný deflátor HDP bude v období 2025–2031 mírně nižší než podle předpokladů Komise, a to 2,0 % oproti 2,1 %. V roce 2024, na základě výsledných údajů do druhého čtvrtletí, plán počítá s deflátorem HDP ve výši 1,9 %, což je méně než 2,2 %, které předpokládá Evropská komise. V roce 2025 zůstává deflátor HDP o 0,3 procentního bodu vyšší než v předchozích pokynech, zatímco v období 2027–2029 klesá. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se jeví jako řádně odůvodněný.
·Plán předpokládá obezřetnější elasticitu příjmů na rozdíl od jednotné elasticity vůči potenciálnímu HDP, kterou předpokládá Komise. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se jeví jako řádně odůvodněný.
Zbývající rozdíly nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově lze říci, že všechny rozdíly v předpokladech v souhrnu vedou k průměrnému růstu čistých výdajů v plánu, který odpovídá referenční trajektorii. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
(28)Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů, jakož i diskrečního zvyšování příjmů. Plán zmiňuje zejména obezřetnější a účinnější řízení veřejných výdajů spolu s vyššími příjmy z boje proti daňovým únikům. Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Současně existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie v plánu, která vyplývají z možnosti, že skutečný růst reálného HDP bude nižší, než je uvedeno v italském plánu, a také z nedostatku informací o zamýšlené fiskální strategii (jak bylo posouzeno výše). Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 rovněž upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 12 .
Soubor reformních a investičních závazků v plánu, které mají podpořit prodloužení období fiskální korekce
(29)V plánu se Itálie zavazuje k 24 reformám a investicím s cílem zlepšit potenciální růst a fiskální udržitelnost, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let. Tento soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, se skládá z několika závazků plynoucích z plánu pro oživení a odolnost a z některých nových reforem a investic. To zahrnuje následující opatření:
·Reformy a investice v oblasti civilního soudnictví: Opatření souvisí s reformou M1C1 1.4 (civilní soudnictví), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 2. čtvrtletí 2026. Plán obsahuje další závazky, které jsou celkově zaměřeny na i) zajištění provádění reformy insolvenčního řízení, mimo jiné prostřednictvím pokračující podpory soudů v insolvenčních věcech a systematického shromažďování údajů; ii) zvýšení efektivity občanskoprávních soudů snížením jejich počtu nevyřízených případů a doby potřebné k jejich vyřešení a iii) zlepšení účinnosti celého systému soudnictví. K provádění těchto zásahů je třeba zajistit odpovídající lidské zdroje v soudním systému. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2029.
·Reformy a investice v oblasti daňové správy: Opatření souvisí s reformou 1.12 (reforma daňové správy), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 2. čtvrtletí 2026. Plán obsahuje další závazky, které jsou celkově zaměřeny na další zvýšení příjmů plynoucích z: i) preventivní a donucovací činnosti pro dodržování daňových předpisů, včetně příjmů z dopisů o shodě a lépe přizpůsobených strategií pro dodržování předpisů; ii) cílenější opatření proti daňovým únikům založená na riziku, včetně opatření založených na širších interoperabilních souborech údajů o daních a technikách umělé inteligence. Očekávají se další legislativní opatření, která posílí boj proti daňovým únikům vyplývajícím z opomenutých přiznání zavedením silnějších pobídek pro daňové poplatníky a širším využíváním sledovatelných platebních prostředků. Další opatření jsou zaměřena na zvýšení jistoty ve vztahu mezi daňovými poplatníky a daňovou správou zkrácením průměrné doby vrácení DPH. Očekává se, že klíčové kroky související s výše uvedenými opatřeními v oblasti daňové správy budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2029.
·Reformy a investice v oblasti podnikatelského prostředí: Opatření jsou spojena s reformou 2 (každoroční zákony o hospodářské soutěži na roky 2021, 2022, 2023 a 2024), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 4. čtvrtletí 2025. Plán obsahuje další závazky, které jsou celkově zaměřeny na další zlepšení podnikatelského prostředí i) zvýšením veřejných výdajů na výzkum a vývoj; ii) racionalizací a zjednodušením pobídek pro podniky; iii) přijímáním každoročních zákonů o hospodářské soutěži s cílem liberalizovat a odstranit místa s nedostatečnou kapacitou a překážky vstupu na trh (a to i legislativní nebo regulační povahy) na základě odpovídajícího posouzení dopadu regulace; iv) přijetím rámcového zákona o malých a středních podnicích, prováděcích nástrojů a každoročních aktualizací. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2029.
·Reformy v oblasti veřejné správy: Opatření jsou spojena s reformou M1C1 1.9 (reforma zaměstnanosti ve veřejném sektoru a reforma za účelem zjednodušení), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 2. čtvrtletí 2026. Plán obsahuje další závazky zaměřené na: i) podporu vertikální a horizontální mobility a ii) motivační rámec založený na výkonnosti. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí roku 2028.
·Reformy a investice v oblasti péče o děti: opatření jsou spojena s investicí 1.1 (plán pro jesle a předškolní zařízení a služby předškolního vzdělávání a péče), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 2. čtvrtletí 2026. Opatření jsou zaměřena na: i) zvýšení ročních veřejných výdajů na pokrytí provozních nákladů stávajících a nových zařízení péče o děti, včetně těch, která vznikla v rámci plánu pro oživení a odolnost; ii) zlepšení dostupnosti míst péče o děti a iii) zvýšení dostupnosti péče o děti. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí roku 2027.
