(1)

Rámec EU pro správu ekonomických záležitostí (1) má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se maximálních temp růstu čistých výdajů (2), čímž se účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem hodlá členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má poté Rada přijmout doporučení, kterým stanoví maximální tempa růstu čistých výdajů dotčeného členského státu ve střednědobém horizontu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 21. ledna 2025 Rada přijala doporučení, kterým se schvaluje střednědobý fiskálně-strukturální plán Česka (3). Dne 8. července 2025 přijala Rada na žádost Česka o aktivaci národní únikové doložky za účelem zohlednění vyšších výdajů na obranu doporučení (4), kterým se Česku umožňuje odchýlit se v období 2025–2028 od maximálních temp růstu čistých výdajů doporučených v doporučení Rady C/2025/666.

(6)

Dne 3. června 2026 Komise v rámci jarního balíčku evropského semestru z téhož roku posoudila, jak Česko maximální tempa růstu čistých výdajů dodržuje (5). Na základě výpočtů Komise bylo kumulativní tempo růstu čistých výdajů v roce 2025, tj. při společném zohlednění let 2024 a 2025, nižší než maximální růst čistých výdajů doporučený Radou dne 21. ledna 2025. V roce 2026 překročil předpokládaný růst čistých výdajů v kumulativním vyjádření za roky 2024, 2025 a 2026 doporučené maximum o 0,1 % HDP. Předpokládaná odchylka je však v mezích flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka na základě současných prognóz výdajů na obranu (viz též tabulka 3). Proto bylo Česko hodnoceno jako země, která doporučené maximální tempo růstu čistých výdajů v roce 2025 splňuje a i v roce 2026 jej podle prognóz dodrží (6).

(7)

Dne 8. července 2025 vydala Rada sérii doporučení pro Česko v rámci evropského semestru (7). Po předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, jehož posouzení je předmětem tohoto doporučení, vydala Rada dne 10. července 2026 nový soubor doporučení pro Česko (8).

(8)

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263 může členský stát v případě nově jmenované vlády předložit revidovaný střednědobý fiskálně-strukturální plán. Po všeobecných volbách konaných v Česku ve dnech 3. a 4. října 2025 byla dne 15. prosince 2025 ustavena nová vláda. Dne 22. června 2026 předložilo Česko Radě a Komisi revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán (dále jen „plán“). Plán se vztahuje na období od roku 2027 do roku 2030.

(9)

Před předložením svého plánu si Česko vyžádalo technické informace (9), které Komise poskytla podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263 dne 28. května 2026 a zveřejnila dne 22. června 2026 (10). Technické informace uvádějí, jaké primární strukturální saldo v roce 2030 je podle prognóz nezbytné k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány Česku ve dvou scénářích: scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku (11), v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a scénáři bez tohoto ochranného opatření.

(10)

Technické informace pro Česko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2030, scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku) činit alespoň 0,5 % HDP, jak je uvedeno v tabulce 1. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2030) činit alespoň 0,5 % HDP. Pro Česko, které je způsobilé obdržet technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.

Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Česku

(11)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Česko a Komise během května a června 2026 technický dialog. Ten se zaměřil na maximální tempa růstu čistých výdajů, která Česko plánuje, a související předpoklady (zejména projekci růstu potenciálního HDP, růst reálného HDP a nominální (implicitní) úrokovou míru), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(12)

Podle informací, které Česko poskytlo ve svém plánu, vedlo Česko dne 6. května 2026 v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Podle informací, které Česko poskytlo ve svém plánu, byla revize plánu připravena ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a dalšími orgány veřejné správy, včetně Národní rozpočtové rady. Kromě toho se k návrhu plánu uskutečnil dne 6. května 2026 Kulatý stůl za účasti zástupců zaměstnavatelů, odborových organizací, odborné veřejnosti a dalších zainteresovaných stran.

