EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.2.2021
COM(2021) 87 final
2021/0048(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa
{SEC(2021) 100 final} - {SWD(2021) 37 final} - {SWD(2021) 38 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.2.2021
COM(2021) 87 final
2021/0048(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa
{SEC(2021) 100 final} - {SWD(2021) 37 final} - {SWD(2021) 38 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
·Odůvodnění a cíle návrhu
Horizont Evropa – nový rámcový program pro výzkum a inovace (2021–2027) – má zvýšit dopad výzkumu a inovací v EU kombinací společných investic evropských partnerství s dalšími finančními prostředky soukromého a veřejného sektoru v oblastech, v nichž mohou rozsah a množství zdrojů v oblasti výzkumu a inovací pomoci dosáhnout priorit programu EU Horizont Evropa, zejména jeho pilíře II – Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu.
[V čl. 8 odst. 1 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa je stanoveno, že se institucionalizovaná evropská partnerství na základě článků 185 a 187 SFEU „uplatní pouze v případě, že jiné části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, by nedosáhly cílů, nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace“.
V nařízení o programu Horizont Evropa určili spolunormotvůrci rovněž osm prioritních oblastí pro možná institucionalizovaná evropská partnerství na základě článků 185 nebo 187 SFEU. Na tomto základě byl stanoven soubor dvanácti iniciativ jako kandidátů, jež budou předmětem koordinovaného posouzení dopadů 1 .
Tento návrh se týká devíti institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 187 SFEU a zřizuje jednotlivé společné podniky pro jejich provádění. Evropská komise mimoto přijala návrh na institucionalizované evropské partnerství pro vysoce výkonnou výpočetní techniku na základě článku 187 SFEU [COM(2020) 569 final] a má v úmyslu přijmout návrh týkající se evropského partnerství pro metrologii na základě článku 185 SFEU [přidat odkaz]. K původním kandidátům na institucionalizovaná evropská partnerství patřily také další dvě iniciativy – jedna, která se týká kooperativní, propojené a automatizované mobility, a druhá v oblasti inovativních malých a středních podniků. V rámci postupu posouzení dopadů se však dospělo k závěru, že by vhodnější byla jiná forma zásahu.
· Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Jako součást víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 bude program Horizont Evropa více založen na dopadech se silným zaměřením na zajištění evropské přidané hodnoty. Bude také prováděn účinněji a účelněji, zejména zajištěním soudržnosti, koordinace a doplňkovosti v rámci programu Horizont Evropa, jakož i s jinými unijními, místními, regionálními, vnitrostátními a případně i mezinárodními iniciativami a s jejich souvisejícími zdroji financování 2 .
Program Horizont Evropa má reagovat na globální výzvy, jimž EU čelí a které vyžadují „zcela nový přístup k vývoji a zavádění nových technologií a inovativních řešení pro občany a planetu v měřítku a rychlostí, jichž nebylo nikdy předtím dosaženo, a k přizpůsobování našeho politického a hospodářského rámce k přeměně globálních hrozeb na nové příležitosti pro naši společnost a hospodářství, občany a podniky“. Ačkoli program Horizont Evropa pokračuje v úsilí o posílení vědeckých a technických základů EU a posílení konkurenceschopnosti, zaujímá k investicím EU do výzkumu a inovací strategičtější přístup založený na dopadech. Cíle programu Horizont Evropa proto vyzdvihují nutnost „plnit strategické priority Unie a přispět k dosažení cílů a politik EU, přispět k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje, a to dodržováním zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody“. 3
V rámci programu Horizont Evropa představují hlavní koncepci evropská partnerství. Doplňují stávající politický rámec řešením globálních výzev a priorit EU, jež vyžadují kritické množství a dlouhodobou vizi, kterou příslušná odvětví schválí a o niž se zasazují. Výzvy spojené se změnou klimatu a životního prostředí, dosažením vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a otevřené strategické autonomie a zajištěním udržitelného a inkluzivního oživení vyžadují nasměrování rozptýleného výzkumného a inovačního úsilí na společnou vizi ohledně nezbytného procesu transformace.
Vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru pomohou evropská partnerství urychlit nová řešení, zejména ta, která mohou snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, a pomohou dosáhnout ekologické a digitální transformace. Umožní systematickou spolupráci s celou škálou zúčastněných stran a konečných uživatelů, včetně normalizačních organizací a mezinárodních partnerů, aby bylo zajištěno, že tato řešení budou využita a že nakonec bude možno dosáhnout ambiciózních cílů. Pomohou také posílit Evropský výzkumný prostor sladěním programů výzkumu a inovací, zlepšením dovedností a zvýšením absorpčních kapacit evropských podniků.
Devět institucionalizovaných evropských partnerství založených na článku 187 SFEU je zcela v souladu s novým politickým přístupem programu Horizont Evropa k evropským partnerstvím, který je založen na dopadech. Tato partnerství jsou součástí portfolia 49 kandidátů na evropská partnerství, což zajistí soudržnou strukturu. V rámci strategického plánování bylo rozhodnuto, že institucionalizovaná evropská partnerství budou využita pro cíle a dopady, jichž by nemohly dosáhnout jiné formy evropských partnerství, a pro priority s dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace.
·Soulad s ostatními politikami Unie
Jako součást VFR na období 2021–2027 bude Horizont Evropa – nový rámcový program EU pro výzkum a inovace – hrát hlavní roli při řízení sociální, hospodářské a ekologické transformace, jež je nezbytná k naplnění politických priorit EU. V rámci strategického plánování programu Horizont Evropa byl vypracován první strategický plán na období 2021–2024. Klíčové strategické směry pro podporu výzkumu a inovací navržené společně zúčastněnými stranami jsou zcela v souladu s prioritami EU. Činnosti v rámci pilíře II programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ se proto zaměří na zvolená témata s velkým dopadem, která mohou významně přispět ke splnění politických priorit EU.
Evropská partnerství jsou pevně zasazena do rámce a struktury programu Horizont Evropa, společenských výzev, které představují priority v oblasti výzkumu a inovací v rámci pilíře II programu Horizont Evropa. Budou hrát důležitou úlohu při dosahování strategických cílů Komise, zejména urychlování přechodu na zelenou, klimaticky neutrální a digitální Evropu při současném posílení odolnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Příspěvek devíti institucionalizovaných evropských partnerství, jichž se návrh týká, k prioritám EU je následující:
Evropské oběhové biohospodářství: Toto partnerství významně přispěje ke klimatickým cílům stanoveným do roku 2030, připraví půdu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zvýší udržitelnost a oběhovost systémů výroby a spotřeby v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Cílem je rozvíjet a rozšířit udržitelné pořizování biomasy a její přeměnu na výrobky z biologických materiálů zaměřením se na vícestupňový proces biorafinace a uplatňováním koncepcí oběhového hospodářství, jako je využívání biologického odpadu ze zemědělství, průmyslu a komunálního sektoru. Má rovněž podpořit zavádění inovací založených na biotechnologiích na regionální úrovni s aktivním zapojením místních aktérů a za účelem oživení venkovských, pobřežních a okrajových regionů.
Čisté letectví: Toto partnerství nasměruje letectví na cestu ke klimatické neutralitě, a to urychlením vývoje, integrace a validace především průlomových výzkumných a inovačních řešení, která lze zavést co nejdříve. Usiluje také o vývoj nové generace mimořádně výkonných nízkouhlíkových letadel s novými zdroji energie, motory a systémy, jež vyplynou z výzkumu a demonstrací na vysokých úrovních technologické připravenosti. Podpora výzkumu a inovací v oblasti letectví zvýší konkurenceschopnost a zaměstnanost v leteckém odvětví, což bude obzvláště důležité pro oživení. Některé cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030: demonstrace průlomových technologických inovací týkajících se letadel, jež jsou schopny snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a směřují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Čistý vodík: Toto partnerství urychlí vývoj a zavádění evropského hodnotového řetězce pro technologie k produkci čistého vodíku a přispěje k udržitelnému, dekarbonizovanému a plně integrovanému energetickému systému a ke sdělení o „vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM/2020/301). Důraz je kladen na výrobu, distribuci a skladování čistého vodíku a jeho dodávání do odvětví, kde je dekarbonizace náročná, jako je použití v těžkém průmyslu a těžké dopravě. Některé cíle do roku 2030: výroba čistého vodíku za cenu přibližně 1,5–3 EUR/kg, což bude vyžadovat dosažení cílů stanovených do roku 2030 s ohledem na zvýšení účinnosti a snížení kapitálových výdajů. Předpokládá to rovněž dostupnost elektřiny z obnovitelných zdrojů za příznivé ceny, jakož i možnost pronikání na hromadné trhy a rozsáhlé snížení distribučních nákladů na méně než 1 EUR/kg vodíku.
Evropské železnice: Toto partnerství urychlí rozvoj a zavádění inovativních technologií (zejména digitálních a automatizačních) k dosažení výrazné přeměny železničního systému a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu, například přesun významné části ve výši 75 % vnitrozemské silniční nákladní dopravy na dopravu po železnici a vnitrozemských vodních cestách. Partnerství vyvine řešení, která jsou v rámci EU široce podporována, což povede k uvedení až 75 % na trh do roku 2030, zvýšení konkurenceschopnosti železnice a podpoře vedoucího postavení Evropy v oblasti železničních technologií.
Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví: Toto partnerství přinese nová řešení pro snížení zátěže spojené s infekčními onemocněními v subsaharské Africe a posílí výzkumné kapacity pro přípravu a reakci na nově se objevující infekční nemoci v subsaharské Africe a po celém světě. Do roku 2030 má dosáhnout udělení licence nejméně dvěma novým zdravotnickým technologiím pro boj proti infekčním onemocněním a podpořit nejméně 100 výzkumných ústavů ve 30 zemích s cílem umožnit účinnou a rychlou reakci výzkumu k vývoji zdravotnických technologií proti opakovaně se vyskytujícím epidemiím.
Iniciativa pro inovativní zdravotnictví: Tato iniciativa pomůže vytvořit celounijní ekosystém výzkumu a inovací v oblasti zdraví, který usnadňuje převedení vědeckých poznatků na konkrétní inovace. Podpoří vývoj bezpečných, účinných, nákladově efektivních výrobků a služeb orientovaných na člověka, které se zaměřují na hlavní neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví a podporují meziodvětvové zdravotnické inovace pro celosvětově konkurenceschopné evropské zdravotnictví. Bude zahrnovat prevenci, diagnostiku, léčbu a zvládání nemocí. K některým z cílů do roku 2030 bude patřit zahájení nejméně 30 meziodvětvových projektů ve velkém měřítku, zaměření se na zdravotnické inovace, jakož i prokázání proveditelnosti integrace výrobků nebo služeb v oblasti zdravotní péče. Iniciativa přispěje k dosažení cílů evropského plánu boje proti rakovině 4 , nové průmyslové strategie pro Evropu 5 a Farmaceutické strategie pro Evropu 6 .
Klíčové digitální technologie: Klíčové digitální technologie zahrnují elektronické součásti, jejich návrh, výrobu a integraci do systémů a programového vybavení, které vymezuje způsob jejich fungování. Celkovým cílem tohoto partnerství je podpora digitální transformace všech hospodářských a sociálních odvětví, zajištění toho, aby transformace pracovala pro Evropu, a podpora Zelené dohody pro Evropu. Usiluje o to, aby vedoucí postavení EU v oblasti klíčových digitálních technologií do roku 2030 posílilo průmyslové bašty, využilo nově vznikající příležitosti k zajištění technologické suverenity a podpořilo konkurenceschopnost.
Výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe: Iniciativa usiluje o digitální transformaci uspořádání letového provozu, zajištění toho, aby se evropský vzdušný prostor stal nejúčinnějším vzdušným prostorem šetrným k životnímu prostředí na světě a o podporu konkurenceschopnosti a oživení evropského leteckého odvětví po krizi COVID-19. K cílům patří: lepší propojení, integrace a automatizace vzduch/země, větší flexibilita a škálovatelnost uspořádání vzdušného prostoru a bezpečná integrace bezpilotních letadel. Do roku 2030 má poskytnout řešení stanovená v evropském hlavním plánu uspořádání letového provozu pro fázi D a úroveň technologické připravenosti 6.
Inteligentní sítě a služby: Toto partnerství podpoří technologickou suverenitu s ohledem na inteligentní sítě a služby v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu a souborem opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G. Cílem je pomoci vyřešit společenské výzvy a umožnit digitální a ekologickou transformaci. Co se týká krize COVID-19, podpoří technologie, které reagují jak na krizi v oblasti zdraví, tak i na hospodářské oživení. Partnerství umožní evropským aktérům vyvinout do roku 2030 technologické kapacity pro systémy 6G jakožto základ pro budoucí digitální služby. Napomůže rozvoji hlavních trhů pro infrastrukturu a služby 5G v Evropě koordinací zavádění sítí 5G prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
·Právní základ
Tyto návrhy na institucionalizovaná evropská partnerství se zakládají na článku 187 SFEU, podle něhož může EU zřizovat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace.
·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Podle SFEU představuje výzkum sdílenou pravomoc mezi EU a jejími členskými státy. V čl. 4 odst. 3 je upřesněno, že EU má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci v téže oblasti.
Navrhované iniciativy se zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni EU z důvodu množství, rychlosti a rozsahu úsilí potřebného k tomu, aby EU splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě a naplnila své strategické politické priority a závazky. Navrhované iniciativy by měly rovněž doplnit a posílit činnosti na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni v téže oblasti.
Jelikož se evropská partnerství zakládají na společném dlouhodobém strategickém programu výzkumu a inovací, jsou vhodná rovněž k řešení složitých přeshraničních výzev. Mohou se zabývat souborem systémových, tržních a transformačních selhání, což je předpokladem pro urychlení vývoje a šíření inovací. Soustředí se na:
·posílení spolupráce a výměny znalostí mezi klíčovými aktéry v evropském výzkumném a inovačním systému, včetně mezioborové a meziodvětvové spolupráce a lepší integrace hodnotových řetězců a ekosystémů,
·zajištění souladu a integrace evropských, vnitrostátních/regionálních a průmyslových výzkumných a inovačních strategií, programů a investic se schválenými směry,
·vytvoření kritického množství investic v oblasti společných priorit a zvýšení soukromých investic do výzkumu a inovací,
·snížení rizik a nejistot pro průmysl, jež souvisejí s investicemi do výzkumných a inovačních činností a nových technologií/řešení, a to sdílením rizik a zajištěním předvídatelnosti investic.
Opatření na vnitrostátní úrovni nebo opatření samotného průmyslu nemohou dosáhnout množství, rychlosti a rozsahu podpory výzkumu a inovací, jež je zapotřebí k tomu, aby EU splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě, naplnila své strategické politické priority (včetně klimatických a energetických cílů stanovených v Pařížské dohodě a Zelené dohodě pro Evropu) a přispěla k řešení globálních výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje.
·Proporcionalita
Celkový přístup, který vedl k tomuto návrhu, je založen na zásadě proporcionality. Politický a právní kontext se od doby zřízení stávajících partnerství změnil. Nyní je věnována větší pozornost nutnosti racionalizovat klíčové politické priority EU a zajistit, aby měly měřitelný dopad. Vzhledem k nové situaci je důležité zvolit evropské partnerství pouze tehdy, existuje-li skutečná a prokazatelná přidaná hodnota. Každé institucionalizované evropské partnerství proto musí prokázat přidanou hodnotu – zejména že jeho cílů nemůže být účinněji dosaženo jednoduššími prostředky, včetně standardního přístupu založeného na tradičních výzvách v rámci programu Horizont Evropa nebo jednodušších forem partnerství, jako jsou „spoluprogramovaná partnerství“.
Proporcionalita potenciálních partnerství byla posouzena podle této dvoustupňové logiky:
1)odůvodnění využití přístupu založeného na partnerství v dané oblasti (včetně aspektů týkajících se adicionality, zaměřenosti a spojitosti se strategickými prioritami) namísto jiných forem zásahu, které jsou dostupné v rámci programu Horizont Evropa;
2)považuje-li se za vhodný přístup založený na partnerství, řídí se aspekty proporcionality posouzením toho, který typ partnerství (spoluprogramované, spolufinancované nebo institucionalizované partnerství) by byl při dosahování zamýšlených cílů nejúčinnější.
·Volba nástrojů
Cílem tohoto návrhu je zřízení devíti společných podniků na základě článku 187 SFEU. U struktury tohoto druhu vyžaduje ustanovení čl. 188 odst. 1 SFEU přijetí nařízení Rady.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
·Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Při vypracovávání programu Horizont Evropa byly důkladně uváženy závěry plynoucí z minulých hodnocení. Tato zjištění formovala také nový přístup k partnerstvím založený na dopadech a pomohla při praktickém uplatňování kritérií pro jejich výběr, provádění, sledování a postupné ukončování. Jak je uvedeno v příloze 5 posouzení dopadů programu Horizont Evropa, k oblastem možného zlepšení patřilo tyto:
·Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 dospělo k závěru, že celková struktura partnerství je příliš složitá a roztříštěná. Zatímco celkový počet výzkumných a inovačních partnerství v rámci programu Horizont 2020 činí přibližně 100, představují v průměru přibližně 25 % dostupného rozpočtu programu Horizont 2020, přičemž na partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) připadá přibližně 17,5 % rozpočtu programu Horizont 2020. Průběžné hodnocení zjistilo potřebu racionalizovat celkovou strukturu evropských výzkumných a inovačních partnerství, zvýšit otevřenost a transparentnost partnerství a spojit je s budoucími strategickými prioritami EU v oblasti výzkumu a inovací a účely programu Horizont Evropa.
·Hodnocení podle článku 187 ukázalo, že činnosti PPP je třeba sladit s politikami EU a s vnitrostátními a regionálními politikami. Doporučilo revizi klíčových ukazatelů výkonnosti, jakož i začlenění širší škály zúčastněných stran do struktur řízení nebo do předložených návrhů. Vyzdvihlo také nutnost zlepšit a posílit zejména komunikaci, aby bylo zajištěno účinné šíření výsledků projektů.
Co se týká jednotlivých iniciativ, tematické části každého posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu vysvětlují, jak byly uplatněny také poznatky z minulých hodnocení, a to pozitivní i negativní.
·Konzultace se zúčastněnými stranami
Tento návrh a připojená posouzení dopadů byla předmětem rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, a to jak během přípravy návrhu programu Horizont Evropa, tak i posléze s ohledem na všechny kandidáty na evropská partnerství:
–členské státy byly konzultovány prostřednictvím „stínové strategické konfigurace“ programového výboru Horizont Evropa,
–ve dnech 11. září až 6. listopadu 2019 se uskutečnila otevřená veřejná konzultace pro kandidáty na institucionalizovaná partnerství na základě článků 185 a 187 SFEU, která přinesla více než 1 600 odpovědí,
–proběhly cílené konzultace k přípravě posouzení dopadů dvanácti kandidátů na institucionalizovaná partnerství. U každého kandidáta vedl externí poradce pohovor s reprezentativním vzorkem zúčastněných stran, aby si vyžádal jejich stanovisko ohledně potřeby a přidané hodnoty opatření EU.
Zjištění plynoucí ze všech konzultací se zúčastněnými stranami byla začleněna do jednotlivých posouzení dopadů připojených k navrhovaným partnerstvím a pomohla určit upřednostňovaný způsob provedení.
·Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Za účelem přípravy posouzení dopadů pro tento návrh požádala Komise externího dodavatele o provedení studie týkající se kandidátů na institucionalizovaná partnerství a vypracování společné metodiky pro posouzení účinnosti, účelnosti a soudržnosti iniciativ a přidané hodnoty ze zapojení Unie k zajištění srovnatelnosti. Externí studie je veřejně přístupná na stránkách EU Bookshop a odkazuje se na ni v posouzení dopadů každé iniciativy. Komise využila důkazy shromážděné pro účely studie, zejména stanoviska zúčastněných stran, výsledky hodnocení ex post, určení problémů, jež je třeba řešit, a očekávané dopady jednotlivých možností politiky, provedla však také vlastní analýzu těchto informací na základě nedávných změn politiky a dodatečných důkazů, které byly zpřístupněny po dokončení studie.
·Posouzení dopadů
Jakmile byli určeni kandidáti na institucionalizovaná evropská partnerství, byl zahájen proces posouzení dopadů s cílem zvolit nejvhodnější způsob provedení každé iniciativy, a to z těchto možností politiky:
Možnost 0 – základní možnost – tradiční výzvy na základě rámcového programu
Možnost 1 – spoluprogramované evropské partnerství
Možnost 2 – spolufinancované evropské partnerství
Možnost 3 – institucionalizované partnerství
·Dílčí možnost 3a – institucionalizované partnerství na základě článku 185 SFEU
·Dílčí možnost 3b – institucionalizované partnerství na základě článku 187 SFEU
Srovnávací posouzení kladů každé možnosti zahrnovalo analýzu relevance zásahu, jeho přiměřenost a účinnost při dosahování zamýšlených cílů. To vedlo k navržení individuálního přístupu u každého kandidáta, jenž sahal od administrativně jednodušších forem spolupráce až po institucionalizované formy v závislosti na zamýšlených cílech politiky, konkrétních výzvách a požadovaném výsledku stanoveném u každého kandidáta.
Jednotlivá posouzení dopadů byla v období od března do června 2020 předložena Výboru pro kontrolu regulace na třech samostatných slyšeních. Dvě posouzení dopadů získala kladné stanovisko při prvním čtení, šest obdrželo kladné stanovisko s výhradami a u čtyř posouzení bylo vydáno záporné stanovisko a musela být výboru předložena znovu. Hlavní kritika v případech, kdy bylo vydáno záporné stanovisko, se týkala těchto záležitostí: rozsah navrhované iniciativy, potřeba objasnění problémů a cílů, jež by navrhovaná iniciativa mohla účinně řešit v příštím rámcovém programu, dopad ukončení dříve existující iniciativy (bylo-li to vhodné) a v některých případech rozdíl mezi upřednostňovanou možností a ostatními alternativami.
Čtyři posouzení dopadů se záporným stanoviskem při prvním čtení byla předložena znovu. Tři z nich obdržela kladné stanovisko s výhradami a čtvrté kladné stanovisko.
·Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Navrhované iniciativy reagují na potřebu zjednodušit přístup k partnerstvím, jak je uvedeno v návrhu programu Horizont Evropa. Tuto potřebu potvrdily Parlament a Rada. Bylo proto dohodnuto, že program Horizont Evropa podpoří tři typy partnerství: spolufinancované, spoluprogramované a institucionalizované (na základě článku 187 nebo 185 SFEU a znalostních a inovačních společenství EIT). To je v souladu s podstatou Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).
Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu hodnotí všechny iniciativy samostatně, zaujímá však také průřezový přístup a určuje způsoby zvýšení účinnosti a soudržnosti, maximalizuje tudíž dopad každého partnerství. Určuje společné prvky, které všem iniciativám pomohou splnit jejich cíle, přičemž jsou současně sníženy náklady, například úpravou systémů řízení k zajištění soudržnosti s ostatními iniciativami. Tento přístup je zcela v souladu s rámcem pro zlepšování právní úpravy a úsilím o zjednodušení.
Jednotný základní právní akt přispívá k cíli spočívajícímu v racionalizaci struktury financování výzkumu a inovací v EU a ke strategickému přístupu k evropským partnerstvím založenému na dopadech. Nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje řadu společných požadavků na zřízení a provádění evropských partnerství. Přijetím modulárního přístupu jednotný základní právní akt umožňuje, aby byla společná ustanovení pro všechny společné podniky přeložena jednotně (v části první), a současně je poskytnuta dostatečná flexibilita k zohlednění zvláštních potřeb každého z nich (v části druhé).
·Základní práva
Toto nařízení dodržuje základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie.
Většina navrhovaných iniciativ nemá přímý dopad na základní práva. Existuje-li tento dopad, je v oddíle 6 každého posouzení dopadů obsaženo zvláštní hodnocení.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Maximální finanční příspěvek Unie na společné podniky činí 9 600 milionů EUR 7 , včetně příspěvků zemí ESVO, a je hrazen z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program, kterým se provádí rámcový program Horizont Evropa. Tento příspěvek bude poskytnut z pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“. Finanční prostředky poskytnuté Unií k uhrazení provozních nákladů budou přinejmenším vyrovnány příspěvky od jiných členů než Unie.
Administrativní náklady společných podniků nepřesáhnou za dobu trvání společných podniků částku ve výši 501,174 milionu EUR. Tyto náklady budou hrazeny z finančních příspěvků Unie a jiných členů než Unie.
5.OSTATNÍ PRVKY
·Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv
Partnerství budou sledována a vyhodnocena podle článků 45 a 47 a přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa. Průběžné hodnocení a hodnocení ex post podpoří externí dodavatelé a výsledky budou využity při celkových hodnoceních programu Horizont Evropa. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství se v rámci hodnocení posoudí nejúčinnější způsob politického zásahu u budoucích akcí, jakož i možné obnovení partnerství v rámci celkové struktury evropských partnerství. Nedojde-li k obnovení, budou vypracována vhodná opatření k zajištění postupného ukončování financování z rámcového programu podle podmínek a lhůt dohodnutých s partnery partnerství.
·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Institucionalizovaná evropská partnerství mají zvýšit soudržnost a maximalizovat dopad v měnícím se výzkumném a inovačním prostředí. Navrhované nařízení Rady sestává ze tří částí:
·Část první obsahuje společná ustanovení pro všechny společné podniky za účelem zefektivnění a harmonizace právních mezních podmínek a zajištění modulárního přístupu, na němž mohou jednotlivé společné podniky založit svou operační strukturu.
·Část druhá obsahuje zvláštní ustanovení týkající se jednotlivých podniků, která poskytují nezbytnou flexibilitu, aby se zohlednily provozní a politické potřeby.
·Část třetí obsahuje závěrečná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky.
·Článek 4: cíle a zásady společných podniků jsou pevně zasazeny do cílů a struktury programu Horizont Evropa a jsou úzce spojeny s dosažením politických cílů EU. Soubor společných cílů byl stanoven na základě koordinovaného posouzení dopadů.
·Článek 5: operativní cíle a úkoly – tato ustanovení odrážejí požadavky a kritéria pro provádění evropských partnerství, včetně nutnosti zajistit systémový přístup při dosahování cílů, přístup k výsledkům, sledování pokroku při plnění politických cílů, prosazování inkluzivnosti s ohledem na zúčastněné strany a zapojení malých a středních podniků.
·Článek 7: stanoví společný postup při výběru nových členů, čímž zajišťuje transparentnost a otevřenost v rámci iniciativy v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa.
·Článek 11: stanoví rámec k zajištění příspěvků partnerů během celé doby trvání iniciativy a rozdělení nákladů mezi EU a jiné partnery než Unie, což je základní podmínkou přístupu k partnerství. Tento článek stanoví, že se příspěvky a závazky musí zvýšit kvalitativně i kvantitativně v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa. Zavádí systémový přístup k příspěvkům partnerů z příslušných odvětví v rámci všech iniciativ podle článku 187 SFEU, který je odpovědný, podporuje otevřenost iniciativ a je soudržný, transparentní a spravedlivý, přičemž současně zajišťuje atraktivitu iniciativy pro nové členy.
·Postupné ukončování: ustanovení jsou úzce spojena s dosažením specifických cílů. V čl. 16 odst. 2 písm. y) se vyžaduje, aby správní rada stanovila realistický plán pro pokračování iniciativy mimo rámec institucionalizovaného partnerství, a to do konce roku 2022, kdy se použije při průběžném hodnocení programu Horizont Evropa. To by mělo zajistit, aby činnosti v oblasti šíření výsledků pokračovaly i poté, co účast Unie skončila, a aby byly vytvořeny vazby s průmyslovou politikou a ostatními politikami za účelem přechodu iniciativy od výzkumu a inovací k zavádění.
·Ustanovení týkající se řízení: harmonizují fungování jednotlivých orgánů ve společných podnicích. Každý společný podnik podporují poradní skupiny za účelem získání vědeckého a odborného poradenství, konzultací se zúčastněnými stranami a zapojení členských států (pokud nejsou partnery). Společné podniky však mohou postupovat pružně a využít stávající konfigurace poradní funkce nebo zavést konfiguraci, která slouží lépe než jiné.
·Soudržnost a synergie (články 5, 16, 18, 24): nařízení o programu Horizont Evropa stanoví „koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie“. V souladu s tím část první stanoví, jak mají společné podniky podle očekávání spolupracovat s ostatními partnerstvími a spolupůsobit s širším ekosystémem, zejména co se týká jejich úkolů a úkolů správní rady, úlohy skupiny zástupců států a podávání zpráv prostřednictvím výroční zprávy o činnosti. Část druhá uvádí některá prioritní evropská partnerství, s nimiž mají jednotlivé společné podniky podle očekávání navázat formální a pravidelnou spolupráci.
2021/0048 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 8 ,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)K dosažení co největšího možného dopadu financování z prostředků Unie a co nejúčinnějšího přispění k politickým cílům Unie stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXXX] 10 (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“)] politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Evropská partnerství jsou hlavním prvkem politického přístupu v rámci programu Horizont Evropa. Mají splnit priority Unie, na něž se zaměřuje program Horizont Evropa, a zajistit jednoznačný dopad pro EU a její občany, jehož může Unie dosáhnout účinněji v partnerství, prostřednictvím strategické vize, kterou partneři sdílejí a o niž se zasazují, než samostatně.
(2)Evropská partnerství v rámci pilíře programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ hrají důležitou úlohu zejména při dosahování strategických cílů, jako je urychlení transformace směřující k plnění cílů udržitelného rozvoje a zelené a digitální Evropy, a měla by přispět k oživení po nebývalé krizi spojené s onemocněním COVID-19. Evropská partnerství se zabývají složitými přeshraničními výzvami, které vyžadují integrovaný přístup. Umožňují řešit transformační, systémová a tržní selhání popsaná v posouzeních dopadů připojených k tomuto nařízení, a to spojením široké škály účastníků ze všech hodnotových řetězců a ekosystémů za účelem práce na společné vizi a její přeměně na konkrétní plány a koordinované provádění činností. Umožňují také soustředit úsilí a zdroje na společné priority k řešení složitých výzev.
(3)K naplnění priorit a dosažení dopadu by se měla evropská partnerství rozvíjet se širokým zapojením příslušných zúčastněných stran z celé Evropy, včetně průmyslu, výzkumných organizací, subjektů pověřených výkonem veřejné služby na místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni a organizací občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace. Měla by být také jedním z opatření k posílení spolupráce mezi partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení programů výzkumu a inovací a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům i podnikům a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech.
(4)Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 odhalilo, že postupem času byl zaveden značný soubor nástrojů a iniciativ týkajících se partnerství se sedmi formami provádění a téměř 120 iniciativami v oblasti partnerství prováděnými v rámci programu Horizont 2020. Kromě složitosti způsobené rozšířením nástrojů a iniciativ se při hodnocení zjistilo, že jejich schopnost přispět k souvisejícím politikám na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni není celkově dostatečná navzdory skutečnosti, že při naplňování svých cílů přinášejí řadu pozitivních dopadů, například stanovením dlouhodobých programů, strukturováním spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi jinak rozptýlenými aktéry a zvýšením dalších investic. V posouzení dopadů programu Horizont Evropa je proto zjištěna potřeba zabývat se strukturou financování výzkumu a inovací ze strany Unie a racionalizovat ji, zejména s ohledem na partnerství, jakož i přeorientovat partnerství více na dopady a plnění priorit Unie.
(5)Aby se odstranily tyto problémy a aby se dosáhlo vyšších ambicí s ohledem na evropské investice, měl by program Horizont Evropa navrhnout významné zjednodušení a reformu politiky Komise týkající se výzkumných a inovačních partnerství. K zohlednění systémové povahy se zaměřením na přispění k celounijní „transformaci“ vedoucí k plnění udržitelných cílů by měl program Horizont Evropa zajistit účinnější využívání těchto partnerství se strategičtějším a soudržnějším přístupem zaměřeným na dopady.
(6)Nařízení (EU) 2020/852 11 zřizuje obecný rámec vymezující, zda se určitá hospodářská činnost považuje za environmentálně udržitelnou za účelem stanovení udržitelných investic. Vytváří společný referenční rámec, který mohou investoři, banky, průmysl a výzkumní pracovníci použít při investování do projektů a hospodářských činností, které mají značný pozitivní dopad na klima a životní prostředí a významně je nepoškozují. Jedná se o vodítko pro zelené investice v Unii.
(7)Je-li to relevantní, měla by partnerství uvážit technická screeningová kritéria uvedená v článku 3 a zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 jako nástroj ke zlepšení připravenosti jejich projektů a přístupu k ekologickému financování, které bude zásadní pro uvedení na trh a širší zavádění inovativních technologií a řešení, jež poskytnou. Technická screeningová kritéria jsou založena na vědeckých poznatcích. Výzkum a inovace prováděné partnerstvími by měly hrát důležitou úlohu při napomáhání hospodářským subjektům, aby dosáhly standardů a prahových hodnot stanovených v nařízení nebo je překročily, a při aktualizaci technických screeningových kritérií a zajišťování souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.
(8)Na základě nařízení o programu Horizont Evropa by mělo být možné zřizování evropských partnerství ve třech různých formách, a to „spolufinancovaná“, „spoluprogramovaná“ a „institucionalizovaná“ partnerství. Zřizování institucionalizovaných partnerství by mělo zahrnovat nové právní předpisy Unie a zavedení zvláštních prováděcích struktur podle článku 185 nebo článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
(9)Nařízení o programu Horizont Evropa stanoví osm prioritních oblastí, v nichž lze navrhovat institucionalizovaná partnerství. V rámci těchto prioritních oblastí byla předložena řada iniciativ týkajících se institucionalizovaných partnerství a toto nařízení se týká devíti z nich.
(10)Výzkumné a inovační činnosti prováděné společnými podniky by měly být financovány z programu Horizont Evropa. K dosažení maximálního dopadu by měly společné podniky rozvíjet úzké synergie s ostatními programy a finančními nástroji Unie, zejména těmi, které podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, za účelem zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti a snížení nerovnováhy.
(11)Nový politický přístup k evropským partnerstvím, a zejména institucionalizovaným evropským partnerstvím, vyžaduje nový způsob stanovení právního rámce, podle něhož budou působit. I když se zřizování společných podniků na základě článku 187 SFEU pro účely programu Horizont 2020 ukázalo jako účinné, co se týká provádění, je třeba zvýšit úsilí v této oblasti. Toto nařízení proto usiluje o zvýšení soudržnosti, účelnosti, účinnosti a zaměření se na dopady při provádění převedením ustanovení o programu Horizont Evropa a zkušeností získaných při provádění programu Horizont 2020 do společných ustanovení pro všechny společné podniky, a to harmonizovaným způsobem. Má usnadnit navazování spolupráce a synergií mezi evropskými partnerstvími a tak plně využívat jejich propojení na organizační úrovni. Společné podniky by měly vyhledávat příležitosti k zapojení zástupců jiných evropských programů do diskusí během navrhování svých pracovních programů, určit oblasti, v nichž by doplňkové nebo společné činnosti účinněji a účelněji řešily výzvy, zabránit překrývání, sladit načasování svých činností a zajistit přístup k výsledkům a jiné příslušné způsoby výměny poznatků.
(12)Po určení vzájemných synergií by společné podniky měly usilovat o určení podílů rozpočtu, které by měly být použity na doplňkové nebo společné činnosti společných podniků. Toto nařízení mimoto usiluje o dosažení vyšší účelnosti a lepší harmonizace pravidel prostřednictvím prohloubené operativní spolupráce a posouzením úspor z rozsahu, včetně zřízení společného podpůrného útvaru, jenž by měl společným podnikům poskytovat horizontální podpůrné funkce. Společný podpůrný útvar by měl usnadnit dosažení většího dopadu a harmonizace ve společných bodech, přičemž je zachována určitá míra flexibility k uspokojení zvláštních potřeb každého společného podniku. Struktura by měla být zavedena s využitím dohod o úrovni služeb, jež společné podniky uzavřou společně. Funkce společného podpůrného útvaru by měly zahrnovat funkce v oblasti koordinace a administrativní podpory v oblastech, v nichž se jeho prověřování ukázalo jako účinné a nákladově efektivní, a měly by zohledňovat soulad s požadavkem na odpovědnost každé jednotlivé schvalující osoby. Právní struktura by měla být navržena tak, aby co nejlépe sloužila společným potřebám společných podniků, aby byla zajištěna jejich úzká spolupráce a byly přezkoumány všechny možné synergie mezi evropskými partnerstvími, a v důsledku toho mezi různými částmi programu Horizont Evropa, jakož i mezi ostatními programy řízenými společnými podniky.
(13)Posouzení dopadů týkající se jednotlivých společných podniků zřízených tímto nařízením poskytují důkazy, které odůvodňují provádění partnerství v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa pouze v případě, že by ostatní části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace.
(14)Program Horizont Evropa zavádí strategičtější a soudržnější přístup k evropským partnerstvím, jenž je zároveň založený na dopadech, a to v návaznosti na poznatky získané při průběžném hodnocení programu Horizont 2020. V souladu s novým cílem usiluje toto nařízení o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jednoznačné cíle, výsledky a dopady, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného přispění k souvisejícím politickým prioritám a politikám Unie. Úzká spolupráce a synergie s ostatními příslušnými iniciativami na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími, má zásadní význam při dosahování většího dopadu a zajištění využití výsledků. Při posuzování celkového dopadu je třeba vzít v úvahu širší investice mimo příspěvky partnerů podnícené společnými podniky, které přispějí k dosažení jejich cílů.
(15)Toto nařízení se zakládá na zásadách a kritériích stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa, včetně otevřenosti a transparentnosti, silného aktivačního účinku a dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran. Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit otevřenost iniciativ pro široké spektrum subjektů, včetně nových účastníků. Partnerství by měla být otevřená jakémukoli subjektu, který je ochoten a schopen usilovat o společný cíl, a prosazovat široké a aktivní zapojení zúčastněných stran do svých činností, členství a řízení a zajistit, aby výsledky přinesly prospěch všem Evropanům, zejména prostřednictvím rozsáhlého šíření výsledků a činností před zavedením v celé Unii.
(16)U činností souvisejících se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie by se na pracovní programy společných podniků měla vztahovat opatření stanovená v [článku 16] nařízení o programu Horizont Evropa.
(17)[Příloha III] nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby finanční a/nebo věcné příspěvky jiných partnerů než Unie činily nejméně 50 % a mohou dosáhnout až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadovaný příspěvek členů společných podniků ve stejné výši, jako je příspěvek Unie, nebo vyšší. Unie by měla mít možnost svůj příspěvek snížit, pokud jiní členové než Unie své závazky nesplní.
(18)V souladu s cíli stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa je jedním z předpokladů zřízení institucionalizovaných partnerství zajištění příspěvků partnera po celou dobu trvání iniciativ. V této souvislosti by soukromí partneři měli značnou část svých příspěvků poskytnout ve formě věcných příspěvků na provozní náklady společného podniku. Společné podniky by měly mít možnost vyžádat si opatření k usnadnění těchto příspěvků prostřednictvím svých pracovních programů, zejména snížením míry financování. Tato opatření by měla vycházet ze zvláštních potřeb společného podniku a souvisejících činností. V odůvodněných případech by mělo být možné zavést dodatečné podmínky, které vyžadují účast člena společného podniku nebo jeho členských či přidružených subjektů zaměřující se na činnosti, v nichž mohou hrát partneři společného podniku z příslušných odvětví klíčovou roli, jako jsou rozsáhlé demonstrační projekty a stěžejní projekty, a přispět více prostřednictvím nižší míry financování. Výkonný ředitel by měl sledovat míru účasti členů za účelem zmocnění správní rady k přijetí vhodných opatření zajišťujících rovnováhu mezi závazky partnerů a otevřeností. V řádně odůvodněných případech lze za způsobilé náklady v souladu s platným právním rámcem považovat kapitálové výdaje například na rozsáhlé demonstrační projekty nebo stěžejní projekty.
(19)Podle zásady spravedlivého rozdělení příspěvků mezi členy společných podniků by finanční příspěvky na administrativní náklady společných podniků měly být mezi Unii a jiné členy než Unie rozděleny rovným dílem. Odchylky od této zásady by se měly uvážit pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, například tehdy, pokud by velikost nebo členská struktura jiných členů společného podniku než Unie vedla k příspěvkům členského nebo přidruženého subjektu, zejména malých a středních podniků, na tak vysoké úrovni, že by to vážně ohrozilo jejich motivaci stát se či zůstat členským nebo přidruženým subjektem člena společného podniku. V těchto případech by měl minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady společného podniku poskytovaného jinými členy než Unie činit 20 % celkových ročních administrativních nákladů a příspěvky malých a středních podniků by měly být podstatně nižší než příspěvky větších členských nebo přidružených subjektů. Jakmile bylo z hlediska členství dosaženo kritického množství, jež umožňuje příspěvek vyšší než 20 % celkových ročních administrativních nákladů, měly by roční příspěvky členského nebo přidruženého subjektu zůstat zachovány nebo se zvýšit za účelem postupného navyšování podílu jiných členů než Unie na celkovém příspěvku na roční administrativní náklady společného podniku. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.
(20)Nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby partneři prokázali svůj dlouhodobý závazek, včetně minimálního podílu veřejných a/nebo soukromých investic. Je proto nezbytné, aby Unie v tomto nařízení určila zakládající členy usazené v členských státech, zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo mezinárodních organizacích. Je-li to však nezbytné, mělo by být možné členskou základnu společných podniků po jejich zřízení rozšířit o přidružené členy vybrané na základě otevřených a transparentních řízení, a to zejména s ohledem na nový technologický vývoj nebo přidružení dalších zemí k programu Horizont Evropa. Právní subjekty, které mají zájem podporovat cíle společného podniku ve specifických oblastech výzkumu, aniž by se staly členy, by měly mít rovněž možnost stát se přispívajícími partnery těchto společných podniků.
(21)Zřízení společného podniku zajišťuje pro členy vzájemně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména podporou jistoty ohledně významných rozpočtových přídělů pro příslušná odvětví po dobu sedmi let. Být zakládajícím členem nebo přidruženým členem či jedním z jeho členských nebo přidružených subjektů umožňuje získat vliv, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců odvětví, ve správní radě společného podniku. Správní rada je rozhodovacím orgánem společného podniku, který rozhoduje o dlouhodobém strategickém směřování partnerství a o jeho každoročních prioritách. Zakládající členové a přidružení členové zastupující případně své členské subjekty by proto měli mít možnost přispět ke stanovování programu a priorit společného podniku přijetím a případně úpravou strategického programu výzkumu a inovací, jakož i přijetím ročního pracovního programu, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, použitelné míry financování u jednotlivých témat výzvy a souvisejících pravidel pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu.
(22)Je vhodné, aby se jiní členové než Unie zavázali k provádění tohoto nařízení prostřednictvím písemného závazku. Tyto písemné závazky by měly být právně závazné po celou dobu trvání iniciativy a společný podnik a Komise by je měly podrobně sledovat. Společný podnik by měl vytvořit právní a organizační prostředí, které členům umožňuje plnit jejich závazky, přičemž je současně zajištěna trvalá otevřenost iniciativy a transparentnost během jejího provádění, zejména co se týká stanovování priorit a účasti ve výzvách k podávání návrhů.
(23)Základem rámcového programu Horizont Evropa je další zjednodušení. V této souvislosti by měl existovat zjednodušený mechanismus podávání zpráv pro partnery, kteří již nemusí podávat zprávy o nezpůsobilých nákladech. Věcné příspěvky na provozní činnost by se měly započítávat pouze na základě způsobilých nákladů. To umožňuje automatický výpočet věcných příspěvků na provozní činnost prostřednictvím nástrojů IT programu Horizont Evropa, snižuje administrativní zátěž uloženou partnerům a zvyšuje účinnost mechanismu podávání zpráv o příspěvcích. Společný podnik by měl věcné příspěvky na provozní činnost podrobně sledovat a výkonný ředitel správní rady by měl vypracovávat pravidelné zprávy, aby se zjistilo, zda je pokrok při dosahování cílů týkajících se věcných příspěvků dostatečně uspokojivý. Správní rada by měla posoudit jak vynaložené úsilí, tak i výsledky členů přispívající k provozní činnosti, jakož i jiné faktory, jako je míra zapojení malých a středních podniků a atraktivita iniciativy pro nové účastníky. V případě potřeby je nutno přijmout vhodná nápravná opatření s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti.
(24)Společné podniky by měly poskytovat jiným členům než Unie systematické příležitosti a pobídky ke spojování jejich výzkumných a inovačních činností s činnostmi společného podniku. Dodatečné činnosti by neměly obdržet finanční podporu ze strany společného podniku. Lze je však započítat jako věcné příspěvky členů, pokud přispívají k cílům společného podniku a přímo souvisejí s jeho činností. Tuto spojitost lze zjistit prostřednictvím využití výsledků nepřímých akcí financovaných společným podnikem nebo předchozími iniciativami nebo prokázáním významné přidané hodnoty Unie. Toto nařízení by mělo obsahovat specifičtější ustanovení týkající se rozsahu dodatečných činností každého společného podniku, je-li to nezbytné k dosažení požadovaného zaměření a dopadu. Správní rada společného podniku by měla dále rozhodnout o tom, zda je při oceňování příspěvků nutné použití zjednodušených metod, jako jsou jednorázové částky nebo jednotkové náklady, aby bylo dosaženo zjednodušení, nákladové efektivnosti a náležité ochrany důvěrných obchodních údajů.
(25)Řízení společných podniků by mělo zajistit, aby byly jejich rozhodovací procesy vhodné pro vyrovnání se s rychle se měnícím socioekonomickým a technologickým prostředím a globálními výzvami. Společné podniky by měly odborné znalosti, doporučení a podporu všech příslušných zúčastněných stran využívat k účinnému plnění svých úkolů a zajištění synergií na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Společné podniky by proto měly být zmocněny k zřizování poradních orgánů s cílem poskytovat odborné poradenství a provádět jakékoli jiné úkoly poradní povahy, které jsou nezbytné k dosažení cílů společných podniků. Při zřizování poradních orgánů by měly společné podniky zajistit vyvážené zastoupení odborníků v rámci rozsahu činností společného podniku, včetně dodržení vyváženého zastoupení žen a mužů. Poradenství poskytované těmito orgány by mělo zahrnovat vědecká hlediska, jakož i hlediska vnitrostátních a regionálních orgánů a jiných zúčastněných stran společných podniků.
(26)Společné podniky by měly mít možnost zřídit poradní orgán s vědeckou poradní funkcí. Tento orgán nebo jeho členové by měli být s to poskytovat příslušnému společnému podniku nezávislé vědecké poradenství a podporu. Vědecké poradenství by se mělo týkat zejména ročních pracovních plánů, dodatečných činností, jakož i v případě potřeby jakýchkoli jiných aspektů úkolů společných podniků.
(27)Společné podniky by měly zajistit, aby byly členské státy dostatečně informovány o činnostech společných podniků, mohly poskytovat včas informace o činnostech provedených v členských státech a měly možnost přispět k přípravným a rozhodovacím procesům. Tento dialog s členskými státy je obzvláště důležitý v souvislosti se synergiemi a potřebou zajistit soulad úsilí a činností na vnitrostátní a regionální úrovni, na úrovni Unie a na evropské úrovni pro vytvoření většího dopadu. Společné podniky bez přímé či nepřímé účasti členských států jako partnerů by měly zřídit skupinu zástupců států za účelem sladění činností společných podniků s politikami a opatřeními prováděnými na vnitrostátní a regionální úrovni.
(28)Aby bylo zajištěno, že společné podniky si jsou vědomy stanovisek a názorů zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce v příslušných oblastech, měly by mít možnost zřizovat příslušné poradní skupiny zúčastněných stran, které budou podle potřeby každého společného podniku konzultovány ohledně horizontálních záležitostí nebo konkrétních otázek. Tyto skupiny by měly být otevřeny všem zúčastněným stranám z veřejného a soukromého sektoru, včetně organizovaných zájmových skupin a mezinárodních zájmových skupin z členských států, přidružených zemí, jakož i z ostatních zemí, které působí v oblasti společného podniku.
(29)Společné podniky by měly fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měly svým příslušným orgánům poskytovat včas všechny příslušné informace a propagovat své činnosti, včetně činností k informování širší veřejnosti a šíření výsledků.
(30)Společné podniky by měly být prováděny s využitím struktury a pravidel, jež zvyšují účinnost a zajišťují zjednodušení. Za tímto účelem by společné podniky měly přijmout finanční pravidla zohledňující jejich potřeby v souladu s článkem 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 12 .
(31)Provádění společných podniků by se mělo zakládat na kritériích pro institucionalizovaná partnerství stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa. Mělo by být podpořeno používáním elektronických prostředků spravovaných Komisí. Informace týkající se nepřímých akcí financovaných společnými podniky, včetně výsledků, jsou nezbytné za účelem vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie. Společné podniky by proto měly zajistit, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie měly přístup ke všem informacím týkajícím se nepřímých akcí, které financují, včetně výsledků příjemců účastnících se nepřímých akcí. Tato přístupová práva by měla být omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž a měla by odpovídat platným pravidlům o zachování důvěrnosti. Zaměstnanci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by měli mít k těmto informacím přístup s výhradou náležitých norem bezpečnosti IT a bezpečnosti informací a v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality.
