|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/6880 |
28.11.2024 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru
Komplexní strategie pro biologickou rozmanitost na COP16:
spolupráce všech odvětví v zájmu dosažení společného cíle
(stanovisko z vlastní iniciativy)
(C/2024/6880)
Zpravodaj:
Arnaud SCHWARTZ|
Poradce |
Alexandros KASSAPIS (pro zpravodaje) |
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění |
18. 1. 2024 |
|
Právní základ |
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu |
|
Odpovědná sekce |
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí |
|
Přijato v sekci |
3. 9. 2024 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
19. 9. 2024 |
|
Plenární zasedání č. |
590 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
158/2/7 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
V období před konáním 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) by EHSV rád učinil několik poznámek: |
|
1.2 |
Biologická rozmanitost představuje soubor genetických odrůd, který je nejdůležitější složkou přírodního kapitálu, jejž lidstvo zdědilo od přírody. Je podmínkou dlouhodobého zabezpečení potravin a udržitelné hospodářské prosperity. Existence a prosperita lidstva bude záviset na naší schopnosti spolupracovat a respektovat meze naší planety. Před EU stojí důležité úkoly na vlastním území i za jeho hranicemi, a to zvláště v podobě právních předpisů a obchodních dohod, které by měly bránit dovozu a vývozu environmentálně a sociálně neudržitelných potravin, výrobků a technologií. |
|
1.3 |
Aby byly politiky na podporu biologické rozmanitosti účinnější, je třeba, aby byly soudržnější a komplexnější napříč odvětvími, lépe začleněny do programů v oblasti klimatu, životního prostředí a potravinového zabezpečení v EU a na globální úrovni, zahrnovaly nejen environmentální, ale také sociální a hospodářský rozměr a získaly nezbytnou finanční podporu. |
|
1.4 |
Nyní jsou více než kdykoliv jindy zapotřebí inovativní a efektivní mechanismy finanční podpory z veřejných, soukromých a smíšených zdrojů pro hlavní a někdy zranitelné zúčastněné strany (včetně drobných zemědělců a rybářů, původních obyvatel atd.);, globální finanční struktura se standardizovaným mechanismem podávání zpráv a nové ukazatele, jež budou především pamatovat na meze planety, přeskupení investic směrem k nízkouhlíkovým, odolným hospodářstvím a prosperujícím ekosystémům, jakož i podpora EU pro země globálního Jihu při ochraně biologické rozmanitosti. |
|
1.5 |
Služby ve prospěch biologické rozmanitosti je třeba hradit stejně jako finanční ztráty, jež mohou vlastníci půdy utrpět v důsledku této činnosti. K tomu je zapotřebí vyčlenit zvláštní fondy, stanovit normy na globální úrovni, prosazovat integritu a transparentnost finančních nástrojů na podporu biologické rozmanitosti a také přestat financovat environmentálně škodlivé dotace. Dlouhodobě to přinese udržitelnější, odolnější a zdravější produkci. |
|
1.6 |
Zdraví ekosystémů, zvířat a lidí je vzájemně provázáno, neboť tyto subjekty jsou součástí téhož přírodního ekosystému. V Evropě je proto třeba vytvořit přístup „jedno zdraví“. |
|
1.7 |
Politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by neměly být vnímány jako přítěž při překonávání současné krize, ale spíše jako součást nezbytných dlouhodobých řešení do budoucna. Výraznější diplomatická činnost v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu je rovněž nutným předpokladem posílení mezinárodní spolupráce, abychom společně dosáhli udržitelné podoby našich ekosystémů, ekonomik a společností. |
|
1.8 |
Cílem je začlenit biologickou rozmanitost do tvorby politik a určit přírodě prospěšná klimatická opatření. EU by proto měla zaujmout integrovaný víceúrovňový přístup zahrnující více zúčastněných stran, jenž bude kombinovat vědecký výzkumu rozvoj politik, zapojení zúčastněných stran a osvětové kampaně. |
|
1.9 |
