<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>F-36/14</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62014FJ0036</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2015:48">EU:F:2015:48</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>9</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>9</PAGE.TOTAL><AUTHOR>TFP</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20150518">18. 5. 2015</DATE> – VĚC F‑36/14</P><P>BISCHOFF v. KOMISE</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie</HT> (druhého senátu)</P><P><DATE ISO="20150518">18. května 2015</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Veřejná služba</KEYWORD><KEYWORD>Úředníci</KEYWORD><KEYWORD>Automatický odchod do důchodu</KEYWORD><KEYWORD>Článek 23 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu</KEYWORD><KEYWORD>Věk odchodu do důchodu</KEYWORD><KEYWORD>Odmítnutí prodloužit dobu činné služby</KEYWORD><KEYWORD>Článek 52 druhý pododstavec služebního řádu</KEYWORD><KEYWORD>Zájem služby</KEYWORD></INDEX><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci F‑36/14,</P><P>jejímž předmětem je žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Hartwig Bischoff</HT>, bývalý úředník Evropské komise, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený C. Bernard-Glanzem a A. Blotem, advokáty,</P><PARTY.STATUS>žalobce,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Evropské komisi</HT>, zastoupené J. Currallem a C. Ehrbar, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalované,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát),</P><P>ve složení K. Bradley (zpravodaj), předseda, H. Kreppel a M. I. Rofes i Pujol, soudci,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: P. Cullen, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20150113">13. ledna 2015</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Soudu pro veřejnou službu dne <DATE ISO="20140418">18. dubna 2014</DATE> se H. Bischoff domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování Evropské komise (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>OOJ<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE>, kterým byla odmítnuta jeho žádost o prodloužení doby činné služby, a tudíž byl potvrzen jeho automatický odchod do důchodu od <DATE ISO="20140601">1. června 2014</DATE>. H. Bischoff požaduje rovněž náhradu škody, která mu byla nebo mohla být tímto rozhodnutím způsobena.</TXT></NP><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 52 služebního řádu úředníků Evropské unie, naposledy změněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne <DATE ISO="20131022">22. října 2013</DATE>, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>služební řád<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Aniž jsou dotčena ustanovení článku 50 [služebního řádu], odchází úředník do důchodu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>buď automaticky v poslední den měsíce, ve kterém dosáhne věku 66 let,</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[...]</ALINEA><ALINEA>Úředník však může na vlastní žádost v případě, který považuje [OOJ] za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let, nebo výjimečně až do věku 70 let, přičemž automaticky odejde do důchodu k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne tohoto věku.</ALINEA><ALINEA>[...]<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Nicméně čl. 23 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>Jestliže se použije čl. 52 [první pododstavec písm.] a) služebního řádu a aniž jsou dotčena ustanovení článku 50 [služebního řádu], úředník, který byl ve služebním poměru před 1. lednem 2014, odejde do důchodu automaticky k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne věku 65 let. [...]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutkový základ sporu</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Žalobce nastoupil do služebního poměru u generálního ředitelství (GŘ) <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> Komise dne <DATE ISO="19940601">1. června 1994</DATE>. V době podání své žaloby byl úředníkem platové třídy AD 12 a pracoval v odboru <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>Politika a výzkum vesmíru<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> u generálního ředitelství <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>Letecký a námořní průmysl, bezpečnost a obrana<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Jelikož měl v květnu 2014 dovršit věk 65 let, požádal žalobce dne <DATE