EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 22.6.2022
COM(2022) 305 final
PŘÍLOHY
návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115
{SEC(2022) 257 final} - {SWD(2022) 169 final} - {SWD(2022) 170 final} - {SWD(2022) 171 final}
PŘÍLOHA I
podle článku 4
METODIKA PRO VÝPOČET POKROKU PŘI PLNĚNÍ DVOU UNIJNÍCH A DVOU VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OMEZENÍ DO ROKU 2030
Toto nařízení představuje nástroj používaný k dosažení cílů v oblasti omezení pesticidů, které uvádí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, a požaduje, aby každý členský stát přispěl k tomu, aby bylo do roku 2030 o 50 % omezeno používání chemických přípravků na ochranu rostlin i sníženo riziko s těmito přípravky spojené (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 1“) a používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 2“). Toto nařízení rovněž upravuje příspěvek každého členského státu k uvedeným unijním cílům. Příspěvek každého členského státu k unijnímu cíli omezení do roku 2030 č. 1 v podobě vnitrostátního cíle se označuje jako „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 1“, zatímco příspěvek členského státu k unijnímu cíli omezení do roku 2030 č. 2 v podobě vnitrostátního cíle se označuje jako „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 2“. Níže je stanovena metodika pro výpočet pokroku při plnění uvedených cílů:
ODDÍL 1
Vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 1: metodika pro odhad pokroku při omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a jejich rizika
1.Metodika je založena na statistikách množství chemických účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi (Eurostatu) podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1185/2009.
2.Pro výpočet pokroku při plnění cíle omezení č. 1 se použijí tato obecná pravidla:
a)pokrok se vypočítá na základě zařazení chemických účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce v této příloze;
b)chemické účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011;
c)chemické účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
d)chemické účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;
e)chemické účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
f)použijí se koeficienty uvedené v řádku iii) tabulky v této příloze.
3.Pokrok při plnění cíle omezení č. 1 se vypočítá vynásobením množství účinných látek v prostředcích na ochranu rostlin uvedených na trh za rok, a to pro každou skupinu v tabulce v této příloze pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.
Tabulka
Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu pokroku při plnění vnitrostátního cíle omezení do roku 2030 č. 1
|
Řádek
|
Skupiny
|
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
|
i)
|
Chemické účinné látky představující nízké riziko, které jsou schválené nebo se považují za schválené podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Chemické účinné látky schválené nebo považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které nespadají do jiných kategorií a jsou uvedeny v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408
|
Chemické účinné látky, které nejsou schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
|
ii)
|
Koeficienty pro nebezpečí použitelné na množství chemických účinných látek uvedených na trh v přípravcích povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009
|
|
iii)
|
1
|
8
|
16
|
64
|
4.Základní hodnota pro cíl omezení č. 1 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2015–2017.
5.Pokrok při plnění cíle omezení č. 1 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.
6.Komise vypočítá pokrok při plnění cíle omezení č. 1 v souladu s čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, za který se pokrok při plnění cíle omezení č. 1 vypočítává.
ODDÍL 2
Vnitrostátní cíl omezení č. 2: metodika pro odhad pokroku při omezování používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin
1.Metodika je založena na statistikách množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi podle přílohy I nařízení (ES) č. 1185/2009.
2.Pokrok při plnění cíle č. 2 se vypočítá sečtením ročních množství chemických účinných látek obsažených v nebezpečnějších přípravcích na ochranu rostlin uváděných na trh v každém roce.
3.Základní hodnota pro cíl omezení č. 2 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2015–2017.
4.Pokrok při plnění cíle omezení č. 2 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.
5.Komise vypočítá pokrok při plnění cíle omezení č. 2 v souladu s čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, za který se pokrok při plnění cíle omezení č. 2 vypočítává.
ODDÍL 3
Unijní cíle omezení
1.Metodika výpočtu trendů plnění dvou unijních cílů omezení do roku 2030 je stejná jako metodika výpočtu trendů na vnitrostátní úrovni podle oddílů 1 a 2.
