<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-24/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CC0024</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:143">EU:C:2020:143</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>21</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>21</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Campos Sánchez-Bordony – věc C‑24/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">A a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Manuela Campos Sánchez-Bordony</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200303">3. března 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑24/19</HT></P><P>A,</P><P>B,</P><P>C,</P><P>D,</P><P>E</P><P>proti</P><P>Gewestelijke stedenbouwkundige ambtenaar van het departement Ruimte Vlaanderen, afdeling Oost-Vlaanderen,</P><P>za účasti:</P><P>Organisatie voor Duurzame Energie Vlaanderen VZW</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Předběžná otázka</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2001/42/ES</KEYWORD><KEYWORD>Posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí</KEYWORD><KEYWORD>Strategické posuzování vlivů na životní prostředí</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Podmínky pro výstavbu větrných parků stanovené vyhláškou a správním oběžníkem</KEYWORD><KEYWORD>Právní důsledky absence strategického posouzení vlivů na životní prostředí</KEYWORD><KEYWORD>Oprávnění vnitrostátního soudu dočasně zachovat účinky vnitrostátních aktů</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Posouzení vlivů (nebo dopadů) některých <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>záměrů<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> nebo některých <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>plánů a programů<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/> na životní prostředí je jedním z klíčových nástrojů unijního práva k dosažení vysoké úrovně jeho ochrany.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Posouzení vlivu na životní prostředí se u <HT TYPE="ITALIC">záměrů</HT> řídí směrnicí 2011/92/EU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne <DATE ISO="20111213">13. prosince 2011</DATE> o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="026" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 26, s. 1</REF.DOC.OJ>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>směrnice EIA<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>).</P></NOTE>; u <HT TYPE="ITALIC">plánů a programů</HT> směrnicí 2001/42/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne <DATE ISO="20010627">27. června 2001</DATE> o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="197" PAGE.FIRST="30" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 197, s. 30</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/006, s. 157–164). Také známa jako směrnice o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>strategickém posuzování vlivů na životní prostředí<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>směrnice SEA<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>).</P></NOTE>. Ohledně té druhé Soudní dvůr dosud vydal, pokud se nemýlím, sedmnáct rozsudků, z nichž značná část se váže k předběžným otázkám předloženým belgickými soudy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie) pokládá k Soudnímu dvoru řadu otázek týkajících se rozsahu působnosti směrnice SEA, a navrhuje mu zejména přehodnocení judikatury založené rozsudkem ze dne <DATE ISO="20120322">22. března 2012</DATE>, Inter-Environnement Bruxelles a další<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Věc C‑567/10 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:159">EU:C:2012:159</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>). Podle tohoto rozsudku, stručně řečeno, směrnice SEA nezahrnuje pouze plány a programy vyžadované vnitrostátními právními předpisy, nýbrž také ty, s jejichž přijetím se počítá, ale není povinné.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Tentýž soudní orgán potřebuje vědět, zda vnitrostátní soudy mohou dočasně zachovat účinky právní úpravy dotčené v původním řízení v případě, že by nebyla slučitelná s judikaturou vyplývající z rozsudku ze dne <DATE ISO="20120228">28. února 2012</DATE>, Inter-Environnement Wallonie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Věc C‑41/11 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Inter-Environnement Wallonie<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:103">EU:C:2012:103</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo. Směrnice 2001/42</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Podle článku 1:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Cílem směrnice je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispět k zahrnutí úvah o životním prostředí do přípravy a přijetí plánů a programů s cílem podporovat udržitelný rozvoj stanovením, aby v souladu s touto směrnicí některé plány a programy, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, podléhaly posouzení vlivů na životní prostředí.<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Podle článku 2:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Pro účely této směrnice se:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/> rozumějí plány a programy včetně těch, které jsou spolufinancovány Evropským společenstvím, a rovněž jejich veškeré změny:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>které podléhají přípravě nebo přijetí orgánem na národní, regionální nebo místní úrovni nebo které připravuje úřad pro legislativní proces tak, aby mohly být přijaty parlamentem nebo vládou, a</P></ITEM><ITEM><P>které jsou vyžadovány právními a správními předpisy;</P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>posouzením vlivů na životní prostředí<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/> rozumí příprava zprávy o vlivech na životní prostředí, provádění konzultací, vzetí v úvahu uvedené zprávy a výsledků konzultací při rozhodování a poskytování informací o rozhodnutí v souladu s články 4 až 9;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 3 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Posouzení vlivů na životní prostředí se v souladu s články 4 až 9 provádí u plánů a programů uvedených v odstavcích 2 až 4, které mohou mít významný vliv na životní prostředí.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>S výhradou odstavce 3 se posouzení vlivů na životní prostředí provádí u všech plánů a programů,</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>které se připravují v odvětvích zemědělství, lesnictví, rybolovu, energetiky, průmyslu, dopravy, nakládání s odpady, vodohospodářství, telekomunikací, turistiky, územního plánování nebo využívání půdy a které stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice 85/337/EHS, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>u kterých je vyžadováno posouzení podle článků 6 a 7 směrnice 92/43/EHS s ohledem na možný vliv na území.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><?PAGE NO="3"?><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Plány a programy uvedené v odstavci 2, které stanoví využití menších oblastí na místní úrovni, a menší změny plánů a programů uvedených v odstavci 2 vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí pouze tehdy, stanoví-li členské státy, že mohou mít významný vliv na životní prostředí.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Belgické právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Oddíl 5.20.6 VLAREM II<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Besluit van de Vlaamse regering van <DATE ISO="19950601">1 juni 1995</DATE> houdende algemene en sectorale bepalingen inzake milieuhygiëne.</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="19950601">1. června 1995</DATE>, kterou se stanoví obecné a odvětvové předpisy v oblasti hygieny životního prostředí (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>VLAREM II<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>), vydaná k provedení dřívějších předpisů této vlády<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Vlaams decreet van <DATE ISO="19950405">5 april 1995</DATE> houdende algemene bepalingen inzake milieubeleid (vlámský dekret ze dne <DATE ISO="19950405">5. dubna 1995</DATE>, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se politiky v oblasti životního prostředí, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>dekret ze dne <DATE ISO="19950405">5. dubna 1995</DATE><QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>), jímž byl změněn Vlaams decreet betreffende de milieuvergunning van 28 juni 1985 (vlámský dekret ze dne <DATE ISO="19850628">28. června 1985</DATE> o environmentálním povolení, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>dekret ze dne <DATE ISO="19850628">28. června 1985</DATE><QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>).</P></NOTE>, doznala zásadní změny v roce 2011<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Článek 99 Besluit van <DATE ISO="20111223">23 december 2011</DATE> tot wijziging van het besluit van de Vlaamse Regering van <DATE ISO="19910206">6 februari 1991</DATE> houdende de vaststelling van het Vlaams reglement betreffende de milieuvergunning en van het besluit van de Vlaamse regering van <DATE ISO="19950601">1 juni 1995</DATE> houdende algemene en sectorale bepalingen (vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="20111223">23. prosince 2011</DATE>, kterou se mění vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="19910206">6. února 1991</DATE>, kterou se stanoví vlámská pravidla týkající se environmentálního povolení a vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="19950601">1. června 1995</DATE>, kterou se stanoví obecné a odvětvové předpisy v oblasti hygieny životního prostředí).</P></NOTE>, spočívající v doplnění oddílu 5.20.6 s názvem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Zařízení pro výrobu elektřiny pomocí větrné energie<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>V tomto oddílu 5.20.6 jsou obsaženy normy o větrných elektrárnách, které se týkají stínění, některých aspektů bezpečnosti a hlučnosti těchto zařízení na výrobu větrné energie.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Správní oběžníky z roku 2006<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Omzendbrief van <DATE ISO="20060512">12 mei 2006</DATE> EME/2006/01 – RO/2006/02 <QUOT.START CODE="201C" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>afweginskader en randvoorwaarden voor de inplanting van windturbines<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201D" ID="QE0018"/> (oběžník EME/2006/01 – RO/2006/02 ze dne <DATE ISO="20060512">12. května 2006</DATE> o rámci pro uvážení a podmínkách pro výstavbu větrných elektráren; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>oběžník<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>). Nahradil jej Omzendbrief R0/2014/02 van <DATE ISO="20140425">25 april 2014</DATE> betreffende het afwegingskader en randvoorwaarden voor de oprichting van windturbines (oběžník R0/2014/02 ze dne <DATE ISO="20140425">25. dubna 2014</DATE> o rámci pro uvážení a podmínkách pro výstavbu větrných elektráren).</P></NOTE></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Oběžník je určen radám obcí, radním, guvernérům provincií, členům stálých zastupitelstev (provinčních) a úředníkům příslušným k udělování povolení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Jsou v něm se stanoveny hlavní zásady vlámské vlády s cílem nabídnout dostatečné možnosti rozvoje větrné energie na pevnině a snížit její dopady na různé oblasti (mimo jiné přírodu, krajinu, přírodní stanoviště a životní prostředí, hospodářství, hluk, bezpečnost, energetickou účinnost atd.).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Pro každou z těchto oblastí jsou stanoveny normy, které – stejně jako v případě norem obsažených ve VLAREM II – podrobně upravují problematiku hluku, stínění, bezpečnosti a povahy větrných elektráren.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Oběžník je postaven na pilířích, jimiž je udržitelný územní rozvoj a udržitelná spotřeba energie, jakož i na výhodách větrné energie a její přidané hodnotě ve vztahu k jiným zdrojům energie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Územní zásada dekoncentrovaného seskupování (<HT TYPE="ITALIC">clustering</HT>) zaujímá hlavní místo: prostřednictvím seskupování větrných elektráren v nejvyšší možné míře má zaručit zachování zbylého volného prostoru v hustě zastavěné oblasti, jako je Vlámsko.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Nakonec oběžník popisuje roli tak zvané Windwerkgroep (pracovní skupina pro větrnou energii), jejíž úloha spočívá ve výběru stanovišť pro rozsáhlé větrné parky a jejich předložení Minister van Ruimtelijke ordening (ministr vlámské vlády pro územní plánování). Tato pracovní skupina navíc poskytuje poradenství v souvislosti s konkrétními žádostmi o povolení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav a předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20110325">25. března 2011</DATE> společnost NV Electrabel (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Electrabel<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>) podala k příslušnému správnímu orgánu žádost o územní povolení pro výstavbu osmi větrných elektráren. V průběhu řízení byla žádost ohledně jedné větrné elektrárny vzata zpět.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20161130">30. listopadu 2016</DATE> příslušný úředník<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Konkrétně gewestelijke stedenbouwkundige ambtenaar van het departement Ruimte Vlaanderen (afdeling Oost-Vlaanderen) (regionální úředník pověřený záležitostmi územního plánování z oddělení pro území Flander — sekce Východní Flandry; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>vlámský správní orgán<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>).