EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 620 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 620 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241( 2 ), kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru pomáhá dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(2)Nařízení o plánu REPowerEU 3 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v EU a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Rakousko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(3)Dne 16. března 2023 vydala Komise sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 4 s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících stimulech. Těmito stimuly jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost EU a jejích členských států. Dne 14. února 2024 navázala Komise na toto sdělení výroční zprávou o jednotném trhu a konkurenceschopnosti 5 . Zpráva podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí devíti faktorů konkurenceschopnosti.
(4)Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024 6 , jež zahájila cyklus evropského semestru koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority roční analýzy udržitelného růstu 2024 v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování pro rok 2024, ve které není Rakousko uvedeno mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Rakouska na rok 2024. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 12. dubna 2024, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 11. března 2024.
(5)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí EU. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Zahrnuje rovněž pozměněné nařízení (ES) č. 1467/97 o provádění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 7 . Cílem nového rámce je udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný růst podporující začlenění prostřednictvím postupné fiskální konsolidace a reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát by měl Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány obsahují fiskální, reformní a investiční závazky členského státu pro plánovací horizont čtyř nebo pěti let v závislosti na obvyklé délce volebního období v daném státě. Dráha čistých výdajů 8 v rámci národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by měla být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavků na to, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a/nebo se pod touto hodnotou udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. V rámci podpory při přípravě uvedených plánů má Komise dne [21. června] 2024 poskytnout členským státům pokyny k obsahu těchto plánů a následných výročních zpráv o pokroku, které budou povinny předložit, a v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2024/1263 jim předá technické pokyny k fiskálním korekcím (případně referenční trajektorie a technické informace). Členské státy by měly předložit své střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. Členské státy by měly zajistit zapojení svých vnitrostátních parlamentů a konzultace s nezávislými fiskálními institucemi, sociálními partnery a případně dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami. V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(6)Dne 30. dubna 2021 předložilo Rakousko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Rakouska 9 , které bylo dne 9. listopadu 2023 změněno v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 s odůvodněním, že plán pro oživení a odolnost v důsledku objektivních okolností již zčásti nelze splnit, jakož i s cílem začlenit kapitolu REPowerEU 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Rakousko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(7)Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Rakousku 11 pro rok 2024. Posoudila pokrok, který Rakousko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Rakousko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o daném členském státu poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Rakouska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(8)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 12 se schodek veřejných financí Rakouska snížil z 3,3 % HDP v roce 2022 na 2,7 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh klesl z 78,4 % HDP na konci roku 2022 na 77,8 % na konci roku 2023.
(9)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 13 Rakousku přijmout opatření, kterými by v roce 2023 zajistilo, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky 14 , a bralo přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Rakousku bylo doporučeno, aby se připravilo na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Rakousku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 15 v roce 2023 restriktivní v rozsahu 0,9 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu v rozsahu 0,5 % HDP. To zahrnuje zvýšení cílených mimořádných podpůrných opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,2 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v roce 2023 v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,2 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů činily v roce 2023 3,5 % HDP, což představuje pokles o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Rakousko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU. Financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je vytváření lepšího širokopásmového připojení ve venkovských a odlehlých oblastech a podpora domácností při nahrazování topných systémů na fosilní paliva technologiemi vytápění z obnovitelných zdrojů, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU.
(10)Makroekonomický scénář, z něhož hospodářské a rozpočtové projekce Rakouska vycházejí, předpokládá růst reálného HDP o 0,2 % v roce 2024 a o 1,8 % v roce 2025, zatímco inflace měřená indexem spotřebitelských cen by měla v roce 2024 dosáhnout 3,8 % a v roce 2025 2,7 %. Očekává se, že schodek veřejných financí se v roce 2024 zvýší na 2,9 % HDP a v roce 2025 bude činit 2,8 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP se má do konce roku 2024 snížit na 77,5 % a do konce roku 2025 na 77,4 %. Předpokládá se, že po roce 2025 se schodek veřejných financí postupně sníží, a to na 2,8 % HDP v roce 2026 a 2,7 % v roce 2027. Během časového rámce programu se tedy plánuje, že saldo veřejných financí zůstane pod referenční hodnotou schodku ve výši 3 % HDP. Po roce 2025 se pak předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP zůstane v letech 2026 a 2027 stabilní na úrovni 77,4 %. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá růst reálného HDP v roce 2024 o 0,3 % a v roce 2025 o 1,6 % a inflaci měřenou HISC v roce 2024 na úrovni 3,6 % a v roce 2025 na úrovni 2,8 %.