(32)Účast na nepřímých akcích financovaných společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa by měla být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa. Společné podniky by měly zajistit jednotné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Společné podniky by měly používat vzorovou grantovou dohodu vypracovanou Komisí. V souvislosti se lhůtou pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků uvedenou v [čl. 36 odst. 4] nařízení o programu Horizont Evropa by měla být zohledněna doba trvání inovačního cyklu v oblastech, jimiž se příslušné společné podniky zabývají.
(33)Jedním z hlavních účelů společných podniků je posílit hospodářské kapacity Unie, a zejména její vědeckou a technologickou suverenitu. Oživení po pandemii navíc vyzdvihuje potřebu investovat do klíčových technologií, jako jsou sítě 5G, umělá inteligence, cloud, kybernetická bezpečnost a zelené technologie, a zhodnocení těchto technologií v Unii. V tomto ohledu budou hrát důležitou úlohu výsledky vytvořené všemi účastníky a všichni účastníci budou mít prospěch z financování Unií prostřednictvím výsledků dosažených v rámci projektu a přístupových práv k těmto výsledkům, a to i účastníci, kteří finanční prostředky Unie neobdrželi. Na ochranu zájmů Unie by se proto právo společných podniků vznést námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům mělo vztahovat i na účastníky, kteří neobdrželi finanční prostředky Unie. Při výkonu tohoto práva na vznesení námitky by společný podnik měl usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy Unie a ochranou základních práv, co se týká výsledků účastníků bez financování, v souladu se zásadou proporcionality a s ohledem na skutečnost, že tito účastníci neobdrželi finanční prostředky Unie na akci, v jejímž rámci se výsledků dosáhlo.
(34)Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s pravidly ohledně nepřímého řízení uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046.
(35)V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa a ostatními příslušnými finančními programy Unie.
(36)Finanční zájmy Unie a dalších členů společných podniků by měly být během celého výdajového cyklu chráněny přiměřenými opatřeními zahrnujícími prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či použitých finančních prostředků a v příslušných případech správní a finanční sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 2018/1046. Vzhledem k zvláštní povaze opatření prováděných některými společnými podniky, jež vyžadují postupné ukončování během několika let, by mělo být možné rozdělit víceleté rozpočtové závazky Komise a příslušného podniku na roční splátky. V tomto ohledu mohou být rozpočtové závazky společných podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. b), d) a h) rozděleny na roční splátky. Do 31. prosince 2024 nepřekročí kumulativní částka těchto rozpočtových závazků 50 % maximálního příspěvku Unie stanoveného v článku 10 a článku 145. Od 1. ledna 2025 není ročními splátkami kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.
(37)S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.
(38)Podle [čl. 8 odst. 2 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly mít jednoznačnou koncepci životního cyklu. Pro náležitou ochranu finančních zájmů Unie by společné podniky měly být zřízeny na období končící dnem 31. prosince 2031, aby mohly plnit své povinnosti s ohledem na provádění grantu do doby dokončení posledních nepřímých akcí, které byly zahájeny.
(39)V rámci priority Komise týkající se „Zelené dohody pro Evropu“ 13 podporované revidovanou biohospodářskou strategií Unie 14 , strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti 15 , sdělením „Čistá planeta pro všechny“ 16 , akčním plánem pro oběhové hospodářství 17 a novým sdělením „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 18 by se evropské odvětví založené na biotechnologiích, včetně malých a středních podniků, regionů a prvovýrobců, mělo stát klimaticky neutrálním, více oběhovým a udržitelnějším, přičemž by mělo být i nadále konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Silný a konkurenceschopný inovační ekosystém účinně využívající zdroje a založený na biotechnologiích může snížit závislost na neobnovitelných fosilních surovinách a nerostných surovinách a urychlit jejich nahrazování. Může vyvíjet obnovitelné bioprodukty, biomateriály, procesy a živiny z odpadů a biomasy prostřednictvím inovací založených udržitelnosti a oběhovosti. Tento ekosystém může vytvářet hodnotu rovněž z místních vstupních materiálů – včetně odpadů, reziduí a vedlejších toků – k zajištění pracovních míst, hospodářského růstu a rozvoje v celé Unii, nejen v městských oblastech, nýbrž také ve venkovských a pobřežních oblastech, v nichž je biomasa produkována a které jsou často okrajovými regiony, jež mají jen ojediněle prospěch z průmyslového rozvoje.
(40)Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích zřízený v rámci programu Horizont 2020 se zaměřil na udržitelné využívání zdrojů, zejména v odvětvích náročných na zdroje a s vysokým dopadem, jako je zemědělství, výroba textilu a stavebnictví, a to především se zaměřením na místní hospodářské subjekty, výrobce, závody a továrny. Jeho průběžné hodnocení zveřejněné v říjnu 2017 obsahovalo důkladný soubor 34 doporučení, která jsou zohledněna v návrhu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství zřízeného tímto nařízením. Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství nepředstavuje přímé pokračování společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, nýbrž spíše program, který navazuje na úspěchy svého předchůdce a odstraňuje jeho nedostatky. V souladu s doporučeními by měl společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství zahrnovat širší spektrum zúčastněných stran, včetně prvovýroby (zemědělství, akvakultura, rybolov a lesnictví), jakož i poskytovatelů odpadů, reziduí a vedlejších toků, regionálních orgánů a investorů, aby se zabránilo selhání trhu a neudržitelným postupům založeným na biotechnologiích. K dosažení svých cílů by měl financovat pouze projekty, které splňují zásady oběhovosti, udržitelnosti a respektování mezí možností naší planety.
(41)Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství by měl zřídit skupiny pro zavádění, jež by měly sloužit jako poradní orgány a měly by se aktivně účastnit strategických diskusí, které vymezují program partnerství. Zásadní je zahrnout tyto poradní orgány do struktury řízení k zajištění širší účasti a vyšších soukromých investic do oběhového odvětví založeného na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění by měly poskytovat podporu zejména na strategických zasedáních správní rady, na nichž se ke stálé správní radě připojí přední průmyslové podniky a zástupci zúčastněných stran společně se zástupci Komise na vysoké úrovni za účelem projednání a vytyčení strategického směřování partnerství.
(42)Hlavním cílem společného podniku pro čisté letectví by mělo být přispění ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií, aby mohly být co nejrychleji zavedeny, což významně přispěje k ambiciózním cílům týkajícím se snižování dopadů na životní prostředí stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu, tj. snížení emisí o 55 % do roku 2030 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze urychlením a optimalizací výzkumných a inovačních procesů v leteckém průmyslu a zlepšením celosvětové konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie. Společný podnik pro čisté letectví by měl také zajistit, aby bylo čisté letectví i nadále bezpečným, spolehlivým a účinným způsobem přepravy osob a zboží.
(43)Společný podnik pro čisté letectví navazuje na zkušenosti získané ze společných podniků Clean Sky a Clean Sky 2. Nové partnerství by mělo být ambicióznější a zaměřit se na vývoj průlomových demonstračních projektů. V souladu se zjištěními plynoucími z průběžného hodnocení společného podniku Clean Sky 2 by měla nová iniciativa zajistit, aby byla u každého demonstračního projektu doložena ekonomická opodstatněnost, aby vyvinuté technologie skutečně umožňovaly „co nejrychlejší zavedení“, což je klíčová priorita. Nová iniciativa by se proto měla zaměřit na větší zviditelnění svých jednotlivých cílů v oblasti využití a posílit kapacity společného podniku v oblasti sledování, řízení a podávání zpráv, aby se zohlednila složitost výzkumného a inovačního úsilí, jež je nezbytné k dosažení cílů partnerství.
(44)Společný podnik pro čisté letectví by měl vycházet z rozmanité členské základny a spojovat široké spektrum zúčastněných stran a záměrů. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření záměrů a zájmu potenciálních členů 19 . Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.
(45)Aby se maximalizoval a urychlil dopad výzkumných a inovačních činností prováděných společnými podniky pro čisté letectví a výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe 3 v oblasti účinného snižování emisí a digitalizace leteckého průmyslu, měly by tyto společné podniky v rámci partnerství usilovat o úzkou spolupráci s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a zajistit včasnou výměnu poznatků o nových vyvinutých technologiích. To bude mít zásadní význam pro rychlejší uvedení na trh usnadněním procesu certifikace výsledných produktů a služeb, jak vyžaduje nařízení (EU) 2018/1189 20 .
(46)Aby se maximalizovaly synergie mezi programy na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni, měli by členové skupiny zástupců států ve společném podniku pro čisté letectví přezkoumat možnosti poskytnutí finanční podpory na vnitrostátní úrovni pro vynikající návrhy, které nebyly společným podnikem pro čisté letectví vybrány pro financování kvůli nadměrnému počtu podaných návrhů.
(47)Evropa čelí výzvě spojené s nutností hrát vedoucí úlohu při internalizaci společenských nákladů na emise skleníkových plynů v obchodním modelu letecké dopravy a i nadále zajišťovat na světovém trhu „rovné podmínky“ pro evropské produkty. Společný podnik pro čisté letectví by proto měl podporovat evropské zástupce v mezinárodním normalizačním a mezinárodním legislativním úsilí.
(48)Zájem o vodík se v posledních pěti letech výrazně změnil a všechny členské státy podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu, jíž bylo dosaženo na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21). Na konci roku 2019 představila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, jež má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, které nebude v roce 2050 produkovat žádné emise skleníkových plynů. K prioritním oblastem patří čistý vodík, palivové články, jiná alternativní paliva a ukládání energie. Vodík hraje přední úlohu ve sděleních z července 2020 o „vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu a strategii EU pro integraci energetického systému“, jakož i s ohledem na zahájení činnosti Evropské aliance pro čistý vodík, která spojuje zúčastněné strany za účelem určení technologických potřeb, investičních příležitostí a regulačních překážek při budování ekosystému čistého vodíku v Unii.
(49)Výzkumné a inovační činnosti zaměřené na využívání vodíku jsou podporovány od roku 2008, zejména prostřednictvím společných podniků pro palivové články a vodík (společný podnik PČV a společný podnik PČV 2) na základě sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a programu Horizont 2020, jakož i tradičních projektů spolupráce zahrnujících všechny stupně/oblasti vodíkového hodnotového řetězce. Společný podnik pro čistý vodík by měl posílit a integrovat vědecké kapacity Unie k urychlení vývoje a zdokonalení pokročilých aplikací čistého vodíku připravených pro trh pro konečné využití v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu. To bude možné pouze ve spojení s posílením konkurenceschopnosti hodnotového řetězce Unie pro čistý vodík, a zejména malých a středních podniků.
(50)K dosažení vědeckých cílů společného podniku pro čistý vodík by měla mít všechna odvětví dotčená vodíkovou ekonomikou možnost zapojit se do přípravy a provádění strategického programu výzkumu a inovací tohoto společného podniku. Zapojit by se měl také veřejný sektor, zejména regionální a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za stanovení politik a opatření v oblasti klimatu, jež souvisejí s tržními mechanismy, aby se odstranily mezery mezi vývojem technologií připravených pro trh a jejich využitím ve velkém měřítku.
(51)Jelikož vodík lze použít jako palivo, energetický nosič a při ukládání energie, je nezbytné, aby partnerství pro čistý vodík navázalo strukturovanou spolupráci s mnoha jinými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa, zejména s ohledem na konečné užití. Partnerství pro čistý vodík by mělo spolupracovat zejména s partnerstvími pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel. Za tímto účelem by měla být vytvořena struktura podřízená správní radě, aby byla zajištěna spolupráce a synergie těchto partnerství v oblasti vodíku. Iniciativa týkající se čistého vodíku by měla být jediným partnerstvím zaměřeným na řešení technologií pro výrobu vodíku. Spolupráce s partnerstvími pro konečné využití by se měla soustředit zejména na demonstraci technologie a na společné stanovení specifikací.
(52)Železnice přispívají k vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru a představují základní prvek politiky Unie týkající se strategie dlouhodobého udržitelného rozvoje. Co se týká ekonomické velikosti, přímá hrubá přidaná hodnota evropského železničního odvětví činí 69 miliard EUR a nepřímá hodnota dosáhla 80 miliard EUR. V železničním odvětví bylo zaměstnáno přímo 1,3 milionu osob a více než jeden milion nepřímo 21 .
(53)Zelená dohoda pro Evropu má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, kde se v roce 2050 nebudou produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů. K prioritním oblastem patří rychlejší přechod na udržitelnou a inteligentní mobilitu.
(54)Sdělení Komise o nové průmyslové strategii pro Evropu 22 (březen 2020) zdůrazňuje, že odvětví spojená s udržitelnou a inteligentní mobilitou, jako je železniční průmysl, mají úkol i potenciál být motorem digitální a ekologické transformace, podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zlepšit propojenost. Silniční, železniční, letecká a vodní doprava by proto do roku 2050 měla přispět k 90% snížení emisí z dopravy. Přednostně by mělo dojít k přesunu podstatné části ve výši 75 % vnitrozemské nákladní dopravy, která je dnes přepravována po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty.
(55)V roce 2014 byl zřízen společný podnik Shift2Rail za účelem řízení činnosti výzkumu, rozvoje a validace v rámci iniciativy Shift2Rail kombinací veřejného a soukromého financování, které poskytli jeho členové, a využíváním interních a externích technických zdrojů. Zavedl nové formy spolupráce, které byly v souladu s pravidly hospodářské soutěže, mezi zúčastněnými stranami z celého železničního hodnotového řetězce i z oblasti mimo tradiční železniční odvětví, a využil zkušenosti a odborné znalosti Agentury Evropské unie pro železnice v oblastech souvisejících s interoperabilitou a bezpečností.
(56)Cílem společného podniku pro evropské železnice by mělo být zajištění vysokokapacitní integrované evropské železniční sítě odstraněním překážek interoperability a poskytnutím řešení pro plnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby. Při tom by se měl využít obrovský potenciál digitalizace a automatizace ke snížení nákladů na železniční dopravu, zvýšení kapacity a posílení její flexibility a spolehlivosti, přičemž základem by měla být spolehlivá referenční funkční systémová architektura sdílená odvětvím v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro železnice.
(57)Společný podnik pro evropské železnice by měl ve svém hlavním plánu stanovit své prioritní výzkumné a inovační činnosti a celkovou systémovou architekturu a harmonizovaný operativní přístup, včetně rozsáhlých demonstračních činností, což je nutné pro rychlejší pronikání integrovaných, interoperabilních a standardizovaných technologických inovací nezbytných pro podporu jednotného evropského železničního prostoru.
(58)Železnice je složitý systém s velmi úzkými interakcemi mezi provozovateli infrastruktury, železničními podniky (provozovateli vlaků) a jejich příslušným vybavením (infrastruktura a kolejová vozidla). Bez společných specifikací a strategie pro celý železniční systém nejsou inovace možné. Systémový pilíř společného podniku pro evropské železnice by proto měl odvětví umožnit směřování k jednotné koncepci provozu a systémové architektuře, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému. Měl by poskytnout celkový rámec k zajištění toho, aby se výzkum zaměřil na požadavky zákazníků a provozní potřeby, které byly společně dohodnuty, i na sdílené požadavky zákazníků a provozní potřeby. Model řízení a rozhodovací proces společného podniku pro evropské železnice by měl odrážet vedoucí úlohu Komise při sjednocování a integraci evropského železničního systému, zejména v oblasti rychlého a účinného zajištění jednotné koncepce provozu a systémové architektury, při současném zapojení soukromých partnerů do úkolů v oblasti poradenství a technické podpory.
(59)Aby bylo zajištěno, že se výsledky výzkumu s nízkou úrovní technologické připravenosti účinně využijí na vyšších úrovních technologické připravenosti, a zejména společným podnikem pro evropské železnice, měla by tyto činnosti provádět programová kancelář společného podniku pro evropské železnice.
(60)V případě potřeby by správní rada společného podniku pro evropské železnice měla mít k zajištění rychlé transformace a rozšíření členské základny možnost vybrat přidružené členy na základě výsledků výzvy k vyjádření zájmu, kterou zveřejní Komise.
(61)V rámci priorit Komise týkajících se cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů, zejména cíle č. 3, a sdělení s názvem „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ 23 se Unie zavázala přispět k zajištění zdravého života a prosazování dobrých životních podmínek pro všechny, navázat ještě silnější partnerství mezi oběma kontinenty a podpořit rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Africe. Společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví by se měl zabývat nedostatkem náležité diagnostiky, léčebných postupů a vakcín, mimo jiné i tzv. zdravotnických technologií, pro boj proti infekčním onemocněním, jako je HIV, malárie a tuberkulóza, avšak také proti jiným opomíjeným infekčním nemocem spojeným s chudobou, které se vyskytují v Africe, zejména v subsaharské Africe. Pandemie COVID-19 ukázala, že v důsledku většího propojení jednotlivých regionů světa, světového obchodu a cestovního ruchu se mohou infekční nemoci rychle šířit po celém světě. Vývoj zdravotnických technologií má proto zásadní význam pro omezení šíření infekčních onemocnění, jakož i pro boj s nimi, jakmile se rozšíří, v zájmu ochrany zdraví občanů v dotčených zemích i v Unii. K dosažení silnějšího vedoucího postavení v oblasti globálního zdraví, než tomu bylo u stávající iniciativy EDCTP2, by se měla oblast působnosti partnerství rozšířit, tak aby zahrnovala reakci na nově vznikající hrozby infekčních onemocnění, rostoucí problémy spojené s antimikrobiální rezistencí a komorbiditou u nepřenosných onemocnění.
(62)Boj proti infekčním onemocněním postihujícím subsaharskou Afriku prostřednictvím moderních technologických nástrojů vyžaduje zapojení široké škály aktérů a dlouhodobé závazky. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl zprostředkovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a spolupráci sever–jih a jih–jih a navázat vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru k posílení projektové a institucionální spolupráce. Program by měl také pomoci navázat novou spolupráci sever–jih a jih–jih k provádění studií na více místech a ve více zemích v subsaharské Africe. Pravidelná mezinárodní konference – fórum EDCTP – by měla mimoto poskytnout platformu pro vědce a příslušné sítě z Evropy, Afriky a odjinud ke sdílení poznatků a nápadů a k navázání spolupráce.
(63)Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl navázat na zkušenosti získané během programů EDCTP a EDCTP2 a dosáhnout výsledků spojením investic Unie, členských států, přidružených zemí a afrických zemí, jichž by nemohly dosáhnout jednotlivé země nebo samotné rámcové programy Unie pro výzkum. Asociace EDCTP, která zastupuje státy účastnící se programu, by měla k programu EDCTP3 a jeho provádění přispět finančně a svými dodatečnými činnostmi. Měla by zajistit smysluplnou účast a zapojení subsaharských zemí do rozhodovacího procesu, což je nezbytné pro řešení zátěže spojené s onemocněními v subsaharských zemích. Iniciativa by měla zahrnovat další mezinárodní subjekty financující výzkum, jako jsou dobročinné organizace, farmaceutický průmysl a jiné třetí země, jež by měly přispět k partnerství jako přispívající partneři ad hoc. Ke zvýšení dopadu programu by společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví měl mít u konkrétních výzev možnost určit právní subjekty, které by se mohly zúčastnit nepřímých akcí. V pracovním programu by mělo být možné stanovit, že tyto právní subjekty nejsou způsobilé pro financování společným podnikem.
(64)Je nezbytné, aby výzkumné činnosti financované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví nebo jinak zahrnuté v jeho pracovním programu byly zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími dodatkovými protokoly, etickými zásadami obsaženými v helsinské deklaraci Světové lékařské asociace z roku 2008, standardy správné klinické praxe přijatými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků, příslušnými právními předpisy Unie a místními etickými požadavky zemí, v nichž mají být výzkumné činnosti prováděny. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl mimoto vyžadovat, aby inovace a zásahy vyvinuté na základě výsledků nepřímých akcí podpořených programem byly cenově dostupné a přístupné pro zranitelné skupiny obyvatel.
(65)Aby společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uspěl a motivoval k účasti v partnerství, mělo by být financování společným podnikem omezeno na právní subjekty způsobilé pro financování v rámci programu Horizont Evropa a usazené ve státech, které jsou členy Asociace Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP). Subjekty usazené v jiných členských státech Unie, přidružených zemích a zemích subsaharské Afriky by přesto měly mít možnost účastnit se výzev, aniž by obdržely financování. Mělo by být také možné, aby subjekty usazené v jiných zemích, než jsou členové Asociace EDCTP3, byly způsobilé pro financování v rámci konkrétních témat výzvy nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví, je-li to stanoveno v pracovním programu. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl přijmout veškerá vhodná opatření, včetně smluvních, na ochranu finančních zájmů Unie. Mělo by se usilovat o uzavření dohod se třetími zeměmi v oblasti vědy a techniky. Před jejich uzavřením by v případě, že se subjekty usazené ve třetí zemi bez této dohody účastní nepřímé akce s financováním, měl společný podnik EDCTP3 uplatnit alternativní opatření na ochranu zájmů Unie: finanční koordinátor akce by měl být usazen v členském státě nebo v přidružené zemi a výše předběžného financování, jakož i ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti je nutno uzpůsobit tak, aby byla náležitě zohledněna finanční rizika.
(66)V rámci priorit Evropské komise týkajících se „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Evropy připravené na digitální věk“ by se evropský průmysl, včetně malých a středních podniků, měl stát ekologičtějším, více oběhovým a digitálnějším, přičemž by měl zároveň zůstat konkurenceschopným v celosvětovém měřítku. Komise zdůraznila úlohu zdravotnických prostředků a digitálních technologií řešících nově vznikající výzvy a využívání služeb elektronického zdravotnictví k poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče spolu s výzvou k zajištění dodávek cenově dostupných léčivých přípravků k uspokojení potřeb Unie za současné podpory inovativního evropského farmaceutického průmyslu, který zaujímá vedoucí postavení ve světě. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má přispět k posílení konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu, základu znalostní ekonomiky Unie, k větší hospodářské činnosti při vývoji zdravotnických technologií, zejména integrovaných zdravotnických řešení, a tudíž sloužit jako nástroj ke zvýšení technologické suverenity a na podporu digitální transformace našich společností. Těchto politických priorit lze dosáhnout spojením klíčových účastníků: akademické obce, společností různých velikostí a konečných uživatelů zdravotnických inovací pod záštitou partnerství veřejného a soukromého sektoru při výzkumu a inovacích v oblasti zdraví. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl pomoci dosáhnout cílů „evropského plánu boje proti rakovině“ 24 a „evropského akčního plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ 25 . Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl být v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu 26 , Farmaceutickou strategií pro Evropu 27 a strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky 28 .
(67)Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví navazuje na zkušenosti získané se společným podnikem iniciativy pro inovativní léčiva 2 (společný podnik IIL 2), a to i na práci, kterou tato iniciativa odvedla v rámci boje proti pandemii COVID-19. V souladu s doporučeními v rámci průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 29 musí nástupnická iniciativa „umožnit aktivní spolupráci ostatních průmyslových odvětví s farmaceutickým průmyslem za účelem využití jejich odborných znalostí při vývoji nových zdravotnických intervencí“. Průmyslová odvětví proto musí zahrnovat biofarmaceutické odvětví, odvětví založené na biotechnologiích a odvětví zdravotnických technologií, včetně společností působících v digitální oblasti. Oblast působnosti iniciativy by měla zahrnovat prevenci, diagnostiku, léčbu a zvládání nemocí a iniciativa musí být zřízena s náležitým zohledněním vysoké zátěže pro pacienty a/nebo společnost způsobené závažností nemoci a/nebo počtem dotčených osob, jakož i vysokého ekonomického dopadu nemoci pro pacienty a systémy zdravotní péče. Financované akce musí reagovat na potřeby Unie v oblasti veřejného zdraví, podporovat vývoj budoucích zdravotnických inovací, které jsou bezpečné, zaměřené na člověka, účinné, nákladově efektivní a cenově dostupné pro pacienty i systémy zdravotní péče.
(68)K zajištění co nejlepších příležitostí k vytváření nových vědeckých záměrů a úspěšných výzkumných a inovativních činností by klíčovými aktéry v rámci společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví měli být výzkumní pracovníci ze subjektů různého typu, veřejných i soukromých. Vstupní informace pro strategický návrh a činnosti iniciativy by měli zároveň poskytnout koneční uživatelé, jako jsou občané Unie, zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotních služeb, aby bylo zajištěno, že se zabývá jejich potřebami. Unijní a vnitrostátní regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a zdravotní pojišťovny by také měly poskytnout včas vstupní informace pro činnosti partnerství, přičemž je současně zajištěno, že nedochází ke střetu zájmů, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že výsledky financovaných akcí splňují požadavky potřebné pro využití, a tudíž dosažení očekávaných dopadů. Veškeré tyto vstupy by měly pomoci výzkumné úsilí lépe zacílit na oblasti, v nichž existují neuspokojené potřeby.
(69)Současné problémy a hrozby v oblasti zdraví jsou celosvětové. Iniciativa by proto měla být otevřená pro účast mezinárodní akademické obce, účastníků z příslušných odvětví a regulačních orgánů, k dosažení přínosů plynoucích z širšího přístupu k údajům a odborným znalostem, s cílem reagovat na nově se objevující zdravotní hrozby a dosáhnout potřebného společenského dopadu, zejména lepších výsledků v oblasti zdraví pro občany Unie. Většina činností partnerství by se měla současně uskutečnit v členských státech Unie a v zemích přidružených k programu Horizont Evropa.
(70)Cíle partnerství by se měly zaměřit na předkonkurenční oblast, čímž se vytvoří bezpečný prostor pro účinnou spolupráci mezi společnostmi působícími v oblasti různých zdravotnických technologií. Aby se zohlednila integrující povaha iniciativy, přispělo k odstranění izolovanosti jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a podpořila spolupráce průmyslu a akademické obce, měly by být projekty financované iniciativou ve většině případů meziodvětvové.
(71)Pojem „klíčové digitální technologie“ zahrnuje elektronické součásti a systémy, na nichž jsou založena všechna významná hospodářská odvětví. Komise vyzdvihla nutnost zvládnutí těchto technologií v Evropě, zejména v souvislosti s prováděním evropských politických priorit, jako je digitální technologická autonomie 30 . Význam této oblasti a výzvy, jimž zúčastněné strany v Unii čelí, vyžadují urychlené kroky, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Na úrovni Unie by proto měl být zřízen mechanismus, jehož prostřednictvím členské státy, Unie a soukromý sektor spojí a soustředí poskytování podpory na výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů.
(72)Společný podnik pro klíčové digitální technologie by se měl soustředit na jasně vymezená témata, která by evropským průmyslovým odvětvím umožnila společně navrhovat, vyrábět a využívat ty nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby si výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly zachovat své stávající silné stránky a udržet se na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, a k odstranění mezery, pokud jde o technologie, jež jsou zásadní pro digitální transformaci v Evropě, přičemž je nutno zohledňovat základní hodnoty Unie, včetně soukromí a důvěry, bezpečnosti a ochrany. Pro vývoj nových technologií a rychlé uvedení inovací na trh je nezbytná spolupráce mezi zúčastněnými stranami ekosystému, které zastupují všechny segmenty hodnotových řetězců. Důležitá je také otevřenost a flexibilita pro zapojení příslušných zúčastněných stran, zejména malých a středních podniků, v nově vznikajících či sousedních oblastech technologie, případně v obou těchto kategoriích.
(73)Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl spojovat finanční a technické prostředky, které jsou nezbytné pro zvládnutí stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti, k vytvoření důležitých vedlejších účinků pro společnost a ke sdílení rizik sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Členy společného podniku pro klíčové digitální technologie by proto měly být Unie, členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa na dobrovolném základě a sdružení, jako jsou soukromí členové zastupující své členské společnosti [a jiné právní subjekty působící v oblasti elektronických součástí a systémů v Evropě]. Účast členských států proto dále usnadní soudržné přizpůsobování vnitrostátním programům a strategiím, omezí překrývání a roztříštěnost úsilí a současně zajistí synergie mezi zúčastněnými stranami a činnostmi.
(74)V souladu s [čl. 8 odst. 1 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by zúčastněné státy měly společný podnik pro klíčové digitální technologie pověřit poskytováním jejich příspěvku pro vnitrostátní účastníky nepřímých akcí. Příjemci by měli se společným podnikem podepsat jednotnou grantovou dohodu podle pravidel programu Horizont Evropa, včetně příslušného rámce pro práva duševního vlastnictví, a to v závislosti na programu Unie podporujícím příslušnou grantovou činnost. Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl zpracovávat žádosti o proplácení nákladů a provádět platby pro příjemce.
(75)Při poskytování příspěvků zúčastněných států pro vnitrostátní účastníky nepřímých akcí by měl společný podnik pro klíčové digitální technologie zohlednit skutečnost, že zúčastněné státy musí dodržovat přísná vnitrostátní rozpočtová pravidla. Zúčastněné státy a společný podnik by v tomto ohledu měly uzavřít právně závazné dohody zavazující zúčastněné státy k vyplácení částky jejich příspěvků na nepřímé akce v plné výši po celou dobu trvání iniciativy. Tyto dohody by měly být uzavřeny v kontextu každoročního rozpočtového procesu a plánování společného podniku. Správní rada by měla rovněž schválit roční pracovní program, který bude tyto dohody patřičně zohledňovat. Teprve poté a v souladu s finančními pravidly společného podniku by schvalující osoba měla učinit rozpočtové a právní závazky k těmto nepřímým akcím.
(76)Jako pokračování postupu zavedeného ve společném podniku ECSEL je nezbytná odchylka od [článku 30] nařízení o programu Horizont Evropa, aby byly možné různé sazby úhrady podle typu účastníka, konkrétně malých a středních podniků a neziskových právních subjektů, a druhu činnosti, jež se použijí neměnně u všech příjemců ze všech zúčastněných států. To by mělo zajistit náležitou vyváženost účasti zúčastněných stran na akcích financovaných společným podnikem pro klíčové digitální technologie a podpořit větší zapojení malých a středních podniků, jak se doporučuje v průběžném hodnocení společného podniku ECSEL.
(77)Právní rámec Unie pro jednotné evropské nebe 31 usiluje o reformu evropského systému uspořádání letového provozu (ATM) prostřednictvím institucionálních, provozních, technologických a regulačních opatření za účelem zvýšení jeho výkonnosti, pokud jde o kapacitu, bezpečnost, účinnost a dopad na životní prostředí.
(78)Projekt pro výzkum a vývoj uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe (dále jen „projekt SESAR“) 32 má ATM modernizovat a spojit technologické a provozní inovace na podporu jednotného evropského nebe. Usiluje o poskytnutí technologických řešení pro vysoce výkonné ATM do roku 2035, aby bylo možné nepřetížené, ještě bezpečnější fungování odvětví letecké dopravy, které je šetrné k životnímu prostředí. Projekt SESAR zahrnuje tři vzájemně související, probíhající a vyvíjející se kolaborativní procesy, které definují, vyvíjejí a zavádějí inovativní technologické systémy a provozní postupy, na nichž je založeno digitální evropské nebe, jak je stanoveno v evropském hlavním plánu ATM 33 .
(79)„Evropský hlavní plán ATM“ je plánovací nástroj pro modernizaci ATM v Evropě propojující výzkumné a inovační činnosti v oblasti ATM se scénáři pro činnosti zavádění k dosažení výkonnostních cílů jednotného evropského nebe.
(80)Společný podnik SESAR byl zřízen poprvé v roce 2007 34 s cílem řídit fáze definování a vývoje projektu SESAR, a to spojením veřejného a soukromého financování poskytnutého jeho členy a využíváním interních a externích technických zdrojů, jakož i za účelem provádění a v případě potřeby aktualizace evropského hlavního plánu ATM. Zavedl novou a účinnou formu spolupráce zúčastněných stran v odvětví, v němž je pokrok možný pouze tehdy, zavedou-li nová řešení všechny zúčastněné strany současně. Vzhledem k úspěšnému zavedení značky SESAR by měl nový společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tuto značku používat i nadále.
(81)Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl navázat na zkušenosti společného podniku SESAR a pokračovat v jeho úloze spočívající v koordinaci výzkumu ATM v Unii. Hlavním cílem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by mělo být posílení a další integrace výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, což napomůže urychlení digitalizace odvětví a zajištění jeho větší odolnosti a škálovatelnosti s ohledem na výkyvy v dopravě. Prostřednictvím inovací by měl posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly a služeb ATM na podporu hospodářského oživení a růstu. Měl by vyvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh k vytvoření vzdušného prostoru jednotného evropského nebe jako nejúčinnějšího vzdušného prostoru šetrného k životnímu prostředí na světě.
(82)Nový společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl být schopen vyvíjet a validovat technické vstupy napomáhající Komisi při regulačních činnostech v oblasti ATM, například při přípravě veškeré technické dokumentace pro společné projekty prováděné podle nařízení o jednotném evropském nebi 35 , provádění technických studií nebo při podpoře normalizačních činností. Měl by zajistit také správu evropského hlavního plánu ATM schváleného rozhodnutím Rady 2009/320/ES, včetně jeho sledování, podávání zpráv a aktualizace. Komise by měla mít mimoto počet hlasů odpovídající podílu příspěvku Unie do rozpočtu, a to nejméně 25 % hlasů. Tato struktura zajistí, aby si Komise zachovala náležitou schopnost řídit z politického hlediska činnost společného podniku ve vztahu k těmto úkolům prostřednictvím posílených mechanismů dohledu stanovených pro tyto subjekty.
(83)Účast ve společném podniku pro výzkum ATM jednotného evropského 3 nebe by měla být otevřená pro co nejširší možnou škálu a zastoupení zúčastněných stran ze všech členských států a zemí přidružených k programu Horizont Evropa, včetně malých a středních podniků, a to prostřednictvím různých forem účasti. Účast by měla zejména zajistit náležitou rovnováhu mezi výrobci vybavení pro pilotovaná i bezpilotní letadla, uživateli vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb, letišti, vojskem a profesními sdruženími zaměstnanců a měla by nabízet příležitosti malým a středním podnikům, akademické obci a výzkumným organizacím. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření zájmu potenciálních členů. Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.
(84)Letové poplatky hradí zcela uživatelé vzdušného prostoru, kteří přispívají nepřímo k úsilí v oblasti výzkumu a vývoje financovanému hlavními zúčastněnými stranami ATM, jako jsou poskytovatelé letových navigačních služeb nebo výrobní odvětví, které vyrábí a vybavuje letadla používaná uživateli vzdušného prostoru. Uživatelé vzdušného prostoru by proto měli být zastoupeni ve správní radě společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3.
(85)Aby bylo zajištěno, že výsledky předběžného výzkumu ATM (na nízké úrovni technologické připravenosti) jsou účinně využívány na vyšších úrovních technologické připravenosti, a zejména společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, měla by tyto činnosti řídit programová kancelář společného podniku.
(86)Organizace Eurocontrol má vhodnou infrastrukturu a potřebné administrativní, IT, komunikační a logistické podpůrné služby. Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl využívat tuto infrastrukturu a služby organizace EUROCONTROL. V tomto ohledu je možné potenciálně dosáhnout určitých synergií sdílením administrativních zdrojů s ostatními společnými podniky prostřednictvím společného podpůrného útvaru. Z tohoto důvodu by se měl společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vyjmout z funkcí společného podpůrného útvaru zřízeného tímto nařízením.
(87)V návaznosti na předchozí sdružení pro infrastrukturu 5G byla za účelem vytvoření široké účastnické základny k zajištění cílů partnerství pro inteligentní sítě a služby zřízena Asociace pro infrastrukturu 5G 36 . Ačkoli se jedná o nové odvětvové sdružení, které bude mít v prvních letech po svém založení podle očekávání pouze omezený počet členských a přidružených subjektů, má za cíl zapojit nové členy z řad zúčastněných stran, které působí v hodnotovém řetězci inteligentních sítí a služeb. Vzhledem k očekávané skromné velikosti a dopadu na malé a střední podniky, které jsou jejími členskými subjekty, není únosné, aby asociace přispívala 50 % na administrativní náklady společného podniku pro inteligentní sítě a služby po celou dobu jeho trvání, zejména v prvních letech po založení. Navíc krize v důsledku pandemie COVID-19 a jejích dopadů na hospodářství způsobuje problémy evropským hospodářským subjektům také v oblasti IKT. Mělo by se proto zajistit, aby soukromí partneři společného podniku mohli plnit své závazky, přičemž by podmínky měly být i nadále atraktivní a vybízet nové partnery ke vstupu do asociace. Minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady od jiných členů než Unie by proto měl představovat 20 % celkových ročních administrativních nákladů. Zejména malé a střední podniky, které jsou členskými subjekty, by měly mít možnost přispívat méně než větší podniky. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.
(88)V rámci priorit Evropské komise na období 2019–2024 stanovených ve sdělení „Evropa připravená na digitální věk“, „hospodářství ve prospěch lidí“ a politických cílů stanovených v jejím sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ musí Evropa rozvíjet kritické digitální infrastruktury založené na sítích 5G a rozvíjet své technologické kapacity směrem k sítím 6G s časovým horizontem do roku 2030. V této souvislosti zdůraznila Komise strategický význam evropského partnerství pro inteligentní sítě a služby k zajištění bezpečných služeb pro spotřebitele a podniky založených na konektivitě. Těchto priorit lze dosáhnout spojením klíčových hráčů, tj. průmyslu, akademické obce a orgánů veřejné správy, pod záštitou evropského partnerství, jež navazuje na výsledky iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G, která úspěšně vyvinula technologii 5G a příslušné normy.
(89)Společný podnik pro inteligentní sítě a služby se má zabývat politickými záležitostmi v oblasti digitální infrastruktury a má rozšířit technologickou oblast výzkumu a inovací na sítě 6G. V úzké spolupráci s členskými státy by měl posílit reakci na politické a sociální potřeby Unie, pokud jde o energetickou účinnost sítí, kybernetickou bezpečnost, technologickou suverenitu, soukromí a etiku, a rozšíří oblast výzkumu a inovací ze sítí na poskytování cloudových služeb, jakož i na součásti a zařízení umožňující služby pro občany a široké spektrum hospodářských odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, výroba a média.
(90)Cíli veřejné politiky týkajícími se inteligentních sítí a služeb se nemůže zabývat výhradně průmysl a Komise. Jejich řešení z hlediska komplexity a koordinace vyžaduje zejména strategickou účast členských států ve struktuře řízení. Správní rada by proto měla co nejvíce zohledňovat stanoviska skupiny zástupců států, zejména s ohledem na strategické pokyny týkající se pracovních programů a rozhodnutí o financování.
(91)Pokročilá infrastruktura 5G bude základem pro vývoj ekosystémů pro digitální a ekologickou transformaci a v dalším kroku pro schopnost Evropy přijmout technologii 6G. Program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i programy Digitální Evropa a InvestEU nabízejí příležitosti pro rozvoj digitálních ekosystémů založených na sítích 5G a později 6G. Vzhledem k širokému spektru veřejných a soukromých zúčastněných stran zapojených do projektů zavádění je nezbytné koordinovat vypracování strategického programu, příspěvek k plánování, jakož i informace zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto programů. Jako strategický základ pro tyto úkoly by měl společný podnik pro inteligentní sítě a služby koordinovat vypracovávání strategických programů zavádění pro příslušné oblasti použití, jako jsou systémy 5G kolem silnic a železnic. Tyto programy by měly stanovit mimo jiné plány zavádění, hlavní možnosti modelů spolupráce a jiné strategické otázky.
(92)V [čl. 16 odst. 3] nařízení o programu Horizont Evropa je stanoveno, že ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.
(93)Podle závěrů Rady ze dne 3. prosince 2019 a doporučení ze dne 26. března 2019 o kybernetické bezpečnosti sítí 5G pro společnou činnost na úrovni Unie zveřejnila skupina členských států pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací v lednu 2020 soubor opatření EU ke zmírnění rizik v souvislosti s kybernetickou bezpečností sítí 5G (dále jen „soubor opatření“). Tento soubor obsahuje řadu strategických a technických opatření a rovněž podpůrné činnosti ke zmírnění hlavních rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí 5G, jak byla určena ve zprávě o koordinovaném posouzení rizik EU, a poskytnutí vodítka při výběru opatření, jež by měla být v plánech na zmírnění rizik na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie upřednostněna. Sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020 o implementaci souboru opatření EU 37 potvrzuje všechna opatření a pokyny obsažené v uvedeném souboru a zdůrazňuje potřebu restrikcí, včetně nezbytného vyloučení, pokud jde o dodavatele považované za vysoce rizikové na základě faktorů uvedených v koordinovaném posouzení rizik EU, jakož i opatření, která mají zabránit závislosti na těchto dodavatelích. Určuje rovněž soubor zvláštních opatření Komise, která mají zajistit zejména to, aby byla účast v programech financování EU v příslušných technologických oblastech podmíněna splněním bezpečnostních požadavků, a sice dalším začleňováním a plným využíváním podmínek souvisejících s bezpečností. Provádění tohoto nařízení by proto mělo zavést vhodná ustanovení k zohlednění bezpečnostních opatření prostřednictvím činností financovaných společným podnikem pro inteligentní sítě a služby a na základě jeho doporučení jinými financujícími subjekty, které provádějí jiné programy Unie v oblasti inteligentních sítí a služeb.
(94)Společné podniky v rámci programu Horizont 2020 byly založeny na období do 31. prosince 2024. Společné podniky by měly poskytovat další podporu pro příslušné výzkumné programy provedením zbývajících akcí, které byly zahájeny nebo které pokračují podle nařízení (EU) č. 560/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 561/2014, (EU) č. 642/2014 a nařízení (ES) č. 219/2007, v souladu s těmito nařízeními až do jejich ukončení. V zájmu právní jistoty a jasnosti by proto tato nařízení měla být zrušena.
(95)Unie by měla jednat pouze tehdy, existuje-li prokazatelná výhoda plynoucí z větší účinnosti opatření na úrovni Unie než opatření přijatých na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Iniciativy se zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni Unie z důvodu množství, rychlosti a rozsahu úsilí potřebného k tomu, aby Unie splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě a naplnila své strategické politické priority a závazky. Navrhované iniciativy by mimoto měly být považovány za iniciativy, které doplňují a posilují činnosti na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni v téže oblasti.
(96)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu zamezení zbytečnému zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
ČÁST PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje devět společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem provádění institucionalizovaných evropských partnerství definovaných v [čl. 2 bodě 3)] a zmíněných v [čl. 8 odst. 1] [písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa. Stanoví jejich cíle a úkoly, členství, organizaci a jiná provozní pravidla.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1.„členem jiným než Unie“ jakýkoli zúčastněný stát, soukromý člen či mezinárodní organizace, jež jsou členy společného podniku;
2.„zakládajícím členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo mezinárodní organizace, jež jsou označeny za členy společného podniku v tomto nařízení či v jedné z jeho příloh;
3.„přidruženým členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo mezinárodní organizace, jež vstoupí do společného podniku podepsáním písemného závazku v souladu s čl. 7 odst. 4 a s výhradou schválení podle zmíněného článku;
4.„zúčastněným státem“ členský stát nebo země přidružená k programu Horizont Evropa po oznámení o účasti na činnostech společného podniku pro klíčové digitální technologie prostřednictvím písemného závazku;
5.„soukromým členem“ jakýkoli člen společného podniku jiný než Unie, zúčastněné státy nebo mezinárodní organizace;
6.„členskými subjekty“ subjekty, které tvoří soukromého člena společného podniku podle stanov daného člena;
7.„přispívajícím partnerem“ jakákoli země, mezinárodní organizace nebo právní subjekt jiný než člen nebo členský subjekt člena či jeho přidružený subjekt, jež podporují cíle společného podniku v konkrétní oblasti výzkumu a jejichž žádost byla schválena podle čl. 9 odst. 3;
8.„věcnými příspěvky na provozní činnost“ příspěvky soukromých členů, jejich členských subjektů, přidružených subjektů, mezinárodních organizací a přispívajících partnerů skládající se ze způsobilých nákladů, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, po odečtení příspěvku dotyčného společného podniku, zúčastněných států daného společného podniku a jakéhokoli jiného příspěvku Unie na tyto náklady;
9.„dodatečnou činností“ jakákoli činnost mimo hlavní část pracovního programu, která neobdržela podporu od společného podniku, přispívá však k jeho cílům a přímo souvisí s využitím výsledků projektů v rámci tohoto společného podniku či předchozích iniciativ nebo má významnou přidanou hodnotu Unie;
10.„věcnými příspěvky na dodatečné činnosti“ příspěvky soukromých členů, jejich členských subjektů nebo přidružených subjektů skládající se z nákladů, které jim vznikly při provádění dodatečných činností, po odečtení příspěvku Unie a zúčastněných států daného společného podniku na tyto náklady;
11.„předchozí iniciativou“ jakékoli partnerství v jedné z oblastí, v nichž společný podnik působí, jež obdrželo finanční podporu z jednoho z předchozích rámcových programů pro výzkum;
12.„strategickým programem výzkumu a inovací“ dokument vztahující se na dobu trvání programu Horizont Evropa, který stanoví hlavní priority a nezbytné technologie a inovace potřebné k dosažení cílů společného podniku;
13.„pracovním programem“ dokument uvedený v [čl. 2] [bodě 20)] nařízení o programu Horizont Evropa;
14.„střetem zájmů“ situace zahrnující účastníka finančních operací nebo jinou osobu uvedenou v článku 61 nařízení (EU) 2018/1046.
Článek 3
Zřízení
1.Níže uvedené společné podniky se zřizují jako subjekty Unie na období končící dnem 31. prosince 2031:
a)společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství;
b)společný podnik pro čisté letectví;
c)společný podnik pro čistý vodík;
d)společný podnik pro evropské železnice;
e)společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví;
f)společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví;
g)společný podnik pro klíčové digitální technologie;
h)společný podnik pro výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe 3;
i)společný podnik pro inteligentní sítě a služby.
2.Na subjekty Unie uvedené v odstavci 1 se společně odkazuje jako na „společné podniky“.
3.S cílem zohlednit dobu trvání programu Horizont Evropa se výzvy k podávání návrhů v rámci společných podniků zveřejní nejpozději dne 31. prosince 2027. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejnit nejpozději dne 31. prosince 2028.
4.Společné podniky musí mít právní subjektivitu. Ve všech členských státech mají nejširší právní způsobilost, jakou právo těchto členských států přiznává právnickým osobám. Zejména mohou nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
5.Společné podniky mají sídlo v Bruselu v Belgii.
6.Není-li stanoveno jinak, vztahují se na všechny společné podniky ustanovení uvedená v části první a v části třetí. Ustanovení v části druhé se vztahují na jednotlivé společné podniky.
7.Pro účely části první a třetí tohoto nařízení, a není-li stanoveno jinak, je odkaz na jednotlivý společný podnik nebo orgán odkazem na každý společný podnik nebo každý rovnocenný orgán jednotlivých společných podniků a jeho pravomoci ve vztahu k ostatním orgánům téhož společného podniku.
HLAVA II
FUNGOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PODNIKŮ
KAPITOLA 1
Cíle a úkoly
Článek 4
Cíle a zásady
1.Společné podniky uvedené v článku 3 přispívají k obecným cílům nařízení o programu Horizont Evropa stanoveným v [článku 3] uvedeného nařízení.
2.Prostřednictvím zapojení a angažovanosti partnerů při navrhování a provádění programu výzkumných a inovačních činností zajistí společné podniky splnění těchto obecných cílů:
a)posílení a integrace vědeckých a technologických kapacit Unie na podporu vytváření a šíření vysoce kvalitních nových poznatků, zejména k řešení globálních výzev, zajištění konkurenceschopnosti Unie, udržitelnosti a přispění k posílenému Evropskému výzkumnému prostoru;
b)zajištění celosvětového vedoucího postavení hodnotových řetězců Unie na základě udržitelnosti a otevřené strategické autonomie v oblasti klíčových technologií a odvětví v souladu s průmyslovou strategií pro Evropu;
c)vývoj a urychlení využití inovativních řešení v celé Unii, která se zabývají klimatickými, environmentálními, zdravotními a jinými společenskými výzvami a která přispívají ke strategickým prioritám Unie, zejména ke splnění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů a dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050.
3.Společné podniky budou plnit tyto specifické cíle:
a)posílení kritického množství a vědeckých kapacit v meziodvětvovém a mezioborovém výzkumu a inovacích v celé Unii;
b)urychlení sociální, ekologické a hospodářské transformace v oblastech a odvětvích strategického významu pro priority Unie, zejména snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s cíli stanovenými podle Zelené dohody pro Evropu;
c)posílení inovačních kapacit a výkonnosti stávajících a nových evropských hodnotových řetězců v oblasti výzkumu a inovací, mimo jiné i v malých a středních podnicích;
d)rychlejší zavádění, využití a šíření inovativních řešení v posílených evropských výzkumných a inovačních ekosystémech, a to i prostřednictvím širokého a včasného zapojení konečných uživatelů, občanů, regulačních orgánů a normalizačních organizací a prostřednictvím společné tvorby s nimi;
e)zlepšení nových výrobků a služeb z hlediska ochrany životního prostředí a produktivity díky využití kapacit a zdrojů Unie.
4.Společné podniky mají rovněž dodatečné cíle stanovené v části druhé.
5.Při provádění nařízení o programu Horizont Evropa dodržují společné podniky zásady stanovené v [čl. 6 písm. a)] uvedeného nařízení.
6.Společné podniky splňují podmínky a kritéria stanovená pro evropská partnerství v [článku 8] a [příloze III] nařízení o programu Horizont Evropa.