(13)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán z června 2026 takto:

(14)

Reálný HDP Česka vzrostl v roce 2025 zásluhou domácí i zahraniční poptávky o 2,6 %. Podle prognózy Evropské komise z jara 2026 se očekává, že v roce 2026 ekonomika poroste o 1,8 %, v čemž se odráží dopady šokového vývoje cen energií a záporný příspěvek čistého vývozu. V roce 2027 by měl reálný HDP podle projekcí vzrůst o 2,4 %, a to díky solidní spotřebě domácností a vládních institucí, investicím a vyššímu příspěvku čistého vývozu. V horizontu prognózy (tj. 2026–2027) se očekává, že se růst potenciálního HDP v Česku mírně sníží z 1,6 % v roce 2025 na 1,5 % v roce 2027, a to v důsledku zpomalení přírůstku pracující populace. Míra nezaměstnanosti v roce 2025 činila 2,8 % a podle prognózy Komise vzroste v roce 2026 na 3,1 % a v roce 2027 na 3,2 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží z 3,5 % v roce 2025 na 2,7 % v roce 2026 a v roce 2027 bude činit 3,1 %.

(15)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Česka v roce 2025 činil 2,1 % HDP. Podle prognózy Evropské komise z jara 2026 by schodek mohl v roce 2026 dosáhnout 2,8 % HDP a za předpokladu nezměněných politik by se mohl v roce 2027 dále zvýšit na 2,9 % HDP. Uzávěrka prognózy Komise z jara 2026 byla 4. května 2026, tj. předtím, než byl návrh rozpočtu na rok 2027 předložen v září 2026 vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2025 činil 44,3 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z jara 2026 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2026 zvýší na 45,8 % HDP a na konci roku 2027 podle projekcí dále vzroste na 47,2 % HDP. Fiskální prognóza Komise v souladu se zavedenou praxí nezohledňuje politické závazky ve střednědobých fiskálně-strukturálních plánech jako takové, pokud a dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(16)

Plán se vztahuje na období 2027 až 2030 a zahrnuje fiskální korekci rozloženou do čtyř let.

(17)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Plán představuje závazek k maximálním tempům růstu čistých výdajů uvedeným v tabulce 2 níže, která odpovídají průměrnému ročnímu růstu čistých výdajů v období 2027 až 2030 ve výši 3,2 %. Technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2027–2030) ve výši 3,2 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2030) vyústit v primární strukturální saldo ve výši 0,3 % HDP. To je méně než minimální úroveň primárního strukturálního salda v roce 2030 ve výši 0,5 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích. Plán předpokládá, že se růst potenciálního HDP v roce 2030 sníží na 1,2 % (z 1,6 % v roce 2025). Kromě toho se v plánu očekává, že tempo růstu deflátoru HDP klesne v roce 2027 na 3,3 % (z 3,5 % v roce 2025) a v roce 2030 se poté sníží na 2,4 %.

Tabulka 2: Maximální růst čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Česka (*1)

(19)

Plán odhaduje tempo růstu čistých výdajů v roce 2026 na 6,4 %. Toto tempo růstu je relevantní pro stanovení kumulativních temp růstu v období 2027–2030 uvedených v tabulce 2, neboť základním rokem je rok 2025, což je poslední rok, za který národní statistický úřad a Eurostat zveřejnily výsledné údaje. Ve srovnání s doporučením Rady ze dne 21. ledna 2025 by růst čistých výdajů pro rok 2026 předpokládaný v plánu znamenal před zohledněním flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, do konce roku 2026 na základě výpočtů Komise kumulativní odchylku ve výši 0,1 % HDP (viz tabulka 3). Po zohlednění flexibility v rámci národní únikové doložky by předpokládaná kumulovaná odchylka činila -0,2 % HDP (po započtení flexibility by se tudíž v roce 2026 nacházela pod doporučenou dráhou výdajů). To je stejná hodnota jako v posouzení Komise v balíčku evropského semestru z jara 2026 (viz 6. bod odůvodnění).