·Reformy a investice v oblasti veřejných výdajů: Opatření jsou spojena s reformou 1.13 (reforma rámce přezkumu výdajů), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 2. čtvrtletí 2026. Plán obsahuje další závazky zaměřené na i) posílení kapacity pro plánování, monitorování a hodnocení veřejných výdajů; ii) posílení pravomocí ministerstva hospodářství a financí provádět kontroly správy veřejných výdajů u všech subjektů, které dostávají veřejnou podporu, včetně orgánů na nižší než celostátní úrovni a státem vlastněných podniků, a iii) reformu rámce pro kontrolu veřejných výdajů ústředních orgánů veřejné správy, mimo jiné zvýšením finanční odpovědnosti správních orgánů. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 2. čtvrtletí 2029.
·Plán zahrnuje reformy, které jsou nové oproti plánu pro oživení a odolnost v oblasti daňové správy a v oblasti racionalizace státem vlastněných podniků. Konkrétně v daňové oblasti plán obsahuje závazky zaměřené na: i) zjednodušení daňového systému prostřednictvím přezkumu a zefektivnění daňových výdajů, a to i v oblasti dotací škodlivých pro životní prostředí; ii) strukturální snížení daňového zatížení rodin s nízkými a středními příjmy a podporu zaměstnanosti a iii) aktualizaci katastru nemovitostí zmapováním nemovitostí, které v něm v současnosti nejsou uvedeny, a aktualizací katastrálních hodnot budov, které získaly podporu v rámci veřejných programů pro energetickou účinnost a/nebo zásahů v oblasti renovace domů. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí roku 2028. V oblasti státem vlastněných podniků plán zahrnuje závazky zaměřené na racionalizaci a zvýšení efektivity státem vlastněných podniků v souladu s vnitrostátními právními předpisy (legislativní nařízení č. 175/2016) zajištěním a případným posílením provádění právního rámce. Očekává se, že příslušný klíčový krok bude dokončen do 4. čtvrtletí roku 2027.
(30)V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá z reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.
(31)Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Itálie zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 5 níže). Tyto závazky budou sledovány po celou dobu provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.
(32)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Itálie, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Plán Itálie uvádí očekávaný dopad některých reforem, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce (zejména zaměstnanost ve veřejném sektoru, podnikatelské prostředí a civilní soudnictví), na růst HDP. Makroekonomickým modelem použitým pro simulaci je model výzkumu a vývoje QUEST-III vyvinutý Evropskou komisí. Podle plánu začnou mít reformy platné pro prodloužení období korekce první dopady na hospodářství v roce 2028 a podle odhadů (v obezřetnostním scénáři) zvýší v roce 2031 úroveň HDP celkem o 0,5 %. Konkrétně se očekává, že reformy v oblasti zaměstnanosti ve veřejném sektoru zvýší úroveň HDP v roce 2031 o 0,2 %, reformy v oblasti civilního soudnictví zvýší úroveň HDP v roce 2031 o 0,2 % a reformy v oblasti podnikatelského prostředí zvýší úroveň HDP v roce 2031 o 0,1 %. Plán rovněž odhaduje, že dopad reforem a investic v plánu pro oživení a odolnost, které dosud nebyly provedeny, zvýší úroveň HDP v roce 2031 o 3,2 % (z toho 1,7 % v důsledku reforem a 1,5 % v důsledku investic). Celkově se při zohlednění reforem a investic v plánu pro oživení a odolnost, které dosud nebyly provedeny, a části reforem, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, odhaduje, že úroveň HDP do roku 2031 vzroste ve srovnání s výchozím stavem o 3,8 %. Plán rovněž uvádí analýzu citlivosti. V nepříznivém scénáři se dopad reforem, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na úroveň HDP sníží na 0,3 % (z 0,5 % v obezřetnostním scénáři). Celkově jsou odhady uvedené v plánu považovány za věrohodné.
