<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-433/20</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62020CC0433</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:763">EU:C:2021:763</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>22</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>22</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta G. Hogana – věc C‑433/20</HT></P><P><HT TYPE="SC">Austro-Mechana</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Gerarda Hogana</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20210923">23. září 2021</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P>Věc C‑433/20</P><P>Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH</P><P>proti</P><P>Strato AG</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni, Rakousko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Sbližování právních předpisů</KEYWORD><KEYWORD>Autorské právo a práva s ním související</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2001/29/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 2</KEYWORD><KEYWORD>Právo na rozmnožování</KEYWORD><KEYWORD>Článek 5 odst. 2 písm. b)</KEYWORD><KEYWORD>Výjimka pro soukromé rozmnožování</KEYWORD><KEYWORD>Servery ve vlastnictví třetích stran poskytované fyzickým osobám pro soukromé užití</KEYWORD><KEYWORD>Poskytování služby cloud computingu</KEYWORD><KEYWORD>Výklad pojmu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Spravedlivá odměna</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Nástup komerční fotokopírky na konci 50. let 20. století byl možná prvním z řady technologických pokroků, které ohrozily tradiční chápání autorského práva a práv s ním souvisejících, a zejména jejich výjimek a omezení. Příchod fotokopírky znamenal, že materiály chráněné autorským právem mohly být snadno rozmnožovány způsobem, který bylo prakticky nemožné odhalit. Digitální revoluce, která probíhá od vzniku internetu a celosvětové sítě z počátku 90. let 20. století, toto tradiční chápání stále více ohrožuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce představuje další aspekt tohoto vznikajícího problému. Je fyzická osoba, která je oprávněným vlastníkem materiálu chráněného autorským právem, oprávněna pořídit rozmnoženinu tohoto materiálu čistě pro soukromé účely a za poplatek ji uložit na komerčním serveru využívajícím techniky cloud computingu, a pokud ano, jaký poplatek pak náleží vlastníkovi autorského práva? Taková je podstata problému projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou předložil Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni, Rakousko) a která byla kanceláři Soudního dvora Evropské unie doručena dne <DATE ISO="20200915">15. září 2020</DATE>. Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne <DATE ISO="20010522">22. května 2001</DATE> o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="167" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 167, s. 10</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 17/01, s. 230.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Austro-Mechana<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>), organizací pro kolektivní správu autorských práv, a Strato AG (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Strato<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>), společností se sídlem v Německu, která poskytuje službu ukládání dat v cloudu. Spor v původním řízení se týká toho, zda má Strato povinnost zaplatit odměnu za využití práva na rozmnožování za ukládací kapacitu v cloudu, kterou poskytuje fyzickým osobám v Rakousku pro jejich soukromé užití.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce poskytuje Soudnímu dvoru příležitost zabývat se otázkou rozmnožování obsahu chráněného autorským právem fyzickými osobami pro soukromé užití v digitálním prostředí, konkrétně rozmnožováním nebo ukládáním v cloudu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Pokud jde o popis cloud computingu, viz stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>VCAST</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑265/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:649">EU:C:2017:649</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0001">1</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0003">3</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Podstata pojmu cloud computing byla definována Národním ústavem pro normalizaci a technologie USA (US National Institute of Standards and Technology, NIST) v září 2011 jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>model umožňující získat pohodlně a na vyžádání síťový přístup ke sdíleným konfigurovatelným výpočetním prostředkům (např. sítím, serverům, úložištím, aplikacím a službám), které mohou být rychle poskytnuty a opět uvolněny s minimální pracností a intervencí poskytovatele. […]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> Dostupné na https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/Legacy/SP/nistspecialpublication800-145.pdf. Autoři této definice uvedli, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>cloud computing je vyvíjející se paradigma<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>. Patrně neexistuje obecně přijímaná <HT TYPE="ITALIC">právní</HT> definice cloud computingu nebo cloudových služeb. To je nepochybně způsobeno všudypřítomností a rychlým vývojem této technologie a souvisejících služeb. Mám však za to, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>cloudové úložiště<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> je dobře popsán Michaelem Muchmorem a Jillem Duffym v jejich článku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>The Best Cloud Storage and File-Sharing Services for 2021<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, a to tak, že se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>ukládání vašich souborů na jiném místě, než je pevný disk vašeho počítače, obvykle na serverech poskytovatele. Jak uvedl jeden technologický odborník: <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Cloud neexistuje. Je to jen počítač někoho jiného.<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="2018" ID="QE0009"/> Mít data v cloudu vám umožní mít přístup k těmto souborům prostřednictvím internetu<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>. Dostupné na https://www.pcmag.com/picks/the-best-cloud-storage-and-file-sharing-services.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Je třeba zdůraznit, že pokud členský stát přijal na základě čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 výjimku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>pro soukromé rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> z výlučného práva na rozmnožování stanoveného v článku 2 směrnice 2001/29, je takové rozmnožování oprávněné, <HT TYPE="ITALIC">pokud</HT> je nositeli práv zaplacena spravedlivá odměna. Samozřejmě v případě, kdy dotčený členský stát nevyužije výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b), pak je takové rozmnožování materiálu chráněného autorským právem bez souhlasu nositele práva zjevně protiprávní, jelikož je v rozporu s článkem 2<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Pokud se nepoužije některá z ostatních výjimek nebo omezení stanovených v článku 5 směrnice 2001/29.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>V projednávané věci má Soudní dvůr nejprve zkoumat, zda a případně do jaké míry se výjimka pro soukromé rozmnožování použije rovněž na rozmnoženiny obsahu chráněného autorským právem v cloudu, pořizované fyzickými osobami pro soukromé užití. V případě, že by Soudní dvůr měl za to, že se výjimka pro soukromé rozmnožování na takové rozmnoženiny rovněž vztahuje, musel by se zabývat otázkou, jaká (pokud vůbec) by byla <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>spravedlivá odměna<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> v souladu s ustanovením čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, která má být zaplacena nositelům práv za ukládání v cloudu poskytované fyzickým osobám pro soukromé užití ze strany poskytovatelů internetového připojení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Konkrétně vzhledem k tomu, že poplatek již mohl být zaplacen fyzickými osobami při nákupu takových přístrojů, nosičů nebo vybavení – jako jsou chytré telefony, tablety nebo počítače<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>V minulosti bylo možné vybírat mezi hmotnými <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>prázdnými<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> úložišti, jako jsou audiokazety a videokazety, poté CD a DVD, a nověji USB klíče. V současnosti jsou vedle služeb cloud computingu používána také zařízení, jako jsou počítače, chytré telefony a externí pevné disky.</P></NOTE> – která umožňují uložení, a tedy rozmnožování obsahu chráněného autorským právem v cloudu, a poskytují tak nositelům práv (spravedlivou) odměnu za újmu vzniklou v důsledku rozmnožování, vyvstává otázka, zda mají poskytovatelé internetového připojení, kteří umožňují uložení v cloudu, zaplatit za tentýž obsah (další) poplatek ve formě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>spravedlivé odměny<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Před posouzením těchto otázek je však třeba nejprve uvést právní rámec projednávané věci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2001/29</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Body 2, 5, 9, 10, 31, 32, 35, 38 a 44 odůvodnění směrnice 2001/29 znějí takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>(2)</NO.P><TXT>Evropská rada, která se sešla na Korfu ve dnech <DATE ISO="19940624">24.</DATE> a <DATE ISO="19940625">25. června 1994</DATE>, zdůraznila potřebu vytvoření obecného a pružného právního rámce na úrovni Společenství za účelem podpory rozvoje informační společnosti v Evropě. Tato skutečnost vyžaduje, mimo jiné, existenci vnitřního trhu pro nové výrobky a služby. Důležité právní předpisy Společenství k zajištění takového právního rámce již byly nebo v brzké době budou přijaty. Autorské právo a práva s ním související hrají v této souvislosti důležitou úlohu, jelikož ochraňují a podporují vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh a také vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(5)</NO.P><TXT>Technologický rozvoj znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání. I když není třeba nových způsobů pojetí ochrany duševního vlastnictví, je třeba přizpůsobit a doplnit současné právní předpisy týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby vhodně reagovaly na hospodářské skutečnosti, například na nové způsoby využívání.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(9)</NO.P><TXT>Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní. Jejich ochrana napomáhá zajistit udržení a rozvoj tvořivosti v zájmu autorů, výkonných umělců, výrobců, spotřebitelů, kultury, průmyslu a široké veřejnosti. Duševní vlastnictví bylo proto uznáno za nedílnou součást vlastnictví.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(10)</NO.P><TXT>Mají-li autoři nebo výkonní umělci pokračovat ve své tvůrčí a umělecké činnosti, musí dostat za užití svého díla přiměřenou odměnu, stejně jako výrobci, mají-li tuto činnost financovat. […]</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(31)</NO.P><TXT>Mezi různými skupinami nositelů práv stejně jako mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživatelů chráněných předmětů ochrany musí být zajištěna přiměřená rovnováha práv a zájmů. […]</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(32)</NO.P><TXT>Tato směrnice stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení práva na rozmnožování a práva na sdělování veřejnosti. Některé výjimky nebo omezení jsou použitelné popřípadě pouze u práva na rozmnožování. To patřičně zohledňuje rozdílné právní tradice v členských státech, přičemž je zároveň zajištěno fungování vnitřního trhu. Členské státy by měly dospět k jednotnému používání těchto výjimek a omezení, které bude v budoucnu při přezkoumávání prováděcích právních předpisů hodnoceno.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><?PAGE NO="4"?