<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-235/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CC0235</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:380">EU:C:2020:380</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>17</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>17</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta Priita Pikamäea – věc C‑235/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">United Biscuits (Pensions Trustees) a United Biscuits Pension Investments</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Priita Pikamäea</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200514">14. května 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P>Věc C‑235/19</P><P>United Biscuits (Pensions Trustees) Limited,</P><P>United Biscuits Pension Investments Limited</P><P>proti</P><P>Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs</P><P><HT TYPE="NORMAL">(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal [England &amp; Wales (Civil Division)] [odvolací soud (pro Anglii a Wales), (občanskoprávní oddělení), Spojené království])</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Daň z přidané hodnoty (DPH)</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2006/112/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 135 odst. 1 písm. a)</KEYWORD><KEYWORD>Osvobození pojišťovacích činností od daně</KEYWORD><KEYWORD>Služby správy penzijních fondů, které jsou investičními správci poskytovány fiduciáři</KEYWORD><KEYWORD>Zaměstnanecký důchodový systém</KEYWORD><KEYWORD>Předchozí vnitrostátní daňová praxe spočívající v rozlišování mezi subjekty, které od orgánů finančního dohledu obdržely povolení k výkonu pojišťovací činnosti, a subjekty, které takové povolení neobdržely</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Tento spor, který byl předložen Court of Appeal (England &amp; Wales (Civil Division)] [odvolací soud (pro Anglii a Wales) (občanskoprávní oddělení), Spojené království] a který probíhá mezi fiduciáři zaměstnaneckého důchodového systému společnosti United Biscuits (UK) Ltd a Commissioners for Her Majesty’s Revenue &amp; Customs (daňová a celní správa Spojeného království), se týká kvalifikace služeb správy investic poskytovaných v rámci správy důchodového systému této společnosti pro účely daně z přidané hodnoty (DPH).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Žalobkyně v původním řízení, United Biscuits (Pension Trustees) Ltd a UB Pension Investments Ltd, jsou jednak fiduciářem zaměstnaneckého důchodového systému zavedeného pro zaměstnance společnosti United Biscuits (UK) a jednak fiduciářem UB Pension Investment Fund, bývalého fondu kolektivního investování této společnosti, do kterého byla investována aktiva důchodového systému v období od roku 1989 do roku 2006.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V této věci vyvstává otázka, zda služby správy investic poskytované v uvedeném zaměstnaneckém důchodovém systému mohou být kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/> ve smyslu čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice 77/388/EHS<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Šestá směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19770517">17. května 1977</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="145" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 145, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>šestá směrnice<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) a čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="347" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 347, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, a z tohoto titulu osvobozeny od DPH.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Právní úprava týkající se DPH</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 stanoví, že předmětem DPH jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>poskytnutí služby za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Toto ustanovení odpovídá čl. 2 bodu 1) šesté směrnice, která byla použitelná do <DATE ISO="20061231">31. prosince 2006</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>V kapitole 1, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Obecné ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, hlavy IX, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Osvobození od daně<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>, směrnice 2006/112 se nachází článek 131, který je formulován podobně jako první věta článku 15 šesté směrnice a uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Osvobození od daně podle kapitol 2 až 9 se uplatňují, aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, a za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 135 odst. 1 směrnice 2006/112, který se nachází v kapitole 3, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Ostatní případy osvobození od daně<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, hlavy IX této směrnice, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Členské státy osvobodí od daně tato plnění:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Toto ustanovení odpovídá čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice, která byla použitelná do <DATE ISO="20061231">31. prosince 2006</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Právní úprava týkající se pojištění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">První směrnice o neživotním pojištění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Příloha první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne <DATE ISO="19730724">24. července 1973</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="228" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="1973">Úř. věst. 1973, L 228, s. 3</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/01, s. 14.</P></NOTE>, ve znění směrnice Rady 84/641/EHS ze dne <DATE ISO="19841210">10. prosince 1984</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="339" PAGE.FIRST="21" DATE.PUB="1984">Úř. věst. 1984, L 339, s. 21</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/01, s. 109.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>první směrnice o neživotním pojištění<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>), uváděla:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>A. Klasifikace rizik podle pojistných odvětví</P><P>[…]</P><P>18. Asistence</P><?PAGE NO="3"?><P>Asistence osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo své trvalé bydliště.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">První směrnice o životním pojištění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>První směrnice Rady 79/267/EHS ze dne <DATE ISO="19790305">5. března 1979</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém životním pojištění a jejího výkonu (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="063" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1979">Úř. věst. 1979, L 63, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/12/ES ze dne <DATE ISO="20020305">5. března 2002</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="077" PAGE.FIRST="11" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 77, s. 11</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>první směrnice o životním pojištění<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>), v článku 1 uváděla:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Tato směrnice se týká přístupu k samostatné výdělečné činnosti v přímém pojištění a jejímu výkonu pojišťovnami, které jsou usazeny v členském státě nebo si přejí být v tomto státě usazeny, pokud jde o:</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>poskytování těchto druhů pojištění, pokud vyplývají ze smlouvy:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>životní pojištění […];</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pojištění důchodu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>doplňkové pojištění provozované životními pojišťovnami […];</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>typ pojištění existující v Irsku a Spojeném království známé jako trvalé zdravotní pojištění (<HT TYPE="ITALIC">permanent health insurance</HT>), které nelze zrušit;</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>následující operace, pokud jsou na smluvním základě a pokud podléhají dozoru správních orgánů odpovědných za dozor nad soukromým pojištěním:</TXT><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>správa skupinových penzijních fondů, např. činnosti spočívající pro dotyčný podnik ve správě investic, a zejména aktiv tvořících rezervy subjektů, které provádějí platbu v případě smrti nebo dožití se stanoveného věku nebo v případě přerušení nebo omezení činnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>operace uvedené v písmenu c), pokud jsou doprovázeny pojištěním kryjícím buď zachování kapitálu, nebo minimální úrokový výnos;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>)</P></P></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění uváděl:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Povolení se vydává pro konkrétní pojistné odvětví; klasifikace pojistných odvětví je uvedena v příloze. Povolení se týká celého odvětví, ledaže si žadatel přeje krýt pouze některá rizika zařazená do tohoto odvětví.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>)</ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Článek 8 odst. 1 uvedené směrnice stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna, která žádá o povolení:</P><P>[…]</P><?PAGE NO="4"?><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>omezila svůj předmět činnosti na činnosti stanovené v této směrnici a operace z nich přímo vyplývající, s vyloučením všech jiných obchodních činností<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>. (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>)</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Příloha téže směrnice zahrnovala seznam nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Pojistná odvětví<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, který v bodě VII uváděl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>[s]právu skupinových penzijních fondů podle čl. 1 bodu 2 písm. c) a d)<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>První směrnice o životním pojištění byla zrušena a nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne <DATE ISO="20021105">5. listopadu 2002</DATE> o životním pojištění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="345" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 345, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/06, s. 3.