Tabulka 3: Růst čistých výdajů, roční a kumulované odchylky v letech 2025 a 2026 (předpokládané) ve srovnání s doporučením Rady ze dne 21. ledna 2025

(20)

Na základě maximálních temp růstu čistých výdajů a předpokladů obsažených v plánu by se schodek veřejných financí postupně zlepšoval z 2,8 % HDP v roce 2026 na 1,2 % HDP na konci období korekce (2030), jak je zachyceno v tabulce 4. Podle plánu tedy saldo veřejných financí na konci období korekce (2030) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho by schodek veřejných financí nepřekročil 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2040). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(21)

Pokud by se naplnily maximálních tempa růstu čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by podle plánu vzrostl ze 45,8 % v roce 2026 na 46,6 % HDP na konci období korekce (2030), jak je zachyceno v tabulce 4. Ve střednědobém horizontu, tj. do roku 2040, se očekává, že se podle plánu míra zadlužení do roku 2032 víceméně stabilizuje, a poté se v roce 2040 zvýší na 52,9 % HDP. Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu jsou tudíž maximální tempa růstu čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Česka

(22)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Česku předány dne 28. května 2026. Plán zejména používá odlišné předpoklady pro šest proměnných, konkrétně růst deflátoru HDP, růst reálného HDP, nominální (implicitní) úrokovou míru, fiskální multiplikátor, vnitřní dynamiku dluhu a jednorázová opatření. Níže jsou uvedeny a posouzeny rozdíly v předpokladech, které mají nejvýznamnější dopad na průměrný maximální růst čistých výdajů.

Plán se od předběžných pokynů Komise liší ve dvou ohledech, pokud jde o růst deflátoru HDP. Za prvé, na základě vyššího předpokládaného růstu deflátoru domácí poptávky zahrnuje plán růst deflátoru HDP pro rok 2027, který je o 0,2 procentního bodu vyšší než v technických informacích poskytnutých Komisí a vycházejících z prognózy z jara 2026. Tento předpoklad se nejeví být řádně odůvodněný; Komise si není vědoma zveřejněných nebo aktualizovaných údajů, které by odůvodňovaly výraznou revizi odhadu deflátoru HDP pro rok 2027 směrem nahoru oproti odhadu obsaženému v technických informacích. Nejnovější makroekonomický vývoj (tj. rychlejší než očekávaný pokles cen energetických komodit v roce 2026) navíc poukazuje na méně výrazný pokles dovozních cen zboží v roce 2027, což by odhady deflátoru HDP pro rok 2027 snížilo. Za druhé, počínaje rokem 2028 růst deflátoru HDP konverguje rychleji a na nižší úroveň (2,0 %), než se předpokládá na základě společného rámce pro analýzu udržitelnosti dluhu (2,3 %). Tento oproti technickým informacím opatrnější předpoklad je v plánu vysvětlen předpokladem postupné konvergence inflace spotřebitelských cen k 2 % cíli České národní banky do roku 2032 a rovněž předpokladem konvergence růstu deflátoru HDP k této hodnotě v roce 2032 a následné stabilizace na hodnotách roku 2032 po zbytek horizontu projekcí. Celkově je průměrný růst deflátoru HDP za celé období projekcí (2027–2040) v plánu nižší než podle předpokladů Komise (2,2 % oproti 2,6 %). Pro účely sestavení střednědobého plánu se proto předpoklad průměrného růstu deflátoru HDP za celé období projekcí (2027–2040) považuje za obezřetný a řádně odůvodněný.

