<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.10-->
  <head>
    <title>2024-02-202402C122202107010-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0701-21-202400615-07_01</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="10/06/2024 11:59:48" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="SiPcOKgBdSDOLAcAWPPqLrPp1+0r0+E3OCB+hieowaR5VXdfIe0S6NjF2ITHQBJ/2Ig6SqiNW1kl7UZE0uAgO1lR6s7ue+xubJ44sWayogbef360rP6JGARVHqpRE1xEPwrMlOgJ+XYLpyx017E5Y847ZvvCMVzcNCD76KWOZ40=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0701" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2021" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 06-02-24 14:14:49" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="7655d53b2b0b4631804b1e402e9b9c7f" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0701" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 22. 2. 2024 – spojené věci C‑701/21 P a C‑739/21 P</div>
      <div id="rId21" style="default">Mytilinaios v. DEI a Komise a Komise v. DEI </div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      22. února 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-3" title="page-1">
      [znění opravené usnesením ze dne 7. června 2024]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-4" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Článek 107 SFEU – Pojem ‚podpora‘ – Výhoda – Kritérium soukromého investora – Rozhodčí nález, kterým se stanoví snížená sazba za elektřinu – Přičitatelnost rozhodčího nálezu státu – Nařízení (EU) 2015/1589 – Článek 4 odst. 2 – Rozhodnutí, kterým se shledává, že opatření není státní podporou“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      Ve spojených věcech C‑701/21 P a C‑739/21 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      jejichž předmětem jsou dva kasační opravné prostředky na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie podané dne 19. listopadu 2021 a 1. prosince 2021,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      Mytilinaios AE – Omilos Epicheiriseon, se sídlem v Marousi (Řecko), zástupci: V. Christianos, D. Diakopoulos, G. Karydis, A. Politis, P. Selekos a M. Ch. Vlachou, dikigoroi,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-8" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ve věci C‑701/21 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI), se sídlem v Aténách (Řecko), zástupci: původně E. Bourtzalas, A. Oikonomou, E. Salaka, C. Synodinos a H. Tagaras, dikigoroi, a D. Waelbroeck, avocat, poté E. Bourtzalas, E. Salaka, C. Synodinos a H. Tagaras, dikigoroi,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-11" title="page-1">
      žalobkyně v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      Evropská komise, zástupci: A. Bouchagiar, I. Georgiopoulos a P.-J. Loewenthal, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-13" title="page-1">
      žalovaná v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      podporovaná:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      Spolkovou republikou Německo, zástupci: původně J. Möller a D. Klebs, poté J. Möller, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-16" title="page-1">
      vedlejší účastnicí v řízení o kasačním opravném prostředku,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-17" title="page-1">
      a
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      Evropská komise, zástupci: A. Bouchagiar a P.-J. Loewenthal, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-19" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ve věci C‑739/21 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      podporovaná:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      Spolkovou republikou Německo, zástupci: původně J. Möller a D. Klebs, poté J. Möller, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-22" title="page-1">
      vedlejší účastnicí v řízení o kasačním opravném prostředku,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-23" title="page-1">
      přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-24" title="page-1">
      Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI), se sídlem v Aténách, zástupci: původně E. Bourtzalas, A. Oikonomou, E. Salaka, C. Synodinos a H. Tagaras, dikigoroi, a D. Waelbroeck, avocat, poté E. Bourtzalas, E. Salaka, C. Synodinos a H. Tagaras, dikigoroi,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-25" title="page-1">
      žalobkyně v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      Mytilinaios AE – Omilos Epicheiriseon, se sídlem v Marousi, zástupci: D. Diakopoulos, N. Keramidas a N. Korogiannakis, dikigoroi,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-27" title="page-1">
      vedlejší účastnice řízení v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-28" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-29" title="page-1">
      ve složení: C. Lycourgos, předseda senátu, O. Spineanu-Matei, J.-C. Bonichot, S. Rodin a L. S. Rossi (zpravodajka), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-30" title="page-1">
      generální advokát: M. Szpunar,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-1">
      za soudní kancelář: L. Carrasco Marco, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 27. dubna 2023,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 7. září 2023,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-35" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasačními opravnými prostředky se společnost Mytilinaios AE – Omilos Epicheiriseon (dále jen „Mytilinaios“) a Evropská komise domáhají zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 22. září 2021, DEI v. Komise (T‑639/14 RENV, T‑352/15 a T‑740/17, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2021:604), kterým Tribunál zrušil dopis Komise COMP/E3/ΟΝ/AB/ark *2014/61460 ze dne 12. června 2014, jímž informuje společnost Dimosia Epicheirisi Ilektrismou AE (DEI) o odložení jejích stížností (dále jen „sporný dopis“), rozhodnutí Komise C(2015) 1942 final ze dne 25. března 2015 ve věci SA.38101 (2015/NN) (ex 2013/CP) týkající se údajné státní podpory ve prospěch společnosti Alouminion SA na základě rozhodčího nálezu ve formě sazeb za elektřinu, které byly nižší než náklady (Úř. věst. 2015, C 219, s. 2, dále jen „první sporné rozhodnutí“) a rozhodnutí Komise C(2017) 5622 final ze dne 14. srpna 2017 ve věci SA.38101 (2015/NN) (ex 2013/CP) týkající se údajné státní podpory ve prospěch společnosti Alouminion SA na základě rozhodčího nálezu ve formě sazeb za elektřinu, které byly nižší než náklady (Úř. věst. 2017, C 291, s. 2, dále jen „druhé sporné rozhodnutí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9), nadepsaný „Definice“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-1">
      „Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-41" title="page-1">
      h) ‚zúčastněnou stranou‘: se rozumí kterýkoliv členský stát, osoba, podnik nebo sdružení podniků, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory, zejména příjemce podpory, konkurenční podniky a profesní sdružení.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 tohoto nařízení, nadepsaný „Předběžné posouzení oznámení a rozhodnutí Komise“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-1">
      „1. Komise posoudí oznámení ihned po jeho obdržení. Aniž je dotčen článek 10, Komise přijme rozhodnutí podle odstavců 2, 3 nebo 4 tohoto článku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-1">
      2. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že oznámené opatření není podporou, zaznamená tento nález ve formě rozhodnutí.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-1">
      3. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že nejsou vzneseny žádné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, pokud opatření spadá pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, rozhodne, že opatření je slučitelné s vnitřním trhem (dále jen ‚rozhodnutí nevznášet námitky‘). Toto rozhodnutí blíže určí, která výjimka podle Smlouvy o fungování EU byla použita.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-1">
      4. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že existují pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne o zahájení postupu podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (dále jen ‚rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení‘).