Provádění mezinárodních dohod, jako je dohoda o klimatu a dohoda o biologické rozmanitosti, bude na všech úrovních vyžadovat inkluzivnější model mnohostranné správy, který zahrnuje systematickou, poradní (1), včasnou a důslednou účast občanů a organizací občanské společnosti, veřejnosti, včetně mladých lidí, soukromého sektoru a akademické obce, přičemž současně zajistí nejefektivnější mechanismy odpovědnosti a spravedlivý přístup ke spravedlnosti a údajům. Nutné bude též konsolidovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání o ochraně biologické rozmanitosti a jasně zapojit sociální partnery. |
|
1.10 |
V neposlední řadě EHSV vyjadřuje znepokojení nad tím, že v nových politických směrech Komise nejsou uvedeny cíle udržitelného rozvoje, a znovu vyzývá k vytvoření integrované, holistické strategie s ambiciózními dlouhodobými cíli a plány – Agendy EU pro udržitelný rozvoj 2050 – s cílem zajistit ekonomiku blahobytu fungující v mezích planety. EU by se těmito cíli a úkoly neměla zabývat jednotlivě, a naopak v zájmu snížení složitosti svých politik a zvýšení jejich účinnosti zaujmout systémový, průřezový a prognostický přístup (2). |
|
1.11 |
V tomto ohledu by mohl pomoci komisař pro budoucí generace odpovědný za prosazování dlouhodobého, holistického a systémového myšlení, který se zaměří na ukazatele dobrých životních podmínek a biologické rozmanitosti přesahující údaje o HDP a bude je začleňovat do tvorby politik. Proto EHSV vyzývá, aby Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise přijaly interinstitucionální prohlášení, jímž by vymezily pevný rámec zaručující ochranu a prosazování práv budoucích generací. Pro tento účel by Komise měla zřídit úřad výkonného místopředsedy pro budoucí generace. |
2. Související informace
|
2.1 |
V kontextu současné trojité celosvětové krize (změna klimatu, znečištění a úbytek biologické rozmanitosti) je stále naléhavější přehodnotit náš vztah s přírodou a chránit a případně obnovit přírodní ekosystémy, na kterých závisí lidé a většina jejich hospodářských činností, včetně zemědělství, lesnictví a rybolovu. Odhaduje se, že více než 50 % globálního HDP závisí na přírodě (3) a zhruba 40 % pracovních míst celosvětově přímo závisí na zdravých ekosystémech (4). |
|
2.2 |
EHSV poukazuje na význam tropických lesů pro globální biologickou rozmanitost, současně však zejména upozorňuje, že právě tak důležitá je biologická rozmanitost ve vodních systémech a půdě. Pominout nelze ani význam zemědělské biodiverzity v zemědělství, kterou tvoří např. různorodost pěstovaných plodin, pro odolnou produkci potravin. |
|
2.3 |
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje znečištění a zhoršování stavu životního prostředí za významné riziko pro lidské zdraví (5). Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je základním lidským právem (6). Zakotvení práva na zdravé životní prostředí v právních předpisech EU a rozvíjení přístupu „jedno zdraví“ by pomohly ochránit udržitelnou budoucnost pro současnou generaci a generace následující (7). |
|
2.4 |
Zřetelně též vyvstává různá míra rizika úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování stavu životního prostředí pro určité komunity a skupiny osob v jednotlivých zemích i mezi nimi, a tím spíše je tedy nutno zajistit spravedlivou transformaci (8). |
|
2.5 |
Celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu z roku 2022, známý též jako plán pro biologickou rozmanitost pro život na zemi (plán pro biologickou rozmanitost) (9), který byl přijat na COP15 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, znamenal historický úspěch při mobilizaci proti úbytku biologické rozmanitosti. Na základě provádění cílů udržitelného rozvoje stanoví cestu k dosažení globální vize světa žijícího v harmonii s přírodou do roku 2050. K hlavním prvkům plánu pro biologickou rozmanitost patří čtyři cíle do roku 2050 a 23 cílů do roku 2030. |
|
2.6 |