Zbývající rozdíly v předpokladech nemají ve srovnání s předpoklady Evropské komise na průměrný růst čistých výdajů významný dopad. Po zvážení všech okolností lze konstatovat, že dopad opatrnějších předpokladů v zásadě vyrovnává dopad rozdílů v předpokladech, které nejsou v souladu s rámcem pro analýzu udržitelnosti dluhu. Celkově jsou ve svém souhrnu všechny rozdíly v předpokladech v souladu s průměrným maximálním růstem čistých výdajů, který je roven průměrnému maximálnímu růstu čistých výdajů vyplývajícímu z technických informací. Evropská komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s maximálními tempy růstu čistých výdajů.

(23)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány hlavně prostřednictvím omezování výdajů a diskrečního zvyšování příjmů. Podle plánu by pozitivní dopad na veřejné příjmy měl plynout ze zvýšení efektivity výběru daní a omezení šedé ekonomiky. Digitalizace a zefektivnění veřejné správy by měly snížit růst veřejných výdajů. A zvýšení hospodářského růstu prostřednictvím vyšších investic, inovací a modernizace infrastruktury by mělo podpořit fiskální konsolidaci v nominálním vyjádření. Jedním z nejvýznamnějších očekávaných opatření je připravovaný systém EET 2.0, tj. modernizovaná elektronická evidence tržeb, která by měla omezit daňové úniky.

(24)

Specifikace politických opatření, která mají být přijata, bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Zároveň existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie obsažené v plánu, která vyplývají z časového profilu korekce, jenž je zatížen odkladem úsilí, z volebního cyklu a nedostatku informací o zamýšlené fiskální strategii v pozdějších letech plánu (jak bylo posouzeno výše).

(25)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, jak jsou uvedeny zejména v doporučeních pro danou zemi z roku 2025, a v souladu s prioritami sdělení „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (12). Plán zahrnuje reformy a investice, z nichž většina je finančně podporována buď z Nástroje pro oživení a odolnost, nebo z fondů politiky soudržnosti. Reformy a investice v plánu vychází ze stávajícího strategického dokumentu vlády (Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0). Jak je uvedeno výše, Rada přijala letošní doporučení pro danou zemi po předložení plánu z června 2026 (13), a ta proto dosud nemohla být v plánu zohledněna.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán opatření, z nichž některá jsou podporována z Nástroje pro oživení a odolnost. Opatření související s výzvami ekologické transformace jsou zahrnuta do Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Mezi nejdůležitější opatření patří modernizace distribučních sítí soustřeďující se na zvyšování kapacity pro připojování nových zdrojů a instalaci velkokapacitních baterií, zavedení podpůrné infrastruktury včetně Elektroenergetického datového centra, zavedení zvláštních zón pro akumulaci energie a pro síťovou infrastrukturu, modernizace průmyslu a teplárenství skrze program HEAT a vytvoření uceleného právního rámce pro vznik a rozvoj trhu s vodíkem a vodíkové infrastruktury v Česku (LEX VODÍK). V oblasti dekarbonizace budov bude zaveden nový energetický standard pro plánovanou výstavbu a nová databáze energetické náročnosti s možností online náhledu. Pokud jde o energetickou účinnost, mění se programy Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light, které podporují hloubkovou renovaci budov, s cílem zvýšit jejich finanční udržitelnost a pákový efekt a zaměřit se nízkopříjmové osoby. Mezi další relevantní opatření patří elektrifikace železničních tratí, výměna vozidel za vozidla s vyšší účinností z hlediska emisí a podpora pořizování a provozu bezemisních vozidel. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi v oblasti politiky obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury a sítí, energetické účinnosti a udržitelné dopravy. Pokud jde o výzvy spojené s digitální transformací, mezi nejdůležitější opatření patří rozvoj digitálních vysokokapacitních sítí, pokračující zavádění digitálních veřejných služeb a podpora digitalizace podniků. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti politiky veřejné správy, přístupu k financování a financování růstu.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán opatření, z nichž některá jsou podporována z Nástroje pro oživení a odolnost a z ESF+. Pokud jde o výzvy v oblasti inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mezi nejdůležitější opatření patří programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací v podnicích se zaměřením na kritické a nově vznikající strategické technologie, zejména AI, a zavádění inovací do podnikové praxe v malých a středních podnicích. Účelem dalších programů je pomoci rozvíjet potenciál stávajících startupů s cílem posílit inovační spolupráci mezi českými startupy a špičkovými světovými startup ekosystémy. Vláda rovněž provádí změny v hodnocení výzkumných organizací a usnadňuje jejich spolupráci. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti politiky výzkumu a inovací.