><CONSID><NP><NO.P>(35)</NO.P><TXT>V určitých případech výjimek nebo omezení by nositelé práv měli získat spravedlivou odměnu jako přiměřenou náhradu za užití jejich chráněných děl nebo jiných předmětů ochrany. Při určování způsobu, podrobností a možné výše odměny je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti každého případu. Při hodnocení těchto okolností by cenným kritériem byla možná újma nositelům práva vyplývající z dotyčného úkonu. V případech, kdy nositelé práv již získali platbu v jiné formě, například jako součást licenčního poplatku, nemusí přicházet žádná zvláštní nebo samostatná platba v úvahu. Výše spravedlivé odměny by měla brát ohled na míru využití prostředků technologické ochrany uvedených v této směrnici. V určitých situacích, kdy je újma způsobená nositeli práva minimální, nesmí vzniknout žádná povinnost platby.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(38)</NO.P><TXT>Členským státům by mělo být povoleno stanovit výjimku nebo omezení týkající se práva na rozmnožování v případě určitých druhů rozmnožování zvukových, obrazových nebo audiovizuálních materiálů pro osobní užití, pokud jsou tato výjimka nebo omezení doprovázeny spravedlivou odměnou. Tato výjimka nebo omezení mohou zahrnovat zavedení nebo pokračování systémů odměn jako náhrady za újmu způsobenou nositelům práva. […]</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(44)</NO.P><TXT>Uplatňování výjimek a omezení stanovených v této směrnici by mělo být činěno v souladu s mezinárodními závazky. Takové výjimky a omezení nesmí být uplatňovány způsobem, který se dotýká oprávněných zájmů nositele práv nebo který je v rozporu s běžným způsobem užití jeho díla nebo jiného předmětu ochrany. Stanovení takových výjimek nebo omezení členskými státy by mělo zejména patřičně odrážet zvýšený hospodářský dopad, který by takové výjimky a omezení mohly mít v souvislosti s novým elektronickým prostředím. Z tohoto důvodu je možné, že rozsah určitých výjimek nebo omezení bude muset být stále užší, dojde-li na určitá nová užití děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany.<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 2 směrnice 2001/29, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Právo na rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pro autory v případě jejich děl;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pro výkonné umělce v případě záznamů jejich výkonů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>pro výrobce prvotních záznamů filmů ve vztahu k originálům a rozmnoženinám jejich filmů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>pro vysílací organizace v případě záznamu jejich vysílání, ať už po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí kabelu nebo družice.<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 3 směrnice 2001/29, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Právo na sdělování děl veřejnosti a právo na zpřístupnění jiných předmětů ochrany veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy poskytnou autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění veřejnosti po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnost má k těmto předmětům ochrany přístup z místa a v době, který si zvolí:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pro výkonné umělce v případě záznamů jejich výkonů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>pro výrobce prvotních záznamů filmů v případě originálu a rozmnoženin jejich filmů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>pro vysílací organizace v případě záznamů jejich vysílání, ať už po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí kabelu nebo družice.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Práva uvedená v odstavcích 1 a 2 se nevyčerpají žádným sdělením veřejnosti nebo zpřístupněním veřejnosti podle tohoto článku.<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Článek 5 směrnice 2001/29, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Výjimky a omezení<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>, v odst. 2 písm. b) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Členské státy mohou stanovit výjimky nebo omezení práva na rozmnožování podle článku 2 v těchto případech:</P><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>u jakýchkoliv rozmnoženin na jakémkoliv nosiči vytvořených fyzickou osobou pro soukromé užití a pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční, a to za podmínky, že nositelé práv získají spravedlivou odměnu, která, pokud jde o dotyčné dílo nebo předmět ochrany, bere ohled na použití nebo nepoužití technologických prostředků uvedených v článku 6.<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 5 uvedené směrnice stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Výjimky a omezení stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4 mohou být použity pouze ve zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Rakouské právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Ustanovení § 42b odst. 1 rakouského Urheberrechtsgesetz (zákon o autorském právu, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>UrhG<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P><DATE ISO="19360409">9. dubna 1936</DATE> (BGBl. č. 111/1936).</P></NOTE>, ve znění použitelném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P><DATE ISO="20180816">16. srpna 2018</DATE> (BGBl. I č. 63/2018). V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předkládající soud uvedl, že v Urheberrechtsgesetznovelle 1980 (novela zákona o autorském právu), BGBl. č. 321/1980, rakouský zákonodárce stanovil nárok na přiměřený poplatek, který musí uhradit každý, kdo na trh v tuzemsku komerčně uvádí určitá paměťová média sloužící k rozmnožování a ukládání. Tato právní úprava byla od té doby upravena v souladu s měnící se situací a s požadavky unijního práva ve formě Urheberrechts-Novelle 2015 (novela právních předpisů o autorských právech z roku 2015, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Urh-Nov 2015<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>), BGBl I č. 99/2015, která do oblasti působnosti této právní úpravy zahrnula především pevné disky počítačů jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>paměťová média jakéhokoliv druhu<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>.</P></NOTE>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="042B.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>(1)</NO.PARAG><ALINEA>Lze-li od díla […] vzhledem k jeho druhu očekávat, že bude uložením na paměťovém médiu rozmnožováno k vlastnímu nebo soukromému užití […], má autor nárok na přiměřenou odměnu […] (poplatek z paměťového média), pokud jsou paměťová média jakéhokoliv druhu, která jsou pro takovéto rozmnožování vhodná, v tuzemsku komerčně uváděna na trh.<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkové okolnosti sporu v původním řízení a žádost o rozhodnutí o předběžné otázce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Austro-Mechana je organizací pro kolektivní správu autorských práv, která vlastním jménem, avšak v zájmu a na účet oprávněných příjemců vykonává jako správkyně práva na užívání a nároky na odměnu vztahující se k hudebním dílům (s textem i bez textu). Do oblasti výkonu práv organizací kolektivní správy, jako je Austro-Mechana, patří zejména zákonné nároky na poplatek podle § 42b odst. 1 UrhG, tedy nárok na poplatek z paměťového média.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Austro-Mechana podala k Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni, Rakousko) žalobu proti Strato, společnosti se sídlem v Německu, která poskytuje službu pod označením <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>HiDrive<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>. Dotčená služba je jejím dodavatelem popisována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>virtuální datové úložiště, které pracuje tak rychle a lze jej obsluhovat tak snadno jako (externí) pevný disk<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. Strato tvrdí, že její datové úložiště <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>nabízí dostatek prostoru na uložení fotografií, hudby a filmů na jednom místě<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Austro-Mechana požadovala fakturaci a následně úhradu poplatku z paměťového média, který jí měla podle § 42b odst. 1 UrhG zaplatit Strato. Austro-Mechana tvrdí, že ustanovení § 42b odst. 1 UrhG je podle svého znění vědomě formulováno obecně tak, aby poplatek z paměťového média byl splatný i v případě, kdy jsou v tuzemsku – jakýmkoliv způsobem a jakoukoliv formou – komerčně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>uváděna na trh<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> paměťová média jakéhokoliv druhu, což se týká také poskytování datového úložiště v cloudu. Výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>uváděna na trh<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> se podle ní nevztahuje pouze na fyzické šíření, nýbrž vědomě ponechává prostor pro zahrnutí všech postupů, které ve výsledku poskytují uživatelům v tuzemsku datové úložiště pro rozmnožování k (vlastnímu nebo) soukromému užití. Ustanovení § 42 odst. 3 UrhG navíc jasně vymezuje, že není relevantní, zda k uvádění paměťového média na trh dochází z tuzemska nebo ze zahraničí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Strato žalobní návrh zpochybnila. Tvrdila, že z platného znění UrhG nevyplývá povinnost platit poplatek z cloudových služeb a že zákonodárce naopak při znalosti technických možností vědomě tuto možnost neuvedl. Podle Strato nelze cloudové služby a fyzická paměťová média srovnávat. Výklad, který zahrnuje také cloudové služby, není možný, jelikož se nejedná o uvádění paměťových médií na trh, nýbrž pouze o poskytování datového úložiště. Strato tvrdila, že do Rakouska neprodává ani nepronajímá žádná fyzická paměťová média, ale že pouze nabízí online datové úložiště na svých serverech hostovaných v Německu. Strato rovněž uvedla, že poplatek za<?PAGE NO="7"?> autorská práva za své servery v Německu již zaplatila nepřímo (neboť jej výrobce/dovozce již zahrnul do ceny). Kromě toho rakouští uživatelé za zařízení, s jejichž pomocí vůbec lze obsah na cloud nahrát, již poplatek za autorská práva zaplatili. Další poplatek za paměťové médium pro cloudové úložiště by podle Strato znamenal dvojí nebo dokonce trojí povinnost uhradit poplatek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni) žalobu zamítl. V podstatě uvedl, že nositelé autorských práv a práv souvisejících (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>nositelé práv<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>) mají nárok na přiměřenou odměnu, pokud jsou paměťová média komerčně uváděna na trh v tuzemsku (z místa nacházejícího se v tuzemsku nebo v zahraničí), lze-li od předmětu ochrany v souladu s jeho povahou očekávat, že uložením na paměťovém médiu bude rozmnožován (způsobem povoleným podle § 42 odst. 2 až 7 UrhG) pro vlastní nebo soukromé užití, a sice s ohledem na paměťová média jakéhokoliv druhu, která jsou pro takovéto rozmnožování vhodná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni) uvedl, že § 42b odst. 1 UrhG výslovně uvádí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>paměťová média jakéhokoliv druhu<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>, což zahrnujte také – interní a externí – pevné disky počítačů. Rovněž uvedl, že cloudové služby existují v nejrůznějších podobách. Jádrem takové služby je příslib, že uživatel bude disponovat určitou kapacitou úložiště, aniž by měl nárok na to, že obsah bude uložen na určitém serveru nebo na určitých serverech, nýbrž se omezuje na to, že kapacitu úložiště může využít <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>kdekoliv v cloudu<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> poskytovatele. Podle uvedeného soudu tedy Strato svým zákazníkům nepřenechává paměťová média, nýbrž online poskytuje datové úložiště jako službu. Uvedený soud poznamenal, že v posudku návrhu Urh-Nov 2015<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Před jeho předložením rakouskému parlamentu jako návrh zákona.</P></NOTE> bylo zohlednění ukládání na cloud výslovně a navrhovanými formulacemi požadováno. Zákonodárce však jasně zvolil takový přístup, že takovéto ustanovení do novely vědomě nevložil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Austro-Mechana podala proti tomuto rozsudku odvolání k předkládajícímu soudu. Předkládající soud má za to, že otázka, zda čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 zahrnuje ukládání obsahu chráněného autorským právem v cloudu, není zcela jasná. V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171129">29. listopadu 2017</DATE>, <NAME.CASE>VCAST</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑265/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:913">EU:C:2017:913</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>rozsudek VCAST<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>) Soudní dvůr uvedl, že ukládání chráněného obsahu v cloudu je považováno za užití práv vyhrazené autorovi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené se Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>1)</NO.P><TXT>Musí být výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice [2001/29] vykládán v tom smyslu, že jsou tím myšleny i servery, jež jsou v držení třetích osob, které na těchto serverech poskytují fyzickým osobám (zákazníkům) datové úložiště pro soukromé (a nikoliv přímé či nepřímé komerční) užití, které tito zákazníci používají k rozmnožování uložením (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>cloud computing<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>)?