(33)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Plán ilustruje vývoj poměru dluhu k HDP v několika scénářích založených na analýze udržitelnosti dluhu, ze které plán vychází (2025–2041): ve scénáři politiky, ze kterého plán vychází, a v alternativních scénářích, ve kterých je dopad vyššího růstu potenciálního a reálného HDP izolován („Plán + reformy“) a ve kterých je zachycen i dopad na veřejné příjmy („Plán + reformy + změna příjmů“). V prvním alternativním scénáři se vlivem reforem, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, zlepšují vyhlídky růstu HDP. Výsledkem je výraznější pokles poměru dluhu k HDP ve srovnání se scénářem politiky, ze kterého plán vychází, pozorovatelný počínaje rokem 2030. Poměr dluhu k HDP by se ještě více snížil a v roce 2041 by dosáhl úrovně 109,6 %. Zohlední-li se rovněž zlepšení primárního salda v návaznosti na zvýšení příjmů v důsledku vyššího růstu (tj. zohlední-li se zlepšení primárního salda uplatněním částečné elasticity příjmů na změněnou cyklickou pozici), míra zadlužení dále klesne na 102,5 % HDP. Celkově jsou odhady uvedené v plánu považovány za věrohodné. Lze provést další úvahy o dopadu reforem, které jsou podkladem pro prodloužení. Ačkoli v této fázi nejsou stanoveny konkrétní cíle pro budoucí přezkumy výdajů, lze očekávat, že proces přezkumu výdajů v důsledku zlepšení efektivity sníží tempo růstu a úroveň veřejných výdajů a přispěje k prorůstovějšímu složení rozpočtu tím, že umožní nové stanovení priorit výdajů ve prospěch položek příznivějších pro růst, což bude mít pozitivní dopad na fiskální udržitelnost. Očekává se, že opatření v oblasti daňové správy poskytnou více pobídek k růstu, sníží daňové zatížení práce a zajistí, aby byl daňový systém spravedlivý, účinný a progresivní, což bude mít pozitivní dopad na fiskální udržitelnost. Pokud jde o opatření v oblasti výběru daní, je sice stanoven konkrétní cíl pouze pro jedno opatření týkající se dodržování daňových předpisů (ve výši přibližně 0,1 % HDP), ale očekává se, že ostatní opatření dále zlepší dodržování daňových předpisů. Pokud jde o opatření v oblasti péče o děti, jejich cílem je zvýšit nabídku na trhu práce a podpořit veřejné příjmy a fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. A konečně, ačkoli konkrétní údaje zatím nejsou k dispozici, očekává se, že opatření týkající se státem vlastněných podniků bude mít v souladu se svou ambicí rovněž pozitivní dopad.
(34)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, řeší společné priority EU, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Očekává se, že všechny reformy a investice, které jsou podkladem pro prodloužení, přispějí k sociální a hospodářské odolnosti zejména: i) dalším zkrácením délky soudních řízení, snížením počtu nevyřízených soudních případů a dokončením procesu digitalizace; ii) posílením závazků v oblasti boje proti daňovým únikům prostřednictvím posilování opatření, která jsou již zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost; iii) zlepšením základních podmínek, v nichž podniky a investoři působí, prostřednictvím podpory rostoucí hospodářské soutěže a účinnosti veřejné správy, ale i snížením administrativní zátěže a překážek, které zhoršují přístup k úvěrům, podporou větší dynamiky podniků, jejich rozšiřování a vyšších investic; iv) posílením lidského kapitálu veřejné správy s cílem zvýšit produktivitu, kvalitu a množství poskytovaných veřejných služeb; v) zajištěním efektivnějších veřejných výdajů se zaměřením na prioritní oblasti, včetně výzkumu a vývoje a péče o děti. Kromě toho se očekává, že reformy a investice v oblasti veřejné správy přispějí ke zlepšení celkového podnikatelského prostředí prostřednictvím větší efektivity v řízení zaměstnanosti ve veřejné správě, zejména posílením vnitřního kariérního postupu, horizontální mobility a systému hodnocení výkonu.
(35)Cílem souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, je reagovat na příslušná 13 doporučení pro danou zemi vydaná v rámci evropského semestru, včetně doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Opatření v oblasti daňové správy mají zejména za cíl řešit fiskální strukturální doporučení pro danou zemi požadující po Itálii v období 2019–2024, aby daňový systém více podporoval růst, zejména zlepšením struktury veřejných příjmů a podporou růstu a fiskální udržitelnosti (viz také výše). Podobně se očekává, že opatření v oblasti řízení výdajů a racionalizace státem vlastněných podniků přispějí k prorůstovější skladbě rozpočtu s pozitivním dopadem na fiskální udržitelnost (viz také výše). Doporučeními pro danou zemi na období 2019–2024 v oblasti soudnictví se mají zabývat opatření v oblasti insolvence a také řada investic zaměřených na zvýšení účinnosti soudního systému. Opatření týkající se pracovní síly ve veřejné správě, která mají posílit kariérní postup, horizontální mobilitu a stálý systém hodnocení, mají za cíl řešit doporučení z roku 2019 a 2020 ohledně veřejné správy. Očekává se, že každoroční přijímání zákona o hospodářské soutěži sníží překážky hospodářské soutěže a zlepší podnikatelské prostředí, a zaměří se tak na plnění doporučení z roku 2019 a 2024 týkajících se hospodářské soutěže a podnikatelského prostředí. Opatření v oblasti péče o děti mají podpořit účast žen na trhu práce a přispět k řešení negativních demografických trendů v souladu s doporučeními pro danou zemi z let 2019 a 2024 týkajícími se zaměstnanosti a sociální politiky. Všechna výše uvedená doporučení jsou relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze.
(36)Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)
|
Průměrná úroveň za období 2021–2026 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
Průměr za dobu platnosti plánu |
|
2,9 |
3,1 |
2,9 |
3,3 |
3,3 |
3,2 |
3,2 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Itálie.
(37)V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.
(38)Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho je možné období korekce prodloužit ze čtyř na sedm let, jak se navrhuje v plánu.
Další reformní a investiční záměry v plánu, které reagují na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a řeší společné priority Unie
(39)Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 119 reforem a investic, z nichž 65 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost.