ISO="20140108">8. ledna 2014</DATE> sdělením adresovaným generálnímu řediteli GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> o prodloužení doby činné služby do května 2016 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>žádost o setrvání ve službě<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Sdělením ze dne <DATE ISO="20140206">6. února 2014</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>sdělení ze dne <DATE ISO="20140206">6. února 2014</DATE><QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>) ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> informoval žalobce, že podle jeho názoru služební zájem neodůvodňuje vyhovění jeho žádosti, a sdělil mu, že tuto žádost, jakož i své stanovisko, předložil GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>Lidské zdroje a bezpečnost<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>GŘ <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/> <QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>), tedy OOJ v dané oblasti.</TXT></NP><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Sdělením ze dne <DATE ISO="20140210">10. února 2014</DATE> adresovaným generálnímu řediteli GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> zpochybnil žalobce stanovisko generálního ředitelství GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Sdělením ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> žalobci oznámil, že podle jeho názoru generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> žádost o setrvání ve službě vyřídil v souladu s předpisy.</TXT></NP><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Sdělením z téhož dne generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> informoval generálního ředitele GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> o svém rozhodnutí žádosti žalobce o setrvání ve službě nevyhovět, čímž potvrdil jeho odchod do důchodu k <DATE ISO="20140601">1. červnu 2014</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE><QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> nebo<?PAGE NO="3"?> <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>sporné rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>). Toto rozhodnutí bylo odůvodněno rostoucím přenosem správy programů na výkonné agentury a snižováním stavů a jeho důsledků pro GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>, včetně oblasti výzkumu vesmíru.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Žalobce byl o rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> informován sdělením ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE> zastupujícím ředitelem GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>sdělení ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE><QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140418">18. dubna 2014</DATE> podal žalobce stížnost proti <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>rozhodnutí […] ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> […] ve spojení se [sdělením] ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE> […]<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> a téhož dne požádal o odklad vykonatelnosti obou těchto aktů. Tato žádost byla odmítnuta usnesením předsedy Soudu ze dne <DATE ISO="20140522">22. května 2014</DATE>, Bischoff v. Komise (F‑36/14 R, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2014:112">EU:F:2014:112</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Sdělením ze dne <DATE ISO="20140521">21. května 2014</DATE> byl žalobce informován o rozhodnutí generálního ředitele GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, že bude ponechán ve službě do <DATE ISO="20140630">30. června 2014</DATE>. Dne <DATE ISO="20140627">27. června 2014</DATE> OOJ rozhodl o ponechání žalobce ve službě o měsíc déle, tedy do <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>. A konečně třetím rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20140729">29. července 2014</DATE>, zrušeným a nahrazeným rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>, bylo toto setrvání ve službě prodlouženo do <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>. Tato rozhodnutí byla odůvodněna skutečností, že žalobce podal žádost o místo ve <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>Skupině pro podporu Ukrajiny<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, kterou Komise právě rozvíjela.