</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi: Musí být ustanovení citované v otázce 1 vykládáno v tom smyslu, že musí být použito na vnitrostátní právní úpravu, podle níž má autor nárok na přiměřenou odměnu (poplatek z paměťového média),</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud lze od díla (vysílaného v rozhlase, poskytnutého veřejnosti nebo zaznamenaného na paměťovém médiu vyrobeném ke komerčním účelům) vzhledem k jeho druhu očekávat, že bude k vlastnímu nebo soukromému užití rozmnožováno tak, že bude uloženo na<?PAGE NO="8"?> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>paměťovém médiu jakéhokoliv druhu, které je pro takovéto rozmnožování vhodné a v tuzemsku je komerčně uváděno na trh<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>,</P></ITEM><ITEM><P>a pokud je přitom používán způsob uložení popsaný v otázce 1?<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/></P></ITEM></LIST></P></NP></CONSID></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">K řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily Austro Mechana, Strato, dánská, francouzská, nizozemská a rakouská vláda, jakož i Evropská komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Na jednání Soudního dvora dne <DATE ISO="20210707">7. července 2021</DATE> přednesli všichni uvedení, s výjimkou dánské vlády, ústní vyjádření.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první předběžné otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda se výjimka pro soukromé rozmnožování uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 vztahuje na rozmnoženiny pořízené fyzickými osobami pro soukromé užití na datovém úložišti nebo kapacitě (v cloudu), které byly poskytnuty nebo přenechány třetí osobou, která je poskytovatelem internetových služeb. Předkládající soud se v podstatě táže, zda výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>rozmnoženiny na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 zahrnuje rozmnožování vycházející ze služeb cloud computingu poskytovaných třetí stranou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že první předběžná otázka vyvstala zejména z důvodu použití výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>uvedení na trh v tuzemsku<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> v § 42b odst. 1 UrhG. Strato před předkládajícím soudem i před Soudním dvorem tvrdí, že rakouský zákonodárce použitím tohoto výrazu jasně zamýšlel zavést způsob odměňování nositelů práv, který se zaměřuje výlučně na uvádění na trh fyzických záznamových nosičů, a vylučuje tedy používání služeb cloud computingu poskytovaných třetími osobami<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Předesílám, že podle mého názoru je ukládání obsahu chráněného autorským právem v cloudu rozmnožováním tohoto obsahu. Dánská vláda uvedla, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>ukládání do cloudu probíhá tak, že uživatel z paměťového média vybaveného internetovým přístupem a zabudovanou pamětí, jako je chytrý telefon nebo počítač, zašle jím vybraný obsah k uložení na cloudový server. <HT TYPE="ITALIC">Uživatel tím zároveň vybraný obsah digitálně rozmnožuje, neboť tento obsah je nyní uložen na paměťovém médiu uživatele a zároveň na cloudovém serveru</HT>. Uživatel si následně může obsah ponechat na vlastním paměťovém médiu, nebo jej vymazat, například za účelem uvolnění místa v úložišti dat vlastního paměťového média, takže předmětný obsah bude uchován pouze v cloudu. Uživatel pak může mít přístup k obsahu uloženému na cloudovém serveru z jakéhokoli zařízení, které se může ke cloudu připojit, což je obvykle z některého paměťového média uživatele, a se vší pravděpodobností velmi často z paměťového média, které uživatel původně použil k instalaci cloudového úložiště<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>. Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle všeho rovněž vyplývá, že předkládající soud žádá o objasnění rozsudku VCAST, a zejména toho, v jakém rozsahu může tento rozsudek použít na skutkové okolnosti a na spor v původním řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Je nutno konstatovat, že na rozdíl od výjimky stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, která má obligatorní povahu, jsou výjimky nebo omezení uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 této směrnice týkající se práva na rozmnožování ze strany členských států pouze volitelné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>ACI Adam a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑435/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:254">EU:C:2014:254</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr uvedl, že podle článku 2 směrnice 2001/29 přiznávají členské státy autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich děl jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech, přičemž čl. 5 odst. 2 téže směrnice zároveň vyhrazuje členským státům <HT TYPE="ITALIC">možnost</HT> stanovit výjimky a omezení uvedeného práva na rozmnožování.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Ve svém stanovisku ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>VG Wort</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:34">EU:C:2013:34</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) generální advokátka E. Sharpston uvedla, že volitelná povaha výjimek nebo omezení dává členským státům určitou volnost jednání v této oblasti. Měla tak za to, že členský stát může zavést opatření, které nejde tak daleko, jako dotčená ustanovení. Podle generální advokátky E. Sharpston může například členský stát na základě čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 stanovit výjimku pro rozmnoženiny vytvořené fyzickou osobou pouze tehdy, jsou-li vytvořeny na papíře a výhradně pro účely soukromého studia, neboť působnost této výjimky by byla užší, ale stále zahrnuta v rámci toho, co je povoleno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Lze však konstatovat, že Soudní dvůr následně v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) uvedl, že členské státy nemohou stanovit podrobnou úpravu spravedlivé odměny, která by zaváděla <HT TYPE="ITALIC">neodůvodněné</HT> nerovné zacházení s jednotlivými kategoriemi hospodářských subjektů uvádějících na trh srovnatelné zboží, na něž se vztahuje výjimka pro soukromé rozmnožování, nebo s jednotlivými kategoriemi uživatelů předmětů ochrany.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Mám za to, že stejný přístup by se měl použít na služby. Obecněji lze říci, že i když členské státy mají široký prostor pro uvážení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>, pokud jde o způsob, jakým ve svých vnitrostátních právních řádech využijí výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b), nemohou za tímto účelem přijímat právní předpisy způsobem, který by byl v rozporu nebo by se jinak odchyloval od základního účelu samotné směrnice 2001/29<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz rovněž čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.</P></NOTE>. Je například důležité zdůraznit, že členské státy, které se rozhodnou využít výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b), to musí provést technologicky neutrálním<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Zásada technologické neutrality vyžaduje, aby výklad ustanovení směrnice 2001/29 neomezoval inovaci a technologický pokrok. Obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210415">15. dubna 2021</DATE>, <NAME.CASE>Eutelsat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑515/19</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:273">EU:C:2021:273</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> způsobem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>V projednávané věci se tedy jedná spíše o skutečnou <HT TYPE="ITALIC">působnost</HT> čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 než o <HT TYPE="ITALIC">rozsah</HT>, v němž může členský stát omezit působnost tohoto ustanovení při jeho provádění do vnitrostátního práva použitím poplatku za soukromé rozmnožování, možná neoprávněně, pouze pro určité zboží či služby. V tomto případě je znění čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 zcela jasné: Členské státy <HT TYPE="ITALIC">mohou</HT> stanovit výjimku z výlučného <HT TYPE="ITALIC">práva na rozmnožování</HT> podle článku 2 uvedené směrnice v případě jakýchkoliv rozmnoženin <HT TYPE="ITALIC">na<?PAGE NO="10"?> jakémkoliv nosiči</HT> vytvořených fyzickou osobou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Právnické osoby jsou z této výjimky vyloučeny a nemají právo pořizovat soukromé rozmnoženiny dotyčných chráněných děl nebo předmětů bez předchozího souhlasu nositelů práv. Soudní dvůr tak již rozhodl, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež jsou nabyty jinými než fyzickými osobami zjevně za jiným účelem než pro účely soukromého rozmnožování, není v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/29. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>EGEDA a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑470/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:418">EU:C:2016:418</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr však ve svém rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) rozhodl, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která uplatňuje bez rozdílu poplatek za soukromé rozmnožování při prvním uvedení záznamových nosičů, které mohou sloužit k rozmnožování, do oběhu na jeho území, pro komerční účely a za úplatu, přičemž současně stanoví nárok na vrácení uhrazených poplatků v případě, kdy konečné užití těchto nosičů nespadá pod případ uvedený ve zmíněném ustanovení, jestliže – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – s ohledem na okolnosti vlastní každému vnitrostátnímu systému a omezení uložená touto směrnicí praktické obtíže takový systém financování spravedlivé odměny odůvodňují a <HT TYPE="ITALIC">jestliže je tento nárok na vrácení účinný a navrácení uhrazeného poplatku nečiní nadměrně obtížným</HT>.</P></NOTE> pro soukromé užití a pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční, a to za podmínky, že výluční nositelé práv získají spravedlivou odměnu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101021">21. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>Padawan</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑467/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:620">EU:C:2010:620</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>rozsudek Padawan<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, bod 30).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora taková ustanovení, jako je čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, která se odchylují od práva na rozmnožování zavedeného článkem 2 uvedené směrnice, musí být vykládána striktně, takže nedovoluje výklad přesahující výslovně předvídané případy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0087">87</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>. Soudní dvůr rovněž rozhodl, že zhotovení rozmnoženiny fyzickou osobou pro soukromé užití musí být považováno za úkon, který může autorovi dotyčného díla způsobit újmu, pokud k němu došlo bez předchozího svolení nositele práv<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Rozsudek Padawan, bod 45.