|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2026/3933 |
1.9.2026 |
DOPORUČENÍ RADY
ze dne 10. července 2026,
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
(C/2026/3933)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU) 2024/1263 stanoví cíle rámce správy ekonomických záležitostí, jehož účelem je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU). Evropský semestr zahrnuje zejména definování doporučení pro jednotlivé země a dohled nad jejich prováděním. |
|
(2) |
Dne 25. listopadu 2025 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 2026, v níž není Rakousko uvedeno jako jeden z členských států, u nichž je třeba provést hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, doporučení pro doporučení Rady o lidském kapitálu v Evropské unii a návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2026, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (2) dne 21. dubna 2026 a společnou zprávu o zaměstnanosti a doporučení o lidském kapitálu dne 9. března 2026. |
|
(3) |
Dne 29. ledna 2025 zveřejnila Komise Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost Unie v příštích pěti letech. Za klíčové pilíře udržitelného hospodářského růstu označuje tři transformační požadavky týkající se inovací, dekarbonizace a konkurenceschopnosti a také bezpečnost. Kompas konkurenceschopnosti se od svého zveřejnění promítá do činností v rámci evropského semestru, čímž se zajišťuje, aby hospodářské politiky členských států EU byly v souladu se strategickými cíli EU a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii. |
|
(4) |
I v roce 2026 probíhá evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost, jež je nyní ve své závěrečné fázi (3). Plány pro oživení a odolnost měly spolu s financováním z politiky soudržnosti zásadní význam pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru, neboť měly za úkol účinně řešit všechny nebo významnou část výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v nedávných cyklech, a programy financované z evropské politiky soudržnosti musely k doporučením pro jednotlivé země přihlížet. Vzhledem k tomu, že doba platnosti Nástroje pro oživení a odolnost se blíží ke konci, je nezbytné reformy a investice podporované a prováděné v jeho rámci udržet a stavět na nich, zejména pokud jde o reformy a investice, které přispívají k řešení výzev uvedených v doporučeních pro jednotlivé země. |
|
(5) |
Dne 3. června 2026 zveřejnila Komise zprávu o Rakousku pro rok 2026. Posoudila pokrok, kterého Rakousko dosáhlo při plnění doporučení z roku 2025, a zhodnotila, jak provádí svůj plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým tato země čelí. Posoudila rovněž pokrok Rakouska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby a sociálního vyloučení, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. |
|
(6) |
Dne 8. července 2025 přijala Rada na základě posouzení a doporučení Komise doporučení, kterým schválila národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska (4). Tento plán se vztahuje na období 2025 až 2029 a zahrnuje fiskální korekci rozloženou do sedmi let. Rada doporučila následující maximální tempo růstu čistých výdajů: 2,6 % v roce 2025, 2,2 % v roce 2026, 2,2 % v roce 2027, 2,0 % v roce 2028 a 2,3 % v roce 2029, což odpovídá maximálnímu kumulativnímu tempu růstu počítanému vůči základnímu roku 2024 ve výši 2,6 % v roce 2025, 4,8 % v roce 2026, 7,2 % v roce 2027, 9,4 % v roce 2028 a 11,9 % v roce 2029. V období 2025–2028 se tato maximální tempa růstu čistých výdajů shodují s nápravnou dráhou, jak doporučila Rada podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU dne 8. července 2025 s cílem odstranit nadměrný schodek (5). Na základě posouzení účinných opatření Komisí dne 3. června 2026 (6) se proto postup při nadměrném schodku v případě Rakouska pozastaví. |
|
(7) |
Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise vyzvala členské státy, aby zažádaly o aktivaci národní únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu koordinovaným způsobem s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a výrazné navýšení výdajů na obranu (7), a Evropská rada na svém zasedání dne 6. března 2025 tento návrh uvítala. Na základě žádosti Rakouska přijala Rada dne 17. února 2026 na doporučení Komise doporučení, kterým se Rakousku umožňuje odchýlit se od doporučených maximálních temp růstu čistých výdajů (8). Období aktivace národní únikové doložky (2025–2028) umožňuje Rakousku změnit své priority veřejných výdajů nebo zvýšit příjmy vládních institucí tak, aby trvale vyšší výdaje na obranu neohrozily střednědobou udržitelnost veřejných financí. |