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20140725">25. července 2014</DATE> OOJ stížnost zamítl (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>rozhodnutí o zamítnutí stížnosti<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>). Toto rozhodnutí bylo oznámeno Soudu dne <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>E-mailem ze dne <DATE ISO="20140926">26. září 2014</DATE> byl žalobce informován, že jeho žádosti o místo ve <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>Skupině pro podporu Ukrajiny<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> nebylo vyhověno.</TXT></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Sdělením ze dne <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE> byl žalobce informován, že od <DATE ISO="20141001">1. října 2014</DATE> bude pobírat svůj starobní důchod.</TXT></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Dopisem došlým kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20141031">31. října 2014</DATE> požádal žalobce o možnost změnit svá původní návrhová žádání tak, aby jeho žaloba směřovala ke zrušení všech aktů přijatých Komisí po podání jeho žaloby.</TXT></NP><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Dopisem kanceláře ze dne <DATE ISO="20141114">14. listopadu 2014</DATE> byli účastníci informováni o tom, že si Soud vyhrazuje rozhodnout o žádosti žalobce ze dne <DATE ISO="20141031">31. října 2014</DATE>. Týmž dopisem požádal Soud žalobce o některá upřesnění k návrhovým žádáním obsaženým v uvedené žádosti.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Návrhová žádání účastníků řízení a řízení</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Ve své žalobě žalobce navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zrušil rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> ve spojení se sdělením ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P>nahradil škody, které vznikly nebo mohly vzniknout z rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> a ze sdělení ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Ve svém dopise ze dne <DATE ISO="20141031">31. října 2014</DATE> žalobce uvádí návrhová žádání směřující ke zrušení:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>rozhodnutí o zamítnutí stížnosti;</P></ITEM><ITEM><P>rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140521">21. května 2014</DATE>, kterým mu bylo povoleno setrvat ve službě do <DATE ISO="20140630">30. června 2014</DATE>;</P></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><P>rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140627">27. června 2014</DATE>, kterým mu bylo povoleno setrvat ve službě do <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P>rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>, kterým mu bylo povoleno setrvat ve službě do <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P>sdělení ze dne <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>, kterým byl informován o vyplácení důchodu od <DATE ISO="20141001">1. října 2014</DATE>.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zamítl žalobu;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobci náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Na jednání vzal žalobce zpět svá návrhová žádání směřující proti sdělení ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K návrhovým žádáním obsaženým v dopise ze dne <DATE ISO="20141031">31. října 2014</DATE></HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Podle článku 35 jednacího řádu účinného v době podání žaloby, který se po změně stal článkem 50 jednacího řádu, mohou být zohledněna pouze návrhová žádání uvedená v návrhu na zahájení řízení. Účastník řízení tedy v zásadě nemůže předložit v průběhu řízení nová návrhová žádání nebo rozšířit předmět existujících návrhových žádání, aniž by tím byl změněn předmět sporu. Žalobci může být povoleno upravit jeho návrhová žádání pouze v případě existence nové skutečnosti, která by mohla mít dopad na předmět žaloby, jako zejména přijetí aktu, který ruší nebo mění napadený akt, v průběhu řízení (rozsudek Glantenay a další v. Komise, F‑23/12 a F‑30/12, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2013:127">EU:F:2013:127</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 34).