|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/3814 |
14.6.2024 |
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33
(C/2024/3814)
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY
„Cataluña / Catalunya“
PDO-ES-A1549-AM07
Datum sdělení: 25. 3. 2024
POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY
1. Uplatnění maximálního výnosu stanoveného pro bílé odrůdy na červenou odrůdu trepat (12 000 kg/ha)
Popis:
Maximální povolený výnos odrůdy Trepat se zvyšuje z 10 000 kg/ha na 12 000 kg/ha.
Mění se bod 5 specifikace produktu a bod 5.2 jednotného dokumentu.
Jedná se o standardní změnu, neboť neodpovídá žádné ze změn uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).
Důvody:
Červená odrůda Trepat se používá při výrobě vín s označením Conca de Barberà a Cava, pro něž je v příslušných specifikacích stanoven maximální výnos 12 000 kg/ha.
Jedná se o velmi produktivní odrůdu určenou k výrobě růžových a lehkých červených vín, která mají typicky nízkou až středně intenzivní barvu a mírný obsah alkoholu. Není proto logické zachovat současný výnos ve výši 10 000 kg/ha, který byl stanoven s cílem zajistit výrobu barevnějších, silných a strukturovanějších červených vín.
2. Zařazení odrůdy mando/garró na seznam povolených odrůd
Popis:
Doplňuje se název odrůdy Mandó a její synonymum Garró.
Mění se bod 6 specifikace produktu a bod 7 jednotného dokumentu.
Jedná se o standardní změnu, neboť neodpovídá žádné ze změn uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).
Důvody:
Červená odrůda Mandó, rovněž známá jako Garró, se v několika katalánských lokalitách vyskytovala již v průběhu 19. století. Vinaři a vinařské podniky dnes požadují obnovu katalánského vinařského dědictví. Tato odrůda pomůže lépe rozlišit katalánská vína na stále globálnějším trhu. Kromě toho se vyznačuje pozdním dozráváním, což je základní charakteristika pro přizpůsobení se změně klimatu, s níž se již musíme vypořádávat.
3. Ocenění „BARCELONA SUSTAINABLE CATALUNYA“
Popis:
Vína od výrobců, kteří mohou prokázat snížení uhlíkové stopy pomocí výpočtu ověřeného podle normy ISO 14.064-1: 2019, mohou být označena: „BARCELONA. SUSTAINABLE. CATALUNYA“
Mění se bod 8.3 specifikace produktu (Obchodní úprava a označení výrobků) a bod 9 jednotného dokumentu.
Jedná se o standardní změnu, neboť neodpovídá žádné ze změn uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).
Důvody:
Regulační rada pro označení původu CATALUNYA si je vědoma klimatické krize a rozhodla se zavést systém, který umožní rozlišovat mezi vinařskými podniky, které se snaží snížit svou stopu CO2, a tím i mezi víny, která vyrábějí.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název
„Cataluña / Catalunya “
2. Druh zeměpisného označení
CHOP – Chráněné označení původu
3. Druhy výrobků z révy vinné
|
1. |
Víno |
|
3. |
Likérové víno |
|
8. |
Perlivé víno |
4. Popis vína nebo vín
1. Bílé víno
STRUČNÝ POPIS
Tato vína jsou moderní a inovativní. Jejich barva se pohybuje od světle žluté se zelenavým nádechem až po intenzivně zlatavé tóny. Intenzita aromat je střední až vysoká a vína jsou více či méně strukturovaná v závislosti na výlisnosti révy. Vyznačují se mírnou kyselostí, vyváženým obsahem alkoholu a dochutí, jež vybízí k další konzumaci. U mladších vín převažují květinové a/nebo ovocné tóny, zatímco zrání v dřevěných sudech dodává zralým vínům terciární vůně vyznačující se vanilkovými nebo dokonce toastovými tóny. Mladá vína jsou lehká a svěží, zatímco zralejší vína jsou krémovější a upomínají tak na sudy, v nichž zrála.
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 200 mg/l při obsahu cukru < 5 g/l a 250 mg/l při obsahu cukru ≥ 5 g/l |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 10 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
2. Růžové víno
STRUČNÝ POPIS
Tato vína jsou moderní a inovativní. Intenzita aromat je střední až vysoká a vína jsou více či méně strukturovaná v závislosti na výlisnosti révy. Vyznačují se mírnou kyselostí, vyváženým obsahem alkoholu a dochutí, jež vybízí k další konzumaci. Jsou lehká, svěží a vyvážená.