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-47" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výše uvedená ustanovení byla převzata z nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] (Úř. věst. 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339), které bylo zrušeno nařízením 2015/1589.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový základ sporu je popsán v bodech 1 až 53 napadeného rozsudku a pro účely tohoto řízení jej lze shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věci před Tribunálem se vztahují ke třem souvisejícím sporům, které na sebe vzájemně navazují a v zásadě se týkají otázky, zda sazba za dodávku elektřiny (dále jen „dotčená sazba“), kterou je společnost DEI, výrobce a dodavatelka elektřiny kontrolovaná řeckým státem, povinna na základě rozhodčího nálezu fakturovat svému největšímu zákazníkovi, a sice společnosti Mytilinaios, výrobci hliníku, zakládá poskytnutí státní podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 4. srpna 2010 podepsaly DEI a Mytilinaios rámcovou smlouvu týkající se sazby za dodávky elektřiny, která se měla použít v období od 1. července 2010 do 31. prosince 2013, jakož i podmínek smírného vyřízení údajného dluhu společnosti Mytilinaios vůči společnosti DEI, který vznikl během období od 1. července 2008 do 30. června 2010.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě kritérií stanovených v této rámcové smlouvě společnosti Mytilinaios a DEI neúspěšně jednaly o obsahu návrhu smlouvy o dodávkách elektřiny, přičemž se tyto strany nedokázaly dohodnout na sazbě za dodávky elektřiny, kterou měla DEI zaručit společnosti Mytilinaios.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci rozhodčí doložky podepsané dne 16. listopadu 2011 se společnosti Mytilinaios a DEI dohodly, že svůj spor předloží k rozhodnutí stálému rozhodčímu soudu při Rythmistiki Archi Energeias (řecký regulační orgán pro energetiku, Řecko) (dále jen „RAE“) v souladu s článkem 37 nomos 4001/2011, gia ti leitourgia Energeiakon Agoron Ilektrismou kai Fysikou Aeriou, gia Erevna, Paragogi kai diktya metaforas Ydrogonanthrakon kai alles rythmiseis (zákon č. 4001/2011 o působení na energetických trzích s elektřinou a s plynem, výzkumu, výrobě a přepravních sítích uhlovodíků a jiných nařízeních) (FEK A’ 179/22.8.2011, dále jen „zákon č. 4001/2011“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle této rozhodčí doložky bylo úkolem svěřeným rozhodčímu soudu stanovit na základě jednání, která proběhla mezi společnostmi DEI a Mytilinaios, sazby za dodávky elektřiny odpovídající specifickým vlastnostem společnosti Mytilinaios a pokrývající přinejmenším náklady vynaložené DEI.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodčí soud RAE rozhodl tento spor rozhodnutím ze dne 31. října 2013 (dále jen „rozhodčí nález“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudkem ze dne 18. února 2016 Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách, Řecko) zamítl žalobu na neplatnost rozhodčího nálezu podanou společností DEI.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 23. prosince 2013 podala DEI ke Komisi stížnost (dále jen „stížnost z roku 2013“), v níž tvrdila, že rozhodčí nález zakládá státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sporným dopisem Komise informovala DEI o ukončení šetření její stížnosti z roku 2013.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 22. srpna 2014 podala společnost DEI žalobu zapsanou do rejstříku pod číslem T‑639/14 znějící na zrušení sporného dopisu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 25. března 2015 přijala Komise první sporné rozhodnutí, v němž se omezila na posouzení otázky, zda stanovení a uplatňování dotčené sazby odpovídá poskytnutí výhody společnosti Mytilinaios ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Za tímto účelem zkoumala, zda se DEI jakožto veřejný podnik tím, že souhlasila s urovnáním sporu se společností Mytilinaios prostřednictvím rozhodčího řízení a podvolením se rozhodčímu nálezu, chovala v souladu s požadavky vyplývajícími z kritéria soukromého investora. Dospěla k závěru, že zaprvé podmínky pro použití tohoto kritéria byly v projednávané věci splněny, a tedy společnosti Mytilinaios nebyla poskytnuta žádná výhoda, a zadruhé vzhledem k tomu, že první sporné rozhodnutí odráželo její konečné stanovisko v tomto ohledu, je třeba mít za to, že sporný dopis byl tímto rozhodnutím nahrazen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tedy konstatovala, že rozhodčí nález nepředstavuje státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 29. června 2015 podala společnost DEI žalobu zapsanou do rejstříku pod číslem T‑352/15 znějící na zrušení prvního sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Usnesením ze dne 9. února 2016, DEI v. Komise (T‑639/14, EU:T:2016:77), Tribunál rozhodl, že již není důvodné rozhodnout o žalobě ve věci T‑639/14 zejména z toho důvodu, že první sporné rozhodnutí formálně nahradilo sporný dopis.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 22. dubna 2016 podala DEI proti tomuto usnesení kasační opravný prostředek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudkem ze dne 31. května 2017, DEI v. Komise (C‑228/16 P, EU:C:2017:409), Soudní dvůr zrušil usnesení ze dne 9. února 2016, DEI v. Komise (T‑639/14, EU:T:2016:77), vrátil věc Tribunálu a rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po vyhlášení tohoto rozsudku je nyní věc T‑639/14 označena číslem T‑639/14 RENV.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 14. srpna 2017 přijala Komise druhé sporné rozhodnutí, kterým znovu rozhodla – přičemž výslovně zrušila a nahradila jak sporný dopis, tak první sporné rozhodnutí – že rozhodčí nález neobsahuje poskytnutí státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Důvody uvedené na podporu tohoto závěru založené na splnění kritéria soukromého investora a na neexistenci výhody jsou totožné s důvody uvedenými v prvním sporném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisy ze dne 24. srpna 2017, tedy po přijetí druhého sporného rozhodnutí, Komise navrhla, aby Tribunál určil, že žaloby ve věcech T‑639/14 RENV a T‑352/15 se staly bezpředmětnými a že již není důvodné rozhodnout ve věci samé.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 3. listopadu 2017 podala společnost DEI žalobu zapsanou do rejstříku pod číslem T‑740/17, která zněla na zrušení druhého sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy třetího rozšířeného senátu Tribunálu ze dne 26. února 2020 byly věci T‑639/14 RENV, T‑352/15 a T‑740/17 spojeny pro účely ústní části řízení a rozhodnutí, jímž se končí řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadeným rozsudkem Tribunál zrušil sporný dopis a první a druhé sporné rozhodnutí, rozhodl, že Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností DEI a uložil společnosti Mytilinaios, že ponese vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑701/21 P</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem společnost Mytilinaios, podporovaná Komisí, navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">v případě potřeby vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil společnosti DEI náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost DEI navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">kasační opravný prostředek zamítl;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vydal konečné rozhodnutí v tomto sporu, a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil společnosti Mytilinaios náhradu nákladů řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑739/21 P</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem Komise, podporovaná společností Mytilinaios, navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl žalobu ve věci T‑740/17 nebo podpůrně zamítl třetí a čtvrtý žalobní důvod, jakož i první a druhou část pátého žalobního důvodu této žaloby a vrátil tuto věc Tribunálu, aby rozhodl o ostatních žalobních důvodech směřujících ke zrušení;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">určil, že žaloby ve věcech T‑639/14 RENV a T‑352/15 se staly bezpředmětnými a že již není důvodné rozhodnout ve věci samé, a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil společnosti DEI náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost DEI navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">odmítl kasační opravný prostředek v plném rozsahu jako nepřípustný a podpůrně jej zamítl jako neopodstatněný a uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku, nebo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">podpůrně pro případ, že by Soudní dvůr kasačnímu opravnému prostředku vyhověl, vydal konečné rozhodnutí o žalobách ve věcech T‑639/14 RENV, T‑352/15 a T‑740/17, a zamítl návrh Komise na nevydání rozhodnutí ve věci samé ve věcech T‑639/14 RENV a T‑352/15.