</P></NOTE> udělil povolení, za určitých podmínek, pro pět větrných elektráren na pozemcích nacházejících se podél rychlostní komunikace E40 v obcích Aalter a Nevele<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Pozemky, na kterých by tyto větrné elektrárny měly být postaveny, se podle příslušných územních plánů zčásti nacházejí v zemědělské oblasti a zčásti v krajinářsky hodnotné zemědělské oblasti.</P></NOTE>. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se odkazuje na příslušné právní předpisy včetně VLAREM II a oběžníku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Povolení bylo uděleno po přezkoumání předložených námitek a vyjádření, které se týkaly mimo jiné dopadu na vzhled krajiny, akustického znečištění, územního plánování, stínění a bezpečnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Podrobně byla prostudována analýza vody, zpráva o dopadech na životní prostředí, posouzení územního plánu a různé shromážděné zprávy.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Pět žalobců požádalo předkládající soud, aby rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20161130">30. listopadu 2016</DATE> zrušil. Argumentovali tím, že je založeno na souboru podzákonných předpisů (VLAREM II a oběžník) neslučitelném s čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA, neboť byl přijat bez řádného posouzení dopadů na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Vlámská vláda se domnívá, že tento soubor podzákonných předpisů nepředstavuje plán nebo program ve smyslu směrnice SEA, neboť nezavádí ucelený a dostatečně kompletní systém pro provedení záměrů týkajících se větrné energie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Předkládající soud se táže, navzdory upřesněním přineseným rozsudkem D’Oultremont a další<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20161027">27. října 2016</DATE> (C‑290/15, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>D’Oultremont<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:816">EU:C:2016:816</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, na platnost souboru vlámských předpisů (VLAREM II a oběžník) a na právní základ sporných povolení na větrné elektrárny, pokud bude konstatováno, že tento soubor právních předpisů vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Předkládající soud navíc vyzývá Soudní dvůr k tomu, aby přehodnotil svou ustálenou judikaturu, založenou od rozsudku Inter-Environnement Bruxelles a další, ohledně slovního spojení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>vyžadovány právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> podle čl. 2 písm. a) směrnice SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Rozsudek Inter-Environnement Bruxelles a další, bod 31.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Podle vnitrostátního soudu by měl Soudní dvůr upřednostnit výklad více odpovídající úmyslu unijního normotvůrce, který by ho vedl k omezení použití tohoto ustanovení na akty, které musí být povinně přijaty vnitrostátním zákonodárcem, a ne jednoduše na akty <HT TYPE="ITALIC">zahrnuté</HT> do rámce právních nebo správních předpisů. Dodává, že tento výklad byl původně navrhován generální advokátkou J. Kokott v jejím stanovisku ve věci Inter-Environnement Bruxelles a další<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Stanovisko ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111117">17. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑567/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:775">EU:C:2011:775</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>V tomto kontextu Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie) pokládá Soudnímu dvora následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>Musí být článek 99 Besluit van de Vlaamse regering van <DATE ISO="20111223">23 december 2011</DATE> tot wijziging van het besluit van de Vlaamse regering van 6 februari 1991 houdende de vaststelling van het Vlaams reglement betreffende de milieuvergunning en van het besluit van de Vlaamse regering van 1 juni 1995 houdende algemene en sectorale bepalingen inzake milieuhygiëne [vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="20111223">23. prosince 2011</DATE>, kterou se mění vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="19910206">6. února 1991</DATE>, kterou se stanoví vlámská pravidla týkající se environmentálního povolení, a vyhláška vlámské vlády ze dne <DATE ISO="19950601">1. června 1995</DATE>, kterou se stanoví obecné a odvětvové předpisy v oblasti hygieny životního prostředí] o přizpůsobení těchto vyhlášek technickému pokroku vložením oddílu 5.20.6, který se týká zařízení pro výrobu elektřiny pomocí větrné energie, do VLAREM II, a Omzendbrief <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>Afwegingskader en randvoorwaarden voor de inplanting van windturbines<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="2018" ID="QE0025"/> (oběžník <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>Rámec pro uvážení a podmínky pro výstavbu větrných elektráren<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="2018" ID="QE0026"/> z roku 2006) [dále společně také jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>předmětné nástroje<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="2018" ID="QE0027"/>], které oba obsahují různá ustanovení o výstavbě větrných elektráren, mj. rovněž bezpečnostní opatření a normy upravující stínění a hladiny zvuku stanovené podle oblastí, kterých se plánování týká, s ohledem na čl. 2 odst. a) a čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/42/EHS kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="2018" ID="QE0028"/> ve smyslu výše uvedených ustanovení této směrnice? Pokud se ukáže, že před vydáním předmětných nástrojů mělo být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, je Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie) oprávněna zachovat právní účinky, jež mají protiprávní povahu, těchto nástrojů? V této souvislosti je třeba položit několik dílčích otázek:</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Lze za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="2018" ID="QE0029"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice SEA považovat politické opatření, jako je zmíněný oběžník, který je předmětem sporu v tomto řízení, u něhož pravomoc k jeho vypracování vyplývá z prostoru příslušného orgánu pro volné uvážení a jeho svobodné politické vůle, takže pro vypracování <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>plánů nebo programů<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="2018" ID="QE0030"/> není <HT TYPE="ITALIC">stricto sensu</HT> stanoven příslušný orgán, a pro který ani není upraven formální postup jeho vypracování?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Dostačuje okolnost, že politické opatření nebo obecný předpis, jako jsou předmětné nástroje, částečně omezují prostor orgánu příslušného pro vydání povolení pro uvážení k tomu, aby byly považovány za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="2018" ID="QE0031"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice SEA, a to dokonce i tehdy, když nepředstavují požadavek, popř. nezbytnou podmínku pro vydání povolení ani nemají stanovit rámec pro budoucí schvalování, ačkoli unijní zákonodárce tento účel považuje za znak pojmu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="2018" ID="QE0032"/>?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Lze za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="2018" ID="QE0033"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice SEA považovat politické opatření, jako je oběžník, který je předmětem sporu v tomto řízení, které je vypracováno z důvodu právní jistoty, a tedy zcela dobrovolně, a je takový výklad případně v rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níž se teleologický výklad směrnice nesmí podstatně odchýlit od jednoznačně vyjádřené vůle unijního normotvůrce?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Lze za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="2018" ID="QE0034"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice SEA považovat oddíl 5.20.6 VLAREM II, který obsahuje pravidla, jejichž vydání nebylo vyžadováno, a je takový výklad případně v rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níž se teleologický výklad směrnice nesmí podstatně odchýlit od jednoznačně vyjádřené vůle unijního normotvůrce?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>5)</NO.P><TXT>Lze za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>plán nebo program, [který] stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="2018" ID="QE0035"/>, ve smyslu čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 směrnice SEA, považovat politické opatření a normativní vládní vyhlášku, jako jsou předmětné nástroje, které mají omezenou informativní povahu nebo přinejmenším nestanoví rámec, ze kterého lze vyvodit právo na provádění záměru, a které nepřiznávají právo na rámec, v němž mohou být povolovány záměry, a je takový výklad případně v rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níž se teleologický výklad směrnice nesmí podstatně odchýlit od jednoznačně vyjádřené vůle unijního normotvůrce?</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="6"?><ITEM><NP><NO.P>6)</NO.P><TXT>Lze za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>plán nebo program<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="2018" ID="QE0036"/> ve smyslu čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice SEA, a tudíž za právní akty, jimiž se stanovením pravidel a kontrolních postupů, které se použijí v dotčeném odvětví, vymezuje podstatný soubor kritérií a podmínek pro schvalování a provádění jednoho nebo více záměrů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, považovat politické opatření, jako je oběžník EME/2006/01 – RO/2006/02, který má čistě informativní povahu, nebo normativní vládní vyhlášku, jako je oddíl 5.20.6 VLAREM II, který pouze stanoví minimální standardy pro vydávání povolení a jinak zcela autonomně slouží jako obecná pravidla, přičemž oba obsahují jen omezené množství kritérií a podmínek, a ani toto opatření, ani tato vládní vyhláška nejsou samy o sobě určující pro některé z těchto kritérií ani pro některou z těchto podmínek, a tudíž by mohlo být namítáno, že vzhledem k objektivním okolnostem lze vyloučit, že mohou mít významný vliv na životní prostředí?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>7)</NO.P><TXT>Může soud v případě záporné odpovědi na posledně uvedenou otázku k tomuto závěru dospět sám poté, co byla tato vyhláška nebo tyto právní pseudopředpisy (jako jsou v tomto případě normy obsažené ve VLAREM II a oběžník) vydány?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>8)</NO.P><TXT>Může soud nařídit zachování účinků vyhlášky nebo oběžníku, které jsou v rozporu s právem, pokud tyto protiprávní nástroje přispívají k naplnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí, které sleduje rovněž směrnice ve smyslu článku 288 SFEU, a pokud jsou splněny podmínky stanovené pro takové zachování účinků unijním právem [jak jsou vymezeny v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160728">28. července 2016</DATE>, <NAME.CASE>Association France Nature Environnement</NAME.CASE>, (<NO.CASE>C‑379/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:603">EU:C:2016:603</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, dále jen rozsudek Association France Nature Environnement)], jestliže je jeho pravomoc založena pouze nepřímo prostřednictvím námitky, která má účinky <HT TYPE="ITALIC">inter partes</HT>, a jestliže z odpovědí na předběžné otázky vyplývá, že předmětné nástroje jsou v rozporu s právem?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>9)</NO.P><TXT>Může soud v případě, že odpověď na osmou otázku bude záporná, nařídit zachování účinků napadeného záměru, aby nepřímo splnil podmínky stanovené unijním právem pro zachování právních účinků plánu nebo programu, který je v rozporu se směrnicí SEA (jak jsou vymezeny v rozsudku Association France Nature Environnement)?<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložili A a další, belgická vláda, vláda Nizozemska a Spojeného království, jakož i Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Jednání, které se konalo dne <DATE ISO="20191209">9. prosince 2019</DATE>, se zúčastnili A a další, Organisatie voor Duuurzame Energie Vlaanderen VZM (Organizace pro obnovitelnou energie z Flander VZM), vystupující jako vedlejší účastník ve vnitrostátním řízení, belgická a nizozemská vláda, jakož i Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza předběžných otázek</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Předběžné poznámky</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Předkládající soud formuluje devět otázek, které je možno sloučit do dvou:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>prostřednictvím prvních sedmi se chce dozvědět, zda pojem plány a programy s významnými dopady na životní prostředí, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí [článek 2 písm. a) a článek 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA] zahrnuje vnitrostátní právní předpisy, jako jsou předpisy dotčené v této věci;</P></ITEM><ITEM><P>posledními dvěma nastoluje otázku, zda lze časově omezit účinky případného zrušení těchto vnitrostátních právních předpisů, jakož i povolení vydaných na jejich základě.