|
(8) |
Dne 29. dubna 2026 předložilo Rakousko roční zprávu o pokroku 2026 (9), pokud jde o dodržování doporučeného maximálního tempa růstu čistých výdajů, provádění souboru reforem a investic na podporu prodloužení období fiskální korekce a provádění reforem a investic, které mají reagovat na hlavní výzvy vymezené v jemu určených doporučeních v rámci evropského semestru. Roční zpráva o pokroku rovněž zohledňuje zprávy, které Rakousko dvakrát za rok podává o pokroku dosaženém při provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241. Součástí roční zprávy o pokroku je zpráva o opatřeních přijatých v rámci postupu při nadměrném schodku. |
|
(9) |
Růst reálného HDP v roce 2025 činil 0,6 % a inflace měřená HISC činila 3,6 %. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá růst reálného HDP v roce 2026 o 0,6 % a v roce 2027 o 0,9 % a inflaci měřenou HISC v roce 2026 na úrovni 3,0 % a v roce 2027 na úrovni 2,5 %. |
|
(10) |
Na základě údajů poskytnutých Eurostatem (10) se schodek veřejných financí Rakouska snížil z 4,6 % HDP v roce 2024 na 4,2 % HDP v roce 2025. Snížení schodku v roce 2025 odráží především provádění konsolidačního balíčku. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, že v letech 2026 a 2027 bude schodek veřejných financí činit 4,1 % HDP. |
|
(11) |
Na základě odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky (11), které zahrnuje výdaje financované jak z vnitrostátních, tak z unijních zdrojů, v roce 2025 restriktivní, a to ve výši 1,1 % HDP. Předpokládá se, že bude restriktivní i v letech 2026 a 2027, a to v rozsahu 0,4 % HDP v obou letech. |
|
(12) |
Na základě údajů poskytnutých Eurostatem (12) se veřejný dluh Rakouska zvýšil z 80,0 % HDP na konci roku 2024 na 81,5 % HDP na konci roku 2025. Zvýšení míry zadlužení v roce 2025 odráží především fiskální deficit, mírný růst HDP a úvěrově financované investice do projektů infrastruktury některých mimorozpočtových jednotek v sektoru ústředních vládních institucí. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá, že na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky se poměr dluhu k HDP do konce roku 2026 zvýší na 83,4 % a do konce roku 2027 dále na 84,9 %. |
|
(13) |
Podle údajů Eurostatu (13) činily v roce 2025 celkové výdaje vládních institucí Rakouska na obranu 0,7 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,1 procentního bodu HDP ve srovnání s referenčním rokem 2021. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že v roce 2026 dosáhnou 0,9 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,3 procentního bodu HDP oproti roku 2021. |
|
(14) |
Unie nadále čelí riziku narušení dodávek energie a zvýšené volatility cen, což je dále umocněno geopolitickým napětím, jež má dopad na světové trhy s ropou a zemním plynem. Zkušenosti z energetické krize v letech 2022–2023 ukázaly, že rozsáhlá a necílená opatření s sebou nesou velké fiskální náklady a jsou sociálně a ekonomicky neefektivní. Od vypuknutí války na Blízkém východě v únoru 2026 přijalo Rakousko opatření fiskální politiky ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a podniky (14), a to necílené snížení spotřební daně (které zahrnuje regulační omezení marží) z motorového benzinu a nafty v dubnu a květnu 2026. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že fiskální náklady na toto opatření budou v roce 2026 činit méně než 0,1 % HDP, a to i v případě, že by bylo prodlouženo do konce roku. |
|
(15) |
Podle výpočtů Komise vzrostly čisté výdaje Rakouska v roce 2025 o 2,0 %. Růst čistých výdajů v roce 2025 je nižší než doporučené maximální tempo růstu. |
|
(16) |
Podle výpočtů Komise se předpokládá, že tempo růstu čistých výdajů Rakouska dosáhne v roce 2026 výše 2,1 % a za roky 2025 a 2026 kumulativně 4,1 %. Předpokládaný růst čistých výdajů v roce 2026 je nižší než doporučené maximální tempo růstu. Vezmou-li se v úvahu roky 2025 a 2026 dohromady, je předpokládané kumulativní tempo růstu čistých výdajů rovněž nižší než doporučená maximální hodnota. |
|
(17) |