2.Trend na vnitrostátní úrovni se vypočítá pomocí vnitrostátních statistik množství chemických účinných látek definovaných v čl. 3 bodě 3 tohoto nařízení a uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které jsou Komisi poskytovány podle přílohy I (Statistika uvádění pesticidů na trh) nařízení (ES) č. 1185/2009.
3.Trend na úrovni Unie se vypočítá pomocí unijních statistik množství chemických účinných látek definovaných v čl. 3 bodě 3 tohoto nařízení a uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které jsou Komisi poskytovány podle přílohy I (Statistika uvádění pesticidů na trh) nařízení (ES) č. 1185/2009.
PŘÍLOHA II
ÚDAJE POSKYTOVANÉ VE VÝROČNÍCH ZPRÁVÁCH O POKROKU A PROVÁDĚNÍ DO 31. SRPNA KAŽDÉHO KALENDÁŘNÍHO ROKU
Část 1: Roční trendy pokroku při plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030
1.trendy pokroku členského státu při plnění dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a);
2.všechny ostatní orientační cíle podle čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 9 odst. 4.
Část 2: Všechny ostatní kvantitativní údaje významné z hlediska provádění tohoto nařízení a míra souladu s nařízením
Použití přípravků na ochranu rostlin:
1.procentní podíl profesionálních uživatelů kontrolovaných v oblasti provádění integrované ochrany rostlin;
2.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří neplní povinnost vést elektronické záznamy o provádění integrované ochrany rostlin;
3.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří nesplnili povinnost vést údaje o používání pesticidů elektronicky;
4.počet povolení k letecké aplikaci, doba platnosti povolení, jakož i velikost a umístění dotčených oblastí a důvody pro vydání povolení;
5.procentní podíl využitých zemědělských ploch a dalších oblastí, na které se vztahují povolení k letecké aplikaci;
6.počet povolení k použití přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech;
7.procentní podíl využité zemědělské plochy a dalších oblastí, na které se vztahují povolení k použití přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech;
8.odhadovaná množství použitých nezákonných přípravků na ochranu rostlin a množství zjištěných nezákonných přípravků na ochranu rostlin;
9.zda členské státy uplatňují výjimky umožňující
a)odlišné požadavky na kontrolu profesionálně používaného aplikačního zařízení, které má velmi malý rozsah použití, nebo
b)osvobození profesionálně používaného ručního aplikačního zařízení nebo zádových postřikovačů od kontrol.
Služby odborné přípravy a poradenství:
10.procentní podíl profesionálních uživatelů, poradců a distributorů, kteří absolvovali odbornou přípravu v oblastech uvedených v příloze III a jsou držiteli osvědčení o odborné přípravě v souladu s článkem 25 nebo mají doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru v souladu s čl. 25 odst. 5, v členění na profesionální uživatele, poradce a distributory;
11.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří nesplnili povinnost využívat nezávislé poradenské služby alespoň jednou ročně.
Profesionálně používané aplikační zařízení:
12.odhadovaný procentní podíl profesionálně používaného aplikačního zařízení registrovaného v elektronickém registru profesionálně používaného aplikačního zařízení;
13.procentní podíl registrovaného profesionálně používaného aplikačního zařízení určeného ke kontrole, které bylo zkontrolováno;
14.procentní podíl profesionálně používaného profesionálního aplikačního zařízení vybaveného v době kontroly zařízeními ke zmírnění rizika.
Další opatření členského státu k provádění integrované ochrany rostlin:
15.procentní podíl využité zemědělské plochy v každém členském státě, na kterou se vztahují pravidla pro konkrétní plodiny, která jsou podle vnitrostátních právních předpisů právně závazná.
PŘÍLOHA III
OBLASTI ODBORNÉ PŘÍPRAVY PODLE ČLÁNKU 25
1.Všechny příslušné právní předpisy týkající se přípravků na ochranu rostlin, jejich použití a rizika, a zejména toto nařízení. Jakkoli ne výhradně, jsou příslušnými právními předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES
Směrnice Rady 89/391/EHS
Směrnice Rady 89/656/EHS
Směrnice Rady 98/24/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES
2.Existence a rizika nelegálních a padělaných přípravků na ochranu rostlin, metody zjišťování těchto přípravků a sankce spojené s prodejem nebo používáním nelegálních přípravků na ochranu rostlin.