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutími předsedy Soudního dvora ze dne 7. dubna 2022 byl povolen vstup Spolkové republice Německo do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise ve věcech C‑701/21 P a C‑739/21 P.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po vyslechnutí účastnic řízení Soudní dvůr rozhodnutím ze dne 28. února 2023 spojil věci C‑701/21 P a C‑739/21 P pro účely ústní části řízení a rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačním opravným prostředkům</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu kasačního opravného prostředku ve věci C‑701/21 P předkládá společnost Mytilinaios, podporovaná Komisí, tři důvody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení Tribunálu při posuzování přípustnosti žaloby na neplatnost a týká se zásad nemo auditur propriam turpitudinem allegans a nemo potest venire contra factum proprium.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jde o uplatnění kritéria soukromého investora, jakož i kvalifikaci rozhodčího soudu jako státního orgánu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 4 nařízení 2015/1589, pokud jde zaprvé o existenci závažných pochybností nebo obtíží ohledně existence státní podpory ve fázi předběžného posouzení stížností a zadruhé o důkazní břemeno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise, podporovaná společností Mytilinaios a Spolkovou republikou Německo, předkládá na podporu svého kasačního opravného prostředku ve věci C‑739/21 P jediný důvod, vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož Tribunál nesprávně vyložil a uplatnil podmínku „výhody“, kterou musí státní opatření splňovat, aby se jednalo o státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku ve věci C‑701/21 P, vycházejícímu z porušení zásad nemo auditur propriam turpitudinem allegans a nemo potest venire contra factum proprium</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod vznesený společností Mytilinaios se skládá ze dvou částí a týká se části napadeného rozsudku, v níž Tribunál rozhodl o přípustnosti žaloby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Mytilinaios vytýká Tribunálu, že neodpověděl na její argumenty, jejichž cílem bylo prokázat, že podání žaloby na neplatnost společností DEI porušuje zásady nemo auditur propriam turpitudinem allegans a nemo potest venire contra factum proprium, jelikož tyto zásady zakazují jednání, kterým navrhovatel napadá jako protiprávní to, co předtím učinil dobrovolně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Mytilinaios tvrdí, že okolnost, že DEI má postavení zúčastněné strany ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení 2015/1589, nutně neznamená, že měla v projednávané věci právní zájem na podání žaloby. Společnost Mytilinaios a Komise přitom v tomto ohledu tvrdily, že výkon procesních práv společností DEI je zneužívající, jelikož porušuje uvedené zásady. Tribunál tím, že neodpověděl na jejich argumenty, v bodě 92 napadeného rozsudku nesprávně rozhodl, že DEI má v projednávaném případě právní zájem na podání žaloby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Mytilinaios upřesňuje, že tyto argumenty, jak jsou shrnuty v bodě 68 napadeného rozsudku, se týkaly konkrétní procesní strategie společnosti DEI a jejího právního zájmu na podání žaloby a na rozdíl od toho, co Tribunál rozhodl v bodě 91 napadeného rozsudku, nezaměňovaly situaci DEI jakožto podniku kontrolovaného řeckým státem se situací tohoto státu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Mytilinaios v této souvislosti připomíná, že použití nařízení Evropské unie nelze rozšířit tak, že se vztahuje na zneužití, kterých se dopouští podniky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. ledna 2007, Vonk Dairy Products, C‑279/05, EU:C:2007:18, bod 31).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Mytilinaios tvrdí, že Tribunál v bodě 91 napadeného rozsudku nesprávně odůvodnil odmítnutí argumentu týkajícího se porušení zásady nemo potest venire contra factum proprium.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál totiž odklonil otázku týkající se této zásady, která souvisí s právním zájmem DEI na podání žaloby, a namísto toho se zabýval otázkou záměny společnosti DEI s řeckým státem, která s tímto argumentem nesouvisí. Zkreslil tak obsah uvedeného argumentu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost DEI primárně namítá, že první důvod kasačního opravného prostředku společnosti Mytilinaios je zjevně nepřípustný a zjevně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace na podporu tohoto prvního důvodu kasačního opravného prostředku je formulována nejasně a nejednoznačně. Společnost Mytilinaios neupřesňuje žalobu na neplatnost společnosti DEI, na kterou odkazuje, ani údajné nesprávné právní posouzení, kterým je stižen napadený rozsudek, a ani v čem je jednání společnosti DEI zneužívající a rozporuplné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podpůrně DEI tvrdí, že obě části prvního důvodu kasačního opravného prostředku nejsou opodstatněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Aby bylo možné rozhodnout o prvním důvodu kasačního opravného prostředku vzneseném společností Mytilinaios ve věci C‑701/21, je třeba nejprve ověřit přípustnost tohoto důvodu, jíž společnost DEI zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu stačí uvést, že tento důvod kasačního opravného prostředku směřuje proti bodu 91 napadeného rozsudku, který je součástí odůvodnění obsaženého v bodech 64 až 195 tohoto rozsudku, věnovaného žalobě ve věci T‑740/17. Z toho vyplývá, že na rozdíl od tvrzení DEI je z kasačního opravného prostředku zřejmé, že se uvedený důvod týká této žaloby na neplatnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je formulace prvního důvodu kasačního opravného prostředku dostatečně jasná, aby umožnila pochopit, že cílem dvou částí tohoto důvodu kasačního opravného prostředku je uplatnit zaprvé nedostatek odůvodnění napadeného rozsudku, pokud jde o odmítnutí argumentu vycházejícího z porušení zásad nemo auditur propriam turpitudinem allegans a nemo potest venire contra factum proprium, a zadruhé nesprávné právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil, když tento argument odmítl na základě úvah nesouvisejících s otázkou údajně zneužívajícího jednání společnosti DEI. Navrhovatelka ve svém kasačním opravném prostředku upřesňuje, že podáním žaloby se DEI zneužívajícím způsobem snažila využít údajné protiprávnosti státní podpory, k jejímuž zavedení přispěla ona sama jakožto podnik kontrolovaný řeckým státem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku ve věci C‑701/21 P je proto přípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zadruhé o meritum tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba konstatovat, jak v podstatě uvádí generální advokát v bodě 54 svého stanoviska, že na rozdíl od tvrzení uplatněných na podporu první části uvedeného důvodu Tribunál v bodě 91 napadeného rozsudku odůvodnil odmítnutí argumentu vycházejícího ze zásady nemo auditur propriam turpitudinem allegans. V tomto bodě 91 totiž Tribunál konstatoval, že „Komise se […] nemůže dovolávat porušení právní zásady, podle které se nikdo nemůže dovolávat svého protiprávního jednání. Tento argument je pouze další variantou argumentu, jehož cílem je zaměnit situaci žalobkyně se situací řeckého státu a přičíst jí případné uspokojení řeckých orgánů s výsledkem rozhodčího řízení, takže ani tento argument nemůže uspět“. Toto odůvodnění, byť stručné, je dostatečné k tomu, aby umožnilo společnosti Mytilinaios seznámit se s důvody, proč Tribunál nevyhověl jejímu argumentu, a Soudnímu dvoru vykonat v tomto ohledu soudní přezkum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, vycházející z nedostatku odůvodnění, musí být tedy zamítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku uplatňuje společnost Mytilinaios nesprávné právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil v témže bodě 91 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ačkoli je pravda, že v odpovědi na argument, že DEI porušila zásadu, podle které se nikdo nemůže dovolávat svého protiprávního jednání, se Tribunál v tomto bodě 91 v podstatě omezil na konstatování, že situace společnosti DEI a situace Řecké republiky nemohou být zaměňovány. Jak přitom uvedla společnost Mytilinaios, když před Tribunálem tvrdila, že DEI tuto zásadu porušila, Mytilinaios netvrdila, že situace DEI a Řecké republiky je totožná, nýbrž že DEI nemohla právoplatně zpochybnit výsledek rozhodčího řízení, s nímž tento podnik souhlasil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je však třeba poukázat na to, že Tribunál, na rozdíl od tvrzení Komise a společnosti Mytilinaios, v bodech 86 až 92 napadeného rozsudku zkoumal otázku, zda DEI měla právní zájem na podání žaloby proti druhému spornému rozhodnutí, takže bod 91 tohoto rozsudku musí být vykládán v jeho kontextu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 89 napadeného rozsudku, který navrhovatelka v rámci svého kasačního opravného prostředku nezpochybňuje, přitom Tribunál odmítl argumentaci Komise a společnosti Mytilinaios vycházející ze záměny řeckého státu a společnosti DEI proto, aby jí bylo přičteno údajné uspokojení řeckých orgánů s výsledkem rozhodčího řízení, a ze srovnání situace DEI s postavením místního orgánu. V tomto ohledu Tribunál v tomtéž bodě konstatoval, že DEI podrobně uvedla důvody, proč měla za to, že její hospodářská situace byla dotčena rozhodčím nálezem v tom, že jí uložil, aby společnosti Mytilinaios účtovala za dodávku elektřiny ceny nižší, než jsou její výrobní náklady, a dále že sporný dopis a první a druhé sporné rozhodnutí o odložení její stížnosti jí zabránily předložit její připomínky během formálního vyšetřovacího řízení na základě čl. 108 odst. 2 SFEU. S ohledem na tuto argumentaci mohlo podle Tribunálu případné zrušení zejména druhého sporného rozhodnutí z důvodu, že Komise narazila na závažné pochybnosti nebo obtíže ohledně existence státní podpory, přinést společnosti DEI prospěch právě proto, že mohlo přinutit Komisi k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, v jehož rámci by se společnost DEI mohla dovolávat procesních záruk, které jí přiznává čl. 108 odst. 2 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 90 napadeného rozsudku, který navrhovatelka také nezpochybňuje, Tribunál rovněž odmítl argument Komise a společnosti Mytilinaios, podle kterého závazné právní účinky nepříznivě zasahující do právního postavení společnosti DEI spjaté s dotčenou sazbou nelze přičíst druhému spornému rozhodnutí, nýbrž rozhodčímu nálezu. Tento argument odmítl zaprvé z důvodu, že Komise tímto rozhodnutím odmítla kvalifikovat výsledek rozhodčího řízení jako podporu, jak požadovala DEI, a zadruhé z důvodu, že DEI vytýkala Komisi právě to, že v uvedeném rozhodnutí protiprávně neprošetřila otázku, zda tato sazba zahrnuje poskytnutí výhody. Podle Tribunálu toto posouzení nebylo vyvráceno skutečností, že DEI dobrovolně předložila svůj spor se společností Mytilinaios rozhodčímu soudu, jelikož tento postup nutně neznamená, že a priori přijme rozhodčí nález, který ostatně neúspěšně napadla před Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto dvou bodů napadeného rozsudku tedy vyplývá, že Tribunál odmítl argumenty Komise a společnosti Mytilinaios, jejichž cílem bylo prokázat, že z důvodu kontroly řeckého státu nad DEI se její postavení shoduje s postavením tohoto státu, který neměl žádný zájem na zpochybnění rozhodnutí Komise nezahájit formální vyšetřovací řízení ohledně opatření, které sám přijal, stejně jako argument, podle kterého DEI nemůže zpochybnit výsledek rozhodčího řízení, s nímž tento podnik souhlasil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že Tribunál, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, v bodě 90 napadeného rozsudku odůvodnil, proč bylo třeba odmítnout argumenty Komise a společnosti Mytilinaios, které – jak jsou uvedeny v bodě 68 uvedeného rozsudku a jež nebyly v kasačním opravném prostředku zpochybněny – měly pouze podpořit jejich stanovisko, podle kterého DEI nemohla na základě státní podpory odstoupit od smlouvy, kterou již nepovažovala za výhodnou, aby se zprostila svého závazku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Mytilinaios ostatně nezpochybnila konstatování uvedené v bodě 85 napadeného rozsudku, podle kterého druhé sporné rozhodnutí má vliv na právní situaci a zájmy společnosti DEI jakožto zúčastněné strany ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení č. 2015/1589.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost DEI přitom ve své stížnosti z roku 2013 tvrdila, že Komise měla konstatovat, že opatření, které může představovat státní podporu, a sice nikoli rozhodnutí využít rozhodčího řízení, nýbrž rozhodčí nález, jí ukládalo uplatňovat nižší sazby, než jsou její náklady, a že tudíž rozhodnutí o uplatňování těchto sazeb nebylo přičitatelné jí jakožto podniku kontrolovanému řeckým státem, ale bylo přímo přičitatelné tomuto státu prostřednictvím rozhodčího soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když Komisi zajisté příslušelo ověřit, zda tomu tak bylo v projednávaném případě, nemůže to zpochybnit existenci právního zájmu tohoto podniku na podání žaloby proti rozhodnutí Komise o odmítnutí této stížnosti bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Jiný výklad by vedl k ohrožení účinnosti kontroly státních opatření v oblasti státních podpor.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tyto úvahy je třeba druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněnou, a tedy zamítnout první důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhému důvodu kasačního opravného prostředku ve věci C‑701/21 P a k jedinému důvodu kasačního opravného prostředku ve věci C‑739/21 P, vycházejícím z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý důvod kasačního opravného prostředku vznesený společností Mytilinaios ve věci C‑701/21 P se skládá ze dvou částí, z nichž druhá v podstatě odpovídá jedinému důvodu kasačního opravného prostředku vznesenému Komisí ve věci C‑739/21 P.