Doporučení, kterým se schvaluje střednědobý plán Rakouska, uvádí soubor reforem a investic na podporu prodloužení období fiskální korekce, spolu s harmonogramem pro jejich provedení. S ohledem na informace, které Rakousko poskytlo ve své roční zprávě o pokroku, Komise konstatuje, že provádění klíčových kroků těchto reforem a investic, které měly být provedeny do 30. dubna 2026, je podle všeho na dobré cestě. Komise se domnívá, že Rakousko celkově splnilo své závazky uspokojivým způsobem (15). |
|
(18) |
Demografické stárnutí představuje významnou výzvu pro fiskální udržitelnost důchodového systému. Veřejné výdaje na důchody patří k nejvyšším v Unii a v roce 2025 dosáhly 14,5 % HDP, což odráží i nízký skutečný věk odchodu do důchodu. Navzdory nedávným a minulým opatřením, včetně přísnějších pravidel způsobilosti pro systémy předčasného odchodu do důchodu od roku 2026 a sbližování věku odchodu do důchodu u mužů a žen do roku 2033, se předpokládá, že skutečný a zákonný věk odchodu do důchodu zůstane ve srovnání s ostatními členskými státy nízký. Předpokládá se, že spolkové transfery do důchodového systému zůstanou významné. Naproti tomu plány doplňkového penzijního pojištění zůstávají nedostatečně rozvinuté, s nízkým pokrytím a omezeným finančním rozsahem. |
|
(19) |
Kromě demografického stárnutí přispívají k vyšším výdajům na zdravotní péči a dlouhodobou péči také roztříštěnost a nákladová neefektivita, což zatěžuje veřejné finance. Výdaje se i nadále soustřeďují na lůžkovou nemocniční péči a nedostatečné dodržování výdajových cílů nadále podkopává rozpočtovou kontrolu. Cílem reforem, včetně zřízení fondu pro reformu zdravotnictví v roce 2026, je posílit primární péči a digitalizaci, ale jejich dopad je omezen nedostatečnou regulační podporou, např. slabou koordinací cest pacientů. Digitalizace systému zdravotní péče je stále neúplná, což omezuje zvyšování efektivity. Navzdory poměrně vysokým výdajům na prevenci nemocí existuje prostor pro zvýšení úsilí v oblasti řízení rizikových faktorů chování a prevence nepřenosných nemocí. V oblasti dlouhodobé péče přetrvávají nedostatky v řízení, včetně neexistence závazných výdajových cílů a omezené integrace se zdravotnickými službami. Relativně vysoký podíl pobytové péče a regionální rozdíly v jejím poskytování ukazují na prostor pro zlepšení nákladové efektivity a zajištění jednotnější kvality péče. |
|
(20) |
Rakouský fiskální rámec se vyznačuje složitým systémem mezivládních transferů mezi spolkovými a regionálními orgány, což snižuje efektivnost veřejných výdajů. Vzhledem k nízké míře daňové autonomie spolkové země spoléhají spíše na sdílené příjmy než na vlastní zdroje – v roce 2025 pocházel z dílčích zdrojů pouze malý podíl celkových veřejných příjmů. Zároveň financování základních služeb, jako je zdravotnictví, péče o děti a veřejná doprava, částečně závisí na výdajích spolkových zemí a obcí. Rakousko v dubnu 2026 revidovalo rakouský Pakt stability 2025 se zpětným účinkem od 1. ledna 2024, aby stanovilo cíle pro zadlužení a schodek pro vládní instituce na spolkové, regionální a místní úrovni a zavedlo požadavky na měsíční podávání zpráv na regionální úrovni, avšak konkrétní změny v přidělování výdajů a mechanismech odpovědnosti byly jen mírné. Pakt do značné míry vychází ze stávajících opatření a nijak zásadně nemění složité rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Současná spolupráce mezi obcemi je navíc nerovnoměrná. Propojení obecních dat do interoperabilní platformy pro výměnu dat a podpora víceúčelových partnerství v oblasti služeb (Mehrzweckverbände) na funkční úrovni by mohlo zvýšit efektivitu, kvalitu služeb a úspory nákladů. |
|
(21) |
Daňová skladba se nadále do značné míry opírá o příjmy z pracovní činnosti a spotřebu. V roce 2025 mělo Rakousko pátý nejvyšší poměr daní k HDP v EU a výrazné průměrné daňové zatížení práce (16). Od roku 2023 jsou daňová pásma pro daň z příjmů fyzických osob indexována podle inflace, což brání dalšímu zvyšování daňového zatížení prostřednictvím posunu do vyššího daňového pásma. Několik dlouhodobých strukturálních problémů v daňové skladbě však zůstává nevyřešeno. Lepší využívání daní, které více podporují růst a zaměstnanost, by mohlo pomoci vytvořit nezbytný rozpočtový prostor a zlepšit celkovou daňovou strukturu. |
|
(22) |
Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění unijních nástrojů financování, jakož i v kontextu evropského semestru, je i nadále nezbytné zapojovat do procesu místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zainteresované strany, a to systematicky, smysluplně a včas. |