3.Nebezpečí a rizika související s přípravky na ochranu rostlin a způsoby, jak je zjišťovat a regulovat, včetně těchto oblastí:
a)rizika pro lidské zdraví;
b)příznaky otravy přípravky na ochranu rostlin a vhodná opatření první pomoci v případě takové otravy;
c)rizika pro necílové rostliny a hmyz, volně žijící a planě rostoucí druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně.
4.Strategie a postupy integrované ochrany rostlin, strategie a postupy integrované produkce plodin, zásady ekologického zemědělství, metody biologické ochrany před škodlivými organismy, metody regulace škodlivých organismů, povinnost uplatňovat integrovanou ochranu rostlin podle článků 12 a 13 tohoto nařízení a povinnost vkládat záznamy do elektronického registru integrované ochrany rostlin a použití přípravků na ochranu rostlin podle článku 14 tohoto nařízení.
5.Pokud jsou zapotřebí přípravky na ochranu rostlin, způsob, jak v konkrétní situaci ze všech povolených přípravků pro řešení daného problému zvolit přípravky na ochranu rostlin s nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
6.Opatření k minimalizaci rizik pro člověka, necílové organismy a životní prostředí včetně:
a)bezpečných pracovních postupů pro skladování a míchání přípravků na ochranu rostlin a nakládání s nimi;
b)bezpečných pracovních postupů pro likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a zbytků přípravků na ochranu rostlin (včetně směsí v nádržích), v koncentrované i ředěné podobě;
c)doporučeného způsobu, jak omezit expozici obsluhy expozici přípravkům (včetně osobních ochranných prostředků);
d)informací o správné a bezpečné likvidaci přípravků na ochranu rostlin, které již nejsou povoleny a u nichž uplynula odkladná lhůta pro používání podle čl. 20 odst. 2 nebo článku 46 nařízení č. 1107/2009.
7.Postupy, jimiž se aplikační zařízení připravuje k použití, včetně jeho kalibrace, s minimem rizik pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí včetně vodních zdrojů.
8.Praktická odborná příprava v oblasti používání a údržby aplikačního zařízení a opatření ke zmírnění rizik včetně zvláštních technik postřiku, používání nových technologií včetně postupů přesného zemědělství, jakož i technických kontrol používaných postřikovačů a způsobů, jak zlepšit kvalitu postřiku. V této oblasti je třeba věnovat zvláštní pozornost tryskám pro omezení úletu a doporučením výrobců ohledně optimálních podmínek jejich použití. Specifická rizika spojená s používáním ručního aplikačního zařízení nebo zádových postřikovačů a příslušná opatření k řízení rizik. Praktická odborná příprava se rovněž týká specifických rizik spojených s výsevem osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin.
9.Nouzová opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí včetně vodních zdrojů v případě náhodného rozlití, kontaminace a mimořádných povětrnostních podmínek, které by vedly k riziku vyplavení přípravků na ochranu rostlin.
10.Zvláštní péče v citlivých oblastech podle definice v čl. 2 bodu 15 tohoto nařízení a chráněných oblastech podle článků 6 a 7 směrnice 2000/60/ES a povědomí o kontaminaci způsobené konkrétními přípravky na ochranu rostlin v příslušném regionu.
11.Zařízení zajišťující sledování zdravotního stavu a přístup ke zdravotní péči, kterým je možné hlásit informace o případech akutních a chronických otrav.
12.Vedení záznamů o prodeji, nákupu a použití přípravků na ochranu rostlin, v souladu s příslušnými právními předpisy.
13.Jak minimalizovat nebo vyloučit aplikaci určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.