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první části druhého důvodu kasačního opravného prostředku Mytilinaios v podstatě tvrdí, že Tribunál v bodech 160 až 163 a 185 až 191 napadeného rozsudku porušil článek 107 SFEU, jakož i kritérium soukromého investora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že body napadeného rozsudku kritizované v této první částí vycházejí z předpokladu uvedeného v bodech 150 až 159 napadeného rozsudku, že státním opatřením, které může představovat státní podporu, je rozhodčí nález.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že tyto body jsou zpochybněny druhou částí druhého důvodu kasačního opravného prostředku společnosti Mytilinaios, jakož i jediným důvodem kasačního opravného prostředku Komise, je třeba se nejprve zabývat touto druhou částí a tímto důvodem kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku Mytilinaios tvrdí, že Tribunál v bodech 150 až 159 napadeného rozsudku neprávem konstatoval, že dotčený rozhodčí soud musí být kvalifikován jako „orgán vykonávající pravomoc spadající do výsad veřejné moci“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu připomíná, že rozhodčí řízení upravené v čl. 37 odst. 1 zákona č. 4001/2011 je rozhodčím řízením ad hoc. Tento článek totiž stanoví, že stálé rozhodčí řízení organizuje RAE, u kterého lze řešit spory v oblasti energetiky na základě zvláštní písemné dohody, tzn. rozhodčí doložky uzavřené mezi dotčenými stranami na základě čl. 37 odst. 2 tohoto zákona.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle společnosti Mytilinaios především okolnost, že případný zásah rozhodčího soudu do řešení sporu je stanoven zákonem, neznamená, že tento soud byl zřízen na základě tohoto zákona, jak Tribunál nesprávně rozhodl v bodě 153 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále závěr Tribunálu v bodě 156 tohoto rozsudku týkající se povahy rozhodčích nálezů rozhodčích soudů uvedených v zákoně č. 4001/2011 není v projednávané věci rozhodující pro posouzení, zda lze tyto soudy kvalifikovat jako soudy státu, neboť se týká závazné povahy těchto nálezů, kterou Tribunál zaměňuje s obligatorní povahou jurisdikce rozhodčích soudů, a sice povinností předložit spor k rozhodčímu řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto ani bod 157 uvedeného rozsudku, který se týká možnosti napadnout nálezy rozhodčích soudů uvedených v zákoně č. 4001/2011 před obecným soudem, nepostačuje ke kvalifikaci těchto soudů jako soudů státu. Proti rozhodčímu nálezu totiž nelze podat řádný opravný prostředek, a sice odvolání a kasační opravný prostředek, které lze podat proti rozhodnutí obecných soudů, nýbrž žalobu na neplatnost, která je specificky zavedena na základě článku 897 Kodikas politikis dikonomias (řecký občanský soudní řád). Tuto žalobu na neplatnost lze podat pouze z omezených důvodů. Řecké občanskoprávní řízení proto stanoví omezený soudní přezkum rozhodčích nálezů ve srovnání s přezkumem rozhodnutí obecných soudů, což má za následek, že občanskoprávní řízení rozlišuje mezi těmito dvěma mechanismy řešení sporů. Na základě těchto úvah ukazuje posouzení v bodě 157 napadeného rozsudku na významné rozdíly, které existují mezi rozhodčími soudy z důvodu jejich povahy a fungování, a obecnými soudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně Mytilinaios vytýká Tribunálu, že neověřil, zda měl dotčený rozhodčí soud obligatorní jurisdikci. Podle judikatury přitom tato povaha chybí v případě rozhodčích orgánů, které byly zřízeny na základě smlouvy, jelikož smluvní strany nemají žádnou právní ani faktickou povinnost předložit spor rozhodčímu soudu, přičemž veřejné orgány dotyčného členského státu se nepodílejí na rozhodování o použití rozhodčího řízení, ani se od nich nepožaduje, aby z úřední povinnosti zasahovaly do průběhu rozhodčího řízení. Naproti tomu rozhodčímu kolegiu může přiznat povahu soudu státu pouze právní předpis, který stanoví možnost jednostranného předložení sporu rozhodčímu soudu. V projednávaném případě zaprvé zákon č. 4001/2011 neobsahuje žádné ustanovení v tomto smyslu a zadruhé použití rozhodčího řízení bylo založeno výlučně na dohodě stran, bez níž by se DEI nebo Mytilinaios mohly obrátit na obecné soudy za účelem vyřešení jejich sporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu jediného důvodu kasačního opravného prostředku Komise nejprve tvrdí, že kritéria uvedená v bodech 153, 155 a 156 napadeného rozsudku, a sice výkon soudních funkcí rozhodčími soudy zřízenými na základě zákona č. 4001/2011, které jsou totožné s funkcemi obecných soudů, použití ustanovení řeckého občanského soudního řádu těmito soudy, jakož i právní závaznost jejich rozsudků, které jsou exekučními tituly a zakládají překážku věci pravomocně rozsouzené, se vztahují na všechna rozhodčí řízení, která probíhají v Řecku a podléhají řeckému právu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále ani kritérium uvedené v bodě 157 tohoto rozsudku, a sice možnost napadnout nález rozhodčího soudu zřízeného podle článku 37 zákona č. 4001/2011 u obecného soudu, neukazuje na jakoukoli zvláštnost těchto rozhodčích soudů v porovnání s jakýmkoli jiným rozhodčím řízením, které probíhá v Řecku. V této souvislosti Komise tvrdí, že i když lze nález takového rozhodčího soudu ze specifických důvodů napadnout u obecného soudu návrhem na zrušení nebo uznání nicotnosti rozhodčího nálezu, totéž platí pro jakýkoli jiný rozhodčí nález vydaný v Řecku. Nejenže tedy tato skutečnost neukazuje na zvláštnost rozhodčích soudů zřízených podle článku 37 zákona č. 4001/2011, ale naopak omezená možnost napadnout rozhodčí nálezy těchto soudů je odlišuje od rozhodnutí obecných soudů, proti kterým lze zpravidla podat odvolání za účelem zpochybnění skutkových a právních posouzení soudu prvního stupně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně Komise uznává, že skutečnost uvedená v bodě 154 tohoto rozsudku, a sice povinnost stran, které souhlasí s tím, že se podrobí rozhodčímu řízení podle článku 37 zákona č. 4001/2011, vybrat rozhodce na základě seznamu vypracovaného rozhodnutím předsedy RAE, skutečně odlišuje toto rozhodčí řízení od jakéhokoli jiného rozhodčího řízení, neboť neexistuje obecná povinnost ukládající stranám, které se uchýlí k rozhodčímu řízení v Řecku, jmenovat rozhodce na základě specifického seznamu. Tato skutečnost je však pouze procesním detailem a nevykazuje žádnou zvláštnost, která by odůvodňovala, aby rozhodčí soudy stanovené v tomto článku 37 byly postaveny na roveň obecnému řeckému soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise dodává, že postavení dotčeného rozhodčího soudu na roveň obecnému řeckému soudu je v rozporu s judikaturou týkající se článku 267 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato judikatura totiž rozlišuje dvě kategorie rozhodčích soudů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První z těchto kategorií zahrnuje rozhodčí soudy ad hoc, jejichž příslušnost je založena na dohodě mezi stranami a jež nejsou považovány za soudy členského státu. Tyto rozhodčí soudy jsou normou, neboť využití rozhodčího řízení obecně vyžaduje dohodu stran. V tomto kontextu Soudní dvůr odmítl uznat za soudy členského státu orgány pověřené obchodní arbitráží, jinými druhy rozhodčích řízení založených na souhlasu stran nebo rozhodčími řízeními založenými na dvoustranné investiční smlouvě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhá z uvedených kategorií zahrnuje rozhodčí soudy, jejichž jurisdikce je obligatorní na základě zákona a nezávislá na vůli stran, jež mohou být považovány za soudy členského státu, pokud jsou splněny ostatní podmínky stanovené článkem 267 SFEU. V tomto ohledu Soudní dvůr ve výjimečných případech připustil, že rozhodčí soud zřízený zákonem, jehož rozhodnutí jsou pro strany závazná a jehož pravomoc nezávisí na dohodě stran, může být považován za soud členského státu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle názoru Komise přitom rozhodčí soudy uvedené v článku 37 zákona č. 4001/2011 spadají do první kategorie soudů, jelikož k tomu, aby strany mohly předložit spor těmto soudům, musí dát svůj písemný souhlas, jak ostatně Tribunál upřesnil zejména v bodech 9, 90 a 232 napadeného rozsudku. Řecké orgány veřejné moci ostatně nezasahovaly do rozhodování společností DEI a Mytilinaios o použití rozhodčího řízení, ani z úřední povinnosti do průběhu rozhodčího řízení. Z toho vyplývá, že uvedené rozhodčí soudy nemají obligatorní jurisdikci, tzn. pravomoc nezávislou na vůli stran.