Pokud jde o výzvy v oblasti sociální a územní soudržnosti, mezi nejdůležitější opatření patří zvýšení přiměřenosti důchodů, zjednodušení a změna parametrů systému sociálních dávek a zvýšení participace rodičů, zejména žen, a znevýhodněných skupin na trhu práce prostřednictvím podpory sociální ekonomiky. Mezi další relevantní opatření patří plánovaná novela stavebního zákona, jejímž cílem je urychlit bytovou výstavbu, reforma nájemního trhu a obnova výstavby veřejného bydlení. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti aktivních politik na trhu práce, pobídek v oblasti práce a účasti na trhu práce, nediskriminace a rovných příležitostí a bydlení.

Pokud jde o výzvy v oblasti zdraví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, mezi nejdůležitější opatření patří plány na posílení kapacity a efektivity veřejné správy a zlepšení kvality veřejných služeb, zvýšení odolnosti a efektivity, digitalizace a zajištění dostatečných personálních kapacit ve zdravotnictví a další rozvoj dlouhodobé péče. Vláda má rovněž jako jednu z priorit omezení nelegální a zastřené práce. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti politiky veřejné správy, digitalizace veřejné správy a veřejných služeb a rozpočtového rámce a fiskálního řízení.

Pokud jde o politiky pro příští generaci, mezi nejdůležitější opatření patří zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání, posílení kvality učitelské profese a vedení škol a zvýšení relevance středního vzdělávání vzhledem k potřebám trhu práce. V terciárním vzdělávání patří mezi nejdůležitější opatření zvyšování studijní úspěšnosti studentů, rozvoj strategicky významných studijních programů a lepší provázání vysokých škol s výzkumnou a inovační sférou. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblastech politiky vzdělávání, nediskriminace a rovných příležitostí.

(28)

Pokud jde o společnou prioritu v oblasti energetické bezpečnosti, plán obsahuje opatření, z nichž některá jsou podporována z Nástroje pro oživení a odolnost. Mezi nejdůležitější opatření patří novela energetického zákona, jejímž cílem je urychlit výstavbu náhradních zdrojů za utlumované uhelné elektrárny. Z dotačního programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství budou podpořeny mimo jiné dva rozsáhlé projekty týkající se výroby baterií a těžby surovin, které mají zásadní význam pro dekarbonizaci hospodářství a posílení energetické bezpečnosti. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti politiky obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury a sítí. Vláda rovněž pokračuje v plánovaném rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán zahrnuje přijatý zákon o financování obrany a novelizovaný zákon o rozpočtových pravidlech, které vyžadují, aby vláda vyčlenila nejméně 2 % HDP na výdaje na obranu, a umožňují vládě zvýšit výdaje na obranu v letech 2026 až 2033 nad 2 % HDP, a to i nad rámec schváleného výdajového rámce rozpočtu. Česko rovněž požádalo o aktivaci národní únikové doložky, která umožňuje flexibilitu za účelem zvýšení výdajů na obranu v letech 2025–2028 o 1,5 % HDP. Tato opatření se týkají doporučení pro danou zemi z roku 2025 v oblasti politiky rozpočtového rámce a fiskálního řízení.

(30)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Česka. Převážná část opatření obsažených v plánu je financována z fondů politiky soudržnosti. Plán (a příslušná příloha) rovněž mapuje reformy a investice týkající se fondů politiky soudržnosti a plánu pro oživení a odolnost.