Článek 5
Operativní cíle a úkoly
1.Společné podniky plní níže uvedené operativní cíle v souladu s kritérii stanovenými v [příloze III] nařízení o programu Horizont Evropa a přispívají k operativním cílům programu Horizont Evropa stanoveným ve zvláštním programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, schváleném rozhodnutím Rady XXX/XXXX/EU 38 :
a)posílení a rozšíření excelence, mimo jiné i podporou širší účasti v rámci celé Unie;
b)podpora výzkumných a inovačních činností v malých a středních podnicích a přispívání k zakládání a rozšiřování inovativních společností, zejména začínajících podniků, malých a středních podniků a ve výjimečných případech malých společností se střední tržní kapitalizací;
c)posílení vazeb mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a případně vzdělávání a jinými politikami, včetně doplňkovosti s vnitrostátními, regionálními a unijními politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací;
d)zvýšení vazeb spolupráce v evropském výzkumu a inovacích a v rámci odvětví a oborů, včetně společenských a humanitních věd;
e)posílení mezinárodní spolupráce;
f)zvýšení informovanosti veřejnosti o nových řešeních, jejich přijetí, poptávky po nich a využití zapojením občanů a konečných uživatelů do procesů společného navrhování a vytváření;
g)podpora využívání výsledků výzkumu a inovací a aktivní šíření a využívání výsledků, zejména ke zvýšení soukromých investic a vypracovávání politik;
h)urychlení transformace průmyslu, mimo jiné i prostřednictvím lepších dovedností v oblasti inovací;
i)podpora provádění příslušných politik Unie, jakož i regulačních, normalizačních a udržitelných investičních činností na evropské a celosvětové úrovni na základě důkazů.
2.Společné podniky plní níže uvedené úkoly přijetím systémového přístupu při dosahování cílů:
a)poskytují finanční podporu, především ve formě grantů, na nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, které byly vybrány na základě otevřených a konkurenčních výzev, není-li v jejich pracovním programu stanoveno jinak;
b)rozvíjejí úzkou spolupráci a zajišťují koordinaci s ostatními evropskými partnerstvími, a to případně i včetně vyhrazení části rozpočtu společného podniku na společné výzvy;
c)usilují o synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni a případně hledají možnosti dalšího financování v jejich rámci, zejména co se týká činností a programů, které podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, jako jsou fondy politiky soudržnosti, v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci;
d)zajišťují, aby jejich činnosti přispívaly ke strategickému víceletému plánování, podávání zpráv, sledování a hodnocení a jiným požadavkům programu Horizont Evropa stanoveným v [článcích 45 a 47] nařízení o programu Horizont Evropa, jako je provádění rámce zpětné vazby na společnou politiku;
e)prosazují zapojení malých a středních podniků do svých činností a přijímají opatření zajišťující informování těchto podniků v souladu s cíli programu Horizont Evropa;
f)mobilizují zdroje veřejného a soukromého sektoru potřebné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;
g)sledují pokrok při plnění cílů stanovených v tomto nařízení podle požadavků stanovených v [článku 45] a [příloze V] nařízení o programu Horizont Evropa;
h)stanoví a provádějí svůj pracovní program;
i)spolupracují s co nejširší škálou zúčastněných stran, mimo jiné i s decentralizovanými agenturami, výzkumnými organizacemi a univerzitami, konečnými uživateli a orgány veřejné správy, zejména za účelem stanovení priorit a činností každé iniciativy a rovněž k zajištění inkluzivnosti;
j)zapojují se do činností v oblasti informování, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, přičemž uplatňují obdobně [článek 46] nařízení o programu Horizont Evropa, včetně poskytování podrobných informací o výsledcích financovaných výzkumných a inovačních činností a jejich zpřístupnění ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa;
k)poskytují Komisi potřebnou technickou, vědeckou a administrativní podporu k plnění jejích úkolů za účelem zajištění řádného fungování a rozvoje konkrétních oblastí v Unii, jimiž se společný podnik zabývá;
l)přispívají k rozvoji účinnějšího propojení mezi vědou a politikou zajištěním lepšího využívání výsledků a řešením potřeb politik a podporují rychlejší šíření a zavádění výsledků;
m)v souladu s rámcem zpětné vazby na společnou politiku a strategiemi a opatřeními na podporu cílů Zelené dohody pro Evropu určují a poskytují příslušné poznatky získané při řízení projektů v oblasti výzkumu a inovací a jejich výsledky Komisi, aby sloužily jako vstupní informace pro sledování, hodnocení a (v případě potřeby) úpravu stávajících opatření politiky nebo stanovení nových politických iniciativ a rozhodnutí;
n)podporují Komisi při vypracovávání a provádění spolehlivých technických screeningových kritérií založených na důkazech podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852 o udržitelných investicích, a to sledováním a posuzováním jejich provádění v hospodářském odvětví, v němž působí, za účelem poskytnutí zpětné vazby „ad hoc“ pro tvorbu politik v případě potřeby;
o)berou v úvahu zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a případně zohledňují ustanovení zmíněného nařízení ke zlepšení přístupu k udržitelnému financování;
p)plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení.
3.Kromě úkolů uvedených v tomto článku a v části druhé mohou být společné podniky pověřeny prováděním dalších úkolů vyžadujících kumulativní, doplňkové nebo kombinované financování mezi programy Unie.
KAPITOLA 2
Členové, přispívající partneři a příspěvky
Článek 6
Členové
1.Členy společných podniků uvedených v článku 3 jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)zúčastněné státy;
c)zakládající členové;
d)přidružení členové.
2.Členství ve společném podniku nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady podle kapitoly 3 oddílu 1 této hlavy.
Článek 7
Výběr přidružených členů
1.Společné podniky mohou zveřejnit otevřenou výzvu k vyjádření zájmu za účelem výběru přidružených členů. Výzva k vyjádření zájmu stanoví hlavní potřebné kapacity k dosažení cílů společného podniku. Všechny výzvy se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a oznámí se prostřednictvím veškerých vhodných kanálů, mimo jiné i včetně skupiny zástupců států, aby byla zajištěna co nejširší účast v zájmu dosažení cílů společného podniku.
2.Výkonný ředitel posoudí žádosti o členství s pomocí nezávislých odborníků a případně příslušných orgánů společného podniku na základě doložených znalostí, zkušeností a potenciální přidané hodnoty žadatele při dosahování cílů společného podniku, finančního zdraví žadatele a jeho dlouhodobého závazku týkajícího se finančních a věcných příspěvků pro společný podnik a s ohledem na možný střet zájmů.
3.Žádosti o členství posuzuje a případně schvaluje správní rada.
4.Mezi vybranými přidruženými členy a výkonným ředitelem, který jedná jako zástupce společného podniku, je podepsán písemný závazek, v němž je podrobně stanoven rozsah členství, pokud jde o obsah, činnosti a dobu trvání, příspěvek přidružených členů do společného podniku, včetně údaje o plánovaných dodatečných činnostech podle čl. 11 odst. 1 písm. b), a obsažena ustanovení týkající se zastoupení a hlasovacích práv přidruženého člena ve správní radě.
Článek 8
Změny nebo ukončení členství
1.Každý člen společného podniku může své členství v daném společném podniku ukončit. Ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců ode dne vyrozumění výkonného ředitele společného podniku, který informuje ostatní členy. Ode dne ukončení členství je člen zproštěn veškerých závazků kromě těch, které společný podnik schválil nebo které mu vznikly před ukončením členství, není-li vzájemně dohodnuto jinak.
2.Každý člen informuje společný podnik o případných fúzích nebo akvizicích mezi členy, jež budou mít pravděpodobně dopad na společný podnik, nebo o převzetí člena subjektem, který není členem společného podniku.
3.Správní rada rozhodne o ukončení členství každého člena podle odstavce 2 s přihlédnutím k zachování kontinuity činnosti a ochraně zájmů Unie nebo společného podniku. Ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným nejpozději šest měsíců ode dne vydání rozhodnutí správní rady nebo ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí, podle toho, co nastane dříve. Dotčený člen nebo členové se neúčastní hlasování správní rady.
4.Každý soukromý člen informuje společný podnik o jakýchkoli jiných významných změnách ve vlastnictví, kontrole nebo složení. Pokud se Komise domnívá, že by změna mohla ovlivnit zájem Unie nebo společného podniku z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku, může správní radě navrhnout členství dotčeného soukromého člena ukončit. O ukončení členství dotyčného člena rozhodne správní rada. Dotčený soukromý člen se neúčastní hlasování správní rady.
5.Ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným nejpozději šest měsíců ode dne vydání rozhodnutí správní rady nebo ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí, podle toho, co nastane dříve.
6.Správní rada může ukončit členství kterékoli člena, který neplní své povinnosti podle tohoto nařízení. Použije se obdobně postup podle čl. 26 odst. 6.
7.Dojde-li ke změně členství nebo k jeho ukončení, zveřejní společný podnik neprodleně na svých internetových stránkách aktuální seznam svých členů společně s datem, kdy tato změna nabývá účinku.
8.V případě potřeby a s výhradou čl. 15 odst. 2 rozhodne správní rada o přerozdělení hlasovacích práv ve správní radě.
Článek 9
Přispívající partneři
1.Každý potenciální přispívající partner definovaný v čl. 2 bodě 7 předloží správní radě dopis vyjadřující souhlas. V dopise vyjadřujícím souhlas je upřesněna oblast působnosti partnerství, pokud jde o předmět, činnosti a dobu trvání, a je v něm stanoven příspěvek žadatele do společného podniku.
2.Správní rada dopis vyjadřující souhlas posoudí a žádost schválí nebo zamítne.
3.Je-li žádost schválena, může Unie uznat příspěvek přispívajícího partnera do společného podniku uvolněním dodatečných finančních příspěvků až do maximální výše stanovené v čl. 100 písm. b) a čl. 116 písm. b).
4.Přispívající partneři nemají hlasovací práva ve správní radě společného podniku.
Článek 10
Finanční příspěvek Unie
1.Finanční příspěvek Unie pro společné podniky, včetně prostředků ESVO, pokrývá administrativní a provozní náklady až do maximální výše stanovené v části druhé. Příspěvek Unie uvedený v části druhé může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
2.Příspěvek Unie se vyplácí z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa, schválený rozhodnutím Rady XXX/XXXX/EU, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) bodem iv) a článkem 154 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 v případě subjektů uvedených v článku 71 zmíněného nařízení.
3.Dodatečné finanční prostředky Unie, jež doplňují příspěvek uvedený v odstavci 2, lze společným podnikům svěřit podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) a článku 154 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
4.V případě příspěvků odpovídajících dodatečným úkolům, které byly společnému podniku svěřeny podle čl. 5 odst. 3 nebo odstavce 3 tohoto článku, se použijí požadavky stanovené v článku 155 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
5.Dodatečné příspěvky z programů Unie, jež odpovídají dodatečným úkolům, které byly společnému podniku svěřeny podle odstavce 3 tohoto článku nebo podle čl. 5 odst. 3, se nezapočítávají do výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie uvedeného v části druhé.
Článek 11
Příspěvky jiných členů než Unie a přispívajících partnerů
1.Příspěvky soukromých členů sestávají z:
a)věcných příspěvků na provozní činnost;
b)věcných příspěvků na dodatečné činnosti schválených správní radou podle čl. 16 odst. 2 písm. l);
c)finančních příspěvků.
2.Není-li v části druhé stanoveno jinak, podávají soukromí členové každý rok do 31. března příslušné správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odst. 1 písm. b), které byly poskytnuty v každém z předchozích rozpočtových let. Pro účely ocenění těchto příspěvků se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž jsou jednotlivé subjekty usazeny, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, dotčený společný podnik může metodu oceňování ověřit. V řádně odůvodněných případech může správní rada schválit použití jednorázových částek nebo jednotkových nákladů při oceňování příspěvků.
3.Pro účely tohoto nařízení neaudituje náklady na dodatečné činnosti dotčený společný podnik ani jiný subjekt Unie.
4.Příspěvky zúčastněných států sestávají z finančních příspěvků.
5.Příspěvky mezinárodních organizací sestávají z finančních příspěvků a věcných příspěvků na provozní činnost.
6.Příspěvky přispívajících partnerů odpovídají částkám, které přislíbili v dopise vyjadřujícím souhlas v době, kdy se stali přispívajícím partnerem, a sestávají z:
a)finančních příspěvků;
b)věcných příspěvků na provozní činnost.
7.Komise může v následujících případech ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku nebo případně zahájit postup likvidace podle článku 43:
a)pokud dotčený společný podnik neplní podmínky pro svěření příspěvku Unie nebo
b)pokud jiní členové než Unie nebo jejich členské subjekty či jejich přidružené subjekty nepřispívají nebo přispívají jen částečně, nedodržují lhůty pro příspěvky stanovené v odstavci 2 s ohledem na příspěvky podle odstavců 1, 4 a 5 tohoto článku nebo
c)v důsledku hodnocení uvedených v čl. 171 odst. 2.
8.Rozhodnutí Komise o ukončení, poměrném snížení nebo pozastavení finančního příspěvku Unie neomezuje úhradu způsobilých nákladů již vzniklých jiným členům než Unie před oznámením rozhodnutí společnému podniku.
9.Na základě postupu podle čl. 26 odst. 6 je kterýkoli člen společného podniku jiný než Unie, který neplní své závazky týkající se příspěvků podle tohoto nařízení, vyloučen z hlasování ve správní radě do doby splnění svých povinností. Pokud některý z těchto členů nesplní své povinnosti ani po uplynutí dodatečné lhůty v délce šesti měsíců, jeho členství se zruší, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak. Dotčený subjekt se neúčastní hlasování ve správní radě.
KAPITOLA 3
Organizace společných podniků
Článek 12
Synergie a účelnost s ohledem na funkce společného podpůrného útvaru
1.Do jednoho roku od přijetí tohoto nařízení uzavřou společné podniky dohody o úrovni služeb týkající se funkcí společného podpůrného útvaru, není-li v části druhé stanoveno jinak, a s výhradou nutnosti zaručit rovnocennou úroveň ochrany finančních zájmů Unie při svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu společným podnikům. Tyto funkce zahrnují níže uvedené oblasti s výhradou potvrzení realizovatelnosti a po ověření zdrojů:
a)podpora lidských zdrojů;
b)právní podpora;
c)informační a komunikační technologie;
d)účetnictví (s výjimkou pokladny);
e)komunikace;
f)logistika, akce a správa zasedacích místností;
g)podpora strategie každého společného podniku v oblasti auditu a boje proti podvodům.
2.Funkce společného podpůrného útvaru uvedené v odstavci 1 zajišťuje jeden či více zvolených společných podniků pro všechny ostatní. Vzájemně propojené funkce jsou ponechány v rámci téhož společného podniku, aby byla zajištěna soudržná organizační struktura.
3.Dohody o úrovni služeb uvedené v odstavci 1 umožní převod prostředků nebo náhradu nákladů na poskytování společných služeb mezi společnými podniky.
4.Aniž je dotčeno přidělení na jiné úkoly v rámci společného podniku nebo jiná správní ujednání, která nemají dopad na pracovní smlouvy, mohou být zaměstnanci, kteří byli pověřeni funkcemi přenesenými na společný podpůrný útvar, který zajišťuje jiný společný podnik, převedeni do tohoto společného podniku. Jestliže dotyčný zaměstnanec vyjádří svůj nesouhlas písemně, může společný podnik pracovní smlouvu tohoto zaměstnance ukončit za podmínek stanovených v článku 47 pracovního řádu.
5.U zaměstnanců uvedených v odstavci 4, kteří jsou převedeni do společného podniku zajišťujícího společný podpůrný útvar, zůstává zachován stejný typ pracovní smlouvy a funkční skupina a platová třída a má se za to, že svou funkci vykonávali po celou dobu v tomto společném podniku.
Článek 13
Orgány společných podniků
1.Každý společný podnik má správní radu a výkonného ředitele.
2.Společný podnik může mít rovněž vědecký poradní orgán, skupinu zástupců států a skupinu zúčastněných stran a jakýkoli jiný orgán podle ustanovení v části druhé.
3.Při plnění svých úkolů sleduje každý orgán společných podniků pouze cíle stanovené v tomto nařízení a jedná pouze v rozsahu činností společného podniku za účelem, pro který byl zřízen.
4.Aniž je dotčen odstavec 3, mohou orgány dvou či více společných podniků rozhodnout o navázání strukturované spolupráce, mimo jiné i prostřednictvím pravidelných zasedání nebo společných výborů.
ODDÍL 1
Správní rada
Článek 14
Složení správní rady
1.Správní rada je složena nejméně ze dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie a určitého počtu zástupců každého člena společného podniku jiného než Unie, jak je stanoveno v části druhé ve vztahu k jednotlivým společným podnikům.
2.Pokud v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) patří ke členům společného podniku zúčastněné státy, je do správní rady jmenován jeden zástupce každého zúčastněného státu.
Článek 15
Fungování správní rady
1.Zástupci členů ve správní radě se všemožně vynasnaží, aby přijímali rozhodnutí na základě obecné shody. Není-li dosaženo shody, hlasuje se. Rozhodnutí se pokládá za přijaté většinou alespoň 75 % hlasů, včetně hlasů těch zástupců, kteří nejsou přítomni.
Přijímání rozhodnutí správní radou může podléhat rovněž příslušným zvláštním pravidlům stanoveným v části druhé.
2.Unie má 50 % hlasovacích práv, není-li v části druhé stanoveno jinak. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná.
Na hlasovací práva jiných členů než Unie se vztahují zvláštní pravidla stanovená v části druhé.
3.Předseda správní rady je jmenován na základě ročního rotačního systému střídavě Unií a ostatními zástupci, není-li v části druhé stanoveno jinak.
4.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Mimořádná zasedání lze svolat na žádost předsedy, výkonného ředitele, Komise nebo většiny zástupců jiných členů než Unie či zúčastněných států. Zasedání správní rady svolává předseda a konají se v sídle dotyčného společného podniku, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak.
5.Výkonný ředitel se účastní zasedání a má právo účastnit se jednání, nemá však hlasovací právo.
6.Předsedové ostatních orgánů dotčeného společného podniku mají právo účastnit se zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li projednávány záležitosti spadající do oblasti působnosti jejich úkolů. Mohou se účastnit jednání, nemají však hlasovací právo.
7.V jednotlivých případech může předseda na zasedání přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce ostatních evropských partnerství, výkonných nebo regulačních agentur, regionálních orgánů v Unii a evropských technologických platforem, s výhradou pravidel týkajících se zachování důvěrnosti a střetu zájmů.
8.Správní rada je usnášeníschopná, je-li zastoupena Komise, soukromí členové a případně hlavní zástupci alespoň tří zúčastněných států.
9.Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které podnikli ve funkci zástupců ve správní radě.
10.Správní rada přijme svůj jednací řád.
11.Zástupci členů jsou vázáni ustanoveními kodexu chování. Kodex chování ukládá těmto členům povinnost chránit integritu a dobrou pověst dotyčného společného podniku a Unie.
Článek 16
Úkoly správní rady
1.Správní rada každého společného podniku nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace dotyčného společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností.
Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společných podniků s příslušnými činnostmi programů financování Unie s cílem podporovat synergické působení a doplňkovost při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu.
2.Správní rada plní tyto úkoly:
a)zajišťuje důkladné a včasné sledování vývoje programu společného podniku pro výzkum a inovace a jednotlivých akcí ve vztahu k prioritám Komise a strategickému programu výzkumu a inovací a přijímá nápravná opatření, je-li třeba zajistit, aby společný podnik plnil své cíle;
b)posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 7;
c)posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti potenciálních přispívajících partnerů v souladu s článkem 9;
d)rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku v případě kteréhokoli člena, který neplní své povinnosti podle tohoto nařízení nebo podle čl. 8 odst. 2 a 3;
e)v souladu s článkem 25 přijímá finanční pravidla společného podniku;
f)přijímá roční rozpočet a plán pracovních míst s uvedením počtu stálých a dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřených v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku;
g)rozhoduje o rozdělení administrativních nákladů mezi jiné členy než Unie, pokud tito členové nedospějí k dohodě podle čl. 26 odst. 2;
h)v souladu s odstavcem 4 vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“) svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
i)jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;
j)při zahájení iniciativy přijímá strategický program výzkumu a inovací a během doby trvání programu Horizont Evropa jej v případě potřeby pozměňuje. Strategický program výzkumu a inovací určuje cílený dopad partnerství, předpokládané portfolio činností, očekávané měřitelné výsledky, zdroje, výstupy a milníky ve stanoveném časovém rámci. Určuje rovněž ostatní evropská partnerství, s nimiž společný podnik naváže formální a pravidelnou spolupráci, a možnosti synergií mezi činnostmi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených zúčastněnými státy nebo skupinou zástupců států, jakož i synergie s ostatními programy Unie;
k)přijímá pracovní program a odpovídající odhady výdajů podle návrhu výkonného ředitele na provedení strategického programu výzkumu a inovací, včetně administrativních činností, obsahu výzev k podávání návrhů, oblastí výzkumu, jež jsou předmětem společných výzev a spolupráce s jinými partnerstvími, platné míry financování u jednotlivých témat výzvy, jakož i související pravidla pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu, přičemž je zvláštní pozornost věnována zpětné vazbě ohledně požadavků politiky;
l)schvaluje roční plán dodatečných činností stanovený v příloze hlavní části pracovního programu, a to na základě návrhu jiných členů než Unie a po konzultaci s vědeckým poradním orgánem či orgánem uvedeným v části druhé;
m)zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími, a to v souladu se strategickým programem výzkumu a inovací;
n)posuzuje konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně odpovídajících výdajů a rozpočtu vyhrazeného na společné výzvy s ostatními evropskými partnerstvími;
o)vydává stanovisko ke konečné účetní závěrce společného podniku;
p)zabezpečuje případné zřízení útvaru interního auditu společného podniku;
q)na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;
r)na doporučení výkonného ředitele schvaluje komunikační politiku společného podniku;
s)schvaluje seznam vybraných akcí, jež mají být financovány;
t)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;
u)přijímá pravidla pro vysílání národních odborníků do společných podniků nebo využívání stážistů;
v)v případě potřeby zřizuje poradní nebo pracovní skupiny, mimo jiné i ve spolupráci s ostatními společnými podniky, a to kromě orgánů společného podniku uvedených v článku 13, na stanovenou dobu a pro zvláštní účely;
w)případně předkládá Komisi všechny žádosti o změnu tohoto nařízení navrhované kterýmkoli členem společného podniku;
x)vyžádá si od vědeckého poradního orgánu společného podniku nebo jeho členů vědecké poradenství nebo analýzu týkající se konkrétních záležitostí, včetně vývoje v sousedních odvětvích;
y)do konce roku 2022 přijme plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa, a to na základě doporučení výkonného ředitele;
z)zajistí provedení veškerých úkolů, které nejsou konkrétně přiděleny určitému orgánu společného podniku, s výhradou možnosti, že správní rada může tento úkol přidělit jinému orgánu dotyčného společného podniku.
3.Na správní radu společného podniku se mohou vztahovat také zvláštní pravidla stanovená v části druhé.
4.V souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijme správní rada rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým se výkonnému řediteli svěřují příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a stanoví podmínky, za nichž lze výkon těchto přenesených pravomocí pozastavit. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
ODDÍL 2
Výkonný ředitel
Článek 17
Jmenování, odvolání a prodloužení funkčního období výkonného ředitele
1.Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a dovedností, a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů.
2.Komise navrhne seznam uchazečů o místo výkonného ředitele po konzultaci se členy společného podniku jinými než Unie. Jiní členové společného podniku než Unie za účelem této konzultace na základě vzájemné dohody jmenují jménem správní rady své zástupce a jednoho pozorovatele.
3.Výkonný ředitel je zaměstnancem a působí jako dočasný zaměstnanec společného podniku podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.
Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem společného podniku předseda správní rady.
4.Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Na konci tohoto období Komise po konzultaci s jinými členy než Unie posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a problémy společného podniku.
5.Správní rada společného podniku může na návrh Komise, jenž zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující tři roky.
6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
7.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise, případně po konzultaci se členy společného podniku jinými než Unie.
Článek 18
Úkoly výkonného ředitele
1.Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku v souladu s rozhodnutími správní rady. Poskytuje správní radě veškeré informace nezbytné pro výkon jejích funkcí. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů Unie a správní rady, výkonný ředitel nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.
2.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku. Je odpovědný správní radě společného podniku.
3.Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku.
4.Výkonný ředitel vykonává tyto úkoly společného podniku:
a)zajišťuje udržitelné a účinné řízení společného podniku;
b)připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu a plánu pracovních míst;
c)připravuje a předkládá správní radě k přijetí pracovní program společného podniku a odpovídající odhady výdajů na provádění strategického programu výzkumu a inovací;
d)předkládá správní radě k vyjádření roční účetní závěrku společného podniku;
e)připravuje a předkládá správní radě k posouzení a schválení konsolidovanou výroční zprávu o činnosti;
f)sleduje příspěvky uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a), podává správní radě pravidelné zprávy o pokroku při dosahování cílů a v případě potřeby navrhuje nápravná opatření;
g)navazuje formální a pravidelnou spolupráci s evropskými partnerstvími uvedenými ve strategickém programu výzkumu a inovací a v souladu se strategickým směřováním stanoveným správní radou;
h)zastupuje společný podnik na zasedáních v rámci řízení programu Horizont Evropa;
i)předkládá správní radě ke schválení seznam akcí, které byly vybrány k financování společným podnikem;
j)posuzuje žádosti přidružených členů společného podniku na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu a předkládá správní radě návrhy týkající se přidružených členů;
k)pravidelně informuje ostatní orgány společného podniku o všech záležitostech, které jsou podstatné pro jejich úlohu;
l)jménem společného podniku podepisuje jednotlivé grantové dohody a rozhodnutí, jež spadají do jeho pravomoci;
m)jménem společného podniku podepisuje smlouvy na veřejné zakázky;
n)provádí komunikační politiku společného podniku;
o)organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou;
p)zavádí účinný a účelný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;
q)chrání finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;
r)zajišťuje provádění posouzení a řízení rizik pro společný podnik;
s)přijímá veškerá další opatření potřebná pro posouzení pokroku dosaženého společným podnikem při plnění jeho cílů;
t)připravuje a předkládá správní radě k přijetí plán postupného ukončování financování společného podniku z programu Horizont Evropa;
u)plní veškeré další úkoly, které mu svěřila nebo které na něj přenesla správní rada nebo které se vyžadují podle tohoto nařízení;
v)je oprávněn přenést své pravomoci na jiné zaměstnance s výhradou pravidel, která budou přijata podle čl. 16 odst. 4 posledního pododstavce.
5.Na výkonného ředitele se mohou vztahovat rovněž zvláštní pravidla stanovená v části druhé.
6.Výkonný ředitel zřizuje programovou kancelář, která pod jeho vedením plní veškeré podpůrné úkoly společného podniku vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku a plní zejména tyto úkoly:
a)poskytuje podporu při zavádění a správě vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku;
b)řídí provádění pracovního programu společného podniku během celého cyklu provádění;
c)poskytuje členům a orgánům společného podniku všechny relevantní informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností;
d)působí jako sekretariát orgánů společného podniku a poskytuje podporu poradním skupinám zřízeným správní radou.
ODDÍL 3
Poradní orgány
Článek 19
Vědecké poradenství
1.Společné podniky si vyžádají nezávislé vědecké poradenství prostřednictvím:
a)vědeckého poradního orgánu nebo jeho členů, který společný podnik zřídí podle příslušných ustanovení obsažených v části druhé a s výhradou ustanovení tohoto článku; a/nebo
b)žádostí ad hoc o externí odborné znalosti předložených správní radou společnému podniku ohledně konkrétních otázek.
Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech mohou funkci v oblasti vědeckého poradenství vykonávat jiní členové společného podniku než Unie, za předpokladu, že nedochází ke střetu zájmů.
2.Mezi členy vědeckého poradního orgánu je zajištěno vyvážené zastoupení odborníků v rámci oblasti působnosti činností společného podniku, včetně vyváženého zastoupení žen a mužů. Členové vědeckého poradního orgánu mají společně potřebné kompetence a odborné znalosti vztahující se na danou technickou oblast pro poskytování doporučení společnému podniku, která jsou založena na vědeckých poznatcích, přičemž přihlížejí k socioekonomickému dopadu těchto doporučení a cílům společného podniku.
3.Členové vědeckého poradního orgánu, jakož i přizvaní pozorovatelé podléhají povinnosti zachovávat profesní tajemství, která se na základě Smluv a příslušných prováděcích pravidel vztahuje na všechny členy orgánů a jejich zaměstnance, jakož i bezpečnostním pravidlům Komise, pokud jde o ochranu citlivých neutajovaných a utajovaných informací EU, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 39 , respektive 2015/444 40 .
4.Správní rada stanoví konkrétní kritéria a postupy výběru pro složení vědeckého poradního orgánu společného podniku a jeho členy jmenuje. Správní rada případně zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.
5.Vědecký poradní orgán volí ze svých členů svého předsedu.
6.Vědecký poradní orgán se schází nejméně dvakrát ročně a jeho zasedání svolává předseda. Předseda může přizvat další osoby, aby se účastnily jeho zasedání jako pozorovatelé. Vědecký poradní orgán přijme svůj jednací řád.
7.Vědecký poradní orgán plní tyto úkoly:
a)poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, jimiž se má pracovní program zabývat, a to v souladu se strategickým programem výzkumu a inovací a strategickým plánem programu Horizont Evropa;
b)poskytuje poradenství týkající se vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti;
c)s ohledem na pokrok při provádění strategického programu výzkumu a inovací a jednotlivých akcí navrhuje správní radě v případě potřeby nápravná opatření nebo změnu směřování;
d)poskytuje nezávislé poradenství a vědeckou analýzu ohledně konkrétních záležitostí podle požadavků správní rady, zejména co se týká vývoje v sousedních odvětvích;
e)je-li tak stanoveno v části druhé, hodnotí výsledky technologických a inovačních akcí, které financuje společný podnik, a podává zprávy správní radě;
f)je-li tak stanoveno v části druhé, účastní se výborů pro integraci odvětví, které jsou zřízeny mezi evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa výslovně k zajištění synergií;
g)provádí veškeré další úkoly stanovené v části druhé.
8.Po každém zasedání vědeckého poradního orgánu předloží jeho předseda správní radě zprávu obsahující stanoviska orgánu a jeho členů k záležitostem projednávaným na zasedání.
9.Vědecký poradní orgán může z vlastního podnětu správní radě doporučit, aby jej konzultovala ohledně konkrétních bodů, jež nejsou zahrnuty v úkolech uvedených v odstavci 7.
Článek 20
Skupina zástupců států
1.S výjimkou případů, kdy se členské státy a přidružené země účastní společného podniku jako členové nebo členské subjekty členů, zřídí společné podniky skupinu zástupců států, jak je uvedeno v části druhé, s výhradou ustanovení v tomto článku.
2.Skupina zástupců států je složena z jednoho zástupce a jednoho náhradníka z každého členského státu a z každé přidružené země. Skupina zástupců států si ze svých členů volí předsedu.
3.Skupina zástupců států se schází nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává její předseda. Zasedání se jako pozorovatelé účastní předseda správní rady a výkonný ředitel nebo jejich zástupci.
4.Zasedání skupiny zástupců států mohou být upraveny případnými příslušnými ustanoveními uvedenými v části druhé.
5.Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce příslušných federálních nebo regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků a zástupce jiných orgánů společného podniku, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.
6.Pořad jednání zasedání skupiny zástupců států se rozesílá s dostatečným předstihem, aby bylo zajištěno náležité zastoupení každého členského státu a přidružené země. Pořad jednání se pro informaci zasílá rovněž správní radě.
7.Skupina zástupců států je konzultována, a zejména přezkoumává informace a vydává stanoviska týkající se těchto záležitostí:
a)pokroku dosaženého při plnění programu společného podniku a dosahování jeho cílů v rámci programu Horizont Evropa, a to i pokud jde o informace o výzvách k podávání návrhů a postup hodnocení návrhů;
b)aktualizace strategického směřování v souladu se strategickým plánem programu Horizont Evropa a s ostatními finančními nástroji Unie a členských států;
c)vazeb na program Horizont Evropa a jiné iniciativy Unie, vnitrostátní iniciativy a případně regionální iniciativy, včetně fondů politiky soudržnosti, v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci;
d)pracovních programů;
e)zapojení malých a středních podniků.
8.Skupina zástupců států případně podává rovněž pravidelně zprávy správní radě a zajišťuje se společným podnikem kontakt ohledně:
a)stavu příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů pro výzkum a inovace a určení možných oblastí spolupráce, včetně přijatých nebo plánovaných konkrétních kroků k zavádění příslušných technologií a inovativních řešení;
b)konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud jde o šíření výsledků, specializované odborné semináře a komunikační činnosti;
c)konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni s ohledem na činnosti zavádění ve vztahu ke každé příslušné iniciativě;
d)vnitrostátních nebo regionálních politik a iniciativ k zajištění doplňkovosti s ohledem na strategický program výzkumu a inovací a roční pracovní programy společného podniku.
9.Skupina zástupců států na konci každého kalendářního roku předloží zprávu popisující vnitrostátní nebo regionální politiky v oblasti působnosti společného podniku, v níž jsou určeny konkrétní způsoby spolupráce s akcemi financovanými společným podnikem.
10.Skupina zástupců států může z vlastního podnětu vydávat správní radě doporučení nebo návrhy v technických, řídicích a finančních záležitostech, jakož i k pracovním programům a jiným dokumentům, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy.
Správní rada bez zbytečného prodlení informuje skupinu zástupců států o opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení nebo návrhy nebo podá zdůvodnění, nebyla-li žádná z těchto opatření přijata.
11.Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány informace, mimo jiné i o účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem, o výsledku jednotlivých výzev k podávání návrhů a provádění jednotlivých projektů, o synergiích s dalšími příslušnými programy Unie a o plnění rozpočtu společného podniku.
12.Skupina zástupců států přijme svůj jednací řád.
13.Jeden či více společných podniků může zřídit společnou skupinu zástupců států v souladu s příslušnými ustanoveními obsaženými v části druhé.
Článek 21
Skupina zúčastněných stran
1.Společné podniky mohou zřídit skupinu zúčastněných stran podle příslušných ustanovení v části druhé a s výhradou ustanovení uvedených v tomto článku.
2.Skupina zúčastněných stran je otevřena všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru, včetně organizovaných skupin, které působí v oblasti společného podniku, mezinárodním zájmovým skupinám z členských států, přidružených zemí i z dalších zemí.
3.Skupina zúčastněných stran je pravidelně informována o činnostech společného podniku a je vyzvána k podání připomínek k plánovaným činnostem společného podniku.
4.Zasedání skupiny zúčastněných stran svolává výkonný ředitel.
5.Výkonný ředitel může správní radě doporučit, aby se skupinou zúčastněných stran konzultovala konkrétní otázky. Uskuteční-li se tyto konzultace, je po příslušném jednání ve skupině zúčastněných stran podána zpráva správní radě.
KAPITOLA 4
Finanční a provozní ustanovení
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
Článek 22
Pravidla vztahující se na činnosti financované společnými podniky
1.Na akce financované společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa se vztahuje nařízení o programu Horizont Evropa. V souladu s uvedeným nařízením je každý společný podnik považován za financující subjekt a poskytne finanční podporu nepřímým akcím podle [článku 5] uvedeného nařízení.
2.Na akce financované společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa se mohou vztahovat rovněž zvláštní ustanovení uvedená v části druhé.
3.Odchylně od [čl. 36 odst. 4 písm. a)] nařízení o programu Horizont Evropa se právo vznést námitky vztahuje i na účastníky vytvářející výsledky, kteří od společného podniku neobdrželi financování.
Článek 23
Provozní a finanční plánování
1.Výkonný ředitel předkládá správní radě k přijetí návrh pracovního programu.
2.Pracovní program se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Pracovní program se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a na podporu koordinace s celkovou strategií programu Horizont Evropa je pro informaci sdílen s příslušným programovým výborem klastrů.
3.Výkonný ředitel vypracovává návrh ročního rozpočtu na následující rok a předkládá jej správní radě k přijetí.
4.Roční rozpočet pro daný rok přijme správní rada do konce roku předcházejícího jeho plnění.
5.Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.
Článek 24
Provozní a finanční výkaznictví
1.Výkonný ředitel poskytuje správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jeho povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku.
2.Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:
a)výzkumu, inovacích a dalších prováděných akcích a příslušných výdajích;
b)předložených návrzích spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;
c)nepřímých akcích vybraných pro financování spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí a s uvedením příspěvku příslušného společného podniku pro jednotlivé účastníky a akce;
d)dodatečných činnostech provedených jinými členy než Unie;
e)spolupráci s ostatními evropskými partnerstvími, včetně společných výzev, a synergiích mezi akcemi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami.
3.Účetní společného podniku zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.
4.Výkonný ředitel zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.
5.Postup udělování absolutoria se provede v souladu s finančními pravidly společného podniku.
ODDÍL 2
Finanční ustanovení
Článek 25
Finanční pravidla
1.Společný podnik přijme svá finanční pravidla v souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Finanční pravidla jsou zveřejněna na internetových stránkách příslušného společného podniku.
Článek 26
Zdroje financování
1.Každý společný podnik je financován společně Unií, jinými členy než Unie a přispívajícími partnery prostřednictvím finančních příspěvků a věcných příspěvků na provozní činnost.
2.Jiní členové než Unie se v souladu s finančními pravidly společného podniku dohodnou na způsobu rozdělení jejich společného příspěvku.
3.Provozní náklady společného podniku se hradí prostřednictvím:
a)finančního příspěvku Unie;
b)finančních příspěvků soukromých členů, jejich členských nebo přidružených subjektů, přispívajících partnerů nebo mezinárodní organizace, která je členem společného podniku;
c)finančních příspěvků zúčastněných států;
d)věcných příspěvků definovaných v čl. 2 bodě 8.
4.Zdroje společného podniku zahrnuté do jeho rozpočtu se skládají z těchto příspěvků:
a)finančních příspěvků členů společného podniku na administrativní náklady, rozdělených každoročně rovným dílem mezi Unii a jiné členy než Unie, není-li stanoveno jinak vzhledem ke zvláštní povaze členství ve společném podniku;
b)finančních příspěvků členů nebo přispívajících partnerů společného podniku na provozní náklady;
c)veškerých příjmů vytvořených společným podnikem;
d)veškerých dalších finančních příspěvků, zdrojů a příjmů.
Veškeré úroky z příspěvků uvedených v odstavci 4 se považují za jeho příjmy.
5.Nevyužitou část příspěvku na administrativní náklady lze použít na pokrytí provozních nákladů dotyčného společného podniku.
6.Pokud jiní členové společného podniku než Unie neplní své závazky týkající se jejich příspěvku, informuje je výkonný ředitel písemně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž by měl být tento nedostatek napraven. Nesplní-li jiný člen než Unie svůj závazek ani po uplynutí této lhůty, informuje výkonný ředitel Komisi s ohledem na možná opatření a dotčeného člena o tom, že je v souladu s čl. 11 odst. 9 vyloučen z hlasování ve správní radě.
7.Zdroje společného podniku a jeho činnosti se využívají k plnění jeho cílů a úkolů stanovených v článcích 4, 5, 44, 45, 55, 56, 71, 72, 83, 84, 97, 98, 113, 114, 124, 125, 142, 143, 159 a 160.
8.Společný podnik vlastní veškerá aktiva, která jím byla vytvořena nebo která byla na něj převedena za účelem plnění jeho cílů a úkolů stanovených v článcích 4, 5, 44, 45, 55, 56, 71, 72, 83, 84, 97, 98, 113, 114, 124, 125, 142, 143, 159 a 160.
9.S výjimkou případu likvidace společného podniku nejsou případné příjmy převyšující výdaje vyplaceny členům tohoto společného podniku, nerozhodne-li správní rada jinak.
Článek 27
Finanční závazky
1.Finanční závazky společného podniku nesmí překročit částku finančních prostředků, které jsou k dispozici nebo k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové a přispívající partneři zavázali.
2.Rozpočtové závazky společných podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. b), d) a h) mohou být rozděleny na roční splátky. Do 31. prosince 2024 nepřekročí kumulativní částka těchto rozpočtových závazků ve splátkách 50 % maximálního příspěvku Unie stanoveného v článku 10. Od ledna 2025 není ročními splátkami kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.
Článek 28
Ochrana finančních zájmů členů
1.Společný podnik umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným tímto společným podnikem nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.
2.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 41 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 42 s cílem stanovit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou týkajícími se financování podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
3.Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/1939 43 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, jak je stanoveno v článku 4 uvedeného nařízení.
4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, dotčený společný podnik, Účetní dvůr a úřady EPPO a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů, kontrol na místě a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
5.Každý společný podnik zajistí, aby byly finanční zájmy jeho členů přiměřeně chráněny prostřednictvím provádění nebo zadávání vhodných vnitřních a vnějších kontrol.
6.Každý společný podnik přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 44 . Každý společný podnik přijme nezbytná opatření potřebná k usnadnění vnitřního vyšetřování vedeného úřadem OLAF.
Článek 29
Následné audity
Audity výdajů na nepřímé akce se provádějí v souladu s [článkem 48] nařízení o programu Horizont Evropa jako součást nepřímých akcí tohoto programu, zejména v souladu se strategií auditu uvedenou v [čl. 48 odst. 2)] uvedeného nařízení.
Článek 30
Interní audit
1.Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi.
2.Správní rada může v souladu s finančními pravidly dotyčného společného podniku zřídit útvar interního auditu.
ODDÍL 3
Provozní ustanovení
Článek 31
Zachování důvěrnosti
Aniž jsou dotčeny články 32 a 34, každý společný podnik zajistí ochranu důvěrných informací, jejichž zveřejnění mimo orgány, instituce a jiné subjekty Unie by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech příslušného společného podniku. K těmto důvěrným údajům patří mimo jiné osobní, obchodní, citlivé neutajované a utajované informace.
Článek 32
Transparentnost
Na dokumenty, které jsou v držení společného podniku, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 45 .
Článek 33
Zpracování osobních údajů
Vyžaduje-li provádění tohoto nařízení zpracování osobních údajů, zpracují se tyto údaje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 46 .
Článek 34
Přístup k výsledkům a informacím o návrzích
1.Společný podnik poskytne orgánům, institucím a jiným subjektům Unie přístup k veškerým informacím týkajícím se jím financovaných nepřímých akcí. Tyto informace obsahují výsledky příjemců zapojených do nepřímých akcí společného podniku nebo jakékoli jiné informace považované za nezbytné pro vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž a musí odpovídat platným předpisům o zachování důvěrnosti.
2.Společný podnik poskytne Komisi pro účely vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie informace obsažené v předložených návrzích.
KAPITOLA 5
Zaměstnanci a odpovědnost
ODDÍL 1
Zaměstnanci, výsady a imunity
Článek 35
Zaměstnanci
1.Na zaměstnance společných podniků se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.
2.Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst každého společného podniku, kde je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku, v souladu s jeho ročním rozpočtem.
3.Zaměstnanci společného podniku se skládají z dočasných zaměstnanců a smluvních zaměstnanců.
4.Veškeré náklady související se zaměstnanci nese společný podnik.
Článek 36
Vyslaní národní odborníci a stážisté
1.Společný podnik může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, které přímo nezaměstnává. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku se doplní k informacím o personálních zdrojích uvedeným v čl. 35 odst. 2 v souladu s ročním rozpočtem dotyčného společného podniku.
2.Správní rada dotčeného společného podniku přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do příslušného společného podniku a pro zaměstnávání stážistů.
Článek 37
Výsady a imunity
Na společné podniky a jejich zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
ODDÍL 2
Odpovědnost
Článek 38
Odpovědnost společných podniků
1.Smluvní odpovědnost společného podniku se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem použitelným na danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.
2.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu funkce.
3.Veškeré platby společného podniku týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a výdaje a náklady vzniklé ve spojitosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje společného podniku a hrazeny z jeho zdrojů.
4.Za plnění svých závazků odpovídají výhradně společné podniky.
Článek 39
Odpovědnost členů a pojištění
1.Finanční odpovědnost členů společného podniku za jeho dluhy je omezena výší jejich finančních příspěvků poskytnutých společnému podniku.
2.Společné podniky uzavřou a udržují vhodné pojištění.
Článek 40
Střet zájmů
1.Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci zamezí při provádění svých činností jakémukoli střetu zájmů.
2.Správní rada přijme pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů u zaměstnanců společného podniku, členů a jiných osob plnících úkoly pro správní radu a v jiných orgánech nebo skupinách společného podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a služebním řádem vztahujícím se na zaměstnance.
KAPITOLA 6
Řešení sporů
Článek 41
Pravomoc Soudního dvora a rozhodné právo
1.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:
a)na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách nebo smlouvách uzavřených společným podnikem nebo v jeho rozhodnutích;
b)ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku při plnění jejich povinností;
c)v jakémkoli sporu mezi společným podnikem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu a v pracovním řádu.
2.Co se týká jakékoli věci, na kterou se nevztahuje toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, použije se právo státu, v němž se nachází sídlo společného podniku.
Článek 42
Stížnosti podávané veřejnému ochránci práv
Rozhodnutí společného podniku přijatá při provádění tohoto nařízení mohou být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv podle článku 238 Smlouvy.
KAPITOLA 7
Likvidace
Článek 43
Likvidace
1.Likvidace společného podniku se provede na konci období stanoveného v článku 3.
2.Kromě odstavce 1 se likvidace společného podniku zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku ukončí Unie nebo všichni jiní členové než Unie.
3.Pro účely likvidačního řízení týkajícího se společného podniku jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle rozhodnutí správní rady.
4.Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy společného podniku v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý tento zůstatek připadající Unii se vrací do souhrnného rozpočtu Unie.
5.Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem, který je v likvidaci, jakož i všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku, se stanoví postup ad hoc.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE JEDNOTLIVÝCH SPOLEČNÝCH PODNIKŮ
HLAVA I
SPOLEČNÝ PODNIK PRO EVROPSKÉ OBĚHOVÉ BIOHOSPODÁŘSTVÍ
Článek 44
Dodatečné cíle společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství také tyto obecné cíle:
a)urychlení inovačního procesu a vývoj inovativních řešení založených na biotechnologiích;
b)rychlejší uvádění stávajících pokročilých a inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;
c)zajištění vysoké úrovně environmentální výkonnosti průmyslových systémů založených na biotechnologiích.
2.Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství má rovněž tyto specifické cíle:
a)zvýšení intenzity mezioborových výzkumných a inovačních činností k využití výhod plynoucích z pokroku v oblasti věd o živé přírodě a v jiných vědeckých oborech pro vývoj a demonstrace udržitelných řešení založených na biotechnologiích;
b)zvýšení a integrace výzkumných a inovačních kapacit zúčastněných stran v Unii k využití potenciálu místní bioekonomiky;
c)zvýšení výzkumných a inovačních kapacit k řešení environmentálních problémů a k vývoji udržitelnějších inovací založených na biotechnologiích;
d)posílení integrace výzkumných a inovačních procesů založených na biotechnologiích do průmyslových hodnotových řetězců v Unii;
e)snížení rizika u investic do výzkumu a inovací ve společnostech a projektech založených na biotechnologiích;
f)zajištění toho, aby byly při vývoji a provádění projektů v oblasti výzkumu a inovací, které jsou založeny na biotechnologiích, zohledněny environmentální aspekty.
Článek 45
Dodatečné úkoly společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství také tyto úkoly:
a)zajišťuje dosažení cílů společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství plánováním výzkumných a inovačních činností veřejných a soukromých partnerů;
b)mobilizuje veřejné a soukromé financování výzkumných a inovačních činností společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství;
c)podporuje víceoborové výzkumné a inovační projekty s vysokým dopadem, které posilují průmyslové inovace v průmyslu založeném na biotechnologiích, k dosažení cílů společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství;
d)zvyšuje výzkumné a inovační činnosti společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství v celém inovačním řetězci od nízkých úrovní technologické připravenosti po vysoké;
e)mobilizuje a spojuje subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací z venkovských, pobřežních a městských oblastí a regionů s nevyužitým potenciálem k rozvoji průmyslu založeného na biotechnologiích za účelem spolupráce při projektových činnostech;
f)zajišťuje, aby se výzkumné a inovační činnosti v rámci společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství zaměřily na otázky veřejného zájmu, zejména na environmentální a klimatickou výkonnost průmyslu založeného na biotechnologiích, a to jak z hlediska pochopení příslušných problémů, tak i z hlediska vývoje příslušných řešení;
g)podporuje komunikaci a spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti výzkumu a inovací a zúčastněnými stranami z příslušných odvětví v rámci společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství ke zvýšení informovanosti o rychle se vyvíjejících znalostech a technologiích, k usnadnění meziodvětvové spolupráce a pro snadnější uvedení inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;
h)mobilizuje vnitrostátní a regionální orgány, které jsou schopny vytvořit příznivější podmínky pro uvádění inovací založených na biotechnologiích na trh;
i)stanoví vědecky spolehlivá kritéria udržitelnosti a referenční hodnoty výkonnosti, uplatňuje je a sleduje ve všech výzkumných a inovačních činnostech společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství a podporuje je nad rámec iniciativy v průmyslu založeném na biotechnologiích;
j)informuje o inovativních řešeních založených na biotechnologiích tvůrce politik, průmysl, nevládní organizace a spotřebitele obecně a podporuje tato řešení.
Článek 46
Členové
Členy společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)konsorcium odvětví založených na biotechnologiích, nezisková organizace založená podle belgického práva se stálou kanceláří v Bruselu v Belgii, po oznámení jeho rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství prostřednictvím písemného závazku;
c)přidružení členové vybraní v souladu s článkem 7 s výhradou rozhodnutí správní rady.