(40)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán soubor reforem a investic. K ekologické transformaci by měla přispět mimo jiné opatření týkající se udržitelného financování, včetně opatření ke snížení rozdílu v pojistné ochraně, zelených dluhopisů a řady opatření v rámci úkolu 2 a 7 plánu pro oživení a odolnost. Očekává se, že tato opatření budou reagovat na doporučení pro danou zemi v oblasti energetické infrastruktury, energetické účinnosti a udržitelné mobility, která byla Itálii vydána v letech 2022 a 2023. Digitální transformace vychází z cílů stanovených v rámci politického programu Digitální dekáda a očekává se, že k ní přispěje například národní strategie pro digitální kompetence nebo pokračování opatření plánu pro oživení a odolnost, včetně opatření týkajících se digitální infrastruktury, významných projektů společného evropského zájmu, opatření na posílení technologického transferu (prostřednictvím kompetenčních center a digitálních inovačních center) a digitalizace ústředních orgánů veřejné správy. Tato opatření rovněž přispějí k plnění doporučení pro danou zemi v oblasti veřejné správy, soudnictví a digitální konektivity, která byla Itálii vydána v období 2019–2024 a která jsou relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze.
(41)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje řadu opatření a investic, například posílení Assegno Unico Universale, další zvýšení nabídky jeslí a služeb předškolní péče o děti a posílení rodičovské dovolené. Vzdělávací systém bude rovněž těžit z opatření, jako je Agenda Sud, která má posílit základní dovednosti na jihu, a z pokračování úsilí v oblasti odborně zaměřeného vzdělávání, kde se provádí reforma odborných a technických institutů a národních a regionálních plánů pro dovednosti. Očekává se, že k posílení sociální a hospodářské odolnosti přispějí také opatření v oblasti vzdělávání dospělých, zejména pokud jde o souběžnou transformaci, a v oblasti trhu práce, například program GOL a opatření ke snížení územních rozdílů na trhu práce. Ta by podle očekávání měla rovněž těžit z reforem zaměřených na posílení kapitálových trhů, aby se podpořil přístup podniků k financování, a to zejména malých a středních podniků. Tato opatření by měla rovněž plnit doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019 až 2024, která se týkají fungování trhu práce, aktivních politik na trhu práce, dovedností a vzdělávání, jež jsou relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze, a rovněž doporučení pro danou zemi vydaná ve stejném období, která se týkají rovných příležitostí, sociálního začleňování, regionálního rozvoje a přístupu k financování. Plán zahrnuje mimo jiné také opatření k posílení zdravotnických zařízení (komunitní nemocnice) a zlepšení dostupnosti zdravotnických technologických zařízení v nemocnicích, která mají řešit doporučení pro zemi v oblasti zdravotní péče z roku 2020. Na druhou stranu plán neobsahuje konkrétní reformy důchodů, které by přispěly k plnění doporučení vydaných Itálii v roce 2019.
(42)Pokud jde o společnou prioritu energetické bezpečnosti, plán zahrnuje několik opatření a investic, mimo jiné například Tyrhénské spojení nebo snížení nákladů na připojení výroben biometanu k plynárenské soustavě, jakož i zvýšení zavádění výroby energie z obnovitelných zdrojů, čímž se sníží strategická závislost na dovozu fosilních paliv, nebo řadu opatření ke zvýšení energetické účinnosti v soukromých a veřejných budovách. Očekává se, že soubor opatření a investic obsažených v plánu celkově přispěje k plnění doporučení pro danou zemi v oblasti energetické bezpečnosti.
(43)Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán připomíná opatření, která jsou již obsažena v plánu pro oživení a odolnost a která se týkají investic do kybernetické bezpečnosti a digitalizace ministerstva obrany.
(44)Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Itálie. Plán stručně uvádí, že reformy a investice obsažené v plánu, které reagují na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a zabývají se společnými prioritami Unie, navazují na opatření přijatá v plánu pro oživení a odolnost a v programech soudržnosti.