(11)Prognóza Komise z jara 2024 dále na rok 2024 předpovídá schodek veřejných financí ve výši 3,1 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP by měl do konce roku 2024 klesnout na 77,7 %. Zvýšení schodku v roce 2024 je především odrazem zpožděných účinků inflace na straně výdajů (platy, důchody, indexované sociální dávky) a dodatečných výdajů v rámci vnitrostátního fiskálního rámce v oblasti péče o děti, bydlení a klimatu, jakož i nedávno přijatého balíčku týkajícího se bydlení a výstavby. Kromě toho bylo několik mimořádných podpůrných opatření v oblasti energetiky, jako je například zastropování cen elektřiny, prodlouženo do konce roku 2024. Podle odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2024 expanzivní povahu a bude činit 0,4 % HDP.
(12)Podle prognózy Komise z jara 2024 se očekává, že výdaje ve výši 0,1 % HDP budou v roce 2024 financovány nevratnou podporou („granty“) z Nástroje pro oživení a odolnost, zatímco v roce 2023 to bylo 0,2 % HDP. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost umožní vysoce kvalitní investice a reformy zvyšující produktivitu bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Rakouska.
(13)Dne 14. července 2023 Rada Rakousku doporučila 16 zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 17 na nejvýše 4,6 %. Při plnění svých rozpočtů na rok 2023 a při přípravě návrhů rozpočtových plánů na rok 2024 byly členské státy vyzvány, aby zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku na základě údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Rakouska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 5,9 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Toto překročení doporučeného maximálního tempa růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídá 0,6 % HDP v roce 2024. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada.
(14)Rada Rakousku rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušilo platná mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a využilo související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Upřesnila, že pokud by opětovné zvyšování cen energií vyžadovalo nová podpůrná opatření nebo pokračování těch stávajících, mělo by Rakousko zajistit, aby se daná opatření zaměřovala na ochranu zranitelných domácností a podniků, aby byla fiskálně přijatelná a aby zachovávala pobídky k úsporám energie. Podle prognózy Komise z jara 2024 se čisté rozpočtové náklady 18 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky odhadují na 1,4 % HDP v roce 2023 a předpokládá se, že v roce 2024 budou činit 0,4 % a v roce 2025 0,1 %. Zejména se předpokládá, že zastropování cen elektřiny pro domácnosti a snížení poplatku za energie zůstanou v roce 2024 v platnosti, i když s menším dopadem 19 . Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,0 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky 20 bude mít v uvedeném roce expanzivní povahu a bude činit 0,4 % HDP. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se nepředpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky zaměřená na ochranu zranitelných domácností a podniků se odhadují v roce 2024 na méně než 0,1 % HDP (oproti 0,4 % v roce 2023), z čehož méně než 0,1 % HDP zachovává cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti (oproti 0,4 % v roce 2023).
(15)Rada také Rakousku doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 klesnou na 3,3 % HDP oproti 3,5 % HDP v roce 2023. Příčinou jsou mimořádně vysoké investice v roce 2023, které byly částečně vyvolány zákonem o obecních investicích. Zohlední-li se tyto dodatečné faktory, lze konstatovat, že veřejné investice v roce 2024 dodrží doporučení Rady. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,2 % HDP.
(16)Prognóza Komise z jara 2024 předpovídá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky a na základě předpokladu nezměněné politiky schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2025. Snížení schodku v roce 2025 je především odrazem mírnějšího růstu platů, důchodů a dalších sociálních dávek v důsledku klesající inflace a postupného ukončování opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 zvýšit na 77,8 %. Zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP v roce 2025 je zejména odrazem vyšších úrokových výdajů v roce 2024 a nižšího tempa růstu nominálního HDP.