Článek 47
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 000 000 000 EUR, včetně částky až do výše 23 500 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 48
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000 EUR, včetně částky až do výše 23 500 000 EUR na administrativní náklady.
2.Příspěvek uvedený v odstavci 1 se skládá z příspěvků pro společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství v souladu s čl. 11 odst. 1.
Článek 49
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Aniž by byla dotčena pravomoc správní rady rozhodnout o plánu dodatečných činností podle čl. 16 odst. 2 písm. l) a v rozsahu působnosti čl. 2 bodu 9 a 10, předloží konsorcium odvětví založených na biotechnologiích nebo jeho členské či přidružené subjekty každý rok návrh dodatečných činností. Dodatečnými činnostmi jsou činnosti přímo spojené s projekty a činnostmi společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství, a to zejména:
a)investice do nových zařízení představujících nový hodnotový řetězec, mimo jiné i investice do vybavení dlouhodobé spotřeby, nástrojů a související infrastruktury, zejména v souvislosti s regionálním zaváděním a ověřením jeho udržitelnosti;
b)investice do nových inovativních a udržitelných výrobních závodů nebo stěžejních projektů;
c)investice do nového výzkumu a inovací a odůvodněné infrastruktury, též zařízení, nástrojů, vybavení dlouhodobé spotřeby nebo pilotních závodů (výzkumných středisek);
d)normalizační činnosti;
e)činnosti v oblasti komunikace, šíření výsledků a zvyšování informovanosti.
2.K investicím přímo spojeným s projekty patří zejména:
a)nezpůsobilé investice potřebné pro realizaci projektu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství během doby trvání tohoto projektu;
b)investice uskutečněné souběžně s projektem společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství k doplnění výsledků projektu a jeho posunu na vyšší úroveň technologické připravenosti;
c)investice potřebné pro zavádění výsledků projektu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství po ukončení projektu do doby likvidace společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství. V odůvodněných případech lze zohlednit investice související se zaváděním výsledků projektů realizovaných předchozím partnerstvím (společný podnik BBI).
Článek 50
Orgány společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství
Orgány společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)vědecký výbor;
d)skupina zástupců států;
e)skupiny pro zavádění.
Článek 51
Složení správní rady
Správní rada je složena z:
a)pěti zástupců Komise jednajících jménem Unie a
b)pěti zástupců jiných členů než Unie, z nichž by alespoň jeden měl zastupovat malé a střední podniky.
Článek 52
Fungování správní rady
1.Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.
2.Správní rada volí svého předsedu na období dvou let.
3.Správní rada se schází na svých řádných zasedáních čtyřikrát ročně.
4.Kromě zasedání uvedených v odstavci 2 uspořádá správní rada rovněž nejméně jednou ročně strategické zasedání, jehož prvořadým cílem je určení výzev a příležitostí pro udržitelný průmysl založený na biotechnologiích a stanovení dalšího strategického směřování společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství.
5.Na strategické zasedání jsou pozváni další generální ředitelé nebo osoby s rozhodovací pravomocí z předních evropských společností založených na biotechnologiích a Komise. Jako pozorovatelé mohou být pozváni předsedové skupiny zástupců států, vědeckého výboru a skupin pro zavádění.
Článek 53
Vědecký výbor
1.Vědecký výbor je vědeckým poradním orgánem společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství uvedeným v čl. 19 odst. 1.
2.Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct stálých členů.
3.Předseda vědeckého výboru je volen na období dvou let.
4.Vědecký výbor zřídí pracovní skupinu složenou z členů s příslušnými profily, která má přispět k zajištění dostatečného zaměření na všechny aspekty pracovního programu týkající se udržitelnosti. Je-li to možné, zahrnuje poradenství vědeckého výboru ohledně pracovního programu aspekty týkající se oběhovosti, environmentální udržitelnosti, udržení a posílení biologické rozmanitosti, jakož i širší aspekty udržitelnosti systémů založených na biotechnologiích a příslušných hodnotových řetězců.
5.Vědecký výbor může poskytovat poradenství na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství nebo z vlastního podnětu.
Článek 54
Skupiny pro zavádění
1.Podle článku 21 se zřídí jedna či více skupin pro zavádění. Úkolem skupin pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně otázek důležitých pro uvedení inovací založených na biotechnologiích na trh a prosazování využívání udržitelných řešení založených na biotechnologiích.
2.Složení skupin pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost zúčastněných stran působících v oblasti inovací založených na biotechnologiích. Zájem o členství ve skupině pro zavádění může vyjádřit kterákoli zúčastněná strana jiná než členové konsorcia odvětví založených na biotechnologiích a jeho členské nebo přidružené subjekty. Správní rada stanoví předpokládanou velikost a složení skupin pro zavádění, dobu trvání jejich mandátů a možnost obměny jejich členů a vybere jejich členy. Seznam členů se zveřejní.
3.Skupiny pro zavádění se scházejí nejméně jednou ročně fyzicky nebo virtuálně. Na prvním zasedání přijmou skupiny pro zavádění svůj jednací řád. Jednací řád schválí správní rada. Na žádost správní rady lze svolat mimořádná zasedání skupin pro zavádění. Správní rada si může vyžádat účast dalších osob na mimořádných zasedáních. Seznam účastníků těchto mimořádných zasedání se zveřejní.
4.Skupiny pro zavádění volí předsedu a místopředsedu podle tematického zaměření na období dvou let. Předseda koordinuje činnosti skupiny pro zavádění a zastupuje ji. Předseda může být pozván na zasedání správní rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva a na zasedání vědeckého výboru a skupiny zástupců států.
5.Skupiny pro zavádění vydávají na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění inovací založených na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění mohou rovněž kdykoli vydat správní radě doporučení z vlastního podnětu.
HLAVA II
SPOLEČNÝ PODNIK PRO ČISTÉ LETECTVÍ
Článek 55
Dodatečné cíle společného podniku pro čisté letectví
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro čisté letectví také tyto obecné cíle:
a)přispět ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií pro jejich co nejrychlejší zavedení, a tím významně přispět k dosažení obecných cílů Zelené dohody pro Evropu 47 , zejména co se týká cíle spočívajícího ve snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a směřování k dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
b)zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti související s letectvím přispěly k celosvětové udržitelné konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie a aby klimaticky neutrální letecké technologie splňovaly příslušné požadavky na bezpečnost letectví 48 a i nadále představovaly bezpečné, spolehlivé, nákladově efektivní a účinné prostředky osobní a nákladní dopravy;
c)zvýšit výzkumné a inovační kapacity evropského letectví.
2.Společný podnik pro čisté letectví má rovněž tyto specifické cíle:
a)integrovat a demonstrovat průlomové technologické inovace letadel, jež mohou snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 30 % v porovnání s nejmodernější technologií z roku 2020 a připravit podmínky pro dosažení klimaticky neutrálního letectví do roku 2050;
b)zajistit, aby technologická a potenciální průmyslová připravenost inovací mohla podpořit uvedení nových průlomových produktů a služeb na trh do roku 2035, s cílem do roku 2050 nahradit 75 % provozní flotily a vyvinout inovativní, spolehlivý, bezpečný a nákladově efektivní evropský letecký systém, který může splnit cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
c)rozšířit a podporovat integraci hodnotových řetězců pro výzkum a inovace v oblasti klimaticky neutrálního letectví, včetně akademické obce, výzkumných organizací, průmyslu a malých a středních podniků, rovněž s využitím synergií s ostatními souvisejícími vnitrostátními a evropskými programy.
Článek 56
Dodatečné úkoly společného podniku pro čisté letectví
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro čisté letectví také tyto úkoly:
a)na příslušných internetových stránkách zveřejňuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a předložení návrhů týkajících se společného podniku pro čisté letectví;
b)sleduje a posuzuje technologický pokrok při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 55 a umožňuje úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů výzkumu a inovací v oblasti letectví pod přímým dohledem Komise;
c)je Komisi na její žádost nápomocen při koordinaci zavádění a vypracovávání předpisů a norem na podporu uvádění řešení pro čisté letectví na trh, zejména prováděním studií, simulací a poskytováním odborného poradenství, přičemž je zohledněna potřeba odstranit překážky vstupu na trh.
Článek 57
Členové
1.Členy společného podniku pro čisté letectví jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)zakládající členové uvedení v příloze I po oznámení jejich rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čisté letectví prostřednictvím písemného závazku;
c)přidružení členové, kteří jsou vybráni v souladu s článkem 7 s výhradou rozhodnutí správní rady.
2.Odchylně od ustanovení čl. 7 odst. 1 a 2 může správní rada během prvních šesti měsíců po zřízení společného podniku pro čisté letectví vybrat přidružené členy rovněž ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením 49 .
Článek 58
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro čisté letectví, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 700 000 000 EUR, včetně částky až do výše 39 223 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 59
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku pro čisté letectví než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 3 039 223 000 EUR, včetně částky až do výše 39 223 000 EUR na administrativní náklady.
2.Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se skládá z příspěvků pro společný podnik pro čisté letectví v souladu s čl. 11 odst. 1.
Článek 60
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:
a)činnosti v rámci nepřímých akcí společného podniku pro čisté letectví, které však nejsou v rámci těchto nepřímých akcí financovány;
b)činnosti přímo spojené s pracovním programem společného podniku pro čisté letectví;
c)výzkumné a inovační činnosti v rámci projektů s jednoznačnou vazbou na strategický program výzkumu a inovací, které jsou financovány v rámci vnitrostátních nebo regionálních programů v Unii;
d)soukromé výzkumné a inovační projekty doplňující projekty zařazené ve strategickém programu výzkumu a inovací;
e)činnosti vedoucí k zavedení nebo využití výsledků projektů z předchozích iniciativ nebo společného podniku pro čisté letectví, případně obou těchto možností, jež neobdržely finanční prostředky Unie;
f)evropské normalizační a certifikační činnosti související s řešeními pro čisté letectví plynoucími z projektů společného podniku pro čisté letectví nebo předchozích iniciativ.
2.Dodatečné činnosti mají jednoznačně vymezené výstupy.
Článek 61
Orgány společného podniku pro čisté letectví
Orgány společného podniku pro čisté letectví jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)technický výbor;
d)evropský poradní orgán pro čisté letectví;
e)skupina zástupců států.
Článek 62
Složení správní rady
Správní rada je složena z:
a)dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)devíti zástupců jiných členů než Unie zvolených zakládajícími členy a přidruženými členy z jejich řad tak, aby bylo zajištěno vyvážené zastoupení leteckého hodnotového řetězce, jako jsou integrátoři, výrobci motorů a výrobci vybavení. Správní rada ve svém jednacím řádu stanoví rotační mechanismus pro přidělování míst jiných členů než Unie. Ke zvoleným zástupcům patří nejméně jeden zástupce evropských malých a středních podniků, jeden zástupce výzkumných organizací a jeden zástupce akademických institucí.
Článek 63
Fungování správní rady
1.Každý ze zástupců jiných členů než Unie má rovný počet hlasů.
2.Správní radě předsedá Komise jménem Unie a spolupředsedá zástupce jiných členů než Unie.
3.Zasedání správní rady se jako stálí pozorovatelé účastní předsedové evropského poradního výboru pro čisté letectví, technického výboru a skupiny zástupců států a jeden zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Mají právo účastnit se jednání, nemají však hlasovací právo.
4.Správní rada zajistí přímou spojitost a koordinaci mezi činnostmi skupiny zástupců států a ostatními poradními orgány. Za tímto účelem může správní rada rovněž jednoho člena pověřit sledováním činnosti těchto orgánů.
Článek 64
Dodatečné úkoly správní rady
1.Kromě úkolů uvedených v článku 16 plní správní rada společného podniku pro čisté letectví také tyto úkoly:
a)dohlíží na relevantnost strategií týkajících se dodatečných činností jiných členů než Unie pro čisté letectví;
b)podporuje uvádění technologií a řešení přispívajících k dosažení cílů Zelené dohody na trh a zajišťuje splnění specifických cílů společného podniku stanovených v článku 55;
c)usiluje o synergie mezi výzkumnými a demonstračními činnostmi na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie či na obou úrovních, které souvisejí se strategickým programem výzkumu a inovací a pracovním programem společného podniku pro čisté letectví;
d)dohlíží na sledování programu a posuzování pokroku v porovnání s ukazateli dopadů a specifickými cíli společného podniku pro čisté letectví stanovenými v čl. 55 odst. 2;
e)zajišťuje další usměrňování a řízení přechodu technických priorit a výzkumných a inovačních činností v rámci programu Clean Sky 2 do jejich ukončení v souladu s cíli společného podniku pro čisté letectví a případně zajistí převod výsledků do programu pro čisté letectví.
2.Správní rada rozhoduje ve vztahu k provádění programu a plnění cílů společného podniku pro čisté letectví mimo jiné o:
a)strategickém programu výzkumu a inovací a jeho možných změnách a pracovním programu včetně otevřených výzev k podávání návrhů;
b)strategickém víceletém plánování výzev týkajících se čistého letectví a jejich sladění s cíli programu Horizont Evropa a souvisejících pracovních programech a o technických prioritách a výzkumných akcích, včetně otevřených výzev k podávání návrhů;
c)revizi nebo optimalizaci technické oblasti působnosti programu za účelem sladění pracovního plánu a cílů společného podniku pro čisté letectví s celkovým programem Horizont Evropa a souvisejícími pracovními programy ostatních evropských partnerství;
d)doporučeních poradních orgánů a zvláštních akcích podle článku 56 s cílem zvýšit proniknutí řešení pro čisté letectví na trh a zvýšit jejich dopad v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a o souvisejících opatřeních politiky k jejich zlepšení.
Článek 65
Technický výbor
1.Technický výbor je složen z:
a)příslušného počtu zástupců Komise a orgánů Unie, o němž rozhodnou zástupci Unie ve správní radě;
b)příslušného počtu zástupců jiných členů než Unie, o němž rozhodne správní rada a který se považuje za nezbytný pro náležité zohlednění technické oblasti působnosti programu a klíčových technologií v něm zahrnutých, včetně zajištění pokračování a přechodu programu Clean Sky 2 do jeho ukončení;
c)dvou vysokých představitelů společného podniku pro čisté letectví pověřených výkonným ředitelem;
d)jednoho zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).
2.Technickému výboru spolupředsedá zástupce zakládajících členů, kteří se ve funkci co dva roky střídají, a Komise. Technický výbor je podřízen správní radě a jeho sekretariát zajišťuje programová kancelář společného podniku pro čisté letectví.
3.Výkonný ředitel je v technickém výboru stálým pozorovatelem. Zástupci skupiny zástupců států a evropského poradního orgánu pro čisté letectví se mohou zúčastnit jako pozorovatelé, a to na pozvání předsedy nebo na vlastní žádost, přičemž v tomto případě podléhá jejich účast schválení ze strany předsedy a zástupců společného podniku.
4.Technický výbor navrhne svůj jednací řád a předloží jej k přijetí správní radě.
5.Technický výbor vypracuje a udržuje technologický plán a strategii programu. Případně navrhuje a předkládá správní radě k přijetí oblast působnosti a plán výzkumných akcí, technickou strategii a celkový plán výzkumu společného podniku pro čisté letectví. Člen správní rady může být pověřen sledováním činností v něm uvedených.
6.Technický výbor plní tyto úkoly:
a)připravuje návrhy na potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací za účelem jejich projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;
b)připravuje návrhy týkající se technických priorit a výzkumných akcí, které mají být zařazeny do pracovního programu, včetně témat výzkumu pro otevřené výzvy k podávání návrhů;
c)poskytuje informace o plánovaných nebo prováděných výzkumných akcích na vnitrostátní nebo regionální či jiné úrovni, než je úroveň Unie, a vydává doporučení ohledně akcí nezbytných pro maximalizaci možných synergií programu společného podniku pro čisté letectví;
d)navrhuje revize nebo optimalizaci technické oblasti působnosti programu za účelem sladění pracovního programu a cílů společného podniku pro čisté letectví s celkovým programem Horizont Evropa a souvisejícími pracovními programy ostatních evropských partnerství za účelem projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;
e)vydává doporučení týkající se dosažení maximálního dopadu v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a potenciálního uvedení výsledků programu na trh.
Článek 66
Dodatečné úkoly výkonného ředitele
Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro čisté letectví také tyto úkoly:
a)zajišťuje účinné provádění pracovního programu;
b)přijímá náležitá opatření k řízení interakcí mezi projekty podporovanými společným podnikem, aby se zamezilo zbytečnému překrývání mezi nimi, a podporuje synergie v rámci celého programu;
c)zajišťuje dodržování lhůt pro předávání potřebných informací různým orgánům společného podniku pro čisté letectví;
d)usnadňuje v souladu s doporučeními technického výboru koordinaci činností společného podniku pro čisté letectví a příslušných výzkumných a inovačních činností v rámci programu Horizont Evropa ze strany Komise, aby se zamezilo překrývání a podpořily se synergie;
e)usnadňuje úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci s ostatními evropskými partnerstvími;
f)zajišťuje sledování programu a posuzování pokroku v porovnání s ukazateli dopadů a specifickými cíli společného podniku pro čisté letectví stanovenými v článku 55;
g)zajišťuje, aby společný podnik umožňoval úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů leteckého výzkumu a inovací, jež se uskutečňují pod přímým dohledem Komise, a přijímá náležitá opatření, která jsou nezbytná k zajištění nezávislosti tohoto procesu na samotném společném podniku pro čisté letectví, například zadáváním veřejných zakázek, prostřednictvím nezávislých hodnocení, přezkumů nebo analýzy ad hoc. Zpráva o sledování a posouzení programu se jednou ročně předkládá správní radě;
h)je správní radě nápomocen při úpravě technického obsahu a rozpočtových přídělů pracovního programu během provádění strategického programu výzkumu a inovací, aby se maximalizovaly výsledky dosažené společným podnikem pro čisté letectví.
Článek 67
Skupina zástupců států
1.Před hlasováním správní rady vezmou zástupci Komise v úvahu případné stanovisko skupiny zástupců států.
2.Skupina zástupců států uskutečňuje koordinační schůzky se skupinou zástupců států v rámci ostatních příslušných společných podniků, jako je společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, a to nejméně dvakrát ročně za účelem zprostředkování kontaktu mezi vnitrostátními a regionálními orgány a společným podnikem pro čisté letectví a poskytování poradenství společnému podniku pro čisté letectví na tomto základě.
3.Kromě čl. 20 odst. 7 a 8 plní skupina zástupců států také tyto dodatečné úkoly:
a)navrhuje opatření ke zlepšení doplňkovosti mezi výzkumnými a inovačními akcemi v oblasti čistého letectví a vnitrostátními výzkumnými programy přispívajícími k cílům strategického programu výzkumu a inovací, jakož i s mezinárodními a jinými vnitrostátními iniciativami a projekty;
b)podporuje konkrétní opatření na vnitrostátní nebo regionální úrovni, která mají zvýšit zapojení malých a středních podniků do výzkumu a inovací v oblasti čistého letectví, mimo jiné i prostřednictvím akcí k šíření výsledků, specializovaných odborných seminářů a komunikace, a jakákoli jiná opatření zaměřená na podporu spolupráce a zavádění leteckých technologií;
c)podporuje investice do výzkumu a inovací z fondů politiky soudržnosti, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond pro spravedlivou transformaci a fond Next Generation EU, v rámci společného podniku pro čisté letectví.
Článek 68
Evropský poradní orgán pro čisté letectví
1.Evropský poradní orgán pro čisté letectví je vědeckým poradním orgánem společného podniku pro čisté letectví zřízeným podle čl. 19 odst. 1 písm. a).
2.Evropský poradní orgán pro čisté letectví má nejvýše patnáct stálých členů.
3.Předseda evropského poradního orgánu pro čisté letectví je volen na období dvou let.
4.Stálým členem evropského poradního orgánu pro čisté letectví je zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).
5.Při plnění svých úkolů spolupracuje evropský poradní orgán pro čisté letectví s příslušnými evropskými fóry zúčastněných stran v oblasti letectví, jako je Poradní rada pro výzkum letectví v Evropě (ACARE).
6.Podle čl. 19 odst. 7 písm. f) uskutečňuje evropský poradní orgán pro čisté letectví koordinační schůzky s poradními orgány jiných příslušných společných podniků, jako je společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, za účelem podpory synergií a spolupráce mezi příslušnými výzkumnými a inovačními iniciativami Unie v oblasti letectví a na tomto základě poskytování poradenství v tomto ohledu společnému podniku pro čisté letectví.
7.Evropský poradní orgán pro čisté letectví poskytuje Komisi a společnému podniku pro čisté letectví poradenství a podporu rovněž s ohledem na iniciativy, které podporují letecký výzkum v evropských vzdělávacích systémech, a vydává doporučení k rozvoji dovedností a kompetencí v oblasti letectví a k aktualizovaným vzdělávacím programům leteckého inženýrství.
Článek 69
Certifikace nových technologií
1.Žadatelé, příjemci nebo výkonný ředitel mohou Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vyzvat, aby vydala doporučení k jednotlivým projektům nebo demonstračním činnostem s ohledem na záležitosti týkající se souladu s normami v oblasti bezpečnosti letectví, interoperability a životního prostředí, aby bylo zajištěno, že povedou k včasnému rozvoji příslušných norem, testovacích kapacit a regulačních požadavků pro vývoj výrobků a zavádění nových technologií.
2.Certifikační činnosti a poskytované služby podléhají ustanovením týkajícím se poplatků a plateb stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 50 .
Článek 70
Odchylky od pravidel pro účast
Pokud jsou akce financovány společným podnikem pro čisté letectví a pokud je to řádně zdůvodněno v popisu příslušných témat v pracovním programu, je pro účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem pro čisté letectví způsobilý jediný právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo konsorcia nesplňující podmínku stanovenou v [čl. 19 odst. 2] nařízení [o programu Horizont Evropa].
HLAVA III
SPOLEČNÝ PODNIK PRO ČISTÝ VODÍK
Článek 71
Dodatečné cíle společného podniku pro čistý vodík
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro čistý vodík také tyto obecné cíle:
a)přispět k cílům stanoveným v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 51 a v Zelené dohodě pro Evropu 52 , a to zvýšením ambicí EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti úrovním v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
b)přispět k provádění vodíkové strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu z roku 2020 53 ;
c)posilovat konkurenceschopnost Unie, pokud jde o hodnotový řetězec čistého vodíku, za účelem podpory zejména dotčených malých a středních podniků při urychlování zavádění inovativních konkurenceschopných čistých řešení na trh;
d)podporovat výrobu čistého vodíku, jeho distribuci, skladování a konečné užití.
2.Společný podnik pro čistý vodík má rovněž tyto specifické cíle:
a)zvýšit nákladovou efektivnost, spolehlivost, množství a kvalitu řešení pro čistý vodík prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně výroby, distribuce, skladování a konečného užití, která byla vyvinuta v Unii, jako jsou účinnější a levnější elektrolyzéry pro výrobu vodíku a levnější dopravní a průmyslové aplikace;
b)posílit znalosti a schopnosti subjektů působících v oblasti vědy a průmyslu v celém vodíkovém hodnotovém řetězci v Unii;
c)provádět demonstrační projekty týkající se řešení v oblasti čistého vodíku, které se zabývají výrobou z obnovitelných zdrojů, distribucí, skladováním a užitím pro dopravu a energeticky náročná odvětví, jakož i jiné aplikace, za účelem jejich zavedení na místní a regionální úrovni a na úrovni Unie;
d)zvýšit informovanost veřejného a soukromého sektoru o řešeních v oblasti čistého vodíku, jejich přijetí a zavádění, zejména prostřednictvím spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa.
Článek 72
Dodatečné úkoly společného podniku pro čistý vodík
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro čistý vodík také tyto úkoly:
a)posuzuje a sleduje technologický pokrok a technologické, ekonomické a společenské překážky vstupu na trh;
b)aniž by byly dotčeny výsady Komise týkající se politiky, přispívá podle politických pokynů Komise a pod jejím dohledem k vypracovávání předpisů a norem za účelem odstranění překážek vstupu na trh a na podporu zastupitelnosti, interoperability a obchodu na celém vnitřním trhu i v celosvětovém měřítku;
c)podporuje Komisi v jejích mezinárodních iniciativách týkajících se vodíkové strategie, jako je mezinárodní partnerství pro vodíkovou ekonomiku (IPHE), Mise inovací a vodíková iniciativa v rámci jednání ministrů o čisté energii.
Článek 73
Členové
Členy společného podniku pro čistý vodík jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)Hydrogen Europe AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 890 025 478) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „průmyslové seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku;
c)Hydrogen Europe Research AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 0897 679 372) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „výzkumné seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku.
Článek 74
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro čistý vodík, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 000 000 000 EUR, včetně částky až do výše 30 193 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 75
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku pro čistý vodík než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000 EUR, včetně částky až do výše 30 193 000 EUR na administrativní náklady.
2.Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se skládá z příspěvků pro společný podnik pro čistý vodík v souladu s čl. 11 odst. 1.
Článek 76
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Za účelem čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat činnosti přímo spojené s činnostmi společného podniku pro čistý vodík, které přispívají k jeho cílům, včetně těchto činností:
a)testování v předobchodní fázi a provozní zkoušky;
b)ověření koncepce;
c)zdokonalení stávajících výrobních linek za účelem rozšíření;
d)rozsáhlé případové studie;
e)informační činnosti týkající se vodíkových technologií a bezpečnostních opatření;
f)využití výsledků projektů ve výrobcích, další využití a činnosti v rámci výzkumného řetězce buď na vyšší úrovni technologické připravenosti, nebo v souběžných oblastech činnosti.
2.Dodatečné činnosti společného podniku pro čistý vodík usilují o zajištění synergií s Aliancí pro čistý vodík 54 , výzvou „čistý vodík z obnovitelných zdrojů“ v rámci Mise inovací 55 , inovačním fondem Evropské unie 56 a platformou vodíkových regionů S3 57
Článek 77
Orgány společného podniku pro čistý vodík
Orgány společného podniku pro čistý vodík jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)skupina zástupců států a
d)skupina zúčastněných stran.
Článek 78
Složení správní rady
Správní rada je složena ze:
a)zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)šesti zástupců organizace Hydrogen Europe, s přihlédnutím ke geografickému, genderovému a odvětvovému zastoupení;
c)jednoho zástupce organizace Hydrogen Europe Research.
Článek 79
Fungování správní rady
1.Kromě pravidel týkajících se hlasování stanovených v čl. 15 odst. 2 má průmyslové seskupení 43 % hlasovacích práv a výzkumné seskupení 7 % hlasovacích práv ve správní radě.
2.Předsedou správní rady je zástupce soukromých členů a jmenuje jej správní rada.
Článek 80
Dodatečné úkoly správní rady
Kromě úkolů stanovených v článku 16 plní správní rada společného podniku pro čistý vodík také tyto úkoly:
a)podporuje synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s činnostmi a programy, které podporují zavádění výzkumných a inovačních řešení, infrastrukturu, vzdělávání a regionální rozvoj v souvislosti s využíváním čistého vodíku;
b)podle čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 16 odst. 1 zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími, včetně partnerství pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel v souladu s jejich příslušnými strategickými programy výzkumu a inovací nebo jiným rovnocenným dokumentem;
c)podporuje uvedení technologií a řešení k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu na trh.
Článek 81
Dodatečné úkoly výkonného ředitele
Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro čistý vodík tyto úkoly:
a)navrhuje činnosti, které podporují synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni;
b)podporuje ostatní iniciativy Unie týkající se vodíku a přispívá k nim, s výhradou schválení správní radou;
c)svolává každoroční zasedání fóra evropského partnerství pro čistý vodík, které se koná pokud možno společně a souběžně s evropským fórem pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.
Článek 82
Skupina zúčastněných stran
1.Na skupinu zúčastněných stran společného podniku pro čistý vodík se vztahují obdobně ustanovení článku 21.
2.Skupina zúčastněných stran je složena ze zástupců odvětví v Unii, která vyrábějí, distribuují, skladují, potřebují nebo používají čistý vodík, včetně zástupců jiných evropských partnerství, jakož i zástupců evropského meziregionálního partnerství „Hydrogen Valleys“.
3.Kromě úkolů stanovených v článku 21 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:
a)poskytuje vstupní informace týkající se strategických a technologických priorit, jimiž se má společný podnik pro čistý vodík zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu a souvisejících podrobných technologických plánech, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v sousedních odvětvích;
b)předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem pro čistý vodík a sousedními odvětvími či s jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistily přidanou hodnotu;
c)poskytuje vstupní informace pro každoroční zasedání evropského fóra pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.
HLAVA IV
SPOLEČNÝ PODNIK PRO EVROPSKÉ ŽELEZNICE
Článek 83
Dodatečné cíle společného podniku pro evropské železnice
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro evropské železnice také tyto obecné cíle:
a)přispět k dosažení jednotného evropského železničního prostoru;
b)zajistit rychlý přechod na atraktivnější, uživatelsky vstřícnější, konkurenceschopný, cenově dostupný, účinný a udržitelný evropský železniční systém, který je začleněn do širšího systému mobility;
c)podporovat rozvoj silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu.
2.Kromě cílů stanovených v odstavci 1 má společný podnik pro evropské železnice rovněž tyto specifické cíle:
a)zajistit integrovanou evropskou železniční síť již od návrhu, odstranit překážky interoperability a poskytnout řešení pro úplnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby a zajistit co nejlepší reakce na potřeby cestujících a podniků, urychlit využití inovativních řešení na podporu jednotného evropského železničního prostoru při současném zvýšení kapacity a spolehlivosti a snížení nákladů na železniční dopravu;
b)zajistit udržitelný a odolný železniční systém: vývojem tichého železničního systému s nulovými emisemi a infrastruktury odolné vůči klimatu, uplatňováním oběhového hospodářství v železničním odvětví, zkušebním využíváním inovativních procesů, technologií, modelů a materiálů v celém životním cyklu železničních systémů a vývojem dalších inovativních řešení pro kolejovou pozemní dopravu;
c)prostřednictvím systémového pilíře rozvíjet jednotnou koncepci provozu a funkční systémovou architekturu pro integrované evropské systémy řízení železničního provozu, řízení dopravy, zabezpečení a signalizace, včetně automatizovaného řízení železniční dopravy, což zajistí, aby se výzkum a inovace zaměřily na společně schválené a sdílené požadavky zákazníků a měnící se provozní potřeby;
d)provádět výzkumné a inovační činnosti týkající se železniční nákladní a intermodální dopravy k zajištění konkurenceschopné ekologické železniční nákladní dopravy, která je plně začleněna do logistického hodnotového řetězce, přičemž základem je automatizace a digitalizace železniční nákladní dopravy;
e)rozvíjet demonstrační projekty v členských státech, které projeví zájem, a i v těch, jež v současnosti nemají na svém území zaveden železniční systém;
f)přispět k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu.
3.Při provádění těchto činností usiluje společný podnik pro evropské železnice o geograficky vyvážené zapojení členů a partnerů do svých činností. V souladu s prioritami Komise naváže rovněž potřebné mezinárodní vztahy v souvislosti s výzkumem a inovacemi v odvětví železniční dopravy.
Článek 84
Dodatečné úkoly společného podniku pro evropské železnice
1.Kromě úkolů stanovených v článku 5 připraví společný podnik pro evropské železnice společně s Komisí rovněž hlavní plán a předloží jej správní radě k přijetí. Tento plán je vypracován po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v železničním systému a železničním dodavatelském průmyslu.
2.Komise může zahájit přípravu hlavního plánu před zřízením společného podniku pro evropské železnice po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.
3.Hlavní plán představuje společný, výhledový plán založený na systémovém pohledu. Určuje oblasti zásahu v rámci působnosti společného podniku pro evropské železnice. Cíle stanovené v hlavním plánu jsou založeny na výkonnosti a jsou strukturovány podle cílů uvedených v článku 83.
4.Hlavní plán přijme správní rada a schválí jej Komise v souladu s článkem 15 s výjimkou oddílu hlavního plánu týkajícího se systémového pilíře, který je přijat podle čl. 91 odst. 3. Před schválením předloží Komise hlavní plán Radě a Evropskému parlamentu. Následně jsou Radě a Evropskému parlamentu oznámeny jeho případné úpravy.
5.Hlavní plán představuje strategický program výzkumu a inovací společného podniku pro evropské železnice ve smyslu čl. 2 bodu 12. Poskytuje vodítko pro konkrétnější úkoly společného podniku pro železnice, zejména:
a)rozvoj systémového pohledu v rámci systémového pilíře, který spojuje železniční výrobní odvětví, provozovatele železnice a ostatní soukromé a veřejné zúčastněné strany v oblasti železniční dopravy, včetně subjektů zastupujících zákazníky osobní a nákladní dopravy a zaměstnance, jakož i příslušné aktéry mimo tradiční železniční odvětví. „Systémový pohled“ zahrnuje:
i. rozvoj jednotné koncepce provozu a systémové architektury, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému;
58 ii. vypracování souvisejících specifikací, včetně specifikací rozhraní, specifikací funkčních požadavků a specifikací systémových požadavků, které budou použity v technických specifikacích pro interoperabilitu (TSI) stanovených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 nebo v normalizačních procesech, jejichž výsledkem bude vyšší úroveň digitalizace a automatizace;
iii. zajištění údržby systému, opravy chyb a jeho schopnosti adaptace v průběhu času a zvážení aspektů přechodu ze stávající architektury;
iv. zajištění posouzení a validace potřebných rozhraní s ostatními způsoby dopravy, zejména s ohledem na toky nákladu a cestujících;
b)provádění výzkumných a inovačních činností potřebných k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice, včetně výzkumných a inovačních činností zaměřených na železniční dopravu s nízkou úrovní technologické připravenosti. V této souvislosti společný podnik pro evropské železnice:
i. vymezuje a organizuje činnosti v oblasti výzkumu, inovací, demonstrace, validace a studií, které mají být provedeny pod jeho vedením, a zabraňuje roztříštěnosti těchto činností;
ii. využívá možnosti normalizace a modularity a zprostředkovává rozhraní s ostatními způsoby a systémy;
iii. vypracovává demonstrační projekty;
iv. rozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci se souvisejícími evropskými, vnitrostátními a mezinárodními výzkumnými a inovačními činnostmi v železničním odvětví a v případě potřeby mimo ně, zejména v rámci programu Horizont Evropa, což umožňuje, aby společný podnik pro evropské železnice hrál důležitou úlohu ve výzkumu a inovacích týkajících se železniční dopravy, přičemž současně využívá vědecký a technologický pokrok, jehož bylo dosaženo v jiných odvětvích;
v. prostřednictvím spolupráce uvedené v bodě iv) zajistí společný podnik pro evropské železnice, aby se výsledky výzkumu promítly do účinného úsilí v oblasti vývoje a vývoje průlomových inovací a v konečném důsledku na tržně zaměřené inovace prostřednictvím demonstrací a zavádění;
c)plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v článcích 4 a 84.
Článek 85
Členové
1.Členy společného podniku pro evropské železnice jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)zakládající členové uvedení v příloze II po oznámení jejich rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku prostřednictvím písemného závazku;
c)přidružení členové vybraní podle článku 7. Seznam přidružených členů schválí Komise.
2.Odchylně od ustanovení čl. 7 odst. 1 a 2 může správní rada během prvních šesti měsíců po zřízení společného podniku pro evropské železnice vybrat přidružené členy ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením.
Článek 86
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro evropské železnice, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 600 000 000 EUR, včetně částky ve výši nejméně 50 000 000 EUR na systémový pilíř a částky až do výše 24 000 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 87
Příspěvky jiných členů než Unie
Jiní členové společného podniku pro evropské železnice než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 600 000 000 EUR, včetně částky až do výše 24 000 000 EUR na administrativní náklady.
Článek 88
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:
a)výzkumné a inovační činnosti navazující na činnosti financované společným podnikem pro evropské železnice nebo společným podnikem Shift2Rail;
b)souběžné a doplňkové výzkumné a inovační činnosti financované jinými členy než Unie s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, které přispívají k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice;
c)činnosti financované jinými členy než Unie v rámci projektů financovaných z vnitrostátních nebo regionálních programů, které doplňují činnosti financované společným podnikem pro železnice;
d)využití výsledků činností financovaných v rámci společného podniku Shift2Rail, další využití, demonstrační činnosti a normalizace.
2.Co se týká činností financovaných jinými členy než Unie v rámci projektů financovaných jinými evropskými partnerstvími nebo jinými programy Unie a v rámci jiného výzkumného a inovačního úsilí a investic, jež mají významnou evropskou přidanou hodnotu a přispívají k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice, a doplňkových činností jím financovaných, hodnota těchto činností se vykazuje s uvedením druhu, výše a zdroje financování Unií, aby se zamezilo dvojímu započítávání.
Článek 89
Orgány společného podniku pro evropské železnice
1.Orgány společného podniku pro evropské železnice jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)řídicí skupina pro systémový pilíř;
d)skupina zástupců států;
e)skupina pro zavádění.
2.Společný podnik pro evropské železnice může mimoto zřídit vědeckou řídicí skupinu nebo si vyžádat vědecké poradenství od nezávislých akademických pracovníků nebo od společných vědeckých poradních orgánů.
Článek 90
Složení správní rady
Správní rada je složena z:
a)dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)jednoho zástupce každého z členů jiných než Unie.
Článek 91
Fungování správní rady
1.Správní radě předsedá Komise jménem Unie.
2.Předseda nebo místopředseda skupiny zástupců států je trvale zván na zasedání správní rady jako pozorovatel a účastní se jejích jednání, nemá však hlasovací právo. Zástupce Agentury Evropské unie pro železnice a zástupce Evropské poradní rady pro železniční výzkum jsou zváni na zasedání správní rady jako pozorovatelé a účastní se jejích jednání, nemají však hlasovací práva.
3.Aniž je dotčen čl. 15 odst. 1, co se týká činností, které mají být prováděny v rámci systémového pilíře, rozhodnutí se pokládá za přijaté většinou alespoň 55 % hlasů, včetně hlasů těch zástupců, kteří nejsou přítomni.
4. Aniž je dotčen čl. 15 odst. 4, správní rada se schází jednou ročně na valné hromadě, na kterou jsou pozváni všichni účastníci výzkumných a inovačních činností společného podniku pro evropské železnice. Na tomto zasedání se zvažuje celkové směřování činností společného podniku pro evropské železnice, přičemž se vede otevřená a transparentní diskuse o pokroku při provádění hlavního plánu.
Článek 92
Dodatečné úkoly správní rady
Kromě úkolů stanovených v článku 16 plní správní rada společného podniku pro evropské železnice také tyto úkoly:
a)přijímá hlavní plán a veškeré návrhy na jeho změnu;
b)přijímá pracovní programy, včetně rozpočtu systémového pilíře, a jejich změny na základě doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř a na návrh výkonného ředitele.
Článek 93
Řídicí skupina pro systémový pilíř
1.Řídicí skupina pro systémový pilíř je složena ze zástupců Komise, zástupců železničního odvětví a odvětví mobility a příslušných organizací, výkonného ředitele společného podniku pro evropské železnice a zástupců Agentury Evropské unie pro železnice. Konečné rozhodnutí o složení skupiny přijímá Komise. Je-li to odůvodněné, může Komise přizvat na zasedání řídicí skupiny pro systémový pilíř jako pozorovatele další příslušné odborníky a zúčastněné strany.
2.Řídicí skupině pro systémový pilíř předsedá Komise.
3.Doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř se přijímají na základě obecné shody. Není-li dosaženo shody, vypracuje výkonný ředitel společného podniku pro evropské železnice zprávu pro správní radu, v níž nastíní hlavní společné body a rozdílné názory.
4.Řídicí skupina pro systémový pilíř přijme svůj jednací řád.
5.Řídicí skupina pro systémový pilíř je odpovědná za poskytování poradenství výkonnému řediteli a správní radě v těchto záležitostech:
a)přístup k provozní harmonizaci a vývoj systémové architektury, včetně příslušné části hlavního plánu;
b)plnění specifického cíle stanoveného v čl. 83 odst. 2 písm. c);
c)plnění úkolu stanoveného v čl. 84 odst. 5 písm. a);
d)podrobný roční prováděcí plán pro systémový pilíř v souladu s pracovními programy přijatými správní radou podle čl. 92 písm. b).
Článek 94
Skupina pro zavádění
1.Podle článku 21 se zřídí skupina pro zavádění. Úlohou skupiny pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně uvádění železničních inovací vyvinutých ve společném podniku pro evropské železnice na trh a podporovat využívání inovativních řešení.
2.Skupina pro zavádění je otevřená pro všechny zúčastněné strany stejně jako řídicí skupina pro systémový pilíř. Správní rada vybere členy skupiny pro zavádění a stanoví konkrétní velikost a složení skupiny pro zavádění, dobu trvání jejího mandátu a podmínky obměny jejích členů. Složení skupiny pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost. Seznam členů se zveřejní na internetových stránkách společného podniku pro evropské železnice.
3.Zástupce skupiny pro zavádění může být přizván na zasedání správní rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva.
4.Skupina pro zavádění vydává na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění železničních inovativních řešení. Skupina pro zavádění může vydávat doporučení rovněž z vlastního podnětu.
Článek 95
Spolupráce s Agenturou Evropské unie pro železnice
Společný podnik pro evropské železnice zajistí úzkou spolupráci s Agenturou Evropské unie pro železnice, zejména s ohledem na provádění hlavního plánu. Podle článku 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 59 spočívá tato spolupráce v těchto poradních úkolech:
a)vstupní informace o potřebě výzkumu v souvislosti s realizací jednotného evropského železničního prostoru pro uvážení společným podnikem pro evropské železnice v hlavním plánu a jeho změnách, jakož i v pracovních programech;
b)zpětná vazba a poradenství ohledně interoperability a bezpečnosti, jež mají být uváženy ve výzkumných a inovačních činnostech, a konkrétně v souvislosti s projektovými činnostmi a výsledky pro cíle stanovené v čl. 84 odst. 5 písm. a);
c)podpora společného podniku pro evropské železnice při určování potřeby dodatečné konkrétní validace či studií, jež má provést, mimo jiné i prostřednictvím vnitrostátních bezpečnostních orgánů;
d)poskytování poradenství ohledně systémového pilíře;
e)zajištění toho, aby při vypracovávání specifikací týkajících se rozhraní, specifikací funkčních požadavků a specifikací systémových požadavků byly zohledněny zkušenosti a zpětná vazba ohledně TSI nebo norem.
Článek 96
Skupina zástupců států
1.Členské státy zajistí, aby jejich příslušní zástupci zaujali koordinovaný postoj, který odráží názory jejich členského státu vyjádřené ve:
a)Výboru pro interoperabilitu a bezpečnost v železniční dopravě zřízeném článkem 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798;
b)programovém výboru v rámci programu Horizont Evropa – strategickém programovém výboru – klastr 5;
c)Výboru pro jednotný evropský železniční prostor zřízeném článkem 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU.
2.Aniž jsou dotčena ustanovení článku 20, vydá skupina zástupců států správní radě stanovisko týkající se témat výzkumu v oblasti nízké úrovně technologické připravenosti, jež mají být zařazena do pracovního programu.
HLAVA V
SPOLEČNÝ PODNIK EDCTP3 V OBLASTI GLOBÁLNÍHO ZDRAVÍ
Článek 97
Dodatečné cíle společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví také tyto obecné cíle:
a)snížit socioekonomickou zátěž spojenou s infekčními onemocněními v subsaharské Africe, a to podporou rozvoje a využití nových či zdokonalených zdravotnických technologií;
b)zvýšit ochranu zdraví v subsaharské Africe a v celosvětovém měřítku posílením výzkumných a inovačních kapacit pro připravenost a reakci ke kontrole infekčních onemocnění.
2.Společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví má rovněž tyto specifické cíle:
a)prosazovat vývoj a využívání nových nebo zdokonalených zdravotnických technologií v boji proti infekčním onemocněním podporou provádění klinických hodnocení v subsaharské Africe;
b)posílit výzkumné a inovační kapacity a vnitrostátní systémy výzkumu v oblasti zdraví v subsaharské Africe pro boj proti infekčním onemocněním;
c)umožnit větší sladění členských států Unie, přidružených zemí a subsaharských zemí v rámci společného strategického programu výzkumu a inovací v oblasti globálního zdraví ke zvýšení nákladové efektivnosti evropských veřejných investic;
d)posílit kapacity v subsaharské Africe pro připravenost na epidemie prostřednictvím účinné a rychlé reakce výzkumu za účelem vývoje nezbytné diagnostiky, vakcín a léčebných postupů pro včasné odhalení a kontrolu nově se objevujících nemocí s epidemickým potenciálem;
e) podporovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a partnerství v oblasti výzkumu globálního zdraví a navazování vztahů sever–jih a jih–jih s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru.
Článek 98
Dodatečné úkoly společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví také tyto úkoly:
a)podporuje produktivní vztahy mezi evropskými a africkými jednotlivci, skupinami a institucemi;
b)zvyšuje povědomí institucí a výzkumných skupin o společných zájmech a společných cílech k usnadnění a posílení projektové a institucionální spolupráce;
c)přispívá k snadnějšímu slaďování strategií evropských a afrických subjektů poskytujících financování, institucí a orgánů v oblasti globálního zdraví;
d)získává další investice zapojením partnerů v soukromém, veřejném a charitativním sektoru.
Článek 99
Členové
Členy společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)Asociace EDCTP, nezisková organizace založená podle nizozemského práva, po oznámení jejího rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví prostřednictvím písemného závazku.
Článek 100
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 800 000 000 EUR, včetně částky až do výše 29 878 000 EUR na administrativní náklady, a sestává z:
a)částky ve výši až 400 000 000 EUR za předpokladu, že příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských subjektů se přinejmenším rovná této částce;
b)částky ve výši až 400 000 000 EUR za předpokladu, že příspěvky přispívajících partnerů nebo jejich členských subjektů se přinejmenším rovnají této částce.
Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 101
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 439 878 000 EUR, včetně částky až do výše 29 878 000 EUR na administrativní náklady.
2.Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se skládá z příspěvků pro společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví v souladu s čl. 11 odst. 1.
Článek 102
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Dodatečné činnosti společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví vyvíjí a provádí Asociace EDCTP a její členské subjekty sladěným, integrovaným a soudržným způsobem a řídí se strategickým programem výzkumu a inovací EDCPT3 v oblasti globálního zdraví.
2.Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:
a)činnosti členských subjektů Asociace EDCTP sladěné s podobnými činnostmi ostatních členských subjektů Asociace EDCTP a řízené nezávisle v souladu s vnitrostátními finančními pravidly;
b)činnosti prováděné vládními výzkumnými organizacemi v subsaharské Africe;
c)činnosti, které podporují vytváření sítí a partnerství budujících vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru;
d)jakékoli jiné činnosti nezbytné k dosažení cílů společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví.
Článek 103
Orgány společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví
3.Orgány společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)vědecký výbor;
d)skupina zúčastněných stran.
Článek 104
Složení správní rady
Správní rada je složena ze:
a)šesti zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)šesti zástupců Asociace EDCTP.
Článek 105
Fungování správní rady
Členové Asociace EDCTP mají společně 50 % hlasovacích práv.
Článek 106
Vědecký výbor
1.Podle čl. 19 odst. 1 písm. a) je vědecký výbor vědeckým poradním orgánem společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví.
2.Kromě úkolů stanovených v článku 19 plní vědecký výbor také tyto úkoly:
a)je nápomocen při navrhování strategických a vědeckých plánů činnosti společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;
b)vydává doporučení ke strategiím na podporu synergií a partnerství se všemi zúčastněnými stranami;
c)v případě potřeby přispívá k přípravě strategických a vědeckých dokumentů, které jsou důležité pro společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;
d)poskytuje společnému podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví strategické a vědecké poradenství a zajišťuje úspěšné dokončení probíhajících projektů;
e)určuje strategické potřeby a priority k urychlení vývoje nových nebo zdokonalených klinických zásahů, včetně cílené odborné přípravy, vytváření sítí a budování kapacit k dosažení těchto cílů;
f)přezkoumává situaci v oblasti nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených chorob s cílem určit úlohu společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví v partnerství s ostatními zúčastněnými stranami, aby se urychlil vývoj nebo zdokonalení zásahů proti těmto nemocem;
g)hodnotí stav globálního vývoje produktů a možnosti kritické cesty při vývoji budoucích produktů;
h)poskytuje poradenství při přezkumu výzev k podávání návrhů a jiných programů;
i)poskytuje podporu a vstupy pro rámec společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví pro sledování a hodnocení, jakož i při sledování vědeckých výsledků a strategických dopadů grantů financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;
j)poskytuje poradenství a pomoc pracovním skupinám společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, zasedáním zúčastněných stran, fóru EDCTP a jiným příslušným akcím a účastní se jich.
3.Předseda vypracovává výroční zprávu o činnosti v předchozím roce a o výsledcích vědeckého výboru a předloží ji ke schválení správní radě.
Článek 107
Skupina zúčastněných stran
Kromě úkolů stanovených v článku 21 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:
a)poskytuje vstupní informace týkající se vědeckých, strategických a technologických priorit, jimiž se má společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v oblasti globálního zdraví a v sousedních odvětvích;
b)předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví a sousedními odvětvími či jakýmkoli jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistila přidanou hodnotu;
c)poskytuje vstupní informace fóru EDCTP.