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Než budou zodpovězeny tyto otázky, je nutno vyjasnit, zda je Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie) soudním orgánem ve smyslu článku 267 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Při určení, zda má předkládající orgán postavení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>soudu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> pro účely článku 267 SFEU, zohledňuje Soudní dvůr soubor faktorů, jako je jeho zřízení zákonem, jeho trvalost, obligatorní charakter jeho jurisdikce, kontradiktorní povaha řízení, to, zda aplikuje právní předpisy, jakož i jeho nezávislost [viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140717">17. července 2014</DATE>, <NAME.CASE>Torresi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑58/13 a C‑59/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2088">EU:C:2014:2088</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151006">6. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Consorci Sanitari del Maresme</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑203/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:664">EU:C:2015:664</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170216">16. února 2017</DATE>, <NAME.CASE>Margarit Panicello</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑503/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:126">EU:C:2017:126</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</P></NOTE>, neboť pokládá předběžnou otázku k Soudnímu dvoru poprvé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Podle předložených informací je tato Rada soudním orgánem založeným v roce 2009 podle článku Vlaamse Codex Ruimtelijke Ordening (vlámský zákoník územního plánování), která projednává žaloby proti rozhodnutím o registraci a udělení nebo zamítnutí územních povolení nebo povolení pozemkových úprav, environmentálních povolení a vyvlastnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Jedná se o nezávislý soud, který je tvořen osmi správními soudci, jehož rozhodnutí mohou být napadena kasačním opravným prostředkem před Státní radou. Ve kontradiktorním řízení rozhoduje spory, přičemž aplikuje právní předpisy Vlámského regionu v oblasti životního prostředí a urbanismu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Vše tedy svědčí pro to, že může být kvalifikován jako soud způsobilý k tomu, aby využil článku 267 SFEU.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Úvod ke směrnici SEA</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Směrnice SEA uplatňuje zásadu zachování životního prostředí (články 11 SFEU a 191 SFEU) a požaduje posouzení vlivu na životní prostředí při přípravě a schvalování plánů a programů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Přestože se slovo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>strategické<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> neobjevuje ani v jejím názvu, ani v jejím textu, je známa jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>směrnice o strategickém posuzování vlivu na životní prostředí<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, protože umisťuje toto posouzení na vyšší úroveň (více <HT TYPE="ITALIC">strategickou</HT>) než směrnice EIA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Směrnice SEA neobsahuje hmotněprávní požadavky pro povolení záměrů, nýbrž sleduje především zajištění toho, aby byly při schvalování určitých plánů a programů zohledněny jejich dopady na životní prostředí. Je tedy ve své podstatě procesní směrnicí, která členským státům vymezuje etapy, které musí dodržet za účelem identifikace a posouzení dopadů některých plánů a programů na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Takto pojaté strategické posouzení vlivu na životní prostředí (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>SEA<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>) má pomáhat odpovědným politickým představitelům přijímat řádně odůvodněná rozhodnutí, založená na objektivních informacích a výsledcích konzultací s veřejností, zainteresovanými stranami a příslušnými orgány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Směrnice SEA a směrnice EIA se doplňují: první se snaží předsunout analýzu dopadu na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Vezmeme-li pojem v jeho nejširším významu (který by jej zahrnoval jak v souvislosti s plány a programy, tak se záměry), posouzení vlivu na životní prostředí je odůvodněno nutností, aby příslušný orgán před svým rozhodnutím posoudil dopady příslušných technických plánovacích a rozhodovacích procesů na životní prostředí. Jeho cílem je vyvarovat se od samého počátku riziku vzniku znečištění nebo škodlivých vlivů spíše než následně potlačovat jejich účinky. Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080703">3. července 2008</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Irsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑215/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:380">EU:C:2008:380</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170726">26. července 2017</DATE>, <NAME.CASE>Comune di Corridonia a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑196/16 a C‑197/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:589">EU:C:2017:589</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>Comune di Corridonia a další<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>), bod 33; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180531">31. května 2018</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Polsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑526/16</NO.CASE>, nepublikováno, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:356">EU:C:2018:356</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191112">12. listopadu 2019</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Irsko (Větrný park Derrybrien)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑261/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:955">EU:C:2019:955</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE> do fáze strategického plánování počinů ze strany vnitrostátních orgánů. Zkoumání dopadů na životní prostředí, které vyžaduje, je tedy širší nebo obecnější než to, které odpovídá konkrétnímu záměru.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Vycházíme-li z této premisy, je složité upřesnit, kam až může sahat požadavek provést SEA. Je jasné, že stojí nad posouzením jednotlivých záměrů, ale toto posouzení by se nemělo vztahovat na všechny předpisy členského státu, které mají vliv na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Není samozřejmě jednoduché rozlišovat mezi: i) <HT TYPE="ITALIC">záměry</HT> s dopadem na životní prostředí, které podléhají směrnici EIA; ii) <HT TYPE="ITALIC">plány nebo programy</HT> s významným vlivem na životní prostředí, které se řídí směrnicí SEA; a iii) <HT TYPE="ITALIC">vnitrostátními předpisy</HT> s nějakým dopadem na životní prostředí, vyloučenými z posuzování vlivu na životní prostředí. Hranice mezi těmito třemi kategoriemi tvoří pozadí předběžných otázek předkládajícího soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Použití směrnice SEA přineslo nemálo obtíží pro úřady členských států, které Komise zamýšlela zmírnit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Evropská komise, <HT TYPE="ITALIC">Příručka pro uplatňování směrnice 2001/42 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí</HT>, 2006, https://ec.europa.eu/environment/archives/eia/pdf/030923_sea_guidance_es.pdf [španělská verze dokumentu]. Viz také dokument COM(2017) 234 final, ze dne <DATE ISO="20170515">15. května 2017</DATE>, Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. V doktríně McGuinn, J., Oulès, L., Banfi, P., McNeill, A., O’Brien, S., Lukakova, Z.,Sheate, W., Kolaric, S. a Sadauskis R. <HT TYPE="ITALIC">Study to support the REFIT evaluation of Directive 2001/42/EC on the assessment of the effects of certain plans and programmes on the environment (SEA Directive)</HT>, 2019, https://ec.europa.eu/environment/eia/pdf/REFIT%20Study.pdf.</P></NOTE>. Klíčové je vyjasnit, co se rozumí plány a programy, a identifikovat mezi nimi ty, které mají významný vliv na životní prostředí.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Prvních sedm předběžných otázek: pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>plán a program<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> ve směrnici SEA</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Normy, jimiž se řídí působnost směrnice SEA, jsou v zásadě obsaženy ve dvou článcích, které spolu vzájemně souvisejí:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>článek 2 písm. a) definuje kumulativní podmínky, které musí splňovat plány a programy, aby na ně byla použitelná směrnice: a) musí být připraveny nebo vydány, anebo obojí, orgánem na národní, regionální nebo místní úrovni nebo připraveny úřadem pro legislativní proces tak, aby mohly být přijaty parlamentem nebo vládou; a b) musí být vyžadovány právními a správními předpisy;</P></ITEM><ITEM><P>článek 3 odst. 2 písm. a) vymezuje podmínky pro určení, které z těchto plánů nebo programů pravděpodobně mají významný vliv na životní prostředí, a proto musí být podrobeny SEA: a) jsou připravovány ve vztahu k určitým odvětvím a hospodářským činnostem a b) musí stanovit rámec pro budoucí schvalování záměrů.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Z kombinace těchto pojmů ve skutečnosti vzniká čtvero podmínek, jejichž analýzu provedu následovně, jak za účelem vymezení jejich rámce obecně, tak za účelem vyjasnění, zda regionální předpisy, jako jsou ty sporné v tomto řízení, je splňují.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Příprava nebo přijetí plánu nebo programu orgánem členského státu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>První požadavek, jehož posouzení obvykle nepředstavuje výkladové problémy, je ten, aby vnitrostátní právní úprava byla přijata nebo připravena orgánem členského státu na národní, regionální nebo místní úrovni.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Předkládající soud potvrzuje, že regionální vlámské úřady schválily oddíl 5.20.6 VLAREM II k provedení vyhlášky o environmentálních povoleních. Uvádí také<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Bod 10 odst. 2 předkládacího rozhodnutí.</P></NOTE>, že jak oddíl 5.20.6, tak oběžník, byly vydány k provedení směrnice 2009/28/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="140" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 140, s. 16</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Belgická vláda se nicméně domnívá, že tato první podmínka není v případě oddílu 5.20.6 VLAREM II splněna, ne proto, že by se nejednalo o ustanovení přijatá regionálním orgánem, nýbrž proto, že nemají programovou a plánovací dimenzi. K tomuto argumentu se vyjádřím později, přestože již předesílám, že normativní povaha tohoto oddílu se mi jeví jako nepopiratelná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Pokud jde o oběžník, přísluší vnitrostátnímu soudu upřesnit jeho charakteristiky ve vnitrostátním právu, o nichž jsou mezi účastníky řízení rozpory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Podle informací, které má Soudní dvůr k dispozici, se zdá, že oběžník byl vypracován a přijat jako správní akt, aniž z něj plyne, že Vlámský region uplatňuje legislativní nebo správní pravomoc. Je jím vyjádřena vůle vlámských úřadů uplatňovat (za podmínek, které sám oběžník vymezuje) normy o umístění větrných parků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Konkrétně podle belgické vlády oběžník obsahuje hlavní zásady, kterými má regionální orgán v úmyslu se řídit, když vykonává diskreční pravomoc v jednotlivých případech, jako je udělení povolení k instalaci větrných turbín.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>S výhradou posouzení ze strany předkládajícího soudu, jak zdůrazňuji, mám za to, že pokud obsah oběžníku zavazuje regionální vlámský orgán, který jej přijal jako pravidlo pro své budoucí jednání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160308">8. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Řecko v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑431/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:145">EU:C:2016:145</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura, v němž se uvádí: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>Komise se přijetím pravidel chování a oznámením – cestou jejich zveřejnění –, že tato pravidla uplatní na případy, jež jsou jimi dotčeny, sama omezuje ve výkonu uvedené posuzovací pravomoci a od těchto pravidel se nemůže v zásadě odchýlit, jinak se vystaví případné sankci za porušení takových obecných právních zásad, jako jsou zásady rovného zacházení a ochrany legitimního očekávání<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>.</P></NOTE>, mohl by spadat pod pojem plán nebo program ve smyslu směrnice SEA. Nebylo by tomu tak, pokud by se jednalo o text postrádající veškerou právní závaznost, a to i pro orgán, který jej vydal.