ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách /* COM/2014/0743 final */
1. Úvod Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009
o ratingových agenturách[1]
bylo přijato jako jedno z opatření v návaznosti
na finanční krizi s cílem obnovit důvěru v trh
a zvýšit ochranu investorů. Tímto nařízením, jež bylo
následně v letech 2011[2]
a 2013[3]
revidováno, byly zavedeny požadavky na registraci a povolení
ratingových agentur, přičemž jako jediný orgán dohledu v EU byl
uveden Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), a byla i ustavena
pravidla pro ratingové agentury týkající se střetu zájmů,
transparentnosti a uveřejňování informací. Nařízením
(ES) č. 1060/2009 ve znění z roku 2011 je Komise
zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci,
pokud jde o: ·
poplatky,
které mají ratingové agentury uhradit Evropskému orgánu pro cenné papíry
a trhy (ESMA) za registraci a dohled (čl. 19 odst. 2), ·
procesní
pravidla pro výkon pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy
ukládat pokuty nebo penále (čl. 23e odst. 7), ·
opatření
k dalšímu upřesnění nebo úpravě kritérií rovnocennosti třetí
země (čl. 5 odst. 6) a ·
změnu
příloh nařízení (ES) č. 1060/2009 (článek 37). 2. Právní základ Tato
zpráva je požadována podle čl. 38a odst. 1 nařízení (ES) č.
1060/2009. Na základě tohoto ustanovení je Komisi svěřena
pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na dobu čtyř
let počínaje 1. června 2011 a Komise je povinna vypracovat
zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců
před koncem tohoto čtyřletého období. 3. Výkon přenesené pravomoci A)
Poplatky za registraci a dohled V souladu
s čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009
účtuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ratingovým agenturám
poplatky v souladu s uvedeným nařízením
a s nařízením Komise v přenesené pravomoci. Tyto
poplatky plně pokrývají nezbytné výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry
a trhy související s registrací a certifikací ratingových
agentur a dohledem nad nimi a s náhradami veškerých
nákladů, jež mohou vzniknout příslušným orgánům při
plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména
v důsledku přenesení úkolů podle článku 30
nařízení (ES) č. 1060/2009. Podle
čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1060/2009 přijme
Komise akt v přenesené pravomoci o poplatcích, které stanoví
zejména typ poplatků a záležitosti, za něž se poplatky vybírají,
výši poplatků, způsob jejich úhrady a způsob, jakým
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy poskytne příslušným
orgánům náhradu nákladů, jež jim mohou vzniknout na základě
nařízení (ES) č. 1060/2009, zejména v důsledku přenesení
úkolů podle článku 30 uvedeného nařízení. Výše poplatku účtovaného
ratingové agentuře pokrývá veškeré správní náklady a je
přiměřená obratu dotyčné ratingové agentury. Evropská
komise dne 24. února 2011 požádala Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
o technické poradenství a dne 17. května 2011 ho obdržela. Při přípravě
technického poradenství provedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
veřejnou konzultaci, která se uskutečnila ve dnech 14. až 27.
dubna 2011. Následně vedla Komise k návrhu nařízení
v přenesené pravomoci konzultace se zúčastněnými stranami,
mezi které patřili i národní odborníci. Na konci listopadu 2011 byli
písemným postupem konzultováni členové odborné skupiny Evropského výboru
pro cenné papíry. Nařízení
v přenesené pravomoci[4]
přijala Komise dne 7. února 2012 a oznámila ho Evropskému parlamentu
a Radě. Evropský parlament a Rada Komisi v březnu 2012
informovaly o svém záměru nevznášet námitky. Daný akt
v přenesené pravomoci byl pak zveřejněn v Úředním
věstníku Evropské unie dne 28. března 2012. B)
Procesní pravidla Nařízení
(ES) č. 1060/2009 stanoví, kdy rada orgánů dohledu Evropského
orgánu pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí o uložení
pokuty nebo penále ratingové agentuře. Podle
čl. 23e odst. 7 přijme Evropská komise další procesní pravidla pro
výkon pravomoci ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na
obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut a penále, a
přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se
ukládání a výkonu sankcí. Při
přípravě tohoto aktu v přenesené pravomoci vedla Komise
konzultace s členy odborné skupiny Evropského výboru pro cenné papíry,
kteří byli též konzultováni písemným postupem v červnu 2012 v
souvislosti s návrhem nařízení v přenesené pravomoci. Nařízení
v přenesené pravomoci[5]
přijala Komise dne 12. července 2012 a oznámila ho Evropskému
parlamentu a Radě. Ve lhůtě pro podání námitek Evropský
parlament ani Rada žádné námitky nevznesly a ani jeden z orgánů tuto
lhůtu neprodloužil. Daný akt v přenesené pravomoci byl pak
zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie dne
16. října 2012. C)
Kritéria rovnocennosti S cílem
zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna
přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci
opatření k dalšímu upřesnění nebo úpravě kritérií
stanovených v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci, aby
určila, zda právní a dohledový rámec třetí země může být
považován za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009. Ratingové
agentury v daných třetích zemích jsou mimo jiné povinny dodržovat
právně závazná pravidla rovnocenná pravidlům zavedeným v EU[6]. Změna
nařízení (ES) č. 1060/2009 z roku 2013 také dále upřesnila,
se kterými ustanoveními nařízení (EU) č. 1060/2009 musí být
právně závazná pravidla ve třetích zemích rovnocenná[7].