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>směrnice 2002/83<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>). Článek 2 směrnice 2002/83 převzal ustanovení uvedená v článku 1 první směrnice o životním pojištění. Článek 5 odst. 2 směrnice 2002/83 převzal znění čl. 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění. Příloha I směrnice 2002/83 byla nadepsána <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>Pojistná odvětví<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> a v bodě VII uváděla <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>[s]právu skupinových penzijních fondů podle čl. 2 odst. 2 písm. c) a d)<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Směrnice 2002/83 byla zrušena a nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne <DATE ISO="20091125">25. listopadu 2009</DATE> o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="335" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 335, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>směrnice Solventnost II<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>). Článek 2 odst. 3 posledně uvedené směrnice přebírá obsah článku 1 první směrnice o životním pojištění v podstatě v totožném znění. Článek 15 odst. 2 směrnice Solventnost II uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>S výhradou článku 14 se povolení vydává na každé odvětví přímého pojištění uvedené v části A přílohy I nebo v příloze II. Týká se celého odvětví, ledaže si žadatel přeje krýt pouze některá rizika zařazená do tohoto odvětví.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Příloha II směrnice Solventnost II, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>Odvětví životního pojištění<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, v bodě VII uvádí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>[s]právu skupinových penzijních fondů podle čl. 2 odst. 3 písm. b) bodů iii) a iv)<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Právo Spojeného království</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že služby správy penzijních fondů, včetně služeb souvisejících s dávkově definovanými zaměstnaneckými důchodovými systémy, spadaly v souladu s právní úpravou Spojeného království týkající se povolení udělovaného pojišťovnám do odvětví <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, pokud byly sjednány a poskytovány pojistitelem vykonávajícím pojišťovací činnosti. Pojistitel, jemuž bylo ve Spojeném království uděleno povolení, tedy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>podléhal dozoru správních orgánů odpovědných za dozor nad soukromým pojištěním<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> v souladu s čl. 1 odst. 2 první směrnice o životním pojištění. Jiný subjekt než pojistitel nepotřeboval žádat o takové povolení pro účely poskytování služeb správy penzijního fondu, včetně služeb souvisejících s dávkově definovanými zaměstnaneckými důchodovými systémy. Jiný subjekt než pojistitel musel mít k poskytování takových služeb povolení na základě jiných právních předpisů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Pokud jde o DPH vztahující se ke službám správy penzijních fondů, ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že během dotyčného období daňová správa Spojeného království uplatňovala DPH rozdílně podle toho, zda byly služby poskytovány pojistiteli nebo jinými subjekty než pojistiteli. Před 1. lednem 2005 vyplývalo toto rozdílné zacházení z právních předpisů, které omezovaly uplatnění osvobození pojišťovacích činností od daně pouze na poskytovatele, kterým bylo uděleno povolení jakožto pojistitelům. Po legislativní změně, která nabyla účinnosti k tomuto datu, daňová správa podle předkládajícího soudu i nadále omezovala uplatnění tohoto osvobození od daně na služby správy penzijních fondů poskytované pojistiteli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Podle žalobkyň tato praxe přetrvávala až do <DATE ISO="20190401">1. dubna 2019</DATE>.</P></NOTE>, ačkoli toto omezení již nebylo v souladu se zákonem.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>United Biscuits Pension Fund je dávkově definovaný penzijní fond, jehož účastníky jsou zaměstnanci společnosti United Biscuits (UK). Tento fond je spravován fiduciářem United Biscuits (Pension Trustees). Dříve, v letech 1989 až 2006, byla aktiva penzijního systému investována do UB Pension Investment Fund, který byl spravován fiduciářem UB Pension Investments.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140318">18. března 2014</DATE> žalobkyně v původním řízení, jakožto fiduciáři penzijního fondu a společného investičního fondu, požádaly daňovou správu o vrácení DPH, která byla zaplacena správcům investičních fondů a kterou byly zatíženy odměny za poskytování služeb správy penzijních fondů. Žádost se týkala období od <DATE ISO="19780101">1. ledna 1978</DATE> do <DATE ISO="20130930">30. září 2013</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že služby správy penzijních fondů poskytované žalobkyním v původním řízení spočívaly ve správě investic na jejich účet. Investiční správci se smluvně nezavázali poskytnout žalobkyním v původním řízení odškodnění v případě materializace rizika.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Těmito správci investičních fondů byly jak společnosti, kterým bylo uděleno povolení jakožto pojistitelům v souladu s Insurance Companies Act (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>pojistitelé<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>), tak společnosti, kterým takové povolení uděleno nebylo, ale kterým orgány finančního dohledu povolily poskytovat služby správy penzijních fondů (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>jiné subjekty než pojistitelé<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Pokud jde o služby správy penzijních fondů poskytované v rámci dávkově definovaných zaměstnaneckých důchodových systémů, daňová správa v období od <DATE ISO="19780101">1. ledna 1978</DATE> do <DATE ISO="20130930">30. září 2013</DATE> rozlišovala mezi službami poskytovanými pojistiteli, které byly osvobozeny od daně, a službami poskytovanými jinými subjekty než pojistiteli, které od daně osvobozeny nebyly<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Předkládající soud upřesňuje, že před 1. lednem 2005 rozdílné zacházení s těmito službami podle toho, zda byly poskytnuty pojistitelem nebo jiným subjektem než pojistitelem, vyplývalo z vnitrostátních právních předpisů. V důsledku legislativní změny provedené k tomuto datu bylo zrušeno omezení uplatnění osvobození pojišťovacích činností od daně v závislosti na postavení poskytovatele, takže toto rozdílné zacházení již nebylo v souladu se zákonem. Nicméně po této změně vnitrostátní daňové orgány ve skutečnosti i nadále prováděly takové rozlišení.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20171130">30. listopadu 2017</DATE> High Court of Justice (England &amp; Wales), Chancery division [Vrchní soud (pro Anglii a Wales), kancléřské oddělení, Spojené království] zamítl žalobu žalobkyň v původním řízení a mimo jiné rozhodl, že služby správy penzijních fondů poskytované jinými subjekty než pojistiteli nebyly v daném období osvobozeny od daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Předkládající soud, k němuž žalobkyně podaly odvolání proti tomuto rozsudku, se zamýšlí nad otázkou, zda jsou na základě unijního práva služby správy penzijních fondů poskytované jinými subjekty než pojistiteli osvobozeny od daně. Upřesňuje, že soud prvního stupně se dosud nevyjádřil k otázce, zda jsou služby správy penzijních fondů poskytované pojistiteli a jinými subjekty než pojistiteli totožné nebo dostatečně podobné pro případné použití zásady daňové neutrality, byla-li by tato zásada použitelná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Court of Appeal (England &amp; Wales) (Civil Division) [odvolací soud (pro Anglii a Wales), (občanskoprávní oddělení)] rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>Jsou služby správy penzijního fondu poskytované žalobkyním a) pojistiteli nebo b) jinými subjekty než pojistiteli <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>pojišťovací činností<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> ve smyslu čl. 135 odst. l písm. a) směrnice 2006/112 [bývalý čl. 13 část B písm. a) šesté směrnice]?<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily žalobkyně v původním řízení, vláda Spojeného království a Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Všichni účastníci řízení přednesli ústní vyjádření na jednání konaném dne <DATE ISO="20190226">26. února 2019</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Spor se týká otázky, zda služby správy penzijních fondů poskytované fiduciáři, kteří nemají povolení jakožto pojistitelé na základě vnitrostátních právních předpisů, mohou být kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> ve smyslu článku 13 části B písm. a) šesté směrnice a čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, které jsou z tohoto titulu osvobozeny od DPH. Před jakoukoli analýzou věci samé je třeba učinit několik úvodních poznámek k předmětu sporu a k zásadám, kterými se řídí dotčená ustanovení (část A). Dále je třeba připomenout a zkoumat kritéria stanovená v judikatuře ohledně rozsahu působnosti dotčeného osvobození od daně (část B) za účelem analýzy vztahu mezi ustanoveními týkajícími se DPH a směrnicemi o pojištění (část C). Nakonec je třeba vyloučit použitelnost zásad rovnosti a neutrality na projednávanou věc (část D).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Úvodní poznámky</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Nejprve je třeba uvést několik úvodních poznámek k rozsahu předběžné otázky (1) a poté připomenout některé otázky týkající se osvobození od daně uvedených v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 (2).