|
(23) |
V porovnání s průměrem celé EU probíhá v Rakousku provádění programů politiky soudržnosti rychleji jak z hlediska výběru projektů, tak z hlediska vyplácení prostředků – toto se týká podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Je důležité tuto dynamiku zachovat a zároveň maximalizovat dopad investic v praxi. Rakousko již v rámci svých programů politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. Některé oblasti však mohou vyžadovat další posílení při provádění, včetně oblastí týkajících se energetické účinnosti a integrovaného územního a městského rozvoje. Je nezbytné zajistit, aby byly nové investice, které Rakousko uvádí ve svém přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období, zejména ty, které souvisejí s pěti prioritami stanovenými v nařízení o přezkumu v polovině období (17), realizovány rychle a účinně. |
|
(24) |
Rakousko čelí několika výzvám souvisejícím s udržitelností veřejných financí, trhem práce a rozvojem dovedností, dynamikou a konkurenceschopností podniků, přetrvávající závislostí na fosilních palivech a vysokými cenami energie. |
|
(25) |
Navzdory krokům ke zjednodušení zakládání podniků a rozšíření nabídky nástrojů financování brání rozšiřování inovativních podniků nedostatek rizikového financování. Místní trhy s rizikovým a růstovým kapitálem zůstávají ve srovnání s předními zeměmi EU nedostatečně rozvinuté, zatímco financování startupů kleslo v roce 2025 o 56 % na nejnižší úroveň od roku 2019. Mezery ve financování rizikového kapitálu by mohly být zmírněny plánovaným zřízením fondu fondů pro startupů a scaleupů a odstraněním zbývajících překážek, které brání institucionálním investorům, jako jsou penzijní fondy a pojistitelé, investovat do dlouhodobých kapitálových nástrojů. Posílení pilíře doplňkového penzijního pojištění by mohlo přispět také k prohloubení rakouského akciového trhu a k mobilizaci dodatečného kapitálu pro inovativní společnosti. |
|
(26) |
Navzdory vysoké úrovni investic do výzkumu a vývoje (mezi třemi nejlepšími členskými státy EU) zůstává jejich promítnutí do produktů uplatnitelných na trhu a přelomových inovací omezené. Evropský srovnávací přehled inovací z roku 2025 ukazuje, že Rakousko je relativně slabé v zavádění produktových inovací malými a středními podniky. Vláda v rámci průmyslové strategie do roku 2035 oznámila opatření na zlepšení kapacit v oblasti výzkumu a vývoje a přijala třetí Pakt pro výzkum, technologie a inovace na období 2027–2029 s celkovým objemem finančních prostředků ve výši přibližně 5,5 miliardy EUR. Důkladné provádění těchto opatření, mimo jiné dalším posílením koordinace pravomocí mezi ministerstvy a monitorování zaměřeného na dopad, je nutné k zajištění toho, aby vysoké výdaje Rakouska na výzkum a vývoj vedly k výsledkům uplatnitelných na trhu v oblasti inovací srovnatelným s předními členskými státy. |
|
(27) |
Další výzvou pro růst a produktivitu zůstává opožděné zavádění pokročilých digitálních technologií ve firmách. Pokrok v digitalizaci rakouské ekonomiky je stále nerovnoměrný. Malé a střední podniky vykazují úroveň základní digitální intenzity, která je mírně nad průměrem EU, a zavádění umělé inteligence mezi podniky má silnou dynamiku. Nicméně využívání dalších pokročilých digitálních technologií, zejména cloud computingu a datové analýzy, je v podnicích stále pod průměrem EU. K řešení tohoto nedostatku jsou stále zapotřebí cílená opatření, včetně finančních pobídek, silnější podpory zavádění cloudových a datových řešení v podnicích a investic do digitálních dovedností. |
|
(28) |
Podnikatelské prostředí v Rakousku nese administrativní a regulační zátěž, která zpomaluje povolovací řízení a vyžaduje, aby podniky vynakládaly značné prostředky na administrativní úkony. Pokroku bylo dosaženo umožněním plně digitálního procesu registrace podniků, nicméně je třeba přijmout další významná opatření. Navrhovaná reforma obchodního zákoníku má potenciál urychlit vydávání povolení k podnikání a snížit administrativní zátěž, ale její úplné provedení vyžaduje účinnou spolupráci na místní, zemské a spolkové úrovni. |
|
(29) |