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 200 mg/l při obsahu cukru < 5 g/l a 250 mg/l při obsahu cukru ≥ 5 g/l |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 10,5 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
3. Červená vína
STRUČNÝ POPIS
V závislosti na zrání se barva těchto vín pohybuje od intenzivně třešňové až po lehce rubínovou s okrovým nádechem. Aromatická intenzita vín je střední až vysoká, protože jejich struktura závisí na výnosu révy. Vyznačují se mírnou kyselostí, vyváženým obsahem alkoholu a dochutí, jež vybízí k další konzumaci. Mladá vína jsou lehká a chuťově výrazná, zatímco ta, která kvasila a/nebo zrála v dřevěných sudech, jsou kulatá, měkká, ale strukturovaná a mají dlouhou dochuť.
|
Obsah |
těkavých kyselin může být překročen o 1 mEq/l za každý stupeň nad 11 % objemovými a za každý rok zrání, ale smí činit nejvýše 20 mEq/l. |
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 150 mg/l při obsahu cukru < 5 g/l a 200 mg/l při obsahu cukru ≥ 5 g/l |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 11,5 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
4. Perlivé víno
STRUČNÝ POPIS
Vlastnosti musí být shodné s vlastnostmi popsanými ve výše uvedených odstavcích, pokud jde o barvu dotyčného vína, ve vínech jsou však navíc bublinky. Vína jsou vyvážená a svěží, s lehkým pocitem mravenčení způsobeným uvolňováním oxidu uhličitého.
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 200 mg/l u bílých a růžových vín, 150 mg/l u červených vín při obsahu cukru < 5 g/l; 250 mg/l u bílých a růžových vín, 200 mg/l u červených vín při obsahu cukru ≥ 5 g/l. |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 7 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
5. Likérové víno
STRUČNÝ POPIS
Barva likérových vín se pohybuje od matných, intenzivních barev až po rozvinutější tóny popsané u bílých a červených vín, které v závislosti na zralosti dosahují až jantarových odstínů. Jsou poměrně hřejivá, s ovocnějšími aromaty u vín, která nezrála v sudu, zatímco pro zralá vína jsou typická aromata aldehydu a sušeného ovoce. Na jazyku jsou hřejivá, vláčná, s dlouhou dochutí.
|
Obsah |
těkavých kyselin může být překročen o 1 mEq/l za každý stupeň nad 11 % objemovými a za každý rok zrání, ale smí činit nejvýše 20 mEq/l. |
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 150 mg/l při obsahu cukru < 5 g/l a 200 mg/l při obsahu cukru ≥ 5 g/l |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 15 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
6. Víno – bílé, růžové a červené s nižším obsahem alkoholu („xispejant“)
STRUČNÝ POPIS
Viz výše uvedené popisy bílých, růžových a červených vín.
|
* |
Maximální obsah oxidu siřičitého: 200 mg/l u bílých a růžových vín, 150 mg/l u červených vín při obsahu cukru < 5 g/l; 250 mg/l u bílých a růžových vín, 200 mg/l u červených vín při obsahu cukru ≥ 5 g/l. |
|
* |
U parametrů, pro které nejsou limity stanoveny, se použijí platné právní předpisy. |
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): – |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 4,5 |
|
— |
Minimální celková kyselost: 3,5 g/l, vyjádřeno obsahem kyseliny vinné |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): 13,33 |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): – |
5. Enologické postupy
5.1. Zvláštní enologické postupy
|
1. |
Relevantní omezení, pokud jde o výrobu vín |
Sklizni hroznů je třeba věnovat maximální péči. Vína, na která se vztahuje toto CHOP, mohou být vyráběna pouze ze zdravých hroznů, které jsou dostatečně zralé na výrobu vín s přirozeným obsahem alkoholu nejméně 9,5 % objemových ve vinařské oblasti CII a nejméně 10 % objemových ve vinařské oblasti CIII b) v souladu s právními předpisy Evropské unie.
K extrakci moštu nebo vína a k jejich oddělování od matolin se použije přiměřený tlak, aby konečná výlisnost nebyla vyšší než 74 litrů vína na 100 kg sklizených hroznů.