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K rozsahu předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Zaprvé je nutno konstatovat, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že spor v původním řízení se týká zdanění služeb správy penzijních fondů, které byly žalobkyním v původním řízení poskytovány v období od <DATE ISO="19780101">1. ledna 1978</DATE> do <DATE ISO="20130930">30. září 2013</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Otázku položenou předkládajícím soudem je tedy třeba zkoumat z hlediska čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice i čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, kdy obě ustanovení stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>členské státy osvobodí<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. Je pravda, že úvodní věta čl. 13 části B šesté směrnice obsahuje ve všech svých verzích doplňující upřesnění, že členské státy uplatní takové osvobození, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>[a]niž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Toto upřesnění však podle mého názoru nemění rozsah osvobození od daně stanoveného v tomto ustanovení oproti osvobození od daně stanovenému v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, a nemění tedy následující analýzu. Následující úvahy jsou tedy použitelné na obě ustanovení. Ke snadnějšímu porozumění tomuto stanovisku je však třeba odkazovat na nejnovější ustanovení, a sice na čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Zadruhé je třeba připomenout, že čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 stanoví, že členské státy osvobodí od DPH <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že ve znění předběžné otázky je konkrétně uveden pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> a žalobkyně v původním řízení před předkládajícím soudem i před Soudním dvorem tvrdí, že služby správy penzijních fondů jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>pojišťovacími činnostmi<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>, je třeba tuto otázku zkoumat ve světle této první části čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. V tomto stanovisku se tak nebudu zabývat druhou částí tohoto ustanovení, která stanoví, že jsou od daně osvobozeny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>[služby] související[s pojišťovacími činnostmi a] poskytovan[é] pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Soudní dvůr v bodě 44 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Taksatorringen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑8/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:621">EU:C:2003:621</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), rozhodl, že výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>související služby poskytované pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, obsažený v čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice, se týká pouze plnění uskutečněných podnikateli, kteří jsou ve vztahu s pojistitelem i s pojištěným.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Po vymezení rozsahu předběžné otázky vymezen je tak třeba uvést několik poznámek stran osvobození od daně uvedených v první části čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K zásadám výkladu čl. 135 odst. 1 směrnice 2006/112</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Zaprvé z ustálené judikatury vyplývá, že osvobození od daně uvedená v čl. 135 odst. 1 směrnice 2006/112 představují autonomní pojmy unijního práva, jejichž účelem je zamezit rozdílům při používání režimu DPH mezi jednotlivými členskými státy a musí být zasazeny do obecného kontextu společného systému DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151209">9. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>Fiscale Eenheid X</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑595/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:801">EU:C:2015:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Zadruhé je namístě připomenout, že výrazy použité k popisu osvobození od daně uvedených v čl. 135 odst. 1 směrnice 2006/112 je třeba vykládat striktně, jelikož tato osvobození představují odchylky od obecné zásady, podle níž je DPH vybírána z každého poskytnutí služby uskutečněného osobou povinnou k dani za úplatu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>Axa UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑175/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:646">EU:C:2010:646</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130117">17. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Woningstichting Maasdriel</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑543/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:20">EU:C:2013:20</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140612">12. června 2014</DATE>, <NAME.CASE>Granton Advertising</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑461/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:1745">EU:C:2014:1745</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171116">16. listopadu 2017</DATE>, <NAME.CASE>Kozuba Premium Selection</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑308/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:869">EU:C:2017:869</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180725">25. července 2018</DATE>, <NAME.CASE>DPAS</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑5/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:592">EU:C:2018:592</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181219">19. prosince 2018</DATE>, <NAME.CASE>Mailat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑17/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:1038">EU:C:2018:1038</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Z toho plyne, že pokud se na poskytnutí služby nevztahují osvobození od daně stanovená v této směrnici, podléhá toto poskytnutí DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190410">10. dubna 2019</DATE>, <NAME.CASE>PSM <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>K<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/></NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑214/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:301">EU:C:2019:301</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Výklad výše uvedených výrazů však musí být v souladu s cíli sledovanými osvobozeními od daně stanovenými v čl. 135 odst. 1 směrnice 2006/112 a musí splňovat požadavky zásady daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH. Z posledně uvedené zásady vyplývá, že subjekty musí mít možnost zvolit způsob organizace, který jim z čistě hospodářského hlediska nejlépe vyhovuje, aniž by podstupovaly riziko vyloučení svých plnění z osvobození od daně podle uvedeného ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060504">4. května 2006</DATE>, <NAME.CASE>Abbey National</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑169/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:289">EU:C:2006:289</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130307">7. března 2013</DATE>, <NAME.CASE>GfBk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑275/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:141">EU:C:2013:141</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke kritériím stanoveným v judikatuře ohledně čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K působnosti pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Pokud jde o věcnou působnost čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, navzdory legislativnímu návrhu spočívajícímu v definování pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>V roce 2007 Komise předložila Radě návrh směrnice měnící směrnici 2006/112, který objasňoval zacházení s pojišťovacími a finančními službami [COM(2007)747 final]. Navrhovala mimo jiné vložení nového článku 135a, který by obsahoval definice. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>Pojišťovací a zajišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> byla definována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>závazek, kterým se osoba zavazuje, že za úplatu poskytne v případě materializace rizika jiné osobě náhradu škody nebo jiné pojistné plnění, jak je stanoveno v závazku<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>. Návrh nebyl Radou přijat a v roce 2016 byl vzat zpět.</P></NOTE> neobsahuje toto ustanovení k dnešnímu dni takovou definici. Uvedené ustanovení tedy musí být vykládáno s ohledem na kontext, do něhož spadá, cíle a systematiku této směrnice, přičemž zvláštní zřetel musí být brán na <HT TYPE="ITALIC">ratio legis</HT><?PAGE NO="8"?> osvobození od daně, které stanoví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>. Jaké jsou tedy věcné prvky tvořící pojišťovací činnost? Podle definice, která je nyní ustálená v judikatuře Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE>, <NAME.CASE>CPP</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE>, <NAME.CASE>Skandia</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Taksatorringen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑8/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:621">EU:C:2003:621</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061207">7. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Řecko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑13/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:765">EU:C:2006:765</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0010">10</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091022">22. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Swiss Re Germany Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑242/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:647">EU:C:2009:647</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130117">17. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>BGŻ Leasing</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑224/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:15">EU:C:2013:15</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Mapfre asistencia a Mapfre warranty</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑584/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:488">EU:C:2015:488</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, je pro pojišťovací činnosti charakteristické, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>pojistitel se na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k materializaci krytého rizika, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE>, <NAME.CASE>CPP</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Taksatorringen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑8/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:621">EU:C:2003:621</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Je to tak <HT TYPE="ITALIC">převzetí rizika</HT> za úplatu, které umožňuje kvalifikovat činnost jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:850">EU:C:2015:850</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Samotná podstata <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> spočívá v tom, že se pojištěný chrání před rizikem finanční ztráty, která je nejistá, ale potenciálně závažná, a to prostřednictvím pojistného, jehož platba je jistá, ale jeho výše omezená<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Mapfre asistencia a Mapfre warranty</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑584/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:488">EU:C:2015:488</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr měl zejména v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091022">22. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Swiss Re Germany Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑242/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:647">EU:C:2009:647</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), za to, že úplatné postoupení souboru smluv o životním zajištění není pojišťovací činností ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, a nevztahuje se na ně tedy osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> musí být mimoto chápán striktně. V tomto ohledu, jak již poznamenala generální advokátka J. Kokott, čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>neodkazuje například obecně na činnosti <HT TYPE="ITALIC">týkající se pojištění</HT> […] nebo na <HT TYPE="ITALIC">správu pojištění</HT> […], nýbrž podle jeho znění pouze na pojišťovací činnosti v úzkém slova smyslu<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:850">EU:C:2015:850</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr tedy rozhodl, že pojišťovací činnosti je třeba odlišit od finančních služeb, jelikož znění čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, které se týká pouze pojišťovací činnosti jako takové, se liší od znění čl. 135 odst. 1 písm. d) a f) této směrnice, které se týká činností <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>souvisejících s<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> určitými bankovními činnostmi nebo jich <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>se týkajících<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Taksatorringen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑8/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:621">EU:C:2003:621</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Mimoto pojišťovací činnost s sebou ze své povahy nese existenci smluvního vztahu mezi poskytovatelem pojišťovacích služeb, tedy pojistitelem, a osobou, jejíž rizika jsou kryta pojištěním, tedy pojištěným<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE>, <NAME.CASE>Skandia</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Jinými slovy, na základě výše uvedené judikatury se osvobození od daně stanovené v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 nevztahuje na všechny transakce, ale pouze na činnosti, které splňují tato konkrétní pojišťovací kritéria.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Na základě výše uvedené judikatury zahrnuje každá pojišťovací činnost následující prvky: riziko, pojistné a poskytnutí zajištění v případě materializace rizika. Jinými slovy, osvobození od daně stanovené v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 se nevztahuje na všechny činnosti, ale pouze na činnosti splňující tato kritéria.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Pokud jde o osobní působnost, Soudní dvůr rozhodl, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> je dostatečně široký na to, aby zahrnul poskytnutí pojistného krytí osobou povinnou k dani, která sama není pojistitelem, avšak která v rámci kolektivního pojištění obstarává svým zákazníkům takové pojištění využitím služeb pojistitele, který nese pojistné riziko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE>, <NAME.CASE>CPP</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>Taksatorringen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑8/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:621">EU:C:2003:621</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130117">17. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>BGŻ Leasing</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑224/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:15">EU:C:2013:15</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Mapfre asistencia a Mapfre warranty</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑584/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:488">EU:C:2015:488</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Formální označení společnosti tak nepostačuje<?PAGE NO="9"?> k určení toho, zda její činnost spadá do působnosti dotčeného osvobození od daně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Soudní dvůr se v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), zabýval tím, zda činnost spočívající v zajištění likvidace pojistných událostí jménem a na účet pojišťovací společnosti může být považována za vykonávanou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.</P></NOTE>. Pro účely uplatnění čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 jsou tedy z hlediska podmínek uvedených v bodech 40 až 42 tohoto stanoviska rozhodující existence smluvního vztahu mezi poskytovatelem pojišťovacích služeb a osobou, jejíž rizika jsou kryta pojištěním, jakož i samotný obsah dotčených činností<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160317">17. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:172">EU:C:2016:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K uplatnění kritérií stanovených v judikatuře na projednávanou věc</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>V projednávané věci se domnívám, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že služby pořízené žalobkyněmi nesplňují kritéria uvedená v bodech 40 až 42 tohoto stanoviska. V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je totiž uvedeno, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>služby správy penzijních fondů poskytované žalobkyním spočívaly ve správě investic na jejich účet<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> a že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>investiční správci se smluvně nezavázali poskytnout žalobkyním odškodnění v případě materializace rizika<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>. Žalobkyně, kterým byla v tomto ohledu položena otázka na jednání, potvrdily, že se jedná o správu penzijních fondů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Z toho plyne, že sporné služby správy penzijních fondů nezahrnují žádné převzetí rizika investičními správci za úplatu. Naopak, jak zdůrazňuje Komise, se jeví, že tyto služby spočívají ve správě finančních aktiv držených žalobkyněmi. Správa aktiv přitom sama o sobě nemá za následek převzetí rizika, ale představuje odlišnou službu nezbytnou pro řádné fungování penzijního fondu spravovaného žalobkyněmi. Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce kromě toho vyplývá, že žalobkyně v původním řízení neudržují žádný smluvní pojistný vztah s příjemci prostředků z penzijního fondu. Ačkoli mezi fiduciáři a investičními správci existují právní vztahy, které mohou být zajisté důležité pro uskutečnění plnění ve prospěch zaměstnaneckých důchodových systémů, činnosti vykonávané fiduciáři nepředstavují samy o sobě pojišťovací činnosti osvobozené od daně ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>V důsledku toho, jak vyplývá z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, se investiční správci smluvně nezavázali poskytnout fiduciářům odškodnění v případě materializace rizika, takže sporné služby správy penzijního fondu nezahrnují žádné převzetí rizika investičními správci za úplatu. Z toho plyne, že taková činnost nespadá pod <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, což přísluší předkládajícímu soudu ověřit na základě skutkových a právních okolností, které mu byly předloženy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Předkládající soud mimoto uvádí, že dávkově definovaný zaměstnanecký důchodový systém dotčený ve věci v původním řízení je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>srovnatelný se systémem, o který se jednalo ve věci, v níž byl vydán rozsudek Wheels Common Investment Fund Trustees a další<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130307">7. března 2013</DATE> (<NO.CASE>C‑424/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:144">EU:C:2013:144</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku rozhodl, že služby správy penzijních fondů nejsou osvobozeny od DPH jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>správa fondů kolektivního investování<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice a čl. 135 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112. V uvedené věci však nebyla vznesena žádná otázka týkající se uplatnění osvobození od daně z titulu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>pojišťovacích činností<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/>, o kterou se jedná v projednávané věci. Z toho plyne, že ačkoli uvedený rozsudek umožňuje pochopit dotčený zaměstnanecký důchodový systém, nemůže sloužit jako reference pro projednávanou věc.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Závěrem je třeba uvést, že dotčené služby poskytované investičními správci nespadají pod definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>, kterou dosud Soudní dvůr vypracoval.