(17)Rakouský fiskální rámec se opírá o složitý systém mezivládních transferů mezi spolkovými a regionálními orgány, který poskytuje omezené pobídky k efektivním veřejným výdajům. Nedostatečná daňová autonomie činí financování výdajů na všech spolkových úrovních do značné míry závislým na tomto systému. V roce 2023 představovaly příjmy z vlastních zdrojů spolkových zemí pouze malé procento všech veřejných příjmů. Zároveň financování základních služeb, jako je zdravotní péče, péče o děti a veřejná doprava, částečně závisí na výdajích spolkových zemí a obcí. Demografická změna a zelená transformace dále zvyšují tlak na spolkové země a obce z hlediska nákladů, zatímco příjmy z vlastních zdrojů neodpovídají dynamice výdajů. Stávající fiskální rámec vede k nízké efektivitě a nedostatečné transparentnosti, neboť stírá souvislost mezi daňovou zátěží a veřejnými výdaji. Lepší sladění příjmů z vlastních zdrojů s veřejnými výdaji na nižší než centrální úrovni a posílení transparentnosti a koordinace jsou pro zlepšení celkové kvality veřejných výdajů nezbytné. Reforma systému daně z nemovitostí by mohla být využita ke zlepšení fiskálního federalismu a celkového daňového systému.
(18)Daňová skladba se nadále do značné míry opírá o příjmy z pracovní činnosti (daně ze mzdy a příspěvky na sociální zabezpečení) a spotřebu. V roce 2022 mělo Rakousko třetí nejvyšší poměr daní k HDP v EU a velmi vysoké daňové zatížení. Od roku 2023 jsou daňová pásma pro daň z příjmů fyzických osob indexována podle inflace, což brání dalšímu zvyšování daňového zatížení prostřednictvím posunu do vyššího daňového pásma. Současně ekologická a sociální daňová reforma z roku 2022 přinesla opatření ve formě úlev v oblasti daní a sociálního zabezpečení a zavedla ceny za emise CO2 v odvětví dopravy a vytápění, čímž zlepšila daňovou skladbu. Několik dlouhodobých strukturálních problémů v daňové skladbě však zůstává nevyřešeno. Lepší využívání daní, které více podporují růst, by rovněž mohlo pomoci vytvořit nezbytný prostor v rozpočtu a zlepšit spravedlnost daňového systému.
(19)Výdaje na zdravotní péči patří k nejvyšším v EU, přičemž mnoho zdravotnických služeb stále poskytují nemocnice, což je nákladný a méně účinný způsob poskytování péče. Předpokládá se, že veřejné výdaje na zdravotní péči vzrostou ze 7,8 % HDP v roce 2022 na 8,8 % HDP v roce 2050. Kromě toho se očekává, že rostoucí a stárnoucí populace povede ke zvýšení využívání zdravotnických služeb, což dále prohloubí obavy o fiskální udržitelnost. Reforma zdravotnictví z roku 2023 zahrnovala významné investice do primární péče, ambulantní péče, digitalizace a prevence, které by mohly v dlouhodobém horizontu pomoci snížit náklady, pokud budou doprovázeny strukturálními reformami. Zásadní bude zajistit, aby pacienti procházeli systémem zdravotní péče konzistentním způsobem, mimo jiné zajištěním toho, aby se zvýšená dostupnost služeb primární zdravotní péče promítla do nižšího využívání stávajících nemocničních nebo ambulantních specializovaných služeb zdravotní péče. Rakouský plán pro oživení a odolnost pomůže posílit ambulantní primární zdravotní péči, zejména díky podpoře stávajících a nových místních středisek primární zdravotní péče. V balíčku reforem z roku 2023 však chyběly strukturální reformy, které by opětovně sladily odpovědnost v oblasti financování a výdajů s cílem zvýšit efektivitu.
(20)Reforma dlouhodobé péče z roku 2023 zlepšila přiměřenost poskytování služeb s ohledem na stárnutí populace. Rostoucí účast žen na trhu práce a měnící se rodinné struktury zároveň vyžadují posílení formálních struktur péče. Reforma dlouhodobé péče sice pomohla zlepšit možnosti odborné přípravy, pracovní podmínky a odměňování pracovníků v oblasti dlouhodobé péče, je však třeba vyvinout další úsilí ke zlepšení situace stálých domácích pečovatelů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Reforma navíc neřešila strukturální fiskální udržitelnost. Předpokládá se, že výdaje na dlouhodobou péči se téměř zdvojnásobí z 1,6 % HDP v roce 2022 na 3,1 % v roce 2070. Systém dlouhodobé péče se vyznačuje rozdělením kompetencí v oblasti financování a poskytování služeb. Bylo by žádoucí zvýšit harmonizaci financování a služeb, koordinovat jednotlivé sektory a zavést společné výkonnostní normy pro všechny regiony. Test finančních prostředků se používá v případě domácí a komunitní péče, ale nikoliv v případě ústavní péče, což vede k finanční motivaci využívat relativně dražší ústavní péči.