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Plány a programy, které jsou vyžadovány právními nebo správními předpisy</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Všeobecné úvahy</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Podle článku 2 písm. a) druhé odrážky směrnice SEA, plány a programy přijaté orgány členského státu, které spadají do její působnosti, jsou ty, které jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>vyžadovány právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Od rozsudku Inter-Environnement Bruxelles a další musí být za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>vyžadované<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> ve smyslu a pro účely použití směrnice SEA považovány plány a programy, jejichž přijímání je upraveno ustanoveními vnitrostátního práva, která určí orgány příslušné pro jejich přijímání, jakož i postup jejich přípravy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Rozsudky Inter-Environnement Bruxelles a další, bod 31; ze dne <DATE ISO="20180607">7. června 2018</DATE>, Thybaut a další (C‑160/17, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Thybaut a další<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:401">EU:C:2018:401</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <DATE ISO="20190612">12. června 2019</DATE>, CFE (C‑43/18, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>CFE<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:483">EU:C:2019:483</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Soudní dvůr provedl <HT TYPE="ITALIC">velkorysý</HT> výklad směrnice SEA, když dovodil, že platí pro plány a programy upravené právními a správními vnitrostátními předpisy, ať už je jejich přijetí <HT TYPE="ITALIC">povinné</HT> nebo <HT TYPE="ITALIC">fakultativní</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Ve věci Inter-Environnement Bruxelles a další generální advokátka J. Kokott navrhla restriktivnější výklad: SEA vyžadují pouze plány a programy, jejichž přijetí je <HT TYPE="ITALIC">povinné</HT>, jelikož je vyžaduje vnitrostátní právo<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Stanovisko generální advokátky J. Kokott ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111117">17. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑567/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:755">EU:C:2011:755</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>. Ve svém stanovisku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180125">25. ledna 2018</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles ASBL a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑671/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:39">EU:C:2018:39</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, generální advokátka J. Kokott zopakovala svůj názor a uvedla, že Soudní dvůr rozšířil oblast působnosti směrnice SEA nad rámec toho, co zamýšlel zákonodárce a co členské státy mohly předpokládat.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Předkládající soud vyzývá Soudní dvůr, aby změnil svou judikaturu a sladil ji s tímto restriktivnějším výkladem. Britská vláda podporuje tento návrh, který svého času sdílel také Supreme Court (Nejvyšší soud, Spojené království) v rozsudku HS2 Action Alliance<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>HS2 Action Alliance Ltd, R (on the application of) v. The Secretary of State for Transport &amp; Anor [2014] UKSC 3, body 175 až 189.</P></NOTE>. Belgická vláda to taktéž učinila, podpůrně, ve svém písemném vyjádření, vzala to však zpět na jednání. A dále Komise a nizozemská vláda tomuto názoru oponují a potvrzují svou podporu této judikatury: žádný z těchto účastníků řízení, nakonec ani belgická vláda, nenavrhuje změnu judikatury ve smyslu, který navrhuje předkládající soud.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Měl by Soudní dvůr opustit nebo naopak potvrdit svůj výklad formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/><HT TYPE="ITALIC">vyžadovány</HT> právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Za sebe uznávám, že v polemice o této otázce jsou závažné důvody ve prospěch jednoho i druhého názoru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Viz doktrinální analýzu autorů Ricketts, S. a Munn, J., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>The Meaning of <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>Required by Legislative, Regulatory or Administrative Provisions<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="2018" ID="QE0050"/> <QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>, in Jones, G., Scotford, E. (eds.), <HT TYPE="ITALIC">The Strategic Environmental Assessment Directive. A plan for success</HT>? Hart Publishing, Oxford, 2017, s. 63 až 79.</P></NOTE>. Pokud dávám nakonec přednost tomu, abych doporučil Soudnímu dvoru potvrzení jeho judikatury, činím tak proto, že jak se ukázalo na jednání, nebyl předložen <HT TYPE="ITALIC">nový</HT> argument, který by vychýlil rovnováhu ve prospěch změny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Absence <HT TYPE="ITALIC">nových</HT> argumentů je totéž jako opakování argumentů ze strany předkládajícího soudu a ze strany těch, kteří hájí tento postoj, jež byly již uvedeny generální advokátkou J. Kokott a jež Soudní dvůr opakovaně v rozsudcích od roku 2012 nesdílí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Ohledně názorů obsažených ve věci Inter-Environnement Bruxelles a další je doktrína toho názoru, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>for AG Kokott, the focus was upon the Directive as a legal instrument negotiated by the Member States. By contrast, the Court focused on the Directive as an effective legal device that operates according its own legal integrity<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> (Fisher, E., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>Blazing Upstream? Strategic Environmental Assessment as <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>Hot<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="2018" ID="QE0053"/> Law<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>, Jones, G. a Scotford, E. (eds.), <HT TYPE="ITALIC">The Strategic Environmental Assessment Directive. A plan for success</HT>?, Hart Publishing, Oxford, 2017, s. 174.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nenacházím dostatečné důvody k tomu, abych navrhoval jiné řešení. V analogických situacích jsem uvedl, že<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Nedávno ve stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>La Quadrature du net a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑511/18 a C‑512/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:6">EU:C:2020:6</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0123">123</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE> za okolností, jako jsou tyto, považuji za obezřetnější přiklonit se ke stabilitě judikatury, to znamená dát přednost kritériu <HT TYPE="ITALIC">stare decidis</HT>, jakožto více odpovídajícímu požadavkům právní jistoty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Klíč k problému spočívá v druhu výkladu směrnice SEA, který je zvolen:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud se upřednostní jazykový a historický výklad jejího článku 2 písm. a) druhé odrážky, je možné obhájit, že posouzení vlivu na životní prostředí vyžadují pouze plány a programy, jejichž přijetí je ze zákona povinné;</P></ITEM><ITEM><P>naproti tomu, pokud se upřednostní systematický a účelový výklad tohoto ustanovení, tak i plány a programy, které jsou dobrovolně přijímané, ale upravené právními nebo správními předpisy, budou spadat do působnosti směrnice SEA a budou vyžadovat SEA, pokud mají významný vliv na životní prostředí.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>S rizikem opakování obsahu polemiky, která, opakuji, přináší málo inovací, se omezím na zdůraznění hermeneutického základu ve prospěch výkladu, kterého se doposud drží Soudní dvůr.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Jazykový výklad článku 2 písm. a) druhé odrážky se nezdá být jednoznačný. Slovo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>vyžadovány<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> může označovat programy a plány <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>požadované<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>vyžádané<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>uložené<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/>, je však nejednoznačné v tom ohledu, zda obsahuje výlučně, plány a programy, jejichž vydání je pro vnitrostátní orgány povinné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Slovesa <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>exigé<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> ve francouzštině a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>exigido<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> v portugalštině vykazují tutéž nejednoznačnost jako španělština. Anglická jazyková verze (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>required<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>), rumunská (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>impuse<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>), nebo německá (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>erstellt werden müssen<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>) se zdají odkazovat na plány a programy, které musí být přijaty povinně. Naopak italské adjektivum <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>previsti<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> hovoří pro zahrnutí i plánů a programů, které jsou přijímány nepovinně.</P></NOTE>. Pravidlo <HT TYPE="ITALIC">in claris non fit interpretatio</HT> se zde nepoužije.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že všechny jazykové verze unijního aktu mají stejnou hodnotu, za účelem zachování jednotného výkladu unijního práva je třeba v případě rozdílů mezi těmito verzemi vykládat dotčené ustanovení podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980402">2. dubna 1998</DATE>, <NAME.CASE>EMU Tabac a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑296/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:152">EU:C:1998:152</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Kyocera</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑152/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:623">EU:C:2003:623</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180220">20. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>Belgie v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑16/16 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:79">EU:C:2018:79</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Je tedy třeba použít kritéria systematiky a účelu, avšak předtím se zmíním o historickém výkladu článku 2 písm. a) druhé odrážky směrnice SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Pokud se podíváme na genezi tohoto ustanovení, pak se slovní spojení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>vyžadovaných právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> neobjevuje ani v původním návrhu Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Návrh směrnice Rady o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí /* COM/96/0511 final – SYN 96/0304 */ (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="129" PAGE.FIRST="14" DATE.PUB="1997">Úř. věst. 1997, C 129, s. 14</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, ani v pozdější změněné verzi<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>COM (1999) 73 final, ze dne <DATE ISO="19990222">22. února 1999</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="083" PAGE.FIRST="13" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, C 83, s. 13</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Doplnila jej Rada do společného postoje ze dne <DATE ISO="20020330">30. března 2002</DATE>, aniž ji Evropský parlament změnil<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Společný postoj (ES) č. 25/2000, ze dne <DATE ISO="20000330">30. března 2000</DATE>, přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství za účelem přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o posouzení vlivu některých plánů a programů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="137" PAGE.FIRST="11" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, C 137, s. 11</REF.DOC.OJ>). V něm se potvrzuje, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>byla změněna definice <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>plánů a programů<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="2018" ID="QE0066"/>, a vyjasněno, že se odkazuje pouze na plány a programy vyžadované právními nebo správními předpisy, jejichž příprava nebo přijetí, nebo obojí, přísluší nějakému orgánu, nebo které tento orgán připraví pro jejich přijetí v legislativním procesu podle různých řízení a právních norem členských států<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Z doplnění vloženého Radou by bylo možno vyvodit, že tento orgán chtěl podřídit SEA některé plány a programy, nikoliv však to, že jeho výslovným záměrem bylo omezit je výhradně na ty, jejichž přijetí je povinné. Ty, které jsou přijímány dobrovolně, když jsou stanoveny právními a správními předpisy, mohou mít vliv na životní prostředí tak významný jako ty povinné, nebo dokonce větší. Je riskantní předpokládat, že vůlí Rady byla vyloučit je ze SEA jenom proto, že některé členské státy argumentovaly tím, že toto posouzení by mohlo vnitrostátní orgány odradit od jejich přijetí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Opačný názor hájila generální advokátka J. Kokott ve svém stanovisku ze dne <DATE ISO="20111117">17. listopadu 2011</DATE>, <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑567/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:755">EU:C:2011:755</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0015">15</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že k jednoznačnému závěru nevede ani výklad jazykový, ani historický, je nutná cesta výkladu systematického a účelového.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Z pohledu systematického se směrnice SEA použije pouze na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>některé<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> plány a programy s významným vlivem na životní prostředí, ne však na všechny. Výjimky obsažené v článku 3 odst. 8 a 9 nezmiňují ty, které jsou stanoveny vnitrostátními předpisy a přijímány dobrovolně, nýbrž:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>plány a programy určené výhradně pro účely národní obrany nebo civilní ochrany,</P></ITEM><ITEM><P>finanční nebo rozpočtové plány a programy a</P></ITEM><ITEM><P>plány a programy spolufinancované ze strukturálních fondů Unie.