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál, jenž vycházel z nesprávného postavení dotčeného rozhodčího soudu na roveň řeckým obecným soudům, rovněž neprávem shledal, že rozhodčí nález coby soudní rozhodnutí představuje státní opatření, a že Komise tedy měla posoudit, zda tento nález poskytuje společnosti Mytilinaios výhodu, a to zkoumáním výše dotčené sazby ve srovnání s tržní cenou. Ve skutečnosti měl Tribunál považovat obrácení se na rozhodčí soud za soukromoprávní prostředek řešení sporů, a měl tedy dospět k závěru, že na rozhodnutí DEI souhlasit s urovnáním svého sporu se společností Mytilinaios v rozhodčím řízení se vztahuje kritérium soukromého investora, neboť toto rozhodnutí DEI jakožto veřejného podniku bylo v projednávaném případě jediným státním opatřením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost DEI namítá, že druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je založena na nesprávném výkladu napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé totiž Tribunál „nepostavil“ dotčený rozhodčí soud a rozhodčí nález „na roveň“ obecnému soudu a rozhodnutí obecného soudu. Ve skutečnosti Tribunál v bodě 150 napadeného rozsudku výslovně odlišil rozhodčí nález od rozhodnutí obecných řeckých soudů a v bodě 159 tohoto rozsudku se omezil na kvalifikaci rozhodčího soudu jako „orgánu vykonávajícího pravomoc spadající do výsad veřejné moci“. Kromě toho mnoho jiných státních orgánů může vykonávat výsady veřejné moci, aniž by byly z tohoto důvodu „postaveny na roveň“ rozhodčím nebo obecným soudům. Navíc, jak vyplývá z bodu 149 napadeného rozsudku, Tribunál zkoumal, do jaké míry je rozhodčí soud „podobný obecnému řeckému soudu“, zatímco v bodě 231 napadeného rozsudku uvedl, že „rozhodčí nález je […] srovnatelný s rozsudky obecného řeckého soudu“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě i za předpokladu, že by Tribunál skutečně postavil dotčený rozhodčí soud na roveň obecnému řeckému soudu, pouze vytvořil paralelu mezi obecnými a rozhodčími soudy, pokud jde o specifickou a konkrétní otázku přezkumu nálezů rozhodčích soudů z hlediska pravidel o státních podporách a otázku, zda může být prostřednictvím rozhodčích nálezů poskytnuta státní podpora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o charakteristiky dotčeného rozhodčího soudu, které Tribunál zkoumal v bodech 153 až 157 napadeného rozsudku, DEI upřesňuje, že Mytilinaios zpochybňuje pouze charakteristiky uvedené v bodech 153 a 157 tohoto rozsudku, jakož i skutečnost, že Tribunál nezohlednil nezávaznou povahu pravomoci rozhodčího soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu DEI nejprve poznamenává, že společnost Mytilinaios zpochybňuje, že rozhodčí soud byl zřízen na základě článku 37 zákona č. 4001/2011. Ve skutečnosti přitom Tribunál v bodě 153 napadeného rozsudku rozhodl, že charakteristickým rysem, na jehož základě se rozhodčí soudy podobají obecným soudům, je skutečnost, že vykonávají „soudní funkci totožnou s funkcí obecných soudů“ a že „zahájení rozhodčího řízení je zbavuje jejich pravomoci“. Odkaz v tomto bodě 153 ve vedlejší větě na „rozhodčí soudy zřízené podle článku 37 zákona č. 4001/2011“ má za cíl pouze omezit posouzení Tribunálu na rozhodčí soud dotčený v projednávané věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále, pokud jde o charakteristiku rozhodčího soudu spočívající v omezeném soudním přezkumu rozhodčích nálezů, zkoumanou v bodě 157 napadeného rozsudku, má DEI za to, že argument společnosti Mytilinaios je nepřípustný, jelikož nevysvětluje, proč by měl „omezený soudní přezkum“ odlišovat přezkum rozhodčích nálezů na základě pravidel o státní podpoře od přezkumu rozhodnutí obecných soudů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento argument každopádně není opodstatněný. Zaprvé skutečnost, že přezkum rozhodčího nálezu vykonávaný Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách) je omezenější než přezkum vykonávaný v rámci „běžného“ odvolání, není relevantní pro posouzení, zda může být státní podpora poskytnuta prostřednictvím tohoto nálezu. Soudní dvůr totiž v rozsudku ze dne 11. prosince 2019, Mytilinaios Anonymos Etairia– Omilos Epicheiriseon (C‑332/18 P, EU:C:2019:1065, bod 68) rozhodl, že státní podporu lze poskytnout prostřednictvím usnesení o předběžném opatření vydaného obecným řeckým soudem bez ohledu na omezenou povahu soudního přezkumu vykonávaného v rámci předběžného opatření. Zadruhé DEI poznamenává, že porušení veřejného pořádku rozhodčím nálezem je jedním z omezených důvodů, pro které se lze zrušení takového nálezu domáhat. Vzhledem k tomu, že zákaz státních podpor je právě otázkou veřejného pořádku, je argument společnosti Mytilinaios irelevantní. Zatřetí okolnost, že řecké právo stanoví soudní přezkum rozhodčích nálezů obecným soudem na základě žaloby podané stranou, která neměla úspěch ve věci před rozhodčím soudem, prokazuje, že tyto nálezy nelze vykonat, aniž by byly „potvrzeny“ obecným soudem státu. Rozhodčí rozhodnutí tak není vykonáno pouze jako takové, nýbrž jako rozhodnutí potvrzené obecným soudem. Kromě toho podmínka přičitatelnosti opatření podpory je splněna v případě, že se „orgány veřejné [moci]“ „podílí“ na přijímání tohoto opatření. Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách), který v projednávané věci rozhodl a zamítl žalobu na neplatnost podanou proti rozhodčímu nálezu, je přitom nepochybně takovým orgánem veřejné moci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně, pokud jde o skutečnost, že Tribunál nezohlednil kritérium týkající se obligatorní jurisdikce rozhodčího soudu, DEI tvrdí, že Mytilinaios nevysvětluje důvody, proč by toto kritérium, které je legitimní pro účely použití článku 267 SFEU, mělo být rovněž splněno, aby se s rozhodčími nálezy pro účely použití pravidel o státní podpoře zacházelo obdobně jako s rozhodnutími obecných soudů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento argument každopádně není opodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 267 SFEU totiž odkazuje na „soud členského státu“, zatímco čl. 107 odst. 1 SFEU zmiňuje podpory, které jsou poskytovány „státem nebo ze státních prostředků“. Soudní dvůr přitom rozhodl, že pod pojem „stát“ ve smyslu posledně uvedeného ustanovení spadá široká škála subjektů, které vykonávají výsady veřejné moci, aniž by však mohly položit předběžnou otázku. V projednávané věci nevyvstává otázka, zda dotčený rozhodčí soud jednal jako „soud členského státu“, nýbrž zda mohl být považován za „orgán vykonávající pravomoc spadající do výsad veřejné moci“. Za účelem provedení tohoto přezkumu Tribunál vytvořil paralelu s případem poskytnutí státní podpory prostřednictvím rozhodnutí obecného soudu. Kromě toho charakteristickým rysem orgánů, které vykonávají „pravomoc spadající do výsad veřejné moci“, je, že jejich vůle je jednostranně závazná, podobně jako v případě vůle vyjádřené v rozhodčím nálezu, který potvrdil Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho nálezy rozhodčích soudů, ať již byly zřízeny na základě vnitrostátních právních předpisů nebo na základě dvoustranné investiční smlouvy, představují opatření, kterými může být poskytnuta