Rakouské spotřebitele negativně ovlivňuje nedostatečná konkurence v některých odvětvích, což přispívá k vyšším cenám. Územní omezení nabídky mají negativní dopad na rakouské spotřebitele v důsledku výrazně vyšších cen totožných potravinářských výrobků a přípravků pro osobní péči. To je dále umocněno překážkami vstupu na trh. Regulační omezení pro některé profese a poskytovatele služeb, například v oblasti stavebnictví, dále omezuje hospodářskou soutěž a vytváří překážky, např. pro přeshraniční poskytování služeb. |
|
(30) |
Problémy s dostupností bydlení se objevily mezi jinými faktory v důsledku rostoucích nákladů na výstavbu a klesající nabídky nového bydlení, což znevýhodňuje nové zájemce o bydlení. Revize složitých technických norem známých jako „zavedená obchodní praxe“ s cílem omezit požadavky, které nejsou nezbytně nutné pro bezpečnost nebo energetickou účinnost, by mohla otevřít cestu k inteligentnímu zjednodušení, které sníží náklady. |
|
(31) |
Rakousko přijalo v roce 2025 několik opatření k řešení vysokých cen energií. Kromě krátkodobých opatření zaměřených na snížení cen energie pro energeticky náročný průmysl a snížení poplatku za elektřinu pro rok 2026 byl přijat zákon o trhu s elektřinou. Tento nový zákon představuje důležitý posun v regulačním rámci rakouského trhu s elektřinou a pomůže zvýšit flexibilitu energie a umožní uzavírat smlouvy o nákupu elektřiny. Pro dosažení trvale udržitelných a strukturálně nižších cen je však nezbytné úplné a včasné provedení zákona o trhu s elektřinou. Závislost země na zemním plynu při výrobě elektřiny v kombinaci s omezenou flexibilitou nefosilních zdrojů a částečně omezenou kapacitou propojení navíc nadále zvyšuje ceny energie, které jsou výrazně vyšší než průměr EU. Přestože tato závislost na zemním plynu přetrvává, Rakousko přijalo opatření ke zvýšení energetické bezpečnosti diverzifikací zdrojů dodávek plynu. |
|
(32) |
Rakousko pokračuje ve své cestě za čistou energií, fosilní paliva v roce 2024 však stále tvořila více než polovinu jeho skladby zdrojů energie. Aby Rakousko splnilo své cíle pro rok 2030, bude muset zrychlit tempo rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů a infrastruktury, zejména v oblasti větrné energie, kde v roce 2025 přibylo pouze 0,2 GW nové kapacity. Obnovitelné zdroje se v roce 2025 podílely na výrobě elektřiny 83,9 %, přičemž vysoký podíl připadal na vodní energii. Vzhledem k sezónní proměnlivosti vodní a fotovoltaické energie je větrná energie, která v roce 2024 představovala 11,8 % výroby z obnovitelných zdrojů, nákladově efektivním doplňkem, který snižuje potřebu dovozu elektřiny, zejména v zimě. Zkrácení doby pro vydání povolení a vymezení dostatečných zrychlených oblastí, zejména pro větrnou energii, bude mít zásadní význam pro dosažení cílů stanovených v zákoně o rozšíření obnovitelných zdrojů energie a ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Urychlení modernizace a rozšíření elektrizační soustavy, včetně přeshraniční, a zvýšení skladování zůstávají klíčové pro přechod na čistou energii. To vyžaduje větší investice i rychlost, včetně povolování, aby bylo možné do systému integrovat další výrobu energie z obnovitelných zdrojů. |
|
(33) |
Současné tempo dekarbonizace je stále nedostatečné k tomu, aby Rakousko splnilo své klimatické cíle pro rok 2030 a cíl klimatické neutrality pro rok 2040. V roce 2024 klesly emise skleníkových plynů o 3 %, což je výrazně pomalejší tempo než v roce 2023, přičemž předběžné odhady naznačují v roce 2025 nárůst emisí. Emise z průmyslu v poslední době klesly, přesto je toto odvětví stále energeticky náročné a vykazuje vysokou emisní náročnost. Měla by být dále rozvíjena opatření na podporu dekarbonizace průmyslu a rozvoje čisté průmyslové infrastruktury, včetně jejího fyzického rozšíření a regulačních rámců, se zaměřením na regiony s vysokou intenzitou emisí. Emise z dopravy v roce 2024 klesly, především díky nižší nákladní dopravě, pokrok v politice však zůstává omezený. Důležité bude postupné ukončení dotací na fosilní paliva a urychlení elektrifikace dopravy, včetně nákladní silniční dopravy. Další snižování emisí bude záviset také na zvyšování energetické účinnosti v průmyslu, dopravě a budovách, a to i prostřednictvím regulačních reforem nájemních a majetkových předpisů, které usnadní renovaci budov. |
|
(34) |