</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>V projednávané věci, pokud jde nejprve o návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, je třeba konstatovat, že toto rozhodnutí, přijaté po podání žaloby, potvrzuje rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno žádosti o setrvání ve službě, a uvádí odůvodnění tohoto rozhodnutí. V takovém případě je nutno zkoumat legalitu původního aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení, a to s přihlédnutím k odůvodnění obsaženému v rozhodnutí zamítajícím stížnost, jelikož se toto odůvodnění považuje za shodné s tímto aktem (v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Birkhoff, T‑377/08 P, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2009:485">EU:T:2009:485</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, body 57 až 59 a citovaná judikatura).</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Za těchto okolností nemá návrhové žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti samostatný obsah a na žalobu musí být nahlíženo tak, že směřuje proti spornému rozhodnutí, jehož odůvodnění bylo upřesněno v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (v tomto smyslu viz rozsudky Eveillard v. Komise, T‑258/01, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2004:177">EU:T:2004:177</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, body 31 a 32, a Buxton v. Parlament, F‑50/11, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2012:51">EU:F:2012:51</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 21).</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Pokud jde dále o návrhová žádání směřující proti rozhodnutím ze dne 21. května, 27. června a <DATE ISO="20140731">31. července 2014</DATE>, kterými bylo žalobci povoleno setrvat ve službě do 30. června, 31. července a <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>, je nutno konstatovat, že se tato rozhodnutí omezují na povolení žalobci setrvat ve službě po dobu celkem 4 měsíců po dni, ke kterému měl nezávisle na uvedených rozhodnutích odejít do důchodu, tedy dne <DATE ISO="20140601">1. června 2014</DATE>, aniž však měla vliv na rozhodnutí o zamítnutí žádosti o setrvání ve službě. Tato rozhodnutí, která nepříznivě nezasahují do právního postavení žalobce, nemají žádný vliv na předmět tohoto sporu, takže žádost žalobce o změnu jeho návrhových žádání musí být v rozsahu, v němž se jich týká, odmítnuta.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>A totéž konečně platí, pokud jde o návrhová žádání týkající se sdělení ze dne <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>. Uvedené sdělení se totiž omezuje na to, že informuje žalobce, že po skončení účinků rozhodnutí o jeho setrvání ve službě do <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE> mu bude vyplácen důchod od <DATE ISO="20141001">1. října 2014</DATE>. Takové sdělení nemá právně<?PAGE NO="5"?> závazné účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení, a není tudíž aktem nepříznivě zasahujícím do jeho právního postavení (v tomto smyslu viz rozsudek Pimlott v. Europol, F‑52/06, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2007:210">EU:F:2007:210</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 48 a citovaná judikatura). V důsledku toho žádost žalobce o změnu jeho návrhových žádání musí být odmítnuta, pokud jde o návrhová žádání týkající se sdělení ze dne <DATE ISO="20140930">30. září 2014</DATE>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K návrhovým žádáním směřujícím ke zrušení sporného rozhodnutí</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumenty účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Žalobce vznáší jediný žalobní důvod, rozdělený do čtyř částí vycházejících z porušení článku 52 služebního řádu, ze zjevně nesprávného posouzení, z porušení zásady řádné správy a povinnosti jednat s náležitou péčí a z porušení článku 5 služebního řádu.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Žalobce připouští, že v souvislosti s žádostí podanou podle čl. 52 druhého pododstavce služebního řádu, má administrativa při vymezení služebního zájmu širokou posuzovací pravomoc; nicméně má za to, že výklad tohoto pojmu by měl být v souladu s <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>normami vyšší právní síly<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>, jako je v prvé řadě článek 52 služebního řádu. Kromě toho přezkum služebního zájmu by měl být proveden pečlivě a nestranně a v souladu se zásadou rovného zacházení s úředníky. Dále by měla správa rovněž zohlednit zájmy dotyčného úředníka a držet se v přiměřených mezích.</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Žalobce se domnívá, že v projednávané věci neprovedl OOJ příslušný k rozhodování o jeho žádosti o setrvání ve službě tento přezkum zájmů.