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Široký výklad přídavného jména <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>vyžadované<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> umožňuje lépe zahrnout do působnosti směrnice SEA plány a programy, jejichž přijetí a přípravu lze podle vnitrostátního práva obtížně redukovat na bipolární pojetí povinné/dobrovolné, neboť zahrnuje nejrůznější polohy mezi oběma póly.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Heterogenita praxe členských států v oblasti vytváření těchto plánů a programů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Směrnice SEA nedefinuje pojmy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>plány<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>programy<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>, s nimiž je nakládáno stejně. Pro charakterizaci obou, byť nepřesnou z důvodu odlišností mezi členskými státy může být užitečná <HT TYPE="ITALIC">Příručka [Evropské komise] pro uplatňování směrnice 2001/42 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí</HT>, 2006, https://ec.europa.eu/environment/archives/eia/pdf/030923_sea_guidance_es.pdf., podle něhož <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>typ dokumentu, kterým se v některých členských státech rozumí <HT TYPE="BOLD">plán</HT>, je takový, v němž se dává na vědomí, že existuje záměr uplatnit nějaký režim nebo politiku. To by mohlo zahrnovat například plány na využití půdy, v nichž je definováno, jak bude půda využita, nebo v nichž se stanoví normy nebo se poskytují pokyny k typů projektů, které by byly vhodné, nebo které budou schvalovány v konkrétních oblastech, nebo v nichž se vymezují kritéria, která je třeba zohlednit při tvorbě nových projektů. Plány týkající se nakládání s odpady, hydrologické plány atd. […] V některých členských státech se obvykle pod <HT TYPE="BOLD">programem</HT> rozumí plán, který zahrnuje soubor projektů v určité zóně; například by jako program mohl být klasifikován plán na regeneraci městské oblasti, která zahrnuje několik projektů různé výstavby<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>.</P></NOTE> hovoří pro široký výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>vyžadovány<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>. Tento argument je ještě více relevantní, uvědomíme-li si, že změny plánů a programů, s nimiž se musí zacházet stejně jako při jejich přijímání a přípravě, vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, za podmínky, že jsou respektována kritéria stanovená touto směrnicí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Soudní dvůr opakovaně vyslovil, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> chápe nejen ve smyslu jejich tvorby, nýbrž také změn, a jeho cílem je zajistit posouzení vlivu na životní prostředí takových specifikací, které mohou mít významný vliv na životní prostředí (rozsudek ze dne <DATE ISO="20190508">8. května 2019</DATE>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>Verdi Ambiente e Società (VAS) — Aps Onlus<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/> a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑305/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:384">EU:C:2019:384</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a CFE, bod 71).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Obvykle o těchto změnách rozhodují orgány členských států, ač to není <HT TYPE="ITALIC">zákonná povinnost</HT>. Restriktivní výklad termínu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>vyžadovány<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> by je <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> vyloučil z rozsahu směrnice SEA, i kdyby jejich vliv na životní prostředí byl významný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Teleologický výklad článku 2 písm. a) druhé odrážky směrnice SEA také svědčí pro široké pojetí pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>vyžadovány<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>, který umožňuje začlenit do něj plány a programy dobrovolně přijímané vnitrostátními orgány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Vzhledem k cíli směrnice SEA (zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí) by ustanovení, která vymezují její působnost, a právě ta, která definují akty, na které se vztahují, neměla být vykládána v restriktivním smyslu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Rozsudky Inter-Environnement Bruxelles a další, bod 37; Thybaut a další, body 38 až 40; CFE, body 36 a 37; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190612">12. června 2019</DATE>, <NAME.CASE>Terre wallonne</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑321/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:484">EU:C:2019:484</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Výklad směrnice SEA <HT TYPE="ITALIC">ve prospěch životního prostředí</HT> navíc nachází oporu v primárním právu:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>podle znění čl. 191 odst. 2 SFEU (jenž nahradil čl. 174 odst. 2 ES), je politika Unie v oblasti životního prostředí zaměřena na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>vysokou úrovně ochrany<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/>, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v různých regionech Unie;</P></ITEM><ITEM><P>čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že Unie usiluje konkrétně o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>vysoký stupeň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161221">21. prosince 2016</DATE>, <NAME.CASE>Associazione Italia Nostra Onlus</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑444/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:978">EU:C:2016:978</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Cíl směrnice SEA (opakuji, zajistit <HT TYPE="ITALIC">vysokou</HT> úroveň ochrany životního prostředí) by mohl být výkladem slovesa <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>vyžadovány<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/>, který vylučuje ze SEA plány a programy stanovené vnitrostátními správními předpisy, avšak dobrovolně přijímané, zmařen. Tento výklad by oslabil, přinejmenším částečně, užitečný účinek této směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110922">22. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Valčiukienė a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑295/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:608">EU:C:2011:608</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE> v rozporu s jejím záměrem nastavit proces kontroly aktů normativní povahy s potenciálně významným vlivem na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Nezdá se mi, že by pohled, který dosud zastával Soudní dvůr, mařil tento záměr zákonodárce nebo byl v rozporu s ním. Možnost použít směrnici SEA i na plány a programy stanovené vnitrostátními předpisy, avšak dobrovolně přijímané, neznamená, že tyto plány vyžadují <HT TYPE="ITALIC">vždy</HT> toto posouzení: je navíc nutné, aby splňovaly podmínky článku 3 směrnice SEA.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Zejména je nutno zdůraznit požadavek, aby plány a programy obsahovaly <HT TYPE="ITALIC">normativní rámec</HT> pro pozdější schvalování záměrů s významným vlivem na životní prostředí. Domnívám se, že to je klíčový element k tomu, aby byla působnost směrnice SEA vymezena správně, aby nepřiměřeně nezasahovala do legislativní činnosti členských států.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Domnívám se tedy, že aby bylo dosaženo přiměřeného, účinného a homogenního použití směrnice SEA, měl by Soudní dvůr upřesnit spíše svou judikaturu týkající se vymezení tohoto <HT TYPE="ITALIC">normativního rámce</HT> než judikaturu týkající se slovního spojení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>vyžadovány právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Použití těchto kritérií na projednávaný případ</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Předkládající soud potřebuje objasnit, zda oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník mohou být považovány za plány nebo programy, které jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>vyžadovány právními a správními předpisy<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Co se týče oddílu 5.20.6 VLAREM II, předkládající soud potvrzuje, že jeho přijetí bylo stanoveno jak v článku 20 dekretu ze dne <DATE ISO="19850628">28. června 1985</DATE>, tak v článku 5.1.1 DABM. Potvrzuje také, že ačkoli byl stanoven zákonem, nebyl pro vlámské regionální orgány, které jej mohly vydat či nevydat, povinný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>V souladu s výkladem Soudního dvora, který jsem výše shrnul, a který doporučuji zachovat, je nutno mít za to, že tento oddíl 5.20.6 VLAREM II obsahuje plán nebo program <HT TYPE="ITALIC">vyžadovaný</HT> právními nebo správními předpisy ve smyslu čl. 2 písm. a) druhé odrážky směrnice SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Ohledně oběžníku Komise tvrdí, že nespadá do této kategorie, neboť normy o ochraně životního prostředí platné ve Vlámském regionu pro výstavby větrných parků nepočítají specificky s jeho vydáním. Oběžník je výsledkem svobodného politického rozhodnutí vlámského regionálního orgánu, se kterým zákon nepočítá<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Samozřejmě možnost vydat správní oběžníky je uznána belgickým správním právem obecně. Viz níže poznámka 56.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Přísluší předkládajícímu soudu, aby určil, zda oběžník svým obsahem provádí a doplňuje oddíl 5.20.6 VLAREM II, takže získává charakter více či méně skrytého správního předpisu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Předkládající soud je dokonce kvalifikuje jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>pseudolegislativu<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/>.</P></NOTE>. Pokud v souladu s belgickým právem oběžník omezuje oblast jednání samotné správy tak, že nastavuje pravidla chování, jimiž se musí řídit také jednotlivci, bylo by možné posoudit to tak, že byl <HT TYPE="ITALIC">stanoven</HT> dekretem ze dne <DATE ISO="19850628">28. června 1985</DATE> a DABM z roku 1995.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Plán nebo program týkající se hospodářské činnosti nebo odvětví spadajícího pod směrnici SEA</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA uvádí, že s výhradou odstavce 3 tohoto ustanovení se posouzení vlivů na životní prostředí provádí u všech plánů a programů, které se připravují mimo jiné <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0083" REF.END="QE0083"/>v odvětvích [...] energetiky, [...] územního plánování nebo využívání půdy<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník se týkají odvětví energetiky, konkrétně výstavby větrných parků. Hlukové normy platné pro větrné generátory ovlivňují jejich umístění v obydlených zónách, a proto mají vliv také na územní plánování, jakož i na využívání půdy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Není tedy pochyb, že předmět tohoto normativního souboru spadá pod směrnici SEA.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="14"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Plán nebo program, který má povahu referenčního rámce pro schvalování záměrů, na něž se vztahuje směrnice EIA</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Kromě toho, že plány nebo programy se musí týkat jednoho z odvětví zahrnutých do čl. 3 odst. 2 písm. a), k tomu, aby byly podrobeny SEA, toto ustanovení vyžaduje:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>aby plány nebo programy stanovily rámec pro budoucí schvalování realizace záměrů, a</P></ITEM><ITEM><P>aby se jednalo o projekty vyjmenované v přílohách I a II směrnice EIA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Důležitost tohoto požadavku vyplývá i z toho, že čl. 3 odst. 4 směrnice SEA stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0084" REF.END="QE0084"/>členské státy určí, zda plány a programy neuvedené v odstavci 2, které stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů, mohou mít významný vliv na životní prostředí.<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/></P><P>Pro úplnost je vhodné doplnit, že existuje alespoň jedna další povinnost provést strategické posouzení vlivu na životní prostředí u plánů a programů, která nezávisí na rámci pro schvalování záměrů. Jedná se o povinnost stanovenou čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice SEA, podle něhož musí být předmětem přezkumu plány a programy, které podléhají specifickému posouzení vlivů podle čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne <DATE ISO="19920521">21. května 1992</DATE> o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="206" PAGE.FIRST="7" DATE.PUB="1992">Úř. věst. 1992, L 206, s. 7</REF.DOC.OJ>), které zahrnuje pouze část vlivů na životní prostředí.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Pokud jde o druhý požadavek, oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník se vztahují k typu instalací výslovně zmíněných v příloze II bodě 3 písm. i) směrnice EIA pod názvem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0085" REF.END="QE0085"/>Zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>V témže smyslu se vyslovil Soudní dvůr v rozsudku D’Oultremont, body 42 až 44.