Trh práce čelí výzvám, jak uspokojit poptávku po pracovní síle v kontextu demografického stárnutí a relativně vysokého zdanění práce a sociálních příspěvků, které patří k nejvyšším v EU. Zaměstnanost se nadále postupně zvyšovala, zejména díky zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu u žen. Průměrný počet obvykle odpracovaných hodin týdně zůstal nízký a činil 35,8 hodin (oproti 37,3 hodinám na úrovni EU). Míra aktivity žen byla v roce 2025 vysoká (75,1 %) a stejně tak míra zaměstnanosti žen (74,2 %) a byla vyšší než příslušné průměry EU, ale nižší než u mužů (82,7 % a 81 %). Zároveň však má Rakousko také jeden z největších rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek v EU, který v roce 2025 dosáhne 37,1 procentního bodu, přičemž téměř polovina žen (49,6 %) pracuje na částečný úvazek. Vysoké daňové zatížení práce odrazuje od přechodu z částečných úvazků na plné, což přispívá k nedostatku pracovních sil a omezuje hospodářský potenciál. Navzdory zlepšením v oblasti rozšiřování předškolního vzdělávání a péče zůstávají pokrytí a dostupnost v jednotlivých spolkových státech nerovnoměrné. Hlavními příčinami jsou roztříštěnost systému správy, financování a nedostatek zaměstnanců. Povinný rámec kvality s jasnými standardy kvality by mohl pomoci řešit nerovnoměrnou kvalitu na místní úrovni. |
|
(35) |
S ohledem na klíčovou úlohu lidského kapitálu při zvyšování konkurenceschopnosti a strategické autonomie Unie doporučila Rada v roce 2026 členským státům, aby přijaly opatření, jimiž by se urychleně řešily s lidským kapitálem související strukturální problémy v oblasti dovedností, vzdělávání a odborné přípravy, protože brzdí konkurenceschopnost. K provádění doporučení Rady o lidském kapitálu v Unii mohou letošní doporučení pro Rakousko přispět. |
|
(36) |
Nedostatek pracovních sil se začal snižovat, ale stále zůstává na poměrně vysoké úrovni. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a regionální nesoulad nadále brání náboru kvalifikovaných řemeslníků na pracovní místa vyžadující střední úroveň kvalifikace. Vysoká míra volných pracovních míst v některých regionech kontrastuje s relativně vysokou nezaměstnaností v jiných. Mezi překážky regionální mobility pracovních sil patří rozdíly v cenách nájmů, dostupnosti sociálního bydlení a rozdíly v dostupnosti předškolního vzdělávání a péče o děti do tří let. Systém odborného vzdělávání a přípravy, přestože je dobře rozvinutý, čelí rostoucím výzvám. V roce 2025 nemohlo najít místo přibližně 24 500 začínajících učňů, přičemž malé a střední podniky (MSP) se potýkaly s většími problémy. Otázkou je také kvalita odborné přípravy, včetně používání digitálních nástrojů. |
|
(37) |
Výsledky v oblasti zaměstnanosti zůstávají ve srovnání s průměrem EU slabé, pokud jde o starší osoby, pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby z přistěhovaleckého prostředí. Nedávné reformy zaměřené na zvýšení zaměstnanosti zahrnují podporu opětovného zaměstnávání starších dlouhodobě nezaměstnaných, zpřísnění přístupu k předčasnému důchodu, zavedení částečného důchodu a oznámení daňových pobídek pro práci po dosažení zákonného věku odchodu do důchodu. Politiky integrace na trhu práce pro osoby z přistěhovaleckého prostředí a uchazeče o zaměstnání s nízkou kvalifikací jsou však stále nedostatečné. Posílení úsilí o prohlubování dovedností a změna kvalifikace spolu s posílením koordinace budoucí „strategie celoživotního učení 2040“ mezi spolkovými zeměmi a spolkovou úrovní by mohlo dále zlepšit základní dovednosti a zvýšit integraci obou skupin na trhu práce. |
|
(38) |
Sociální situace v Rakousku se v roce 2025 zhoršila a vzrostl podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Nízké příjmy rostly pomaleji než průměrné příjmy a dopad sociálních transferů na snižování chudoby byl méně účinný. Děti byly postiženy neúměrně, neboť každé čtvrté dítě bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což představuje nárůst o 3,5 procentního bodu oproti roku 2024 a překonání průměru EU. Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením se zvýšila také u osob s nízkou kvalifikací a u osob narozených mimo EU. Navzdory nedávným reformám je i nadále třeba zlepšit dostupnost a přiměřenost kurzů profesní přípravy pro osoby z přistěhovaleckého prostředí a osoby s nízkou kvalifikací. Zaměstnatelnost by zlepšil zejména dostatečný počet kurzů německého jazyka. Kromě toho má mnoho pracovníků ze zemí mimo EU nadměrnou kvalifikaci (45,4 % v roce 2025) ve srovnání s Rakušany (23 %) a ostatními občany EU (32,2 %), protože Rakousko v současné době nemá standardizovaný vnitrostátní systém uznávání zahraničních kvalifikací. Rychlejší a jednotnější uznávání kvalifikací by mohlo mobilizovat nedostatečně využitý potenciál na trhu práce, podpořit integraci migrantů a přispět ke snížení jejich ohrožení chudobou. |