14.Ochrana vodního prostředí a zásob pitné vody před dopadem přípravků na ochranu rostlin, mimo jiné pokud jde o tyto oblasti:
a)používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s omezeními uvedenými na označení podle čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009, s upřednostněním přípravků na ochranu rostlin, které nejsou klasifikovány jako „(vysoce) perzistentní“, „(vysoce) bioakumulativní“,
„vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 nebo obsahující prioritní látky uvedené na seznamu, který Komise přijala v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES provedené směrnicemi 2008/105/ES a 2013/39/EU, nebo pesticidy označené jako specifické znečišťující látky v konkrétním povodí podle přílohy V bodu 1.2.6 směrnice 2000/60/ES, zejména ty, které mají vliv na vodu využívanou k odběru pitné vody v souladu s článkem 7 směrnice 2000/60/ES a směrnice (EU) 2020/2184;
b)potenciální nebezpečí a rizika pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucí z používání přípravků na ochranu rostlin, jakož i metody pro minimalizaci emisí do životního prostředí a expozice nebezpečnějším přípravkům na ochranu rostlin na pracovišti;
c)použití technologie k omezení úletu u všech polních plodin;
d)použití dalších zmírňujících opatření, která minimalizují riziko znečištění mimo lokalitu způsobené úletem postřikové kapaliny, odtokem drenážemi a splachem, konkrétně mimo jiné povinných ochranných pásem sousedících s toky povrchových vod, útvary podzemních vod a zvodnělými vrstvami;
e)způsoby, jak splnit omezení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o minimalizaci nebo nahrazení použití přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 nebo použití na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.
PŘÍLOHA IV
KONTROLY PROFESIONÁLNĚ POUŽÍVANÉHO APLIKAČNÍHO ZAŘÍZENÍ
Kontrola profesionálně používaného aplikačního zařízení zahrnuje všechny aspekty důležité pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Plná účinnost a bezpečnost aplikace je zajištěna správným fungováním součástí nebo přístrojů zařízení, aby bylo zaručeno splnění následujících cílů.
Profesionálně používané aplikační zařízení musí fungovat spolehlivě a musí být v souladu s návodem k použití používáno pouze ke stanovenému účelu, aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin mohou být přesně dávkovány v souladu se zásadami správné zemědělské praxe ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005.
Zařízení musí být v takovém stavu, aby je bylo možné bezpečně, snadno a zcela naplnit i vyprázdnit a zabránit úniku postřikovacího roztoku nebo koncentrovaného přípravku. Musí umožňovat snadné a důkladné čištění. Rovněž musí zajišťovat bezpečné fungování a umožňovat okamžité zastavení z místa obsluhy. Provedení veškerých potřebných seřízení musí být snadné. Seřízení musí být přesné a opakovatelné.
Během kontroly se ověřuje dodržení těchto požadavků:
1.Bezpečnost
Před zahájením kontroly musí být aplikační zařízení čisté a bezpečné. Ověří se tyto prvky:
●hnací vývodový hřídel a veškerá ochranná zařízení vývodu pohonu a jiných otáčivých převodových součástek,
●únik z hydraulického systému a obecný stav hydraulických válců a potrubí,
●bezpečnost a fungování všech elektrických částí, včetně solenoidových spínačů,
●fungování pojistných ventilů,
●stav konstrukčních dílů, rámu a držáků postřikovacích rámů / trysek,
●uzamykání skládacích dílů a
●u zařízení využívajícího podporu vzduchem ochrana a stav ventilátoru, včetně fyzického stavu ventilátorové jednotky, větráku a pouzder.
2.Netěsnosti
Ve stacionárním i provozním stavu nesmí docházet k úniku nebo úkapu z jakékoli části zařízení. Po vypnutí zařízení nesmí docházet k úkapu nebo nezáměrné aplikaci. U zařízení pro aplikaci kapalných přípravků nesmí docházet k únikům z potrubí nebo hadic během provozu při maximálním dosažitelném tlaku pro daný systém a žádná kapalina nesmí být aplikována přímo na vlastní postřikovač.
3.Čerpadlo (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)
Výkonnost čerpadla musí odpovídat potřebám aplikačního zařízení a čerpadlo musí správně fungovat, aby byla zajištěna stálá a spolehlivá aplikační dávka.