</P></NOTE><QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Co se týče prvního požadavku čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA vyžaduje, aby plán nebo program nastavil referenční rámec pro budoucí posuzování projektů, jako nezbytnou podmínku toho, aby podléhal SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Soudní dvůr vyslovil, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0086" REF.END="QE0086"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/> zahrnuje veškeré akty, kterými se stanovením pravidel a postupů vymezuje podstatný soubor kritérií a podmínek pro schvalování a provádění jednoho nebo více projektů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120911">11. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Nomarchiaki Aftodioikisi Aitoloakarnanias a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑43/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:560">EU:C:2012:560</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0095">95</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; D’Oultremont, bod 49; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190508">8. května 2019</DATE>, <NAME.CASE><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0087" REF.END="QE0087"/>Verdi Ambiente e Società (VAS) — Aps Onlus<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/> a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑305/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:384">EU:C:2019:384</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a CFE, bod 61.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Akt se tedy považuje za <HT TYPE="ITALIC">rámec</HT> pro budoucí schvalování provedení záměrů, a tudíž za plán nebo program podléhající SEA, pokud zahrnuje podstatný soubor kritérií a podmínek (pravidla a postupy) pro realizaci projektů s významným vlivem na životní prostředí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Extenzivní charakter tohoto výkladu dokládá Gonthier, E., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0088" REF.END="QE0088"/>La Cour de justice de l’Union europénne définit la notion de <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0089" REF.END="QE0089"/>plan et programme<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="2018" ID="QE0089"/><QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/>, <HT TYPE="ITALIC">Aménagement-Environnement</HT>, 2017, č. 3, ss. 184 a 185.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Tento výklad <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0090" REF.END="QE0090"/>má zajistit posouzení vlivů na životní prostředí u předpisů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180607">7. června 2018</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑671/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:403">EU:C:2018:403</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>, v rámci souboru předpisů; z opačného pohledu brání tomu, aby kritéria nebo podmínky stanovené izolovaně vyžadovaly SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>Proto pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0091" REF.END="QE0091"/>podstatný soubor kritérií a podmínek<QUOT.END REF.START="QS0091" CODE="201C" ID="QE0091"/> (referenční rámec) musí být chápán kvalitativně, nikoli kvantitativně. Stačí, že <HT TYPE="ITALIC">soubor</HT> je podstatný, a nikoli komplexní, aby plán nebo program, který ho stanoví, vyžadoval SEA. Tak se zamezí také možným strategiím obcházení povinností vymezených směrnicí SEA, například fragmentací opatření, což snižuje užitečný účinek této směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Rozsudek D’Oultremont, bod 48; Thybaut a další, bod 55; Inter-Environnement Bruxelles a další, bod 55; jakož i stanovisko generální advokátky J. Kokkot v této poslední věci ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111117">17. listopadu 2011</DATE> (<NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:755">EU:C:2011:755</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Tuto judikaturu je třeba uplatnit na sporné vlámské předpisy (oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník, pokud tento vyvolává právní účinky) při zohlednění faktorů, které uvedu následovně.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>Zaprvé Soudní dvůr především potvrdil, že právní předpisy (v daném případě valonské) týkající se umisťování větrných parků, částečně podobné nyní posuzované vlámské právní úpravě, jsou rámcem pro schvalování záměrů s významným vlivem na životní prostředí. Jasně to konstatoval v rozsudku D’Oultremont<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek D’Oultremont, bod 50: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0092" REF.END="QE0092"/>[…] vyhláška ze dne <DATE ISO="20140213">13. února 2014</DATE> se týká zejména technických norem, podmínek provozu (mimo jiné stroboskopických stínů) předcházení haváriím a požárům (mimo jiné zastavení větrné elektrárny), norem v oblasti hluku, navrácení do původního stavu a složení finanční jistoty za provoz větrných elektráren. Takové normy mají dostatečný význam a rozsah k tomu, aby vymezovaly podmínky, které se použijí pro dotčené odvětví, a rozhodnutí v oblasti životního prostředí, která jsou v rámci uvedených norem stanovena, mají vymezovat podmínky, za nichž mohou být v budoucnu schvalovány konkrétní záměry umisťování a provozu větrných elektráren<QUOT.END REF.START="QS0092" CODE="201C" ID="QE0092"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Je pravda, že mezi oběma právními úpravami jsou určité rozdíly, ale vlámská právní úprava dotčená v této věci podrobně upravuje podobné požadavky jako v souvislosti s různými citlivými otázkami (hluk, stínění, bezpečnost a povaha větrných elektráren) řešila valonská vyhláška.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>V zásadě žádný projekt výstavby větrného parku ve Vlámsku nemůže být schválen, aniž splňuje podmínky stanovené uvedenými právními předpisy. Informace, které jsou k dispozici, tedy svědčí pro to, že se jedná o referenční rámec, nikoliv komplexní, avšak podstatný, pro schvalování projektů větrných parků, jejichž vliv na životní prostředí je nepopiratelný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Samotná belgická vláda implicitně připouští, že oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník představují podstatný referenční rámec pro schvalování projektů větrných parků, když ve vztahu k případnému omezení časových účinků rozsudku uvádí, že jejich prohlášení za protiprávní by vedlo k tomu, že by již neexistovaly právně závazné environmentální podmínky pro větrné elektrárny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Písemné vyjádření, bod 97.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>Komise argumentuje, že pro schvalování záměrů větrných parků jsou relevantní pouze normy oddílu 5.20.6 VLAREM II týkající se hluku z větrných generátorů, protože přímo určují jejich umístění ve vztahu k obytným domům a rezidenčním zónám. To neplatí v případě norem o stínění a o bezpečnosti těchto větrných generátorů, které mají vliv na fázi provozování příslušných větrných parků: analýza jejich dopadu musí být provedena na základě směrnice EIA, nikoli směrnice SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>Nesdílím tento pohled, neboť je zaměřen na analýzu jednotlivých ustanovení plánu a programu, a nikoli jejich celku. Navíc požadavky týkající se stínění a bezpečnosti větrných generátorů musí být také zohledněny při jejich umístění, nezávisle na tom, že mají později vliv na provozování větrného parku (stejně jako tomu je ostatně u hlukových norem).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>Zadruhé se Soudní dvůr domnívá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0093" REF.END="QE0093"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0093" CODE="201C" ID="QE0093"/> může zahrnovat akty přijaté v podobě právního nebo správního předpisu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT>Soudní dvůr odmítl vyloučit legislativní opatření z dvojitého pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0094" REF.END="QE0094"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0094" CODE="201C" ID="QE0094"/>, neboť tato opatření výslovně figurují v definici podle čl. 2 písm. a) první odrážky směrnice SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100617">17. června 2010</DATE>, <NAME.CASE>Terre wallonne a Inter-Environnement Wallonie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑105/09 a C‑110/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:355">EU:C:2010:355</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a D’Oultremont, bod 52.</P></NOTE>. Odmítl také analogii s kategoriemi, které používá Aarhuská úmluva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Úmluva z roku 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="4" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, L 124, s. 4</REF.DOC.OJ>), přijatá rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne <DATE ISO="20050217">17. února 2005</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, L 124, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> a Kyjevský protokol<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Protokol z roku 2003 o strategickém posuzování vlivu na životní prostředí k Úmluvě Espoo z roku 1991 EHK/OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="308" PAGE.FIRST="35" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 308, s. 35</REF.DOC.OJ>), přijatý rozhodnutím Rady 2008/871/ES ze dne <DATE ISO="20081020">20. října 2008</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="308" PAGE.FIRST="33" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 308, s. 33</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, a potvrdil, že tato směrnice se odlišuje od obou úmluv <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0095" REF.END="QE0095"/>v tom, že v ní nejsou obsažena právě zvláštní ustanovení pro politiky nebo obecné předpisy, které by vyžadovaly vymezení vůči <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0096" REF.END="QE0096"/>plánům a programům<QUOT.END REF.START="QS0096" CODE="2018" ID="QE0096"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rozsudek D’Oultremont, bod 53. Viz také stanovisko generální advokátky J. Kokott ze dne <DATE ISO="20180125">25. ledna 2018</DATE>, <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Inter-Environnement Bruxelles a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑671/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:39">EU:C:2018:39</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE><QUOT.END REF.START="QS0095" CODE="201C" ID="QE0095"/></TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Podle belgické vlády je oddíl 5.20.6 VLAREM II právní úpravou obecného charakteru, která postrádá programovou nebo plánovací dimenzi a nemá za cíl měnit stávající rámec pro umisťování větrných parků. Tento oddíl podle ní nespadá pod pojem plán nebo program, a proto nevyžaduje SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Belgická vláda na podporu svého názoru cituje rozsudek belgického Ústavního soudu (rozsudek č. 33/2019, ze dne <DATE ISO="20190228">28. února 2019</DATE>, svazek 6662, ss. 43 a násl., dostupný na https://www.const-court.be/public/f/2019/2019-033f.pdf); a dva rozsudky Raad van State [Státní rada (Správní sekce), Nizozemsko] (č. 201709167/1/R3 a 201807375/1/R3), ze dne <DATE ISO="20190403">3. dubna 2019</DATE> (ECLI:NL:RVS:2019:1064).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT>Tato argumentace by ve skutečnosti vedla k reaktivaci výkladu směrnice SEA ve světle Aarhuské úmluvy a Kyjevského protokolu, podle kterých jsou právní a správní předpisy z posuzování vlivu na životní prostředí vyňaty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>Jak jsem již zdůraznil výše, Soudní dvůr tento výklad v rozsudku D’Oultremont odmítl. Vnitrostátní norma správního charakteru (jako je tomu zde) tedy bude vyžadovat SEA vždy, když stanoví podstatný referenční rámec pro realizaci projektů větrných parků. Tak tomu bylo, jak jsem již uvedl, v případě norem analyzovaných v rozsudku D’Oultremont, jejichž ustanovení jsou částečně obdobná ustanovením dotčeným v projednávané věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>Zatřetí judikatura Soudního dvora nevyžaduje, že se plány a programy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0097" REF.END="QE0097"/>mus[í] vztahovat na využití určité dané oblasti<QUOT.END REF.START="QS0097" CODE="201C" ID="QE0097"/>, nýbrž že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0098" REF.END="QE0098"/>mají širší dosah a vztahují se na využití oblastí nebo ploch obecně<QUOT.END REF.START="QS0098" CODE="201C" ID="QE0098"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Rozsudek D’Oultremont, body 45 a 46.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104.</NO.P><TXT>Oddíl 5.20.6 VLAREM II, stejně jako tomu bylo u valonských předpisů ve věci D’Oultremont, se týká území regionu (Vlámsko) jako celku. Limitní hlukové hodnoty, které stanoví, úzce souvisí s tímto územím, neboť jsou stanovovány v závislosti na různých typech využití geografických oblastí. Na základě jejich použití se určují místa, v nichž lze umístit větrné generátory, jak je tomu v obcích Aalter a Nevele.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105.</NO.P><TXT>A konečně, Soudní dvůr konstatoval, že je třeba zabránit tomu, aby byl tentýž plán nebo program předmětem několika SEA. Z režimu SEA jsou tedy vyloučeny plány a programy, jež jsou součástí hierarchie aktů, které již byly předmětem nějakého posouzení vlivů na životní prostředí a ve vztahu k nimž se lze důvodně domnívat, že zájmy, které má směrnice SEA chránit, byly řádně zohledněny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150910">10. září 2015</DATE>, <NAME.CASE>Dimos Kropias Attikis</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑473/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:582">EU:C:2015:582</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; Inter-Environnement Bruxelles a další, bod 42; a CFE, bod 73.