(45)Plán podává přehled potřeb Itálie v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o spravedlivou digitální transformaci, plán odkazuje na cíle a úkoly digitální dekády a zmiňuje potřebu dalších investic k uspokojení potřeb v oblasti digitálních dovedností, včetně investic, které podporují zvyšování znalostí a změnu kvalifikace pracovníků, aby se nabídka a poptávka práce přizpůsobila novým výzvám a zmírnily se možné negativní důsledky digitální transformace, a rovněž dalších investic do digitální infrastruktury, konkrétně do rozvoje hraničních uzlů, aby bylo možné dosáhnout cíle pro rok 2030 a podpořit digitální transformaci podniků a veřejné správy. Pokud jde o spravedlivou ekologickou transformaci, plán uvádí, že je třeba posílit dekarbonizaci dopravy, přechod na jiné druhy dopravy a rozvoj infrastruktur, které učiní přepravu osob a zboží udržitelnější, a to i posílením úlohy železniční dopravy. To je doplněno dalšími investicemi, které zlepšují správu a účinnost rozvodných sítí vody a připravenost země na rizika přírodních katastrof a změny klimatu, i investicemi do posílení biologické rozmanitosti a ekosystémů. Některá z těchto opatření jsou součástí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. V souvislosti se sociální a hospodářskou odolností, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán uvádí potřebu dalších investic v následujících oblastech: i) trh práce (posílení aktivních politik na trhu práce, udržení investic zahájených na podporu účasti na trhu práce a činností v oblasti odborné přípravy potřebných k přizpůsobení dovedností pracovníků dovednostem požadovaným na trhu práce, včetně řádného pokračování opatření plánu pro oživení a odolnost, jako je „duální systém“, učňovské vzdělávání a všeobecná veřejná služba); ii) vzdělávání a odborná příprava (udržení investic zahájených v rámci plánu pro oživení a odolnost a iniciativ zaměřených na snížení nedostatků v dovednostech, územních rozdílů a rozdílů mezi muži a ženami, mimo jiné poskytnutím rozpočtu na nový plán pro dovednosti); iii) snižování územních rozdílů (pokračujícím investováním do strategických odvětví vymezených politikou soudržnosti a strategickým plánem jednotné zvláštní ekonomické zóny – včetně hydrogeologických rizik, vodních zdrojů a obnovy po katastrofách) a zlepšování infrastruktury (na základě intervencí již zahájených v rámci plánu pro oživení a odolnost, včetně vysokorychlostních sítí a regionálních železnic, technologického a digitálního zdokonalování sítí TEN-T, přístavů a jejich spojení, kromě posílení investic do infrastruktury ve zvláštní ekonomické zóně); iv) podpora strategických dodavatelských řetězců, inovací a přenosu technologií (pokračujícími investicemi v plánu pro oživení a odolnost do spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky a do technologické a digitální transformace malých a středních podniků a obchodních sítí a podporou hospodářské soutěže v klíčových odvětvích italského hospodářství a posílením investic v odvětví cestovního ruchu); v) systém zdravotní péče, opatření proti chudobě a služby pro děti v raném věku (dalším investováním do systému zdravotní péče s cílem zefektivnit sítě všeobecného lékařství, včetně blízkosti sítí, zařízení a telemedicíny pro poskytování péče, modernizací velkých zdravotnických zařízení a výzkumu, odbornou přípravou a rozvojem dovedností pracovníků, dalším investováním do boje proti chudobě pracujících, do bytové politiky a do snižování rizika energetické chudoby, dalším zlepšováním nízkonákladového přístupu ke službám pro děti v raném věku, jakož i rozšiřováním služeb péče o zdravotně postižené a nesoběstačné starší osoby). Pokud jde o zajištění energetické bezpečnosti, plán uvádí potřebu dalších investic do výstavby infrastruktury a rozvoje a šíření technologií používaných v energetice, které přispějí k tomu, aby se Itálie stala evropským energetickým centrem, a také do účinnosti budov s cílem snížit jejich spotřebu energie a do výzkumu, vývoje a experimentů v oblasti nosičů energie, včetně jaderné energie nové generace. Pokud jde o budování obranných schopností, podle plánu se výdaje v obranném odvětví do roku 2028 zvýší na 2 % HDP, což je v souladu se závazky v rámci NATO. Další investice budou zapotřebí k zajištění významné účasti na mezinárodních misích v souvislosti s mírovými operacemi a dalšími činnostmi, k navýšení zdrojů pro dohodu o spolupráci s Ukrajinou, k zefektivnění dodávek materiálu v rámci mezinárodní spolupráce a součinnosti a k refinancování operací „Bezpečné silnice“ a „Bezpečné stanice“, Fondu prostředků vysoké a velmi vysoké operační připravenosti a Fondu pro potřeby obrany státu.
Závěr posouzení Komise
(46)Celkově Komise zastává názor, že plán Itálie splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(47)V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by měla Rada doporučit Itálii dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let.
DOPORUČUJE Itálii:
1.aby zajistila, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení;
2.aby ve stanovených lhůtách provedla soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let, jak je stanoveno v příloze II tohoto doporučení.
Kromě toho Rada vybízí Itálii, aby zajistila realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Itálie
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
|
|
Tempo růstu (v %) |
Roční |
1,3 |
1,6 |
1,9 |
1,7 |
1,5 |
|
Kumulativní (*) |
–0,7 |
0,9 |
2,8 |
4,6 |
6,2 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023.
PŘÍLOHA II
Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let
Itálie
|
Hlavní cíl |
Popis a harmonogram klíčových kroků |