4.Promíchávání nebo mísení (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)
Míchací nebo mísicí zařízení musí zajišťovat řádné víření kapaliny, aby měl celý objem tekuté postřikové směsi v nádrži rovnoměrnou koncentraci.
5.Nádrž na postřikovou kapalinu / násypka
Nádrže postřikovače a násypky, včetně ukazatelů obsahu nádrže, plnicí zařízení, filtry, vyprazdňovací a proplachovací systémy a mísicí zařízení musí fungovat tak, aby se minimalizovalo náhodné rozlití, nerovnoměrná koncentrace postřikové směsi, expozice obsluhy a objem zbytku postřikové směsi.
6.Měřicí, kontrolní a regulační systémy
Všechny přístroje pro měření, zapínání a vypínání a pro nastavování tlaku nebo průtoku musí být náležitě kalibrovány a musí správně fungovat. Ovládací prvky, které se mají používat během aplikační operace, musí být ovladatelné z místa obsluhy, potřebné nástroje pro ovládání operace musí být k dispozici a musí být přesné a displeje přístroje musí být čitelné z místa obsluhy. U zařízení k aplikaci kapalných přípravků musí být v zařízeních pro nastavování tlaku udržován stálý pracovní tlak při stálých otáčkách čerpadla s cílem zajistit stálou a spolehlivou aplikační dávku. Doplňkové vybavení pro dávkování nebo vstřikování přípravků na ochranu rostlin musí fungovat přesně a správně.
7.Trubky a hadice
Trubky a hadice musí být v řádném provozuschopném stavu, aby se zabránilo přerušení toku kapaliny nebo náhodnému rozlití v případě poruchy. Trubky a hadice nesmí být zkroucené, nadměrně opotřebované nebo umístěné tak, že by mohly být namáhány tahem.
8.Filtrace (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)
Aby se zamezilo víření a nestejnorodosti výstřikových paprsků, musí být osazeny filtry, které jsou v dobrém stavu, a velikost filtrů musí vhodně odpovídat velikosti trysek osazených na postřikovači. Případný systém signalizace ucpání filtru musí řádně fungovat.
9.Postřikovací rám (u zařízení aplikujícího přípravky na ochranu rostlin prostřednictvím vodorovného nebo svislého postřikovacího rámu umístěného blízko plodin nebo materiálů, které mají být ošetřeny)
Postřikovací rám musí být v dobrém stavu a ve všech směrech stabilní. Upevňovací a regulační systémy a zařízení pro tlumení nežádoucích pohybů a vyrovnávání sklonu musí náležitě fungovat.
10.Trysky (u zařízení pro distribuci kapalných přípravků) / výstupy (pro tuhé přípravky)
Trysky a výstupy musí řádně fungovat. Průtok jednotlivých trysek a výstupů se nesmí výrazně lišit od údajů v tabulkách průtokových množství poskytnutých výrobcem.
11.Distribuce
Podélná, příčná a vertikální (v případě ošetřování prostorových kultur) distribuce přípravku v cílové oblasti musí být v příslušných případech rovnoměrná.
12.Ventilátor (u zařízení aplikujícího přípravky na ochranu rostlin s podporou vzduchem)
Ventilátor musí být v dobrém stavu a musí zajišťovat stálý a spolehlivý proud vzduchu.
13.Čištění
Pokud jsou k dispozici, musí oplachovací/čistící systémy pro prázdné nádoby, např. namontované na plnicích násypkách aplikačního zařízení, spolehlivě fungovat. Dále musí správně fungovat případná zařízení na čištění nádrží, zařízení na vnější čištění, zařízení na čištění plnicích násypek a zařízení na vnitřní čištění celého aplikačního zařízení.