(21)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje rakouský plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro daný členský stát nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Rakouska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Pro splnění závazků plánu do srpna 2026 je nezbytné, aby Rakousko pokračovalo v provádění reforem a investic a řešilo vznikající zpoždění. Zejména je nezbytné pokračovat v přípravě druhé a třetí žádosti o platbu. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(22)V rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období je Rakousko v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 povinno do března 2025 přezkoumat každý program a zohlednit mimo jiné problémy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2024 i ve svém vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum je základem pro konečné přidělení finančních prostředků EU zahrnutých do každého programu. Rakousko sice dosáhlo pokroku v provádění politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv, ale výzvy přetrvávají. Regionální rozdíly v Rakousku patří k nejmenším v EU, ale hrozí, že ty stávající se v budoucnu prohloubí, částečně kvůli demografickým problémům a úbytku obyvatel v některých vzdálenějších venkovských oblastech. Je důležité urychlit provádění politiky soudržnosti, přičemž priority dohodnuté v programech jsou i nadále relevantní. Zvláště důležité je zlepšit účinnost systému výzkumu a inovací v souladu s národními a regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci a využívat propojení vědy s podniky. Je rovněž nezbytné pokračovat v zelených investicích, zejména do podpory energetické účinnosti a snižování uhlíkové stopy, a to i prostřednictvím nově vznikajících zelených technologií. Klíčové jsou integrované přístupy k územnímu rozvoji, které umožňují udržitelný místní rozvoj podporující začlenění. Podpora kvality a inkluzivity vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zejména pro znevýhodněné skupiny, je i nadále relevantní a měly by pokračovat také investice podporující aktivní začleňování a zaměstnatelnost. Rakousko by rovněž mohlo využít iniciativu Platformy strategických technologií pro Evropu na podporu vývoje nebo výroby kritických technologií, včetně čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje.
(23)Kromě hospodářských a sociálních výzev, které řeší plán pro oživení a odolnost a další fondy EU, čelí Rakousko několika dalším výzvám souvisejícím s trhem práce, dynamikou podnikání a přístupem k rizikovému kapitálu, jakož i přetrvávající závislostí na dovozu plynu z Ruska a relativně vysokými emisemi v odvětví dopravy.
(24)Míra zaměstnanosti žen na plný úvazek je pod průměrem EU, i když lze pozorovat rostoucí trend. Rakousko je na druhém nejvyšším místě v EU, pokud jde o zaměstnanost žen na částečný úvazek. Na vysokém podílu žen zaměstnaných na částečný úvazek se podílí nedostatečná nabídka kvalitních zařízení předškolního vzdělávání a péče spolu s výraznými regionálními rozdíly. V roce 2023 se formální péče o děti mladší tří let účastnilo pouze 24,1 % dětí, míra účasti na předškolním vzdělávání a péči tak zůstává celkově pod průměrem EU, který činí 34,9 %. Dvojí zátěž spojená s povinností vykonávat placenou práci a pečovat o děti postihuje ženy výrazně více než muže. Přestože jsou podnikány kroky ke zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání a péče, otevírací doba zařízení péče o děti výrazně nezlepšuje možnost rodičů s pečovatelskými povinnostmi, v zásadě žen, pracovat déle. Zavedení povinných standardů kvality v oblasti předškolního vzdělávání a péče by navíc mohlo lépe zajistit poskytování kvalitní péče v celé zemi.
