C-56/0662006J00560001.000248751488612CJROZSUDEK ZE DNE 14. 6. 2007 — VĚC C-56/06EURO TEX<TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20070614">14. června 2007</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI>

Ve věci 056/06,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Finanzgericht Düsseldorf (Německo) ze dne 31. ledna 2006, došlým Soudnímu dvoru dne 2. února 2006, v řízení

Euro Tex Textilverwertung GmbH

proti

Hauptzollamt Duisburg,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení P. Jann, předseda senátu, R. Schintgen, A. Tizzano (zpravodaj), A. Borg Barthet a E. Levits, soudci,

generální advokátka: E. Sharpston,

vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

za Euro Tex Textilverwertung GmbH A. Gläserem, Rechtsanwalt,

za Komisi Evropských společenství J. Hottiaux a B. Schimou, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 25. ledna 2007,

vydává tento

<TI><P>Rozsudek</P></TI>1Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé, schválené rozhodnutím Rady a Komise 93/743/Euratom, ESUO, ES ze dne 13. prosince 1993 (Úř. věst. L 348, s. 1, dále jen dohoda o přidružení), a konkrétněji čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 k této dohodě, ve znění rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé č. 1/97 ze dne 30. června 1997 (Úř. věst L 221, s. 1, dále jen protokol č. 4).2Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Euro Tex Textilverwertung GmbH (dále jen Euro Tex) a Hauptzollamt Duisburg (celní úřad v Duisburgu, dále jen Hauptzollamt), jehož předmětem je správnost důkazů původu předložených za účelem vývozu použitého textilu do Polska.<TI><P>Právní úprava Společenství</P></TI>3Protokol č. 4 definuje pojem původní výrobky a obsahuje ustanovení v oblasti správní spolupráce.4Článek 2 odst. 1 protokolu č. 4 stanoví:

Pro účely této dohody se za výrobky pocházející ze Společenství považují:

a)výrobky, které byly ve Společenství zcela získány ve smyslu článku 5 tohoto protokolu;b)výrobky, které byly získány ve Společenství a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály ve Společenství dostatečně zpracovány nebo opracovány ve smyslu článku 6 tohoto protokolu;

[...]

5Článek 6 tohoto protokolu stanoví:

1.Pro účely článku 2 jsou výrobky, které nebyly zcela získány [ve Společenství], považovány za dostatečně zpracované nebo opracované, pokud jsou splněny podmínky stanovené v seznamu přílohy II.

[...]

3.Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 7

6Konečně, podle článku 7 protokolu č. 4:

1.Aniž je dotčen odstavec 2, považují se dále uvedená zpracování nebo opracování za nedostatečná k tomu, aby výrobku udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 6:

[...]

b)jednoduché operace spočívající ve zbavování prachu, prosévání, výběru [třídění], třídění [přiřazování], zařazování (včetně skládání souprav výrobků), umývání, natírání, krájení;

[...]

7Je třeba poukázat na skutečnost, že článek 7 protokolu č. 4 byl změněn s účinností od 1. ledna 2001 rozhodnutím Rady přidružení EU-Polská republika č. 4/2000 ze dne 29. prosince 2000, kterým se mění protokol č. 4 k Evropské dohodě uzavřené s Polskem týkající se definice pojmu původní výrobky a metod správní spolupráce (Úř. věst 2001, L 19, s. 29, dále jen pozměněný protokol č. 4).8Článek 7 odst. 1 písm. j) pozměněného protokolu č. 4, který částečně nahrazuje čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4, již neodkazuje na jednoduché operace, a místo toho uvádí pouze prosévání, čištění od příměsí, výběr [třídění], třídění [přiřazování], rovnání, zařazování (včetně skládání souprav výrobků).<TI><P>Spor v původním řízení a předběžná otázka</P></TI>9Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že v rozhodné době Euro Tex řídila certifikované zařízení, které se zabývalo shromažďováním, dopravou a zpracováním oděvů a jiného textilu.10Zboží odložené veřejností do pouličních kontejnerů následně procházelo několikastupňovým tříděním a zařazováním. To, u nějž se mělo za to, že by mohlo být ještě nošeno, bylo postupně vybíráno podle série kritérií. Zaměstnanci Euro Tex pověření tříděním a zařazováním měli zejména za úkol vybírat obzvláště módní zboží na základě požadavků klientů.11V letech 1998 a 1999 dodávala Euro Tex vytříděný a zařazený textil maloobchodníkům v Polsku. Za účelem prokázání, že má status původu ve smyslu preferenčního celního režimu zavedeného dohodou o přidružení, Euro Tex připojovala k obchodním fakturám prohlášení o původu dodaného zboží nebo předkládala průvodní osvědčení EUR.1.12Na základě kontroly v provozovnách Euro Tex, provedené na žádost polské správy, Hauptzollamt konstatoval rozhodnutím ze dne 19. července 2001, že tento podnik není schopen prokázat původ výrobků. Německé orgány krom toho odebraly průvodní osvědčení EUR.1 a prohlásily, že o výsledcích kontroly na místě budou informovat polské orgány.13Toto rozhodnutí bylo předmětem stížnosti Euro Tex u Hauptzollamt, který ji však rozhodnutím ze dne 30. června 2002 zamítl jako neopodstatněnou. Tímto rozhodnutím Hauptzollamt zejména došel k závěru, že nebyly splněny podmínky stanovené protokolem č. 4 pro to, aby mohl být použitý textil, určený k dalšímu nošení, považován za zcela získaný ve Společenství. Rozhodnutí krom toho upřesňuje, že operace třídění a zařazování prováděné v projednávané věci představují pouze minimální zpracování, které nemá vliv na původ těchto výrobků.14Euro Tex tedy podala žalobu k Finanzgericht Düsseldorf směřující k tomu, aby tento soud určil protiprávnost stanoviska zaslaného Hauptzollamt polským celním orgánům, které tyto orgány informovalo o nesprávnosti dotčených prohlášení a osvědčení o původu.15Vzhledem k tomu, že Finanzgericht Düsseldorf se zabýval otázkou, jak je třeba vykládat čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