|
(39) |
Rakousko se i nadále potýká s problémy při zvyšování úrovně základních dovedností. Přibližně jeden ze čtyř studentů nemá základní dovednosti a tento podíl je výrazně vyšší mezi studenty ze znevýhodněného a přistěhovaleckého prostředí. Rakousko se vzdaluje od cíle Evropského prostoru vzdělávání, jímž je snížit podíl žáků s nedostatečnými výsledky na méně než 15 % do roku 2030, a vykazuje přitom značné socioekonomické a regionální rozdíly. Předčasné ukončování školní docházky narůstá, zejména u znevýhodněných žáků narozených v tuzemsku a u žáků z přistěhovaleckého prostředí. Výsledky vzdělávání jsou v jednotlivých spolkových zemích stále nerovnoměrné a přetrvávající nedostatek učitelů a zaměstnanců omezuje možnosti zlepšování výsledků vzdělávání. Udržení mladých lidí ve všeobecném vzdělávání pomocí systematických systémů sledování, cílené podpory kombinující základní dovednosti, jazykové vzdělávání, řešení nedostatku učitelů a pracovníků a podpora inkluzivního vzdělávání učitelů a flexibilních drah druhé šance by mohlo zlepšit integraci, zaměstnatelnost a sociální soudržnost. K řešení těchto problémů stanovila rakouská vláda důležitá opatření, jako je program „Chancenbonus“. |
|
(40) |
Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2026 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny z roku 2026, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Rakouska pomáhá doporučení č. 1 realizovat první, druhé, třetí a páté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 2 pomáhá realizovat čtvrté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 3 pomáhá realizovat sedmé, deváté a jedenácté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 4 pomáhá realizovat sedmé doporučení týkající se eurozóny a doporučení č. 5 pomáhá realizovat páté doporučení týkající se eurozóny. |
DOPORUČUJE Rakousku v letech 2026 a 2027:
|
1. |
Nadále dodržovat maximální tempa růstu čistých výdajů doporučená Radou dne 8. července 2025 s cílem odstranit nadměrný schodek a současně využít flexibilitu v rámci národní únikové doložky aktivované Radou. Posílit celkové výdaje na obranu a bezpečnost a připravenost v souladu s bodem 53 závěrů Evropské rady ze dne 19. března 2026 a zároveň zajistit udržitelnost dluhu a efektivitu výdajů, jakož i postupně přizpůsobit rozpočet tak, aby byly zachovány strukturálně vyšší výdaje na obranu. Zajistit, aby opatření přijatá ke zmírnění dopadu prudkého nárůstu cen energií byla dočasná, zaměřená na ochranu zranitelných domácností nebo na řešení potřeb energeticky náročných podniků, zachovávala pobídky k úsporám energie a jejich fiskální náklady byly slučitelné se závazky podle fiskálního rámce EU. Nadále provádět soubor reforem a investic na podporu prodloužení období fiskální korekce podle doporučení Rady ze dne 8. července 2025. Přijmout rozhodná opatření k zajištění udržitelnosti veřejných financí, a to i prostřednictvím zlepšení fiskální udržitelnosti zdravotnictví, dlouhodobé péče a důchodového systému, mimo jiné zefektivněním nemocniční infrastruktury, zlepšením nákladové efektivnosti zdravotní a dlouhodobé péče, posílením digitalizace a prevence nemocí za účelem kontroly výdajů a výrazným zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu. Zjednodušit a racionalizovat fiskální vztahy a povinnosti na různých úrovních veřejné správy a zajistit jednoznačné sladění odpovědnosti v oblasti financování a výdajů. Zlepšit daňovou skladbu fiskálně neutrálním způsobem s cílem snížit vysoké daňové zatížení práce. |
|
2. |
Zajistit kontinuitu reforem a investic prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Zachovat tempo provádění opatření v rámci programů politiky soudržnosti, v příslušných případech na základě přerozdělení zdrojů na strategické priority a flexibility dohodnuté v souvislosti s přezkumem rámce politiky soudržnosti v polovině období. |
|
3. |