5.2. Maximální výnosy
|
1. |
Bílé odrůdy
12 000 kilogramů hroznů na hektar 88,8 hektolitru na hektar |
|
2. |
Červené odrůdy
10 000 kilogramů hroznů na hektar 74 hektolitru na hektar |
|
3. |
Odrůdy Xarello rosado, Trepat a Garnatxa roja nebo Garnatxa gris
12 000 kilogramů hroznů na hektar 88,8 hektolitru na hektar |
6. Vymezená zeměpisná oblast
|
|
Abrera |
|
|
Agramunt, bývalý připojený okrsek Montclar |
|
|
Aguilar de Segarra |
|
|
Agullana |
|
|
Aiguamúrcia |
|
|
Albagés, l’ |
|
|
Albi, l’ |
|
|
Albiol, l’ |
|
|
Albons |
|
|
Aleixar, l’ |
|
|
Alfarràs |
|
|
Alcarràs: parcely 9022, 9017 a 9005 katastrálního polygonu 6 a parcely 3, 57, 9001, 9003, 9004, 9007 a 9027 katastrálního polygonu 15 |
|
|
Albinyana |
|
|
Alcover |
|
|
Alella |
|
|
Alforja |
|
|
Algerri |
|
|
Alió |
|
|
Almacelles: parcely 25, 180, 193 a 196 katastrálního polygonu 5 |
|
|
Almenar |
|
|
Almoster |
|
|
Alòs de Balaguer |
|
|
Alpicat |
|
|
Altafulla |
|
|
Ametlla de Mar, l’ |
|
|
Almetlla de Segarra, l’ |
|
|
Arbeca |
|
|
Arboç, l’ |
|
|
Arenys de Mar |
|
|
Arenys de Munt |
|
|
Argentera, l’ |
|
|
Argentona |
|
|
Arnes |
|
|
Artés |
|
|
Artesa de Segre |
|
|
Ascó |
|
|
Avinyó |
|
|
Avinyonet de Penedès |
|
|
Avinyonet de Puigventós |
|
|
Badalona |
|
|
Balaguer |
|
|
Balsareny |
|
|
Banyeres del Penedès |
|
|
Barberà de la Conca |
|
|
Barcelona, parcela 1 katastrálního polygonu 1 |
|
|
Baronia de Rialb |
|
|
Batea |
|
|
Begues |
|
|
Begur |
|
|
Belianes |
|
|
Bellaguarda |
|
|
Bellcaire d’Empordà |
|
|
Bellmunt del Priorat |
|
|
Bellprat |
|
|
Bellvei |
|
|
Benissanet |
|
|
Bigues i Riells |
|
|
Bisbal d’Empordà, la |
|
|
Bisbal del Penedès, la |
|
|
Bisbal de Falset, la |
|
|
Biure |
|
|
Blancafort |
|
|
Boadella i les Escaules |
|
|
Bonastre |
|
|
Borges Blanques, las: parcely 30 a 96 katastrálního polygonu 9, parcely 114, 165 a 167 katastrálního polygonu 21 a parcely 118, 119 a 120 katastrálního polygonu 22 |
|
|
Borges del Camp, les |
|
|
Bot |
|
|
Botarell |
|
|
Bovera |
|
|
Bràfim |
|
|
Bruc, el |
|
|
Cabacés |
|
|
Cabanes |
|
|
Cabanyes, les |
|
|
Cabassers |
|
|
Cabra del Camp |
|
|
Cabrera d’Igualada |
|
|
Cabrera de Mar |
|
|
Cabrils |
|
|
Cadaqués |
|
|
Calafell |
|
|
Calders |
|
|
Caldes de Montbui, parcela 57 katastrálního polygonu 1 a parcela 12 katastrálního polygonu 2 |
|
|
Calella |
|
|
Callús |
|
|
Calonge |
|
|
Cambrils |
|
|
Canonja, la |
|
|
Canovelles |
|
|
Cantallops |
|
|
Canyelles |
|
|
Capafons |
|
|
Capellades |
|
|
Capçanes |
|
|
Capmany |
|
|
Cardedeu |
|
|
Cardona |
|
|
Carme |
|
|
Caseres |
|
|
Castell-Platja d’Aro |
|
|
Castell de Mur, připojené okrsky Cellers a Guardia de Tremp |
|
|
Castellbisbal |
|
|
Castellet i la Gornal |
|
|
Castellfollit del Boix |
|
|
Castellgalí |
|
|
Castellnou de Bages |
|
|
Castelló de Farfanya |
|
|
Castellolí |
|
|
