30.12.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/310


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/2251

ze dne 19. prosince 2019

o mechanismu náhrad pro členský stát, jehož národní člen byl zvolen předsedou Eurojustu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (EU) 2018/1727 a s jednacím řádem Eurojustu vykonává národní člen, který byl zvolen předsedou Eurojustu, i další pravomoci.

(2)

Výkon pravomocí předsedy Eurojustu ovlivňuje pracovní zátěž zástupce a asistenta z členského státu, jehož národní člen byl zvolen předsedou, a dotčený členský stát má možnost vyslat jinou vhodně kvalifikovanou osobu, aby po dobu trvání funkčního období předsedy posílila národní zastoupení.

(3)

V čl. 11 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1727 se mimo jiné stanoví, že pokud členský stát vyšle jinou vhodně kvalifikovanou osobu, je oprávněn požádat o náhradu.

(4)

Mechanismus náhrad by měl zajistit rovnost zacházení, pokud jde o skutečnou úhradu životních nákladů a dalších souvisejících výdajů, mezi národním členem zvoleným předsedou a jinou vhodně kvalifikovanou osobou vyslanou dotčeným členským státem.

(5)

Dánsko není vázáno nařízením (EU) 2018/1727, a neúčastní se tedy přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727.

(6)

Irsko a Spojené království jsou vázány nařízením (EU) 2018/1727, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Členský stát, jehož národní člen byl zvolen předsedou Eurojustu a jenž do svého národního zastoupení z tohoto důvodu vyslal jinou osobu a jenž je tudíž oprávněn podle čl. 11 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1727 požádat kolegium Eurojustu (dále jen „kolegium“) o náhradu pro tuto jinou osobu, uvede ve své žádosti tyto informace:

a)

rozhodnutí dotčeného členského státu o vyslání uvedené osoby,

b)

zdůvodnění potřeby posílit národní zastoupení na základě zvýšení pracovní zátěže,

c)

podrobnosti o národní měsíční hrubé mzdě vyslané osoby,

d)

podrobnosti o veškerých životních nákladech a dalších souvisejících výdajích, které se vyslané osobě hradí podle vnitrostátních právních předpisů,

e)

údaje o účtu, na který má být částka náhrady převedena.

2.   Dotčený členský stát zašle kolegiu žádost o náhradu do šesti měsíců od rozhodnutí o vyslání osoby.

Článek 2

1.   Kolegium rozhodne o poskytnutí náhrady do tří měsíců od obdržení žádosti.

2.   Dotčený stát má nárok na náhradu po dobu, kdy jeho národní člen vykonává funkci předsedy, a po odpovídající dobu vyslání dotčené osoby.

Článek 3

1.   V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1727 vyplatí Eurojust dotčenému členskému státu náhradu:

a)

50 % národní měsíční hrubé mzdy vyslané osoby a

b)

životní náklady a další související výdaje, které dotčenému členskému státu skutečně vznikly v souvislosti s vyslanou osobou.

2.   Náhrada za výdaje uvedené v odst. 1 písm. b) se vyplácí pouze tehdy, pokud má vyslaná osoba podle vnitrostátních právních předpisů nárok na jakýkoli z druhů příspěvků nebo výdajům odpovídajících plateb, které jsou ze své povahy srovnatelné s těmi, jež jsou stanoveny v příloze VII služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) (2), jako jsou: rodinné přídavky, příspěvek za práci v zahraničí, náhrada výdajů spojených s nástupem do zaměstnání, včetně příspěvku na zařízení, příspěvku na znovuusídlení, cestovních výdajů, výdajů na stěhování a denních příspěvků.

3.   Eurojust vyplatí dotčenému členskému státu náhradu podle podmínek a finančních omezení platných v daném členském státě. Náhrada v žádném případě nepřekročí maximální výši příspěvků nebo výdajům odpovídajících plateb, jak je stanoveno v příloze VII služebního řádu.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 19. prosince 2019.

Za Radu

předsedkyně

K. MIKKONEN


(1)   Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138.

(2)  Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s.1).