Z analýz vývoje nicméně vyplývá, že svět své sliby neplní (10). EU navíc zaostává v plnění svých cílů (např. u strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030) (11). Hlavními příčinami pokračujícího úbytku biologické rozmanitosti zůstávají změna klimatu, úbytek přírodních stanovišť (v důsledku využívání půdy k zemědělství a urbanizaci), znečištění a nadměrné využívání přírodních zdrojů. |
|
2.7 |
Tržní mechanismy samy o sobě nezajistí veřejné statky nebo udržitelný globální hospodářský systém. Mají-li veřejné statky vést k sociálnímu blahobytu, vyžadují veřejnou správu a finanční prostředky. Tržní mechanismy pak potřebují korekci a vedení ze strany veřejných orgánů. |
|
2.8 |
Environmentální politiky (předpisy, opatření, financování) vyžadují solidaritu a silnou mezinárodní spolupráci. I přes pokrok a úspěchy úmluv OSN při stanovování cílů není dostatečné jejich plnění. Nedaří se totiž dosáhnout politického konsensu nad volbou konkrétních opatření a sdílení zátěže na všech institucionálních úrovních (12). To ohrožuje ekologickou odolnost planety, což bude, pokud nedojde ke změně, představovat obrovské socioekonomické problémy a nepřiměřeně zatíží mladé lidi a budoucí generace, zejména v zemích globálního Jihu. |
|
2.9 |
Politická napětí a dezinformace (13) ohledně klimatu a biologické rozmanitosti, stupňování konfliktů, migrace a rostoucí životní náklady ohrožují cíle Zelené dohody pro Evropu, plánu pro biologickou rozmanitost, Pařížské dohody a Agendy OSN 2030. I když tyto mnohostranné problémy odhalily křehkost našeho ekonomického systému, představují rovněž příležitost pro transformační změnu vedoucí k ekonomice blahobytu a novému narativu pro lidi a planetu (14). |
|
2.10 |
S volbami do Evropského parlamentu a obnovou Komise nastal čas upřednostnit biologickou rozmanitost a provádění acquis v oblasti životního prostředí ve všech politikách EU. Existuje rovněž mnoho důvodů pro to, aby EU přijala odpovědnost za globální biologickou rozmanitost a postupně ukončila opatření, která mají negativní dopad na ekosystémy a komunity ve třetích zemích, zejména v zemích globálního Jihu. |
|
2.11 |
Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je:
|
3. Financování biologické rozmanitosti
|
3.1 |
Globální analýzy zdůrazňují, že je nutno mobilizovat značné finanční zdroje na přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, stejně jako na zachování, ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, a to zejména v kontextu úmluv UNFCCC a UN CBD (15). EHSV si je vědom, že veřejné finance nestačí, a poukazuje proto na nutnost mobilizovat investice soukromého sektoru, mj. též pomocí finančních nástrojů, jako jsou uhlíkové kredity, snížení dluhu výměnou za podporu biologické rozmanitosti a dluhopisy vázané na cíle udržitelného rozvoje. EHSV však varuje, že je třeba přísně dbát na integritu těchto nástrojů a zvláště návrhy na „trhy biologické rozmanitosti“ je nutno předkládat s maximální opatrností. EU by měla na mezinárodních fórech, jako je mezinárodní konference o financování rozvoje, prosazovat vytvoření globální komise, která by zajišťovala na transparentnost a integritu finančních nástrojů na ochranu biologické rozmanitosti. |
|
3.2 |
Vzhledem ke zjevnému úbytku biologické rozmanitosti vlivem změny klimatu požaduje EHSV postupné ukončení dotací na fosilní paliva a zároveň vítá určení „dotací, jež škodí životnímu prostředí,“ a vyzývá k jejich přesnějšímu vymezení a plánovanému ukončení. Investice v rámci ekologické a spravedlivé transformace musí mít čistý přínos pro biologickou rozmanitost a životní prostředí. |
|
3.3 |
EHSV žádá Komisi, aby členské státy motivovala k dalšímu rozpracování, zavedení a provozování harmonizovaných, ekologických a udržitelných daňových systémů založených na zásadě „znečišťovatel platí“ (16), a to spravedlivým postupem bez retroaktivní platnosti. Tato zásada by se měla uplatnit rovněž na obce a ostatní místní nebo regionální orgány a výsledné finanční prostředky by měly být vyčleněny na předcházení znečištění. |
|