Castellvell del Camp |
|
|
Castellví de la Marca |
|
|
Castellví de Rosanes |
|
|
Catllar, el |
|
|
Cervelló |
|
|
Cervià de la Garrigues |
|
|
Cistella |
|
|
Ciutadilla |
|
|
Colera |
|
|
Collbató |
|
|
Colldejou |
|
|
Conca de Dalt |
|
|
Conesa |
|
|
Constantí |
|
|
Copons |
|
|
Corbera de Llobregat |
|
|
Corçà |
|
|
Corbera d’Ebre |
|
|
Cornudella de Montsant |
|
|
Creixell |
|
|
Cruïlles; Monells i Sant Sadurní de l’Heura |
|
|
Cubells, parcela 90 katastrálního polygonu 7 |
|
|
Cubelles |
|
|
Cunit |
|
|
Darnius |
|
|
Duesaigües |
|
|
Esparraguera |
|
|
Espluga Calba, l’ |
|
|
Espluga de Francoli, l’ |
|
|
Espolla |
|
|
Falset |
|
|
Fatarella, la |
|
|
Febró, la |
|
|
Figuera, la |
|
|
Figueres |
|
|
Figuerola del Camp |
|
|
Flix |
|
|
Floresta, la |
|
|
Fogars de Montclús |
|
|
Fonollosa |
|
|
Font-rubí |
|
|
Foradada |
|
|
Forallac |
|
|
Forés |
|
|
Franqueses del Vallès |
|
|
Fulleda |
|
|
Gaià |
|
|
Gandesa |
|
|
Garcia |
|
|
Garidells, els |
|
|
Garriguella |
|
|
Gavet de la Conca a jeho připojené okrsky Sant Cristofol de la Vall, Sant Martí de Barcedana a Sant Miquel de la Vall |
|
|
Gelida |
|
|
Gimenells i el Pla de la Font |
|
|
Ginestar |
|
|
Granada, la |
|
|
Granollers |
|
|
Granyanella |
|
|
Granyena de Segarra |
|
|
Gratallops |
|
|
Guiamets, els |
|
|
Guimerà |
|
|
Horta de Sant Joan |
|
|
Hostalets de Pierola, els |
|
|
Igualada |
|
|
Isona i Conca Dellà a její připojené okrsky Conques, Figuerola d’Orcau, Orcau-Basturs a Sant Romà d’Abella |
|
|
Ivars d’Urgell |
|
|
Ivars de Noguera |
|
|
Jonquera, la |
|
|
Jorba |
|
|
Juncosa |
|
|
Juneda: parcela 487 katastrálního polygonu 5, parcely 14, 15, 16, 33, 34 a 37 katastrálního polygonu 12 a parcely 3, 4 a 5 katastrálního polygonu 13 |
|
|
Llacuna, la |
|
|
Llançà |
|
|
Llardecans |
|
|
Lérida, připojené okrsky Raimat a Sucs |
|
|
Llers |
|
|
Lliçà d’Amunt |
|
|
Llimiana |
|
|
Lloar, el |
|
|
Llorenç del Penedès |
|
|
Lloret de Mar |
|
|
Maials |
|
|
Maldà |
|
|
Manresa |
|
|
Marçà |
|
|
Margalef |
|
|
Marsà |
|
|
Martorell |
|
|
Martorelles |
|
|
Masarac |
|
|
Masllorenç |
|
|
Masnou, el |
|
|
Masó, la |
|
|
Maspujols |
|
|
Masquefa |
|
|
Masroig, el |
|
|
Massoteres |
|
|
Mataró |
|
|
Mediona |
|
|
Menàrguens |
|
|
Milà, el |
|
|
Miravet |
|
|
Molar, el |
|
|
Mollet de Peralada |
|
|
Montgat |
|
|
Monistrol de Calders |
|
|
Montblanc |
|
|
Montbrió del Camp |
|
|
Montferri |
|
|
Montmell, el |
|
|
Montoliu de Segarra |
|
|
Montornès de Segarra |
|
|
Montornès del Vallès |
|
|
Mont-ral |
|
|
Mont-ras |
|
|
Mont-Roig del Camp |
|
|
Móra d’Ebre |
|
|
Móra la Nova |
|
|
Morell |
|
|
Morera de Montsant, la a připojená obec Scala-dei |
|
|
Mura |
|
|
Nalec |
|
|
Navarcles |
|
|
Navàs |
|
|
Nou de Gaià, la |
|
|
Nulles |
|
|
Òdena |
|
|
Olèrdola |
|
|
Olesa de Bonesvalls |
|
|
Olivella |
|