Článek 108
Způsobilost pro financování
1.V souladu s čl. 13 odst. 1 a odchylně od [čl. 19 odst. 1] nařízení o programu Horizont Evropa je financování poskytované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví omezeno na právní subjekty způsobilé pro financování v rámci programu Horizont Evropa a usazené v členských státech Asociace EDCTP. Výjimečně mohou být v případě, je-li to stanoveno v pracovním programu, pro financování poskytované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví způsobilé i subjekty usazené v jiných členských státech, a to v rámci zvláštních témat výzvy nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví.
2.Unie usiluje o uzavření dohod se třetími zeměmi, které umožňují ochranu finančních zájmů Unie. V případě subjektů usazených ve třetí zemi bez této dohody, které se účastní nepřímé akce s financováním, je před uzavřením těchto dohod e za účelem ochrany finančních zájmů Unie finanční koordinátor nepřímé akce usazen v členském státě nebo přidružené zemi, výše předběžného financování je odpovídajícím způsobem upravena a ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti náležitě zohledňují finanční rizika.
Článek 109
Určení účastníci
Účast subjektů určených společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví může ve výzvě k podávání návrhů představovat kritérium způsobilosti. Je řádně odůvodněna v pracovním programu, který může rovněž stanovit, že takto určení účastníci nejsou způsobilí pro financování společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví v rámci vybraných nepřímých akcí.
Článek 110
Etické zásady
Klinická hodnocení a provádění výzkumu v rámci společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví se uskutečňují v souladu se základními etickými zásadami uznanými mezinárodními regulačními standardy a osvědčenými postupy.
Článek 111
Spolupráce s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí
Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí úzkou spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.
Článek 112
Cenově dostupný přístup
Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.
HLAVA VI
SPOLEČNÝ PODNIK INICIATIVY PRO INOVATIVNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
Článek 113
Dodatečné cíle společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví do roku 2030 také tyto obecné cíle:
a)přispět k vytvoření celounijního ekosystému pro výzkum a inovace v oblasti zdraví, který usnadňuje převedení vědeckých poznatků na inovace, zejména zahájením nejméně 30 rozsáhlých meziodvětvových projektů zaměřujících se na zdravotnické inovace;
b)podporovat vývoj bezpečných, účinných a nákladově efektivních inovací zaměřených na člověka, které reagují na neuspokojené strategické potřeby v oblasti zdraví, a to prokázáním schůdnosti integrace výrobků nebo služeb v oblasti zdravotní péče s prokázanou udržitelností pro využití systémy zdravotní péče na nejméně pěti příkladech. Související projekty by se měly zabývat prevencí, diagnostikou, léčbou a/nebo zvládáním nemocí postihujících obyvatele Unie, včetně přispění k evropskému plánu boje proti rakovině;
c)podporovat meziodvětvové zdravotnické inovace pro evropský zdravotnický průmysl, který je konkurenceschopný v celosvětovém měřítku, a přispět k dosažení cílů nové průmyslové strategie pro Evropu a Farmaceutické strategie pro Evropu.
2.Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má rovněž tyto specifické cíle:
a)přispět k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících zdraví a prioritních oblastí medicíny;
b)integrovat roztříštěné výzkumné a inovační úsilí v oblasti zdraví spojením jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a ostatních zúčastněných stran, zaměřit se na neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví, umožnit rozvoj nástrojů, údajů, platforem, technologií a postupů pro lepší predikci, prevenci, zachycení, diagnostiku, léčbu a zvládaní nemocí, uspokojit potřeby konečných uživatelů;
c)prokázat proveditelnost integrovaných řešení v oblasti zdravotní péče, která jsou zaměřena na člověka;
d)plně využít potenciál digitalizace a výměny údajů ve zdravotní péči;
e)umožnit vývoj nových a zdokonalených metodik a modelů pro komplexní posuzování přidané hodnoty inovativních a integrovaných řešení v oblasti zdravotní péče.
Článek 114
Dodatečné úkoly společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví také tyto úkoly:
a)podporuje úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, ostatními členy, přispívajícími partnery a jinými zúčastněnými stranami působícími v oblasti zdravotní péče, jakož i ostatními příslušnými odvětvími, zdravotnickými orgány (jako jsou regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a pojišťovny), organizacemi pacientů, zdravotnickými pracovníky a poskytovateli zdravotních služeb, jakož i akademickou obcí;
b)účinně podporuje předkonkurenční výzkum a inovace v oblasti zdraví, zejména akce, které spojují subjekty z řady odvětví zdravotnického průmyslu, za účelem spolupráce v oblastech, v nichž nejsou uspokojeny potřeby v oblasti veřejného zdraví;
c)zajišťuje, aby měly všechny zúčastněné strany možnost navrhovat oblasti pro budoucí výzvy k podávání návrhů;
d)pravidelně přezkoumává a provádí potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví s ohledem na vědecký pokrok, ke kterému došlo v průběhu jeho provádění, nebo nově se objevující potřeby v oblasti veřejného zdraví;
e)zveřejňuje informace o projektech, včetně zúčastněných subjektů a výše finančního příspěvku společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a přislíbených věcných příspěvků jednotlivých účastníků;
f)zajišťuje pravidelnou komunikaci, včetně nejméně jedné schůzky se zájmovými skupinami a se zúčastněnými stranami ročně, aby byla zajištěna otevřenost a transparentnost výzkumných a inovačních činností společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví;
g)plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v článku 113.
Článek 115
Členové
Členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)Evropský koordinační výbor pro radiologický, elektroléčebný a zdravotnický IT průmysl (COCIR), Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací; EuropaBio, MedTech Europe, VaccinesEurope, po oznámení svých příslušných rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví prostřednictvím písemného závazku;
c)přidružení členové vybraní podle článku 7.
Článek 116
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 200 000 000 EUR, včetně částky až do výše 30 212 000 EUR na administrativní náklady, a sestává z:
a)částky až do výše 1 000 000 000 EUR, pokud je tato částka vyrovnána příspěvkem jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů;
b)částky až do výše 200 000 000 EUR, pokud je tato částka vyrovnána dodatečnými příspěvky přispívajících partnerů nebo jejich členských či přidružených subjektů.
Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 117
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000 EUR, včetně částky až do výše 30 212 000 EUR na administrativní náklady.
2.Příspěvek uvedený v odstavci 1 se skládá z příspěvků pro společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví v souladu s čl. 11 odst. 1.
3.Věcné příspěvky na dodatečné činnosti představují nejvýše 50 % věcných příspěvků jiných členů než Unie na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
4.Náklady související s příspěvky poskytnutými účastníky na nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví činí nejméně 45 % způsobilých nákladů na nepřímé akce a souvisejících nákladů na dodatečné činnosti. Je-li to opodstatněné, může pracovní program výjimečně připouštět nižší podíl příspěvků na úrovni jednotlivých nepřímých akcí a souvisejících dodatečných činností.
5.Náklady vynaložené na nepřímé akce v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, jsou odůvodněné a relevantní pro cíle stanovené v článku 113. Tyto náklady nepřesáhnou 20 % věcných příspěvků na provozní náklady, které poskytli jiní členové než Unie a přispívající partneři na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví. Náklady převyšující 20 % věcných příspěvků na provozní náklady na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví se nepovažují za věcné příspěvky na provozní náklady.
6.Pracovní program společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví může stanovit zvláštní limity pro věcné příspěvky na provozní náklady vynaložené v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, na úrovni jednotlivých nepřímých akcí. Rozhodnutí o těchto zvláštních limitech zohledňuje zejména cíle a dopad dotyčných akcí a nevede k překročení stropu stanoveného v odstavci 5 na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
Článek 118
Podmínky související s dodatečnými činnostmi
1.Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) se dodatečné činnosti provádějí v Unii nebo v zemích přidružených k programu Horizont Evropa a mohou mezi ně patřit:
a)činnosti přispívající k dosažení cílů akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví;
b)činnosti přispívající k šíření, udržitelnosti nebo využití výsledků akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
2.Návrhy projektů případně obsahují plán týkající se souvisejících dodatečných činností. Náklady spojené s těmito konkrétními dodatečnými projektovými činnostmi musí být vynaloženy v období ode dne předložení návrhu do dvou let ode dne ukončení nepřímé akce.
3.Aby se náklady započítávaly jako věcné příspěvky podle čl. 11 odst. 1 písm. b), uskutečňují se příslušné dodatečné činnosti v Evropské unii nebo v zemích přidružených k programu Horizont Evropa.
Článek 119
Orgány společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví
Orgány společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)skupina pro inovace;
d)skupina zástupců států.
Článek 120
Složení správní rady
Správní rada je složena z:
a)pěti zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)jednoho zástupce každého člena jiného než Unie.
Článek 121
Fungování správní rady
Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.
Článek 122
Skupina pro inovace
1.Skupina pro inovace poskytuje správní radě poradenství ve věcech důležitých pro výzkumné a inovační činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, přičemž se použije článek 19.
2.Skupina pro inovace se skládá z těchto stálých členů:
a)čtyři zástupci Komise jednající jménem Unie;
b)čtyři zástupci jiných členů než Unie;
c)dva zástupci skupiny zástupců států;
d)dva zástupci vědecké obce jmenovaní správní radou na základě otevřeného výběrového řízení při použití čl. 19 odst. 4;
e)až šest stálých členů skupiny jmenovaných správní radou na základě otevřeného výběrového řízení při použití čl. 19 odst. 4 tak, aby bylo zajištěno zejména náležité zastoupení zúčastněných stran působících v oblasti zdravotní péče, přičemž je zahrnut především veřejný sektor, pacienti a koneční uživatelé obecně;
f)výkonný ředitel a jeden další zástupce programové kanceláře.
3.Členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou ustanovit členy skupiny ad hoc, je-li to vhodné k projednání konkrétních témat. Pro každé zasedání mohou jmenovat společně nejvýše šest členů ad hoc.
Tito členové ad hoc jsou jmenováni na základě svých vědeckých nebo technických odborných znalostí týkajících se témat, jež mají být projednána na daných zasedáních, nebo s ohledem na potřebu zajistit synergie s jinými výzkumnými programy.
Členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou na základě obecné shody ustanovit členy skupiny ad hoc na dobu určitou. Svá rozhodnutí oznámí programové kanceláři a ostatním stálým členům skupiny.
4.Aniž by byly dotčeny úkoly skupiny zástupců států stanovené v čl. 20 odst. 7, skupina pro inovace poskytuje správní radě na její žádost nebo z vlastního podnětu poradenství ohledně vědeckých a technologických záležitostí souvisejících s cíli společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, zejména co se týká:
a)vědeckých priorit;
b)návrhu pracovního programu včetně obsahu výzev k podávání návrhů;
c)plánování dodatečných činností jiných členů než Unie uvedených v článku 118;
d)zřizování poradních skupin zaměřených na konkrétní vědecké priority;
e)zajištění synergií s ostatními činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, včetně jiných evropských partnerství, jakož i s ostatními programy financování Unie a vnitrostátními programy financování.
5.Skupině pro inovace předsedá výkonný ředitel. V řádně odůvodněných případech může výkonný ředitel jmenovat vedoucího pracovníka společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, aby skupině pro inovace předsedal jeho jménem.
6.Jako součást zprávy uvedené v čl. 19 odst. 8 přijmou členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví návrhy týkající se záležitostí uvedených v odstavci 4 na základě obecné shody a po projednání se všemi členy skupiny přítomnými na zasedání. Není-li dosaženo shody, informuje předseda o situaci správní radu. Každý člen skupiny může ve zprávě vyjádřit nesouhlasné stanovisko.
7.Řádná zasedání skupiny pro inovace se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost členů skupiny zastupujících Komisi nebo většiny členů skupiny zastupujících jiné členy než Unie se mohou konat mimořádná zasedání.
8.Před zasedáním si členové skupiny pro inovace vyměňují příslušné informace a projednávají své záměry v jakékoli vhodné formě. Je-li to vhodné, koordinují své činnosti s činností jakékoli jiné poradní skupiny.
Článek 123
Podmínky vztahující se na nepřímé akce
1. Pro účely tohoto nařízení je neuspokojená potřeba v oblasti veřejného zdraví definována jako potřeba, kterou v současnosti neřeší systémy zdravotní péče z důvodu dostupnosti nebo přístupnosti, například neexistuje-li uspokojivá metoda diagnostiky, prevence nebo léčby daného zdravotního stavu nebo je-li přístup osob ke zdravotní péči omezený kvůli nákladům, vzdálenosti do zdravotnických zařízení či čekacím lhůtám. Péčí zaměřenou na člověka se rozumí přístup k péči, který vědomě uplatňuje hledisko jednotlivců, pečujících osob, rodin a komunit a považuje je za účastníky i příjemce systémů zdravotní péče, jež jsou organizovány podle jejich potřeb a preferencí namísto jednotlivých chorob.
2.Nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou zahrnovat klinické studie, v nichž cílová oblast nebo zamýšlené použití představuje neuspokojenou potřebu v oblasti veřejného zdraví, významně ovlivňující či ohrožující obyvatele Unie.
3.Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví musí zajistit, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.
4.Je-li tak stanoveno v pracovním programu, může se od právních subjektů určených společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví vyžadovat účast na konkrétních nepřímých akcích. Tyto subjekty nejsou způsobilé pro financování společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
5.Právní subjekty účastnící se konkrétních nepřímých akcí s určenými právními subjekty uvedenými v odstavci 4 nejsou způsobilé pro financování, pokud:
a)jsou právními subjekty vykonávajícími činnost za účelem zisku s ročním obratem ve výši 500 milionů EUR nebo více;
b)jsou přímo či nepřímo ovládány právním subjektem popsaným v písmenu a), nebo podléhají stejné přímé či nepřímé kontrole jako právní subjekt uvedený v písmenu a);
c)přímo či nepřímo ovládají právní subjekt uvedený v písmenu a).
HLAVA VII
SPOLEČNÝ PODNIK PRO KLÍČOVÉ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
Článek 124
Dodatečné cíle společného podniku pro klíčové digitální technologie
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro klíčové digitální technologie také tyto obecné cíle:
a)posílit otevřenou technologickou autonomii Unie, pokud jde o elektronické součásti a systémy, na podporu budoucích potřeb vertikálních odvětví a celého hospodářství. Celkovým cílem je přispět ke zdvojnásobení hodnoty navrhování a výroby elektronických součástí a systémů v Evropě do roku 2030 v souladu s významem Unie s ohledem na výrobky a služby;
b)zajistit vědeckou excelenci Unie a její vedoucí postavení v oblasti inovací týkajících se nových technologií součástí a systémů za aktivní účasti malých a středních podniků. Malé a střední podniky by měly představovat nejméně třetinu celkového počtu účastníků nepřímých akcí a mělo by jim připadnout nejméně 20 % veřejných finančních prostředků;
c)zajistit, aby se technologie součástí a systémů zabývaly společenskými a environmentálními výzvami Evropy. Cílem je zajistit soulad s politikou Unie v oblasti energetické účinnosti a přispění ke snížení spotřeby energie do roku 2030 o 32,5 %.
2.Kromě cílů stanovených v odstavci 1 má společný podnik pro klíčové digitální technologie také tyto specifické cíle:
a)zajistit evropské kapacity v oblasti navrhování a výroby pro strategické oblasti použití;
b)zahájit vyvážené portfolio velkých a malých projektů podporujících rychlejší převod technologií z výzkumu do průmyslového prostředí;
c)vybudovat dynamický celounijní ekosystém založený na digitálních hodnotových řetězcích s jednodušším přístupem pro nové účastníky;
d)zdokonalit technologie součástí, které zaručují bezpečnost, důvěru a energetickou účinnost, pro kritickou infrastrukturu a odvětví v Evropě;
e)podporovat mobilizaci vnitrostátních zdrojů a zajistit soudržné přizpůsobování programů Unie a vnitrostátních programů pro výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů;
f)zajistit soudržnost mezi strategickým programem výzkumu a inovací iniciativy a politikami EU pro účinné přispění technologií elektronických součástí a systémů.
Článek 125
Dodatečné úkoly společného podniku pro klíčové digitální technologie
Kromě úkolů stanovených v článku 5 sleduje společný podnik pro klíčové digitální technologie rovněž provádění nepřímých akcí a spravuje grantové dohody a rozhodnutí správní rady a rady správních orgánů.
Článek 126
Členové
1.Členy společného podniku pro klíčové digitální technologie jsou:
a)orgány veřejné správy zahrnující:
i) Unii zastoupenou Komisí;
ii) tyto zúčastněné státy:
– […],
– […].
b)soukromí členové zahrnující níže uvedená odvětvová sdružení a jejich členské subjekty: sdružení AENEAS zaregistrované podle francouzského práva se sídlem v Paříži ve Francii; odvětvové sdružení ARTEMIS (ARTEMISIA) zaregistrované podle nizozemského práva se sídlem v Eindhovenu v Nizozemsku; sdružení EPoSS e.V zaregistrované podle německého práva se sídlem v Berlíně v Německu.
2.Každý zúčastněný stát jmenuje své zástupce v orgánech společného podniku pro klíčové digitální technologie a určí vnitrostátní subjekt nebo subjekty, které budou odpovědné za plnění jeho povinností s ohledem na činnosti společného podniku pro klíčové digitální technologie.
Článek 127
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro klíčové digitální technologie, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 800 000 000 EUR, včetně částky až do výše 22 090 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 128
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Za období uvedené v článku 3 poskytnou zúčastněné státy společného podniku pro klíčové digitální technologie celkový příspěvek ve výši odpovídající nejméně výši příspěvku Unie na provozní náklady uvedenému v článku 127.
2.Za období uvedené v článku 3 soukromí členové společného podniku pro klíčové digitální technologie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – příspěvky do společného podniku pro klíčové digitální technologie ve výši nejméně 2 511 164 000 EUR.
3.V souladu s čl. 26 odst. 4 soukromí členové poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské a přidružené subjekty poskytly – finanční příspěvek ve výši až 22 090 000 EUR na administrativní náklady společného podniku pro klíčové digitální technologie.
4.Příspěvek uvedený v odstavci 1 se skládá z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 4. Příspěvky uvedené v odstavci 2 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1, včetně příspěvků ve výši nejméně 2 489 074 000 EUR stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a). Příspěvky uvedené v odstavci 3 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. c).
Článek 129
Příspěvky zúčastněných států
1.Každý zúčastněný stát pověří společný podnik pro klíčové digitální technologie poskytnutím příspěvků účastníkům nepřímých akcí usazeným v daném zúčastněném státě prostřednictvím grantových dohod uzavřených společným podnikem. Pověří rovněž společný podnik pro klíčové digitální technologie vyplácením jejich příspěvků účastníkům. Specifikují částky věnované na nepřímé akce.
2.Příjemci nepřímých akcí společného podniku pro klíčové digitální technologie podepíší se společným podnikem pro klíčové digitální technologie jednotnou grantovou dohodu. Podrobná pravidla grantové dohody, včetně příslušného rámce pro práva duševního vlastnictví, se řídí pravidly programu Horizont Evropa.
3.Zúčastněné státy se zavážou k vyplacení částky jejich příspěvků v plné výši prostřednictvím právně závazných dohod mezi subjekty určenými za tímto účelem každým zúčastněným státem a společným podnikem pro klíčové digitální technologie. Tyto dohody jsou uzavřeny před přijetím pracovního programu.
4.Správní rada náležitě zohlední dohody uvedené v odstavci 3 při schvalování odhadů výdajů na související výzkumné a inovační činnosti, aby byla zajištěna zásada vyrovnanosti rozpočtu společného podniku pro klíčové digitální technologie.
5.Výkonný ředitel předloží správní radě dohody uvedené v odstavci 3, čímž doloží odhady výdajů souvisejících výzkumných a inovačních činností.
6.Jiná ujednání o spolupráci mezi zúčastněnými státy a společným podnikem pro klíčové digitální technologie a o závazcích týkajících se příspěvků uvedených v odstavci 1 se stanoví prostřednictvím dohod, jež budou uzavřeny mezi subjekty určenými za tímto účelem každým zúčastněným státem a společným podnikem pro klíčové digitální technologie.
Článek 130
Oblast působnosti dodatečných činností
1.Správní rada společného podniku pro klíčové digitální technologie může v případě potřeby schválit plán dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) na návrh rady soukromých členů s ohledem na stanovisko rady správních orgánů.
2.Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:
a)soukromé investice zaměřené na industrializaci výsledků projektů společného podniku pro klíčové digitální technologie a společného podniku ECSEL;
b)pilotní projekty, demonstrační projekty, aplikace, zavádění, industrializaci, včetně příslušných kapitálových výdajů;
c)související výzkumné a vývojové činnosti, které nejsou financovány z veřejných prostředků;
d)činnosti financované úvěry Evropské investiční banky, a nikoli z grantu Unie;
e)činnosti za účelem vývoje ekosystému podporujícího spolupráci uživatelů a dodavatelů technologií.
Článek 131
Orgány společného podniku pro klíčové digitální technologie
Orgány společného podniku pro klíčové digitální technologie jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)rada správních orgánů;
d)rada soukromých členů.
Článek 132
Složení správní rady
Každý člen společného podniku pro klíčové digitální technologie jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva člena správní rady.
Článek 133
Fungování správní rady
1.Hlasovací práva ve správní radě jsou rozložena tímto způsobem:
(a)jedna třetina pro Komisi;
(b)jedna třetina společně pro soukromé členy a
(c)jedna třetina společně pro zúčastněné státy.
2.Pro první dva rozpočtové roky od zřízení společného podniku pro klíčové digitální technologie jsou hlasovací práva zúčastněných států rozdělena takto:
(a)jedno procento pro každý zúčastněný stát;
(b)zbývající procentní podíl rozdělený každoročně mezi zúčastněné státy v poměru k jejich skutečným finančním příspěvkům do společného podniku pro klíčové digitální technologie a/nebo pro předchozí iniciativu za poslední dva roky.
3.V následujících rozpočtových letech se rozložení hlasovacích práv zúčastněných států stanoví každý rok v poměru k finančním prostředkům, které tyto státy v posledních dvou rozpočtových letech skutečně vyčlenily na nepřímé akce.
4.Hlasovací práva soukromých členů se rozloží rovnoměrně mezi odvětvová sdružení, pokud rada soukromých členů nerozhodne jinak.
5.Hlasovací práva každého nového člena společného podniku pro klíčové digitální technologie, který není členským státem ani přidruženou zemí, určí správní rada předtím, než tento člen přistoupí ke společnému podniku pro klíčové digitální technologie.
6.Správní rada je usnášeníschopná, je-li zastoupena Komise, soukromí členové a hlavní zástupci alespoň tří zúčastněných států podniku pro klíčové digitální technologie.
Článek 134
Dodatečné úkoly správní rady
1.Na správní radu společného podniku pro klíčové digitální technologie se nevztahují ustanovení čl. 16 odst. 2 písm. s).
2.Na žádost Komise se způsobilost pro účast na konkrétních akcích omezí v souladu s ustanoveními odvětvového základního právního aktu vztahujícího se na dotyčný příspěvek Unie.
Článek 135
Složení rady správních orgánů
Rada správních orgánů je složena ze zástupců správních orgánů společného podniku pro klíčové digitální technologie.
Každý správní orgán jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě správních orgánů.
Článek 136
Fungování rady správních orgánů
1.Hlasovací práva v radě správních orgánů se každoročně rozdělují mezi správní orgány úměrně jejich finančnímu příspěvku na činnosti společného podniku pro klíčové digitální technologie za daný rok poskytnutému podle článku 129 a v rámci maximálního limitu, který u žádného člena nesmí přesáhnout 50 % všech hlasovacích práv v radě správních orgánů.
2.Pokud výkonnému řediteli oznámí své finanční příspěvky podle čl. 129 odst. 3 méně než tři zúčastněné státy, má Komise 50 % hlasovacích práv a zbývajících 50 % se rovnoměrně rozdělí mezi zúčastněné státy do doby, než svůj příspěvek oznámí více než tři zúčastněné státy společného podniku pro klíčové digitální technologie.
3.Správní orgány vyvíjejí maximální úsilí o dosažení shody. Pokud jí nedosáhnou, přijímá rada správních orgánů rozhodnutí většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných zúčastněných států.
4.Rada správních orgánů volí ze svých členů předsedu na dobu nejméně dvou let.
5.Předseda může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků a zástupce jiných orgánů společného podniku pro klíčové digitální technologie, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.
6.Řádná zasedání rady správních orgánů se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců zúčastněných států nebo na žádost předsedy se mohou konat mimořádná zasedání. Zasedání rady správních orgánů svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku pro klíčové digitální technologie.
7.Rada správních orgánů je usnášeníschopná, je-li přítomna Komise a hlavní zástupci alespoň tří zúčastněných států.
8.Pokud rada správních orgánů nerozhodne jinak, účastní se výkonný ředitel zasedání rady správních orgánů, nemá však hlasovací právo.
9.Na pozvání rady správních orgánů se kterýkoli členský stát nebo přidružená země, které nejsou členy společného podniku pro klíčové digitální technologie, mohou účastnit zasedání rady správních orgánů jako pozorovatelé. Pozorovatelům jsou poskytovány všechny příslušné dokumenty a pozorovatelé mohou poskytovat poradenství ohledně jakéhokoli rozhodnutí přijatého radou správních orgánů. Všichni pozorovatelé mají povinnost dodržovat pravidla důvěrnosti, která se vztahují na členy rady správních orgánů.
10.V případě potřeby může rada správních orgánů jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více správními orgány.
11.Rada správních orgánů přijme svůj jednací řád.
12.Na radu správních orgánů se vztahují taktéž ustanovení čl. 11 odst. 7 a čl. 26 odst. 6.
Článek 137
Úkoly rady správních orgánů
Rada správních orgánů:
a)přispívá k vypracování strategického programu výzkumu a inovací;
b)poskytuje vstupní informace pro návrh pracovního programu, zejména pro výzvy k podávání návrhů, včetně pravidel pro hodnocení, výběr a sledování nepřímých akcí;
c)schvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů v souladu s pracovním programem;
d)rozhoduje o přidělení veřejných prostředků na vybrané návrhy na základě pořadníku vypracovaného hodnotící komisí až do výše dostupných rozpočtů. V případě stejně prospěšných návrhů může přidělená částka zohlednit přispění návrhů k dosažení specifických cílů politiky, včetně synergií s vnitrostátními prioritami. Toto rozhodnutí je závazné bez jakýchkoli dalších hodnocení či výběrových řízení;
e)vydává stanovisko k návrhu plánu dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b).
Článek 138
Složení rady soukromých členů
1.Rada soukromých členů je složena ze zástupců soukromých členů společného podniku pro klíčové digitální technologie.
2.Každý soukromý člen jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě soukromých členů.
Článek 139
Fungování rady soukromých členů
1.Rada soukromých členů se schází nejméně dvakrát ročně.
2.Je-li to nutné, může rada soukromých členů jmenovat pracovní skupiny, které jsou jako celek koordinovány jedním či více členy.
3.Rada soukromých členů volí ze svých členů svého předsedu.
4.Rada soukromých členů přijme svůj jednací řád.
Článek 140
Úkoly rady soukromých členů
Rada soukromých členů plní tyto úkoly:
a)vypracovává a pravidelně aktualizuje návrh strategického programu výzkumu a inovací k dosažení cílů společného podniku pro klíčové digitální technologie stanovených v článku 4 a v článku 124 se zohledněním vstupních informací poskytnutých správními orgány;
b)předkládá výkonnému řediteli návrh strategického programu výzkumu a inovací ve lhůtách stanovených správní radou;
c)organizuje poradní fórum zúčastněných stran, které je otevřené všem veřejným i soukromým zúčastněným stranám, jež se zajímají o oblast klíčových digitálních technologií, aby je informovala a získala zpětnou vazbu ohledně návrhu strategického programu výzkumu a inovací pro daný rok;
d)případně s ohledem na článek 130 vypracuje a předloží správní radě ke schválení plán dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední stanovisko rady správních orgánů.
Článek 141
Sazby úhrady
V souladu s [čl. 13 odst. 1] nařízení o programu Horizont Evropa a odchylně od [článku 30] uvedeného nařízení může společný podnik pro klíčové digitální technologie uplatňovat u finančních prostředků Unie různé sazby úhrady v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka, tj. malé a střední podniky a neziskové právní subjekty, a druhu akce. Sazby úhrady jsou uvedeny v pracovním programu.
HLAVA VIII
SPOLEČNÝ PODNIK PRO VÝZKUM ATM JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO NEBE 3
Článek 142
Dodatečné cíle společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 také tyto obecné cíle:
a)posílit a integrovat výzkumné a inovační kapacity Unie v oblasti ATM, zajistit jeho větší odolnost a škálovatelnost podle výkyvů v dopravě a současně umožnit bezproblémový provoz všech letadel;
b)prostřednictvím inovací posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly v Unii a trhů služeb ATM na podporu hospodářského růstu v Unii;
c)rozvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh s cílem vytvořit ze vzdušného prostoru jednotného evropského nebe nejúčinnější a k životnímu prostředí nejšetrnější vzdušný prostor na světě.
2.Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 má rovněž tyto specifické cíle:
a)rozvíjet výzkumný a inovační ekosystém zahrnující celé hodnotové řetězce ATM a vzdušný prostor U-space 60 , což umožní vybudování digitálního evropského nebe 61 vymezeného v evropském hlavním plánu ATM a potřebnou spolupráci a koordinaci mezi poskytovateli letových navigačních služeb a uživateli vzdušného prostoru s cílem zajistit jednotný harmonizovaný systém ATM Unie pro provoz pilotovaných i bezpilotních letadel;
b)rozvíjet a validovat řešení ATM podporující vysoké úrovně automatizace;
c)rozvíjet a validovat technickou architekturu 62 digitálního evropského nebe;
d)podporovat urychlené uvedení inovativních řešení na trh prostřednictvím demonstračních projektů;
e)koordinovat stanovování priorit a plánování úsilí Unie v oblasti modernizace ATM, a to na základě procesu vedoucího ke konsensu zúčastněných stran v oblasti ATM;
f)usnadnit vypracovávání norem pro industrializaci řešení SESAR.
Článek 143
Dodatečné úkoly společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3
Kromě úkolů stanovených v článku 5 společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3:
a)koordinuje úkoly definiční fáze výzkumu ATM jednotného evropského nebe (SESAR) 63 , sleduje provádění projektu SESAR a v případě potřeby upravuje evropský hlavní plán ATM 64 ;
b)uplatňuje aspekty evropského hlavního plánu ATM týkající se výzkumu a vývoje, zejména:
i) organizováním, koordinací a sledováním práce v rámci vývojové fáze SESAR v souladu s evropským hlavním plánem ATM, včetně výzkumných a inovačních činností s nízkou úrovní technologické připravenosti (0 až 2);
ii) poskytováním řešení SESAR, což jsou využitelné výstupy vývojové fáze SESAR, které zavádějí nové nebo zdokonalené standardizované a interoperabilní provozní postupy nebo technologie;
iii) zajištěním zapojení zúčastněných stran v leteckém odvětví z civilní a vojenské oblasti, zejména: poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, profesních sdružení zaměstnanců, letišť, výrobního odvětví a příslušných vědeckých institucí a vědecké obce;
c)usnadňuje rychlé uvedení řešení SESAR na trh, a to:
i) organizováním a koordinací demonstračních činností ve velkém měřítku;
65 ii) úzkou koordinací s agenturou EASA s cílem umožnit agentuře EASA včasné vypracování regulačních opatření, která spadají do působnosti základního nařízení agentury EASA a příslušných prováděcích předpisů;
66 67 iii) podporou souvisejících normalizačních činností v úzké spolupráci s normalizačními organizacemi a agenturou EASA, jakož i se subjektem zřízeným za účelem koordinace úkolů v rámci zaváděcí fáze SESAR v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 409/2013.
Článek 144
Členové
1.Členy společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou, po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku;
c)zakládající členové uvedení v příloze III tohoto nařízení po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku;
d)přidružení členové vybraní podle článku 7.
2.Odchylně od ustanovení čl. 7 odst. 1 a 2 může správní rada během prvních šesti měsíců po zřízení společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vybrat přidružené členy rovněž ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením.
3.Při výběru přidružených členů se správní rada snaží zajistit náležité zastoupení celého hodnotového řetězce ATM a v případě potřeby výběr příslušných účastníků mimo odvětví. Za přidruženého člena společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 může být zvolen jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt či orgán, a to i ze třetích zemí, které uzavřely s Unií nejméně jednu dohodu v oblasti letecké dopravy.
Článek 145
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 600 000 000 EUR, včetně částky až do výše 30 000 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 146
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Soukromí členové společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 500 000 000 EUR, včetně částky až do výše 25 000 000 EUR na administrativní náklady.
2.Za období uvedené v článku 3 poskytne EUROCONTROL příspěvek na provozní a administrativní náklady společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 ve výši nejméně 500 000 000 EUR, včetně částky ve výši až 25 000 000 EUR na administrativní náklady.
3.Příspěvky uvedené v odstavci 1 se skládají z příspěvků pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 v souladu s čl. 11 odst. 1. Příspěvky uvedené v odstavci 2 se skládají z příspěvků pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 podle čl. 11 odst. 5.
Článek 147
Oblast působnosti dodatečných činností
Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou mezi dodatečné činnosti patřit:
a)činnosti zahrnující veškeré projekty výzkumu ATM jednotného evropského nebe v části nefinancované Unií, které přispívají k plnění schváleného pracovního programu společného podniku;
b)činnosti v oblasti industrializace, včetně normalizace, certifikace a výroby, v souvislosti s řešeními SESAR vytvořenými společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;
c)komunikační a informační činnosti v souvislosti s řešeními SESAR vytvořenými společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;
d)činnosti zajišťující globální harmonizaci ATM na základě řešení SESAR vytvořených společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;
e)zavádění nebo využití výsledků projektů v rámci společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativy, společného podniku SESAR, které nezískaly finanční prostředky Unie.
Článek 148
Orgány společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3
Orgány společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)vědecký poradní orgán;
d)skupina zástupců států.
Článek 149
Složení správní rady
Správní rada je složena z:
a)dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)jednoho zástupce každého člena jiného než Unie.
Článek 150
Fungování správní rady
1.Správní radě předsedá Komise jménem Unie.
2.Správní rada má tyto stálé pozorovatele:
a)zástupce Evropské obranné agentury;
b)zástupce civilních uživatelů vzdušného prostoru, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;
c)zástupce poskytovatelů letových navigačních služeb, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;
d)zástupce výrobců zařízení, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;
e)zástupce letišť, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;
f)zástupce orgánů zastupujících zaměstnance pracující v oblasti uspořádání letového provozu, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;
g)zástupce příslušných vědeckých institucí nebo vědecké obce, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni:
h)zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví;
i)zástupce evropské normalizační organizace v oblasti letectví;
j)zástupce odvětví bezpilotních vzdušných prostředků, kterého jmenuje jeho zastupující organizace na evropské úrovni.
3.Počet hlasů členů společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 je úměrný jejich příspěvku do rozpočtu společného podniku. Unie a EUROCONTROL mají každá nejméně 25 % celkového počtu hlasů a zástupci civilních uživatelů vzdušného prostoru podle odst. 2 písm. b) mají nejméně 10 % celkového počtu hlasů.
4.Správní rada přijímá rozhodnutí prostou většinou odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce Unie.
5.Rozhodnutí týkající se revize evropského hlavního plánu ATM vyžadují kladné hlasování Unie a organizace EUROCONTROL. Tato rozhodnutí zohledňují stanoviska stálých pozorovatelů uvedených v odstavci 2.
Článek 151
Dodatečné úkoly správní rady
Kromě úkolů uvedených v článku 16 dohlíží správní rada společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 rovněž na dodání prvků výzkumu a vývoje určených v evropském hlavním plánu ATM.
Článek 152
Dodatečné úkoly výkonného ředitele
Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tyto úkoly:
a)řídí provádění definiční a vývojové fáze projektu SESAR podle pokynů stanovených správní radou;
b)předkládá správní radě každý návrh, který obsahuje změny koncepce vývojové fáze projektu SESAR.
Článek 153
Vědecký výbor
1.Vědeckým poradním orgánem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 uvedeným v čl. 19 odst. 1 písm. a) je vědecký výbor.
2.Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct stálých členů.
3.Předseda vědeckého výboru je volen na období dvou let.
4.Vědecký výbor může na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo z vlastního podnětu poskytovat poradenství zejména s ohledem na činnosti s nízkou úrovní technologické připravenosti (0 až 2).
5.Vědecký výbor spolupracuje s příslušnými poradními orgány zřízenými v rámci programu Horizont Evropa.
Článek 154
Skupina zástupců států
1.Skupina zástupců států se skládá nejvýše ze dvou zástupců z každého členského státu a přidružené země, včetně zástupců vnitrostátních orgánů odpovědných za letectví a výzkum. Zástupci členských států zaujmou koordinovaný postoj zohledňující názory vyjádřené ve:
a)Výboru pro jednotné nebe zřízeném článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 68 ;
b)programovém výboru v rámci programu Horizont Evropa 69 .
2.Skupina zástupců států zasedá nejméně jednou ročně.
Článek 155
Prováděcí akty, kterými se stanoví postoj Unie ke změně evropského hlavního plánu ATM
1.Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení postoje Unie ke změně evropského hlavního plánu ATM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe zřízený nařízením (ES) č. 549/2004. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 70 .
Článek 156
Certifikace nových technologií
1.Žadatelé, příjemci nebo výkonný ředitel mohou Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vyzvat, aby vydala doporučení k jednotlivým projektům nebo demonstračním činnostem s ohledem na záležitosti týkající se souladu s normami v oblasti bezpečnosti letectví, interoperability a životního prostředí, aby bylo zajištěno, že povedou k včasnému rozvoji příslušných norem, testovacích kapacit a regulačních požadavků pro vývoj výrobků a zavádění nových technologií.
2.Certifikační činnosti a poskytované služby podléhají ustanovením týkajícím se poplatků a plateb, která jsou obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 71 .
Článek 157
Dohoda s organizací EUROCONTROL
Úloha a příspěvek organizace EUROCONTROL jakožto zakládajícího člena společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou stanoveny ve správní dohodě mezi oběma stranami (společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 a EUROCONTROL). Dohoda popisuje úkoly, povinnosti a příspěvek organizace EUROCONTROL k činnostem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, co se týká:
a)organizace činností organizace EUROCONTROL v oblasti výzkumu, vývoje a validace podle pracovního programu společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3;
b)poskytování specializované podpory a poradenství společnému podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 na jeho žádost;
c)poskytování podpory a poradenství ohledně společného vývoje budoucích evropských systémů ATM, zejména v souvislosti s budoucí skladbou vzdušného prostoru;
d)podpory při sledování zavádění řešení SESAR v souladu s evropským hlavním plánem ATM;
e)spolupráce s členskými státy organizace EUROCONTROL k zajištění široké podpory cílů politiky Unie a výsledků výzkumných, validačních a demonstračních činností u partnerů sítě z celé Evropy;
f)poskytování podpory pro řízení programu;
g)příspěvku na administrativní náklady společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 a zajištění IT, komunikační a logistické podpory pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3.
Článek 158
Funkce společného podpůrného útvaru
Na společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 se nevztahuje článek 12.
HLAVA IX
SPOLEČNÝ PODNIK PRO INTELIGENTNÍ SÍTĚ A SLUŽBY
Článek 159
Dodatečné cíle společného podniku pro inteligentní sítě a služby
1.Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro inteligentní sítě a služby také tyto obecné cíle:
a)podporovat technologickou suverenitu Evropy, pokud jde o budoucí inteligentní sítě a služby, posílením stávajících silných stránek průmyslu a rozšířením působnosti od připojení 5G na širší strategický hodnotový řetězec zahrnující poskytování cloudových služeb a součásti a zařízení;
b)slaďovat strategické plány širší škály účastníků z příslušných odvětví, mimo jiné i telekomunikačního odvětví, avšak také subjektů působících v oblasti internetu věcí, cloudu a součástí a zařízení;
c)prosazovat evropskou technologickou a vědeckou excelenci na podporu vedoucího postavení Evropy za účelem vývoje a zvládnutí systémů 6G do roku 2030;
d)posílit zavádění digitální infrastruktury a uvádění digitálních řešení na evropské trhy, zejména zajištěním mechanismu strategické koordinace pro Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i synergií v rámci tohoto nástroje a s programy Digitální Evropa a InvestEU jako součást oblasti působnosti a řízení společného podniku pro inteligentní sítě a služby;
e)připravovat evropské dodavatelské odvětví pro inteligentní sítě a služby na dlouhodobější příležitosti vyplývající z rozvoje vertikálních trhů pro infrastrukturu a služby 5G a posléze 6G v Evropě;
f)usnadnit digitální inovace, a do roku 2030 tak uspokojit potřeby evropských trhů a požadavky veřejné politiky, včetně nejnáročnějších požadavků vertikálních odvětví, jakož i společenských požadavků v oblastech zahrnujících bezpečnost, energetickou účinnost a elektromagnetická pole;
g)podporovat sladění budoucích inteligentních sítí a služeb s cíli politiky Unie, včetně Zelené dohody pro Evropu, bezpečnosti sítí a informací, etiky, soukromí, jakož i udržitelného internetu zaměřeného na člověka.
2.Společný podnik pro inteligentní sítě a služby má rovněž tyto specifické cíle:
a)usnadnit vývoj technologií schopných uspokojit požadavky moderní komunikace a současně podporovat evropskou excelenci v oblasti technologií a architektury inteligentních sítí a služeb a jejich vývoj směrem k 6G, včetně pevných evropských postojů k normám, nezbytným patentům a určení klíčových požadavků, jako jsou kmitočtová pásma potřebná pro budoucí pokročilé technologie inteligentních sítí;
b)urychlit vývoj energeticky účinných síťových technologií za účelem dostatečného snížení spotřeby energie a zdrojů v celé digitální infrastruktuře do roku 2030 a snížení spotřeby energie v klíčových vertikálních odvětvích s podporou technologií inteligentních služeb a sítí;
c)urychlit vývoj a rozsáhlé zavádění infrastruktury 5G do roku 2025 a posléze 6G v Evropě, zejména zajištěním koordinace a strategické podpory zavádění 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu podél přeshraničních koridorů s využitím programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií a jiných programů zavádění v rámci tohoto nástroje a rovněž programů Digitální Evropa a InvestEU;
d)podporovat udržitelný a rozmanitý dodavatelský a hodnotový řetězec v souladu se souborem opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G;
e)posílit postavení odvětví Unie v globálním hodnotovém řetězci inteligentních sítí a služeb vytvořením kritického množství veřejných a soukromých subjektů, zejména zvýšením příspěvků subjektů působících v oblasti programového vybavení a internetu věcí, mobilizací vnitrostátních iniciativ a podporou vzniku nových subjektů;
f)podporovat soulad s etickými a bezpečnostními požadavky jejich začleněním do strategických programů výzkumu a inovací a případně poskytovat vstupní informace pro legislativní proces Unie.
Článek 160
Dodatečné úkoly společného podniku pro inteligentní sítě a služby
Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro inteligentní sítě a služby také tyto úkoly:
a)přispívá k pracovním programům jiných programů Unie, jako je Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, programy Digitální Evropa a InvestEU, které provádějí činnosti v oblasti inteligentních sítí a služeb;
b)koordinuje iniciativy Unie týkající se pilotních projektů a zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb, jako jsou celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, ve spolupráci s Komisí a dotčenými příslušnými financujícími subjekty;
c)prosazuje synergie mezi příslušnými zkouškami, pilotními projekty a činnostmi zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb financovanými Unií, například v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, programů Digitální Evropa a InvestEU, a zajišťuje účinné šíření výsledků a využití poznatků a know-how získaných v rámci těchto činností;
d)vypracovává a koordinuje strategické programy zavádění pro celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu se zapojením zúčastněných stran. Tyto programy představují programové dokumenty vztahující se na celou dobu trvání Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, stanoví společnou vizi vývoje ekosystémů založených na 5G a příslušné požadavky na sítě a služby a určují cíle a plány zavádění, jakož i možné modely spolupráce.
Článek 161
Členové
Členy společného podniku pro inteligentní sítě a služby jsou:
a)Unie zastoupená Komisí;
b)Asociace pro infrastrukturu 5G po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro inteligentní sítě a služby prostřednictvím písemného závazku.
Článek 162
Finanční příspěvek Unie
Finanční příspěvek Unie z programu Horizont Evropa pro společný podnik pro inteligentní sítě a služby, včetně prostředků ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 900 000 000 EUR, včetně částky až do výše 13 929 000 EUR na administrativní náklady. Příspěvek Unie může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.
Článek 163
Příspěvky jiných členů než Unie
1.Jiní členové společného podniku pro inteligentní sítě a služby než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 900 000 000 EUR.
2.Jiní členové společného podniku pro inteligentní sítě a služby než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – roční finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku pro inteligentní sítě a služby ve výši nejméně 20 % celkových administrativních nákladů. Vynasnaží se zvýšit počet svých členských nebo přidružených subjektů s cílem navýšit příspěvek na 50 % administrativních nákladů společného podniku pro inteligentní sítě a služby během doby jeho trvání, přičemž se náležitě zohledňují členské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky.
3.Příspěvky uvedené v odstavci 1 a 2 sestávají z příspěvků pro společný podnik pro inteligentní sítě a služby podle čl. 11 odst. 1.
Článek 164
Oblast působnosti dodatečných činností
Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:
a)vedlejší činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;
b)příspěvky k normalizaci;
c)příspěvky k regulačním procesům;
d)činnosti financované úvěry Evropské investiční banky, a nikoli z grantu Unie;
e)příspěvky k činnosti Asociace pro infrastrukturu 5G a jakékoli jiné skupiny či sdružení zúčastněných stran v oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby, jež nejsou financovány z grantu Unie;
f)činnosti za účelem vývoje ekosystému, včetně navazování spolupráce s vertikálními odvětvími;
g)činnosti ke globálnímu šíření výsledků k dosažení obecné shody ohledně podporovaných technologií v rámci přípravy budoucích norem;
h)zkoušky, demonstrační projekty, pilotní projekty, uvedení na trh, včasné zavedení technologií;
i)mezinárodní spolupráci, která není financována z grantu Unie;
j)činnosti související s přípravou výzkumných a inovačních projektů financovaných soukromými nebo veřejnými subjekty jinými než Unie a účast na těchto projektech.
Článek 165
Orgány společného podniku pro inteligentní sítě a služby
Orgány společného podniku pro inteligentní sítě a služby jsou:
a)správní rada;
b)výkonný ředitel;
c)skupina zástupců států;
d)skupina zúčastněných stran.
Článek 166
Složení správní rady
1.Správní rada je složena ze:
a)dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;
b)pěti zástupců Asociace pro infrastrukturu 5G.
2.Aniž jsou dotčena ustanovení článku 40, oznámí zástupci soukromých členů správní radě neprodleně svou účast na odborných činnostech se subjekty, které nejsou usazeny v Unii, nebo se subjekty, které neovládají právnické osoby či subjekty usazené v Unii. V tomto případě mohou zástupci Unie rozhodnout, že dotyčného člena požádají, aby ustanovil jiného zástupce.
Článek 167
Fungování správní rady
Členové Asociace pro infrastrukturu 5G mají společně 50 % hlasovacích práv.
Článek 168
Dodatečné úkoly správní rady
1.Kromě úkolů stanovených v článku 16 plní správní rada společného podniku pro inteligentní sítě a služby také tyto úkoly:
a)přijímá strategické programy zavádění a případně je mění během doby trvání programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií;
b)zajišťuje, aby při všech činnostech společného podniku pro inteligentní sítě a služby byly zohledněny právní předpisy Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a stávající a budoucí koordinované pokyny členských států;
c)podporuje synergické působení a doplňkovost mezi digitální, dopravní a energetickou oblastí Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií určením oblastí zásahu a přispěním k pracovním programům, jakož i synergické působení a doplňkovost s ostatními příslušnými programy Unie.
2.Zástupci členů společného podniku pro inteligentní služby a sítě vezmou před hlasováním ve správní radě v úvahu případné stanovisko skupiny zástupců států.
Článek 169
Skupina zástupců států
Skupina zástupců států je složena z jednoho hlavního zástupce každého členského státu a každé přidružené země a případně jednoho náhradníka pro každý stát tak, aby byly společně pokryty celkové strategické záležitosti a rovněž všechny příslušné činnosti společného podniku pro inteligentní služby a sítě, zejména:
a)záležitosti týkající se výzkumu a inovací, které souvisejí s programem Horizont Evropa, a
b)činnosti zavádění související s jinými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, a rovněž činnosti v rámci programů Digitální Evropa a InvestEU, které spadají do oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby.
Článek 170
Bezpečnost
1.Považuje-li se to za vhodné, může správní rada nařídit, aby akce financovaná společným podnikem pro inteligentní sítě a služby zajistila, aby byly prvky sítě zavedené pro rozsáhlé experimentování nebo pilotní projekty podrobeny posouzení bezpečnosti. Toto posouzení zohledňuje právní předpisy a politiky Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a rovněž stávající a budoucí koordinované pokyny členských států.
2.Na žádost Komise se způsobilost pro účast na konkrétních akcích omezí v souladu s ustanoveními nařízení o programu Horizont Evropa.