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Pokud jde zejména o služební zájem, žalobce zaprvé zpochybňuje odůvodnění sporného rozhodnutí, podle kterého politika externalizace řízení programů výzkumu vesmíru odůvodňuje zamítnutí jeho žádosti o setrvání ve službě. V tomto ohledu zdůrazňuje skutečnost, že tato politika je prováděna od roku 2009. Kromě toho byli v jeho bývalém odboru v únoru 2014 přijati tři noví zaměstnanci. Podle názoru žalobce mohou ostatně zaměstnanci, kteří v tomto odboru zůstali po jeho odchodu do důchodu, obtížně sami zvládat veškerou pracovní zátěž, která spočívá na tomto odboru, jelikož tento odbor, aby se vyrovnal s úkoly v rámci pracovního programu pro roky 2014 a 2015, potřebuje pracovníky, kteří, jako on, musejí být vysoce kvalifikovaní a zkušení.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Zadruhé žalobce vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že jeho žádost o setrvání ve službě byla podpořena jeho vedoucím odboru a jeho ředitelem, s výhradou ředitele, že pro něj je jeho setrvání ve službě <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>neutrální<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> z pohledu lidských zdrojů.</TXT></NP><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Zatřetí má žalobce za to, že Komise nezohlednila skutečnost, že by jeho setrvání ve službě do roku 2016 nebránilo uskutečnění cíle snížit počet pracovních míst o 5 % v roce 2017.</TXT></NP><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>Pokud jde o jeho osobní zájem, žalobce vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že jeho setrvání ve službě by mu umožnilo podstatně zvýšit jeho nárok na důchod ze 40 % z jeho poslední odměny na zhruba 50 % z této odměny, přičemž by mohl pokračovat ve své profesní činnosti, jak si přál.</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Nakonec žalobce tvrdí, že skutečnost, že generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> nikdy nevyhověl žádosti o setrvání ve službě nad věkový limit, zatímco v jiných generálních ředitelstvích byly takové žádosti schvalovány daleko snadněji, vznáší otázku dodržování zásady rovného zacházení mezi úředníky.</TXT></NP><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby byl tento žalobní důvod zamítnut v plném rozsahu.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudu</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>Úvodní poznámky</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>V případě, že OOJ zohledňuje služební zájem k tomu, aby se vyjádřil k žádosti úředníka o setrvání ve službě nad věkový limit stanovený v čl. 52 prvním pododstavci písm. a) služebního řádu pro automatický odchod do důchodu, má širokou posuzovací pravomoc a Soud může zasahovat do závěru OOJ pouze v případě zjevně nesprávného posouzení nebo překročení pravomoci (v tomto smyslu a analogicky, pokud jde o rozhodnutí prodloužit smlouvu dočasného zaměstnance, viz rozsudek Komise v. Macchia, T‑368/12 P, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2014:266">EU:T:2014:266</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 49).</TXT></NP><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že nesprávnost může být považována za zjevnou pouze tehdy, je-li snadno zjistitelná a může být očividně odhalena na základě kritérií, jejichž splněním zákonodárce zamýšlel podmínit výkon posuzovací pravomoci administrativou. Má-li tedy být prokázáno, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení skutkového stavu takové povahy, že odůvodňuje zrušení rozhodnutí, musí být důkazy, které má předložit žalobce, dostatečné k tomu, aby se posouzení administrativy stalo nepřijatelným. Jinými slovy, je třeba žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení zamítnout, jestliže se zpochybněné posouzení navzdory důkazům předloženým žalobcem nadále jeví jako pravdivé nebo platné (rozsudky BB v. Komise, F‑17/11, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2013:14">EU:F:2013:14</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 60, a DG v. ENISA, F‑109/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2014:259">EU:F:2014:259</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 44 a citovaná judikatura).