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke vztahu mezi čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 a směrnicemi o pojištění</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Žalobkyně v původním řízení nezpochybňují, že činnosti spočívající ve správě fondů nesplňují kritéria stanovená v judikatuře, která se týkají pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/> a jsou připomenuta v bodech 39 až 44 tohoto stanoviska. Mají nicméně za to, že vzhledem k tomu, že se tomuto pojmu musí dostat společného výkladu v různých unijních právních nástrojích, musí být v rámci směrnice 2006/112 vykládán stejně jako v rámci první směrnice o životním pojištění, kterou nahradily směrnice 2002/83 a poté směrnice Solventnost II (dále jen společně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>směrnice o pojištění<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>). Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> má v unijním právu význam <HT TYPE="ITALIC">sui generis</HT>, který je odlišný od výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>krytí rizika<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> ve vnitrostátním právu, a představuje tedy autonomní pojem. Tento pojem tudíž musí být vykládán ve světle těchto směrnic o pojištění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Žalobkyně v původním řízení zejména poznamenávají, že činnosti spočívající ve správě investic a aktiv penzijních fondů jsou výslovně upraveny směrnicemi o pojištění a jsou popsány jako pojistné odvětví. Mají tedy za to, že činnosti dotčené v původním řízení musí být analyzovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 a z tohoto titulu osvobozeny od daně. Své úvahy zakládají na bodu 18 rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, ve kterém měl Soudní dvůr za to, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>neexistuje žádný důvod pro odlišný výklad pojmu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="2018" ID="QE0067"/> podle toho, zda se nachází v textu [první směrnice o neživotním pojištění] nebo v textu šesté směrnice<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Pro potřeby projednávané věci je tudíž třeba zkoumat, zda definice pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 může být rozšířena tak, jak doporučují žalobkyně.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K neexistenci křížového odkazu mezi směrnicí 2006/112 a směrnicemi o pojištění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Na úvod je třeba konstatovat, že žádné ustanovení obsažené ve směrnicích o pojištění nebo ve směrnici 2006/112 výslovně neuvádí, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> musí mít v rámci těchto dvou regulačních souborů společný význam. Možnosti překrývání některých společných pojmů obou norem sekundárního práva si lze povšimnout v judikatuře. Soudní dvůr zejména v rozsudku CPP, který se jako první týkal takového překrývání, rozhodl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>neexistuje žádný důvod pro odlišný výklad pojmu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="2018" ID="QE0071"/> podle toho, zda se nachází v textu [první směrnice o neživotním pojištění] nebo v textu šesté směrnice<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, takže dotčená služba <HT TYPE="ITALIC">mohla</HT> být tvořena pojišťovacími činnostmi uvedenými v příloze první směrnice o neživotním pojištění. Soudní dvůr mimoto v rozsudku Skandia<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> rozšířil rozsah této formulace, když odkázal nejenom na první směrnici o neživotním pojištění, ale také na směrnice o pojištění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. V projednávané věci, ač nevyvstává otázka, zda činnosti správy investic a aktiv penzijních fondů spadají pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, jak je vykládán v ustálené judikatuře, má Soudní dvůr rozhodnout o otázce, zda by měl mít tento pojem stejný význam jako pojem uvedený ve směrnicích o pojištění, takže služby správy investic poskytované v rámci správy důchodového systému společnosti by byly zahrnuty do uvedeného pojmu ve smyslu tohoto článku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Při neexistenci výslovného upřesnění této otázky je třeba v tomto ohledu uvést, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>je v souladu s judikaturou Soudního dvora, když se při výkladu jednotlivých pojmů [směrnice 2006/112] sáhne po příslušných úpravách [Unie] mimo daňové právo, pokud tyto úpravy sledují shodné <HT TYPE="ITALIC">cíle</HT><QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>TNT Post UK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑357/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:7">EU:C:2009:7</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Kurzivou zvýraznil autor stanoviska. V uvedeném stanovisku bylo odkazováno na šestou směrnici.</P></NOTE>. Je tedy třeba zkoumat na jedné straně důvody, proč činnosti správy investic spadají do působnosti směrnic o pojištění, a na druhé straně účel a funkci osvobození od DPH v případě pojišťovacích činností ve smyslu směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K důvodům zahrnutí činností spočívajících ve správě investic do působnosti směrnic o pojištění</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Žalobkyně zdůrazňují, že první směrnice o životním pojištění, která zavádí režim týkající se dlouhodobého pojištění, zahrnuje do své působnosti na základě svého čl. 1 odst. 2 písm. c) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>správu skupinových penzijních fondů<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>. Obdobně jsou do této působnosti jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> zahrnuty <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>životní pojištění<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/> [čl. 1 odst. 1 písm. a) a bod I přílohy této směrnice], <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>pojištění důchodu<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/> [čl. 1 odst. 1 písm. b) a bod I přílohy uvedené směrnice] a tontiny [čl. 1 odst. 2 písm. a) téže směrnice]. Žádná z těchto činností však nespadá pod <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>klasickou<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/> definici uvedenou v judikatuře zmíněné v bodech 40 až 44 tohoto stanoviska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>V tomto ohledu bych především rád upřesnil, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>správa skupinových penzijních fondů<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/> nemůže být ponechán na posouzení jednotlivých členských států, jelikož čl. 1 odst. 2 písm. c) první směrnice o životním pojištění ani její příloha, ani žádné ustanovení směrnice 2002/83 nebo směrnice Solventnost II neodkazuje na právo členských států, pokud jde o tento pojem. Podle ustálené judikatury Soudního dvora přitom z požadavků jednotného použití unijního práva i zásady rovnosti vyplývá, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Evropské unii, přičemž tento výklad je třeba nalézt s přihlédnutím nejenom ke znění tohoto ustanovení, ale i k jeho kontextu a k cílům sledovaným právní úpravou, jejíž je součástí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140904">4. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Vnuk</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑162/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2146">EU:C:2014:2146</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o výrazy použité v první směrnici o životním pojištění, ze znění čl. 1 odst. 2 písm. c) této směrnice vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>pojištěními<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> uvedenými v odstavci 1 tohoto článku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Jedná se o životní pojištění, pojištění důchodu, doplňkové pojištění provozované životními pojišťovnami a pojištění existující v Irsku a ve Spojeném království, nazvané <HT TYPE="ITALIC">permanent health insurance</HT>. Je třeba poznamenat, že tato odvětví jsou v samotné směrnici kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/>.</P></NOTE> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>operacemi<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/> uvedenými v odstavci 2 uvedeného článku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Směrnice uvádí tontiny, operace umořování kapitálu založené na pojistně matematických výpočtech, správu skupinových penzijních fondů a operace prováděné pojišťovnami, které jsou uvedeny v kapitole 1 hlavy 4 knihy IV francouzského <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0083" REF.END="QE0083"/>code des assurances<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/> (pojišťovacího řádu).</P></NOTE>. I když první z nich představují pojišťovací činnosti v běžném slova smyslu, druhé jsou činnostmi blízkými a úzce spojenými s těmito pojišťovacími činnostmi. Jedná se tedy o vedlejší operace, na které se vztahuje první směrnice o životním pojištění a právní předpisy, které ji nahrazují, avšak nepředstavují pojišťovací činnosti jako takové.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Je třeba ostatně poznamenat, že tato dichotomie mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0084" REF.END="QE0084"/>pojištěním<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0085" REF.END="QE0085"/>operacemi<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/> vyplývá z čl. 8 odst. 1 písm. b) první směrnice o životním pojištění ve všech jejích verzích, který stanoví, že podniky, které musí obdržet povolení, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0086" REF.END="QE0086"/>omez[ují] svůj předmět činnosti na činnosti stanovené v této směrnici a operace z nich přímo vyplývající<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/>. Rozlišování mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0087" REF.END="QE0087"/>pojištěními<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0088" REF.END="QE0088"/>operacemi<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/> je rovněž zachováno jak ve směrnici 2002/83, tak ve směrnici Solventnost II<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Viz čl. 2 odst. 3 písm. b) a c) směrnice Solventnost II.