|
Omells de na Gaia, els |
|
|
Omellons, els |
|
|
Orpí |
|
|
Òrrius |
|
|
Os de Balaguer |
|
|
Pacs del Penedès |
|
|
Palafrugell |
|
|
Palamós |
|
|
Palau-sator |
|
|
Palau-saverdera |
|
|
Pallaresos, sel |
|
|
Palma d’Ebre, la |
|
|
Pals |
|
|
Pau |
|
|
Pedret i Marzà |
|
|
Penelles |
|
|
Perafort |
|
|
Peralada |
|
|
Perelló, el |
|
|
Piera |
|
|
Pinell de Brai, el |
|
|
Pira |
|
|
Pla de la Font, el |
|
|
Pla de Santa Maria, el |
|
|
Pla del Penedès, el |
|
|
Pla del Penedès |
|
|
Pobla de Cérvoles, la |
|
|
Pobla de Claramunt, la |
|
|
Pobla de Mafumet, la |
|
|
Pobla de Massaluca, la |
|
|
Pobla de Montornès, la |
|
|
Pobla de Segur |
|
|
Poboleda |
|
|
Pont d’Armentera, el |
|
|
Pont de Molins |
|
|
Pont de Vilomara i Rocafort, el |
|
|
Pontons |
|
|
Porrera |
|
|
Port de la Selva, el |
|
|
Portbou |
|
|
Pradell de la Teixeta, el |
|
|
Prades |
|
|
Prat del Compte |
|
|
Preixana |
|
|
Preixens |
|
|
Premià de Dalt |
|
|
Premià de Mar |
|
|
Puigdàlber |
|
|
Puigpelat |
|
|
Querol |
|
|
Rabós |
|
|
Rajadell |
|
|
Rasquera |
|
|
Regencós |
|
|
Renau |
|
|
Reus |
|
|
Riba-roja d’Ebre |
|
|
Riera de Gaià, la |
|
|
Riudecanyes |
|
|
Riudecols |
|
|
Riudoms |
|
|
Riumors |
|
|
Roca del Vallès, la |
|
|
Roda de Barà |
|
|
Rodonyà |
|
|
Rocafort de Queralt |
|
|
Roses |
|
|
Rourell, el |
|
|
Sabadell: „Can Gambús“ vinice o rozloze dvou hektarů s katastrálním číslem 28003001 DG2020 A |
|
|
Salàs de Pallars |
|
|
Sallent |
|
|
Salomó |
|
|
Sant Cebrià de Vallalta |
|
|
Sant Climent Sescebes |
|
|
Sant Cugat de Sesgarrigues |
|
|
Sant Esteve Sesrovires |
|
|
Sant Feliu de Buixalleu |
|
|
Sant Feliu de Codines |
|
|
Sant Feliu de Guíxols |
|
|
Sant Fost de Campsentelles |
|
|
Sant Fruitós de Bages |
|
|
Sant Iscle de Vallalta |
|
|
Sant Jaume dels Domenys |
|
|
Sant Joan de Vilatorrada |
|
|
Sant Jordi Desvalls |
|
|
Sant Llorenç Savall |
|
|
Sant Llorens d'Hortons |
|
|
Sant Martí de Riucorb |
|
|
Sant Martí de Tous |
|
|
Sant Martí Sarroca |
|
|
Sant Martí Vell |
|
|
Sant Mateu de Bages |
|
|
Sant Pere de Ribes |
|
|
Sant Pere de Riudebitlles |
|
|
Sant Pol de Mar |
|
|
Sant Quintí de Mediona |
|
|
Sant Sadurní d'Anoia |
|
|
Sant Salvador de Guardiola |
|
|
Santa Cristina d'Aro |
|
|
Santa Margarida i els Monjos |
|
|
Santa Maria de Miralles |
|
|
Santa Maria d'Oló |
|
|
Santa Oliva |
|
|
Santa Fe del Penedès |
|
|
Santa Maria de Martorelles |
|
|
Santa Margarida de Montbui |
|
|
Santpedor |
|
|
Sarral |
|
|
Secuita, la |
|
|
Selva del Camp, la |
|
|
Selva de Mar, la |
|
|
Senan |
|
|
Sentmenat |
|
|
Sitges |
|
|
Siurana d’Empordà |
|
|
Solivella |
|
|
Sort |
|
|
Subirats |
|
|
Súria |
|
|
Talamanca |
|
|
Talarn |
|
|
Tallada d’Empordà |
|
|
Tarragona |
|
|
Tàrrega |
|
|
Tarrés |
|
|
Teià |
|
|
Terrades |
|
|
Tiana |
|
|
Tivissa |
|
|
Tordera |
|
|