</P></NOTE>. Soudní dvůr dále rozhodl, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 sice musí být chápán v tom smyslu, že výjimka pro soukromé rozmnožování nositeli práv zakazuje dovolávat se svého výlučného práva udělit svolení s rozmnožováním nebo je zakázat ve vztahu k osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny jeho děl, avšak nesmí být chápán v tom smyslu, že nad toto výslovně stanovené omezení ukládá nositeli autorského práva povinnost strpět porušování svých práv, které může být spojeno s pořizováním soukromých rozmnoženin<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>V tomto smyslu viz rozsudek VCAST, body 32 až 34 a citovaná judikatura. Obdobně viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Vereniging Openbare Bibliotheken</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑174/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:856">EU:C:2016:856</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předkládající soud uvedl, že § 42b odst. 1 UrhG provádí výjimku pro soukromé rozmnožování uvedenou v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29. Článek 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 však nepoužívá výrazy odpovídající pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>uvádění na trh v tuzemsku<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>, který je obsažen v § 42b odst. 1 UrhG. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by unijní normotvůrce zamýšlel omezit působnost čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 pouze na hmotné nosiče nebo podklady.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Naopak je zřejmé, že použití širokého a technologicky neutrálního výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>rozmnoženiny na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>, který je uveden v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, takovému výkladu brání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Je třeba uvést, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 neobsahuje žádný výslovný odkaz na právo členských států. Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že jak z požadavků jednotného použití práva Unie, tak ze zásady rovnosti vyplývá, že znění ustanovení práva Unie, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii. Obdobně viz rozsudek Padawan, body 31 až 33, ohledně pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>spravedlivá odměna<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29. Mám tedy za to, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>rozmnoženiny na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> musí být vykládán autonomním a jednotným způsobem v celé Unii.</P></NOTE>. Pouze doslovný výklad tohoto výrazu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Naproti tomu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191219">19. prosince 2019</DATE>, <NAME.CASE>Nederlands Uitgeversverbond a Groep Algemene Uitgevers</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑263/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:1111">EU:C:2019:1111</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). V této věci Soudní dvůr uvedl, že zejména ze znění článku 4 směrnice 2001/29 nebo jakéhokoli jiného ustanovení této směrnice nevyplývá, zda poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení představuje sdělování veřejnosti podle článku 3 uvedené směrnice, a konkrétně zpřístupnění díla veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí, nebo rozšiřování ve smyslu článku 4 uvedené směrnice. Soudní dvůr poté, co zohlednil zejména cíle sledované články 3 a 4 směrnice 2001/29, smlouvu WIPO o právu autorském (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>WCT<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>) podepsanou v Ženevě dne <DATE ISO="19961220">20. prosince 1996</DATE>, která byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2000/278/ES ze dne <DATE ISO="20000316">16. března 2000</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="089" PAGE.FIRST="6" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 89, s. 6</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 11/33, s. 208) a ve vztahu k Evropské unii vstoupila v platnost dne <DATE ISO="20100314">14. března 2010</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="032" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 32, s. 1</REF.DOC.OJ>), jakož i historii vzniku směrnice 2001/29, uvedl, že poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice.</P></NOTE> podle mého názoru zaručuje, že se uvedená výjimka neomezuje na rozmnoženiny na fyzickém nosiči či podkladu, a ostatně ani na rozmnoženiny v analogové či jiné než digitální formě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>I když musí být výjimka uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 vykládaná restriktivně, znění tohoto ustanovení z velké části odráží široce definované a technologicky neutrální výlučné právo na rozmnožování uvedené v článku 2 směrnice 2001/29. Podle tohoto ustanovení členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování <HT TYPE="ITALIC">jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě</HT>. Viz rovněž čl. 9 odst. 1 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt ze dne <DATE ISO="19710724">24. července 1971</DATE>), ve znění vyplývajícím ze změny ze dne <DATE ISO="19790928">28. září 1979</DATE>.</P></NOTE>. Výjimka se tak vztahuje zejména na rozmnoženiny v analogové i digitální formě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130627">27. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>VG Wort a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:426">EU:C:2013:426</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr z působnosti čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29 vyloučil všechny neanalogové nosiče pro rozmnožování, tj. zejména nosiče digitální, neboť na to, aby byl podobný papíru coby nosiči pro rozmnožování, musí být daný podklad schopný nést fyzické zobrazení, které lze zachytit lidskými smysly. Naproti tomu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), ve kterém Soudní dvůr rozhodl, že poskytnutí vybavení, přístrojů a nosičů pro digitální rozmnožování fyzickým osobám jakožto soukromým uživatelům postačí k tomu, aby bylo odůvodněno uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování.</P></NOTE> a na rozmnoženiny na fyzickém podkladu, jako jsou papír nebo CD/DVD nebo na více nehmotném nosiči/podkladu, jako je ve věci v původním řízení datové úložiště nebo kapacita<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Je pravda, že výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>více nehmotný nosič<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> je záměrně nepřesný. I v případě cloudového computingu a cloudových služeb nebo ukládání dat na internetu jsou dotčená data – v nichž může či nemusí být uveden obsah chráněný autorským právem – v konečném důsledku uchovávána poskytovatelem cloudového computingu v digitální podobě na fyzických nosičích/podkladech, jako jsou servery.</P></NOTE>, kterou poskytovatel internetových služeb poskytuje v cloudu. V tomto ohledu musí být znění čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 odlišováno od čl. 5 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice, jelikož posledně uvedené ustanovení výslovně uvádí, že jeho působnost se omezuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>rozmnoženiny <HT TYPE="ITALIC">na papíře nebo jakémkoliv podobném nosiči</HT><QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Kurzivou zvýraznil autor stanoviska. V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130627">27. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>VG Wort a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:426">EU:C:2013:426</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr uvedl, že ze znění čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29, který výslovně zmiňuje papír, vyplývá, že do působnosti výjimky uvedené v tomto ustanovení nespadají nosiče mající vlastnosti, které nejsou s vlastnostmi papíru srovnatelné a nejsou jim rovnocenné. Kdyby tomu totiž bylo jinak, užitečný účinek této výjimky by nemohl být zajištěn zejména vzhledem k výjimce uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, která se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>jakýchkoliv rozmnoženin na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>. Ve svém stanovisku ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>VG Wort</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:34">EU:C:2013:34</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) generální advokátka E. Sharpston uvedla, že zatímco definice v čl. 5 odst. 2 písm. a) je vymezena pouze prostředky na rozmnožování a použitým nosičem, čl. 5 odst. 2 písm. b) se týká výhradně totožnosti osoby, která rozmnožování provádí, a účelů, za kterými je prováděno. Pro posouzení rozdílu v působnosti čl. 5 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 viz rovněž stanovisko generálního advokáta P. Cruz Villalóna ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Hewlett-Packard Belgium</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑572/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:389">EU:C:2015:389</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151112">12. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hewlett-Packard Belgium</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑572/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:750">EU:C:2015:750</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), týkající se překrývání působnosti čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2001/29.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Tento závěr je kromě toho podpořen jedním z hlavních cílů sledovaných směrnicí 2001/29, a sice zajistit, aby se ochrana autorského práva v Unii nestala obsoletní a zastaralou z důvodu technologického rozvoje a nástupu nových způsobů využívání obsahu chráněného autorským právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Viz bod 5 odůvodnění směrnice 2001/29.</P></NOTE>. Tento cíl by byl přitom ohrožen, pokud by výjimky a omezení této ochrany, které byly<?PAGE NO="12"?> podle bodu 31 odůvodnění směrnice 2001/29 přijaty ve světle nového elektronického prostředí, byly vykládány způsobem, který by vedl k vyloučení podobného zohlednění tohoto technologického rozvoje a zejména vzniku digitálních nosičů a služeb cloud computingu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Bod 31 odůvodnění směrnice 2001/29 odkazuje konkrétně na skutečnost, že stávající výjimky a omezení práv stanovené členskými státy je třeba s ohledem na nové elektronické prostředí přehodnotit. V tomto ohledu Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111004">4. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Football Association Premier League a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑403/08 a C‑429/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:631">EU:C:2011:631</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0161">161</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0164">164</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) uvedl, pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">povinnou</HT> výjimku z práva na rozmnožování stanovenou v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, že výklad podmínek stanovených v tomto ustanovení musí umožnit zachování užitečného účinku takto stanovené výjimky a být v souladu s jejím účelem v podobě, v jaké plyne zejména z bodu 31 odůvodnění uvedené směrnice. Soudní dvůr dále uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>tato podmínka tedy musí v souladu se svým cílem umožnit a zabezpečit vývoj a fungování nových technologií, a také zajistit přiměřenou rovnováhu práv a zájmů nositelů práv na straně jedné a uživatelů chráněných předmětů ochrany, kteří chtějí tyto nové technologie využívat, na straně druhé<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>. Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140605">5. června 2014</DATE>, <NAME.CASE>Public Relations Consultants Association</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑360/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:1195">EU:C:2014:1195</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Nevidím žádný důvod se od tohoto přístupu v projednávané věci odchýlit, navzdory fakultativní povaze výjimky obsažené v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 a požadavku restriktivního výkladu její působnosti.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Můj závěr v tomto ohledu nemění skutečnost, že obsah chráněný autorským právem je rozmnožován v úložišti dat v cloudu zpřístupněném nebo poskytovaném třetí osobou, která je poskytovatelem internetového připojení. V rozsudku VCAST<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz bod 35 rozsudku VCAST a citovaná judikatura.