</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K údajnému nezohlednění služebního zájmu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>V projednávané věci ze spisu vyplývá, že generální ředitel generálního ředitelství, kde byl žalobce zaměstnán, skutečně přezkoumal žádost žalobce o setrvání ve službě a sdělením ze dne <DATE ISO="20140206">6. února 2014</DATE> mu oznámil důvody, proč měl za to, že služební zájem neodůvodňuje, aby bylo této žádosti vyhověno, jak bylo upřesněno v bodě 6 tohoto rozsudku. Kromě toho generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> posoudil žádost žalobce, přičemž souhlasil s důvody uvedenými generálním ředitelem GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>. A konečně rozhodnutí o zamítnutí stížnosti potvrzuje analýzu služebního zájmu vypracovanou administrativou a zároveň ji upřesňuje.</TXT></NP><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že pokud žalobce tvrdí, že OOJ v projednávané věci neprovedl <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>přezkum dotčených zájmů<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> v souladu s řízením zavedeným článkem 52 druhým pododstavcem služebního řádu, nejsou jeho argumenty opodstatněné a musejí být zamítnuty.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K zjevně nesprávnému posouzení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>40</NO.P><TXT>Za účelem prokázání, že je sporné rozhodnutí stiženo zjevně nesprávným posouzením, žalobce v prvním sledu tvrdí, že politika externalizace řízení programů výzkumu vesmíru neodůvodňuje zamítnutí jeho žádosti o setrvání ve službě.</TXT></NP><NP><NO.P>41</NO.P><TXT>V projednávané věci ze sdělení ze dne <DATE ISO="20140206">6. února 2014</DATE> vyplývá, že uvedená politika znamená, že se úloha služeb Komise omezí na kontrolu a rozvoj politiky vesmíru, přičemž každodenní řízení této politiky je napříště svěřeno Výkonné agentuře pro výzkum a Evropské kosmické agentuře. Kromě toho bylo v tomto sdělení poukázáno na to, že je nutno snížit počet pracovníků v GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> a provést přesun pracovních míst.</TXT></NP><NP><NO.P>42</NO.P><TXT>Žalobce se přitom zaprvé omezuje na tvrzení, že uplatňování uvedené politiky externalizace započalo již v roce 2009. Nicméně taková okolnost nepředstavuje důkaz toho, že by uvedená politika nemohla odůvodňovat rozhodnutí přijaté v roce 2014.</TXT></NP><?PAGE NO="7"?><NP><NO.P>43</NO.P><TXT>Zadruhé žalobce uvádí, že v únoru 2014 byli do jeho původního odboru přijati tři noví zaměstnanci. Nicméně skutečnost, že – jak zdůraznil sám žalobce – tito zaměstnanci neměli zkušenosti v oblasti vesmírného výzkumu a byli přijati do administrativní, právní a politické oblasti, je zcela v souladu s tvrzením generálního ředitele GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>, že se toto GŘ zabývá kontrolou a rozvojem vesmírné politiky, a nikoli vědeckými aspekty této politiky. Tato skutečnost tudíž nemůže být považována za způsobilou prokázat existenci zjevně nesprávného posouzení.</TXT></NP><NP><NO.P>44</NO.P><TXT>Zatřetí žalobce zdůrazňuje význam pracovních úkolů jeho bývalého odboru a má za to, že GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> potřebuje jeho zkušenosti a jeho odborné kvality ke správnému plnění úkolů, které jsou mu svěřeny.</TXT></NP><NP><NO.P>45</NO.P><TXT>Nicméně i v případě správnosti tvrzení žalobce, pokud jde o pracovní místa v jeho bývalém odboru a o význam jeho pracovních úkolů, přísluší posouzení personálních potřeb nutných ke správnému fungování odboru výlučně OOJ. Pouhé tvrzení žalobce, podle kterého by zaměstnanci <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>mohli obtížně […] zvládat úkoly<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>, které jsou svěřeny odboru, neprokazuje existenci zjevně nesprávného posouzení služebního zájmu.</TXT></NP><NP><NO.P>46</NO.P><TXT>Totéž platí pro tvrzení žalobce týkající se rozsahu jeho zkušeností, což nebylo Komisí zpochybněno.</TXT></NP><NP><NO.P>47</NO.P><TXT>Taková tvrzení totiž nejsou sama o sobě schopna prokázat, že se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení při přezkumu služebního zájmu. Jak Komise zdůraznila ve své žalobní odpovědi a na jednání, zohlednění služebního zájmu v souvislosti s přezkumem žádosti o ponechání ve službě po dosažení věkového limitu stanoveného pro automatický odchod do důchodu se neomezuje pouze na otázku adekvátnosti schopností dotyčného pro vykonávané funkce, tedy adekvátnosti, která ostatně není v projednávané věci nijak zpochybněna. OOJ totiž přísluší zohlednit jiné skutečnosti, jako je provádění obecné personální politiky nebo nutnost provést snížení pracovních míst nebo možnost nahradit úředníky, kteří dosáhli věku pro povinný odchod do důchodu, úředníky nižší platové třídy nebo také dočasnými nebo smluvními zaměstnanci.