Ukazatel(e) pro sledování |
|
|
Reformy a investice v oblasti soudnictví – Doplnění milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost týkajících se M1C1.R1.4 – Reforma civilního soudnictví |
Zkrátit délku konkurzního řízení a podpořit využívání mimosoudních nástrojů. |
Krok 1: Do 2. čtvrtletí 2027 přijmout opatření k zajištění a posílení provádění reformy insolvenčního řízení. Za tímto účelem nadále podporovat kompetence soudů v insolvenčních věcech a zajistit odpovídající personální obsazení; posílit informační systém pro shromažďování podrobně rozčleněných informací o nákladech, efektivitě a výsledcích insolvenčních a restrukturalizačních řízení (jak pro mimosoudní, tak pro soudní případy). |
Poskytovat trvalou podporu kompetencím soudů v oblasti insolvenčních řízení a zajistit odpovídající personální obsazení. Posílení informačního systému za účelem shromažďování podrobně rozčleněných informací o nákladech, účinnosti a výsledcích insolvenčních a restrukturalizačních řízení (jak pro mimosoudní, tak pro soudní případy). |
|
Krok 2: Do 4. čtvrtletí 2027 provést posouzení dopadů reformy insolvenčního řízení a v případě potřeby přijmout nápravná opatření. |
Přijetí posouzení dopadů reformy insolvenčního řízení. Přijetí a vstup v platnost případných nápravných opatření. |
||
|
Snížení počtu nevyřízených případů u občanskoprávních soudů. |
Krok 3: Do 4. čtvrtletí 2028 snížit počet nevyřízených případů u občanskoprávních obecných soudů (první stupeň). |
Snížit o 90 % počet nevyřízených případů, které byly zahájeny v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2025 a které byly ke dni 31. prosince 2025 stále otevřeny u občanskoprávních obecných soudů (první stupeň). |
|
|
Snížení počtu nevyřízených případů u občanskoprávních soudů. |
Krok 4: Do 4. čtvrtletí roku 2028 snížit počet nevyřízených věcí u občanskoprávního odvolacího soudu (druhý stupeň). |
Snížit o 90 % počet nevyřízených věcí, které byly zahájeny mezi 1. lednem 2023 a 31. prosincem 2025 a které byly ke dni 31. prosince 2025 stále otevřeny u občanskoprávního odvolacího soudu (druhý stupeň). |
|
|
Zkrácení doby vyřizování občanskoprávních věcí. |
Krok 5: Do 4. čtvrtletí 2028 zkrátit délku občanskoprávního řízení. |
Zkrátit dispoziční čas o 12 % u všech soudních řízení v občanských a obchodních věcech ve srovnání s dispozičním časem zaznamenaným ke dni 31. prosince 2026. |
|
|
Zajistit odpovídající lidské zdroje v soudním systému. |
Krok 6: Do 4. čtvrtletí 2026; do 4. čtvrtletí 2027; do 4. čtvrtletí 2028; resp. do 4. čtvrtletí 2029 zajistit odpovídající personální obsazení kanceláře soudního řízení a míst technických administrativních pracovníků. |
Zachovat 6 000 pracovních míst charakterizovaných úkoly odpovídajícími úkolům v rámci M1C1 Investice 1.8 plánu pro oživení a odolnost. |
|
|
Reformy a investice v oblasti daňové správy – Doplnění milníků a cílů italského plánu pro oživení a odolnost týkajících se M1C1.R1.12 – Reforma daňové správy |
Podporovat zjednodušené interakce s daňovými poplatníky prostřednictvím rychlejšího vracení DPH. |
Krok 1: Do 4. čtvrtletí 2025; do 4. čtvrtletí 2027; resp. do 4. čtvrtletí 2029 dosažení ročních výkonnostních cílů, které postupně zajistí zkrácení doby vracení DPH. |
Zkrácení průměrné doby vyplacení přeplatku DPH (vyjádřené ve dnech) ve srovnání s rokem 2024: • 5 % do 4. čtvrtletí 2025, • 10 % do 4. čtvrtletí 2027, • 15 % do 4. čtvrtletí 2029. |
|
Zvýšit příjmy plynoucí z preventivních činností, podpory dodržování daňových předpisů, včetně příjmů z „dopisů o shodě“, a cílenějších opatření proti daňovým únikům založených na riziku (včetně opatření založených na využívání technik umělé inteligence a rozvoji interoperability databází). |
Krok 2: Do 4. čtvrtletí 2027 a 4. čtvrtletí 2029 dosažení ročních výkonnostních cílů, které postupně zajistí vyšší příjmy z preventivních a donucovacích činností. |
Dodatečné celkové příjmy z preventivních a donucovacích činností ve srovnání s rokem 2024 (14 miliard EUR), včetně příjmů z dopisů o shodě, „inviti al contraddittorio“, „atti istruttori ravvedibili“, přičemž se vylučují „ruoli“, „concordato preventivo“, jakož i veškerá opatření zaměřená na vypořádání daňových povinností z minulosti za výhodných podmínek, jako jsou „rottamazione cartelle esattoriali“, „saldo&stralcio“ a „ravvedimento speciale“: • 5 % do 4. čtvrtletí 2027, • 10 % do 4. čtvrtletí 2029. |
|
|
Zvýšit příjmy plynoucí z preventivních činností, podpory dodržování daňových předpisů, včetně příjmů z dopisů o shodě, a selektivnějších opatření proti daňovým únikům založených na riziku (včetně opatření založených na využití technik umělé inteligence a rozvoji interoperability databází). |