</P></NOTE>, který se rovněž týkal cloud computingu – byť v jiném kontextu týkajícím se nelegálního stahování televizního programu chráněného autorským právem – Soudní dvůr potvrdil svou ustálenou judikaturu, že pro uplatnění čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 není nezbytné, aby dotyčné fyzické osoby vlastnily vybavení pro rozmnožování. Přístroje nebo <HT TYPE="ITALIC">rozmnožovací služby</HT> tak mohou být poskytnuty třetí osobou, což je nezbytným faktickým předpokladem pro to, aby si tyto fyzické osoby mohly pořizovat soukromé rozmnoženiny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0086">86</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr uvedl, že v článku 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 nejsou nijak upřesněny charakteristické znaky zařízení, ze kterých nebo s pomocí kterých jsou rozmnoženiny pro soukromé užití pořizovány. Zvláště v něm není uvedeno nic o právní povaze vztahu – jako například vlastnické právo – jaký může existovat mezi fyzickou osobou, která pořizuje rozmnoženinu pro soukromé užití, a zařízením, které k tomu používá. Soudní dvůr dále v bodě 91 uvedeného rozsudku rozhodl, že směrnice 2001/29 nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví spravedlivou odměnu v případě rozmnoženin chráněných děl pořízených fyzickou osobou ze zařízení nebo s pomocí zařízení patřícího třetí osobě.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Jak jsem právě uvedl, ve věci, ve které byl vydán rozsudek VCAST, byla technologie cloudu využívána společností VCAST k umožnění komerčního přístupu k televizním programům (chráněným autorským právem) vyráběným italskými televizními organizacemi. V uvedené věci společnost VCAST protiprávně poskytovala svým zákazníkům na internetu systém nahrávání videozáznamů do cloudového úložiště<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>V bodě 15 rozsudku VCAST Soudní dvůr uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>v praxi si uživatel vybere určitý pořad na internetové stránce VCAST, na které jsou uvedeny všechny programy televizních kanálů zahrnutých do služby poskytované touto společností. Uživatel může označit buď konkrétní pořad, nebo časový interval. Systém spravovaný společností VCAST následně zachytí televizní signál s pomocí vlastních antén a nahraje vybraný časový interval vysílání do cloudového úložiště určeného uživatelem. <HT TYPE="ITALIC">Toto úložiště dat si uživatel kupuje od jiného poskytovatele</HT><QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/>. Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>. Věc v původním řízení se naproti tomu týká pouze poskytnutí ukládací kapacity v cloudu a <HT TYPE="ITALIC">případného</HT> uložení legálně nabytého díla chráněného autorským právem fyzickými osobami pro soukromé užití v počítačích a serverech poskytovatele služeb. Tyto moderní technologické pokroky by však neměly zakrýt skutečnost, že z právního hlediska může jít o kopírování celé knihy nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>vypálení<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> rozmnoženiny CD na pevný disk počítače, pokud v uvedených příkladech byla kniha a CD zakoupeny dotčeným spotřebitelem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Francouzská vláda uvedla, že jednotlivec může na cloud nahrávat hudbu nebo video, které legálně nabyl, aby k nim měl snadný přístup, aniž by musel používat fyzický nosič těchto děl.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Je pravda, že porušení autorských práv, k němuž došlo ve věci VCAST, bylo pro nositele práv horší a škodlivější než případné porušení, o které může jít v projednávané věci, jelikož ke sdělování veřejnosti ve věci VCAST došlo protiprávním vysíláním, k němuž uvedený nositel práv nedal souhlas. To nic nemění na tom, že v obou věcech se jedná o rozmnožování obsahu chráněného autorským právem fyzickou osobou na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>nosiči<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>. Z rozsudku VCAST (a ostatně i dřívější<?PAGE NO="13"?> judikatury) tedy vyplývá, že Soudní dvůr již implicitně připustil, že se citovaná judikatura a čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 použijí na takové rozmnoženiny obsahu chráněného autorským právem v cloudu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>VCAST</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑265/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:649">EU:C:2017:649</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) měl generální advokát M. Szpunar za to, že nic nenasvědčovalo tomu, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 brání tomu, aby k rozmnožování na základě výjimky uvedené v tomto ustanovení docházelo v cloudovém úložišti. Generální advokát M. Szpunar uznal, že rozmnožování a ukládání do cloudu vyžaduje zásah třetích osob. Měl však za to, že tento způsob rozmnožování by neměl být vyloučen z působnosti výjimky pro soukromé rozmnožování uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 jen z důvodu zásahu třetí osoby, který jde nad rámec pouhého poskytnutí nosičů nebo vybavení. Podle generálního advokáta M. Szpunara, dokud je to uživatel, kdo dává impuls k rozmnožení a definuje jeho předmět a podobu, neexistuje rozhodující rozdíl mezi takovýmto úkonem a rozmnožením provedeným tímtéž uživatelem s pomocí vybavení, které přímo ovládá.</P></NOTE>. Opět nelze opomenout skutečnost, že v případech, kdy členský stát využije možnosti stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b), není rozmnožování fyzickou osobou pro soukromé účely protiprávní<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Pokud mají legální přístup k obsahu chráněnému autorským právem.</P></NOTE>, pokud je za něho zaplacena spravedlivá odměna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Poskytovatel těchto rozmnožovacích přístrojů nebo služeb však nesmí zpřístupnit obsah chráněný autorským právem bez svolení nositele práva. Z článku 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 tak vyplývá, že nositel práva není zbaven svého práva zakázat nebo povolit přístup k chráněnému obsahu, který si mohou fyzické osoby chtít rozmnožit pro soukromé užití v souladu s jejími ustanoveními<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Rozsudek VCAST, bod 39.</P></NOTE>. Soudní dvůr totiž v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>ACI Adam a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑435/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:254">EU:C:2014:254</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) uvedl, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na případ, kdy jsou soukromé rozmnoženiny pořízeny z neoprávněného zdroje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr potvrdil, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 upravuje výjimku z výlučného práva nositele práv udělit svolení k rozmnožení posuzovaného díla nebo jeho rozmnožení zakázat. To nutně předpokládá, že předmětem rozmnoženiny, na niž se toto ustanovení vztahuje, musí být chráněné dílo, a <HT TYPE="ITALIC">nikoli padělek nebo nedovolená napodobenina</HT>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 se výjimka nebo omezení, které jsou v něm uvedeny, týkají výlučně práva na rozmnožování stanoveného v článku 2 uvedené směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Viz bod 32 odůvodnění směrnice 2001/29, který zejména stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>některé výjimky nebo omezení jsou použitelné popřípadě pouze u práva na rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>. Výjimka pro soukromé rozmnožování uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 se vztahuje na rozmnožování děl, záznamů výkonů, zvukové záznamy, záznamy filmů a záznamy vysílání.</P></NOTE>. <HT TYPE="ITALIC">Nevztahuje</HT> se zejména na právo na sdělování děl veřejnosti a právo na zpřístupnění jiných předmětů ochrany veřejnosti uvedené v článku 3 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Ze skutkových okolností rozsudku VCAST vyplývá, že v uvedené věci poskytl poskytovatel internetového připojení dvě služby, které spočívaly v <HT TYPE="ITALIC">pořizování rozmnoženin a zároveň zpřístupnění děl a předmětů, kterých se tato služba týká</HT>, které byly následně uloženy do cloudového úložiště, které <HT TYPE="ITALIC">si uživatel koupil od jiného poskytovatele</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Společnost VCAST poskytovala vlastním zákazníkům na internetu systém nahrávání videozáznamů z pozemního vysílání italských televizních společností do cloudového úložiště. Uživatel si na internetové stránce společnosti VCAST vybral určitý pořad, nebo časový interval. Systém spravovaný společností VCAST následně zachytil televizní signál a nahrál vybraný časový interval vysílání do cloudového úložiště určeného uživatelem. <HT TYPE="ITALIC">Toto úložiště dat si uživatel koupil od jiného poskytovatele</HT>. Projednávaná věc je tedy jiná, jelikož společnost VCAST na rozdíl od Strato sama úložiště dat neposkytovala.</P></NOTE>. Jak jsem již uvedl, ze skutkových okolností předložených předkládajícím soudem nevyplývá, že společnost Strato poskytovala fyzickým osobám jakékoliv jiné služby k soukromému užití, než cloudové úložiště.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy mám za to, že výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>rozmnoženiny na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 zahrnuje rozmnožování na základě služeb cloud computingu poskytovaných třetí osobou.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="14"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé předběžné otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>S ohledem na můj závěr k první předběžné otázce je třeba odpovědět na druhou otázku položenou předkládajícím soudem. Podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 vyžaduje, aby taková vnitrostátní právní úprava v oblasti soukromého rozmnožování, jako je § 42b odst. 1 UrhG, stanovila placení spravedlivé odměny nositelům práv z titulu ukládací kapacity v cloudu, kterou třetí osoby poskytují fyzickým osobám pro soukromé užití. Tato otázka byla položena s ohledem na skutečnost, že § 42b odst. 1 UrhG nestanoví placení poplatků za cloudové služby. Toto ustanovení nicméně stanoví poplatky za řady nosičů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že Strato před předkládajícím soudem tvrdila, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>za své servery v Německu již poplatek za autorská práva zaplatila nepřímo (neboť jej výrobce/dovozce již zahrnul do ceny), a také (rakouští) uživatelé za zařízení, s jehož pomocí vůbec lze obsah na cloud nahrát, již poplatek za autorská práva zaplatili. Další poplatek za paměťové médium pro cloudové úložiště by znamenal dvojí nebo dokonce trojí povinnost uhradit poplatek<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Argumenty</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Austro-Mechana tvrdí, že rozmnoženiny v cloudu způsobují nositelům práv podobnou újmu jako rozšiřování záznamových nosičů nebo rozmnožovacích přístrojů nebo poskytování rozmnožovacích služeb, a musí tedy za ně být poskytnuta spravedlivá odměna. Má tedy za to, že § 42b odst. 1 UrhG musí být v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 vykládán v tom smyslu, že spravedlivá odměna, která je v něm stanovena, je vyplácena za poskytování rozmnožovacích služeb v cloudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Strato má za to, že služby cloud computingu byly rakouským zákonodárcem výslovně vyloučeny z § 42b odst. 1 UrhG, aby se předešlo placení dvojích, či dokonce trojích poplatků. V tomto ohledu uvádí, že k používání služeb cloud computingu musí být chráněný materiál před tím, než může být nahrán do cloudu, na paměťovém nosiči. Podle rakouského práva musí být poplatek za autorská práva placen za paměťový nosič – mobilní telefon, počítač, tablet – prostřednictvím něhož je soukromá rozmnoženina pořízena. Kromě toho uživatelé podle Strato platí poplatek za přístup k originálu. Strato mimoto tvrdí, že se samotným nahráváním soukromé rozmnoženiny na cloud toho uživatel nemůže moc udělat. Naopak soukromý uživatel používá cloud k prohlížení staženého obsahu na jiných koncových zařízeních nebo k jeho ukládání na ně. Taková vybavení však mají vlastní paměťové médium, za které se platí poplatek. Podle Strato mají tedy nositelé práv jen na straně uživatele až tři zdroje příjmu: zaprvé prvotní nákup díla, zadruhé úložiště na koncových zařízeních používaných pro nahrávání, za které se platí poplatek a zatřetí úložiště na koncových zařízeních používaných pro stahování, za které se rovněž platí poplatek. Strato má dále za to, že pokud obdobně jako v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130627">27. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>VG Wort a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:426">EU:C:2013:426</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) slouží sestava přístrojů k vytvoření soukromé rozmnoženiny, může být požadavek na spravedlivou odměnu uložen na jeden přístroj v sestavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Rakouská vláda má za to, že server, jehož prostřednictvím jsou služby cloud computingu nabízeny soukromým osobám, představuje záznamový nosič, za který musí výrobce nebo dovozce zaplatit odměnu. Tato odměna je přenesena na poskytovatele služeb cloud computingu. Další odměna pro poskytovatele cloudové služby tedy není nezbytná a může vést k nadměrné náhradě.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Dánská vláda uvádí, že na služby cloud computingu nelze nahlížet jako na poskytování vybavení, přístrojů a záznamových nosičů pro digitální rozmnožování soukromým osobám nebo poskytování rozmnožovací služby těmto osobám. Má tedy za to, že rozsudek Padawan, který se použije na taková fyzická paměťová média, jako jsou CD a DVD a které existovaly před cloud computingem, není použitelný na skutkové okolnosti projednávané věci. Podle dánské vlády není cloud computing nezbytný k tomu, aby fyzické osoby pořizovaly soukromé rozmnoženiny. Služba cloud computingu je pouze digitálním úložištěm digitálního obsahu, přičemž k takto uloženému obsahu mají soukromé osoby přístup pouze prostřednictvím typů paměťových médií používaných k počátečnímu uložení, konkrétně prostřednictvím chytrých telefonů nebo počítačů. Podmínkou, která je nezbytná k tomu, aby jednotlivci mohli vlastnit soukromou rozmnoženinu, je tedy toto počáteční paměťové médium, a nikoli služba cloud computingu. Systém, v němž se za služby cloud computingu platí poplatky, je tedy patrně v rozporu s požadavkem na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>spravedlivou odměnu<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> uvedeným v bodě 31 odůvodnění směrnice 2001/29. Dánská vláda se domnívá, že může existovat nezanedbatelné riziko nadměrné odměny spočívající v tom, že za tutéž soukromou rozmnoženinu bude zaplaceno několikrát. Tak tomu může být zejména v případech, kdy jsou zaplaceny dva poplatky, a to za paměťový nosič, na němž se nachází rozmnoženina, a za následnou službu spočívající v jejím uložení (například služba cloud computingu).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Francouzská vláda uvádí, že servery používané poskytovateli služeb, i když se za ně platí poplatek za soukromé rozmnožování, nejsou nezbytně uváděny do oběhu a získávány na území členského státu dotčeného soukromým rozmnožováním. Proto by skutečnost, že nelze vyloučit dvojí odměnu, neměla vést k vyloučení možnosti členských států uložit poplatky poskytovatelům služeb cloudového úložiště, kteří poskytují služby uživatelům s bydlištěm na jejich území. Jinak by skutečná náhrada újmy vyplývající ze soukromých rozmnoženin pořízených v tomto kontextu nemusela existovat<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Francouzská vláda citovala rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), který zmiňoval možnost osoby, která předtím tento poplatek zaplatila v členském státě, který není místně příslušný, požádat o jeho vrácení v souladu s jeho vnitrostátním právem.</P></NOTE>. V každém případě poplatky za soukromé rozmnožování placené v dotyčném členském státě z přístrojů nezbytných k nahrání obsahu z cloudu nepředstavují dvojitou platbu ve srovnání s odměnou, kterou by měl zaplatit provozovatel této služby. Rozmnoženiny pořízené na těchto přístrojích, které zakládají nárok na poplatek za soukromé rozmnožování, představují soukromé rozmnožování, které se liší od rozmnožování provedeného v cloudové službě. Každé z těchto rozmnožování způsobuje v dotyčném členském státě odlišnou újmu a vyžaduje zaplacení spravedlivé odměny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Rozsudek <HT TYPE="NORMAL">Padawan</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že všechny tyto otázky týkající se soukromého rozmnožování a spravedlivé odměny byly poprvé zkoumány Soudním dvorem v rozsudku Padawan, může být užitečné toto rozhodnutí trochu podrobněji přezkoumat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>V projednávaném případě požadovala španělská agentura pro kolektivní správu autorských práv náhradu toho, co bylo popsáno jako poplatek za soukromé rozmnožování stanovený španělským právem od subjektu, který uváděl na trh CD, DVD a MP3 přehrávače. To bylo odmítnuto z toho důvodu, že uplatnění tohoto poplatku na tyto digitální nosiče bez rozdílu a bez ohledu na funkci, k níž byly určeny, je v rozporu se směrnicí 2001/29.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Soudní dvůr nejprve připomněl, že zhotovení rozmnoženiny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>fyzickou osobou pro soukromé užití musí být považováno za úkon, který může autorovi dotyčného díla způsobit újmu<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Rozsudek Padawan, bod 44.</P></NOTE>. I když Soudní dvůr uznal, že tato osoba byla v zásadě povinna nahradit <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>újmu vzniklou v souvislosti s tímto rozmnožením tím, že bude financovat náklady na odměnu, která bude tomuto nositeli práv zaplacena<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Rozsudek Padawan, bod 45.</P></NOTE>, zdůraznil rovněž značné praktické obtíže související s identifikací porušení soukromými uživateli, jakož i skutečnost, že újma způsobená takovýmito individuálními porušeními může být minimální, a nemůže tedy dojít ke vzniku povinnosti platby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Soudní dvůr dále uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>členské státy jsou pro účely financování spravedlivé odměny oprávněny zavést <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>poplatek za soukromé rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="2018" ID="QE0063"/> nikoli k tíži dotyčných soukromých osob, nýbrž k tíži osob, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro digitální rozmnožování a které z tohoto důvodu právně nebo fakticky dávají toto vybavení k dispozici soukromým osobám nebo jim poskytují rozmnožovací služby. V rámci tohoto systému se povinnost zaplatit poplatek za soukromé rozmnožování vztahuje na osoby disponující tímto vybavením. Je sice pravda, že v takovém systému nejsou na rozdíl od toho, co zřejmě požaduje třicátý první bod odůvodnění směrnice 2001/29, uživatelé předmětů ochrany osobami, jež mají povinnost hradit spravedlivou odměnu. Je však třeba poukázat jednak na to, že činnost osob povinných uhradit tento poplatek, totiž poskytování vybavení, přístrojů a nosičů pro rozmnožování a rozmnožovacích služeb soukromým uživatelům, je nezbytným faktickým předpokladem pro to, aby si fyzické osoby mohly pořizovat soukromé rozmnoženiny. Kromě toho nic nebrání tomu, aby tyto osoby povinné uhradit uvedený poplatek promítly částku poplatku za soukromé rozmnožování do ceny za poskytnutí uvedeného vybavení, přístrojů či nosičů pro rozmnožování nebo za poskytnutí služby, která toto rozmnožování umožňuje. Zátěž způsobenou poplatkem tak v konečném důsledku ponese soukromý uživatel, který uhradí tuto cenu. Za těchto podmínek musí být soukromý uživatel, jemuž bylo poskytnuto vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a který je příjemcem rozmnožovacích služeb, ve skutečnosti považován za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>nepřímého plátce<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="2018" ID="QE0064"/> spravedlivé odměny<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Rozsudek Padawan, body 46-48.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Soudní dvůr poté uzavřel, že vzhledem k tomu, že systém poplatků umožňuje osobám povinným zaplatit poplatek kolektivním správcům, kteří zastupují nositele práv, přenést tyto poplatky na soukromé uživatele při nákupu například záznamového zařízení, je na tento systém třeba nahlížet tak, že je zásadně v souladu s přiměřenou rovnováhou, kterou je třeba nalézt mezi zájmy nositelů práv a třetími osobami<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Rozsudek Padawan, bod 49. Hledání přiměřené rovnováhy v rámci autorského práva může rovněž zdůraznit nutnost uvést do souladu práva duševního vlastnictví zaručená čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>), svobodu projevu a informací zaručenou článkem 11 Listiny, či dokonce veřejný zájem. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210309">9. března 2021</DATE>, <NAME.CASE>VG Bild-Kunst</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑392/19</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:181">EU:C:2021:181</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Pokud jde o obecnou debatu ohledně povahy a složitosti výjimek a omezení stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Funke Medien NRW</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑469/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:623">EU:C:2019:623</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr kromě toho připomněl, že výjimky upravené v článku 5 směrnice 2001/29 musí být uplatňovány při dodržení zásady rovného zacházení, která je obecnou zásadou unijního práva zakotvenou v článku 20 Listiny a že podle ustálené judikatury Soudního dvora zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160922">22. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Microsoft Mobile Sales International a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑110/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:717">EU:C:2016:717</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Soudní dvůr rovněž rozhodl, že existuje nezbytná spojitost mezi uplatněním poplatku vůči soukromým spotřebitelům a možnou újmou, kterou by soukromé rozmnožování mohlo způsobit nositelům práv. Vzhledem k tomu, že se u těchto spotřebitelů vychází oprávněně z domněnky, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>že využívají všechny funkce, které uvedené vybavení nabízí, včetně funkce rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>, plynulo z toho, že pouhá schopnost tohoto vybavení či těchto přístrojů pořizovat rozmnoženiny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>postačí<?PAGE NO="17"?> k tomu, aby bylo odůvodněno uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování, za podmínky, že uvedené vybavení či přístroje byly poskytnuty fyzickým osobám jakožto soukromým uživatelům<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Rozsudek Padawan, body 55 a 56.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Jak jsem již uvedl, čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 ukládá členským státům, které zavedly výjimku pro <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>soukromé užití<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>, povinnost zajistit v rámci svých pravomocí, aby byla skutečně vybrána spravedlivá odměna, která má odškodnit nositele práv<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>EGEDA a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑470/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:418">EU:C:2016:418</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 je fakultativní a nijak dále neupřesňuje jednotlivé parametry systému spravedlivé odměny, jehož zavedení vyžaduje, je zjevné, že členské státy mají při vymezení těchto parametrů ve vnitrostátním právu široký prostor pro uvážení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Rozsah prostoru pro uvážení, který mají členské státy při provádění konkrétní výjimky nebo omezení ve smyslu čl. 5 odst. 2 nebo 3 směrnice 2001/29 do vnitrostátního práva, musí být posuzován případ od případu, a to zejména na základě znění dotčeného ustanovení, jelikož míra harmonizace výjimek a omezení, kterou má unijní normotvůrce v úmyslu, vychází z jejich dopadu na hladké fungování vnitřního trhu, jak je připomenuto v bodě 31 odůvodnění směrnice 2001/29. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Funke Medien NRW</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑469/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:623">EU:C:2019:623</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Členské státy tak mohou určit, které osoby mají tuto spravedlivou odměnu platit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Za předpokladu, že tuto odměnu ponesou v <HT TYPE="ITALIC">konečném důsledku soukromí uživatelé</HT>. Vzhledem k praktickým obtížím, které představuje výběr spravedlivé odměny od soukromých uživatelů, Soudní dvůr rozhodl, že členské státy mohou financovat tuto spravedlivou odměnu prostřednictvím poplatku uloženého osobám, které poskytují vybavení, přístroje a nosiče pro rozmnožování fyzickým osobám. Vzhledem k tomu, že poplatek za soukromé rozmnožování může být promítnut do ceny za poskytnutí vybavení, přístrojů či nosičů pro rozmnožování nebo za poskytnutí služby rozmnožování, je takový systém přijatelný, neboť zátěž způsobenou takovým poplatkem v konečném důsledku ponesou soukromí uživatelé. Naproti tomu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 brání systému spravedlivé odměny za soukromé rozmnožování, který je financován ze souhrnného státního rozpočtu, takže není možné zajistit, aby náklady na tuto odměnu nesli uživatelé soukromých rozmnoženin. V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>EGEDA a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑470/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:418">EU:C:2016:418</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, jakož i stanovit způsob, podrobnosti a výši této odměny, při dodržení směrnice 2001/29 a obecně unijního práva, i když – jak již Soudní dvůr rozhodl – samotná otázka spravedlivé odměny je autonomním pojmem unijního práva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek Padawan, bod 37.</P></NOTE>. Jak vyplývá z bodů 35 a 38 odůvodnění směrnice 2001/29, toto ustanovení vyjadřuje vůli normotvůrce Evropské unie zavést zvláštní systém odměny, který začne fungovat v okamžiku, kdy nositelům práv vznikne újma, a jež v zásadě vede ke vzniku povinnosti poskytnout uvedeným nositelům práv náhradu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160922">22. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Microsoft Mobile Sales International a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑110/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:717">EU:C:2016:717</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že riziko rozmnožování – zejména v digitálním prostředí – je všudypřítomné a zasahuje do všech oblastí, unijní normotvůrce zavedl v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 výjimku pro soukromé rozmnožování jako způsob, kterým zajistit, aby nositelé práv neutrpěli nepřiměřenou újmu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Článek 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 ukládá členskému státu, který ve svém vnitrostátním právu zavedl výjimku pro soukromé rozmnožování, povinnost dosáhnout určitého výsledku v tom smyslu, že tento stát je povinen zajistit v rámci svých pravomocí, že bude skutečně vybrána spravedlivá odměna, která má nositelům výlučného práva na rozmnožování nahradit způsobenou újmu, zejména pokud tato újma vznikla na území uvedeného členského státu. V tomto ohledu lze předpokládat, že újma, která vznikla nositeli práv v důsledku soukromého rozmnožování, vznikla na území členského státu, ve kterém mají tito koneční uživatelé bydliště. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura).</P></NOTE> způsobenou takovým rozmnožováním<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Je třeba připomenout, že výjimka pro soukromé rozmnožování se uplatní pouze tehdy, pokud je rozmnoženina pro soukromé užití pořízena z <HT TYPE="ITALIC">oprávněného zdroje</HT>. O systému poplatku za soukromé rozmnožování, který nerozlišuje mezi rozmnoženinami pořízenými z oprávněného zdroje a rozmnoženinami pořízenými z neoprávněného zdroje, Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>ACI Adam a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑435/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:254">EU:C:2014:254</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) uvedl, že nerespektuje přiměřenou rovnováhu mezi nositelem práv a uživateli.</P></NOTE>. Pokud se členské<?PAGE NO="18"?> státy rozhodnou pro uplatnění výjimky pro soukromé rozmnožování stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 ve svém vnitrostátním právu, mají zejména povinnost stanovit, aby nositeli práv byla zaplacena <HT TYPE="ITALIC">spravedlivá</HT> odměna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Spravedlivou odměnou je odměna, která nositelům práv nepřináší <HT TYPE="ITALIC">nadměrnou nebo nedostatečnou</HT> odměnu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Takové případy nerespektují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>přiměřenou rovnováhu<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> vyžadovanou bodem 31 odůvodnění směrnice 2001/29. Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151112">12. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑572/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:750">EU:C:2015:750</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0086">86</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160922">22. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Microsoft Mobile Sales International a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑110/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:717">EU:C:2016:717</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> za újmu způsobenou soukromým rozmnožováním. V tomto ohledu je třeba uvést, že požadavek na spravedlivou odměnu za takové rozmnožování stanovený v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 představuje již ze své povahy náhradu nebo odhad újmy způsobené nositelům práv. Vzhledem k tomu, že soukromou povahu takové rozmnoženiny je obtížné, ne-li prakticky nemožné, odhalit, Soudní dvůr tak členským státům umožnil, aby v rámci své diskreční pravomoci přijaly určité vyvratitelné domněnky, pokud jde o soukromé rozmnožování<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Jak Soudní dvůr uvedl v bodě 51 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), systémy odměňování za soukromé rozmnožování jsou v současné době <HT TYPE="ITALIC">nezbytně nepřesné</HT> s ohledem na většinu záznamových nosičů, jelikož je v praxi nemožné určit, který uživatel rozmnožil které konkrétní dílo a na jaký nosič<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160922">22. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Microsoft Mobile Sales International a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑110/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:717">EU:C:2016:717</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Je tedy pravda, že z čistě teoretického hlediska nenahrazuje skutečnost, že je takový poplatek placen, individuální posouzení újmy vzniklé nositelům práv v každém případě.</P></NOTE>. Pokud jde o vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, Soudní dvůr uvedl, že se rozumí, že výše takového poplatku stanoveného ve fázi před pořizováním rozmnoženin nemůže být stanovena na základě kritéria skutečné újmy, neboť ve stadiu uvedení dotyčných přístrojů do oběhu v tuzemsku je její rozsah neznámý. Tento poplatek tedy musí být nutně pojat jako poplatek paušální<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151112">12. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>Hewlett-Packard Belgium</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑572/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:750">EU:C:2015:750</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Z bodu 35 odůvodnění směrnice 2001/29 je rovněž jasné, že v případech, kdy nositelé práv již získali platbu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>v jiné formě, například jako součást licenčního poplatku<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>, nemusí přicházet žádná zvláštní nebo samostatná platba v úvahu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2001">EU:C:2014:2001</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) generální advokát Cruz Villalón uvedl, že bod 35 odůvodnění směrnice 2001/29 uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>v případech, kdy nositelé práv již získali platbu v jiné formě, například jako součást licenčního poplatku, nemusí přicházet žádná zvláštní nebo samostatná platba v úvahu<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>. Měl za to, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>z tohoto bodu odůvodnění by mohlo být vyvozováno, že směrnice 2001/29 ponechává na členských státech, aby rozhodly, zda je vhodné předejít jakékoli nadměrné kompenzaci, tedy aby zajistily, že se uživatelé neocitnou v situaci, kdy musí poplatek za soukromé rozmnožování, jenž je určen k financování spravedlivé odměny, platit dvakrát, a to prvně při legálním nabytí souborů obsahujících díla v obchodě a podruhé při nabytí nosičů pro rozmnožování, k čemuž by patrně mohlo docházet ve věci v původním řízení<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>.</P></NOTE>. Mohou tedy existovat případy, jak vyplývá z bodu 35 odůvodnění směrnice 2001/29, z nichž jasně vyplývá, že pokud <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>je újma způsobená nositeli práva minimální, nesmí vzniknout žádná povinnost platby<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>. Také bych poznamenal, že v souladu s článkem 6 směrnice 2001/29, jak byl vyložen Soudním dvorem v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Copydan Båndkopi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑463/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:144">EU:C:2015:144</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0072">72</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), může dotyčný členský stát konkrétní výši odměny ve prospěch nositelů práv podmínit použitím či nepoužitím takových technologických prostředků, aby byli nositelé práv skutečně motivováni k jejich používání, a aby tak dobrovolně přispívali k řádnému uplatňování výjimky pro soukromé rozmnožování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Kromě toho v bodě 78 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130627">27. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>VG Wort a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑457/11 až C‑460/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:426">EU:C:2013:426</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) Soudní dvůr uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>v případě, že jsou předmětné rozmnoženiny pořizovány v rámci uceleného procesu s pomocí sestavy přístrojů, jsou členské státy rovněž<?PAGE NO="19"?> oprávněny zaměřit se na fázi před samotným pořízením kopie a zavést případně systém, v němž spravedlivou odměnu platí osoby mající k dispozici přístroj, který je součástí této sestavy a který se na tomto procesu podílí jen ve spojení s dalšími přístroji, pokud tyto osoby mají možnost přenést náklady spojené s poplatkem na své zákazníky. Nicméně celková výše spravedlivé odměny placené jako protiplnění za újmu vzniklou nositelům práv v důsledku takového uceleného procesu se nesmí podstatně lišit od odměny stanovené za rozmnoženinu pořízenou s pomocí jediného přístroje<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Nemohu se však ubránit dojmu, že unijní normotvůrce by tento aspekt čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 měl přehodnotit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Kromě toho zásady vyplývající z rozsudku <HT TYPE="ITALIC">Padawan</HT> musí být nicméně vykládány v kontextu a ve světle technologií a zvyklostí uživatelů v roce 2010, když bylo v uvedené věci rozhodnuto, přestože byl tento rozsudek ze strany Soudního dvora v pozdějších věcech opakovaně upřesňován.</P></NOTE>. Výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>spravedlivá odměna<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> je tak široký a otevřený, že určitý stupeň subjektivního posouzení je nevyhnutelný. Kromě určitých vodítek poskytnutých článkem 5 odst. 5 směrnice 2001/29 a některými body odůvodnění této směrnice, zejména body 31 a 35 jejího odůvodnění, existuje několik dalších právních norem, které mohou být pro vnitrostátní soudy nebo Soudní dvůr užitečné, pokud jde o to, jakou odměnu (pokud vůbec nějakou) lze v této souvislosti považovat za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>spravedlivou<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Prostor pro uvážení, který členským státům náleží při uplatňování výjimek a omezení podle čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, je tedy značný, avšak nesmí být využíván způsobem, jenž by ohrozil cíle této směrnice, kterými jsou zavedení vysoké úrovně ochrany ve prospěch autorů a hladké fungování vnitřního trhu. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190729">29. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Funke Medien NRW</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑469/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:623">EU:C:2019:623</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Soudní dvůr kromě toho uvedl, že z bodu 44 odůvodnění směrnice 2001/29 vyplývá, že unijní normotvůrce předvídal, že rozsah výjimek a omezení bude moci být ještě více zúžen, dojde-li na určitá nová užití děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>ACI Adam a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑435/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:254">EU:C:2014:254</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>V tomto ohledu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 v podstatě stanoví, že výjimka nebo omezení podle čl. 5 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice nesmí být v rozporu s <HT TYPE="ITALIC">běžným způsobem</HT> <HT TYPE="ITALIC">užití</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Tento výraz rovněž není definován.</P></NOTE> díla nebo jiného předmětu ochrany a nesmí jimi být nepřiměřeně dotčeny <HT TYPE="ITALIC">oprávněné zájmy</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Tento výraz rovněž není definován.</P></NOTE> nositele práv.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Použití těchto zásad na projednávanou věc</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Pokud jde nyní o projednávanou věc, je třeba posoudit, do jaké míry (pokud vůbec) mají nositelé práv právo na (dodatečnou) odměnu za cloudové úložiště poskytnuté fyzickým osobám k soukromému užití<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>A pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční.</P></NOTE>, jelikož vnitrostátní právní úprava v projednávané věci již podle všeho stanoví placení příspěvků za širokou škálu příslušných nosičů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Každý krok při nahrávání a stahování obsahu chráněného autorským právem do nebo z cloudu z takových zařízení nebo nosičů, jako jsou chytré telefony, představuje rozmnožování tohoto obsahu, které v zásadě porušuje článek 2 směrnice 2001/29, ledaže by takové rozmnožování bylo odůvodněno na základě výjimky nebo omezení podle článku 5 této směrnice. Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 2 písm. b) i čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 se snaží zabránit nadměrné i nedostatečné náhradě pro nositele práv, a tedy se snaží dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi soukromým uživatelem a nositelem práv, vyvstává otázka, zda musí být za každý<?PAGE NO="20"?> krok v rámci tohoto procesu rozmnožování, včetně rozmnožování nebo ukládání v cloudu, placen samostatný poplatek, vzhledem k tomu, že uživatel již <HT TYPE="ITALIC">mohl</HT> zaplatit přiměřený poplatek za přístroje a nosiče, které v tomto procesu použil<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Zdá se, že takové poplatky se v jednotlivých členských státech značně liší, neboť je možné, že za určité zařízení (jako je osobní počítač nebo chytrý telefon) se v jednom členském státě bude platit a v dalším nikoliv. Totéž platí pro výši těchto poplatků, která se může v jednotlivých členských státech lišit. V tomto ohledu viz Private Copying Global Study 2020. Dostupná na https://www.irma.asso.fr/IMG/pdf/sg20-1067_private_copying_global_study_2020_2020-11-23_en.pdf. Z této studie například vyplývá, že v Irsku platí výjimka pro soukromé rozmnožování podle § 101 Copyright and Related Rights Act, 2000 (zákon o autorském právu a právech s ním souvisejících z roku 2000), ale že není stanoven žádný poplatek za soukromé rozmnožování.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Na jednání dne <DATE ISO="20210707">7. července 2021</DATE> Austro-Mechana i rakouská vláda uvedly, že poplatek za soukromé rozmnožování se v Rakousku neplatí za <HT TYPE="ITALIC">přístroje, ale pouze za nosiče</HT>. S výhradou ověření předkládajícím soudem se zdá, že studie Private Copying Global Study 2020 toto tvrzení potvrzuje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>Viz s. 286 až 296 studie.</P></NOTE>. Je však třeba uvést<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Viz s. 286 až 296 studie.</P></NOTE>, že podle této studie se poplatky platí za širokou škálu nosičů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>V tomto ohledu Strato ke svému vyjádření připojila rovněž seznam poplatků uplatňovaných Austro-Mechana za paměťová média uvedená na trh od <DATE ISO="20180101">1. ledna 2018</DATE>. Viz příloha 12.</P></NOTE>. Poplatek se tak patrně platí zejména z integrované paměti mobilních telefonů s přehrávačem hudby nebo videa, integrované paměti obsažené v řadě počítačů a tabletů, chytrých hodinek s integrovanou pamětí, DVD, USB paměťových jednotek atd. Za poskytnutí ukládací kapacity v cloudu se žádný poplatek neplatí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>Strato uvádí, že v současné době žádný členský stát nestanoví poplatek za soukromé rozmnožování za služby na bázi cloudu. Francouzská vláda na jednání konaném dne <DATE ISO="20210707">7. července 2021</DATE> uvedla, že Francie stanovuje poplatek za služby centrálního záznamu televizního vysílání (Network Based Personal Video Recorder).</P></NOTE>. V této studii bylo rovněž ohledně Rakouska v části nazvané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>Explanation on Developments<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/> uvedeno, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>nicméně existuje značný pokles v prodeji hmotných nosičů s výjimkou mobilních telefonů. Lidé pro soukromé rozmnožování nebo streamingové služby stále častěji využívají cloud. Poplatek za soukromé rozmnožování v cloudu je tedy přímým strategickým cílem Austro-Mechana<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, se tedy zdá, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že soukromé rozmnožování, které provádí fyzické osoby<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>Přinejmenším v Rakousku, ale předpokládám, že ve všech členských státech.</P></NOTE>, se mění, přičemž větší důraz je kladen na omezený počet přístrojů a nosičů, jako jsou chytré telefony a tablety v kombinaci se službami cloud computingu, spíše než na širokou škálu samotných přístrojů a nosičů. Kromě toho se zdá, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že poplatky se spíše vztahují na přístroje a nosiče než na služby cloud computingu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Právo na spravedlivou odměnu podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 vzniká za určitých okolností na základě vyvratitelné domněnky o existenci újmy způsobené nositelům práv a v zásadě z něj vyplývá povinnost uživatelů způsobenou újmu nahradit. V tomto ohledu v rámci posouzení újmy vzniklé nositelům práv existuje zejména vyvratitelná domněnka, podle které fyzické osoby využívají rozmnožování a úložné kapacity elektronických přístrojů nebo nosičů,<?PAGE NO="21"?> které jsou jim poskytovány<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0067"><P>S takovými domněnkami mám určité obtíže, a to vzhledem k tomu, že vznik on-line služeb, které umožňují používání obsahu chráněného autorským právem, jako jsou knihy, hudba nebo filmy, může výrazně snížit možnost soukromých uživatelů rozmnožovat chráněný obsah v rozporu s článkem 2 směrnice 2001/29. Domnívám se, že je třeba nastavit poplatky tak, aby tento fenomén zohlednily a aby zohlednily skutečnost, že přístroje a nosiče mohou být více používány k ukládání obsahu, který neporušuje práva na rozmnožování, jako jsou soukromé fotografie pořízené vlastníkem přístroje.</P></NOTE>. Kromě toho se předpokládá, že újma, kterou je třeba nositeli práv z důvodu soukromého rozmnožování nahradit, vzniká na území členského státu, ve kterém mají koneční uživatelé bydliště<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0068"><P>Pokud jde o posledně uvedený bod, skutečnost, že Strato, jak tvrdí, mohla platit poplatky za své servery v Německu, je v rámci tohoto řízení z velké části irelevantní. Pokud mají být za poskytování služeb cloud computingu fyzickým osobám s bydlištěm v Rakousku placeny nějaké poplatky, musí být placeny v Rakousku. V souladu s rozsudkem ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Amazon.com International Sales a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑521/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:515">EU:C:2013:515</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), může Strato nicméně požadovat (částečné) vrácení poplatků zaplacených v Německu.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Podle mého názoru je s ohledem na <HT TYPE="ITALIC">nutně nepřesnou</HT> povahu paušálních poplatků z přístrojů nebo nosičů třeba postupovat obezřetně předtím, než dojde ke kombinaci těchto paušálních poplatků s jinými systémy odměňování nebo zatížení jinými poplatky za cloudové služby, a to bez provedení předchozí empirické studie týkající se této záležitosti – a zejména bez určení, zda je nositelům práv kombinovaným použitím takových zařízení/prostředků a služeb způsobena další újma – což může vést k nadměrné náhradě a narušení přiměřené rovnováhy mezi nositeli práv a uživateli uvedené v bodě 21 odůvodnění směrnice 2001/29.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Pokud se nezohlední rozmnožování/ukládání v cloudu, může existovat riziko nedostatečné náhrady újmy nositeli práv. Nicméně vzhledem k tomu, že nahrávání a stahování obsahu chráněného autorským právem z cloudu pomocí přístrojů nebo nosičů lze kvalifikovat jako <HT TYPE="ITALIC">jednotný postup pro účely soukromého rozmnožování</HT>, mohou členské státy s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají, případně zavést systém, v němž je spravedlivá odměna placena pouze za zařízení nebo nosiče, které jsou nezbytnou součástí tohoto procesu, pokud to odráží újmu způsobenou nositelům práv dotčeným procsesem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Lze tedy shrnout, že samostatný poplatek se neplatí za rozmnožování fyzickou osobou pro její osobní potřebu na základě služeb cloud computingu poskytovaných třetí osobou za podmínky, že poplatky placené za přístroje a nosiče v dotčeném členském státě rovněž odrážejí újmu způsobenou nositelům práv takovým rozmnožováním. Pokud se členský stát ve skutečnosti rozhodl stanovit systém poplatků za přístroje a nosiče, může předkládající soud v zásadě předpokládat, že již tento samotný systém představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>spravedlivou odměnu<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/> ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, ledaže nositel práva (nebo jeho zástupce) může jasně prokázat, že by taková platba byla za okolností projednávaného případu nepřiměřená.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Toto posouzení – které vyžaduje značnou ekonomickou expertízu a znalost řady průmyslových odvětví – je posouzením, které musí provést předkládající soud na vnitrostátní úrovni.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">VI.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni, Rakousko) odpověděl následovně:</TXT><P>Výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>rozmnoženiny na jakémkoliv nosiči<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne <DATE ISO="20010522">22. května 2001</DATE> o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti zahrnuje rozmnožování založené na službách cloud computingu poskytovaných třetí osobou.</P><?PAGE NO="22"?><P>Samostatný poplatek se neplatí za rozmnožování fyzickou osobou pro její soukromé účely na základě služeb cloud computingu poskytovaných třetí osobou, za podmínky, že poplatky uhrazené za přístroje a nosiče v dotčeném členském státě rovněž odrážejí újmu způsobenou takovým rozmnožením nositeli práv. Pokud se členský stát ve skutečnosti rozhodl stanovit systém poplatků za přístroje a nosiče, může předkládající soud v zásadě předpokládat, že již tento samotný systém představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>spravedlivou odměnu<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/> ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, ledaže nositel práva (nebo jeho zástupce) může jasně prokázat, že by taková platba byla za okolností projednávaného případu nepřiměřená.</P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>