3.S ohledem na svůj úkol uvedený v čl. 160 písm. a) správní rada doporučí, aby jiné financující subjekty uplatňovaly na své akce obdobně odstavce 1 a 2, pokud se to jeví jako vhodné.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 171
Sledování a hodnocení
1.Činnosti společných podniků jsou nepřetržitě sledovány a pravidelně hodnoceny v souladu s jejich finančními pravidly, aby se zajistil maximální dopad, vědecká excelence a co nejefektivnější využití zdrojů. Výsledky sledování a pravidelných přezkumů jsou použity při sledování evropských partnerství a hodnocení společných podniků v rámci hodnocení programu Horizont Evropa.
2.Společné podniky by měly zajistit nepřetržité sledování svých řídicích činností a pravidelné přezkumy výstupů, výsledků a dopadů realizovaných projektů v souladu s [článkem 45] a [přílohou III] nařízení o programu Horizont Evropa. Sledování zahrnuje:
a)časově vymezené ukazatele za účelem každoročního podávání zpráv o pokroku jejich činností při plnění cílů a rovněž způsobech dosahování dopadů stanovených v [příloze V] nařízení o programu Horizont Evropa;
b)informace o úrovni začleňování společenských a humanitních věd, o poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, o pokroku při rozšiřování účasti zemí, o geografickém složení konsorcií v projektech spolupráce, o využívání dvoufázového postupu podávání a hodnocení návrhů, o opatřeních, která mají usnadnit spolupráci v evropském výzkumu a inovacích, o využívání přezkumu hodnocení a o počtu a druhu stížností, o úrovni začleňování problematiky klimatu a souvisejících výdajích, o účasti malých a středních podniků, o účasti soukromého sektoru, o účasti žen a mužů na financovaných akcích, o hodnotících skupinách, orgánech a poradních skupinách, o míře spolufinancování, o doplňkovém a kumulativním financování z jiných fondů Unie, o lhůtě pro udělení grantu, o míře mezinárodní spolupráce, o zapojení občanů a občanské společnosti;
c)výši výdajů v rozčlenění na úrovni projektů, aby bylo možné provést konkrétní analýzu, mimo jiné i pro jednotlivé oblasti zásahu;
d)míru nadměrné účasti, zejména počet podaných návrhů a u každé výzvy k podávání návrhů průměrné bodové hodnocení, podíl návrhů překračujících prahové hodnoty kvality a nedosahujících těchto prahových hodnot.
3.Hodnocení činností společných podniků se provádějí včas, aby je bylo možno využít při celkovém průběžném a závěrečném hodnocení programu Horizont Evropa a souvisejícím procesu rozhodování o programu Horizont Evropa, následných programech a jiných iniciativách, které jsou důležité pro výzkum a inovace, jak je uvedeno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa.
4.Komise provede průběžné a závěrečné hodnocení každého společného podniku, které se použije při hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa. Hodnocení posuzují, jak každý společný podnik plní své poslání a cíle, vztahují se na veškeré činnosti společného podniku a posuzují přidanou evropskou hodnotu dotyčného společného podniku, jeho účinnost, účelnost, včetně jeho otevřenosti a transparentnosti, důležitost prováděných činností a jejich soudržnost a doplňkovost s příslušnými regionálními a vnitrostátními politikami a politikami Unie, včetně synergií s ostatními částmi programu Horizont Evropa, jako jsou mise, klastry nebo tematické či zvláštní programy. Při hodnoceních se zohlední názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni, a případně se zahrne také posouzení dlouhodobých vědeckých, společenských, hospodářských a technologických dopadů iniciativ uvedených v čl. 174 odst. 3 až 9. Hodnocení zahrnují případně rovněž posouzení nejúčinnějšího způsobu politického zásahu u budoucích opatření, jakož i důležitost a soudržnost případného obnovení každého společného podniku vzhledem k celkovým politickým prioritám a struktuře podpory výzkumu a inovací, včetně jeho postavení vůči jiným iniciativám podporovaným z rámcového programu, zejména evropským partnerstvím nebo misím. Hodnocení rovněž náležitě zohlední plán postupného ukončování přijatý správní radou podle čl. 16 odst. 2 písm. y).
5.Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 11 odst. 7 nebo provést jiné vhodné opatření.
6.Komise může s pomocí externích nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního postupu provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, sledovat pokrok, kterého společný podnik dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy. Při provádění uvedených dalších hodnocení vezme Komise plně v úvahu administrativní dopad na dotyčný společný podnik.
7.Společné podniky provádějí pravidelné přezkumy svých činností, které slouží jako základ pro průběžné a závěrečné hodnocení v rámci hodnocení programu Horizont Evropa uvedených v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa.
8.K pravidelným přezkumům a hodnocením se přihlédne při likvidaci společného podniku, jeho postupném ukončování nebo případném obnovení podle článku 43 v souladu s [přílohou III] nařízení o programu Horizont Evropa. Do šesti měsíců od likvidace společného podniku, nejpozději však do čtyř let od zahájení postupu likvidace podle článku 43, provede Komise závěrečné hodnocení dotyčného společného podniku v souladu se závěrečným hodnocením programu Horizont Evropa.
9.Komise v rámci hodnocení programu Horizont Evropa podle [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa předloží výsledky hodnocení společných podniků, které obsahují závěry hodnocení a zjištění Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 172
Podpora ze strany hostitelského státu
Společný podnik a stát, v němž se nachází sídlo tohoto podniku, mohou uzavřít správní dohodu týkající se výsad a imunit a další podpory, kterou má daný členský stát dotyčnému společnému podniku poskytnout.
Článek 173
Počáteční kroky
1.Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví a společného podniku pro inteligentní sítě a služby do doby, dokud tyto podniky nemají provozní kapacitu k plnění svého vlastního rozpočtu. Ve spolupráci s ostatními členy a se zapojením příslušných orgánů těchto společných podniků provádí Komise všechny nezbytné činnosti.
2.Pro účely odstavce 1:
a)do doby, než výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s čl. 17 odst. 1 převezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli;
b)odchylně od čl. 16 odst. 2 písm. h) vykonává dočasný výkonný ředitel příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování s ohledem na pracovní místa, která je nutno obsadit předtím, než se svých povinností ujme výkonný ředitel v souladu s čl. 17 odst. 1;
c)může Komise dočasně přidělit omezený počet svých úředníků.
3.Dočasný výkonný ředitel nebo ředitelé mohou schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu společných podniků podle odstavce 1 poté, co je schválila správní rada, a mohou uzavírat smlouvy a dohody a přijímat rozhodnutí, včetně smluv se zaměstnanci, po přijetí plánu pracovních míst těchto společných podniků.
4.Dočasný výkonný ředitel se souhlasem nastupujícího výkonného ředitele a s výhradou schválení správní radou určí den, kdy se bude mít za to, že dotyčný společný podnik má potřebnou kapacitu k plnění svého rozpočtu. Od tohoto dne se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb za činnosti tohoto společného podniku.
Článek 174
Zrušení a přechodná ustanovení
1.Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 72 , nařízení (EU) č. 558/2014 73 , nařízení (EU) č. 559/2014 74 , nařízení Rady (EU) č. 557/2014 75 , nařízení (ES) č. 219/2007 76 , nařízení Rady (EU) č. 561/2014 77 a nařízení Rady (EU) č. 642/2014 78 se zrušují.
2.Akce, které byly zahájeny nebo které probíhají na základě nařízení uvedených v odstavci 1, a finanční závazky týkající se těchto akcí se až do doby dokončení řídí i nadále těmito ustanoveními.
3.Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích zřízeného nařízením Rady (EU) č. 560/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
4.Společný podnik pro čisté letectví je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku Clean Sky 2 zřízeného nařízením Rady (EU) č. 558/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
5.Společný podnik pro čistý vodík je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro palivové články a vodík 2 zřízeného nařízením Rady (EU) č. 559/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
6.Společný podnik pro evropské železnice je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro Shift2Rail zřízeného nařízením Rady (EU) č. 642/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
7.Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 zřízeného nařízením Rady (EU) č. 557/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
8.Společný podnik pro klíčové digitální technologie je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku ECSEL zřízeného nařízením Rady (EU) č. 561/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
9.Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku SESAR zřízeného nařízením Rady (ES) č. 219/2007, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
10.Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců přijatých podle nařízení uvedených v odstavci 1.
11.Výkonní ředitelé jmenovaní podle nařízení uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou po zbývající dobu svého funkčního období pověřeni funkcí výkonného ředitele, jak je stanoveno v tomto nařízení, a to s účinností od [datum v článku 175]. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají beze změny.
12.Na svém prvním zasedání schválí správní rada každého společného podniku seznam rozhodnutí přijatých správní radou předchozích společných podniků uvedených v odstavcích 3 až 9, která se na dotyčný společný podnik zřízený tímto nařízením vztahují i nadále.
13.Průběžná hodnocení podle čl. 171 odst. 2 obsahují závěrečné hodnocení předchozích společných podniků uvedených v odstavcích 3 až 9 tohoto článku.
14.Nevyužité prostředky podle nařízení uvedených v odstavci 1 se převádějí na příslušný společný podnik zřízený tímto nařízením. Nevyužité operační prostředky takto převedené se použijí nejprve k poskytnutí finanční podpory pro nepřímé akce zahájené v rámci programu Horizont 2020. Zbývající operační prostředky mohou být použity na nepřímé akce zahájené podle tohoto nařízení. Jsou-li tyto operační prostředky použity na nepřímé akce zahájené podle tohoto nařízení, započítávají se do finančního příspěvku, který má Unie poskytnout příslušnému společnému podniku podle tohoto nařízení.
Článek 175
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1 Název návrhu/podnětu
1.2 Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3 Povaha návrhu/podnětu
1.4 Cíle
1.5 Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6 Doba trvání a finanční dopad
1.7 Předpokládaný způsob řízení
2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1 Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2 Systém řízení a kontroly
2.3 Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1 Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2 Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1 Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2 Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3 Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4 Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5 Příspěvky třetích stran
3.3 Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – Evropské oběhové biohospodářství
6.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
6.1.Název návrhu/podnětu
Evropské oběhové biohospodářství
6.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Horizont Evropa, oběhové systémy založené na biotechnologiích, klastr 6
6.3.Návrh/podnět se týká:
⌧ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 79
◻ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
6.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
6.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Cíl této iniciativy má významně přispět ke klimatickým cílům EU stanoveným do roku 2030, připravit půdu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zvýšit udržitelnost a oběhovost systémů výroby a spotřeby v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
Toho se docílí:
a) posílením vědeckých kapacit EU pro řešení nově se objevujících hrozeb a budoucích výzev v posíleném Evropském výzkumném prostoru;
b) zajištěním vedoucího postavení hodnotových řetězců EU na základě udržitelnosti a strategické autonomie EU v klíčových technologiích a odvětvích a
c) lepším využíváním inovativních řešení zabývajících se klimatickými, environmentálními, zdravotnickými a dalšími globálními společenskými výzvami v souladu se strategickými prioritami Unie, včetně dosažení klimatické neutrality v Unii v roce 2050.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení nejúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
6.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Zásah na úrovni EU v této oblasti podpořila velká většina respondentů on-line veřejné konzultace k navrhované iniciativě týkající se oběhového evropského hospodářství založeného na biotechnologiích (dále jen „iniciativa CBE“).
Většina překážek a dlouhodobých výzev pro další rozvoj odvětví založeného na biotechnologiích není mimoto náležitě řešena na vnitrostátní úrovni, nýbrž je rozhodně závislá na regulaci na úrovni EU. Příklady sahají od udržitelných dodávek biomasy po tržní poptávku prostřednictvím cílů, normalizace produktů a programů zadávání zelených veřejných zakázek.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post):
Jednoznačná přidaná hodnota EU iniciativy CBE spočívá v její klíčové podpůrné úloze při provádění aktualizované strategie Evropské komise pro bioekonomiku a akčního plánu. Soudržný přístup na úrovni EU je nezbytný rovněž k zajištění náležité rovnováhy mezi cíli týkajícími se růstu (konkurenceschopnost evropského průmyslu) a udržitelnosti (sociální a environmentální).
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
6.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Jedním z jedinečných rysů iniciativy týkající se společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik BBI“) byla podpora užší spolupráce mezi vědeckou obcí a průmyslem, vzestupná úroveň technologické připravenosti, a tudíž možnost rychlejšího přechodu k inovacím zmíněným ve strategickém programu výzkumu a inovací z roku 2017. Mobilizaci vědecké obce dokládá 28,4% míra účasti univerzit a výzkumných středisek v projektech společného podniku BBI. Potvrzuje ji rovněž každoroční průzkum určený koordinátorům projektů společného podniku BBI: podle zpráv o projektech jich 80 % přispívá k tvorbě znalostí, 79 % přispívá k větší spolupráci akademické obce a průmyslu a více než polovina přispívá k budování sítí vědecké obce a k převodu technologií. Co se týká mobilizace malých a středních podniků, společný podnik BBI byl v tomto ohledu velmi úspěšný – 41 % příjemců projektů společného podniku BBI tvoří malé a střední podniky a malým a středním podnikům je vyhrazeno 35 % finančních prostředků. To představuje podstatně vyšší úroveň v porovnání s 20% cílem programu Horizont 2020.
Očekávaný environmentální dopad jiných projektů než stěžejních je vysoký, neboť dvě třetiny z nich udávají výrobu výrobků založených na biotechnologiích s nižšími emisemi skleníkových plynů. Více než polovina z nich podle očekávání přispěje ke snižování množství odpadů, jejich opakovanému použití, zhodnocení nebo recyklaci a ke snížení spotřeby energie. Čtyřicet procent projektů rovněž uvádí, že očekává lepší využití půdy, a sedm projektů udává pozitivní dopad na biologickou rozmanitost, například v důsledku vyvinutí postupu udržitelného pěstování zemědělsko-lesnické biomasy.
Jaké jsou hlavní oblasti pro zlepšení a nevyřešené problémy?
Během provádění společného podniku BBI se však objevila řada problémů a bylo získáno mnoho poznatků, jež je nutno zohlednit při zavádění nové iniciativy v této oblasti.
Oblasti ke zlepšení / problémy, které je třeba odstranit:
• Jsou zapotřebí lepší synergie s vnitrostátním a regionálním vývojem k zajištění vzájemného propojení mezi prvovýrobci, regionálními orgány a biorafinériemi, jakož i soukromými subjekty, jako jsou vlastníci značek, a je nutné zohlednit potřebu větší oběhovosti a digitalizace, meziodvětvové spolupráce a větší účast subjektů z EU-13, jakož i integraci území vyžadujících revitalizaci.
• Vnitrostátní a regionální orgány by si měly být vědomy hospodářského a environmentálního potenciálu řešení založených na biotechnologiích a měly by být podpořeny při zavádění řešení založených na biotechnologiích a je třeba zavést lepší výměnu osvědčených postupů.
• Při plánování iniciativy je nutné zohlednit veřejný zájem, což má obzvláštní význam pro dlouhodobý dopad, a zamezit riziku uvíznutí průmyslu a současně uvážit vzájemně výhodné scénáře mezinárodní spolupráce.
• V této fázi stávající iniciativy týkající se společného podniku BBI se s ohledem na většinu specifických klíčových ukazatelů výkonnosti tohoto podniku u jeho projektů očekává, že značně překročí klíčové výkonnostní cíle stanovené pro rok 2020. To na straně jedné prokazuje, že společný podnik BBI přispívá k systematickému vývoji odvětví a odstranění mezery mezi inovacemi a trhem. Na straně druhé to poukazuje rovněž na možnost, že klíčové ukazatele výkonnosti nebyly předem správně posouzeny nebo nebyly dostatečně ambiciózní.
• Je třeba zlepšit nedostatečné zaměření se na udržení a posílení biologické rozmanitosti v rámci sledovaného hodnotového řetězce biomasy.
• Soukromý partner společného podniku BBI – BIC – nedodržel svůj závazek týkající se finančního příspěvku na provozní náklady; to mělo za následek potřebu změny zakládajícího nařízení (a tudíž také vytvoření dodatečné administrativní zátěže). Pozměněné vzorové finanční nařízení zajišťuje, že soukromý partner bude muset dostát svému oficiálnímu finančnímu závazku.
• Ukázalo se, že způsob vykazování věcných příspěvků soukromého partnera na provozní a dodatečné náklady je složitý a nákladný. Na základě poznatků vyvozených ze stávajících zkušeností lze toto riziko zmírnit dodržováním návrhu právních pokynů k finančním závazkům a lepším měřením dopadu.
• Nařízení o společném podniku BBI v rámci programu Horizont 2020 stanovilo, že Unie a BIC mají hradit administrativní náklady společného podniku rovným dílem. Od příjemců, kteří nebyli členy společného podniku, se však vyžadoval příspěvek ke grantu (4 %) na uhrazení soukromého podílu těchto nákladů. Přijetím revidovaného vzorového finančního nařízení a příslušných finančních pravidel společného podniku BBI však byla tato praxe zrušena.
Nedávno kritizovala nevládní organizace Corporate Europe Observatory stávající iniciativu týkající se společného podniku BBI kvůli skutečnosti, že se zaobírá soukromými zájmy. Veřejnost může oprávněně požadovat, aby veřejné investice do partnerství se soukromým odvětvím přinášely prospěch celé společnosti. Zpráva CEO opakovala také některé poznatky získané při provádění společného podniku BBI. Z tohoto důvodu musí být jakákoli budoucí iniciativa v této oblasti založena na náležitém posouzení jednotlivých možností politiky z hlediska řízení, zejména včetně možnosti stanovit přiměřené záruky, aby bylo zajištěno, že při všech činnostech jsou náležitě zohledněny veřejné zájmy. To je zcela v souladu s doporučeními z průběžného hodnocení společného podniku BBI, na něž se odkazuje výše.
6.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
Iniciativa CBE toto zajistí následovně:
• Na úrovni EU: Program Horizont Evropa (zejména pilíř II, klastr 6), nástroj InvestEU, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), program LIFE, společná zemědělská politika (SZP) EU, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, Evropský fond pro oběhovou bioekonomiku, iniciativa BIOEAST a strategie EU pro bílkoviny. Přístupy založené na kombinování, které jsou prosazovány v rámci Programu InvestEU, by mohly kombinovat například úvěry na infrastrukturu s granty iniciativy CBE na výzkum k rozvoji zejména biorafinérií ve velkém měřítku, kde by potřebu infrastruktury bylo možno financovat jinými zdroji, než jsou podpůrné programy, jako je iniciativa CBE. Společné mezioborové projekty ( ) s jinými partnerstvími, například CCNI (oběhová a klimaticky neutrální odvětví; potenciální nástupce SPIRE), by mohly navázat na dřívější úspěšnou spolupráci mezi společným podnikem BBI a SPIRE, jimž se podařilo přeměnit redundance na synergie.
• Na vnitrostátní a regionální úrovni bude iniciativa CBE spolupůsobit s členskými státy a regiony zvažujícími strategie a plány, jako jsou strategie týkající se bioekonomiky a programy na podporu synergií a navazování partnerství pro regionální rozvoj – například synergie s nástroji a programy pro financování zavádění infrastruktury a biorafinérií. Sem budou patřit opatření přijatá v návaznosti na doporučení z průběžného hodnocení společného podniku BBI ke zvýšení účasti členských států EU-13, což se očekává částečně z důvodu výše zmíněných synergií s iniciativou BIOEAST.
• Mnoho zúčastněných stran navrhlo, že by na mezinárodní úrovni mohla být iniciativa CBE i nadále otevřená mezinárodním aktérům působícím v oblasti technologií a výzkumu a poskytovatelům, aby měla prospěch ze spolupráce s nimi a aby zajistila vedoucí úlohu Evropy při mezinárodním vývoji ekonomiky založené na biotechnologiích. Iniciativa CBE by mohla vycházet ze stávajících doporučení z průběžného hodnocení iniciativy týkající se společného podniku BBI s cílem určit vzájemně prospěšné strategie pro větší zapojení třetích zemí, přičemž je současně zajištěna ochrana zájmů průmyslu EU.
Je třeba rovněž zmínit, že důležitým faktorem proveditelnosti nových hodnotových řetězců a inovací založených na biotechnologiích je příznivý politický rámec, zejména v případě, neposkytují-li trhy dostatečné pobídky pro jejich využití. Iniciativa CBE by mohla přispět k regulačním aspektům a k harmonizaci norem, vypracování metodik pro posuzování životního cyklu, jež by mohly tyto normy nebo produkty podpořit, a vyvinout postupy hodnocení projektů. Může také podpořit rozšíření trhu pro výrobky a řešení založená na biotechnologiích prosazováním zelených veřejných zakázek. To by mohlo přispět ke zvýšení informovanosti, určit regulační nedostatky a poskytnout úspěšné příklady k řešení regulačních aspektů.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
6.5.Doba trvání a finanční dopad
⌧ Časově omezená doba trvání
–◻ s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2031
–◻ finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2031 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
6.6.Předpokládaný způsob řízení 80
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
7.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
7.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství mimoto podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
7.2.Systémy řízení a kontroly
7.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro evropské oběhové biohospodářství bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro evropské oběhové biohospodářství a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro evropské oběhové biohospodářství, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i vůči rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
7.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
7.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
7.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik pro oběhové hospodářství založené na biotechnologiích uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Stávající společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích v rámci programu Horizont 2020 již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
8.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
8.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 81 |
zemí ESVO |
kandidátských zemí 82 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 61 – Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
Klastr „Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“ 01 02 02 60 |
71,130 |
178,490 |
147,800 |
148,340 |
148,930 |
148,910 |
156,400 |
0,000 |
1000,00 |
|
Celkové výdaje |
71,130 |
178,490 |
147,800 |
148,340 |
148,930 |
148,910 |
156,400 |
0,000 |
1000,00 |
Odhadovaný dopad na výdaje
8.2.Odhadovaný dopad na výdaje
8.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 85 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
0,180 |
0,270 |
0,440 |
0,740 |
1,610 |
1,610 |
8,000 |
|
12,850 |
|
Platby |
(2) |
0,180 |
0,270 |
0,440 |
0,740 |
1,610 |
1,610 |
1,600 |
6,400 |
12,850 |
|
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
0,150 |
0,220 |
0,360 |
0,600 |
1,320 |
1,300 |
6,700 |
|
10,650 |
|
Platby |
(2a) |
0,150 |
0,220 |
0,360 |
0,600 |
1,320 |
1,300 |
1,300 |
5,400 |
10,650 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
70,800 |
178,000 |
147,000 |
147,000 |
146,000 |
146,000 |
141,700 |
0,000 |
976,500 |
|
Platby |
(3b) |
1,000 |
43,480 |
129,040 |
149,680 |
151,100 |
147,400 |
147,100 |
207,700 |
976,500 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
71,130 |
178,490 |
147,800 |
148,340 |
148,930 |
148,910 |
156,400 |
0,000 |
1000,00 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
1,330 |
43,970 |
129,840 |
151,020 |
154,030 |
150,310 |
150,000 |
219,500 |
1000,00 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ RTD |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 86 (3 úředníci + 2 SZ) |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
– |
3,662 |
|
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
– |
0,949 |
|
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
71,749 |
179,123 |
148,446 |
148,998 |
149,601 |
149,595 |
157,099 |
– |
1 004,611 |
|
|
Platby |
1,949 |
44,603 |
130,486 |
151,678 |
154,691 |
150,995 |
150,699 |
219,500 |
1 004,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
71,749 |
179,123 |
148,446 |
148,998 |
149,601 |
149,595 |
157,099 |
– |
1 004,611 |
|
|
Platby |
1,949 |
44,603 |
130,486 |
151,678 |
154,701 |
150,995 |
150,699 |
219,500 |
1 004,611 |
||
8.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úředníci (třídy AST) |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
Smluvní zaměstnanci |
14 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
|
Dočasní zaměstnanci |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
CELKEM 87 |
27 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úředníci (třídy AST) |
0,0 |
0,0 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,3 |
0,6 |
|
Smluvní zaměstnanci |
0,1 |
0,2 |
0,2 |
0,3 |
0,4 |
0,4 |
0,4 |
1,7 |
3,9 |
|
Dočasní zaměstnanci |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,1 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
2,2 |
3,9 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
|
CELKEM |
0,11 |
0,18 |
0,29 |
0,48 |
1,05 |
1,05 |
1,05 |
4,20 |
8,41 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD15 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD13 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD12 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD11 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD10 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD9 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
0 |
|
AD8 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
0 |
|
AD7 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
0 |
|
AD6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem AD |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
0 |
|
AST11 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST10 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST9 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST8 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST5 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AST4 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AST3 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AST2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem AST |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
0 |
|
AST/SC 6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 4 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem AST/SC |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
8 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
|
Funkční skupina III |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
Funkční skupina II |
|
|
|
|
|
|
||||||
|
Funkční skupina I |
|
|
|
|
|
|
||||||
|
Celkem |
14 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
8.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 88 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 89 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 90 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
|
|
Externí zaměstnanci |
8.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)( 91 ) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
0,33 |
0,49 |
0,80 |
1,34 |
2,93 |
2,91 |
14,70 |
0,00 |
23,5 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
|||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 92 |
0( 93 ) |
0 |
0 |
0 |
0 |
15,000 |
50,000 |
185,000 |
250,000( 94 ) |
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
|||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
0,3 |
0,5 |
0,8 |
1,3 |
2,9 |
17,9 |
164,7 |
185,0 |
273,5 |
|
Jelikož konsorcium BIC jednotný základní právní akt nevidělo, nelze to považovat za oficiální a konečný závazek. Konečný závazek bude možno přijmout až poté, co BIC a EK uzavřou dohodu a budou mít jednoznačný názor na všechny aspekty jednotného právního aktu v konečném znění a jeho provádění. To zahrnuje zejména cíle a priority iniciativy CBE, způsob výpočtu a sledování věcných příspěvků na provozní činnost (IKOP), věcných příspěvků na dodatečné činnosti (IKAA) a pákového efektu, všechny konečné právní aspekty, míry financování, rozdělení veřejných finančních prostředků mezi různé úrovně technologické připravenosti, financování administrativních nákladů atd. |
8.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–◻ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 95 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – ČISTÉ LETECTVÍ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o evropském partnerství pro čisté letectví
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Činnost: Horizont Evropa
Klastr 5: klima, energetika a mobilita
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 96
X prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Hlavním cílem iniciativy je přispět ke snížení ekologické stopy urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií pro co nejrychlejší zavedení, a tudíž významně přispět k dosažení obecných cílů Zelené dohody pro Evropu, tj. snížení emisí o 50 až 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Druhým obecným cílem je zajištění toho, aby výzkumné a inovační činnosti související s letectvím přispěly k celosvětové konkurenceschopnosti leteckého průmyslu EU urychlením a optimalizací výzkumného a inovačního procesu. Bez silného evropského dodavatelského řetězce nemá Evropa žádnou páku k provádění ambiciózní environmentální politiky.
Třetím cílem je zajištění toho, aby bylo čisté letectví i nadále bezpečné, chráněné a účinné při letecké přepravě osob a zboží. Tento cíl je v souladu s řadou cílů udržitelného rozvoje, zejména cílem č. 9 (průmysl, inovace a infrastruktura).
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení neúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Hlavním důvodem veřejného zásahu EU v oblasti leteckého výzkumu a inovací je harmonizace, optimalizace a koordinace zdrojů ze všech evropských zemí na úrovni ekosystému za účelem dosažení klimatické neutrality v letectví – ambiciózního cíle, jehož nemůže dosáhnout jedna letecká společnost či země sama. Jak bylo zdůrazněno výše, pro dosažení klimatické neutrality je zapotřebí holistický přístup k výzkumu a inovacím.
Veškeré potřeby výzkumu by měly být soudržné také s tržními opatřeními, pobídkami a rovněž důkladným a moderním rámcem pro regulaci a normalizaci, který lze navrhnout pouze v rámci EU a prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Tento rámec by měl být soudržný a měl by být v souladu s environmentálními a klimatickými politikami a programy v oblasti obchodu, obrany, vesmíru, uspořádání letového provozu, certifikace a normalizace, které spadají do působnosti EU.
Evropský výzkum s otevřenými konkurenčními výzvami umožňuje navíc účastníkům odpoutat se od svých přirozených dodavatelů a rozvíjet nová partnerství s různými typy organizací (akademická obec, výzkumná střediska, průmysl atd.), a to i ze zemí EU bez tradičního leteckého průmyslu, které však mohou přinést nové přístupy.
K důvodům zásahu EU patří sdílení rizik vzhledem k vysokým nákladům na vývoj a demonstrace inovativních technologických řešení, jež nemohou provádět jednotlivé společnosti samotné.
Vzhledem ke zvláštním charakteristikám leteckého odvětví závisí náklady a rizika spojená s novým vývojem na účinné spolupráci v evropském měřítku. Spolupráce mezi různými zúčastněnými stranami je důležitá jak ve fázi vývoje, tak i během zdokonalování inovativních technologií.
S jednoznačnou klimatickou politikou a jasnými cíli stanovenými pro rok 2030 a pro rok 2050 je nezbytně nutná zaměřenost evropských investic i adicionalita. Opatření EU doplní vnitrostátní programy s cílem zajistit jednoznačnější politický přístup, zejména vzhledem k tomu, že k uskutečnění akčního plánu a cílů v oblasti klimatu jsou naléhavě nutné inovace.
Evropská komise má ideální předpoklady k tomu, aby usilovala o spolupráci mezi vnitrostátními programy leteckého výzkumu a inovací a iniciativou pro čisté letectví, která zamezí zdvojování úsilí a spojí zdroje k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.
Současně se ujme iniciativy s ohledem na mnoho politických opatření týkajících se letectví a může zajistit soulad politických opatření, právních předpisů a výzkumného a inovačního úsilí.
Evropská komise je rovněž pozorovatelem ad hoc v mnoha orgánech organizace ICAO (valná hromada a jiné technické orgány) zaměřujících se na bezpečnost letectví, zabezpečení, životní prostředí, uspořádání letového provozu a leteckou dopravu.
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
V rámci dřívějších veřejných a soukromých výzkumných a inovačních programů buď v EU (počínaje 4. programem pro výzkum a vývoj), nebo v případě vnitrostátních či regionálních programů byla zkoumána četná slibná klimaticky neutrální řešení. Řada těchto technologií, které ve výzkumných programech Clean Sky v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj a Clean Sky 2 v rámci programu Horizont 2020 dosáhly vysoké úrovně vyspělosti, byla posouzena v rámci nástroje pro hodnocení technologií Clean Sky v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj a bylo zjištěno, že pokud by byly využity v nových letadlech, mohly by se emise snížit až o 30 % v porovnání s referenčním letadlem v roce 2000.
Průběžné hodnocení společných podniků působících v rámci programu Horizont 2020 dospělo k závěru, že partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) na základě společného podniku prokázala zvýšení účinnosti v porovnání se sedmým rámcovým programem pro výzkum a vývoj navzdory určitým zjištěným nedostatkům, které je třeba napravit.
Ačkoli na vyvození závěrů pro společný podnik Clean Sky 2 (který potrvá do roku 2024) je ještě brzy, z předběžných posouzení vyplývá, že směřuje k dosažení svých cílů spočívajících v demonstraci a validaci technologií snižujících emise CO2 a oxidů dusíku o 20 až 30 % v porovnání s nejmodernějším letadlem uvedeným do provozu od roku 2014. Rostoucí počet publikací a patentových přihlášek dokládá náležitý pokrok hlavních demonstračních projektů. Bohužel zavedení těchto technologií do letadel na trhu je velmi nejisté, neboť o tom rozhodují velkou měrou tržní síly.
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
Náležité synergie by měly být zajištěny mezi dvěma navrhovanými partnerstvími v oblasti letectví, pro integrované uspořádání letového provozu a čisté letectví. To by mělo zajistit kompatibilitu řešení vyvinutých v rámci partnerství pro čisté letectví a pokročilých koncepcí ATM vyvinutých v rámci iniciativy týkající se integrovaného uspořádání letového provozu.
Ohromný dopad by mohly mít iniciativa týkající se vodíku a iniciativa v oblasti baterií (potenciální poskytnutí alternativního zdroje energie pro letectví) jako předpoklady letectví s nulovými emisemi, pokud budou jejich výstupy reagovat na potřeby leteckého odvětví.
Vytvoření synergií přinese prospěch všem těmto iniciativám. Je třeba zmínit, že ve větší míře elektrizovaná letadla budou vyžadovat pokrok v oblasti vysokonapěťových elektroenergetických systémů, jež ve vysokých nadmořských výškách představují dodatečná bezpečnostní rizika, která je nutno řešit, a technologická řešení je třeba validovat. Z tohoto důvodu je nutno vzít požadavky týkající se letadel v úvahu v počátečních fázích navrhovaných řešení.
Velmi důležitým aspektem zdokonalování nových technologií je certifikace, a z tohoto důvodu má zásadní význam včasné zapojení agentury EASA. Silné zapojení Evropské komise a členských států by mělo zajistit soulad a synergie mezi prioritami a programy financování na úrovni EU, na vnitrostátní a na regionální úrovni.
Větší zapojení členských států do zavádění a využití nejslibnějších klimaticky neutrálních technologií na úrovni EU bude podporovat synergie s vnitrostátními výzkumnými a inovačními programy a úspory z rozsahu, jakož i větší sladění vnitrostátních vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly budoucím potřebám s ohledem na příslušné dovednosti a pracovní místa.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X Časově omezená doba trvání
–X s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2031
–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2031 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 97
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
/
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze, jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro čisté letectví je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro čisté letectví bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro čisté letectví bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro čisté letectví a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro čisté letectví byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro čisté letectví dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro čisté letectví, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro čisté letectví se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro čisté letectví, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro čisté letectví bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro čisté letectví v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro čisté letectví podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik pro čisté letectví uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Stávající společný podnik Clean Sky 2 v rámci programu Horizont 2020 již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 98 |
zemí ESVO 99 |
kandidátských zemí 100 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01.020252 – Společný podnik pro čisté letectví |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
Klastr „Klima, energetika a mobilita“ – 01 02 02 50 |
229,925 |
150,583 |
231,570 |
190,688 |
388,057 |
133,814 |
375,363 |
|
1 700,000 |
|
Celkové výdaje |
229,925 |
150,583 |
231,570 |
190,688 |
388,057 |
133,814 |
375,363 |
|
1 700,000 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 103 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1: |
Závazky |
(1) |
0,139 |
0,497 |
0,765 |
1,489 |
2,540 |
3,021 |
16,035 |
– |
24,486 |
|
Platby |
(2) |
0,139 |
0,497 |
0,765 |
1,489 |
2,540 |
3,021 |
3,081 |
12,954 |
24,486 |
|
|
Hlava 2: |
Závazky |
(1a) |
0,243 |
0,943 |
1,262 |
1,776 |
1,534 |
1,650 |
7,329 |
– |
14,737 |
|
Platby |
(2a) |
0,243 |
0,943 |
1,262 |
1,776 |
1,534 |
1,650 |
1,660 |
5,669 |
14,737 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
229,543 |
149,143 |
229,543 |
187,423 |
383,983 |
129,143 |
351,999 |
0 |
1 660,777 |
|
Platby |
(3b) |
14,041 |
123,686 |
137,678 |
262,701 |
220,938 |
344,980 |
194,261 |
362,492 |
1 660,777 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
229,925 |
150,583 |
231,570 |
190,688 |
388,057 |
133,814 |
375,363 |
0 |
1 700,000 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
14,423 |
125,126 |
139,705 |
265,966 |
225,012 |
349,651 |
199,002 |
381,115 |
1 700,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ RTD |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 104 |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
– |
3,662 |
|
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
– |
0,949 |
|
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
230,544 |
151,216 |
232,216 |
191,346 |
388,728 |
134,499 |
376,062 |
0,000 |
1 704,611 |
|
|
Platby |
15,042 |
125,759 |
140,351 |
266,624 |
225,683 |
350,336 |
199,701 |
381,115 |
1 704,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
230,544 |
151,216 |
232,216 |
191,346 |
388,728 |
134,499 |
376,062 |
0,000 |
1 704,611 |
|
|
Platby |
15,042 |
125,759 |
140,351 |
266,624 |
255,683 |
350,336 |
199,701 |
381,115 |
1 704,611 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
|
|
Úředníci (třídy AST) |
4 |
4 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
Smluvní zaměstnanci |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
|
Dočasní zaměstnanci |
|||||||||
|
Vyslaní národní odborníci |
2 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
CELKEM 105 |
44 |
44 |
41 |
41 |
41 |
41 |
41 |
41 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,367 |
0,375 |
0,382 |
0,390 |
0,397 |
0,405 |
0,345 |
1,076 |
3,737 |
|
Dočasní zaměstnanci |
4,353 |
4,440 |
4,446 |
4,535 |
4,625 |
4,718 |
4,812 |
15,021 |
46,949 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,130 |
0,132 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,262 |
|
CELKEM |
4,849 |
4,946 |
4,828 |
4,924 |
5,023 |
5,123 |
5,157 |
16,097 |
50,947 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
||||||||||||
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD13 |
||||||||||||
|
AD12 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
AD11 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD10 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AD9 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
|
AD8 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AD7 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AD6 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
|
AD5 |
||||||||||||
|
Celkem AD |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
32 |
|
|
||||||||||||
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
AST5 |
1 |
1 |
||||||||||
|
AST4 |
||||||||||||
|
AST3 |
||||||||||||
|
AST2 |
||||||||||||
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
4 |
4 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Funkční skupina III |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Funkční skupina II |
||||||||||||
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
2 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
106 Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 107 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 108 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Různé úkoly týkající se: ·technického sledování pokroku při činnostech společného podniku pro čisté letectví ·sledování pokroku výzkumného programu společného podniku pro čisté letectví ·sledování dodržování strategického programu výzkumu a inovací ·zastupování EK ve správní radě partnerství ·stanovení postoje Komise ve správní radě (hlasování / právo veta) · administrativních úkolů spojených s řízením partnerství ·spolupráce se skupinou zástupců států, radou ACARE a výborem programu Doprava ·sledování výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek a přijímání nových členů ·účasti na zasedáních podskupin a pracovních skupin ·organizace hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení ·provádění kontrol na místě / auditů ·podpora synergií mezi vnitrostátními výzkumnými programy a výzkumným a inovačním programem společného podniku pro čisté letectví. |
|
Externí zaměstnanci |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
0,382 |
1,440 |
2,027 |
3,265 |
4,074 |
4,671 |
4,741 |
18,623 |
39,223 |
|
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
||||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
||||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 109 |
26,683 |
234,097 |
230,109 |
465,520 |
387,181 |
618,556 |
336,278 |
662,353 |
2 960,777 |
|
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
||||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
27,065 |
235,537 |
232,136 |
468,785 |
391,255 |
623,227 |
341,019 |
680,976 |
3000,000 |
|
Poznámky:
Ve společném memorandu o závazku podepsaném v říjnu 2020 vyjádřila soukromá strana záměr přispět k celkovým činnostem společného podniku pro čisté letectví částkou ve výši až tři miliardy EUR (včetně účasti UK) za předpokladu „přiměřeného a úměrného financování Evropskou komisí“ (tj. finanční prostředky EK ve výši 2,5 miliardy EUR) na základě dohody o VFR a rovněž se zahrnutím příspěvku UK. Změna těchto předpokladů bude vyžadovat novou konzultaci se zúčastněnými stranami.
Rozložení věcných příspěvků zakládajících členů / přidružených členů v období 2021–2027 a po roce 2027 se zakládá na prvních odhadech věcných příspěvků na provozní činnost (IKOP), jež souvisejí s návrhy pracovních plánů a strategickým programem výzkumu a inovací společného podniku pro čisté letectví. Po stanovení plánu provádění strategického programu výzkumu a inovací bude nezbytná revize tohoto rozdělení.
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
na vlastní zdroje
na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 110 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – ČISTÝ VODÍK
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o evropském partnerství pro čistý vodík
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Činnost: Horizont Evropa
Klastr 5: klima, energetika a mobilita
1.3. Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 111
X prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Cílem iniciativy je urychlit vývoj a zavádění evropských čistých vodíkových technologií a přispět k udržitelnému, dekarbonizovanému a plně integrovanému energetickému systému. Důraz je kladen na výrobu, distribuci a skladování čistého vodíku pro dodávky do odvětví, kde je dekarbonizace náročná, jako je použití v těžkém průmyslu a těžké dopravě. Některé cíle do roku 2030: výroba čistého vodíku za cenu ve výši přibližně 1,5–3 EUR/kg, umožňující pronikání na hromadné trhy; rozsáhlé snížení distribučních nákladů na méně než 1 EUR za kg vodíku.
Ačkoli je vodík čisté palivo bez emisí, je dražší než jiné zdroje energie a většinou pochází ze zemního plynu, přičemž vzniká oxid uhličitý (CO2). Musíme vyrábět „čistý vodík“ z obnovitelných zdrojů energie, což vyloučí emise CO2 z procesu. Použití čistého vodíku je dražší než konkurenční technologie a dosud není zcela spolehlivé či dostatečně kvalitní pro uvedení na trh. Omezené je také zavádění kapacit pro výrobu čistého vodíku ve velkém měřítku. Nejvíce se to týká evropských zúčastněných stran z odvětví a výzkumu vodíku spolu se zúčastněnými stranami z odvětví energetiky, dopravy a stavebnictví.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení neúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post) Čistý vodík má složité a vzájemné propojené hodnotové řetězce, jež vyžadují účinnou spolupráci a meziodvětvovou součinnost na evropské úrovni, aby byly možné úspěšné demonstrace a zavádění ve velkém měřítku.
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
i) Koncentrace financování a nutnost zajistit, aby současné geografické rozložení projektů podporovaných stávajícím společným podnikem nebylo posíleno nedostatečnou informovaností/otevřeností/transparentností vůči subjektům ze zemí, v nichž je účast nízká, zejména EU-13.
ii) Zapojení členských států, a zejména úloha skupiny zástupců států, jež není tak účinná, jak by měla být.
iii) Nutnost věnovat větší pozornost bezpečnosti technologií pro palivové články a vodík k budování důvěry, která je zapotřebí pro rozsáhlé využití. Relativně málo projektů zavádějících vodík v novém prostředí (v autobusech, domácnostech nebo čerpacích stanicích spolu s konvenčními palivy) neumožňuje komerční zavádění výrobků.
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
Partnerství pro čistý vodík bude úzce spolupracovat s ostatními partnerstvími, jako je partnerství pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, pro transformaci evropského železničního systému, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel. Existují rovněž vazby s navrhovaným významným projektem společného evropského zájmu v oblasti vodíku a Nástrojem pro propojení Evropy a ETS.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti a shromáždění partnerství pro vodík, jež má být brzy zřízeno.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X časově omezená doba trvání
– s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2031
–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do ukončení financovaných akcí u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 112
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze, jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro čistý vodík je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro čistý vodík bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro čistý vodík bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro čistý vodík a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro čistý vodík byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro čistý vodík dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro čistý vodík, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro čistý vodík se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro čistý vodík, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro čistý vodík bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro čistý vodík v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro čistý vodík podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Společný podnik pro čistý vodík uplatňuje příslušné procesy.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Stávající společný podnik pro palivové články a vodík 2 v rámci programu Horizont 2020 již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 113 |
zemí ESVO 114 |
kandidátských zemí 115 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 54 – Společný podnik pro čistý vodík |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
Klastr „Klima, energetika a mobilita“ 02 02 02 50 |
150,000 |
150,000 |
150,000 |
133,413 |
133,875 |
133,987 |
148,725 |
– |
1 000,000 |
|
Celkové výdaje |
150,000 |
150,000 |
150,000 |
133,413 |
133,875 |
133,987 |
148,725 |
– |
1 000,000 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 118 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
2,065 |
2,140 |
2,218 |
11,257 |
17,680 |
|
|
Platby |
(2) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
2,065 |
2,140 |
2,218 |
2,298 |
8,959 |
17,680 |
|
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
1,348 |
1,735 |
1,769 |
7,661 |
12,513 |
|
|
Platby |
(2a) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
1,348 |
1,735 |
1,769 |
1,804 |
5,857 |
12,513 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
150,000 |
150,000 |
150,000 |
130,000 |
130,000 |
130,000 |
129,807 |
969,807 |
|
|
Platby |
(3b) |
75,000 |
77,000 |
85,500 |
88,563 |
128,104 |
143,000 |
128,784 |
243,856 |
969,807 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
150,000 |
150,000 |
150,000 |
133,413 |
133,875 |
133,987 |
148,725 |
1 000,000 |
|
|
Platby |
=2+2a+3b |
75,000 |
77,000 |
85,500 |
91,976 |
131,979 |
146,987 |
132,886 |
258,672 |
1 000,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ RTD |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 119 |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
– |
3,662 |
|
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
– |
0,949 |
|
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
150,619 |
150,633 |
150,646 |
134,071 |
134,546 |
134,672 |
149,424 |
– |
1 004,611 |
|
|
Platby |
75,619 |
77,633 |
86,146 |
92,634 |
132,65 |
147,672 |
133,585 |
258,672 |
1 004,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
150,619 |
150,633 |
150,646 |
134,071 |
134,546 |
134,672 |
149,424 |
– |
1 004,611 |
|
|
Platby |
75,619 |
77,633 |
86,146 |
92,634 |
132,65 |
147,672 |
133,585 |
258,672 |
1 004,611 |
||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
15 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
61 |
178 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
9 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
34 |
103 |
|
Smluvní zaměstnanci |
3 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
8 |
23 |
|
Dočasní zaměstnanci |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Vyslaní národní odborníci |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
5 |
19 |
|
CELKEM 120 |
29 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
108 |
323 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
1,575 |
1,856 |
1,931 |
2,008 |
2,088 |
2,172 |
2,259 |
8,910 |
22,799 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
0,945 |
1,092 |
1,136 |
1,181 |
1,228 |
1,277 |
1,329 |
4,947 |
13,135 |
|
Smluvní zaměstnanci |
0,207 |
0,144 |
0,149 |
0,155 |
0,161 |
0,168 |
0,175 |
0,771 |
1,930 |
|
Dočasní zaměstnanci |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,140 |
0,143 |
0,145 |
0,149 |
0,152 |
0,155 |
0,157 |
0,408 |
1,449 |
|
CELKEM |
2,867 |
3,235 |
3,361 |
3,493 |
3,629 |
3,772 |
3,920 |
15,036 |
39,313 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD15 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD13 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD12 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
AD11 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD10 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
4 |
5 |
4 |
4 |
4 |
0 |
|
AD9 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
3 |
2 |
2 |
2 |
3 |
3 |
0 |
|
AD8 |
2 |
3 |
3 |
4 |
5 |
4 |
3 |
2 |
5 |
3 |
3 |
0 |
|
AD7 |
3 |
3 |
3 |
4 |
3 |
3 |
3 |
4 |
1 |
1 |
0 |
0 |
|
AD6 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD5 |
0 |
1 |
1 |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
|
Celkem AD |
15 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
16 |
15 |
13 |
0 |
|
AST11 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST10 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
|
AST9 |
1 |
1 |
1 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
2 |
2 |
2 |
0 |
|
AST8 |
1 |
1 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST7 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
0 |
|
AST6 |
1 |
1 |
1 |
2 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
2 |
2 |
0 |
|
AST5 |
2 |
2 |
5 |
4 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
2 |
1 |
0 |
|
AST4 |
3 |
3 |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
|
AST3 |
0 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem AST |
9 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
8 |
6 |
0 |
|
AST/SC 6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 4 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem AST/SC |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
Funkční skupina III |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|
Funkční skupina II |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Funkční skupina I |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem |
3 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
0 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
0 |
0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 121 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 122 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 123 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Řízení partnerství pro čistý vodík |
|
Externí zaměstnanci |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
3,414 |
3,875 |
3,987 |
4,102 |
14,815 |
30,193 |
|
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
||||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
||||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 124 |
35,000 |
70,000 |
70,000 |
110,000 |
175,000 |
175,000 |
175,000 |
190,000 |
1 000,000 |
|
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
||||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
35,000 |
70,000 |
70,000 |
113,414 |
178,875 |
178,987 |
178,972 |
204,815 |
1 030,193 |
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–◻ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 125 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – EVROPSKÉ ŽELEZNICE
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o evropském partnerství pro evropské železnice
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Klastr 5 (klima, energetika, mobilita)
1.3.Návrh/podnět se týká:
X nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 126
◻ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Evropské partnerství pro evropské železnice přispěje k vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, k rychlému přechodu k atraktivnějšímu, uživatelsky vstřícnějšímu, konkurenceschopnějšímu, cenově dostupnějšímu, účinnějšímu a udržitelnějšímu evropskému železničnímu systému a k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu. Partnerství bude konkrétně plnit tyto cíle:
1. Odstranění překážek interoperability a poskytnutí řešení pro úplnou integraci zahrnující systémy řízení dopravy, zabezpečení a signalizace a řízení železničního provozu, vozidla, infrastrukturu a služby k dosažení vysokokapacitní, integrované a odolné evropské železniční sítě. Využíváním obrovského potenciálu k digitalizaci a automatizaci budou vyvinuta inovativní řešení ke snížení nákladů, zvýšení kapacity a posílení flexibility a odolnosti.
2. Zvýšení výzkumných a inovačních činností souvisejících s železniční nákladní dopravou a intermodální dopravou k zajištění konkurenceschopné ekologické železniční nákladní dopravy plně začleněné do logistického hodnotového řetězce. Základem je automatizace a digitalizace nákladních vlaků, k možným oblastem dalšího výzkumu a inovací však patří také jejich provoz, nádraží a intermodální terminály.
3. Vytvoření ekosystému, který usnadňuje vzájemné působení mezi zúčastněnými stranami a umožňuje účinnější spolupráci v rámci hodnotových řetězců i mezi nimi. To zajistí převedení výzkumu na inovace zaměřené na trh prostřednictvím demonstrací a zavádění.