Torrebesses, parcely 247 a 283 katastrálního polygonu 6 |
|
|
Torre de Claramunt, la |
|
|
Torre de Fontaubella, la |
|
|
Torre de l'Espanyol, la |
|
|
Torredembarra |
|
|
Torrefarrera |
|
|
Torrelavit |
|
|
Torrelles de Foix |
|
|
Torrent |
|
|
Torroella de Montgrí |
|
|
Torroja del Priorat |
|
|
Tortellà |
|
|
Tremp (bývalá obec) a její připojené okrsky Gurb, Palau de Noguera, Puigcercós, Suterranya a Vilamitjana |
|
|
Ullà |
|
|
Ulldemolins |
|
|
Vallbona de les Monges |
|
|
Vallbona d'Anoia |
|
|
Vallclara |
|
|
Vallfogona de Riucorb |
|
|
Vallgorguina |
|
|
Vallirana |
|
|
Vall-llobrega |
|
|
Vallromanes |
|
|
Valls |
|
|
Vandellós i l’Hospitalet de l’Infant |
|
|
Vallmoll |
|
|
Vendrell, el |
|
|
Ventalló |
|
|
Verdú |
|
|
Vespella |
|
|
Vilademuls |
|
|
Vila-rodona |
|
|
Vilafant |
|
|
Vilafranca del Penedès |
|
|
Vilagrassa: parcela 92 katastrálního polygonu 4 |
|
|
Vilajuïga |
|
|
Vilalba dels Arcs |
|
|
Vilallonga del Camp |
|
|
Vilamalla |
|
|
Vilamaniscle |
|
|
Vilanant |
|
|
Vilanova del Camí |
|
|
Vilanova d'Escornalbou |
|
|
Vilanova de Prades |
|
|
Vilanova i la Geltrú |
|
|
Vilanova del Vallès |
|
|
Vila-seca |
|
|
Vilassar de Dalt |
|
|
Vilassar de Mar |
|
|
Vilabella |
|
|
Vilaverd |
|
|
Vilella Alta, la |
|
|
Vilella Baixa, la |
|
|
Vilosell, el |
|
|
Vilobí del Penedès |
|
|
Vilopriu |
|
|
Vimbodí |
|
|
Vinaixa |
|
|
Vinebre |
|
|
Vinyols i els Arcs |
7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)
|
|
AGUDELO – CHENIN BLANC |
|
|
ALARIJE – SUBIRANT PARENT |
|
|
ALBARIÑO |
|
|
CABERNET FRANC |
|
|
CABERNET SAUVIGNON |
|
|
CHARDONNAY |
|
|
GARNACHA BLANCA – LLADONER BLANCO |
|
|
GARNACHA PELUDA |
|
|
GARNACHA ROJA – GARNACHA GRIS |
|
|
GARNACHA TINTA – LLADONER |
|
|
GARNACHA TINTORERA |
|
|
GARRO – MANDO |
|
|
GEWÜRZTRAMINER |
|
|
MACABEO – VIURA |
|
|
MALVASIA AROMÁTICA – MALVASÍA SITGES |
|
|
MARSELÁN |
|
|
MAZUELA – CARIÑENA |
|
|
MAZUELA – SAMSÓ |
|
|
MERLOT |
|
|
MERSEGUERA – SUMOLL BLANCO |
|
|
MONASTRELL |
|
|
MOSCATEL DE ALEJANDRÍA |
|
|
MOSCATEL DE GRANO MENUDO |
|
|
PARELLADA – MONTONEC |
|
|
PARELLADA – MONTONEGA |
|
|
PEDRO XIMÉNEZ |
|
|
PETIT VERDOT |
|
|
PICAPOLL BLANCO |
|
|
PICAPOLL NEGRO |
|
|
PINOT NOIR |
|
|
RIESLING |
|
|
SAUVIGNON BLANC |
|
|
SUMOLL TINTO |
|
|
SYRAH |
|
|
TEMPRANILLO – ULL DE LLEBRE |
|
|
TREPAT |
|
|
VINYATER |
|
|
VIOGNIER |
|
|
XARELLO – CARTOIXA |
|
|
XARELLO – PANSA BLANCA |
|
|
XARELLO – PANSAL |
|
|
XARELLO ROSADO |
8. Popis souvislostí
8.1. Víno
Díky výraznému středomořskému vlivu se produkují jemná a hustá vína s relativně nízkou kyselostí, vysokým obsahem alkoholu a aromaty, které zejména v případě červených vín nabírají na intenzitě zráním. Intenzivní sluneční svit, kterému se oblast těší, podporuje rozvoj intenzivních barev (zejména červené), jež jsou pro daná vína tak typické.