3.4 |
EHSV v několika stanoviscích uvedl (17), že náklady na ochranu biologické rozmanitosti nemohou nést zemědělci, rybáři a vlastníci lesů. Poskytování veřejného statku a hodnoty se pro ně musí stát spíše zajímavou příležitostí k výdělku, např. prostřednictvím zavedení ekologických pobídek. EHSV také kritizoval nedostatečné financování opatření ve prospěch sítě Natura 2000 a vyzval k vytvoření evropského fondu věnovaného biologické rozmanitosti. Na tato doporučení musí nyní navázat Komise a členské státy. |
|
3.5 |
EHSV poukazuje na to, že veřejné finanční prostředky, včetně víceletého finančního rámce (VFR), by měly být přednostně použity na veřejné statky, a požaduje, aby byla zajištěna soudržnost mezi všemi politickými oblastmi (SZP, SRP, energetika, doprava, sociální politiky atd.), financováním a dotacemi, které mají dopady na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti. V této souvislosti se EHSV domnívá, že SZP po roce 2027 musí zajistit stabilní dlouhodobý politický rámec zaměřený na udržitelnou produkci potravin a otevřenou strategickou autonomii EU a zároveň chránit rozmanitost plodin a druhů zemědělství v EU a její ekosystémy (18). |
4. Posilování biologické rozmanitosti a klimatických opatření prospěšných pro přírodu: co dělat a čeho se vyvarovat
|
4.1 |
Změna klimatu je jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti. Většina politik zaměřených na působení proti změně klimatu je tak přínosem také pro biologickou rozmanitost. Některá technologická a digitální řešení pro opatření v oblasti klimatu však mohou biologickou rozmanitost a životní prostředí poškozovat (např. umělá inteligence, jaderná energie, zachycování a ukládání uhlíku atd.). EU by se měla řídit zásadou předběžné opatrnosti. |
|
4.2 |
EHSV doporučuje tyto kroky ve prospěch posílení biologické rozmanitosti a přírodě prospěšných klimatických opatření: |
|
4.2.1 |
Spolupráce vědeckých pracovníků v různých oborech (převážně v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu), ale také tvůrců politik a zúčastněných stran. EHSV vyzývá k uspořádání nových pracovních setkání spolufinancovaných Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) s cílem poskytnout mezinárodní komunitě pokyny, jak rozvíjet tuto potřebnou spolupráci (19). Dále žádá, aby v rámci evropských klimatických misí (např. Klimaticky neutrální a inteligentní města) byla testována též řešení, která k problematice biologické rozmanitosti přistupují za společné účasti zúčastněných stran. |
|
4.2.2 |
Integrace biologické rozmanitosti do klimatických opatření a opačně. EHSV žádá Komisi, aby připravila domácí i mezinárodní integrované politiky se zaměřením na klima i biologickou rozmanitost současně. K tomu jsou zapotřebí též posouzení dopadu klimatických řešení a opatření na podporu biologické rozmanitosti. |
|
4.2.3 |
Monitorování provádění směrnic o ochraně přírody, nařízení o obnově přírody a plnění slibů plynoucích z UN CBD. |
|
4.2.4 |
Přírodní a ekosystémová řešení, která se zaměřují současně na změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti (20), jako je ochrana přírodních stanovišť, obnova ekosystémů, lesů a mokřadů, udržitelné hospodaření s půdou a udržitelné zemědělské postupy, zajišťují ekosystémové služby a zároveň snižují emise skleníkových plynů a respektují práva a kulturu dotčených obyvatel, jako jsou místní komunity a původní obyvatelé. |
|
4.2.5 |
Zohlednění oběhového hospodářství, které poskytuje rámec pro transformační přechod k udržitelnému využívání přírodních zdrojů a k ekonomice blahobytu fungující v mezích planety. Environmentální a socioekonomické přínosy oběhových přístupů se mohou stát faktory úspěchu při provádění politik v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. |
|
4.2.6 |
Informování veřejnosti a vzdělávání pro každého, zejména tvůrce politik, mladé lidi a podniky, ohledně vzájemného propojení biologické rozmanitosti, změny klimatu, stability ekosystému a dobrých životních podmínek lidí. |