PŘÍLOHA V
FORMULÁŘ PRO OZNÁMENÍ
|
Důvod oznámení (zaškrtněte)
|
|
|
|
Nové zařízení nebo první registrace použitého zařízení
|
|
|
Vyřazení z používání
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Změna vlastnictví
|
|
|
Vrácení do používání
|
|
|
|
|
|
|
|
Současný vlastník
|
|
Jméno:
|
|
Jedinečný identifikátor fyzické/právnické osoby:
(Daňové číslo)
|
|
|
Adresa 1:
|
|
|
|
Adresa 2:
|
|
Povolání:
(Zemědělec, krajinář, dodavatel, jiné – upřesněte)
|
|
|
Adresa 3:
|
|
|
|
Adresa 4:
|
|
|
|
|
Země:
|
|
|
|
|
|
|
Předcházející vlastník, pokud existuje
|
|
Jméno:
|
|
|
Adresa 1:
|
|
|
Adresa 2:
|
|
|
Adresa 3:
|
|
|
Adresa 4:
|
|
|
Země:
|
|
|
|
|
|
|
Druh zařízení pro aplikaci pesticidů (zaškrtněte nejvíce odpovídající možnost)
|
|
Plošný postřikovač
|
|
Zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin, které vytváří kapky a za použití ventilátoru tyto kapky distribuuje svisle a/nebo do boku
|
|
Vyvíječ mlhy (studené, teplé)
|
|
Mořička osiva
|
|
|
Aplikátor granulí
|
|
|
|
Generátor páry
|
|
Vertikální postřikovač
|
|
|
Letecké (křídla)
|
|
Letecké (rotor)
|
|
Bezpilotní letadlo (např. dron)
|
|
Ruční aplikační zařízení
|
|
|
Jiné
|
|
Popište:
|
|
Jedná se o zařízení s podporou vzduchu?
|
|
|
Je zařízení vybaveno vypínáním trysky nebo sekcí pomocí signálu GPS?
|
|
|
Zařízení pro aplikaci pesticidů
|
|
Značka:
|
|
Model:
|
|
|
Č. podvozku:
|
|
Kapacita nádrže/násypky:
|
|
|
Rok výroby:
|
|
Pracovní záběr:
|
|
|
Další informace:
|
|
PŘÍLOHA VI
podle článku 35
METODIKA PRO VÝPOČET HARMONIZOVANÝCH UKAZATELŮ RIZIKA NA UNIJNÍ A VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
ODDÍL 1
Harmonizované ukazatele rizika
Metodika pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika na unijní a vnitrostátní úrovni je uvedena v oddílech 2 až 4 této přílohy. Metodika pro ukazatele na unijní i vnitrostátní úrovni je shodná, na unijní úrovni se však vychází ze statistik za celou Unii, na vnitrostátní úrovni ze statistik za členský stát. Tyto ukazatele se vypočítávají za každý rok.
ODDÍL 2
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1: harmonizovaný ukazatel rizika, který vychází z nebezpečí a je založen na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009
1.Tento ukazatel je založen na statistikách množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi (Eurostatu) podle přílohy I nařízení (ES) č. 1185/2009. Tyto údaje jsou rozřazeny do čtyř skupin.
2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 1: se použijí tato obecná pravidla:
a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá na základě zařazení všech účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 1;
b)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
c)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
d)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;
e)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
f)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 1 řádku iii).
3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá vynásobením množství účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin uvedených na trh za rok pro každou skupinu v tabulce 1 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.
Tabulka 1
Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 1
|
Řádek
|
Skupiny
|
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
|
i)
|
Účinné látky představující nízké riziko, které jsou schválené nebo se považují za schválené podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky schválené nebo považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které nespadají do jiných kategorií a jsou uvedeny v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408
|
Účinné látky, které nejsou schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
|
ii)
|
Koeficienty pro nebezpečí použitelné na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009
|
|
iii)
|
1
|
8
|
16
|
64
|
4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013.
5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.
6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 vypočítává.
7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 vypočítává.
ODDÍL 3
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2: harmonizovaný ukazatel rizika založený na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009
1.Tento ukazatel je založen na počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009, který byl Komisi oznámen v souladu s čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto údaje jsou rozřazeny do čtyř skupin.
2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se použijí tato obecná pravidla:
a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a vypočítá se na základě zařazení účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 2 tohoto oddílu;
b)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
c)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
d)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;
e)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
f)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 2 řádku iii) tohoto oddílu.