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106.</NO.P><TXT>Podle této judikatury, pokud by oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník představovaly součást navazujících právních předpisů, jejichž přijetí již bylo předmětem SEA, není třeba podrobovat je nutně dalšímu zvláštnímu posouzení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107.</NO.P><TXT>V tomto řízení nejsou dostupné informace, které by umožnily ověřit takovou okolnost. Oddíl 5.20.6 VLAREM II má svůj základ v dekretu ze dne <DATE ISO="19850628">28. června 1985</DATE>, ale podmínky, které stanoví pro umístění větrných elektráren, ani nejsou v souladu s normou, která je jeho základem. Oddíl 5.20.6 VLAREM II je, jak potvrdila Komise na jednání, pro účely směrnice SEA <HT TYPE="ITALIC">novým</HT> plánem nebo programem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108.</NO.P><TXT>Výše jsem uvedl, že přísluší předkládajícímu soudu, aby objasnil, zda oběžník svým obsahem provádí a doplňuje oddíl 5.20.6 VLAREM II jako skrytá správní norma<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Nemohu se vyjádřit k povaze a právním účinkům oběžníků v belgickém právu, což je otázka, která bude vyřešena v souladu s rozhodnutími Conseil d’État (Státní rada).</P></NOTE>. Pokud by tomu tak bylo, bylo by rovněž třeba podrobit jej směrnici SEA, neboť na první pohled obsahuje méně přísné hlukové normy, které se svou povahou týkají životního prostředí, než oddíl 5.20.6 VLAREM II, umožňující umístit větrné elektrárny na místech, kde to posledně uvedený předpis nedovoluje.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="17"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109.</NO.P><TXT>Zdá se, že oběžník poskytuje vlámským správním orgánům možnost snáze udělit výjimky z platných norem VLAREM II v souvislosti s výstavbou větrných elektráren. To by podporovalo názor, že podle judikatury Soudního dvora by mohl spadat pod čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>V souvislosti s obvodem městských pozemkových úprav v centru Orp-le-Petit, což je lokalita patřící obci Orp-Jauche (Belgie), která mění odvětvový plán, obecní územní plán a obecní nařízení o územním rozvoji (a tedy plány a programy ve smyslu směrnice SEA), Soudní dvůr dospěl k závěru, že musí být kvalifikován stejně a musí být podroben témuž právnímu režimu, a potvrzuje, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0099" REF.END="QE0099"/>byť takový akt neobsahuje a nemůže obsahovat pozitivní právní úpravu, možnost, kterou zavádí a jež spočívá v jednodušším odchýlení se od platných norem územního plánování, pozměňuje právní režim a vede k tomu, že OMPÚ dotčený ve věci v původním řízení spadá do působnosti článku 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice o posuzování vlivů<QUOT.END REF.START="QS0099" CODE="201C" ID="QE0099"/> (rozsudek Thybaut a další, body 57 a 58).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110.</NO.P><TXT>Shrnuto, takový soubor správních předpisů, o jaký jde v tomto řízení, jehož ustanovení upravují rámec pro získání povolení pro větrné parky, co se týče stínění, bezpečnosti a hluku, spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0100" REF.END="QE0100"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0100" CODE="201C" ID="QE0100"/> podle čl. 2 písm. a) směrnice SEA a může mít významný vliv na životní prostředí. V témže rozsahu vyžaduje provedení SEA podle čl. 3 odst. 2 písm. a) této směrnice.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Osmá a devátá předběžná otázka</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111.</NO.P><TXT>Předkládající soud žádá o objasnění, jaký dopad by měl rozsudek Soudního dvora na plány a programy (a na individuální rozhodnutí vydaná na základě nich), pokud by oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník musely být předmětem SEA. Konkrétně si přeje vědět, zda by mohly být omezeny účinky případného zrušení za účelem dočasného zachování účinků těchto norem s cílem chránit životní prostředí a zajistit dodávky elektrické energie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112.</NO.P><TXT>Navíc se ptá, zda by toto časové omezení mohlo být uplatněno nejen u zrušovacích (přímých) žalob proti plánům a programům přijatým bez SEA, nýbrž také u (nepřímých) žalob, u nichž je údajná neplatnost těchto plánů a programů důvodem – nebo jedním z důvodů – pro napadení individuálních rozhodnutí o povolení projektů, které tyto plány a programy uplatňují.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0113"><NO.P>113.</NO.P><TXT>Upozorňuji, že předkládající soud formuluje tuto poslední otázku a současně tvrdí, že podle belgického práva nemá pravomoc ke zrušení oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Viz poznámka 68 níže.</P></NOTE>. Má rozhodnout pouze o žalobě proti konkrétnímu rozhodnutí o povolení větrných generátorů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Uděleného společnosti Electrabel k instalaci pěti větrných elektráren v obcích Aalter a Nevele.</P></NOTE>, v ní však byla vznesena námitka protiprávnosti, vycházející z možné neplatnosti oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0114"><NO.P>114.</NO.P><TXT>Podle Soudního dvora, jelikož <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0101" REF.END="QE0101"/>směrnice 2001/42 neobsahuje ustanovení o důsledcích porušení v ní obsažených procesních ustanovení, přísluší členským státům, aby v rámci svých pravomocí přijaly veškerá obecná či specifická opatření nezbytná pro to, aby <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0102" REF.END="QE0102"/>plány<QUOT.END REF.START="QS0102" CODE="2018" ID="QE0102"/> nebo <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0103" REF.END="QE0103"/>programy<QUOT.END REF.START="QS0103" CODE="2018" ID="QE0103"/>, které mohou mít <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0104" REF.END="QE0104"/>významný vliv<QUOT.END REF.START="QS0104" CODE="2018" ID="QE0104"/> na životní prostředí ve smyslu této směrnice, byly před svým přijetím předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, v souladu s procedurálními podmínkami a kritérii stanovenými uvedenou směrnicí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>Rozsudek Inter-Environnement Wallonie, bod 42; Association France Nature Environnement, bod 29; Comune di Corridonia a další, bod 34; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191112">12. listopadu 2019</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Irsko (Větrný park Derrybrien)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑261/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:955">EU:C:2019:955</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE><QUOT.END REF.START="QS0101" CODE="201C" ID="QE0101"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0115"><NO.P>115.</NO.P><TXT>V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora jsou členské státy povinny odstranit protiprávní důsledky porušení unijního práva a tuto povinnost má v rámci svých pravomocí každý orgán členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0116"><NO.P>116.</NO.P><TXT>Konkrétně co se týče povinnosti napravit opomenutí provést posouzení vyžadované směrnicí SEA, z této judikatury vyplývá, že:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pozastavení nebo zrušení aktu, který trpí takovou vadou, se týká také vnitrostátních soudů, které projednávají žalobu podanou proti aktu vnitrostátního práva vydanému v rozporu se směrnicí SEA;</P></ITEM><?PAGE NO="18"?><ITEM><P>použitelné procesní podmínky spadají do vnitrostátního právního řádu každého členského státu na základě zásady procesní autonomie členských států, za předpokladu, že tyto podmínky nejsou méně příznivé než ty, které se týkají obdobných situací na základě vnitrostátního práva (zásada rovnocennosti), a že v praxi neznemožňují nebo nadměrně neztěžují výkon práv přiznaných unijním právním řádem (zásada efektivity);</P></ITEM><ITEM><P>tyto soudy musí přijmout na základě svého vnitrostátního práva opatření vedoucí k pozastavení nebo ke zrušení plánu nebo programu, který byl přijat bez splnění povinností provést SEA, jak předpisuje zmíněná směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Rozsudky Inter-Environnement Wallonie, body 43 až 46; Association France Nature Environnement, body 30 až 32; Comune di Corridonia a další, bod 35; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Wallonie a Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑411/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:622">EU:C:2019:622</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0171">171</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0172">172</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0117"><NO.P>117.</NO.P><TXT>V souladu s touto obecnou povinností by plán nebo program přijatý bez SEA, v rozporu se směrnicí SEA, měl být vnitrostátním soudem pozastaven, zrušen nebo neuplatněn, aby byla zajištěna přednost unijního práva. <HT TYPE="ITALIC">A fortiori</HT> by měl stejný osud stihnout plány a projekty na nich založené.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0118"><NO.P>118.</NO.P><TXT>Nicméně Soudní dvůr <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0105" REF.END="QE0105"/>může výjimečně a z naléhavých důvodů právní jistoty přechodně pozastavit vylučovací účinek, který vyvolává pravidlo unijního práva ve vztahu k vnitrostátnímu právu, které je s ním v rozporu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>Rozsudky ze dne <DATE ISO="20100908">8. září 2010</DATE>, Winner Wetten (C‑409/06, dále jen rozsudek <REF.DOC.ECR><NAME.CASE><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0106" REF.END="QE0106"/>Winner Wetten<QUOT.END REF.START="QS0106" CODE="201C" ID="QE0106"/></NAME.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:503">EU:C:2010:503</NO.ECLI>), body <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a Association France Nature Environnement, bod 33.</P></NOTE><QUOT.END REF.START="QS0105" CODE="201C" ID="QE0105"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0119"><NO.P>119.</NO.P><TXT>Tuto výsadu si vyhrazuje výlučně sám Soudní dvůr a konstatuje, že pokud by vnitrostátní soudy byly oprávněny přiznat přednost vnitrostátním normám, které jsou v rozporu s unijním právem, byť by tomu bylo dočasně, bylo by tím narušeno jednotné uplatňování unijního práva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0120"><NO.P>120.</NO.P><TXT>Soudní dvůr tedy akceptuje, že pokud to vnitrostátní právo umožňuje, vnitrostátní soud může, výjimečně a po přezkoumání případ od případu, omezit časové účinky prohlášení protiprávnosti ustanovení vnitrostátního práva vydaného při nesplnění povinností vyplývajících ze směrnice SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0121"><NO.P>121.</NO.P><TXT>Aby byla uplatněna tato možnost v případech, jako je tento, omezení musí být odůvodněno naléhavým zájmem spojeným s ochranou životního prostředí a s přihlédnutím ke specifickým okolnostem věci, kterou vnitrostátní soud má rozhodnout. Tuto výjimečnou možnost lze uplatnit pouze v případě, že jsou splněny všechny podmínky, které vyplývají z rozsudku Inter-Environnement Wallonie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Body 59 až 63. V témže duchu rozsudek Association France Nature Environnement, bod 43.</P></NOTE>, o němž se dále zmíním<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>V nedávné studii se analyzují podobnosti a rozdíly mezi judikaturou Winner Wetten, která nastavuje centralizovaný proces pod kontrolou Soudního dvora k pozastavení uplatňování účinku vyloučení zásady přednosti na odporující vnitrostátní normy, a judikaturou Association France Nature Environnement, která zavádí decentralizovaný postup k uplatnění tohoto pozastavení, a za velmi přísných podmínek k tomu opravňuje vnitrostátní soudy. Tato studie trvá na důležitosti této judikatury, aby zabránila právním mezerám, v něž může vyústit striktní použití výjimky ze zásady přednosti (Dougan, M, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0107" REF.END="QE0107"/>Primacy and the remedy of disaplication<QUOT.END REF.START="QS0107" CODE="201C" ID="QE0107"/>, <HT TYPE="ITALIC">Common Market Law Review</HT>, 2019, č. 4, s. 1490 až 1505).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0122"><NO.P>122.</NO.P><TXT>V souvislosti se směrnicí EIA Soudní dvůr rovněž konstatoval<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>Rozsudky Comune di Corridonia a další, bod 43; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180228">28. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>Comune di Castelbellino</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑117/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:129">EU:C:2018:129</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Wallonie a Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑411/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:622">EU:C:2019:622</NO.ECLI>), bod <REF.NP.ECR REF="NP0175">175</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>, že ačkoliv v případě neposouzení vlivů záměru na životní prostředí vyžadovaného touto směrnicí členské státy musí odstranit protiprávní důsledky, unijní právo nebrání tomu, aby se takové posouzení uskutečnilo v rámci legalizace během realizace záměru nebo i po jeho realizaci, jsou-li splněny určité požadavky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>Zaprvé, že vnitrostátní předpisy umožňující tuto legalizaci neposkytují dotčeným osobám možnost obcházet nebo nepoužít pravidla unijního práva, a zadruhé že posouzení provedené v rámci legalizace se netýká pouze budoucích vlivů tohoto záměru na životní prostředí, ale zohledňuje soubor vlivů na životní prostředí, ke kterým došlo od okamžiku realizace uvedeného záměru.