Krok 3: Do 4. čtvrtletí 2026 posílit boj proti daňovým únikům v důsledku opomenutých daňových přiznání i) tím, že v případě zjištěných daňových úniků budou zrušeny daňové výhody („compensazione orizzontale“, „rimborsi di imposte“, „regimi premiali“) a případně pozastaveno používání veřejných koncesí; ii) začleněním vnitrostátních kódů krátkodobých pronájmů do databází pro analýzy daňových rizik prováděné agenturou pro příjmy; iii) zavedením povinného propojení automatických pokladen a elektronických plateb pro všechny podniky; iv) požadavkem na sledovatelnost platebních prostředků pro daňovou uznatelnost výdajů na dopravu, stravu a ubytování. |
Vstup primárních a sekundárních právních předpisů v platnost. |
|
|
Reformy a investice v oblasti podnikatelského prostředí – Doplnění milníků a cílů italského plánu pro oživení a odolnost týkajících se M1C2.R2 – Každoroční zákony o hospodářské soutěži |
Zvýšit investice do výzkumu a vývoje s upřednostněním projektů, které mohou přilákat další soukromé investice. |
Krok 1: Do 4. čtvrtletí 2025, 4. čtvrtletí 2026, 4. čtvrtletí 2027, 4. čtvrtletí 2028, resp. 4. čtvrtletí 2029 zvýšení veřejných výdajů na výzkum a vývoj. |
Zvýšit veřejné výdaje na výzkum a vývoj, aby se zvýšil poměr mezi těmito výdaji a HDP, který se v roce 2024 odhaduje na téměř 0,5 % a v roce 2029 na 0,6 % 14 . |
|
Podpora účinnosti a efektivity veřejných investičních pobídek. |
Krok 2: Do 2. čtvrtletí 2028 racionalizace a zjednodušení pobídek pro podniky v návaznosti na reformu M1C2-R3 v plánu pro oživení a odolnost. |
Výrazně snížit počet pobídkových opatření a snížit počet orgánů poskytujících podporu na základě výsledků posouzení dopadů provedeného v roce 2025. |
|
|
Podpora hospodářské soutěže s cílem podpořit efektivitu a hospodářský růst odstraněním míst s nedostatečnou kapacitou a překážek vstupu na trh (a to i legislativní povahy). Odstranění nebo revize zákonů a předpisů, které brání hladkému fungování trhů. |
Krok 3: Do 4. čtvrtletí 2026, 4. čtvrtletí 2027, 4. čtvrtletí 2028, resp. 4. čtvrtletí 2029 přijetí každoročních zákonů o hospodářské soutěži. |
Přijetí a vstup v platnost každoročního zákona o hospodářské soutěži a souvisejících prováděcích aktů v každém roce, a to na základě plnění doporučení pro danou zemi a uspokojivého zohlednění doporučení úřadu AGCM na základě odpovídajícího posouzení dopadu regulace. |
|
|
Zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků usnadněním růstu velikosti podniků, podporou generační výměny, orientací na investice a přizpůsobením dovedností. |
Krok 4: Do 4. čtvrtletí 2026 (a)), 4. čtvrtletí 2027 (b)), resp. 4. čtvrtletí 2028 (b)) přijetí rámcového zákona o malých a středních podnicích na základě posouzení dopadů a vstup prováděcích nástrojů a každoročních aktualizací v platnost. Tento zákon musí zahrnovat alespoň tyto prvky: •usnadnění růstu velikosti podniků a slučování firem, •zjednodušení správních postupů, •snadnost podnikání, •podpora generační obměny, a to i náborem odborných vedoucích pracovníků, •zvyšování investic, •zlepšování dovedností. |
a) Vstup rámcového zákona o malých a středních podnicích v platnost. b) Vstup všech prováděcích nástrojů a jejich každoročních aktualizací v platnost. |
|
|
Reformy a investice v oblasti veřejné správy a péče o děti – Doplnění milníků a cílů italského plánu pro oživení a odolnost týkajících se M1C1.R1.9 – Reforma veřejné správy |
Podporovat vertikální mobilitu. |
Krok 1: Do 4. čtvrtletí 2026 zavedení vertikální mobility zaměstnanců. |
Alespoň 20 % každoročních volných pracovních míst na vedoucích pozicích přidělit stávajícím úředníkům prostřednictvím mechanismu povyšování v závislosti na výkonu. |
|
Podporovat horizontální mobilitu. |
Krok 2: Do 4. čtvrtletí 2026 zavedení horizontální mobility zaměstnanců. |
Alespoň 15 % každoročních volných pracovních míst přidělit úředníkům, kteří přecházejí z jiného orgánu veřejné správy nebo agentury. |
|
|
Valorizovat rámec založený na výkonnosti. |
Krok 3: Do 4. čtvrtletí 2028 valorizace výkonnostního rámce. |
První kolo hodnocení výkonnosti a vyplácení prémií podle nového rámce. |
|
|
Zvýšení ročních veřejných výdajů. |
Krok 4: Do 4. čtvrtletí 2027 zajistit dostatečné finanční krytí provozu dostupných zařízení péče o děti. |
Zvýšit veřejné výdaje na pokrytí provozních nákladů stávajících a nových zařízení péče o děti ve věku do 2 let realizovaných prostřednictvím investic v rámci národního plánu pro oživení a odolnost a vnitrostátních zdrojů. Zvýšení bude představovat nejméně 20 % ročních veřejných výdajů určených na provozní náklady dostupných zařízení péče o děti do 3 let, včetně nákladů na nová místa vzniklá díky infrastruktuře národního plánu pro oživení a odolnost. |
|
|
Zajistit dostatečnou dostupnost míst péče o děti. |
Krok 5: Do 4. čtvrtletí 2027 zajistit odpovídající nabídku služeb péče o děti v souladu s barcelonským cílem a vnitrostátním cílem pro rok 2027, s přihlédnutím k regionálním rozdílům. |
Zajistit, aby 33 % dětí mladších 3 let mělo přístup (kvóta pokrytí) k veřejným a soukromým zařízením péče o děti na vnitrostátní úrovni. Zajistit minimálně 15% pokrytí na regionální úrovni. |