</TXT></NP><NP><NO.P>48</NO.P><TXT>Je tedy třeba konstatovat, že žalobce neprokázal, že se OOJ dopustil zjevně nesprávného posouzení služebního zájmu, když zohlednil politiku využívání externích dodavatelů zavedenou od roku 2009.</TXT></NP><NP><NO.P>49</NO.P><TXT>V druhém sledu žalobce tvrdí, že sporné rozhodnutí nezohlednilo míru podpory, kterou měl od svých nadřízených. Ze spisu nicméně vyplývá, že podpora generálního ředitele generálního ředitelství, kde žalobce pracoval, je podmíněna dodržením plánování zdrojů uvedeného ředitelství a že generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> dal negativní stanovisko. Kromě toho OOJ příslušným k přezkumu žádostí o setrvání ve službě na základě čl. 52 druhého pododstavce služebního řádu není generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, ale generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>Lidské zdroje<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>. Z toho vyplývá, že uvedená podpora byla každopádně irelevantní k posouzení opodstatněnosti sporného rozhodnutí vzhledem k tomu, že příslušný OOJ mohl velmi dobře služební zájem posuzovat zcela odlišně než GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>, kde žalobce pracoval.</TXT></NP><NP><NO.P>50</NO.P><TXT>V třetím sledu žalobce OOJ vytýká, že nezohlednil skutečnost, že vyhovění jeho žádosti o setrvání ve službě by Komisi nebránilo v jejím cíli snížit počet pracovních míst o 5 % v roce 2017, jelikož i kdyby bylo jeho žádosti vyhověno, opustil by každopádně své místo před rokem 2017. Takový argument však nijak neprokazuje existenci zjevně nesprávného posouzení služebního zájmu. Jak totiž uvedla Komise ve své žalobní odpovědi, je slučitelné, ba i více slučitelné, se zájmem služby snížit počet pracovních míst v orgánu postupně než toto snížení provést až při uplynutí lhůty k uskutečnění tohoto snížení.</TXT></NP><NP><NO.P>51</NO.P><TXT>Je tedy třeba zamítnout důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení služebního zájmu, jelikož žalobce neprokázal existenci tohoto pochybení.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K údajnému porušení povinnosti OOJ jednat s náležitou péčí</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>52</NO.P><TXT>Žalobce tvrdí, že podle čl. 52 druhého pododstavce služebního řádu je OOJ povinen – na základě své povinnosti jednat s náležitou péčí vůči dotyčnému úředníkovi – zohlednit zájem tohoto úředníka.</TXT></NP><NP><NO.P>53</NO.P><TXT>Z judikatury citované samotným žalobcem vyplývá, že povinnost péče administrativy vůči zaměstnancům odráží vyváženost vzájemných práv a povinností, které služební řád zavedl ve vztazích mezi orgánem veřejné správy a zaměstnanci veřejné služby. Tato povinnost znamená, že pokud orgán rozhoduje o situaci úředníka nebo zaměstnance, vezme v úvahu veškeré skutečnosti, které by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí, a že přitom zohlední nejen zájem služby, ale rovněž zájem dotyčného úředníka. Ochrana práv a zájmů úředníka však vždy musí být omezena dodržením platných norem (rozsudek Angelidis v. Parlament, T‑416/03, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2006:375">EU:T:2006:375</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 117 a citovaná judikatura).</TXT></NP><NP><NO.P>54</NO.P><TXT>Služební zájem a zájem úředníka jsou tudíž dvěma odlišnými pojmy. Ve zvláštním případě čl. 52 druhého pododstavce služebního řádu je zájem dotyčného úředníka zohledněn již skutečností, že tento úředník musí požádat, aby mohl setrvat ve službě po dosažení věkového limitu stanoveného služebním řádem pro automatický odchod do důchodu. Podle samotného znění tohoto ustanovení závisí rozhodnutí o této žádosti, které musí příslušný OOJ přijmout, výlučně na služebním zájmu, aniž by OOJ musel zohlednit zájem žádajícího úředníka. Úředník tudíž nemusí OOJ prokazovat existenci svého osobního zájmu na setrvání ve službě, jak učinil žalobce v rámci této žaloby, neboť tento zájem je v rámci jeho žádosti irelevantní.</TXT></NP><NP><NO.P>55</NO.P><TXT>Důvod žalobce vycházející z údajného porušení povinnosti OOJ jednat s náležitou péčí tudíž nemůže být přijat.