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="19"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0123"><NO.P>123.</NO.P><TXT>Z této judikatury vyplývá, že Soudní dvůr výjimečně připouští, aby vnitrostátní soudy pozastavily dočasně a za přísných podmínek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0108" REF.END="QE0108"/>vylučovacího účinku<QUOT.END REF.START="QS0108" CODE="201C" ID="QE0108"/> přednosti směrnice SEA za účelem ochrany naléhavého požadavku obecného zájmu, jako je životní prostředí nebo zajištění dodávky elektřiny v dané zemi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0124"><NO.P>124.</NO.P><TXT>Až dosud byla tato možnost přiznávána v případech zrušovacích žalob podaných k vnitrostátním soudům proti plánům a programům zahrnutým do působnosti směrnice SEA, jejichž přijetí nebylo předmětem SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0067"><P>Rozsudky Inter-Environnement Wallonie a Association France Nature Environnement.</P></NOTE>. Předkládající soud chce vědět, zda by stejná možnost mohla být vztažena na žaloby podané proti individuálním rozhodnutím o povolení výstavby větrných elektráren, která uplatňují tyto plány a programy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0068"><P>Jak již bylo vysvětleno, podle předkládajícího soudu mu belgické právo umožňuje v rámci námitky protiprávnosti, vznesené v projednávaném sporu, zrušení pouze individuálních rozhodnutí, nikoliv plánů a programů.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0125"><NO.P>125.</NO.P><TXT>Účastníci řízení, kteří předložili vyjádření, vykazují na tuto otázku opačné názory:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>Komise je toho názoru, že možnost zachovat výjimečně účinky plánů a programů, které jsou v rozporu se směrnicí SEA, je přípustná pouze v rámci přímé žaloby na zrušení podané proti těmto plánům a programům. Nevidí důvod k jejímu rozšíření na rozhodnutí o individuálních povoleních;</P></ITEM><ITEM><P>belgická vláda podporuje opačný názor. Podle jejího názoru procesní nastavení námitky protiprávnosti (jíž je nepřímo napaden samotný plán nebo program z důvodu porušení směrnice SEA jako prostředkem k napadení platnosti povolení konkrétního projektu) hovoří pro uplatnění této judikatury Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0069"><P>V této souvislosti dodává, že přímé žaloby na zrušení plánů a programů musí být podány v krátké lhůtě, zatímco námitku protiprávnosti lze uplatnit bez časového omezení. V posledně zmíněném případě má právní jistota širší pole působnosti, neboť plány a programy byly použity ve více individuálních rozhodnutí.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0126"><NO.P>126.</NO.P><TXT>Argumentace belgické vlády se mi zdá obecně přesvědčivější. V konečném důsledku je oběma možnostmi napadení (žaloby přímé nebo nepřímé) sledován tentýž cíl, to jest zbavit právní řád rozhodnutí a norem odporujících, v rozsahu relevantním v této věci, unijnímu právu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0127"><NO.P>127.</NO.P><TXT>Jednou z úvah, která vedla Soudní dvůr k vytvoření judikatury o dočasném zachování účinků vnitrostátního aktu neslučitelného s unijním právem, je obava o právní jistotu. Situace právní nejistoty (nebo normativního vakua) vyvolaná prohlášením neplatnosti tohoto aktu je závažnější v případě vyhovění (přímých) žalob na zrušení, které platí <HT TYPE="ITALIC">erga omnes</HT>, ale vzniká také u nepřímých žalob, v důsledku vyhovění námitce protiprávnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0070"><P>V některých členských státech jejich procesní mechanismy opravňují k rozšíření účinků zrušujícího rozsudku, vydaného na základě nepřímé žaloby, na jiné podobné případy. Pokud v belgickém právu existuje některý z těchto mechanismů, mohla by se neplatnost povolení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0109" REF.END="QE0109"/>rozšířit<QUOT.END REF.START="QS0109" CODE="201C" ID="QE0109"/> na jiná obdobná, na základě neplatnosti oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku, což by se rovnalo zabránění uplatňování těchto předpisů s účinky <HT TYPE="ITALIC">erga omnes</HT> poté, co vyšlo najevo, že nejsou v souladu se směrnicí SEA.</P></NOTE>. Velký počet posledně uvedených žalob může ve skutečnosti vyvolat stejné důsledky jako přímé zrušení příslušného ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0071"><P>Rozsudek Winner Wetten, bod 65, uvádí: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0110" REF.END="QE0110"/>v rámci výkonu této pravomoci může Soudní dvůr zejména pozastavit účinky zrušení nebo určení neplatnosti takového aktu až do doby přijetí nového aktu napravujícího konstatovanou protiprávnost<QUOT.END REF.START="QS0110" CODE="201C" ID="QE0110"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0128"><NO.P>128.</NO.P><TXT>Použití paralelismu, které zohlednil Soudní dvůr ve věci Winner Wetten, by tedy odůvodňovalo, aby přechodné pozastavení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0111" REF.END="QE0111"/>vylučovacího účinku<QUOT.END REF.START="QS0111" CODE="201C" ID="QE0111"/> přednosti ze strany vnitrostátního soudu, bylo uplatněno také v rámci námitek protiprávnosti v případě individuálních rozhodnutí o realizaci plánů nebo programů přijatých v rozporu se směrnicí SEA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0072"><P>Rozsudek Winner Wetten, body 67 a 68.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="20"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0129"><NO.P>129.</NO.P><TXT>Navíc nelze zapomínat, že povinnost provést SEA je <HT TYPE="ITALIC">procesní</HT> požadavek, který je nutno splnit ve chvíli schvalování určitých plánů a programů. Je možné, že tyto plány a programy, i kdyby se na ně tento požadavek nevztahoval, mají <HT TYPE="ITALIC">věcný</HT> obsah, který odráží vysokou úroveň ochrany životního prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0130"><NO.P>130.</NO.P><TXT>Tato okolnost (která částečně vysvětluje výše popsanou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0112" REF.END="QE0112"/>shovívavou<QUOT.END REF.START="QS0112" CODE="201C" ID="QE0112"/> judikaturu Soudního dvora) se týká jak přímých žalob proti plánům a programům přijatých bez SEA, tak nepřímých žalob, v nichž je na porušení unijního práva poukázáno prostřednictvím námitky protiprávnosti, proti individuálním rozhodnutím o realizaci plánu nebo programu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0131"><NO.P>131.</NO.P><TXT>A konečně, ochrana životního prostředí a zajištění dodávky elektřiny v členském státě jsou naléhavé důvody obecného zájmu uznávané Soudním dvorem jako odůvodnění pro pozastavení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0113" REF.END="QE0113"/>vylučovacího účinku<QUOT.END REF.START="QS0113" CODE="201C" ID="QE0113"/> přednosti na vnitrostátní právo přijaté v rozporu se směrnicí SEA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0132"><NO.P>132.</NO.P><TXT>V této věci by přinejmenším jeden z těchto naléhavých důvodů (ochrana životního prostředí)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0073"><P>Přestože posouzení přísluší předkládajícímu soudu, nezdá se, že by přerušení činnosti pěti větrných elektráren v obcích Aalter a Nevele mělo mít závažný dopad na dodávky elektřiny v Belgii, jak zdůraznila Komise v průběhu jednání. Jinak by tomu bylo, kdyby v důsledku řady žalob proti analogickým povolením zrušení dopadlo na všechny větrné elektrárny ve Vlámsku.</P></NOTE> mohl odůvodnit dočasné zachování účinků povolení k výstavbě pěti větrných elektráren v obcích Aalter a Nevele a nepřímo pravidel, ze kterých tato povolení vycházela.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0133"><NO.P>133.</NO.P><TXT>Toto výjimečné oprávnění, které Soudní dvůr může přiznat vnitrostátnímu soudu, je možno uplatnit pouze tehdy, když budou splněny všechny podmínky stanovené v rozsudku Inter-Environnement Wallonie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0074"><P>Body 59 až 63. V témže smyslu rozsudek Association France Nature Environnement, bod 43.</P></NOTE>, a to:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>napadené ustanovení vnitrostátního práva musí představovat řádné provedení unijního práva v oblasti ochrany životního prostředí;</P></ITEM><ITEM><P>přijetí a vstup v platnost nového ustanovení vnitrostátního práva neumožňuje vyhnout se nepříznivým dopadům na životní prostředí plynoucím ze zrušení napadeného ustanovení vnitrostátního práva;</P></ITEM><ITEM><P>v důsledku zrušení posledně uvedeného ustanovení by vzniklo právní vakuum, pokud jde o provedení unijního práva v oblasti ochrany životního prostředí, která by měla z hlediska životního prostředí ještě nepříznivější dopad v tom smyslu, že by toto zrušení vedlo ke snížení úrovně ochrany a bylo by v rozporu se samotným základním cílem unijního práva, a</P></ITEM><ITEM><P>výjimečné zachování účinků napadeného ustanovení vnitrostátního práva pokrývá pouze dobu nezbytně nutnou k přijetí opatření umožňujících zhojit zjištěnou protiprávnost.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0134"><NO.P>134.</NO.P><TXT>Podle toho, co vyplývá z předkládacího rozhodnutí a předložených vyjádření, tyto podmínky jsou v tomto řízení splněny:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník představují řádné provedení předpisu unijního práva v oblasti životního prostředí, jímž je směrnice 2009/28. Rozvoj výroby elektrické energie prostřednictvím větrných parků je nezbytný element strategie belgického státu k dosažení zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2020;</P></ITEM><ITEM><P>oddíl 5.20.6 VLAREM II a oběžník byly podstatným prvkem belgické právní úpravy týkající se budování větrných parků a od <DATE ISO="20120331">31. března 2012</DATE>, jak informuje předkládající soud, sloužily ve velké míře jako právní základ pro udělování individuálních povolení k výstavbě větrných elektráren;</P></ITEM><?PAGE NO="21"?><ITEM><P>přijetí a vstup v platnost nových předpisů ve vnitrostátním právu by neumožnilo vyhnout se nepříznivým dopadům na životní prostředí plynoucím ze zrušení oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku. Toto zrušení by umožnilo zpochybnit kaskádovitě zákonnost povolení k výstavbě větrných generátorů ve Vlámském regionu od <DATE ISO="20120331">31. března 2012</DATE>, což by mohlo vést až k jejich odstavení;</P></ITEM><ITEM><P>zrušení oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku by vedlo ke vzniku právního vakua, pokud jde o provedení unijního práva v oblasti ochrany životního prostředí, které by bylo pro životní prostředí ještě škodlivější. Konkrétně by ve Vlámském regionu zmizely referenční normy o hluku, stínění a bezpečnosti větrných generátorů, s rizikem, že by bylo možné je instalovat s nižšími standardy ochrany životního prostředí.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0135"><NO.P>135.</NO.P><TXT>Shrnuto, zdá se logičtější, aby Soudní dvůr připustil, že vnitrostátní soud, pokud to vnitrostátní právo stanoví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0075"><P>Podle bodu 10.1 předkládacího usnesení má za tím účelem mechanismy jak zákonné, tak judikaturní.</P></NOTE>, mohl výjimečně zachovat účinky oddílu 5.20.6 VLAREM II a oběžníku, jakož i povolení k umístění větrných elektráren udělených na základě těchto předpisů, po dobu nezbytně nutnou k přijetí opatření umožňujících zhojit zjištěnou protiprávnost, to znamená dobu nutnou k tomu, aby příslušné regionální orgány provedly SEA ohledně tohoto souboru správních předpisů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0136"><NO.P>136.</NO.P><TXT>Pokud by toto posouzení bylo příznivé, vlámské předpisy by se nadto mohly po nápravě neprovedení SEA i nadále používat jakožto plán nebo program, který je v souladu se směrnicí SEA.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0137"><NO.P>137.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené, doporučuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na předběžné otázky Raad voor Vergunningsbetwistingen (Rada pro spory související s povoleními, Belgie) následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0114" REF.END="QE0114"/>1)</NO.P><TXT>Vnitrostátní právní úprava, která obsahuje přesná pravidla o stínění, bezpečnosti a hluku větrných parků, jakožto referenční rámec pro povolení umístění a charakteristik budoucích projektů výstavby větrných parků, spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0115" REF.END="QE0115"/>plány a programy<QUOT.END REF.START="QS0115" CODE="2018" ID="QE0115"/> podle čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne <DATE ISO="20010627">27. června 2001</DATE> o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, a má významný vliv na životní prostředí, a proto je potřebné předchozí provedení strategického posouzení vlivu na životní prostředí podle čl. 3 odst. 2 písm. a) této směrnice.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Vnitrostátní soud může omezit časové účinky svého rozsudku v původním řízení, pokud žalobě vyhoví a uzná námitku protiprávnosti sporné právní úpravy, aby dočasně zachoval účinky povolení k umístění větrných elektráren s cílem chránit životní prostředí a případně zajistit dodávky elektrické energie. Tato možnost je podmíněna tím, že budou splněny podmínky stanovené v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120228">28. února 2012</DATE>, <NAME.CASE>Inter-Environnement Wallonie a Terre wallonne</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑41/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:103">EU:C:2012:103</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), které v rozsahu relevantním v této věci odkazují na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.<QUOT.END REF.START="QS0114" CODE="201C" ID="QE0114"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>