|
|
Definice rozmezí příspěvků pro rodičovské příspěvky. |
Krok 6: Do 4. čtvrtletí roku 2027 zvýšit cenovou dostupnost péče o děti stanovením minimálních vnitrostátních standardů pro přístup ke službám péče o děti i pro výši poplatků s cílem zvýšit jejich cenovou dostupnost. |
Vstup právních předpisů v platnost |
|
|
Reformy a investice v oblasti veřejných výdajů – Doplnění milníků a cílů italského plánu pro oživení a odolnost týkajících se M1C1.R1.13 – Reforma rámce přezkumu výdajů |
Posílení kapacity pro plánování, monitorování a hodnocení veřejných výdajů. |
Krok 1: Do 2. čtvrtletí roku 2027, 2. čtvrtletí roku 2028 a 2. čtvrtletí roku 2029 přijetí plánů monitorování a hodnocení a od 2. čtvrtletí roku 2028 přijímání výroční zprávy vypracované ministerstvem hospodářství a financí. |
Přijetí alespoň jednoho ročního plánu monitorování a hodnocení, který předpokládá intervenci ze strany každého ministerstva a který v časovém rámci plánu pokrývá oblast výdajů rovnající se celkem 10 % výdajů přidělených na politiky v přímé odpovědnosti ústředních správních orgánů. Plány monitorování a hodnocení formulují návrhy a opatření ke zlepšení účinnosti nebo kvality výdajů. Výroční zpráva vypracovaná ministerstvem hospodářství a financí dokládá stav provádění plánů monitorování a hodnocení, a zejména přijetí alespoň jednoho opatření na každé ministerstvo, které přispívá k udržitelnosti veřejných financí. |
|
Zlepšit monitorování výdajů, mimo jiné vytvořením a posílením specializovaných struktur v rámci veřejné správy pro hodnocení kvality a dopadu poskytovaných služeb. |
Krok 2: Do 1. čtvrtletí 2028 posílit pravomoci ministerstva hospodářství a financí provádět kontroly správy veřejných výdajů u všech subjektů, které dostávají veřejnou podporu, včetně orgánů na nižší než celostátní úrovni a státem vlastněných podniků. |
Vstup primárních a sekundárních právních předpisů v platnost. |
|
|
Posílit kontrolní činnost v oblasti veřejných výdajů. |
Krok 3: Do 1. čtvrtletí 2026 a 1. čtvrtletí 2028 reformovat rámec pro kontrolu veřejných výdajů ústředních orgánů veřejné správy s cílem zajistit větší finanční odpovědnost správních orgánů za řízení zdrojů a zlepšit plánování a monitorování a hodnocení výstupů a dopadů politik. |
a) Vstup primárních právních předpisů v platnost; b) Vstup sekundárních právních předpisů v platnost. |
|
|
Reformy a investice v oblasti daní (nové opatření) |
Zasáhnout do daňového systému a sladit jej s cíli podpory rodin, hospodářského růstu a ekologické transformace v rámci víceleté perspektivy. |
Krok 1: Do 4. čtvrtletí 2028 zjednodušit daňový systém prostřednictvím revize rozsahu daňových výdajů. |
Snížení ztráty příjmů v souvislosti s daňovými výdaji o 15 % oproti vládní zprávě z roku 2019 (49 miliard EUR), a to i v oblastech dotací škodlivých pro životní prostředí, snížených sazeb DPH a osvobození od DPH a daně z příjmů fyzických osob (IRPEF). Snížení dotací škodlivých pro životní prostředí o 3,5 miliardy EUR, které se podle plánu pro oživení a odolnost předpokládá do roku 2030, je relevantní pro snížení ztrát příjmů souvisejících s daňovými výdaji. |
|
Snížení daňového zatížení rodin s nízkými a středními příjmy a podpora zaměstnanosti. |
Krok 2: Do 4. čtvrtletí 2026 snížení daňového zatížení práce. |
Průměrné daňové zatížení práce oproti úrovním zaznamenaným v roce 2023 trvale klesá. |
|
|
Aktualizace katastru nemovitostí. |
Krok 3: a) Do 4. čtvrtletí 2027 zmapovat nemovitosti, které v současné době nejsou uvedeny v katastru nemovitostí; b) do 4. čtvrtletí 2028 aktualizovat katastrální hodnoty pro účely daně z nemovitostí u budov, u kterých byly od roku 2019 provedeny zásahy v oblasti energetické účinnosti a/nebo renovace domů, které byly zcela nebo částečně financovány z veřejných prostředků. |
a) Zavedení referenčních právních předpisů a jejich vstup v platnost, dokončení činností mapování, kontroly a aktualizace katastru nemovitostí; b) zavedení referenčních právních předpisů a jejich vstup v platnost a dokončení aktualizace katastrálního rejstříku s ohledem na veškeré nemovitosti určené ve sloupci/oddílu týkajícím se klíčových kroků. |
|
|
Reformy a investice v oblasti racionalizace státem vlastněných podniků (nové opatření) |
Racionalizace státem vlastněných podniků v souladu s vnitrostátními právními předpisy (legislativní nařízení č. 175/2016). |
Krok 1: Do 4. čtvrtletí 2027 přijmout opatření k zajištění a posílení provádění právního rámce pro státem vlastněné podniky. |
Přijetí vhodných opatření k zajištění a případnému posílení účinného provádění právního rámce (legislativní nařízení č. 175/2016) týkajícího se činnosti a provozní účinnosti státem vlastněných podniků s cílem zajistit účinnou racionalizaci neefektivních státem vlastněných podniků a odchod z nich, aniž by bylo ohroženo poskytování veřejných služeb. |
Ve Štrasburku dne
Za Radu
předseda/předsedkyně