státní podpora. V této souvislosti společnost DEI uvádí, že ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 25. ledna 2022, Komise v. European Food a další (C‑638/19 P, EU:C:2022:50), týkající se nálezu rozhodčího soudu přičitatelného státu, stejně jako v projednávané věci, nebyla jurisdikce rozhodčího soudu obligatorní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že v bodě 151 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že „[r]ozhodčí soud […] rozhodčím nálezem přijal právně závazné rozhodnutí o stanovení dotčené sazby, které mohlo [společnosti Mytilinaios] poskytnout výhodu, pokud neodpovídalo běžným tržním podmínkám, a tedy představovat státní podporu, kterou Řecká republika neoznámila na základě čl. 108 odst. 3 SFEU“, a dále že „rozhodčí soud, zřízený při RAE na základě článku 37 zákona č. 4001/2011, rozhodčí řízení, které před ním probíhá, a jeho rozhodnutí mají podobné vlastnosti jako rozhodnutí obecných řeckých soudů, soudní spory, které před nimi probíhají, a jejich rozhodnutí“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu tohoto závěru Tribunál v bodech 153 až 157 tohoto rozsudku analyzoval pět kritérií, aby dospěl v bodě 158 uvedeného rozsudku k závěru, že „rozhodčí soudy zřízené a fungující v souladu s článkem 37 zákona č. 4001/2011 tvoří nedílnou součást řeckého státního soudního systému“, a v bodě 159 téhož rozsudku k závěru, že dotčený rozhodčí soud musí být „stejně jako obecný řecký soud kvalifikován jako orgán vykonávající pravomoc spadající do výsad veřejné moci“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tedy mohl v bodě 160 tohoto rozsudku rozhodnout, že dotčená sazba, tak jak je stanovena rozhodčím nálezem, představuje neoznámené státní opatření, na základě posouzení obsaženého v bodech 151 až 159 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že Tribunál rozhodl, že rozhodčí soud RAE musí být kvalifikován jako orgán vykonávající pravomoc spadající do výsad veřejné moci, a že tedy jeho rozhodnutí lze přičíst Řecké republice ve smyslu článku 107 SFEU pouze z toho důvodu, že tento tribunál tvoří nedílnou součást řeckého státního soudního systému, neboť jej lze postavit na roveň obecnému řeckému soudu. Tyto úvahy jsou přitom stiženy vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zaprvé o kritéria použitá Tribunálem v bodech 153 až 157 napadeného rozsudku za účelem postavení dotčeného rozhodčího soudu na roveň obecnému soudu státu, těmito kritérii jsou zaprvé, že rozhodčí soudy zřízené podle článku 37 zákona č. 4001/2011 vykonávají soudní funkci totožnou s funkcí obecných soudů, či je dokonce nahrazují v rozsahu, v němž je zahájení rozhodčího řízení zbavuje jejich pravomoci, zadruhé, že rozhodci vybraní ze seznamu vypracovaného rozhodnutím předsedy RAE musí před svým jmenováním prokázat svou nezávislost a nestrannost, zatřetí, že řízení před rozhodčími soudy se řídí zejména ustanoveními řeckého občanského soudního řádu a subsidiárně rozhodčím řádem RAE, začtvrté, že rozsudky rozhodčích soudů jsou právně závazné, zakládají překážku věci pravomocně rozsouzené a jsou exekučními tituly v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto občanského soudního řádu, a zapáté, že proti rozsudkům rozhodčích soudů lze podat opravný prostředek k obecnému soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak však tvrdí Komise a jak uvedl generální advokát v bodě 95 svého stanoviska, žádné z těchto kritérií neumožňuje odlišit rozhodčí soudy stanovené v článku 37 zákona č. 4001/2011 od jakéhokoli jiného rozhodčího soudu ad hoc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé totiž každý rozhodčí soud ad hoc nahrazuje obecné soudy, zadruhé řízení před takovým soudem je obvykle upraveno zákonem, který zatřetí může jeho rozhodnutím přiznat závaznou povahu, účinek zakládající překážku věci pravomocně rozsouzené a hodnotu exekučních titulů, a začtvrté proti těmto rozhodnutím lze za určitých podmínek podat opravný prostředek k obecnému soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu je pravda, jak uznává Komise, že okolnost, že v projednávaném případě jsou rozhodci vybíráni ze seznamu vypracovaného rozhodnutím předsedy RAE a před svým jmenováním musí prokázat svou nezávislost a nestrannost, charakterizuje rozhodčí soud RAE ve srovnání s jinými rozhodčími soudy ad hoc, jejichž rozhodci nejsou nutně vybíráni z takového seznamu, jako je seznam vypracovaný tímto předsedou. Tato okolnost však sama o sobě neumožňuje učinit závěr, že se tento rozhodčí soud liší od jakéhokoli jiného rozhodčího soudu ad hoc, jelikož představuje pouze čistě procesní prvek, který nemá vliv na funkci nebo povahu uvedeného soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, jak tvrdí společnost Mytilinaios a Komise, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že neověřil, zda rozhodčí soud RAE měl, jak je tomu v zásadě v případě soudů, které jsou součástí státního soudního systému, obligatorní jurisdikci, která tedy nezávisela pouze na vůli účastnic řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Taková skutečnost mohla skutečně vést Tribunál k závěru, že rozhodčí soud RAE se liší od rozhodčího soudu ad hoc, jehož pravomoc je založena na rozhodčí doložce, tj. zvláštní dohodě odrážející autonomii vůle dotčených stran (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. června 2014, Ascendi Beiras Litoral e Alta, Auto Estradas das Beiras Litoral e Alta, C‑377/13, EU:C:2014:1754, bod 27, jakož i ze dne 25. ledna 2022, Komise v. European Food a další, C‑638/19 P, EU:C:2022:50, bod 144 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené a bez ohledu na jakékoli jiné úvahy se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že rozhodčí soud RAE lze postavit na roveň obecnému soudu a rozhodčí nález je státním opatřením, které může představovat státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto posouzení nemůže být zpochybněno argumenty vznesenými společností DEI.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nejprve je třeba projednávanou věc odlišit od věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 25. ledna 2022, Komise v. European Food a další (C‑638/19 P, EU:C:2022:50).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodčím soudem, který vydal rozhodčí nález dotčený ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek, totiž nebyl rozhodčí soud ad hoc, ale byl zřízen na základě dvoustranné investiční smlouvy. Jak přitom vyplývá z ustálené judikatury připomenuté v bodech 143 a 144 uvedeného rozsudku, souhlas členského státu s možností, aby proti němu byl předložen spor v rámci rozhodčího řízení stanoveného dvoustrannou investiční smlouvou, netkví na rozdíl od souhlasu, který je dán v rámci rozhodčího řízení ad hoc, ve zvláštní dohodě odrážející autonomii vůle dotčených stran, nýbrž vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi dvěma členskými státy, v jejímž rámci tyto státy obecně a předem souhlasily s tím, že z pravomoci vlastních soudů vyloučí spory, které se mohou týkat výkladu nebo uplatňování unijního práva, ve prospěch rozhodčího řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v rozsudku ze dne 25. ledna 2022, Komise v. European Food a další (C‑638/19 P, EU:C:2022:50), se Soudní dvůr omezil na ověření, zda Komise měla v dané věci pravomoc ratione temporis k výkonu svých pravomocí na základě článku 108 SFEU. Za tímto účelem Soudní dvůr v bodě 123 tohoto rozsudku shledal, že rozhodujícím prvkem pro určení data, ke kterému bylo právo na státní podporu přiznáno jejím příjemcům určitým opatřením, je nabytí jistého nároku na získání této podpory ze strany příjemců a odpovídající závazek členského státu uvedenou podporu poskytnout. Ačkoli Soudní dvůr v bodě 124 uvedeného rozsudku v