Překračují v usnesení blíže upřesněné operace zařazování ty operace, které jsou zahrnuty pod pojmem jednoduché operace zařazování ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4?

16Otázky Finanzgericht Düsseldorf vyvstávají zejména z důvodu rozdílů, které existují mezi různými jazykovými verzemi protokolu č. 4. Podle předkládajícího soudu totiž některé jazykové verze tohoto protokolu naznačují existenci rozlišení mezi jednoduchými operacemi zařazování a složitými operacemi zařazování, zatímco u jiných verzí se zdá, že naznačují, že všechny operace uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného protokolu jsou svou povahou jednoduché.17Pokud tedy například německá verze čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 odkazuje na einfaches Entstauben, Sieben, Aussondern, Einordnen, Sortieren (einschließlich des Zusammenstellens von Sortimenten) a francouzská verze na opérations simples de dépoussiérage, de criblage, de triage, de classement, d'assortiment (y compris la composition de jeux de marchandises), anglická verze tohoto ustanovení uvádí simple operations consisting of removal of dust, sifting or screening, sorting, classifying, matching (including the making-up of sets of articles).<TI><P>K předběžné otázce</P></TI>18Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda ve světle ustanovení protokolu č. 4 je třeba rozlišovat mezi jednoduchými a složitějšími operacemi zařazování. Prvně uvedenými jsou na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 zpracování nebo opracování nedostatečné k tomu, aby zboží udělily status původu, zatímco druhé mohou představovat zpracování nebo opracování dostatečné pro udělení tohoto statusu podle článku 6 tohoto protokolu. Pokud lze takto rozlišovat, Finanzgericht Düsseldorf si v takovém případě přeje vědět, zda takové operace zařazování, které jsou prováděny Euro Tex, spadají do druhé kategorie, tedy mezi operace složitější.<TI><P>Vyjádření předložená Soudnímu dvoru</P></TI>19Euro Tex uplatňuje, že operace zařazování prováděné v rámci recyklace použitého textilu jsou naprosto rozdílné povahy od toho, co je třeba chápat jako jednoduché operace zařazování ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4. Toto ustanovení se totiž vztahuje pouze na velmi jednoduché operace, které nevyžadují žádné specifické znalosti a nezahrnují žádné skutečné zhodnocení výrobků. Naopak, cílem zařazování použitého textilu je podstatné zhodnocení tohoto zboží. Provádí se totiž prostřednictvím celé série operací třídění, pro které musí mít zaměstnanci podniků na recyklaci mimo jiné specifické dovednosti (jako zejména schopnost rozpoznat vlastnosti látky, módní trendy). Konečně, tito zaměstnanci jsou za tímto účelem specificky zaškoleni v rámci podniku.20Operace zařazování dotčené v původním řízení mohou udělit zpracovávanému zboží status původu, a Euro Tex tudíž navrhuje odpovědět Finanzgericht Düsseldorf kladně.21Komise Evropských společenství má opačný názor, když tvrdí, že na základě protokolu č. 4 nelze rozlišovat mezi jednoduchými a složitějšími operacemi zařazování. Vyplývá to zejména ze srovnání různých jazykových verzí čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu a zvláště z anglické a nizozemské verze.22Takový výklad dotčeného ustanovení je podle Komise také v souladu s normami přílohy D.1 Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (dále jen Kjótská úmluva), jejichž několik příloh bylo přijato jménem Společenství rozhodnutím Rady 77/415/EHS ze dne 3. června 1977 (Úř. věst. L 166, s. 1; Zvl. vyd. 02/01, s. 119).<TI><P>Odpověď Soudního dvora</P></TI>23Otázka položená předkládajícím soudem se týká kvalifikace operací dotčených v původním řízení jako operací jednoduchých nebo složitých. V tomto ohledu na podporu svého výkladu čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 účastníci původního řízení poukazovali hlavně na rozdíly mezi různými jazykovými verzemi tohoto ustanovení.24Je přitom na místě konstatovat, že je pravdou, že některé jazykové verze uvedeného ustanovení by mohly být vykládány jak ve smyslu navrhovaném žalobkyní v původním řízení, tak ve smyslu navrhovaném Komisí. To je případ zejména verze německé (einfaches), francouzské (les opérations simples de), španělské (las operaciones simples de), italské (le semplici operazioni di) a portugalské (simples operações de).25Z jiných jazykových verzí nicméně vyplývá, že operace uvedené v tomto ustanovení jsou svou povahou jednoduché. Takový náznak lze vyvodit z výrazů simple operations consisting of uvedeného v anglické verzi, enkle foranstaltninger som v dánské verzi, eenvoudige verrichtingen zoals v nizozemské verzi a enkel behandling bestående i ve svédské verzi.26Tudíž, jak uvedla Komise, výklad spočívající v tom, že za jednoduché jsou považovány všechny operace zmíněné v čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 není v rozporu s žádnou jazykovou verzí tohoto protokolu, zatímco výklad navrhovaný Euro Tex - spočívající v rozlišování mezi jednoduchými a složitými operacemi zařazování - není v souladu s jazykovými verzemi zmíněnými v předcházejícím bodě.27V každém případě je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musí být jednotlivé jazykové verze textu Společenství vykládány jednotně, a tedy v případě rozdílů mezi těmito verzemi musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž část tvoří (viz rozsudky ze dne 17. prosince 1998, Codan, C-236/97, Recueil, s. I-8679, bod 28; ze dne 13. dubna 2000, W. N., C-420/98, Recueil, s. I-2847, bod 21, a ze dne 16. března 2006, Komise v. Španělsko, C-332/04, Sb. rozh. s. I-40, bod 52).28Podle čtvrtého a šestého bodu odůvodnění rozhodnutí č. 1/97 je přitom cílem této právní úpravy dále usnadnit obchod a zjednodušit administrativní zátěž, jakož i usnadnit práci uživatelů a celních správ. Jak tvrdila Komise, bylo by tak na škodu cílům zjednodušení a právní jistoty požadovat po vnitrostátních orgánech, aby rozlišovaly mezi jednoduchými a složitými operacemi zařazování, zbavování prachu, prosévání a jinými, bez toho, aby bylo v protokolu uvedeno nějaké kritérium nebo parametr, na základě kterých by se provádělo takové rozlišování.29Mimoto, je namístě uvést, že změna čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4, jež odstranila odkaz na jednoduché operace z textu tohoto ustanovení, provedená rozhodnutím č. 4/2000, se zdá být rovněž v souladu s tímto výkladem dotčeného ustanovení.30Rozlišování mezi jednoduchými a složitými operacemi zařazování nelze tudíž vyvodit ani ze znění čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4, ani z účelu tohoto protokolu.31Závěrem je třeba dodat, že text Kjótské úmluvy zmíněný ve vyjádřeních předložených účastníky řízení rovněž takové rozlišování nepotvrzuje.32V případě, jako je ten, o který se jedná v původním řízení, totiž norma 3 přílohy D.1 Kjótské úmluvy odvozuje původ zboží od místa, kde bylo provedeno jeho poslední podstatné zpracování nebo opracování. Samotná norma 6 této přílohy uvádí, že za podstatné zpracování nebo opracování se nepovažují [o]perace, které nepřispívají nebo přispívají jen malým rozsahem k podstatným charakteristikám nebo vlastnostem zboží. V tomto ohledu norma 6 uvádí, kromě jiných, operace ke zlepšení obchodní úpravy nebo obchodní jakosti zboží nebo jeho přípravu pro odeslání, jako je dělení hromadných zásilek, sdružování balíků, třídění a klasifikace, nové balení a míchání zboží různého původu za předpokladu, že charakteristiky výsledného produktu se podstatně neliší od charakteristik zboží, která byla smíchána. Tudíž žádné rozlišování mezi jednoduchými a složitými operacemi tam není zmíněno.33Na otázku položenou Finanzgericht Düsseldorf je tudíž třeba odpovědět tak, že vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 neumožňuje rozlišovat mezi jednoduchými a složitějšími operacemi zařazování, takové operace zařazování, které jsou popsány v předkládacím rozhodnutí, jsou zahrnuty pod pojmem jednoduché operace zařazování ve smyslu uvedeného ustanovení.<TI><P>K nákladům řízení</P></TI>34Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

Vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 písm. b) protokolu č. 4 k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé, ve znění rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé č. 1/97 ze dne 30. června 1997, neumožňuje rozlišovat mezi jednoduchými a složitějšími operacemi zařazování, takové operace zařazování, které jsou popsány v předkládacím rozhodnutí, jsou zahrnuty pod pojmem jednoduché operace zařazování ve smyslu uvedeného ustanovení.

Podpisy.