</P></NOTE>, které odkazují na výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0089" REF.END="QE0089"/>správa kolektivních penzijních fondů<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/> jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0090" REF.END="QE0090"/>operaci<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz čl. 2 odst. 2 směrnice 2002/83 a čl. 2 odst. 3 písm. b) bod iii) směrnice Solventnost II.</P></NOTE> uvedenou v předchozím bodě. Uvedená dichotomie je rovněž důvodem, proč se úvahy uvedené v rozsudku González Alonso<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120301">1. března 2012</DATE> (<NO.CASE>C‑166/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:119">EU:C:2012:119</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, kterého se dovolávají žalobkyně<?PAGE NO="12"?> v původním řízení, neuplatní na projednávanou věc. Tento rozsudek se totiž týkal smluv o životním pojištění, na které se jakožto na odvětví životního pojištění může vztahovat čl. 1 odst. 1 písm. a) první směrnice o životním pojištění, jakož i bod III její přílohy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz zejména body 29 a 30 tohoto rozsudku.</P></NOTE>, zatímco v projednávané věci se žalobkyně opírají o operaci uvedenou v odstavci 2 tohoto článku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Mimoto pokud jde o argument žalobkyň vycházející ze znění čl. 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění ve spojení s její přílohou, ze srovnání jazykových verzí, ve kterých byla tato směrnice přijata<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Jedná se o následující jazyky: dánština, němčina, angličtina, francouzština, italština a nizozemština.</P></NOTE>, vyplývá, že pouze dánská a anglická jazyková verze popisují operace správy investic jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0091" REF.END="QE0091"/>pojistné odvětví<QUOT.END REF.START="QS0091" CODE="201C" ID="QE0091"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Článek 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0092" REF.END="QE0092"/>forsikringsklasse<QUOT.END REF.START="QS0092" CODE="201C" ID="QE0092"/> v dánském jazyce a na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0093" REF.END="QE0093"/>class of insurance<QUOT.END REF.START="QS0093" CODE="201C" ID="QE0093"/> v anglickém jazyce. Příloha této směrnice je nadepsána <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0094" REF.END="QE0094"/>Inddeling efter klasse<QUOT.END REF.START="QS0094" CODE="201C" ID="QE0094"/> v dánském jazyce a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0095" REF.END="QE0095"/>Classes of Insurance<QUOT.END REF.START="QS0095" CODE="201C" ID="QE0095"/> v anglickém jazyce.</P></NOTE>. Naproti tomu v německé, francouzské, italské a nizozemské jazykové verzi tento čl. 7 odst. 2 a nadpis přílohy uvedené směrnice pouze odkazují na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0096" REF.END="QE0096"/>odvětví<QUOT.END REF.START="QS0096" CODE="201C" ID="QE0096"/> činnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Článek 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění a její příloha totiž odkazují na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0097" REF.END="QE0097"/>Einteilung nach Zweigen<QUOT.END REF.START="QS0097" CODE="201C" ID="QE0097"/> v německém jazyce, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0098" REF.END="QE0098"/>Classification par branche<QUOT.END REF.START="QS0098" CODE="201C" ID="QE0098"/> ve francouzském jazyce, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0099" REF.END="QE0099"/>Lassificazione per ramo<QUOT.END REF.START="QS0099" CODE="201C" ID="QE0099"/> v italském jazyce a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0100" REF.END="QE0100"/>Indeling per branche<QUOT.END REF.START="QS0100" CODE="201C" ID="QE0100"/> v nizozemském jazyce.</P></NOTE>, čímž naznačují, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0101" REF.END="QE0101"/>správa skupinových penzijních fondů<QUOT.END REF.START="QS0101" CODE="201C" ID="QE0101"/>, uvedená v bodě VII této přílohy, představuje odvětví činnosti, a nikoli pojistné odvětví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Seznam <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0102" REF.END="QE0102"/>pojistných odvětví<QUOT.END REF.START="QS0102" CODE="201C" ID="QE0102"/> je zachován ve směrnicích, které nahradily první směrnici o životním pojištění (viz příloha I bod VII směrnice 2002/83 a příloha II bod VII směrnice Solventnost II).</P></NOTE>. Připouštím však, že v rozsahu, v němž druhá věta uvedeného čl. 7 odst. 2 prvního pododstavce uvádí možnost žalobkyň žádat o povolení s cílem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0103" REF.END="QE0103"/>krýt pouze některá rizika zahrnutá do tohoto odvětví<QUOT.END REF.START="QS0103" CODE="201C" ID="QE0103"/>, patrně odkazuje na pojistné odvětví. Nelze z toho však dovodit, že tentýž čl. 7 odst. 2 kvalifikuje všechny dotčené činnosti jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0104" REF.END="QE0104"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0104" CODE="201C" ID="QE0104"/>. Naopak, jak zdůraznila Komise, z odkazu na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0105" REF.END="QE0105"/>rizika<QUOT.END REF.START="QS0105" CODE="201C" ID="QE0105"/> jasně vyplývá, že pojišťovací činnost představuje zejména krytí rizik. Z toho podle mého názoru plyne, že argument založený na znění čl. 7 odst. 2 první směrnice o životním pojištění ve spojení s její přílohou je irelevantní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Každopádně podle ustálené judikatury platí, že v případě rozdílů mezi jazykovými verzemi unijního textu musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž část tvoří<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061123">23. listopadu 2006</DATE>, <NAME.CASE>ZVK</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑300/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:735">EU:C:2006:735</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131024">24. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Haasová</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑22/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:692">EU:C:2013:692</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131024">24. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Drozdovs</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑277/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:685">EU:C:2013:685</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Pokud jde zadruhé o obecnou systematiku a účel unijní právní úpravy v oblasti pojištění, domnívám se, že výrazy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0106" REF.END="QE0106"/>správa skupinových penzijních fondů<QUOT.END REF.START="QS0106" CODE="201C" ID="QE0106"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0107" REF.END="QE0107"/>operace<QUOT.END REF.START="QS0107" CODE="201C" ID="QE0107"/> musí být chápány jednak ve světle cíle, který spočívá v koordinaci právních předpisů členských států týkajících se životních pojištění a je uveden v prvním bodě odůvodnění první směrnice o životním pojištění, a jednak cílů spočívajících ve vytvoření klasifikace podle pojistných odvětví za účelem určení těch, která <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0108" REF.END="QE0108"/>podléhají[…] povinnému povolení<QUOT.END REF.START="QS0108" CODE="201C" ID="QE0108"/>, a v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0109" REF.END="QE0109"/>[definování podmínek] pro vydání nebo odnětí tohoto povolení<QUOT.END REF.START="QS0109" CODE="201C" ID="QE0109"/>, které jsou uvedeny v druhém a pátém bodu odůvodnění této směrnice. Všechny tyto cíle musí být podle mého názoru vykládány ve spojení s čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice, který stanoví, že operace uvedené v tomto ustanovení spadají do působnosti téže směrnice pouze tehdy, pokud vyjmenované činnosti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0110" REF.END="QE0110"/>podléhají dozoru správních orgánů odpovědných za dozor nad soukromým pojištěním<QUOT.END REF.START="QS0110" CODE="201C" ID="QE0110"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>V právních předpisech, které nahrazují první směrnici o životním pojištění, je uvedeno: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0111" REF.END="QE0111"/><HT TYPE="ITALIC">pokud jsou na smluvním základě a pokud podléhají dozoru správních orgánů odpovědných za dozor nad soukromým pojištěním</HT><QUOT.END REF.START="QS0111" CODE="201C" ID="QE0111"/> (čl. 2 odst. 2 směrnice 2002/83), a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0112" REF.END="QE0112"/><HT TYPE="ITALIC">pokud jsou na smluvním základě a pokud podléhají dohledu orgánů odpovědných za dohled nad soukromým pojištěním</HT><QUOT.END REF.START="QS0112" CODE="201C" ID="QE0112"/> [čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice Solventnost II].</P></NOTE>. Zjevně záměrné použití takové formulace nelze považovat za nevýznamné. Tento výraz totiž znamená, že první směrnice o životním pojištění se vztahuje pouze na operace povolené těmito orgány. Z toho plyne, že za účelem dosažení výše uvedených cílů tato směrnice, která je koordinační směrnicí, zahrnuje jak činnosti životního pojištění, které jsou klíčové pro společnosti poskytující životní pojištění, tak vedlejší operace, které nejsou pojišťovací činností v úzkém slova smyslu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Jako dílčí závěr je tedy třeba uvést, že skutečnost, že taková operace, jako je správa skupinových penzijních fondů, je uvedena v první směrnici o životním pojištění a právních předpisech, které ji nahrazují, neznamená, že tato operace představuje činnost životního pojištění ve smyslu unijní právní úpravy v oblasti pojištění.