Podporovat dynamiku podnikání a zakládání a růst mladých podniků, mimo jiné zajištěním lepšího přístupu k rizikovému a růstovému kapitálu a usnadněním kapitálových investic ze strany institucionálních investorů a posílením systémů doplňkového penzijního připojištění. Zlepšit promítnutí vysokých investic do výzkumu a vývoje do řešení uplatnitelných na trhu a zvýšit využívání pokročilých digitálních technologií ve firmách. Zjednodušit právní předpisy a snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné zrychlením povolovacích řízení. Řešit regulační překážky v odvětví služeb a posílit hospodářskou soutěž s cílem snížit ceny. Řešit vysoké náklady na výstavbu. |
|
4. |
Provádět zákon o elektřině, zlepšit flexibilitu energetického systému a podporovat dohody o nákupu elektřiny. Zlepšit energetickou účinnost a snížit celkovou závislost na fosilních palivech a urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů a potřebné infrastruktury, zejména zjednodušením povolovacích postupů a zavedením zvláštních oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Dále snižovat emise, zejména v odvětví dopravy a urychlením dekarbonizace průmyslu, zejména v regionech s vysokou intenzitou emisí. |
|
5. |
Vytvořit pobídky ke zvýšení celkového počtu odpracovaných hodin a účasti žen na trhu práce na plný úvazek, včetně zlepšení rámcových podmínek, a zejména kvality a dostupnosti služeb péče o děti. Řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vyřešit regionální nesoulad, mimo jiné zlepšením výsledků na trhu práce pro starší pracovníky a znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby z přistěhovaleckého prostředí, mimo jiné prostřednictvím uznávání jejich kvalifikace. Zvyšovat úroveň základních dovedností již od raného věku. |
V Bruselu dne 10. července 2026.
Za Radu
předseda
S. HARRIS
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).
(2) Úř. věst. C, C/2026/2434, 28.4.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/2434/oj.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).
(4) Doporučení Rady ze dne 8. července 2025, kterým se schvaluje střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska (Úř. věst. C, C/2025/3958, 20.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3958/oj).
(5) Doporučení Rady s cílem odstranit nadměrný schodek v Rakousku, přijaté dne 8. července 2025. Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Rakouska jsou k dispozici na této internetové stránce: https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-governance-framework/stability-and-growth-pact/corrective-arm-excessive-deficit-procedure/excessive-deficit-procedures-overview/Austria_cs.
(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Evropský semestr 2026 – jarní balíček (COM(2026) 200 final).
(7) Sdělení Komise „Accommodating increased defence expenditure within the Stability and Growth Pact“ (Zohlednění zvýšených výdajů na obranu v rámci Paktu o stabilitě a růstu), Brusel, 19. března 2025, C(2025) 2000 final.
(8) Doporučení Rady ze dne 17. února 2026, kterým se Rakousku umožňuje odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou podle nařízení (EU) 2024/1263 (aktivace národní únikové doložky), (Úř. věst. C, C/2026/1158, 4.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/1158/oj).
(9) Roční zprávy o pokroku z roku 2026 jsou dostupné na adrese: https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact/preventive-arm/annual-progress-reports_cs.
(10) Eurostat – Euro Indicators, 22. dubna 2026.
(11) Nastavení fiskální politiky je definováno jako měřítko roční změny základního stavu veřejných rozpočtů. Jeho cílem je posoudit ekonomický impuls plynoucí z fiskálních politik, a to jak z těch, které jsou financovány z vnitrostátních zdrojů, tak z těch, které jsou financovány z rozpočtu EU. Nastavení fiskální politiky se měří jako rozdíl mezi i) střednědobým potenciálním růstem a ii) změnou primárních výdajů očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.
(12) Eurostat – Euro Indicators, 22. května 2026.
(13) Zdroj: Eurostat, vládní výdaje podle klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG).
(14) Situace ke dni uzávěrky prognózy Komise z jara 2026 (4. května 2026).
(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Evropský semestr 2026 – jarní balíček (COM(2026) 200 final).
(16) OECD (2026), Taxing Wages 2026 (Zdaňování mezd v roce 2026).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1914 ze dne 18. září 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3933/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)