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K údajnému porušení zásad rovného zacházení a řádné správy a článku 5 služebního řádu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>56</NO.P><TXT>Žalobce tvrdí, že generální ředitel GŘ <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>Podniky a průmysl<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, na rozdíl od praxe jiných generálních ředitelství, nikdy nevyhověl žádné žádosti o setrvání ve službě po dosažení limitního věku a že tato okolnost <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>vznáší otázky ohledně dodržování […] zásady rovnosti úředníků, tak jak je stanovena zejména článkem 5 služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>57</NO.P><TXT>Soud konstatuje, že kromě velice obecné povahy těchto tvrzení nepředložil žalobce žádný argument na podporu svého tvrzení, podle kterého OOJ při přijímání sporného rozhodnutí nedodržel zásadu rovného zacházení. Zejména se nepokusil prokázat, že s ním bylo zacházeno méně příznivě než s jiným úředníkem, který se nacházel v obdobné právní situaci, jako je ta jeho. Tento důvod nelze než označit za nepřípustný podle čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu použitelného v době podání žaloby, který se po změně stal článkem 50 odst. 1 písm. e) jednacího řádu.</TXT></NP><NP><NO.P>58</NO.P><TXT>Je tomu tak rovněž v případě argumentů, které žalobce dovozuje z údajného porušení zásady řádné správy, které je uvedeno v bodě 21 žaloby, aniž by předložil důvody nebo právní argumenty, které by mohly podpořit jeho stanovisko.</TXT></NP><NP><NO.P>59</NO.P><TXT>Je tedy třeba jediný žalobní důvod zamítnout jako postrádající jakýkoliv právní základ.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K návrhovým žádáním směřujícím k náhradě škody</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>60</NO.P><TXT>Soud konstatuje, že ačkoli žalobce požaduje náhradu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>škod, které [vznikly] nebo mohly vzniknout [z rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20140328">28. března 2014</DATE> a ze sdělení ze dne <DATE ISO="20140407">7. dubna 2014</DATE>]<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>, žaloba neobsahuje žádné údaje týkající se této žádosti ani neupřesňuje, zda se jedná o majetkovou či nemajetkovou škodu, jejíž náhradu žalobce žádá, takže návrhová žádání směřující k náhradě škody musejí být odmítnuta jako nepřípustná.</TXT></NP><?PAGE NO="9"?><NP><NO.P>61</NO.P><TXT>V každém případě vzhledem k tomu, že byla návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí napadených žalobce zamítnuta, je třeba zamítnout rovněž návrhová žádání směřující k náhradě škody, kterou údajně způsobila uvedená rozhodnutí (viz rozsudek CT v. EACEA, F‑36/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2013:190">EU:F:2013:190</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, body 79 a 80 a citovaná judikatura).</TXT></NP><NP><NO.P>62</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta v plném rozsahu.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>63</NO.P><TXT>Podle článku 101 jednacího řádu, s výhradou ostatních ustanovení osmé kapitoly druhé hlavy uvedeného řádu, ponese účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, vlastní náklady řízení a bude mu uložena náhrada nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení, pokud to druhý účastník řízení požadoval. Podle čl. 102 odst. 1 téhož řádu může Soud v souladu s požadavky ekvity rozhodnout, že účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, ponese vlastní náklady řízení, ale že se mu uloží pouze částečná náhrada nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení nebo se mu tato náhrada nákladů řízení neuloží.</TXT></NP><NP><NO.P>64</NO.P><TXT>Z důvodů uvedených v tomto rozsudku vyplývá, že žalobce neměl ve věci úspěch. Komise kromě toho ve svých návrhových žádáních výslovně požadovala, aby byla žalobci uložena náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že okolnosti projednávané věci neodůvodňují použití ustanovení čl. 102 odst. 1 jednacího řádu, musí žalobce nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady vynaložené Komisí, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření ve věci F‑36/14 R.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Žaloba se zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Hartwig Bischoff ponese všechny vlastní náklady řízení a nahradí všechny náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Bradley</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kreppel</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Rofes i Pujol</P></SIGNATORY><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20150518">18. května 2015</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Vedoucí soudní kanceláře</P><P>W. Hakenberg</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Předseda</P><P>K. Bradley</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>