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Cíl osvobození od DPH v případě pojišťovacích činností ve smyslu směrnice 2006/112</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Jak již zdůraznil generální advokát M. Poiares Maduro<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Stanovisko generálního advokáta M. Poiarese Madura ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arthur Andersen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑472/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:8">EU:C:2005:8</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a generální advokát P. Mengozzi<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Stanovisko generálního advokáta P. Mengozziho ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Swiss Re Germany Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑242/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:300">EU:C:2009:300</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, osvobození <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0113" REF.END="QE0113"/>pojišťovacích a zajišťovacích činností<QUOT.END REF.START="QS0113" CODE="201C" ID="QE0113"/> od daně, stanovené v článku 135 směrnice 2006/112, není výslovně nebo zjevně odůvodněno v kontextu této směrnice ani v kontextu šesté směrnice, která jí předcházela. Podle jejich názoru volba normotvůrce osvobodit takové činnosti od daně souvisí jednak se sociopolitickými důvody a jednak se správními úvahami<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Stanovisko generálního advokáta M. Poiarese Madura přednesené dne <DATE ISO="20050612">12. června 2005</DATE> ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050303">3. března 2005</DATE>, <NAME.CASE>Arthur Andersen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑472/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:135">EU:C:2005:135</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a stanovisko generálního advokáta P. Mengozziho ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Swiss Re Germany Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑242/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:300">EU:C:2009:300</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Zaprvé, pokud jde o tyto sociopolitické důvody, postačí konstatovat, že článek 401 směrnice 2006/112 (a dříve článek 33 šesté směrnice) obecně zmocňuje členské státy, aby si <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0114" REF.END="QE0114"/>zachoval[y] nebo zavedl[y] daně z pojistných smluv<QUOT.END REF.START="QS0114" CODE="201C" ID="QE0114"/>. S ohledem na tuto hypotézu dvojího zdanění, a sice zdanění týchž transakcí DPH a daněmi z pojistných smluv, měl Soudní dvůr v rozsudku CPP za to, že pokud se na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0115" REF.END="QE0115"/>konečného spotřebitele vztahuje nejen posledně uvedená daň, ale v případě kolektivního pojištění i DPH<QUOT.END REF.START="QS0115" CODE="201C" ID="QE0115"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0116" REF.END="QE0116"/>takový výsledek by byl v rozporu s účelem osvobození od daně stanoveným v čl. [135 odst. 1 písm. a)]<QUOT.END REF.START="QS0116" CODE="201C" ID="QE0116"/> této směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak Komise na základě přípravných prací na šesté směrnici vysvětlila na jednání, i když je pravda, že historie vzniku čl. 135 odst. 1 písm. a) a historie vzniku článku 401 směrnice 2006/112 nejsou přímo spojeny, nic to nemění na tom, že první ustanovení je důsledkem druhého ustanovení. Osvobození pojišťovacích činností a souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty má tedy v těchto případech zamezit dvojímu zdanění k tíži konečného spotřebitele<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Aspiro</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑40/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:850">EU:C:2015:850</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o úvahy související s administrativními obtížemi, jak uvedli Komise v písemném vyjádření v projednávané věci a generální advokát N. Fennelly ve věci CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Stanovisko generálního advokáta N. Fennellyho ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>CPP</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:281">EU:C:1998:281</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, je obtížné předem určit zdanitelnou část pro každou platbu pojistného, ačkoli je to nezbytné pro uplatnění současného režimu DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Jak totiž Komise vysvětluje v bodě 30 svého vyjádření, pojistné placené pojištěncem tvoří dvě části: zaprvé odměna za službu poskytovanou pojistitelem a zadruhé příspěvek do kapitálových rezerv, které jsou dále investovány a používány ke krytí rizik, pokud nastanou; tento příspěvek však není vyplácen jako protiplnění za službu, a nemůže tedy podléhat DPH. Komise připouští, že celková částka zaplaceného pojistného může být analyzována a rozdělena podle obou uvedených složek, ale obecně tak lze učinit až následně. Zdanitelná část tedy nemůže být určena předem pro každou platbu pojistného, což je nezbytné pro současný režim DPH.</P></NOTE>. Jak Komise vysvětlila na jednání, je to samotný důvod existence dotčeného osvobození od daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Souhlasím s výše uvedenými názory generálních advokátů M. Poiarese Madura a P. Mengozziho, pokud jde o cíle dotčených osvobození od daně. Naproti tomu ve věci v původním řízení se jeví, že činnosti vykonávané dotčenými fiduciáři, jak již bylo konstatováno v bodech 46 až 48 tohoto stanoviska, nejsou patrně vykonávány v rámci pojistné smlouvy ani nevedou k částce odpovídající pojistnému. Jeví se tak, že zatížení DPH, které z toho plyne, tedy zatížení, které může být ostatně kvantifikováno s ohledem na povahu služeb správy, nesou žalobkyně v původním řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Každopádně v obecnější rovině se tento dvojí cíl osvobození od daně stanoveného v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 liší od cílů sledovaných směrnicemi o pojištění a uvedených v bodech 62 až 66 tohoto stanoviska; cílem těchto směrnic je koordinace právních předpisů členských států týkajících se životního pojištění a stanovení klasifikace činností podle odvětví za účelem určení těch, které podléhají povinnému povolení, jakož i podmínek jeho udělení. V tomto ohledu je třeba uvést, že i když se směrnice o pojištění týkají pojišťovacích činností jako takových a vedlejších činností, jako jsou investiční činnosti, čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 se vztahuje pouze na pojišťovací činnost v úzkém slova smyslu, tedy v tom smyslu, že taková činnost zahrnuje pouze převzetí rizik na základě smlouvy. Kromě toho na činnosti správy investic se směrnice o pojištění vztahují pouze v rozsahu, v němž jsou tyto činnosti uskutečňovány pojistitelem, který obdržel povolené, což patrně není případ věci v původním řízení. Pokud jde však o režim DPH, postavení osoby povinné k dani – tedy zda se jedná o pojistitele nebo o jiný subjekt než pojistitele – která uskutečnila dotčenou činnost, nemá patrně vliv na uplatnění osvobození od daně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Mimoto praktické argumenty hovoří ve prospěch výkladu, který odlišuje operace správy investic ve smyslu směrnic o pojištění od pojišťovacích činností ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. První z nich totiž spadají do působnosti směrnic o pojištění pouze v rozsahu, v němž se členské státy rozhodnou je regulovat stejným způsobem jako pojišťovací činnosti. To znamená, že pokud z argumentů žalobkyň vyvodíme jejich logické závěry, význam výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0117" REF.END="QE0117"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0117" CODE="201C" ID="QE0117"/> pro účely DPH by se mohl v jednotlivých členských státech lišit, což by bylo v rozporu se zásadou jednotného uplatňování směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>S ohledem na odlišné cíle sledované směrnicemi o pojištění a směrnicí 2006/112 je proto dosah pojmů v nich obsažených odlišný. Žádná skutečnost neodůvodňuje rozšířit osvobození od daně na vedlejší služby, které jsou regulovány ve vztahu k pojišťovacím činnostem a společně s nimi. Mám za to, že takový závěr není v rozporu s judikaturou Soudního dvora.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K relevantnosti judikatury plynoucí z rozsudků CPP a Skandia</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Je pravda, že Soudní dvůr v rozsudcích CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Skandia<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> upřesnil, že neexistuje žádný důvod pro odlišný výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0118" REF.END="QE0118"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0118" CODE="201C" ID="QE0118"/> podle toho, zda se nachází v textu směrnic o pojištění nebo v textu šesté směrnice. I když zběžné přečtení této části může vést k domněnce, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0119" REF.END="QE0119"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0119" CODE="201C" ID="QE0119"/> musí mít stejný význam, ať již se jedná o směrnice o pojištění nebo o směrnice o DPH, podrobnější přezkum takový výklad neumožňuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Pokud jde v tomto ohledu zaprvé o úvahu uvedenou v bodě 18 rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, je třeba ji zasadit do kontextu. V uvedené věci měl Soudní dvůr upřesnit, zda se na různé služby, které jsou součástí dodání plánu ochrany kreditních karet poskytovaných Card Protection Plan Ltd (CPP), vztahuje osvobození od daně stanovené v čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice, a mohou být tedy z tohoto důvodu zcela nebo zčásti osvobozeny od daně. Tento bod 18 se týkal konkrétně otázky, zda <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0120" REF.END="QE0120"/>pojištění<QUOT.END REF.START="QS0120" CODE="201C" ID="QE0120"/> může pro případ pojistné události stanovit spíše věcné plnění než peněžitou náhradu. Soudní dvůr s ohledem na tento kontext a s odkazem na první směrnici o neživotním pojištění upřesnil, že není nutné, aby plnění, které se pojistitel zavázal poskytnout v případě pojistné události, spočívalo v zaplacení peněžité částky, neboť toto plnění může mít také podobu asistence, ať již peněžité, nebo věcné, tak jak byla uvedena v příloze této směrnice. Soudní dvůr se tak podle mého názoru nepokusil upřesnit definici uvedenou v bodě 17 tohoto rozsudku, podle níž <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0121" REF.END="QE0121"/>jsou pojišťovací operace obecně přijímaným způsobem charakterizovány skutečností, že pojistitel se na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k materializaci krytého rizika, plnění<?PAGE NO="15"?