4. Zahájení rozsáhlých projektů podporujících rychlé převedení inovací na trh. Tyto projekty, například demonstrace, spojí dodavatele a uživatele technologií.
5. Posílení vědecké excelence EU a využití inovativního potenciálu malých a středních podniků a začínajících podniků. To poskytne vyspělou vědeckou znalostní základnu, která by mohla usměrňovat vypracovávání politických opatření a vývoj technologií nezbytných pro urychlení přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice a společnosti z hlediska emisí.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení neúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Vzhledem k nadnárodní povaze infrastruktury a technologií, které je třeba vyvinout, a k nutnosti dosáhnout dostatečného objemu zdrojů mají větší naději na úspěch spojení a koordinace výzkumného a inovačního úsilí na úrovni EU. Evropská integrovaná a složitá síť, jako je železnice, vyžaduje evropskou reakci: pouze prostřednictvím společně prováděného železničního výzkumu a inovací na úrovni Unie bude možné vyvíjet provozní koncepce a společná digitální řešení, vytvořit společný základ pro budování nových řešení a pro integraci s ostatními druhy dopravy a zajistit ambiciózní omlazení železnice. Tomu by mělo napomoci společné úsilí usměrňované politikou Unie, aby byla možná spolupráce s aktéry z celé Evropy a v celém hodnotovém řetězci za účelem stanovení integrovaného programu, který odráží potřeby složitého systému navrženého k uspokojování potřeb trhu, a aby se umožnilo rychlé a cílené plnění cílů.
Přidaná hodnota EU plyne ze systémového přístupu k vývoji železnice vytvořením dvou integrovaných pilířů, a to pro vymezení konceptů, architektury a validaci řešení na straně jedné a pro navržení, přezkoumání a vytvoření potřebných technologických a provozních řešení, která reagují na měnící se potřeby trhu a politiky, na straně druhé. Partnerství se zaměří na vývoj systémů, které jsou základem sítě; ostatní prvky, u nichž není nutná normalizace, lze snáze přenechat konkurenčnímu výzkumu na úrovni jednotlivých společností.
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Při průběžném hodnocení předchůdce, společného podniku S2R v rámci programu Horizont 2020, byla určena řada oblastí ke zlepšení, jako je potřeba vyváženějšího výzkumného programu s ohledem na společenské a provozní problémy, jimž železniční průmysl čelí, a lepší řešení potřeb provozovatelů nákladní dopravy.
Mimoto je nutné klást větší důraz na demonstrační projekty, aby se zlepšilo uvádění výstupů výzkumu a inovací na trh. To vyžaduje posun k výzkumným a inovačním činnostem s úrovní technologické připravenosti 7–9, což znamená významnou změnu oproti zaměření se na úrovně technologické připravenosti 1–6 v rámci programu Horizont 2020. Kromě toho je třeba lépe využívat synergie s ostatními iniciativami, zejména za účelem uplatňování klíčových technologií, například digitálních, v celém dopravním odvětví a šířeji.
Společný podnik S2R pomohl také určit oblasti, v nichž je nutné lépe sladit výzkumné a inovační činnosti s potřebami konkurenceschopného odvětví, a potvrdil potřebu vypracování společné vize budoucího technického vývoje. Zkušenosti zejména ukázaly, že je nutné se v budoucnu zaměřit spíše na systémové otázky než na postupné zlepšování částí složitého železničního systému, kde má zásadní význam celoevropská normalizace.
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
Lze předpokládat vazby s jinými potenciálními evropskými partnerstvími, jako je: ECSEL a 5G pro digitalizaci a automatizaci, čistý vodík a baterie jako alternativy motorových vlaků a pro nový koncept autonomních nákladních vozidel, ATM pro koncept týkající se funkční systémové architektury, čisté letectví, co se týká nových materiálů a konstrukcí, a ostatní partnerství v oblasti dopravy, pokud jde o rozhraní s ostatními druhy dopravy a multimodalitu, jako je partnerství pro kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu.
Bylo by možné zajistit synergie a spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími (například se znalostními a inovačními společenstvími pro městskou mobilitu, energetiku a klima) ke zvýšení demonstrací a pro snadnější zavádění technologií. Byly by možné také synergie a spolupráce s misemi, zejména pro změnu klimatu a inteligentní města. Potenciální partnerství pro evropské železnice by mělo být schopno přezkoumat možnosti financování v rámci programu Digitální Evropa, Nástroje pro propojení Evropy, fondů EFRR a FS a zavést ustanovení pro systémové synergie se stávajícími mechanismy financování.
Iniciativa by měla být rovněž s to zastupovat zájmy komunity v oblasti železničního výzkumu a inovací v diskusích s ostatními příslušnými evropskými institucemi, například Evropskou investiční bankou.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X časově omezená doba trvání
–X s platností od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2030 (předběžná data)
–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2030 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 127
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
/
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
2.2.Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47. Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro evropské železnice je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro evropské železnice bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro evropské železnice bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro evropské železnice a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro evropské železnice byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro evropské železnice dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro evropské železnice, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro evropské železnice se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro evropské železnice, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě, přičemž pro rozhodnutí se vyžaduje 70 % hlasů: u systémového pilíře se navrhuje nižší prahová hodnota ve výši 55 % (aby měla Komise větší flexibilitu při rozhodování – tato část programu bude financována z velké části Komisí) a u výzkumu s nízkou úrovní technologické připravenosti,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro evropské železnice bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro evropské železnice v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro evropské železnice podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik pro evropské železnice uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Asociace EDCTP již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/1939 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 128 |
zemí ESVO 129 |
kandidátských zemí 130 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 53 – Společný podnik pro evropské železnice |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
Klastr „Klima, energetika a mobilita“ – 01 02 02 50 |
73,000 |
93,000 |
94,000 |
107,000 |
94,000 |
80,000 |
59,000 |
600,000 |
|
|
Celkové výdaje |
73,000 |
93,000 |
94,000 |
107,000 |
94,000 |
80,000 |
59,000 |
600,000 |
|
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 133 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
0,909 |
1,816 |
1,852 |
1,891 |
1,928 |
1,965 |
7,418 |
17,779 |
|
|
Platby |
(2) |
0,909 |
1,816 |
1,852 |
1,891 |
1,928 |
1,965 |
2,004 |
5,414 |
17,779 |
|
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
0,259 |
0,541 |
0,552 |
0,574 |
0,609 |
0,659 |
3,027 |
6,221 |
|
|
Platby |
(2a) |
0,259 |
0,541 |
0,552 |
0,574 |
0,609 |
0,659 |
0,672 |
2,355 |
6,221 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
71,832 |
90,643 |
91,596 |
104,535 |
91,463 |
77,376 |
48,555 |
576,000 |
|
|
Platby |
(3b) |
11,832 |
97,643 |
71,596 |
70,535 |
84,463 |
78,376 |
84,324 |
77,231 |
576,000 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
73,000 |
93,000 |
94,000 |
107,000 |
94,000 |
80,000 |
59,000 |
600,000 |
|
|
Platby |
=2+2a+3b |
13,000 |
100,000 |
74,000 |
73,000 |
87,000 |
81,000 |
87,000 |
85,000 |
600,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ MOVE |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 134 |
0,493 |
0,503 |
0,513 |
0,524 |
0,534 |
0,545 |
0,556 |
3,668 |
||
|
Ostatní správní výdaje 135 |
0,132 |
0,142 |
0,145 |
0,148 |
0,151 |
0,154 |
0,157 |
1,029 |
||
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,625 |
0,645 |
0,658 |
0,672 |
0,685 |
0,699 |
0,713 |
4,697 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
73,625 |
93,645 |
94,658 |
107,672 |
94,685 |
80,699 |
59,713 |
604,697 |
||
|
Platby |
13,625 |
100,645 |
74,658 |
73,672 |
87,685 |
81,699 |
87,713 |
85,000 |
604,697 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
73,625 |
93,645 |
94,658 |
107,672 |
94,685 |
80,699 |
59,713 |
604,697 |
||
|
Platby |
13,625 |
100,645 |
74,658 |
73,672 |
87,685 |
81,699 |
87,713 |
85,000 |
604,697 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS)
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úředníci (třídy AST) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Smluvní zaměstnanci |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
11,0 |
|
|
Dočasní zaměstnanci |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
7,0 |
|
|
Vyslaní národní odborníci |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
0 |
|
|
CELKEM 136 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
29 |
18,0 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úředníci (třídy AST) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Smluvní zaměstnanci |
0,680 |
1,360 |
1,387 |
1,415 |
1,443 |
1,472 |
1,502 |
4,056 |
13,315 |
|
Dočasní zaměstnanci |
0,819 |
1,637 |
1,669 |
1,703 |
1,737 |
1,771 |
1,807 |
5,223 |
16,366 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,060 |
0,120 |
0,122 |
0,125 |
0,127 |
0,130 |
0,132 |
0,027 |
0,843 |
|
CELKEM |
1,559 |
3,117 |
3,178 |
3,243 |
3,307 |
3,373 |
3,441 |
9,306 |
30,524 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
AD15 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
||||
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
||||||||
|
AD13 |
||||||||||||
|
AD12 |
2 |
2 |
2 |
0 |
||||||||
|
AD11 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
||||||
|
AD10 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|||
|
AD9 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
||||
|
AD8 |
1 |
1 |
1 |
1 |
3 |
2 |
2 |
0 |
||||
|
AD7 |
4 |
4 |
4 |
4 |
0 |
|||||||
|
AD6 |
4 |
4 |
4 |
4 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
|||
|
AD5 |
1 |
1 |
1 |
1 |
||||||||
|
Celkem AD |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
7 |
6 |
5 |
0 |
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
||||||||||||
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
||||||||||||
|
AST5 |
||||||||||||
|
AST4 |
||||||||||||
|
AST3 |
||||||||||||
|
AST2 |
||||||||||||
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
10 |
8 |
6 |
|
|
Funkční skupina III |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
||||
|
Funkční skupina II |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
11 |
9 |
7 |
0 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 137 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 138 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 139 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Různé úkoly týkající se: ·technického sledování pokroku při činnostech společného podniku, ·sledování pokroku výzkumného programu společného podniku, ·sledování dodržování strategického programu výzkumu a inovací, ·zastupování EK ve správní radě partnerství, ·stanovení postoje Komise ve správní radě (hlasování / právo veta), ·administrativních úkolů souvisejících s řízením partnerství, včetně finančních, právních, personálních otázek nebo otázek v souvislosti s audity, ·spolupráce se skupinou zástupců států a výborem programu Doprava, ·sledování výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek a přijímání nových členů, ·účasti na zasedáních podskupin a pracovních skupin. |
|
Externí zaměstnanci |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
1,168 |
2,357 |
2,404 |
2,465 |
2,537 |
2,624 |
2,676 |
7,769 |
24,000 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
|||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 140 |
6,000 |
43,000 |
80,000 |
88,000 |
88,000 |
88,000 |
88,000 |
145,000 |
626,000 |
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
|||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
7,168 |
45,357 |
82,404 |
90,465 |
90,537 |
90,624 |
90,676 |
152,769 |
650,000 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 141 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – EDCTP3
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Klastr 1 programu Horizont Evropa
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 142
◻ prodloužení stávající akce
X sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Obecné cíle (dlouhodobé cíle) iniciativy:
• snížení socioekonomické zátěže spojené s infekčními onemocněními v subsaharské Africe, a to prostřednictvím vývoje a využití nových či zdokonalených zdravotnických technologií,
• zvýšení ochrany zdraví v subsaharské Africe a v celosvětovém měřítku posílením výzkumných a inovačních kapacit pro připravenost a reakci ke kontrole infekčních onemocnění.
Specifické cíle iniciativy:
1. Podpora vývoje a využívání nových nebo zdokonalených zdravotnických technologií v boji proti infekčním onemocněním podporou provádění klinických hodnocení v subsaharské Africe.
• Cíl: do konce iniciativy pokročit k udělení licence nejméně dvěma novým nebo zdokonaleným zdravotnickým technologiím v oblasti infekčních nemocí; poskytnout důkazy, aby bylo možno vydat 30 pokynů pro lepší nebo širší využívání stávajících zdravotnických technologií, a dosáhnout pokroku při klinickém vývoji přibližně 30 potenciálních zdravotnických technologií.
2. Usnadnění většího souladu subjektů poskytujících financování na výzkum a inovace se společným strategickým programem výzkumu a inovací ke zvýšení nákladové efektivnosti evropských veřejných investic.
• Cíl: do konce iniciativy zahájit společné akce s jinými veřejnými a soukromými subjekty poskytujícími financování a zvýšit rozpočet na společné akce na nejméně 400 milionů EUR v porovnání s 300 miliony EUR v rámci EDCTP2.
3. Posílení výzkumných a inovačních kapacit a vnitrostátních systémů výzkumu v oblasti zdraví v subsaharské Africe pro boj proti infekčním nemocem.
• Cíl: do konce iniciativy podpořit nejméně 50 koordinačních a podpůrných akcí a nejméně 250 stipendií, zlepšit prostředí pro provádění klinických hodnocení v subsaharských zemích a v souladu se základními etickými zásadami a příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy.
4. Posílení kapacit v subsaharské Africe pro připravenost na epidemie prostřednictvím účinné a rychlé reakce výzkumu za účelem vývoje nezbytné diagnostiky, vakcín a léčebných postupů pro včasné odhalení a kontrolu opakovaně se objevujících nemocí s epidemickým potenciálem.
• Cíl: do konce iniciativy posílit připravenost 100 výzkumných ústavů nejméně ve 30 subsaharských zemích pro účinnou a rychlou reakci za účelem vývoje nezbytné diagnostiky, vakcín a léčebných postupů pro boj proti opakujícím se epidemiím v souladu s mezinárodními zdravotnickými předpisy.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení neúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Koordinované a soudržné opatření EU pomůže překonat stávající roztříštěnost výzkumu a dosáhnout kritického množství organizací a investic, jež je zapotřebí k řešení této důležité výzvy v oblasti globálního zdraví. Koordinované opatření zvýší dopad a nákladovou efektivnost evropských činností a investic.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post):
Potenciální iniciativa usnadní rovněž spolupráci a strategickou reakci na stávající a nově se objevující infekční nemoci tím, že bude jednat jako prostředník a zprostředkovatel znalostí způsobem, jehož by mohly obtížně dosáhnout vnitrostátní subjekt či iniciativa. Vzhledem k důležité úloze, kterou již EDCTP hraje ve výzkumu v oblasti globálního zdraví od svého založení v roce 2003, bude mít nová iniciativa navíc konkurenční výhodu tím, že naváže na úspěch EDCTP.
Země v subsaharské Africe jsou významnými zúčastněnými stranami EDCTP a nová iniciativa poskytne vhodnou platformu pro lepší sdružování zdrojů a prohloubenou spolupráci mezi evropskými a africkými zeměmi.
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Předchůdce tohoto společného podniku, EDCTP2, byl během programu Horizont 2020 prováděn jako institucionalizované partnerství podle článku 185. Nezávislé průběžné hodnocení programu EDCTP2 obsahovalo závěr, že EDCTP „dosáhlo významného posunu při posilování spolupráce a partnerství mezi evropskými zeměmi a zeměmi v subsaharské Africe a při vývoji kapacit pro klinické hodnocení a rozvoji vědecké kariéry v Africe“. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví na tyto vytvořené kapacity naváže. Analýza SWOT předchozího programu EDCTP vyzdvihla potřebu rozšířit spektrum partnerů, spolupráci se soukromými subjekty poskytujícími financování, jako jsou dobročinné organizace a farmaceutické společnosti, pro společné iniciativy týkající se financování a programy spolufinancování. Založení společného podniku zajistí větší flexibilitu těchto přístupů financování se soukromými subjekty poskytujícími finanční prostředky.
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
V rámci programu Horizont 2020 se to promítlo do spolupráce s:
iniciativou společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence, iniciativou pro inovativní léčiva (IMI) a mechanismem InnovFin Evropské investiční banky.
V rámci programu Horizont Evropa se to promítne do spolupráce s:
iniciativou pro inovativní zdravotnictví, partnerstvím pro AMR v rámci iniciativy „Jedno zdraví“ a úvěry EIB poskytnutými budoucím fondem EuropeInvest.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X časově omezená doba trvání
–s platností od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2031
–finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do ukončení činností (poslední platba) u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 143
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství mimoto podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Asociace EDCTP již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 144 |
zemí ESVO 145 |
kandidátských zemí 146 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 12 – Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
U společného podniku EDCTP3 se předpokládá konzervativní rozpočet pro prostředky na závazky v posledních dvou letech trvání programu Horizont Evropa (roky 2026 a 2027), aby bylo zajištěno, že projekty klinického hodnocení, což jsou často velmi zdlouhavé a náročné činnosti, lze dokončit během doby trvání programu.
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
`– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Klastr „Zdraví“ – 01 02 02 10 |
33,336 |
68,135 |
133,830 |
168,339 |
168,406 |
149,474 |
78,480 |
– |
800,000 |
|
Celkové výdaje |
33,336 |
68,135 |
133,830 |
168,339 |
168,406 |
149,474 |
78,480 |
– |
800,000 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 149 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
0,221 |
1,405 |
1,862 |
2,197 |
2,241 |
2,286 |
9,446 |
19,658 |
|
|
Platby |
(2) |
0,221 |
1,405 |
1,862 |
2,197 |
2,241 |
2,286 |
2,331 |
7,115 |
19,658 |
|
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
0,115 |
0,730 |
0,968 |
1,142 |
1,165 |
1,188 |
4,912 |
10,220 |
|
|
Platby |
(2a) |
0,115 |
0,730 |
0,968 |
1,142 |
1,165 |
1,188 |
1,212 |
3,700 |
10,220 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
33,000 |
66,000 |
131,000 |
165,000 |
165,000 |
146,000 |
64,122 |
– |
770,122 |
|
Platby |
(3b) |
0 |
29,000 |
43,000 |
71,800 |
85,000 |
85,000 |
110,000 |
346,322 |
770,122 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
33,336 |
68,135 |
133,830 |
168,339 |
168,406 |
149,474 |
78,480 |
– |
800,000 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
0,336 |
31,135 |
45,830 |
75,139 |
88,406 |
88,474 |
113,543 |
357,137 |
800,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ RTD |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 150 (3 úředníci + 2 SZ) |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
3,662 |
||
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
0,949 |
||
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
33,955 |
68,768 |
134,476 |
168,997 |
169,077 |
150,159 |
79,179 |
– |
804,611 |
|
|
Platby |
0,955 |
31,768 |
46,476 |
75,797 |
89,077 |
89,159 |
114,242 |
357,137 |
804,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
33,955 |
68,768 |
134,476 |
168,997 |
169,077 |
150,159 |
79,179 |
– |
804,611 |
|
|
Platby |
0,955 |
31,768 |
46,476 |
75,797 |
89,077 |
89,159 |
114,242 |
357,137 |
804,611 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
||||||||||||||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
CELKEM |
||||||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
2,7 |
15,0 |
19,0 |
23,0 |
23,0 |
23,0 |
23,0 |
22,0 |
20,0 |
16,0 |
14,0 |
200,7 |
||||||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
0,3 |
2,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
1,0 |
1,0 |
25,3 |
||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,3 |
6,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
6,0 |
4,0 |
3,0 |
1,0 |
60,3 |
||||||||
|
Vyslaní národní odborníci |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
||||||||
|
CELKEM 151 |
3,3 |
23,0 |
30,0 |
34,0 |
34,0 |
34,0 |
34,0 |
31,0 |
27,0 |
20,0 |
16,0 |
286,3 |
||||||||
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||||||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
CELKEM |
||||||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
0,340 |
1,951 |
2,520 |
3,112 |
3,174 |
3,238 |
3,302 |
3,222 |
2,988 |
2,438 |
2,176 |
28,461 |
||||||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
0,043 |
0,260 |
0,398 |
0,406 |
0,414 |
0,422 |
0,431 |
0,439 |
0,448 |
0,152 |
0155 |
3,569 |
||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,019 |
0,343 |
0,467 |
0,476 |
0,486 |
0,496 |
0,505 |
0,387 |
0,263 |
0,201 |
0,068 |
3,711 |
||||||||
|
Vyslaní národní odborníci |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||||||||
|
CELKEM |
0,401 |
2,554 |
3,385 |
3,994 |
4,074 |
4,156 |
4,239 |
4,048 |
3,699 |
2,791 |
2,400 |
35,741 |
||||||||
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
||||||||||||
|
AD14 |
0,3 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
|
|
AD13 |
||||||||||||
|
AD12 |
0,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
|
|
AD11 |
0,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
|
|
AD10 |
||||||||||||
|
AD9 |
||||||||||||
|
AD8 |
0,3 |
3,0 |
5,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
6,0 |
5,0 |
3,0 |
1,0 |
|
|
AD7 |
1,3 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
|
|
AD6 |
0,3 |
3,0 |
5,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
7,0 |
5,0 |
5,0 |
|
|
AD5 |
0,3 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
|
|
Celkem AD |
2,7 |
15,0 |
19,0 |
23,0 |
23,0 |
23,0 |
23,0 |
22,0 |
20,0 |
16,0 |
14,0 |
|
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
||||||||||||
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
||||||||||||
|
AST5 |
0,0 |
0,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
0,0 |
0,0 |
|
|
AST4 |
0,3 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
0,0 |
0,0 |
|
|
AST3 |
0,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
|
|
AST2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
AST1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Celkem AST |
0,3 |
2,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
1,0 |
1,0 |
|
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
0,3 |
3,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
3,0 |
1,0 |
1,0 |
0,0 |
|
|
Funkční skupina III |
0,0 |
3,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
3,0 |
3,0 |
2,0 |
1,0 |
|
|
Funkční skupina II |
||||||||||||
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
0,3 |
6,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
8,0 |
6,0 |
4,0 |
3,0 |
1,0 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 152 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 153 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 154 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Úkolem zaměstnanců Komise v souvislosti s prováděním společného podniku je zajištění správného plnění rozpočtu a dohled na činnosti. Vedoucí pracovníci útvarů Komise budou působit ve správní radě společného podniku. Zaměstnanci Komise přispějí k práci poradních skupin společného podniku, které může správní rada zřídit. |
|
Externí zaměstnanci |
Externí zaměstnanci budou podporovat úředníky a dočasné zaměstnance při zajišťování správného plnění rozpočtu a dohledu na činnosti společného podniku. |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
0,336 |
2,135 |
2,830 |
3,339 |
3,406 |
3,474 |
3,543 |
10,815 |
29,878
|
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
|||||||||
|
Věcné příspěvky přidružených partnerů (dobročinné organizace + odvětví) |
20,000 |
50,000
|
70,000
|
80,000
|
90,000
|
50,000
|
50,000
|
–
|
410,000 |
|
Věcné příspěvky na provozní činnost 155 soukromého partnera – Asociace EDCTP (přičemž jeho zúčastněné státy jsou členskými subjekty) |
50,000 |
50,000
|
60,000
|
70,000 |
70,000
|
60,000
|
50,000
|
–
|
410,000 |
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
70,336 |
102,135 |
132,830 |
153,339 |
163,406 |
113,474 |
114,358 |
– |
849,878 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 156 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – INOVATIVNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o evropském partnerství pro inovativní zdravotnictví (iniciativa pro inovativní zdravotnictví)
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Oblast politiky: Pro iniciativu pro inovativní zdravotnictví jsou velmi důležité politické priority Komise předsedkyně von der Leyenové na období 2019–2024, zejména „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Evropa připravená na digitální věk“ (relevantní je i „Zelená dohoda pro Evropu“, třebaže v menší míře).
Činnost: Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, financování v rámci pilíře II klastru 1 „Zdraví“.
1.3.Návrh/podnět se týká:
X nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 157
◻ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Obecné (dlouhodobé cíle) iniciativy pro inovativní zdravotnictví jsou tyto:
1. Přispění k vytvoření celounijního ekosystému pro výzkum a inovace v oblasti zdraví, který usnadňuje převedení vědeckých poznatků na inovace. Cílem je především odstranění stávající neúčinnosti při přeměně vědeckých poznatků vytvořených v Evropě na inovace v oblasti zdraví a pečovatelských služeb, jako jsou nové strategie v oblasti prevence, diagnostika nebo léčivé přípravky.
2. Podpora vývoje bezpečných, účinných a nákladově efektivních inovací zaměřených na člověka, které reagují na neuspokojené strategické potřeby v oblasti veřejného zdraví, jimiž se odvětví v současné době dostatečně nezabývá. Řeší nedostatek inovativních výrobků pro zdravotní služby s ohledem na neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví. Podpora vývoje inovací, které jsou nejen bezpečné a účinné, nýbrž také zaměřené na člověka a nákladově efektivní, zvýší pravděpodobnost přijetí inovací ze strany lidí a systémů zdravotní péče, a tudíž zajistí prospěch pro občany EU a také posílí hospodářství, stanou-li se systémy zdravotní péče účinnějšími.
3. Podpora meziodvětvových zdravotnických inovací pro evropský zdravotnický průmysl, který je konkurenceschopný v celosvětovém měřítku. Záměrem je především řešit ohrožení celosvětové konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu EU.
Obecné cíle jsou v souladu s cíli programu Horizont Evropa, a zejména s jeho cílem „posílit vědecké a technické základny Unie“ a „posílit konkurenceschopnost“. Jsou také v souladu se strategickými prioritami EU týkajícími se podpory zdraví a dobrých životních podmínek všech osob, včetně přístupu k inovativní, udržitelné a vysoce kvalitní zdravotní péči, a s cílem udržitelného vývoje č. 3 „zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení nejúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Problémy popsané v tomto dokumentu mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):
• Současné problémy a hrozby v oblasti zdraví jsou celosvětové a nerespektují hranice. Vyžadují rychlou a koordinovanou reakci, zatímco kapacity v oblasti zdravotnického výzkumu a údaje jsou rozptýlené po celé Evropě. Žádný členský stát samotný by nemohl jednotlivě mobilizovat a zapojit rozmanitou škálu zúčastněných stran a společností a dosáhnout potřebného kritického množství odborných znalostí a údajů, jež jsou nezbytné pro řešení těchto problémů.
• Opatření na úrovni členských států by byla omezená z hlediska zkušeností průmyslu a akademické obce, které jsou dostupné v dané zemi. Opatření na úrovni EU může mnohem lépe účinně koordinovat mnoho zúčastněných stran a dosáhnout plánovaných cílů a současně zamezit zdvojování ve výzkumu.
• Většina společností v oblasti zdravotnictví, které působí v členských státech, je přítomná v celé EU. Jejich činnosti a výrobky se řídí unijními právními rámci, například pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a přeshraniční zdravotní péči. Je proto logické mít na úrovni EU iniciativu zaměřující se na inovace ve zdravotnictví. EU má mimoto nejlepší předpoklady pro vypracování a zavedení společných norem a rámců týkajících se zdravotnických inovací, které platí pro celý vnitřní trh EU.
• Členské státy samotné by neměly právní a finanční rámec umožňující spolupráci více odvětví v předpokládaném rozsahu a/nebo měřítku.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post):
Iniciativa EU může pomoci spojit široké spektrum zúčastněných stran, soukromých i veřejných, působících ve zdravotnictví. Účast odvětví pomůže nasměrovat výzkumné úsilí akademické obce na použitelné zdravotnické inovace, zatímco EU zastupovaná Evropskou komisí zaručí, že projekty řeší důležité neuspokojené potřeby v oblasti zdraví a přinášejí inovace, které mohou systémy zdravotní péče využít. Iniciativa na úrovni EU může zajistit potřebné množství a rozsah investic k přilákání dalších investic nebo k přesunu stávajících investic do výzkumu a inovací za účelem řešení neuspokojených strategických potřeb v oblasti veřejného zdraví, jimiž by se odvětví samotné nezabývalo. Iniciativa pod záštitou EU navíc vytvoří důvěryhodné a neutrální prostředí pro sdílení odborných znalostí, zdrojů a poznatků. Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Na základě průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 (předchůdce) je „hlavním úspěchem společného podniku IIL 2 dle všeobecné shody skutečnost, že po zahájení činnosti společného podniku byla možná spolupráce různých konkurenčních globálních společností, malých a středních podniků a akademické obce. Společně s dostupným rozpočtem a dlouhodobou strategií se tato spolupráce pokládala za důležitý přínos pro evropský farmaceutický výzkum.“ Tato spolupráce vytvořila důvěru a měla za následek změnu smyšlení, neboť partneři pochopili vzájemné potřeby.
Dospělo se k závěru, že je třeba „umožnit aktivní spolupráci ostatních průmyslových odvětví s farmaceutickým průmyslem za účelem využití jejich odborných znalostí při vývoji nových zdravotnických intervencí“. Průmyslová odvětví proto musí zahrnovat biofarmaceutické odvětví, odvětví založené na biotechnologiích a odvětví zdravotnických technologií, včetně společností působících v digitální oblasti. Tito aktéři jsou nezbytní (třebaže v různé míře) k dosažení jednotlivých specifických cílů. Lepší včasná spolupráce s regulačními orgány pravděpodobně omezí zbytečný nebo neúčinný výzkum a urychlí zavádění a současně řeší nedostatky zjištěné při průběžném hodnocení společného podniku IIL 2 a doporučení vědeckého výboru společného podniku IIL 2 158 .
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
V klastru „Zdraví“ existuje řada jiných potenciálních partnerství, která úzce souvisejí s inovativním zdravotnictvím, avšak s větším tematickým nebo geografickým zaměřením: personalizovaná medicína, vzácná onemocnění, antimikrobiální rezistence v rámci iniciativy „Jedno zdraví“ a EDCTP3 v oblasti globálního zdraví. Výsledky vyplývající z iniciativy pro inovativní zdravotnictví by bylo možno zavést a rozšířit ve složitém prostředí evropského zdravotnictví, kde se jiné iniciativy v oblasti zdraví (potenciální evropské partnerství pro transformaci systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb nebo EIT Zdraví) mohou ukázat jako doplňkové. Zdá se rovněž, že prostředí je vhodné k tomu, aby partnerství pomohlo dosáhnout jeho cílů s potenciálními partnerstvími pro 1) klíčové digitální technologie; 2) umělou inteligenci, data a robotiku a 3) vysoce výkonnou výpočetní techniku.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X časově omezená doba trvání
–X s platností od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2031 (předběžná data)
–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do konce financovaných akcí u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 159
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
To bude spravovat programová kancelář společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství mimoto podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Společný podnik IIL 2 (předchozí iniciativa) již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 160 |
zemí ESVO 161 |
kandidátských zemí 162 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 11 – Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
`– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Klastr „Zdraví“ – 01 02 02 10 |
100,455 |
150,928 |
201,425 |
201,694 |
201,976 |
202,295 |
141,227 |
– |
1 200,000 |
|
Celkové výdaje |
100,455 |
150,928 |
201,425 |
201,694 |
201,976 |
202,295 |
141,227 |
– |
1 200,000 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 165 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 (výdaje na zaměstnance) |
Závazky |
(1) |
0,300 |
0,611 |
0,937 |
1,115 |
1,300 |
1,511 |
14,100 |
|
19,874 |
|
Platby |
(2) |
0,300 |
0,611 |
0,93 |
1,115 |
1,3300 |
1,511 |
2,397 |
11,703 |
19,874 |
|
|
Hlava 2 (ostatní správní výdaje, včetně nákladů na infrastrukturu, odborné přezkumy atd.) |
Závazky |
(1a) |
0,155 |
0,317 |
0,488 |
0,579 |
0,676 |
0,784 |
7,339 |
|
10,338 |
|
Platby |
(2a) |
0,155 |
0,317 |
0,488 |
0,579 |
0,676 |
0,784 |
1,250 |
6,089 |
10,338 |
|
|
Hlava 3 (provozní) |
Závazky |
(3a) |
100,000 |
150,000 |
200,000 |
200,000 |
200,000 |
200,000 |
119,788 |
|
1 169,788 |
|
Platby |
(3b) |
– |
30,000 |
50,000 |
72,000 |
115,000 |
157,000 |
180,000 |
565,788 |
1 169,788 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
100,455 |
150,928 |
201,425 |
201,694 |
201,976 |
202,925 |
141,227 |
– |
1 200,000 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
0,455 |
30,928 |
51,425 |
73,694 |
116,976 |
159,295 |
183,647 |
583,580 |
1 200,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ RTD |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 166 |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
– |
3,662 |
|
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
– |
0,949 |
|
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
101,074 |
151,561 |
202,071 |
202,352 |
202,647 |
202,980 |
141,926 |
– |
1 204,611 |
|
|
Platby |
1,074 |
31,561 |
52,071 |
74,352 |
117,647 |
159,980 |
184,346 |
583,580 |
1 204,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
||
|
Ostatní správní výdaje |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
101,074 |
151,561 |
202,071 |
202,352 |
202,647 |
202,980 |
146,926 |
– |
1 204,611 |
|
|
Platby |
1,074 |
31,561 |
52,071 |
74,352 |
117,647 |
159,980 |
184,346 |
583,580 |
1 204,611 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
14 |
14 |
40 |
143 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
33 |
33 |
34 |
34 |
34 |
35 |
35 |
120 |
358 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
6 |
6 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
20 |
57 |
|
Vyslaní národní odborníci |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
|
CELKEM 167 |
55 |
55 |
54 |
54 |
54 |
54 |
54 |
180 |
560 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,841 |
0,858 |
0,875 |
0,893 |
0,911 |
0,867 |
0,884 |
2,656 |
8,787 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
4,207 |
4,292 |
4,510 |
4,600 |
4,692 |
4,927 |
5,025 |
18,109 |
50,364 |
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
0,337 |
0,343 |
0,292 |
0,298 |
0,303 |
0,310 |
0,316 |
1,328 |
3,527 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,061 |
0,062 |
0,124 |
||||||
|
CELKEM |
5,447 |
5,556 |
5,677 |
5,791 |
5,907 |
6,104 |
6,226 |
22,093 |
62,801 |
Po roce 2027
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
CELKEM |
||||
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
10 |
10 |
10 |
10 |
40 |
||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
30 |
30 |
30 |
30 |
120 |
||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
5 |
5 |
5 |
5 |
20 |
||||
|
Vyslaní národní odborníci |
0 |
||||||||
|
CELKEM |
45 |
45 |
45 |
45 |
180 |
||||
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
CELKEM |
||||
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,645 |
0,657 |
0,670 |
0,684 |
2,656 |
||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AD) |
4,394 |
4,481 |
4,571 |
4,663 |
18,109 |
||||
|
Dočasní zaměstnanci (třídy AST) |
0,322 |
0,329 |
0,335 |
0,342 |
1,328 |
||||
|
Vyslaní národní odborníci |
|||||||||
|
Celkem |
5,361 |
5,467 |
5,576 |
5,689 |
22,093 |
||||
Rozdělení počtu zaměstnanců – IIL 2 / iniciativa pro inovativní zdravotnictví
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
|
Počet zaměstnanců IIL 2 |
50 |
44 |
38 |
35 |
32 |
30 |
16 |
7 |
0 |
0 |
0 |
|
Počet zaměstnanců iniciativy pro inovativní zdravotnictví |
5 |
11 |
16 |
19 |
22 |
24 |
38 |
38 |
45 |
45 |
45 |
|
Celkem |
55 |
55 |
54 |
54 |
54 |
54 |
54 |
45 |
45 |
45 |
45 |
Náklady – hlava 1 a hlava 2 – rozdělení IIL 2 / iniciativa pro inovativní zdravotnictví
Hlava 1 – rozdělení
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
|
Náklady – hlava 1 – IIL 2 |
2,694 |
2,422 |
2,188 |
2,070 |
1,950 |
1,845 |
1,028 |
0,448 |
0 |
0 |
0 |
|
Náklady – hlava 1 – iniciativa pro inovativní zdravotnictví |
0,300 |
0,611 |
0,937 |
1,115 |
1,300 |
1,511 |
2,397 |
2,500 |
3,007 |
3,067 |
3,129 |
|
Celkem hlava 1 |
2,994 |
3,053 |
3,124 |
3,185 |
3,250 |
3,356 |
3,425 |
2,948 |
3,007 |
3,067 |
3,129 |
Hlava 2 – rozdělení
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
|
Náklady – hlava 2 – IIL 2 |
1,401 |
1,270 |
1,138 |
1,076 |
1,014 |
0,960 |
0,535 |
0,233 |
0 |
0 |
0 |
|
Náklady – hlava 2 – iniciativa pro inovativní zdravotnictví |
0,155 |
0,317 |
0,488 |
0,579 |
0,676 |
0,784 |
1,250 |
1,301 |
1,563 |
1,595 |
1,630 |
|
Hlava 2 celkem |
1,556 |
1,587 |
1,626 |
1,655 |
1,690 |
1,744 |
1,785 |
1,534 |
1,563 |
1,595 |
1,630 |
Hlava 1 a hlava 2 celkem
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
|
Náklady – hlava 1 + hlava 2 – IIL 2 |
4,095 |
3,712 |
3,325 |
3,146 |
2,694 |
2,805 |
1,563 |
0,681 |
0 |
0 |
0 |
|
Náklady – hlava 1+ hlava 2 – iniciativa pro inovativní zdravotnictví |
0,455 |
0,928 |
1,425 |
1,694 |
1,976 |
2,295 |
3,647 |
3,801 |
4,570 |
4,662 |
4,759 |
|
Celkem |
4,550 |
4,640 |
4,750 |
4,840 |
4,940 |
5,100 |
5,210 |
4,482 |
4,570 |
4,662 |
4,759 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
||||||||||||
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD13 |
||||||||||||
|
AD12 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
AD11 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
AD10 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD9 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
AD8 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
AD7 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
AD6 |
11 |
11 |
11 |
11 |
11 |
12 |
12 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
|
AD5 |
1 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Celkem AD |
33 |
33 |
34 |
34 |
34 |
35 |
35 |
30 |
30 |
30 |
30 |
30 |
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
||||||||||||
|
AST5 |
||||||||||||
|
AST4 |
4 |
4 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AST3 |
||||||||||||
|
AST2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
6 |
6 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
3 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
Funkční skupina III |
11 |
11 |
11 |
11 |
11 |
11 |
11 |
8 |
8 |
8 |
8 |
8 |
|
Funkční skupina II |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|||||||
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
15 |
15 |
15 |
15 |
15 |
14 |
14 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
1 |
1 |
0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 168 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 169 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 170 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Úkolem zaměstnanců Komise v souvislosti s prováděním společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví je zajištění správného plnění rozpočtu a dohled na činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví. Zaměstnanci útvarů Komise na úrovni středního nebo vrcholného vedení budou působit ve správní radě společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a každodenní sledování iniciativy ze strany EK zajistí zaměstnanci v kategoriích AD/TA. Zaměstnanci Komise přispějí také k práci poradních skupin společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, které může správní rada zřídit. |
|
Externí zaměstnanci |
Externí zaměstnanci budou podporovat úředníky a dočasné zaměstnance při zajišťování správného plnění rozpočtu a dohledu na činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví. |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
0,455 |
0,928 |
1,425 |
1,694 |
1,976 |
2,295 |
3,647 |
17,792 |
30,212 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery – částky v současnosti nejsou k dispozici; očekává se poskytnutí během provádění iniciativy pro inovativní zdravotnictví |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
– |
– |
|||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 171 |
100,000 |
150,000 |
200,000 |
200,000 |
200,000 |
200,000 |
119,788 |
– |
1 169,788 |
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
|||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
100,455 |
150,928 |
201,425 |
201,694 |
201,976 |
202,295 |
123,435 |
17,792 |
1 200,000 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 172 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – KLÍČOVÉ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Nařízení Rady o společném podniku pro klíčové digitální technologie
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Oblast politiky: Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (2021–2027)
Činnost: Horizont Evropa: výzkum a inovace zaměřené na komunikační sítě, obsah a technologie
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 173
☑ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
V oblasti elektronických součástí a systémů Evropa čelí řadě výzev:
–Návrh a výroba, testování a balení čipů a jejich zabudování do systémů.
–Globální hospodářská soutěž se zintenzivnila. To dokládají částečně rostoucí počty akvizic společnostmi za účelem vytvoření kapacit, které jsou nezbytné pro získání nových trhů.
–Světový obchod je v rostoucí míře ovlivněn opatřeními, která slouží vnitrostátním nebo regionálním politickým programům. Pandemie COVID-19 dále zesílila geopolitické napětí, vyvolala soutěž mezi regiony a měla za následek opatření na podporu místních průmyslových ekosystémů při současném omezení závislosti na dovozu na minimum.
–Globální poptávka po elektronických součástech a systémech je stále více formována digitální transformací, neboť tyto technologie pronikají do většího množství a rozmanitých hospodářských odvětví. Ačkoli na použití v oblasti automobilového a zpracovatelského průmyslu, zdravotní péče, spotřebitelského odvětví, letectví a obrany nyní připadá přibližně 40 % trhu s polovodiči, tempo růstu má být podle předpokladů vyšší než v segmentech výpočetní techniky a komunikací.
–Objem údajů a spotřeba energie. Elektronické součásti a systémy zajišťující energetickou účinnost pomohou digitálnímu odvětví snížit emise uhlíku a přispějí k ekologické transformaci uživatelských odvětví.
–Základními cíli při vývoji technologií pronikajících do odvětví, jako je zdravotní péče, jsou bezpečnost, ochrana a respektování soukromí. Bude nutné dále rozvíjet bezpečné hardwarové a softwarové komponenty k zajištění většího využívání digitální identity na internetu, k zamezení hackingu a manipulaci s údaji a k zajištění dodržování obecného nařízení o ochraně osobních údajů v budoucích síťových systémech.
K řešení těchto výzev existují dva hlavní technologické trendy:
–miniaturizace,
–nově se objevující počítačová paradigmata, včetně edge computingu.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Vývoj technologií a inovací ovlivňuje způsob interakce zúčastněných stran v hodnotových řetězcích. Rychle se měnící prostředí vyžaduje koordinované iniciativy, které spojují dodavatele a uživatele, zabývají se hardwarovými a softwarovými technologiemi a slaďují evropské, vnitrostátní a průmyslové úsilí. Samotné společnosti nebo jednotlivé země nemohou dosáhnout rozsahu a intenzity investic vynakládaných hlavními konkurenčními regiony (USA, Čína, Jižní Korea, Tchaj-wan a Japonsko). Potřebné kritické množství může zajistit pouze mobilizace a koordinace investic na evropské úrovni.
Evropa má mnoho silných stránek v různých částech hodnotového řetězce elektroniky, které jsou rozptýleny v jednotlivých členských státech. Konsolidace by tyto přednosti posílila, a tím i postavení Evropy v celosvětovém měřítku. Koordinovaná opatření na úrovni EU by podnítila vznik ekosystémů, v nichž mohou malé a střední podniky a začínající podniky dosáhnout pokroku a rychleji růst.
V případě společného podniku pro klíčové digitální technologie přiláká třístranný model této možnosti se zapojením zúčastněných států vnitrostátní výzkumné organizace a zajistí nejvyšší úroveň koordinace s vnitrostátními výzkumnými programy. Za předpokladu, že finanční příspěvek Komise bude podobný jako u ostatních možností, mobilizoval by třístranný model této možnosti podstatně vyšší objem zdrojů spojením příspěvků Komise a vnitrostátních a soukromých příspěvků, jak se ukázalo ve stávajícím společném podniku ECSEL. To umožní navržení a provedení společných programů v EU s potřebnými zdroji pro vybudování dynamického evropského ekosystému pro elektronické součásti a systémy.
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante) […]
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post) […]
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Průběžné hodnocení podniku ECSEL 174 určuje oblasti ke zlepšení a předkládá konkrétní doporučení:
– kladení většího důrazu na strategický přístup se silnějším přizpůsobením se prioritám EU. Stávající partnerství se považovalo za přístup zdola nahoru a Komise a zúčastněné státy byly vybízeny, aby hrály větší úlohu při stanovování priorit,
– širší pokrytí elektronických hodnotových řetězců, včetně účasti systémových domů 175 . Dílčím cílem bylo podpořit lepší spolupráci komunit v oblasti součástí a systémů, avšak také náležitě sladit výzkum a vývoj s potřebami průmyslu – ať už z dlouhodobějšího, či krátkodobějšího hlediska – od prvního dne. Tomu by napomohlo také mírné rozšíření oblasti působnosti na vyšší vrstvy softwaru,
– úsilí o větší harmonizaci vnitrostátních správních postupů a řízení za účelem zjednodušení. To se týká postupů souvisejících s pravidly a podmínkami pro účastníky ze zúčastněných států, jež lze zjednodušit. Zejména postupy podávání žádostí a předkládání zpráv by neměly být složitější, než je tomu u běžných výzev v rámci programů Horizont 2020/Evropa,
a
– snaha o další začlenění malých a středních podniků a začínajících podniků do inovačního ekosystému v oblasti elektroniky. Ačkoli účast malých a středních podniků představuje co do počtu až 30 %, z hlediska podílu na financování – v současnosti 17 % –, existuje stále prostor k tomu, aby tyto podniky hrály v partnerství aktivnější roli a využívaly plně svůj potenciál.
Navrhovaná iniciativa v oblasti klíčových digitálních technologií zohledňuje tyto získané poznatky ve své oblasti působnosti, cílech a provedení. Potřeba většího sladění s prioritami EU, široké pokrytí hodnotových řetězců a lepší začlenění malých a středních podniků jsou součástí intervenční logiky („příčiny problému“) této iniciativy a tyto otázky řeší její specifické cíle. Harmonizaci a zjednodušení vnitrostátních postupů a řízení je třeba řešit při zřizování a provádění potenciálního partnerství 176 (v současnosti projednáváno s vnitrostátními orgány).
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Iniciativa má rozvíjet synergie s doplňkovými mechanismy financování a poskytuje potřebné podmínky pro koordinaci a zajištění synergií s ostatními vnitřními nebo vnějšími iniciativami a rovněž pro rozvoj elektronického ekosystému. Navrhovanou iniciativu lze konkrétně zasadit do kontextu řady nedávno oznámených evropských politik a priorit:
–umělá inteligence,
–strategie pro data,
–průmyslová strategie,
–plán na podporu oživení Evropy,
–Zelená dohoda pro Evropu,
–výzkum a inovace v rámci navrhovaného programu Horizont Evropa, pilíř II, klastr „Digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru“, mají zajistit konkrétní příspěvky ke třem obecným politikám EU: „Evropa připravená na digitální věk“, „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Zelená dohoda pro Evropu“.