Ustanovení čl. 2 druhého pododstavce bodu 1) nařízení (EU)
č. 462/2013 navíc předpokládá, že řada právních
požadavků zavedených pro ratingové agentury v roce 2013 se stane
součástí podmínek pro určení ekvivalence až od 1. června
2018. Vzhledem
k této skutečnosti a k tomu, že Komise od roku 2011, kdy pro ni bylo
do nařízení (ES) č. 1060/2009 zavedeno zmocnění
přijmout akt v přenesené pravomoci[8],
nezaznamenala na finančních trzích žádný vývoj, který by si žádal
další specifikace nebo změnu kritérií rovnocennosti, nebyl dosud žádný akt
v přenesené pravomoci přijat. Komise
přijala prováděcí rozhodnutí o uznání právního
a dohledového rámce devíti jurisdikcí jako rovnocenného požadavkům
nařízení (ES) č. 1060/2009 v souladu s postupem
uvedeným v čl. 38 odst. 3 uvedeného nařízení.
Příslušnými jurisdikcemi jsou: Japonsko[9],
Spojené státy americké[10],
Kanada[11],
Austrálie[12],
Argentina[13],
Brazílie[14],
Mexiko[15],
Hongkong[16]
a Singapur[17]. D)
Přílohy nařízení (ES) č. 1060/2009 S cílem
zohlednit vývoj na finančních trzích, včetně mezinárodního
vývoje, zejména v souvislosti s novými finančními nástroji se v
článku 37 nařízení (ES) č. 1060/2009 stanoví,
že Komise může přijmout prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci opatření ke změně
příloh, s výjimkou přílohy III. Od
doby, kdy bylo v roce 2011 do nařízení (ES)
č. 1060/2009 zavedeno zmocnění přijmout akt
v přenesené pravomoci[18],
bylo dané nařízení změněno v roce 2013 nařízením (EU)
č. 462/2013, jehož součástí byly změny příloh.
Před dalším možným využitím tohoto zmocnění v budoucnu je v první
řadě třeba sledovat dopad uvedených pozměněných
pravidel na finanční trhy. 4. Závěr Komise
vykonávala své přenesené pravomoci řádně a včas,
čímž se zajistilo zavedení nezbytných ustanovení k tomu, aby Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy plně vykonával své úkoly v oblasti
dohledu nad ratingovými agenturami v EU. Do budoucna
se Komise domnívá, že by přenesení pravomoci mělo být zachováno.
Zvlášť důležité by to bylo v případě, že by byla v
budoucnu nezbytná revize nařízení Komise v přenesené pravomoci
týkajících se poplatků a procesních pravidel pro pokuty
a penále poté, co budou získány další zkušenosti s fungováním daných
pravidel v praxi. Komise
vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tuto zprávu vzaly
na vědomí. [1] Úř.
věst. L 302, 17.11.2009, s. 1. [2]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze
dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES)
č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst.
L 145, 31.5.2011, s. 30. [3]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze
dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES)
č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst.
L 146, 31.5.2013, s 1. [4]
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 272/2012 ze dne
7. února 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1060/2009 s ohledem na poplatky
účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ratingovým
agenturám, Úř. věst. L 90, 28.3.2012, s. 6. [5]
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 946/2012 ze dne
12. července 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o procesní
pravidla týkající se pokut ukládaných ratingovým agenturám Evropským orgánem
pro cenné papíry a trhy, včetně pravidel týkajících se práva na
obhajobu a ustanovení o lhůtách, Úř. věst. L 282,
16.10.2012, s. 23. [6]
Ustanovení čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU)
č. 1060/2009. [7]
Ustanovení čl. 1 bodu 5 písm. a) nařízení (EU) č. 462/2013. [8]
Ustanovení čl. 1 bodu 3 písm. e) nařízení (EU) č. 513/2011. [9]
Rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2010 o uznání právního a dohledového
rámce Japonska jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř.
věst. L 254, 29.9.2010, s. 46. [10]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2012 o uznání právního a
dohledového rámce Spojených států amerických jako rovnocenného
požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 274, 9.10.2012, s.
32. [11]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2012 o uznání právního a
dohledového rámce Kanady jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 278, 12.10.2012, s. 17. [12]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2012 o uznání právního a
dohledového rámce Austrálie jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 274, 9.10.2012, s. 30. [13]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a
dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 68. [14]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a
dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 65. [15]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a
dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 71. [16]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního
a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009
o ratingových agenturách, Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 76. [17]
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a
dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách,
Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 73. [18]
Ustanovení čl. 1 bodu 19 nařízení (EU) č. 513/2011.