> dohodnuté při uzavření smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0121" CODE="201C" ID="QE0121"/>. Pokud je bod 18 rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> posuzován jako celek a ve spojení s bodem, který mu předchází, se proto jeví, že nesměřuje ke zpochybnění této definice ani nenaznačuje, že společné výrazy směrnice 2006/112 a směrnic o pojištění mají ve všech případech naprosto stejný rozsah.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Soudní dvůr v bodě 18 rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> připustil, že může v určitých případech využít intertextuální výklad, takže pojmy použité v různých směrnicích by mohly mít stejný význam. Tuto metodu výkladu lze nicméně použít pouze tehdy, jsou-li cíle sledované dotčenými směrnicemi společné, což zjevně není případ projednávané věci, jak vyplývá z bodů 66 až 70 tohoto stanoviska. Dále z bodu 18 uvedeného rozsudku nijak nevyplývá, že má Soudní dvůr za to, že se na všechny činnosti nebo operace uvedené v první směrnici o životním pojištění a v právních předpisech, které ji nahrazují, vztahuje osvobození od daně stanovené v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. Naopak bod 18 rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> odkazoval konkrétně na první směrnici o neživotním pojištění. Je přitom nutno konstatovat, že tato směrnice se nevztahovala na takové vedlejší operace, jako jsou operace správy investic, takže otázka zahrnutí jiných činností než pojištění (v běžném významu slova) nevyvstala. Není tedy možné rozšířit působnost tohoto bodu 18 na pojmy uvedené v jiných směrnicích.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Zadruhé v rozsudku Skandia<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> měl Soudní dvůr rozhodnout, zda závazek pojišťovny vykonávat za úplatu vypočítanou na základě tržní ceny činnosti jiné pojišťovny, která byla její stoprocentní dceřinou společností a nadále uzavírala pojišťovací smlouvy vlastním jménem, představuje pojišťovací činnost ve smyslu čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice. Soudní dvůr v bodě 31 uvedeného rozsudku zejména upřesnil, že každá činnost vykonávaná pojišťovnou není nutně pojišťovací činností. Z toho podle mého názoru plyne, že i kdyby se na činnost vztahovala směrnice o pojištění, nespadá automaticky pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0122" REF.END="QE0122"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0122" CODE="201C" ID="QE0122"/> ve smyslu těchto směrnic.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Zatřetí v žádném rozsudku Soudního dvora nebyla zpochybněna ustálená definice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0123" REF.END="QE0123"/>pojišťovací činnosti<QUOT.END REF.START="QS0123" CODE="201C" ID="QE0123"/>, jak byla stanovena v rozsudku CPP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990225">25. února 1999</DATE> (<NO.CASE>C‑349/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:93">EU:C:1999:93</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a připomenuta v bodě 39 tohoto stanoviska, ať již odkazem na směrnice o pojištění nebo na jiné právní předpisy. Soudní dvůr naopak v bodech 40 a 41 rozsudku Skandia<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010308">8. března 2001</DATE> (<NO.CASE>C‑240/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:140">EU:C:2001:140</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> uplatnil kritéria stanovená v tomto rozsudku CPP, která se týkají definice pojišťovací činnosti, a zdůraznil, že pojišťovací činnost s sebou ze své povahy nese smluvní vztah mezi poskytovatelem pojišťovacích služeb a osobou, jejíž rizika jsou kryta pojištěním, tedy pojištěným. Pokud tedy pojistitel vykonával veškeré činnosti jiného pojistitele, aniž převzal riziko poskytnutí náhrady plynoucí z pojišťovacích činností, dotčené činnosti nepředstavovaly pojišťovací činnosti pro účely osvobození od DPH.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K zásadě rovnosti a zásadě neutrality</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Nakonec zbývá upřesnit, že samostatný výklad dotčených pojmů není v rozporu se zásadou rovného zacházení nebo zásadou daňové neutrality, které mají zvláštní význam v judikatuře Soudního dvora.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury brání zásada daňové neutrality tomu, aby s poskytováním podobných služeb, které si navzájem konkurují, bylo z hlediska DPH zacházeno odlišně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121115">15. listopadu 2012</DATE>, <NAME.CASE>Zimmermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑174/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:716">EU:C:2012:716</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>. Z tohoto hlediska je třeba připomenout, že zásada daňové neutrality je zvláštním vyjádřením zásady rovnosti na úrovni sekundárního unijního práva a ve zvláštní daňové oblasti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091029">29. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>NCC Construction Danmark</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑174/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:669">EU:C:2009:669</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Právě v tomto posledně uvedeném smyslu je pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0124" REF.END="QE0124"/>neutralita<QUOT.END REF.START="QS0124" CODE="201C" ID="QE0124"/> relevantní v projednávané věci, jelikož žalobkyně v původním řízení tvrdí, že se službami správy penzijních fondů poskytovanými jak pojistiteli, tak jinými subjekty než pojistiteli musí být zacházeno stejně, jelikož služby jsou stejné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Tato argumentace však vychází z nesprávného předpokladu, že na každou službu poskytnutou pojistitelem se automaticky vztahuje osvobození od daně stanovené v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. Na jiné činnosti než pojišťovací a zajišťovací, ačkoli jsou uskutečněny pojišťovnami, se totiž toto osvobození od daně nevztahuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Spor v původním řízení zřejmě do značné míry souvisí se skutečností, že ve Spojeném království byly po dobu více než čtyřiceti let osvobozeny od daně služby správy fondů, pokud byly poskytovány pojistiteli. Podle spisu předloženého Soudnímu dvoru změnila daňová správa svou praxi dne <DATE ISO="20190401">1. dubna 2019</DATE>. Takové služby poskytované pojistiteli nemohou být nyní od daně osvobozeny. Skutečnost, že Spojené království uplatňovalo na uvedené služby osvobození od daně v závislosti na postavení osoby povinné k dani, aniž tyto služby splňovaly kritéria stanovená v judikatuře, která se týkají výkladu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 a jsou připomenuta v bodech 39 až 45 tohoto stanoviska, nemůže představovat argument pro změnu výkladu těchto kritérií unijního práva. Z toho plyne, že v důsledku údajného nerovného zacházení nelze činnosti, které nejsou pojišťovacími činnostmi, zahrnout pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0125" REF.END="QE0125"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0125" CODE="201C" ID="QE0125"/> osvobozená od daně na základě tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Mimoto s ohledem na judikaturu citovanou v bodě 77 tohoto stanoviska brání zásada daňové neutrality tomu, aby s poskytováním podobných služeb, které si tedy navzájem konkurují, bylo z hlediska DPH zacházeno odlišně. Na základě čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 je přitom s podobnými službami, které spadají pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0126" REF.END="QE0126"/>pojišťovací činnost<QUOT.END REF.START="QS0126" CODE="201C" ID="QE0126"/> ve smyslu tohoto ustanovení, jak je definován v bodech 39 až 45 tohoto stanoviska, zacházeno stejně. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, by tato zásada daňové neutrality byla porušena, kdyby se na služby, které nesplňují kritéria tohoto pojmu, mohlo vztahovat osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Každopádně je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury není zásada daňové neutrality pravidlem primárního práva, které by mohlo podmínit platnost osvobození od daně uvedeného v článku 135 směrnice 2006/112. Tato zásada neumožňuje ani rozšířit působnost takového osvobození, není-li tak jednoznačně stanoveno<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120719">19. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Deutsche Bank</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑44/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:484">EU:C:2012:484</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Zásada rovnosti ani zásada neutrality tedy neumožňují rozšířit působnost osvobození od daně stanoveného v čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="17"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžnou otázku položenou Court of Appeal [(England and &amp; Wales (Civil Division)] [odvolací soud (pro Anglii a Wales), (občanskoprávní oddělení) Spojené království] odpověděl následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0127" REF.END="QE0127"/>Článek 13 část B písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne <DATE ISO="19770517">17. května 1977</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně a čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že na takové služby správy investic, jaké jsou dotčeny v původním řízení, které jsou poskytovány třetí osobou, se nevztahuje osvobození od daně stanovené v těchto ustanoveních.<QUOT.END REF.START="QS0127" CODE="201C" ID="QE0127"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>