Navrhovaná iniciativa v oblasti klíčových digitálních technologií zahrnuje také pokrok (návrh, výroba, vestavěné systémy) v příslušných technologiích elektronických součástí a systémů, které mohou zajistit větší výkonnost nebo dodatečné funkce na úrovni aplikací. Funkce v oblasti vytváření sítí (inteligentní sítě a služby), výpočetní techniky (EuroHPC) a integrované inteligence (umělá inteligence, datové technologie a robotika) na tento pokrok navazují, a vytvářejí a udržují tudíž strategické vazby s těmito partnerstvími a příslušnými komunitami zúčastněných stran.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
☑ Časově omezená doba trvání
–☑ s platností od [1. 1.] 2021 do [31. 12.] 2031
–☑ finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2031 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 177
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Členské státy spolufinancují nepřímé akce.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Jakožto subjekt Unie funguje společný podnik pro klíčové digitální technologie na základě přísných pravidel týkajících se sledování. To se uskutečňuje prostřednictvím:
·vlastního útvaru interního auditu a Útvaru interního auditu v Komisi,
·dohledu ze strany správní rady. Výkonný ředitel bude dohlížet na činnosti společného podniku interně,
·souboru kvantitativních a kvalitativních ukazatelů výkonnosti, které budou zavedeny ke sledování provádění programu a měření jeho dopadu,
·hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení programu nezávislými odborníky pod dohledem Komise,
·pracovního programu společného podniku a jeho výroční zprávy o činnosti.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro klíčové digitální technologie je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro klíčové digitální technologie bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro klíčové digitální technologie bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro klíčové digitální technologie a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro klíčové digitální technologie byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro klíčové digitální technologie dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro klíčové digitální technologie, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro klíčové digitální technologie se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro klíčové digitální technologie, konkrétně:
·stejný počet hlasů (jedna třetina) pro Komisi, zúčastněné státy (společně) a soukromé členy (společně) ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro klíčové digitální technologie bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro klíčové digitální technologie v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro klíčové digitální technologie podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik pro klíčové digitální technologie uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Asociace EDCTP již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 178 |
zemí ESVO 179 |
kandidátských zemí 180 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 41 – Společný podnik pro klíčové digitální technologie |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Klastr „Digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru“ – 01 02 02 40 |
210,000 |
250,000 |
290,000 |
300,000 |
260,000 |
245,000 |
245,000 |
– |
1 800,000 |
|
Celkové výdaje |
210,623 |
250,635 |
290,648 |
300,661 |
260,674 |
245,687 |
245,701 |
– |
1 804,628 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 183 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
1,425 |
1,474 |
1,534 |
1,567 |
1,596 |
1,626 |
6,292 |
|
15,514 |
|
Platby |
(2) |
1,425 |
1,474 |
1,534 |
1,567 |
1,596 |
1,626 |
1,656 |
4,636 |
15,514 |
|
|
Hlava 2 184 |
Závazky |
(1a) |
0,559 |
0,649 |
0,662 |
0,691 |
0,691 |
0,701 |
2,623 |
|
6,576 |
|
Platby |
(2a) |
0,559 |
0,649 |
0,662 |
0,691 |
0,691 |
0,701 |
0,701 |
1,922 |
6,576 |
|
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
208,016 |
247,877 |
287,804 |
297,742 |
257,713 |
242,673 |
236,085 |
|
1 777,910 |
|
Platby |
(3b) |
52,004 |
113,973 |
196,325 |
241,551 |
270,794 |
267,987 |
255,558 |
379,718 |
1 777,910 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
210,000 |
250,000 |
290,000 |
300,000 |
260,000 |
245,000 |
245,000 |
– |
1 800,000 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
53,988 |
116,096 |
198,521 |
243,809 |
273,081 |
270,314 |
257,915 |
386,276 |
1 800,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ CNECT |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje (3 přepočtené plné pracovní úvazky – úředníci, 2 přepočtené plné pracovní úvazky – smluvní zaměstnanci) 185 |
0,505 |
0,515 |
0,525 |
0,536 |
0,547 |
0,557 |
0,569 |
3,754 |
||
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
0,949 |
||
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,633 |
0,645 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,698 |
0,713 |
– |
4,703 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
210,633 |
250,645 |
290,658 |
300,671 |
260,685 |
245,698 |
245,713 |
– |
1 804,703 |
|
|
Platby |
54,621 |
116,741 |
199,179 |
244,480 |
273,766 |
271,012 |
258,628 |
386,276 |
1 804,703 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
210,633 |
250,645 |
290,658 |
300,671 |
260,685 |
245,698 |
245,713 |
– |
1 804,703 |
|
|
Platby |
54,621 |
116,741 |
199,179 |
244,480 |
273,766 |
271,012 |
258,628 |
386,276 |
1 804,703 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku 186
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Úředníci (třídy AST) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Smluvní zaměstnanci |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
58 |
170 |
|
Dočasní zaměstnanci |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
32 |
130 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
6 |
|
CELKEM |
30 |
30 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
91 |
306 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,897 |
0,915 |
0,933 |
0,952 |
0,971 |
0,991 |
1,011 |
3,829 |
10,499 |
|
Dočasní zaměstnanci |
1,785 |
1,821 |
1,857 |
1,894 |
1,932 |
1,971 |
2,010 |
4,781 |
18,051 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,065 |
0,066 |
0,068 |
0,069 |
0,070 |
0,072 |
0,410 |
||
|
CELKEM |
2,683 |
2,736 |
2,855 |
2,913 |
2,971 |
3,031 |
3,091 |
8,682 |
28,960 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
||||||||||||
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD13 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
AD12 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
1 |
1 |
0 |
0 |
|
AD11 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
1 |
1 |
|
AD10 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
0 |
0 |
|
AD9 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
3 |
2 |
1 |
1 |
|
AD8 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AD7 |
||||||||||||
|
AD6 |
||||||||||||
|
AD5 |
||||||||||||
|
Celkem AD |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
8 |
6 |
4 |
4 |
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
||||||||||||
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
||||||||||||
|
AST5 |
||||||||||||
|
AST4 |
||||||||||||
|
AST3 |
||||||||||||
|
AST2 |
||||||||||||
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
5 |
5 |
5 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
7 |
5 |
2 |
2 |
|
Funkční skupina III |
10 |
10 |
10 |
9 |
9 |
9 |
9 |
9 |
12 |
10 |
3 |
3 |
|
Funkční skupina II |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Funkční skupina I |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Celkem |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
20 |
16 |
6 |
6 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 187 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 188 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 189 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
– Zastoupení Unie ve správní radě společného podniku a v radě správních orgánů – Spolupráce s odvětvovými sdruženími (soukromými členy) na klíčových akcích na úrovni výzkumu a inovací – Sledování a udržování hlavních výstupů společného podniku, například pracovního plánu, strategického programu výzkumu a inovací atd. – Spolupráce se zúčastněnými státy ve všech záležitostech týkajících se společného podniku pro klíčové digitální technologie, včetně synergií s vnitrostátními programy – Právní podpora ve vztahu ke všem záležitostem týkajícím se společného podniku pro klíčové digitální technologie – Administrativní úkoly související například s přípravou výzev a prováděním výsledků – Úkoly související s podáváním interních a externích zpráv, včetně udělení absolutoria (Evropský parlament a Účetní dvůr) – Podpora organizace klíčových událostí (konference na vysoké úrovni, mezinárodní spolupráce atd.) – Komunikace týkající se činností společného podniku pro klíčové digitální technologie |
|
Externí zaměstnanci |
- |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
1.prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) [Pokyn:] – Měly by být poskytnuty informace o předsunutém (v roce 2020) příspěvku na provozní náklady ze strany EU na období 2021+ s uvedením příspěvků, které mají partneři vyrovnat. |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie 190 |
1,984 |
2,123 |
2,196 |
2,258 |
2,287 |
2,327 |
8,915 |
– |
22,090 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
208,016 |
247,877 |
287,804 |
297,742 |
257,713 |
242,673 |
236,085 |
– |
1 777,910 |
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
291,222 |
347,027 |
402,926 |
416,839 |
360,798 |
339,743 |
330,519 |
2 489,074 |
|
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
501,222 |
597,027 |
692,926 |
716,839 |
620,798 |
584,743 |
575,519 |
– |
4 289,074 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
na vlastní zdroje
na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 191 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – VÝZKUM ATM JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO NEBE
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o evropském partnerství pro výzkum ATM jednotného evropského nebe (SESAR) 3.
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Činnost: Horizont Evropa, klastr 5 (klima, energetika, mobilita)
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 192
X prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
K hlavním cílům společného podniku SESAR 3 patří toto:
a) posílení a integrace výzkumných a inovačních kapacit EU v oblasti ATM, napomáhání při přechodu evropského ATM do digitálního věku k zajištění jeho odolnosti a škálovatelnosti s ohledem na výkyvy v dopravě při současném umožnění bezproblémového provozu všech letadel;
b) prostřednictvím inovací posílení konkurenceschopnosti přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly a trhů služeb ATM na podporu hospodářského růstu v EU;
c) vývoj inovativních řešení a urychlení jejich uvedení na trh k vytvoření vzdušného prostoru jednotného evropského nebe jako nejúčinnějšího nebe pro létání šetrného k životnímu prostředí na světě.
Očekává se, že iniciativa bude zahájena ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2021 (v závislosti na datu přijetí jednotného základního právního aktu Radou). Společné podniky mají fungovat do dne 31. prosince 2027, přičemž poslední výzvy budou vyhlášeny nejpozději dne 31. prosince 2027. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa obsahuje jednotný základní právní akt zvláštní ustanovení týkající se jejich hodnocení, postupného ukončování a obnovení. To zahrnuje povinnost správní rady předložit plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa a posouzení neúčinnějšího způsobu zásahu politiky u budoucích akcí v rámci pravidelných přezkumů a hodnocení.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Problémy, jimiž se iniciativa zabývá, mají takovou povahu a rozsah, že společné opatření na úrovni EU bude vhodnější než iniciativy vyvíjené jednotlivými členskými státy. To umožní soudržnější a koordinované úsilí a zamezí zdvojení.
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)
Složitost a problémy, jimž čelí systém ATM v Evropě v posledních dvou desetiletích, byly podnětem pro zásah Unie:
– jednotné evropské nebe zavedené v roce 2004 vymezuje rámec politiky,
– výzkum a inovace jsou koordinovány společným podnikem SESAR a
– prostřednictvím společných projektů je zajištěno synchronizované zavádění.
Nedávné zprávy Evropského účetního dvora 193 , 194 konstatovaly, že v rámci současné politiky vedly iniciativy v oblasti výzkumu, inovací a zavádění ke změně postupu, je však zapotřebí větší úsilí k plnému využití výhod modernizace ATM: „Je proto nezbytné úsilí urychlit a lépe zaměřit na transformaci evropského systému ATM na digitální, škálovatelnou a odolnou síť, a to prostřednictvím přístupu koordinovaného na úrovni EU.“
Toho lze docílit pouze sjednocením evropského vzdušného prostoru, což umožní účinnější uspořádání vzdušného prostoru schopné řešit nedostatečnou kapacitu, omezit zpoždění a snížit škodlivé účinky na životní prostředí, jako jsou emise a hluk 195 , přecházející ze systémů na míru založených na produktech na přístup založený na obslužné, spolupracující a adaptabilní síti. Dosažení interoperabilní infrastruktury je předpokladem pro oddělení fyzické infrastruktury od poskytování služeb a plynulého a bezpečného přístupu k údajům ATM. Takto bude možné poskytovat letové navigační služby bez ohledu na jejich fyzické umístění, v kterémkoli okamžiku a v kterékoli části vzdušného prostoru. To vyžaduje významné financování výzkumu a inovací za účelem vývoje a validace technologií s vysokou mírou shody ze strany členských států i odvětví 196 .
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post)
Moderní, digitální a účinný systém ATM podpoří udržitelný růst letectví v souladu s politikami EU, konkrétně Zelenou dohodou pro Evropu 197 a dosažením Evropy připravené na digitální věk.
V případě včasného a úspěšného provedení bude hlavní dopad iniciativy následující: lepší schopnost účelnějšího odbavování letů, rozvoj nového trhu s bezpilotními vzdušnými prostředky, posílené postavení evropského průmyslu na celosvětové úrovni, zlepšení vědeckých poznatků a posílené kapacity v oblasti výzkumu a inovací, nižší hluk a emise skleníkových plynů z letectví, jakož i lepší zkušenosti cestujících v důsledku omezení zpoždění a snížení cestovních výdajů.
Těmito záležitostmi se blíže zabývá dokument o posouzení dopadů připojený k tomuto návrhu.
Odhaduje se, že do roku 2050 by harmonizovaný evropský systém ATM mohl vytvořit přínosy pro Evropu v celkové hodnotě převyšující 1 800 miliard EUR 198 , což podpoří konkurenceschopnost EU, inovační kapacity a postavení jejího průmyslu na světovém trhu.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Řada systémových problémů, které již byly zjištěny při průběžném hodnocení stávajícího společného podniku SESAR 199 , může vést k odklonu od již dosaženého pokroku a bude nutné se jimi v nové iniciativě týkající se výzkumu ATM lépe zabývat. K těmto problémům patří:
i) Stanovení a zachování stálých dlouhodobých cílů.
ii) Posílení odpovědnosti společného podniku a upřednostnění podpory EU na výzkum a vývoj řešení, která podporují defragmentaci a konkurenceschopné prostředí.
iii) Zkrácení dlouhých cyklů výzkumu a industrializace k zajištění rychlejšího zavádění řešení SESAR a jejich uvedení do provozu.
iv) Zabývání se koncentrací financování a potřebou zajistit transparentnost a otevřenost vůči novým účastníkům, zejména pro subjekty ze zemí, v nichž byla dosavadní účast nízká.
v) Lepší řízení a přenos znalostí, vazby s akademickou obcí a výzkumnými ústavy ke zlepšení vědecké základny týkající se ATM v EU.
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Podle nařízení o programu Horizont Evropa musí všechna evropská partnerství zajistit koordinaci a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zaručit optimální úroveň propojení a zajistit účinné synergie. V souladu s tím je jednotný základní právní akt vypracován na základě klíčové zásady, že pro dosažení většího dopadu a zajištění využití výsledků budou mít zásadní význam úzká spolupráce a synergie mezi společnými podniky a příslušnými iniciativami na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími. V tomto ohledu usnadňuje jednotný základní právní akt (část první, společná ustanovení vztahující se na všechny společné podniky) synergie prostřednictvím řady operativních ustanovení.
Podle evropského hlavního plánu ATM by příští generace systémů ATM měla být více automatizovaná a více využívat digitální technologie, jako jsou data velkého objemu a umělá inteligence. Budoucí výzkum a inovace v oblasti ATM musí být proto spojeny s širším výzkumem a inovacemi v těchto oblastech:
• Letecká doprava (například vazba s potenciálním partnerstvím pro čisté letectví). Provozní údaje organizace Eurocontrol prokazují, že emise CO2 z letectví vzrostly o větší procentní podíl než růst provozu. Zlepšení environmentální výkonnosti letadel může být tudíž negativně vyrovnáno roztříštěnou strukturou ATM. Plány výzkumu a inovací v oblasti ATM a čistého letectví proto musí být koordinovány, aby se docílilo maximálních přínosů, zejména pro životní prostředí.
• Multimodální doprava: systémy ATM by měly být synchronizovány a vyměňovat si údaje s ostatními druhy dopravy (například s železnicí), aby se zvýšila předvídatelnost a umožnil prodej přímých přepravních dokladů nebo rekonciliace zavazadel.
• Digitální technologie (například vazba na klíčové digitální technologie, inteligentní sítě a služby, umělou inteligenci, data a robotiku) a klimatologie, včetně nejnovějších informací o změně klimatu a jejích dopadech. ATM musí být zejména informováno o vývoji v oblastech, jako jsou technologie pro manipulaci s údaji a jejich distribuci, kybernetická bezpečnost, právní aspekty (například otázky vlastnictví dat, povinnosti a odpovědnosti), pokročilé rozhodování, včetně dat velkého objemu a umělé inteligence, jakož i vědecké pochopení klimatických dopadů, a přizpůsobit se tomuto vývoji.
Sledování synergií a spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím výroční zprávy o činnosti.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
X Časově omezená doba trvání
–X s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2031 (datum zahájení závisí na vstupu tohoto nařízení v platnost)
–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2031 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 200
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Na rozdíl od stávajícího společného podniku SESAR bude nový subjekt Unie zřízen podle článku 71 finančního nařízení.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu s nařízením o programu Horizont Evropa přijme partnerství systém sledování, který je v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, v příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa, a poskytuje informace do stejné jednotné databáze, jako ostatní komponenty programu Horizont Evropa. Systém podávání zpráv a sledování poskytne klíčové údaje o řízení a provádění (včetně mikrodat na úrovni jednotlivých subjektů), aby bylo možné sledovat pokrok podle klíčových způsobů dosahování dopadů (včetně pokroku při plnění priorit EU) a kritérií partnerství. Partnerství podává zprávy o zvláštních ukazatelích (jež nejsou zahrnuty v klíčových způsobech dosahování dopadů) umožňujících sledovat pokrok, jehož bylo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu dosaženo při naplňování vize a specifických a operativních cílů partnerství, jak jsou stanoveny v nařízení o zřízení partnerství, včetně cílů stanovených do roku 2030. Ukazatele, zdroje údajů a metodiky umožňují posuzovat v průběhu času výsledky, pokrok při dosahování dopadů, včetně plnění cílů politiky EU, a určit možnou potřebu nápravných opatření. Je třeba zohlednit kvalitativní i kvantitativní údaje, určit odpovědnost za sběr údajů a stanovit konkrétní přístupy k vypracovávání realistických výchozích scénářů, cílů a/nebo referenčních hodnot za účelem určení pokroku, je-li to relevantní a v souladu s přístupem k posuzování dopadů v rámci programu Horizont Evropa. Veškeré shromážděné údaje budou téměř v reálném čase poskytovány útvarům Komise na základě společných datových modelů a vloženy do jednotné databáze, jak je stanoveno v článku 45 nařízení o programu Horizont Evropa.
Za tímto účelem budou zavedeny vhodné systémy podávání zpráv na podporu průběžného a transparentního podávání zpráv, včetně zpráv o přislíbených a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích, zviditelnění a postavení v mezinárodním kontextu, dopadu na rizika investic soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi. Podávání zpráv by mělo být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv. Systém podávání zpráv na úrovni projektů zahrnuje podrobné informace o financovaných projektech, jejich výsledcích, šíření a využití ze strany klíčových cílových skupin a o celkovém významu pro vědu, hospodářství, společnost a/nebo životní prostředí v souladu s cíli a cílenými dopady projektů. To by mělo být doplněno příslušnými údaji o přidané hodnotě a dopadu partnerství na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Je třeba také zajistit vhodný mechanismus pro sdílení údajů se společnými databázemi programu Horizont Evropa pro sledování a podávání zpráv.
Evropská partnerství budou vyhodnocena podle rámce pro hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 47.
To se uskutečňuje prostřednictvím:
·GŘ MOVE zavede strategii dohledu. GŘ MOVE bude konkrétně sledovat rizika týkající se fungování společného podniku, využívání zdrojů, náklady na kontrolu, dodržování postupů vnitřní kontroly, opatření proti podvodům atd.
·Dohled na nejvyšší úrovni zajistí správní rada společného podniku, které předsedá Komise. Výkonný ředitel bude dohlížet na činnosti společného podniku interně.
·Průběžné a závěrečné hodnocení bude provedeno s pomocí nezávislých odborníků na základě transparentního procesu a pod dohledem Komise.
·Bude zaveden soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů ke sledování provádění společného podniku a měření jeho dopadu.
·Posouzení jednotného programového dokumentu a konsolidované výroční zprávy o činnosti.
·Pravidelné (co tři měsíce) koordinační schůzky GŘ MOVE a vedoucího týmu společného podniku k projednání administrativních otázek a otázek souvisejících s obsahem.
2.2.Útvar interního auditu Komise, interní auditor, Evropský účetní dvůr a nezávislí auditoři, co se týká systémů řízení a kontroly.
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik SESAR 3 je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik SESAR 3 bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem SESAR 3 bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem SESAR 3 a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik SESAR 3 byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik SESAR 3 dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem k zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku SESAR 3, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik SESAR 3 se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku SESAR 3, konkrétně:
·počet hlasů členů společného podniku ve správní radě je úměrný jejich příspěvku do rozpočtu společného podniku, Unie a Eurocontrol (mezinárodní organizace) však mají každá nejméně 25 % celkového počtu hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas Unie,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku SESAR 3 bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku SESAR 3 v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik SESAR 3 podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik SESAR 3 uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Asociace EDCTP již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 201 |
zemí ESVO 202 |
kandidátských zemí 203 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 |
01 02 02 51– Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
Klastr „Klima, energetika a mobilita“ – 01 02 02 50 |
40,000 |
88,576 |
88,648 |
93,721 |
93,794 |
93,871 |
101,390 |
– |
600,000 |
|
Celkové výdaje |
40,000 |
88,576 |
88,648 |
93,721 |
93,794 |
93,871 |
101,390 |
– |
600,000 |
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 206 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
2,392 |
2,440 |
2,489 |
2,538 |
2,589 |
7,899 |
20,347 |
||
|
Platby |
(2) |
2,392 |
2,440 |
2,489 |
2,538 |
2,589 |
2,641 |
5,258 |
20,347 |
||
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
1,184 |
1,208 |
1,232 |
1,256 |
1,282 |
3,491 |
|
9,653 |
|
|
Platby |
(2a) |
1,184 |
1,208 |
1,232 |
1,256 |
1,282 |
1,307 |
2,184 |
9,653 |
||
|
Hlava 3 |
Závazky |
(3a) |
40,000 |
85,000 |
85,000 |
90,000 |
90,000 |
90,000 |
90,000 |
|
570,000 |
|
Platby |
(3b) |
20,000 |
60,000 |
70,000 |
80,000 |
90,000 |
100,000 |
100,000 |
50,000 |
570,000 |
|
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
40,000 |
88,576 |
88,648 |
93,721 |
93,794 |
93,871 |
101,390 |
– |
600,000 |
|
Platby |
=2+2a+3b |
20,000 |
63,576 |
73,648 |
83,721 |
93,794 |
103,871 |
103,948 |
57,442 |
600,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ MOVE |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje (3 úředníci, 2 smluvní zaměstnanci) 207 |
0,493 |
0,503 |
0,513 |
0,524 |
0,534 |
0,545 |
0,556 |
3,368 |
||
|
Ostatní správní výdaje |
0,127 |
0,129 |
0,132 |
0,134 |
0,137 |
0,140 |
0,143 |
|
0,942 |
|
|
GŘ CELKEM |
Prostředky |
0,620 |
0,632 |
0,645 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
|
4,610 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
40,620 |
89,208 |
89,293 |
94,379 |
94,465 |
94,556 |
102,089 |
– |
604,610 |
|
|
Platby |
20,620 |
64,208 |
74,293 |
84,379 |
94,465 |
104,556 |
104,647 |
57,442 |
604,610 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
|||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
40,620 |
89,208 |
89,293 |
94,379 |
94,465 |
94,556 |
102,089 |
– |
604,610 |
|
|
Platby |
20,620 |
64,208 |
74,293 |
84,379 |
94,465 |
104,556 |
104,647 |
57,442 |
604,610 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
|
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
Dočasní zaměstnanci |
37 |
37 |
37 |
37 |
37 |
37 |
37 |
37 |
|
|
Vyslaní národní odborníci |
(2) |
(2) |
(2) |
(2) |
(2) |
(2) |
(2) |
(2) |
|
|
CELKEM 208 |
40 |
40 |
40 |
40 |
40 |
40 |
40 |
40 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,082 |
0,084 |
0,085 |
0,087 |
0,089 |
0,091 |
0,092 |
0,388 |
0,998 |
|
Dočasní zaměstnanci |
5,624 |
5,736 |
5,851 |
5,968 |
6,088 |
6,209 |
6,334 |
26,626 |
68,437 |
|
Vyslaní národní odborníci |
0,172 |
0,175 |
0,179 |
0,183 |
0,186 |
0,190 |
0,194 |
0,814 |
2,093 |
|
CELKEM |
5,878 |
5,996 |
6,115 |
6,238 |
6,363 |
6,490 |
6,620 |
27,829 |
71,528 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|||
|
AD14 |
1 |
1 |
1 |
|||||||||
|
AD13 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
AD12 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
AD11 |
3 |
4 |
4 |
4 |
4 |
3 |
4 |
5 |
2 |
3 |
3 |
5 |
|
AD10 |
2 |
2 |
3 |
4 |
5 |
7 |
8 |
7 |
7 |
8 |
8 |
7 |
|
AD9 |
6 |
7 |
7 |
8 |
7 |
6 |
6 |
6 |
6 |
7 |
6 |
5 |
|
AD8 |
7 |
7 |
7 |
6 |
6 |
6 |
5 |
5 |
5 |
4 |
4 |
4 |
|
AD7 |
4 |
5 |
5 |
4 |
4 |
4 |
3 |
3 |
3 |
2 |
2 |
2 |
|
AD6 |
3 |
1 |
||||||||||
|
AD5 |
||||||||||||
|
Celkem AD |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
31 |
|
AST11 |
1 |
1 |
||||||||||
|
AST10 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|||||||
|
AST9 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|||
|
AST8 |
1 |
1 |
1 |
1 |
||||||||
|
AST7 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
2 |
|||
|
AST6 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|||
|
AST5 |
4 |
3 |
3 |
3 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
|||
|
AST4 |
2 |
3 |
4 |
|||||||||
|
AST3 |
1 |
1 |
||||||||||
|
AST2 |
1 |
|||||||||||
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
6 |
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
Funkční skupina III |
||||||||||||
|
Funkční skupina II |
||||||||||||
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 209 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 210 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 211 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Různé úkoly týkající se: ·technického sledování pokroku při činnostech společného podniku ·sledování pokroku výzkumného programu společného podniku ·sledování dodržování strategického programu výzkumu a inovací ·zastupování EK ve správní radě partnerství ·stanovení postoje Komise ve správní radě (hlasování / právo veta) ·administrativních úkolů souvisejících s řízením partnerství, včetně finančních, právních, personálních otázek nebo otázek v souvislosti s auditem ·spolupráce se skupinou zástupců států a výborem programu Doprava ·sledování výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek a přijímání nových členů ·účasti na zasedáních podskupin a pracovních skupin ·organizace hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení |
|
Externí zaměstnanci |
Různé úkoly týkající se: ·technického sledování pokroku při činnostech společného podniku ·sledování pokroku výzkumného programu společného podniku ·sledování dodržování strategického programu výzkumu a inovací ·zastupování EK ve správní radě partnerství ·stanovení postoje Komise ve správní radě (hlasování / právo veta) ·administrativních úkolů souvisejících s řízením partnerství, včetně finančních, právních, personálních otázek nebo otázek v souvislosti s auditem ·spolupráce se skupinou zástupců států a výborem programu Doprava ·sledování výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek a přijímání nových členů ·účasti na zasedáních podskupin a pracovních skupin organizace hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí jiní členové než Unie |
6,000 212 |
6,113 |
6,235 |
6,360 |
6,487 |
6,617 |
6,749 |
11,489 |
50,000 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
|||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery 213 |
50,000 |
100,000 |
120,000 |
130,000 |
150,000 |
150,000 |
150,000 |
100,000 |
950,000 |
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
|||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
50,000 |
106,113 |
126,235 |
136,360 |
156,487 |
156,617 |
156,749 |
111,439 |
1 000,000 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 214 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ – INTELIGENTNÍ SÍTĚ A SLUŽBY
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Evropské institucionální partnerství pro inteligentní sítě a služby
1.2.Příslušné oblasti politik (klastr programu)
Oblast politiky: Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (2021–2027)
Činnost: Horizont Evropa, klastr 4 – digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru
Oblast politiky: Nástroj pro propojení Evropy (v oblasti digitálních technologií)
Činnost: Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií
1.3.Návrh/podnět se týká:
⌧ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 215
◻ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Návrh se zabývá evropskou autonomií v technologické oblasti, která byla uznána jako strategická pro Evropu, zejména ve sdělení Komise ze dne 29. ledna týkajícím se souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G. Strategická povaha infrastruktur pro konektivitu (inteligentní sítě a služby směřující k 6G) se dále projevila během krize COVID-19, která jasně ukázala závislost našich hospodářství a společností na platformách pro konektivitu a platformách služeb. V této souvislosti patří k cílům iniciativy toto:
– konsolidace evropských průmyslových kapacit v oblasti konektivity a s ohledem na budoucí generace systémů (6G) v kontextu silné konkurence ze strany Asie a USA,
– podpora vzniku alternativních dodavatelů, jak se vyžaduje ve sdělení o souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost,
– rozvoj evropských technologických kapacit v souvisejících oblastech (propojená zařízení a platformy služeb), v nichž má evropský průmysl méně významné postavení, jsou však nezbytné k zajištění bezpečného a autonomního evropského dodavatelského řetězce,
– podpora iniciativy Zelená dohoda pro Evropu, a to prostřednictvím inovativních technologií umožňujících platformy pro konektivitu s velmi nízkou spotřebou energie a případy digitálního užití s velmi nízkou spotřebou energie fungující vedle těchto platforem,
– zavádění platforem pro konektivitu pro případy strategického užití (automobilový průmysl) při přípravě přechodu na budoucí systémy 6G.
K dosažení tohoto cíle jsou naplánovány následující činnosti:
– Poskytnutí rámce pro celounijní spolupráci zahrnující všechny segmenty vědeckého a průmyslového hodnotového řetězce (komunikace, zařízení internetu věcí, služby cloudu, komponenty, uživatelé z vertikálních odvětví) pro výzkum, vývoj a testování technologií pro platformy pro konektivitu a platformy služeb nové generace
– Poskytnutí rámce celounijní spolupráce k zavádění infrastruktur pro konektivitu v přeshraničních koridorech pro automobilové aplikace
– Zajištění rámce pro spolupráci s členskými státy k synergiím iniciativ na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby se zajistila co největší adicionalita a zaměřenost
– Příprava na navazující opatření, zavádění v rámci partnerství a mimo partnerství k využití výsledků, zejména v oblasti regulace, normalizace a spektra
Hlavním cílem je umožnit evropským aktérům rozvíjet výzkumné a inovační kapacity pro technologie 6G jako základ pro budoucí digitální služby do roku 2030. Iniciativa má také podpořit rozvoj předních trhů pro infrastrukturu a služby 5G do roku 2025. Soubor činností v oblasti zavádění infrastruktury 5G i v oblasti vývoje a inovací pro 6G v rámci programu Horizont Evropa od roku 2021 do roku 2027 bude podporovat sladění budoucích inteligentních sítí a služeb s politikou EU a společenskými potřebami, včetně energetické účinnosti, soukromí, etiky a kybernetické bezpečnosti.
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie
Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante): Inteligentní sítě a služby mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropských odvětví. V Evropě jen odvětví mobilních komunikací vytvoří výstupy v hodnotě 550 miliard EUR (údaje z roku 2017) a zaměstnávají 2,5 milionu osob. Odvětví podporuje konkurenceschopnost mnoha vertikálních odvětví (propojené automobily, inteligentní továrny) a má klíčový význam pro společenský život.
Výzvy, jimž odvětví čelí, jsou obrovské: masivní a rizikové investice, které jsou zapotřebí pro vývoj nové generace infrastruktur pro inteligentní sítě a služby, velká konkurence ze strany mimoevropských aktérů v oblasti, která se považuje za strategickou, vznik nových podniků a nových obchodních modelů, větší potřeba veřejných subjektů vytvářet společně budoucí systémy, které budou v rostoucí míře podporovat oblasti veřejného zájmu (propojené zdravotnictví, inteligentní energetické sítě, propojené automobily), což u evropských občanů vyvolává obavy. Tyto výzvy zvětšují tradiční problémy odůvodňující opatření na úrovni EU v této oblasti, jako je globální shoda na budoucích normách, spektrum a scénáře zavádění v celé EU.
Tyto záležitosti vyžadují rychlou a koordinovanou reakci EU k udržení a dalšímu zlepšení jejího konkurenčního postavení v oblasti technologií inteligentních sítí a služeb a v souvisejících odvětvích. Kladné zkušenosti se smluvním PPP v oblasti 5G v rámci programu Horizont 2020 nepostačují k mobilizaci většího spektra potřebných zúčastněných stran, přičemž je současně zamezeno roztříštěnosti a zdvojování zdrojů na vnitrostátní úrovni.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota ze zapojení Unie (ex post): Úroveň EU může jednoznačně nasměrovat evropské aktéry na společné vize, společné technologické plány, které se nakonec přemění na globální normy. To má zásadní význam pro dosažení úspor z rozsahu a ze sortimentu a pro omezení (ne-li vyloučení) roztříštěnosti úsilí v EU a vnitrostátních řešení. V oblasti inteligentních sítí a služeb posledních 40 let s GSM, 3G, 4G a 5G ukázalo, že evropský přístup je jediným přístupem, který dává smysl s ohledem na splnění zjevných požadavků občanů, jako je interoperabilita a přenositelnost služeb mezi mnoha poskytovateli.
S přechodem do průmyslových oblastí a k případům vertikálního užití se hodnota společných a standardizovaných technologií promítá do úspor nákladů a optimalizace kapitálových výdajů.
V této oblasti, která je vysoce náročná na výzkum a inovace a kapitálové výdaje, představuje evropská úroveň nejlepší řešení pro udržení tempa s investicemi v jiných regionech, zejména v Asii. Je rovněž nezbytná, chce-li Evropa zachovat silné odvětví v této oblasti v kontextu úsilí USA o vybudování vlastních alternativních řešení a vznik průmyslových špiček.
Partnerství se bude zabývat problémy přeshraniční/nadnárodní povahy, sdružováním zdrojů, strategickými plány, potřebou kritického množství pro splnění cílů politiky, potřebou koordinovat různé typy aktérů v jednotlivých odvětvích digitální ekonomiky, jež nelze řešit ve stejné míře na úrovni jednotlivých členských států, zejména v případě výzkumu a inovací pro systémy 6G.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Předchozí partnerství jako smluvní PPP v oblasti 5G v rámci programu Horizont 2020 se zaměřovalo především na vývoj stavebních kamenů v oblasti technologií pro globální normu 5G a její validaci pro celou řadu případů užití. Jeho přezkum ukázal, že je nutné reagovat na nové strategické výzvy. Jelikož inteligentní sítě a služby mají v rostoucí míře zásadní význam pro fungování všech částí ekonomiky a společnosti, představuje zvládnutí technologií pro inteligentní sítě a služby a existence evropských aktérů s náležitým postavením v celosvětovém měřítku klíčovou otázku veřejné politiky, jako je technologická suverenita, kybernetická bezpečnost nebo nízké emise uhlíku.
Těmto otázkám veřejných politik nepřisuzuje odvětví nutně stejnou prioritu a zcela jistě je nemůže řešit odvětví samotné. Nelze proto očekávat, že spoluprogramovaná struktura, jako je PPP v oblasti 5G, zajistí splnění široké škály cílů politiky, jež mají stále větší význam. Řešení těchto záležitostí z komplexního a koordinovaného hlediska vyžaduje zejména užší partnerství institucionálního charakteru se strategickým zapojením členských států.
A konečně, PPP v oblasti 5G nebylo vytvořeno k přípravě ani ke koordinaci programů zavádění.
[…]
1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Předpokládá se synergie s Nástrojem pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií prostřednictvím přispění iniciativy k evropskému plánu zavádění 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu. Určeny byly také synergie s programy InvestEU a Digitální Evropa.
Vzhledem k doplňkovosti řešených záležitostí byly jako důležité určeny synergie s ostatními partnerstvími, zejména s evropskými partnerstvími pro: klíčové digitální technologie, kybernetickou bezpečnost, fotoniku, umělou inteligenci.
Zapojení členských států jako strategického poradního orgánu iniciativy rovněž umožní optimalizovat doplňkovost a adicionalitu programů řízených na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.
1.5.Doba trvání a finanční dopad
⌧ Časově omezená doba trvání
–⌧ s platností od [1. 1.] 2021 do [31. 12.] 2027
–⌧ finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2030 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 216
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Žádné financování ze strany členských států, nýbrž úloha strategických poradců, která je členským státům přiznána prostřednictvím vhodných mechanismů řízení, k zajištění soudržnosti a vzájemného posílení financování z EU a vnitrostátního financování v této oblasti.
Rozpočet Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií prováděný prostřednictvím nástupce agentury EASME, úloha partnerství souvisí se strategickou koordinací zúčastněných stran za účelem stanovení plánu a následných pracovních programů.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Jakožto subjekt Unie funguje společný podnik pro inteligentní sítě a služby na základě přísných pravidel týkajících se sledování. To se uskutečňuje prostřednictvím:
·vlastního útvaru interního auditu a Útvaru interního auditu v Komisi,
·dohledu ze strany správní rady. Výkonný ředitel bude dohlížet na činnosti společného podniku interně,
·souboru kvantitativních a kvalitativních ukazatelů výkonnosti, které budou zavedeny ke sledování provádění programu a měření jeho dopadu,
·hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení programu nezávislými odborníky pod dohledem Komise,
·pracovního programu společného podniku a jeho výroční zprávy o činnosti.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Je odůvodněné nepřímé řízení, neboť společný podnik pro inteligentní sítě a služby je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, kdy je část financování poskytnuta ve formě věcných příspěvků jiných členů než Unie.
Rozhodnutí o příspěvku pro společný podnik pro inteligentní sítě a služby bude každoročně přijato na základě rozpočtu EU, který byl schválen pro daný rok.
V dohodě o svěření pravomocí podepsané mezi Evropskou komisí a společným podnikem pro inteligentní sítě a služby bude uvedeno, že příspěvek na úkoly, které mají být v daném roce provedeny, uhradí Komise po uzavření dohody o převodu peněžních prostředků se společným podnikem pro inteligentní sítě a služby a vydání příslušných žádostí o platbu určených jiným členům než Unie ze strany společného podniku.
Komise zajistí, aby pravidla vztahující se na společný podnik pro inteligentní sítě a služby byla zcela v souladu s požadavky finančního nařízení. V souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 bude společný podnik dodržovat zásadu řádného finančního řízení. Společný podnik pro inteligentní sítě a služby dodržuje také ustanovení vzorového finančního nařízení vztahující se na společný podnik. Jakákoli odchylka od tohoto vzorového finančního nařízení nezbytná vzhledem ke zvláštním potřebám společného podniku podléhá předchozímu souhlasu Komise.
Ujednání o sledování, mimo jiné i prostřednictvím zastoupení Unie ve společném podniku pro inteligentní sítě a služby, jakož i ujednání o podávání zpráv zajistí, aby mohly útvary Komise splnit požadavky týkající se odpovědnosti jak vůči sboru komisařů, tak i rozpočtovému orgánu.
Rámec vnitřní kontroly pro společný podnik pro inteligentní sítě a služby se zakládá na:
·provádění standardů vnitřní kontroly, které poskytují přinejmenším záruky rovnocenné standardům Komise,
·postupech výběru nejlepších projektů prostřednictvím nezávislého hodnocení a jejich převedení na právní nástroje,
·řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu,
·kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante,
·následných auditech vzorku žádostí o platbu v rámci následných auditů programu Horizont Evropa,
·vědeckém hodnocení výsledků projektů.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Byla zavedena různá opatření ke zmírnění nevyhnutelného rizika střetu zájmů v rámci společného podniku pro inteligentní sítě a služby, konkrétně:
·stejný počet hlasů Komise a členů jiných než Unie ve správní radě,
·volba výkonného ředitele správní radou na návrh Komise,
·nezávislost zaměstnanců,
·hodnocení nezávislých odborníků na základě zveřejněných kritérií pro výběr společně s mechanismy pro odvolání a plnými prohlášeními o jakýchkoli zájmech,
·požadavek, aby správní rada přijala pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů ve společném podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a s ohledem na zaměstnance v souladu se služebním řádem.
Jedním z hlavních úkolů společného podniku bude stanovení etických a organizačních hodnot a Komise je bude sledovat.
Výkonný ředitel společného podniku pro inteligentní sítě a služby bude muset jakožto schvalující osoba zavést nákladově efektivní systém vnitřní kontroly a řízení. Bude muset informovat Komisi o přijatém rámci vnitřní kontroly.
Komise bude sledovat riziko nesouladu prostřednictvím systému podávání zpráv, který vyvine, jakož i sledováním výsledků následných auditů u příjemců finančních prostředků EU od společného podniku pro inteligentní sítě a služby v rámci následných auditů týkajících se celého programu Horizont Evropa.
Je nepochybně nutné spravovat rozpočet účinně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Systém kontroly však musí usilovat o spravedlivou rovnováhu mezi docílením přijatelné chybovosti a potřebnou kontrolní zátěží a zamezit snížení atraktivity výzkumného programu Unie.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Jelikož jsou pravidla pro účast v rámci programu Horizont Evropa vztahující se na společný podnik pro inteligentní sítě a služby podobná pravidlům, která Komise použije ve svém pracovním programu, a skupina příjemců má podobný rizikový profil jako v případě příjemců Komise, lze očekávat, že chybové rozpětí bude podobné, jaké Komise předpokládá u programu Horizont Evropa, tj. poskytnutí přiměřené jistoty, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období je každoročně v rozmezí 2–5 %, přičemž konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů míry zbytkových chyb blížící se co nejvíce 2 % po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a opatření ke zpětnému získání finančních prostředků.
Co se týká úplných údajů o očekávané míře chyb u účastníků, viz legislativní finanční výkaz pro program Horizont Evropa.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Komise zajistí, aby společný podnik pro inteligentní sítě a služby uplatňoval ve všech fázích procesu řízení postupy boje proti podvodům.
Návrhy týkající se společných podniků v rámci programu Horizont Evropa byly podrobeny ověření z hlediska možných podvodů a posouzení jejich dopadů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrolu, měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad.
Komise zajistí přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
Asociace pro infrastrukturu 5G již spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se podvodů a nesrovnalostí. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.
Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantu, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Společné podniky budou muset také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může provádět šetření v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (EU) 2017/193923 za účelem vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 1 Jednotný trh, inovace a digitální oblast – Horizont Evropa |
RP/NRP 217 |
zemí ESVO 218 |
kandidátských zemí 219 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
1 – Jednotný trh, inovace, digitální oblast |
01 02 02 43 – Společný podnik pro inteligentní sítě a služby |
Rozl. |
ANO |
ANO |
ANO |
ANO |
* Očekává se, že příspěvek na tuto rozpočtovou položku bude pocházet z následujících rozpočtových položek:
|
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci provádějícími program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 01 |
|||||||||
|
Externí zaměstnanci provádějící program „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 02 |
|||||||||
|
Další výdaje na řízení programu „Horizont Evropa“ – nepřímý výzkum 01 01 01 03 |
|||||||||
|
01 02 02 40 – klastr „Digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru“ |
121,128 |
121,929 |
134,445 |
131,015 |
130,15 |
130,9 |
130,433 |
– |
900,000 |
|
Celkové výdaje |
121,128 |
121,929 |
134,445 |
131,015 |
130,15 |
130,9 |
130,433 |
– |
900,000 |
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
1 |
Okruh Jednotný trh, inovace, digitální oblast Horizont Evropa |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 222 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Hlava 1 |
Závazky |
(1) |
1,030 |
1,143 |
1,192 |
1,129 |
1,063 |
0,994 |
2,797 |
9,348 |
|
|
Platby |
(2) |
1,030 |
1,143 |
1,192 |
1,129 |
1,063 |
0,994 |
0,922 |
1,875 |
9,348 |
|
|
Hlava 2 |
Závazky |
(1a) |
0,505 |
0,560 |
0,584 |
0,553 |
0,521 |
0,487 |
1,371 |
4,581 |
|
|
Platby |
(2a) |
0,505 |
0,560 |
0,584 |
0,553 |
0,521 |
0,487 |
0,452 |
0,919 |
4,581 |
|
|
Hlava 3 223 |
Závazky |
(3a) |
119,593 |
120,226 |
132,669 |
129,333 |
128,566 |
129,419 |
126,265 |
886,071 |
|
|
Platby |
(3b) |
163,001 |
134,99 |
123,841 |
140,101 |
133,343 |
126,802 |
63,993 |
886,071 |
||
|
CELKEM prostředky pro společný podnik |
Závazky |
=1+1a +3a |
121,128 |
121,929 |
134,445 |
131,015 |
130,15 |
130,9 |
130,433 |
900,000 |
|
|
Platby |
=2+2a+3b |
1,535 |
164,704 |
136,766 |
125,523 |
141,685 |
134,824 |
128,176 |
66,787 |
900,000 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
||||||||||
|
GŘ CNECT |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 224 |
0,491 |
0,503 |
0,513 |
0,523 |
0,533 |
0,544 |
0,555 |
– |
3,662 |
|
|
Ostatní správní výdaje |
0,128 |
0,130 |
0,133 |
0,135 |
0,138 |
0,141 |
0,144 |
0,949 |
||
|
GŘ CELKEM |
0,619 |
0,633 |
0,646 |
0,658 |
0,671 |
0,685 |
0,699 |
– |
4,611 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM – okruh 1 víceletého finančního rámce |
Závazky |
121,747 |
122,562 |
135,091 |
131,673 |
130,821 |
131,585 |
131,132 |
904,611 |
||
|
Platby |
2,154 |
165,337 |
137,412 |
126,181 |
142,356 |
135,509 |
128,875 |
66,787 |
904,611 |
||
|
|
7 |
Správní výdaje |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
GŘ CNECT |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
|
Lidské zdroje 225 |
||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
||||||||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
121,747 |
122,562 |
135,091 |
131,673 |
130,821 |
131,585 |
131,132 |
904,611 |
||
|
Platby |
2,154 |
165,337 |
137,412 |
126,181 |
142,356 |
135,509 |
128,875 |
66,787 |
904,611 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Počet zaměstnanců (v počtu zaměstnanců / PPS) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
9 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
23 |
|
|
Dočasní zaměstnanci |
5 |
6 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
12 |
|
|
Vyslaní národní odborníci |
|||||||||
|
CELKEM |
14 |
16 |
17 |
17 |
17 |
17 |
17 |
35 |
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Úředníci (třídy AD) |
|||||||||
|
Úředníci (třídy AST) |
|||||||||
|
Smluvní zaměstnanci |
0,523 |
0,593 |
0,605 |
0,617 |
0,629 |
0,642 |
0,655 |
1,570 |
5,834 |
|
Dočasní zaměstnanci |
0,648 |
0,793 |
0,943 |
0,962 |
0,982 |
1,001 |
1,021 |
1,840 |
8,19 |
|
Vyslaní národní odborníci |
|||||||||
|
CELKEM |
1,171 |
1,386 |
1,548 |
1,579 |
1,611 |
1,643 |
1,676 |
3,41 |
14,024 |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst
|
Funkční skupina a platová třída |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
AD16 |
||||||||||||
|
AD15 |
||||||||||||
|
AD14 |
||||||||||||
|
AD13 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
AD12 |
||||||||||||
|
AD11 |
1 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
AD10 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
AD9 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|||||
|
AD8 |
||||||||||||
|
AD7 |
||||||||||||
|
AD6 |
||||||||||||
|
AD5 |
||||||||||||
|
Celkem AD |
5 |
6 |
7 |
7 |
7 |
7 |
7 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
AST11 |
||||||||||||
|
AST10 |
||||||||||||
|
AST9 |
||||||||||||
|
AST8 |
||||||||||||
|
AST7 |
||||||||||||
|
AST6 |
||||||||||||
|
AST5 |
||||||||||||
|
AST4 |
||||||||||||
|
AST3 |
||||||||||||
|
AST2 |
||||||||||||
|
AST1 |
||||||||||||
|
Celkem AST |
||||||||||||
|
AST/SC 6 |
||||||||||||
|
AST/SC 5 |
||||||||||||
|
AST/SC 4 |
||||||||||||
|
AST/SC 3 |
||||||||||||
|
AST/SC 2 |
||||||||||||
|
AST/SC 1 |
||||||||||||
|
Celkem AST/SC |
Odhadovaný dopad na zaměstnance (další) – externí zaměstnanci
|
Smluvní zaměstnanci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Funkční skupina IV |
4 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
3 |
2 |
2 |
|
|
Funkční skupina III |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
1 |
1 |
1 |
|
|
Funkční skupina II |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
|
Funkční skupina I |
||||||||||||
|
Celkem |
9 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
10 |
5 |
4 |
4 |
|
Vyslaní národní odborníci |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Rok 2028 |
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Rok 2031 |
Po roce 2031 |
|
Celkem |
3.2.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále 226 :
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
||||||||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 227 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu 228 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Ve výzkumu |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
– Zastupování Unie v orgánech společného podniku (správní rada, skupina zástupců států), oddělení EK zastupující společný podnik – Spolupráce s odvětvovými sdruženími (soukromými členy) na klíčových akcích na úrovni výzkumu a inovací – Sledování a udržování klíčových výstupů společného podniku včetně například pracovních plánů, strategických programů výzkumu a inovací, strategických programů zavádění – Právní podpora ve vztahu ke všem záležitostem týkajícím se společného podniku pro inteligentní sítě a služby – Usměrňování soukromého člena s ohledem na oddělené akce mimo výzkum a inovace, zhodnocení a zavádění – Zprostředkování kontaktu s členskými státy a jednání o synergiích s vnitrostátními programy – Administrativní úkoly související například s přípravou výzev a prováděním výsledků – Úkoly související s podáváním interních a externích zpráv, včetně udělení absolutoria (Evropský parlament a Účetní dvůr) – Podpora organizace klíčových událostí (konference na vysoké úrovni, mezinárodní spolupráce) – Komunikace v souvislosti s činnostmi společného podniku pro inteligentní sítě a služby |
|
Externí zaměstnanci |
3.2.4.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–☑ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
|
–prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) |
|||||||||
|
|
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|
Finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku, který hradí soukromí členové |
0,383 |
0,568 |
0,761 |
0,906 |
1,056 |
1,212 |
1,373 |
2,794 |
9,053 |
|
Finanční příspěvky na provozní náklady poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
|||||||||
|
Finanční příspěvky na provozní náklady od zúčastněných států |
|||||||||
|
Věcné příspěvky poskytnuté soukromými členy / přidruženými partnery |
53,95 |
46,363 |
95,837 |
146,662 |
131,159 |
130,422 |
286,554 |
890,947 |
|
|
Věcné příspěvky na provozní činnost od zúčastněných států |
|||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
0,383 |
54,518 |
47,124 |
96,743 |
147,718 |
132,371 |
131,795 |
289,348 |
900,000 |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
◻ na vlastní zdroje
◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 229 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
Koordinovanému posouzení dopadů bylo podrobeno pouze dvanáct iniciativ, neboť iniciativa týkající se vysoce výkonné výpočetní techniky byla zahrnuta v posouzení dopadů z roku 2017 (SEC(2018) 47).
EK (2018), Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2018) 321 final.
Částky v hlavě 1 a 2 představují příspěvek EU (až do výše 22 090 000 EUR) na administrativní náklady společného podniku. Zbývající část pochází z příspěvků ostatních členů společného podniku, jak je uvedeno v bodě 3.2.4.
Prostředky na platby pro hlavy 1 a 2 jsou založeny na roční spotřebě veškerých odpovídajících prostředků na závazky, zatímco pro hlavu 3 jsou stanoveny zohledněním povahy nepřímých akcí a harmonogramem jejich plateb (předfinancování, průběžné platby a platba zůstatku).
Hlavy 1 a 2 pro rok 2027 obsahují závazky pro daný rok a předzásobení závazků na zbývající roky společného podniku v období 2027–2031.
Náklady na hodnocení návrhů projektů a přezkumy projektů nejsou zahrnuty v hlavě 2, nýbrž se usuzovalo, že by měly být zahrnuty v hlavě 3.
Vztahující se na správu akcí programu Horizont Evropa. Náklady přepočtené na plné pracovní úvazky jsou stanoveny na základě průměrných ročních nákladů, které se od ledna 2021 uplatní na platy stálých zaměstnanců (0,127 EUR), smluvních zaměstnanců (0,057 EUR) a ostatní administrativní náklady (0,0255 EUR) vztahující se na náklady na budovy a IT u zaměstnanců v nepřímém výzkumu. V období 2022–2027 se použije roční indexace ve výši 2 %. Údaj o potřebě zaměstnanců v GŘ Komise je orientační a není závazný.
V případě společného podniku pro klíčové digitální technologie bez Komise budou na administrativní náklady přispívat pouze soukromé strany, a nikoli zúčastněné státy.