(25)Rakousko zažívá pokles podnikatelské dynamiky, přičemž míra nově vzniklých a zaniklých podniků patří k nejnižším v EU. Klesá podíl začínajících a mladých podniků, což má negativní dopad na produktivitu (zatímco v roce 2013 činil podíl mladých podniků 5,4 %, v roce 2020 tento podíl klesl na 3,8 %, tedy pod průměr EU). Podíl rychle rostoucích podniků je rovněž výrazně pod průměrem EU (v roce 2021 8,21 % v počtu podniků a 7,29 % v počtu zaměstnanců ve srovnání s 9,18 % a 12,40 % v EU). Kapitálové financování je podle mezinárodních standardů nízké. Omezená nabídka soukromého rizikového kapitálu je překážkou pro inovační podniky a šíření technologií. Nabídka a poptávka rizikového kapitálu není v Rakousku nijak zvlášť vysoká, což by mohlo bránit vzniku a růstu nových technologicky náročných nebo inovativních podniků. Omezení přístupu k financování rizikovým kapitálem se dotýká zejména inovativních malých a středních podniků a začínajících podniků. Financování rizikovým kapitálem je nedostatečně rozvinuté, přičemž soukromý kapitál v roce 2022 činil pouze 0,14 % HDP, což je výrazně pod průměrem EU ve výši 0,64 %, a rizikový kapitál činil 0,041 % HDP (průměr EU: 0,09 %).
(26)Nedostatek a nesoulad kvalifikací patří k nejpalčivějším problémům Rakouska a stárnutí populace situaci ještě zhorší. Míra volných pracovních míst v Rakousku zůstává jednou z nejvyšších v EU a od konce roku 2021 se drží nad 4 %. Ačkoli se míra zaměstnanosti starších pracovníků v posledním desetiletí neustále zvyšovala a v roce 2023 dosáhla 57,7 %, zůstává výrazně pod průměrem EU, který činí 63,8 %. Starší pracovníci, kteří mají omezenější digitální dovednosti a často čelí diskriminačnímu jednání kvůli svému věku, mají potíže s opětovným začleněním na trh práce. Zvláště zranitelné jsou osoby s nízkou kvalifikací a pouze povinným školním vzděláním, které v Rakousku představují nejvyšší podíl nezaměstnaných. Stejně tak osoby s přistěhovaleckým původem a osoby se znevýhodněným socioekonomickým zázemím mají na trhu práce nižší úspěšnost a čelí na něm zvláštním překážkám, také kvůli výzvám souvisejícím s přechodem ze školy do zaměstnání. Podle průzkumu Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2022 přibližně každý čtvrtý patnáctiletý rakouský žák nedosahoval minimální úrovně znalostí v matematice, čtení a přírodních vědách, přičemž u osob pocházejících ze znevýhodněného nebo přistěhovaleckého prostředí byl v matematice tento podíl ještě vyšší, a to 45 %. U mladých lidí narozených mimo EU je navíc téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že předčasně ukončí školní docházku, což má negativní dopad na jejich začlenění na trh práce. Opatření stanovená v rakouském plánu pro oživení a odolnost, jejichž cílem je zlepšit nabídku dovedností i výsledky vzdělávání znevýhodněných žáků, se provádí, ale jsou zapotřebí další opatření, aby se snížil stávající nedostatek pracovních sil a dovedností. Mezi tato opatření by mohla patřit podpora přístupu na trh práce pro starší pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby s přistěhovaleckým původem, předcházení předčasnému ukončování školní docházky mladých lidí s přistěhovaleckým původem, jakož i zlepšení základních dovedností znevýhodněných žáků a žáků s přistěhovaleckým původem.
(27)Navzdory určitým snahám o diverzifikaci je Rakousko i nadále silně závislé na ruském plynu. Přestože se v roce 2023 zvýšily dodávky plynu z Norska a v menší míře ze severní Afriky a Střední Asie, v dodávkách plynu převažoval dovoz z Ruska, zejména v zimním období (98 % celkového dovozu v prosinci 2023). Aby Rakousko rozšířilo přepravní kapacitu ze sousedních zemí, jako je Německo a Itálie, podpořilo cílené investice do modernizace své plynovodní infrastruktury. Současně opatření v rámci rakouského plánu pro oživení a odolnost, jako jsou investice do energetické účinnosti a do výměny topidel na fosilní paliva, pomáhají snižovat poptávku po plynu a urychlit zelenou transformaci. Vláda oznámila nový plán na ukončení dlouhodobé smlouvy o dodávkách s ruskou společností Gazprom a zavedení povinnosti pro domácí dodavatele plynu diverzifikovat dodávky a zbavit se závislosti na Rusku, avšak bez jasného časového harmonogramu provádění. Kvůli absenci jasné strategie pro odpojení od ruského plynu jsou dodávky energie v Rakousku zranitelné.