podstatě konstatoval, že takové právo bylo přiznáno pouze dotčeným rozhodčím nálezem, nijak z toho nevyvodil, že tento rozhodčí nález jako takový představuje státní podporu. Naopak, jak vyplývá z jeho bodů 80 a 131, Soudní dvůr upřesnil, že ve věci, v níž byl vydán tentýž rozsudek, nemá pravomoc rozhodnout o tom, zda opatření dotčené v této věci, a sice rozhodčí nález, představuje z věcného hlediska „státní podporu“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále okolnost, že v projednávané věci byla žaloba na neplatnost rozhodčího nálezu zamítnuta takovým řeckým soudem, jako je Efeteio Athinon (odvolací soud v Aténách), nemůže znamenat, že by tento nález mohl být z tohoto jediného důvodu přičítán řeckému státu. Soudní přezkum vykonávaný tímto soudem se totiž týká pouze legality rozhodčího nálezu, který zůstává aktem přičitatelným výhradně rozhodčímu kolegiu, které jej přijalo. Kromě toho z judikatury Soudního dvora vyplývá, že zavedení státní podpory jako takové nemůže vycházet ze soudního rozhodnutí, jelikož takové zavedení spadá pod posouzení vhodnosti, které nesouvisí s úlohou soudu (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, DOBELES HES, C‑702/20 a C‑17/21, EU:C:2023:1, bod 76). Existence takového soudního rozhodnutí tedy v žádném případě nemůže stačit k tomu, aby rozhodčí nález, jak byl potvrzen tímto rozhodnutím, byl kvalifikován jako opatření, které může představovat státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně tvrzení DEI, podle kterého Tribunál ve skutečnosti nepostavil rozhodčí soud RAE na roveň soudu, je zjevně v rozporu s bodem 160 napadeného rozsudku, ve kterém je jasně uvedeno, že „rozhodčí soud musí být postaven na roveň obecnému soudu“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho v projednávaném případě vyplývá, že s ohledem zejména na zvláštnosti sporu mezi DEI a Mytilinaios a zvláštnosti úkolu, který tyto strany dobrovolně svěřily rozhodčímu soudu RAE, Komise právem konstatovala, že jediným státním opatřením, které může představovat státní podporu, bylo rozhodnutí DEI uzavřít rozhodčí doložku se společností Mytilinaios vzhledem k tomu, že DEI je kontrolována řeckým státem, a dále, že za účelem zjištění, zda toto rozhodnutí poskytlo společnosti Mytilinaios výhodu, bylo třeba ověřit, zda by soukromý subjekt za obvyklých tržních podmínek přijal uvedené rozhodnutí za stejných podmínek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba poznamenat, že by tomu mohlo být jinak, kdyby rozhodčí řízení v celém svém průběhu od uzavření rozhodčí doložky až do rozhodčího nálezu bylo výsledkem režimu uloženého řeckým státem dotyčným podnikům s cílem využít tohoto řízení k obcházení pravidel v oblasti státních podpor. Soukromý subjekt by totiž za obvyklých tržních podmínek s účastí v takovém režimu nesouhlasil. Společnost DEI však netvrdila, že uzavření rozhodčí doložky se společností Mytilinaios jí proti její vůli uložil řecký stát, aby posledně uvedené společnosti poskytl státní podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy jsou druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku společnosti Mytilinaios a jediný důvod kasačního opravného prostředku Komise opodstatněné a je třeba jim vyhovět.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba napadený rozsudek zrušit, aniž je třeba zkoumat první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku nebo třetí důvod kasačního opravného prostředku společnosti Mytilinaios.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K žalobám před Tribunálem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 61 prvním pododstavcem druhou větou statutu Soudního dvora Evropské unie může Soudní dvůr v případě, že zruší rozhodnutí Tribunálu, vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tak je tomu v projednávané věci v případě třetího a čtvrtého žalobního důvodu, jakož i první a druhé části pátého žalobního důvodu ve věci T‑740/17, kterými DEI v podstatě vytýkala Komisi, že porušila článek 107 SFEU, jelikož ve druhém sporném rozhodnutí nezkoumala dotčenou sazbu, jak je uvedena v rozhodčím nálezu, před tím, než vyloučila existenci výhody, a omezila se na ověření, zda by za obvyklých tržních podmínek soukromý subjekt za stejných okolností uzavřel rozhodčí doložku za stejných podmínek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Stačí totiž uvést, že v bodech 9, 90 a 232 napadeného rozsudku Tribunál v podstatě rozhodl, že DEI a Mytilinaios dobrovolně předložily věc rozhodčímu soudu RAE, což je zjištění, které nebylo v projednávaném kasačním opravném prostředku zpochybněno. Z důvodů uvedených v bodech 96 až 105 tohoto rozsudku tedy Komise za okolností projednávané věci v žádném případě nebyla povinna analyzovat obsah rozhodčího nálezu, aby ověřila, zda rozhodnutí společnosti DEI uzavřít rozhodčí smlouvu poskytlo společnosti Mytilinaios výhodu ve smyslu článku 107 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí a čtvrtý žalobní důvod, jakož i první a druhou část pátého žalobního důvodu ve věci T‑740/17 je tedy třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naproti tomu Tribunál nezkoumal ostatní části tohoto pátého žalobního důvodu ani ostatní žalobní důvody ve věci T‑740/17, z nichž první vychází z nesprávného výkladu rozsudku ze dne 31. května 2017, DEI v. Komise (C‑228/16 P, EU:C:2017:409), druhý z toho, že Komise porušila povinnosti, které pro ni vyplývaly z čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589, a zejména z práva společnosti DEI být vyslechnuta, jak je zaručeno v čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie, šestý z porušení čl. 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 2 SFEU, kterého se Komise dopustila z důvodu zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností týkajících se použitelnosti kritéria obezřetného soukromého investora v tržním hospodářství a použití tohoto kritéria, a sedmý ze zjevně nesprávného výkladu a použití čl. 107 odst. 1 SFEU, z porušení povinnosti uvést odůvodnění a ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, jelikož Komise nevyhověla první stížnosti, kterou společnost DEI podala v roce 2012 podle čl. 108 odst. 2 SFEU, z důvodu, že se tato stížnost stala v důsledku rozhodčího nálezu bezpředmětnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že přezkum těchto částí a žalobních důvodů vyžaduje provedení komplexních skutkových posouzení, ke kterým Soudní dvůr nemá všechny nezbytné skutkové poznatky, stav sporu, pokud jde o uvedené části a důvody, nedovoluje vydat konečné rozhodnutí ve věci, a proto je třeba věc vrátit zpět Tribunálu, aby o nich rozhodl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">[Ve znění oprav provedených usnesením ze dne 7. června 2024] Konečně Tribunálu přísluší, aby ze zrušení napadeného rozsudku vyvodil důsledky pro žaloby ve věcech T‑639/14 RENV a T‑352/15, včetně návrhů Komise na nevydání rozhodnutí ve věci samé v těchto věcech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že věc se vrací zpět Tribunálu, je třeba stanovit, že o nákladech řízení souvisejících s tímto řízením o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-195" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 22. září 2021, DEI v. Komise (T‑639/14 RENV, T‑352/15 a T‑740/17, EU:T:2021:604), se zrušuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věci T‑639/14 RENV, T‑352/15 a T‑740/17 se vrací zpět Tribunálu Evropské unie, aby rozhodl o důvodech a argumentech, které mu byly předloženy a o kterých Soudní dvůr Evropské unie nerozhodl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">O nákladech řízení bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-199" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: řečtina.</p>
</body>
</html>