|
4.2.7 |
Pobídkové mechanismy, které mají podpořit postupy šetrné k životnímu prostředí a odradit od činností, jež biologickou rozmanitost a životní prostředí poškozují. Patřit by mezi ně měly platební režimy pro ekosystémové služby (určené např. zemědělcům, lesníkům a rybářům), koncepce „přínos přírody pro člověka“ (21) a programy ekologické certifikace. Jako poslední možnost lze navíc uvažovat o zavedení systému ekologických kompenzací na základě jasných kritérií. Kupříkladu stavební projekty poškozující přírodu by měly být kompenzovány jinde. Za zvážení stojí také vytvoření společného trhu pro ekologické kompenzace. |
|
4.2.8 |
Mezinárodní sociální a zelená diplomacie ve prospěch financování a sdílení znalostí se zaměřením na globální Jih a původní obyvatele by měla doplnit interní úsilí EU a zvýšit součinnost mezi konferencemi smluvních stran UN CBD, UNFCCC a UNCDD. |
|
4.3 |
EHSV rovněž navrhuje jmenovat komisaře pro budoucí generace, který by zodpovídal za prosazování dlouhodobého, holistického a systémového myšlení a zaměří se na ukazatele dobrých životních podmínek a biologické rozmanitosti přesahující údaje o HDP a bude je začleňovat do tvorby politik. |
5. Vytvoření pozitivního narativu pro biologickou rozmanitost pomocí intenzivní účasti občanské společnosti
|
5.1 |
Mezigenerační aspekt politik v oblasti biologické rozmanitosti a životního prostředí se musí odrážet v důrazném, smysluplném zapojení mládeže ve všech fázích rozhodovacích procesů, od stanovení programu a přípravy legislativních návrhů až po provádění, monitorování a následná opatření (22), aby nezůstal stranou dopad politik na budoucí generace (23). |
|
5.2 |
Zapojení občanské společnosti do správy biologické rozmanitosti je zásadní pro dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti a začlenění potřeb a zájmů všech odvětví, včetně zemědělství, lesnictví a rybolovu. EHSV navrhuje strukturovat působení občanské společnosti na místní, evropské, mezinárodní a průřezové úrovni takto: |
|
5.2.1 |
Na místní a vnitrostátní úrovni
|
|
5.2.2 |
Na úrovni EU
|
|
5.2.3 |
Na mezinárodní úrovni
|
|
5.2.4 |
Na průřezové úrovni
|
|
5.3 |
EHSV dále podporuje zřízení stálého globálního shromáždění pro občany, které navrhla nadace Iswe Foundation a podpořila Organizace spojených národů a jehož vytvoření bude oznámeno na summitu o budoucnosti v září 2024 (27). EHSV se také domnívá, že takové shromáždění by se mělo věnovat otázkám nadneseným v tomto stanovisku. Poukazuje však na to, že tím ještě není dostatečně zajištěno náležité zastoupení zúčastněných stran při rozhodování. |
|
5.4 |
EHSV podporuje řádné prosazování environmentálních práv z Aarhuské úmluvy ze strany členských států EU a náležité budování kapacit v rámci občanské společnosti s cílem zajistit, aby její členové věděli, jak je uplatnit (28). Podporuje také provedení právních cest k zabezpečení přírody, například práv přírody a práva na zdravé životní prostředí, a to pod vedením občanské společnosti (29). |
|
5.5 |
Silnější zapojení občanské společnosti je nejlepším způsobem, jak zohlednit potřeby a zájmy všech odvětví, chceme-li vytvořit pozitivní narativ o biologické rozmanitosti, plnit naše cíle na všech úrovních a hledat účinné řešení této „zvlášť záludné“ otázky. |
|
5.6 |
V tomto smyslu a v souladu s nedávnou zprávou (30) zpravodaje OSN o ochráncích přírody si je EHSV vědom rizik, jimž jsou vystaveni, a vyzývá členské státy, aby dodržovaly jejich práva, mezi jinými též svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování, a dále aby řešily základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti, |
V Bruselu dne 19. září 2024.
předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Poradní účast vychází z teorií poradní demokracie a přesvědčení, že politická rozhodnutí by měla být výsledkem otevřené diskuse a debaty občanů. Examples of deliberative participation (Příklady poradní účasti), SALTO.