V půdách převažují naplaveniny a jíly, což dává bílým a červeným odrůdám tělo a strukturu, přičemž červená vína získávají ještě výraznější barvu.
Široká škála moštových odrůd v Katalánsku je dalším důkazem otevřenosti vůči světu, která byla pro Katalánce vždy příznačná. Odráží také dlouhou tradici vinařství v této oblasti. Pere Gil v roce 1600 uvedl: „Vino se vendimia en toda Cathaluña tanto na parte marítima como mediterránea... Son los vinos de Cathaluña por lo común fuertes y muy buenos. Hacen se en ella de todas maneras de vinos...“ (Vína se vyrábějí v celém Katalánsku, a to jak v pobřežních oblastech, tak ve vnitrozemí... Katalánská vína jsou obvykle silná a velmi dobrá... Vyrábí se zde nejrůznější druhy vín...]. Jaume Ciurana (1980) popsal, co je základní charakteristikou všech katalánských vín: je to nadšení, touha zlepšovat se a odhodlání vinařů.
8.2. Perlivé víno
Křídové půdy dávají dynamická, aromatická a velmi rafinovaná vína.
Dřívější sklizní lze dosáhnout nižšího obsah alkoholu a vyšší kyselosti. Spolu s přirozeně se vyskytujícím oxidem uhličitým tak vínu dodává charakteristickou svěžest.
Katalánská společnost má historickou a kulturní vazbu na vína obsahující oxid uhličitý přírodního původu. Důkazem toho je, že hlavní středisko výroby šumivého vína, jehož počátky sahají do první poloviny 19. století, se nachází v Katalánsku.
8.3. Likérové víno
Výrazný středomořský vliv a struktura půd, které jsou již popsány pro kategorii „víno“, působí stejně i u likérových vín s CHOP CATALUNYA, neboť jim dodávají velmi intenzivní barvu, vůni a tělo a střední až nízkou kyselost.
Likérová vína jsou u mnoha katalánských stolů často volena jako digestiv; tento typ vína lze kombinovat s různými oříšky (mandle, lískové oříšky, piniové oříšky) a sušeným ovocem (hrozinky, fíky, meruňky) v tradičním katalánském dezertu známém jako postres de músic („hudebníkův dezert“).
9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Výraz „xispejant“ může být případně uveden na etiketách bílých, růžových a červených vín s nižším obsahem alkoholu, která se vyrábějí pomocí záměrného přerušování kvašení.
Pro odlišení vinařů, kteří pěstují hrozny pro výrobu vlastních vín, se na etiketě jejich výrobků používá označení „CATALUNYA VINYERÓ“. O používání tohoto označení mohou požádat výrobci vína, kteří všechna svá vína vyrábějí výhradně z hroznů vypěstovaných na vlastních vinicích.
Vína od výrobců, kteří mohou prokázat snížení uhlíkové stopy pomocí výpočtu ověřeného podle normy ISO 14.064-1: 2019, mohou být označena: „BARCELONA. SUSTAINABLE. CATALUNYA“.
Odkaz na specifikaci produktu
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3814/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)