(31)

Plán podává přehled potřeb Česka v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami Unie. Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé ekologické a digitální transformace, včetně souladu s evropským právním rámcem pro klima, investiční potřeby zahrnují transformaci odvětví energetiky, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie a emisí z budov a rozvoj infrastruktury mobilních sítí 5G. K zajištění sociální a hospodářské odolnosti plánuje Česko rozšířit nabídku digitálních veřejných služeb, investovat do inovativních startupů a rostoucích společností a zvýšit efektivitu zdravotnictví. V zájmu zvýšení energetické bezpečnosti má Česko v úmyslu investovat do čistých zdrojů energie.

(32)

Celkově Komise zastává názor, že plán Česka z června 2026 splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(33)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Česka a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(34)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Znovu ji však žádá, aby posouzení plánů předkládala v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(35)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Vítá skutečnost, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany a že byl plán předložen vnitrostátnímu parlamentu.

(36)

Rada očekává, že bude Česko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(37)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(38)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Česka o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(39)

Tímto doporučením se nahrazuje doporučení ze dne 21. ledna 2025 s ohledem na roky 2027 a 2028. Pro posouzení souladu do roku 2026 včetně jsou i nadále platná maximální roční a kumulativní tempa růstu čistých výdajů pro rok 2026 uvedená v příloze I zmíněného doporučení. Soulad pro rok 2026 posoudí Komise v rámci svého dohledového balíčku na podzim 2026 a na základě výsledných údajů na jaře 2027.

(40)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla Česku doporučit maximální tempa růstu čistých výdajů stanovená v plánu z června 2026.

(41)

Pokud jde o doporučení Rady ze dne 8. července 2025, stávající doporučení vyjasňuje míru flexibility umožněné v rámci národní únikové doložky ke zvýšení výdajů na obranu (14), která se použije v letech 2027 a 2028. Za tímto účelem by celková maximální flexibilita, která je k dispozici v letech 2027 a 2028, měla být omezena na flexibilitu, jež nebyla využita v souvislosti s nahrazeným doporučením ze dne 21. ledna 2025.

(42)

Obecně platí, že pokud členský stát již využil flexibilitu v rámci národní únikové doložky na výdaje na obranu, je pro flexibilitu ve zbývajících letech, na něž se vztahuje národní úniková doložka, způsobilá pouze ta část zvýšení výdajů na obranu v procentech HDP od referenčního roku, která přesahuje již využitou flexibilitu. Kromě toho by v takových případech měla být o částku dříve využité flexibility snížena také dostupná maximální flexibilita ve výši 1,5 % HDP. V případě Česka je relevantním rokem pro určení využité flexibility rok 2026, tj. poslední rok, na který se vztahuje doporučení ze dne 21. ledna 2025. Podle Komise se před zohledněním flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, čisté výdaje v roce 2026 kumulativně odchýlily od maximální dráhy čistých výdajů doporučené Radou dne 21. ledna 2025 o 0,1 % HDP (viz 6. bod odůvodnění). Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá, že výdaje na obranu financované z vnitrostátních zdrojů v Česku v letech 2021 až 2026 vzrostou o 0,3 procentního bodu HDP. Na základě těchto projekcí se proto očekává, že se předpokládaná odchylka pro rok 2026 bude nacházet v mezích flexibility národní únikové doložky. To odpovídá předpokládanému využití flexibility ve výši 0,1 % HDP v roce 2026. V roce 2026 skutečně využitou flexibilitu, která je pro toto doporučení relevantní, však lze určit až na jaře 2027, kdy budou k dispozici výsledné údaje. Komise vypočítá a oznámí dostupnou maximální flexibilitu na základě výsledných údajů na jaře 2027,

1.

2.

Flexibilitu využitou do roku 2026 vypočítá a oznámí Komise na jaře 2027 na základě výsledných údajů za rok 2026.

3.

4.

5.