(2) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu EU a Agenda 2030: posílení plnění cílů udržitelného rozvoje (Úř. věst. C, C/2024/876, 6.2.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2024/876/oj?locale=cs).
(3) Study for a methodological framework and assessment of potential financial risks associated with biodiversity loss and ecosystem degradation (Studie pro metodologický rámec a posouzení možných finančních rizik spojených s úbytkem biologické rozmanitosti a degradací ekosystému), Evropská komise.
(4) Světový výhled v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti na rok 2018, MOP.
(5) Estimating environmental health impacts (Odhad dopadů životního prostředí na zdraví), WHO.
(6) Rezoluce Lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí , Valné shromáždění OSN.
(7) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Právo na zdravé životní prostředí v Evropské unii, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině (Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 10), informační zpráva EHSV Ochrana životního prostředí jako předpoklad dodržování základních práv .
(8) NAT/933 Vypracování legislativního návrhu a politických nástrojů EU v oblasti spravedlivé transformace s cílem posílit sociální rozměr Zelené dohody pro Evropu (připravuje se); Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Dosažení pokroku v souvislosti s politickým rámcem EU pro spravedlivou transformaci – jaká opatření jsou zapotřebí?“ (Úř. věst. C, C/2024/1576, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1576/oj?locale=cs).
(9) Biodiversity Plan for Life on Earth (Plán pro biologickou rozmanitost pro život na zemi).
(10) CBD Online Reporting Tool (Nástroj pro podávání zpráv online pro účely Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti).
(11) Přehled strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti.
(12) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030“ (Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 76), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 Navrácení přírody do našeho života (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 259), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Konstruktivnější úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 50), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 33), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti [COM(2018) 10 final] (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83).
(13) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Ochrana demokracie proti dezinformacím ( Úř. věst. C, C/2024/4052, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4052/o j).
(14) Stanovisko - Evropský hospodářský a sociální výbor - Koncepce Zelené a sociální dohody pro Evropu založené na ekonomice blahobytu (Úř. věst. C, C/2024/6879, 28.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6879/oj); Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (Úř. věst. C 106, 31.3.2020, s. 1).
(15) Stanovisko - Evropský hospodářský a sociální výbor - Financování opatření v oblasti klimatu: nový plán pro dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje (Úř. věst. C, C/2024/6881, 28.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/C/2024/6881/oj).
(16) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Konstruktivnější úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 50).
(17) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody (Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 46), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 Navrácení přírody do našeho života [COM(2020) 380 final] (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 259).
(18) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora vlastní a udržitelné produkce potravin: strategie pro společnou zemědělskou politiku po roce 2027 (Úř. věst. C, C/2024/2099, 26.3.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2024/2099/oj?locale=cs).
(19) Biodiversity and Climate Change workshop report (Zpráva o pracovním setkání na téma biologická rozmanitost a změna klimatu), IPBES & IPCC.
(20) Globální standard IUCN pro řešení blízká přírodě: první vydání, IUCN.
(21) Nature’s Contributions to People (NCP), IPBES.
(22) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU“ (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44).
(23) EU Youth Test, Fit for Future Generations.
(24) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).
(26) Úmluva OSN o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.
(27) Global and permanent citizens’ assembly, UN Foundation.
(28) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství [COM(2020) 642 final – 2020/0289 (COD)] (Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 66).
(29) Studie Směrem k Evropské listině základních práv přírody , EHSV.
(30) State repression of environmental protest and civil disobedience: a major threat to human rights and democracy (Státní represe ekologických protestů a občanské neposlušnosti – vážné ohrožení lidských práv a demokracie). Autor: Michel Forst, zvláštní zpravodaj OSN pro ochránce životního prostředí podle Aarhuské úmluvy.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6880/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)