3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se vypočítá vynásobením počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 pro každou skupinu v tabulce 2 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.
Tabulka 2
Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 2
|
Řádek
|
Skupiny
|
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
|
i)
|
Účinné látky představující nízké riziko, které jsou schválené nebo se považují za schválené podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky schválené nebo považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které nespadají do jiných kategorií a jsou uvedeny v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408
|
Účinné látky, které nejsou schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
|
ii)
|
Koeficienty pro nebezpečí použitelné na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009
|
|
iii)
|
1
|
8
|
16
|
64
|
4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013.
5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.
6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 vypočítává.
7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 vypočítává.
8.S účinností ode dne 1. ledna 2027 se metodika pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 nahradí metodikou pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a podle oddílu 4 této přílohy.
ODDÍL 4
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a: harmonizovaný ukazatel rizika založený na počtu povolení a ošetřených plochách na základě povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009
1.Tento ukazatel je založen na počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a na rozsahu ploch ošetřených na základě těchto povolení oznámených Komisi v souladu s čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení.
2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a se použijí tato obecná pravidla:
a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a na rozsahu ploch ošetřených na základě těchto povolení. Vypočítá se na základě zařazení účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 3 tohoto oddílu;
b)ošetřené plochy se udávají v hektarech;
c)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
d)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
e)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;
f)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;
g)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 3 řádku iii) tohoto oddílu.
3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a se vypočítá vynásobením počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 pro každou skupinu v tabulce 3 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii) a ploch ošetřených na základě těchto povolení, po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.
Tabulka 3
Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a
|
Řádek
|
Skupiny
|
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
|
i)
|
Účinné látky představující nízké riziko, které jsou schválené nebo se považují za schválené podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky schválené nebo považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které nespadají do jiných kategorií a jsou uvedeny v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
Účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408
|
Účinné látky, které nejsou schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
|
|
ii)
|
Koeficienty pro nebezpečí použitelné na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009
|
|
iii)
|
1
|
8
|
16
|
64
|
4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2022–2024.
5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a se vyjádří odkazem na základní hodnotu.
6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení. Poprvé tak učiní v roce 2027 za pomoci údajů z kalendářních let 2022 až 2025 a následně za každý kalendářní rok, nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a vypočítává.
7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Poprvé tak učiní v roce 2027 za pomoci údajů z kalendářních let 2022 až 2025 a následně za každý kalendářní rok, nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a vypočítává.
PŘÍLOHA VII
SROVNÁVACÍ TABULKA PODLE ČL. 43 ODST. 2
|
Směrnice 2009/128/ES
|
Toto nařízení
|
|
Článek 1
|
Článek 1
|
|
Článek 2
|
Článek 2
|
|
Článek 3
|
Článek 3
|
|
Článek 4
|
Články 8 až 9
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Článek 5
|
Čl. 17 odst. 1, články 23 a 25
|
|
Článek 6
|
Článek 24
|
|
Článek 7
|
Článek 27
|
|
Článek 8
|
Čl. 17 odst. 3 až 5 a články 29 až 33
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Článek 9
|
Články 20 až 21
|
|
Článek 10
|
|
|
Článek 11
|
Článek 19
|
|
Článek 12
|
Článek 18
|
|
Článek 13
|
Článek 22
|
|
Článek 14
|
Články 12 až 16
|
|
|
|
|
|
|
|
Článek 15
|
Články 35 a 36
|
|
Článek 16
|
Čl. 11 odst. 7, čl. 15 odst. 13 a čl. 42 odst. 2
|
|
Článek 17
|
Článek 38
|
|
Článek 18
|
|
|
Článek 19
|
Článek 39
|
|
Článek 20
|
Čl. 31 odst. 11
|
|
Článek 21
|
Článek 41
|
|
Článek 22
|
–
|
|
Článek 23
|
–
|
|
Článek 24
|
Článek 44
|
|
Článek 25
|
–
|
|
Příloha I
|
Příloha III
|
|
Příloha II
|
Příloha IV
|
|
Příloha III
|
|
|
Příloha IV
|
Příloha VI
|