(28)Instalovaný výkon energie z obnovitelných zdrojů v Rakousku vzrostl v roce 2022 o 6 %. Zatímco solární energie, zejména fotovoltaika, pokračovala v silném růstu, větrná energie se rychlosti růstu solární energie nevyrovnala. S ohledem na cíl Rakouska využívat do roku 2030 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů je naléhavě zapotřebí modernizovat a rozšiřovat skladování elektřiny, jakož i přenosové a distribuční sítě, zejména mezi východem a západem Rakouska. To si žádá jak větší investice, tak i rychlejší integraci další výroby energie z obnovitelných zdrojů do systému, jak je stanoveno v prvním plánu integrované síťové infrastruktury zveřejněném v dubnu 2024. Rakousko předložilo další opatření k urychlení transformace energetiky, ale revidovaný zákon o trhu s elektřinou a zákon o obnovitelných plynech stále čekají na přijetí parlamentem.
(29)Opatření, která Rakousko v posledních letech přijalo za účelem snížení emisí skleníkových plynů, začínají přinášet výsledky. Emise skleníkových plynů, na které se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, se v roce 2022 snížily o 5 %. Současné politiky nicméně ponechávají rozdíl 21 procentních bodů vůči dohodnutému cíli Rakouska v oblasti sdílení úsilí ve výši 48 % podle nařízení o sdílení úsilí do roku 2030 oproti úrovním z roku 2005. Rakousko ještě musí Komisi předložit návrh aktualizace svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který měl být předložen v červnu 2023 a v němž stanoví, jak chce tento rozdíl odstranit. Rakousko zavedlo cenu CO2 pro odvětví mimo systém ETS, což je krok správným směrem, avšak emise z dopravy na obyvatele zůstávají nad průměrem EU, mimo jiné kvůli relativně nízké sazbě daně na motorovou naftu, která způsobuje tzv. tankovací turistiku. Rakouský plán pro oživení a odolnost obsahuje řadu reforem a investic do udržitelné dopravy, existuje však prostor pro další opatření ke snížení emisí, včetně posílení veřejné dopravy ve venkovských oblastech.
(30)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2024 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. K provedení prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu přispívají v případě Rakouska doporučení (1), (2), (3) a (4),
DOPORUČUJE Rakousku v období 2024–2025:
1.Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu o stabilitě a růstu omezit růst čistých výdajů 21 v roce 2025 na míru, která je v souladu s věrohodně sestupnou trajektorií veřejného dluhu ve střednědobém horizontu a dodržuje referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zlepšit fiskální udržitelnost systému zdravotní péče a systému dlouhodobé péče. Zjednodušit a racionalizovat fiskální vztahy a povinnosti na různých úrovních veřejné správy a sladit odpovědnost v oblasti financování a výdajů. Dále zlepšit daňovou skladbu s cílem snížit daňové zatížení a podpořit udržitelný růst podporující začlenění.
2.Řešit vznikající zpoždění, aby bylo možné pokračovat v rychlém a účinném provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, a zajistit dokončení reforem a investic do srpna 2026. Urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti. V rámci přezkumu v polovině období se nadále soustředit na dohodnuté priority a zároveň zvážit možnosti, které poskytuje iniciativa Platformy strategických technologií pro Evropu ke zlepšení konkurenceschopnosti.
3.Zvýšit účast žen na trhu práce, mimo jiné zlepšením kvality služeb péče o děti, stejně jako účast starších pracovníků. Zlepšit výsledky na trhu práce pro znevýhodněné skupiny, jako jsou uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací a osoby z přistěhovaleckého prostředí, a zvýšit úroveň jejich základních dovedností, a to již na školní úrovni. Podporovat dynamiku podnikání, zakládání a růst mladých podniků, mimo jiné prostřednictvím lepšího přístupu k rizikovému kapitálu.
4.Zlepšit energetickou bezpečnost urychlením diverzifikace dodávek plynu ve prospěch jiných než ruských zdrojů. Dále snížit emise, zejména v odvětví dopravy.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně