European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/578

4.1.2024

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise

ze dne 21. února 2022

týkající se čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004

(Věc M.10494 – VIG/AEGON CEE (řízení podle článku 21))

(Pouze anglické znění je závazné)

(C/2024/578)

Komise dne 21. února 2022 přijala rozhodnutí podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků  (1) , a zejména podle čl. 21 odst. 4 uvedeného nařízení. Nedůvěrné znění celého rozhodnutí je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?clear=1&policy_area_id=2

I.   STRANY ÚČASTNÍCÍ SE SPOJENÍ

(1)

Vienna Insurance Group AG Wiener Versicherung Gruppe (dále jen „VIG“) je holdingovou společností skupiny Vienna Insurance Group, mezinárodní pojišťovací skupiny se sídlem v Rakousku. Svou činnost vykonává prostřednictvím dceřiných společností a poboček ve 30 zemích, zejména v regionu střední a východní Evropy (mj. v Maďarsku prostřednictvím svých místních dceřiných společností). Nabízí služby životního a neživotního pojištění.

(2)

AEGON N.V. (dále jen „AEGON“) je pojišťovací skupina se sídlem v Nizozemsku. Její podniky v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Turecku (dále jen „AEGON CEE“) působí v oblasti životního a neživotního pojištění, penzijních fondů, správy aktiv a souvisejících doplňkových služeb. Maďarské dceřiné společnosti podniku AEGON, které jsou součástí podniku AEGON CEE, jsou označeny jako „AEGON Hungary“.

(3)

Podnik VIG hodlá získat výhradní kontrolu nad podnikem AEGON CEE (dále jen „transakce“). Podniky VIG a AEGON podepsaly za tímto účelem dne 29. listopadu 2020 kupní smlouvu.

(4)

Nabytí představuje spojení s významem pro celou Unii ve smyslu nařízení o spojování. Podnik VIG oznámil navrhované nabytí Komisi dne 15. července 2021. Po přezkumu Komise transakci bezpodmínečně schválila dne 12. srpna 2021.

II.   SHRNUTÍ

A.   Článek 21 nařízení o spojování

(5)

Článek 21 nařízení o spojování přiznává Komisi výlučnou pravomoc přezkoumávat spojení s významem pro celou Unii a stanoví, že členské státy na taková spojení nepoužijí své vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži. Členské státy mohou přijmout vhodná opatření na ochranu oprávněných zájmů, přičemž tato opatření musí být nezbytná, přiměřená a slučitelná s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva EU.

(6)

Veřejná bezpečnost spolu s pluralitou sdělovacích prostředků a obezřetnostními pravidly jsou zájmy uznané jako oprávněné podle čl. 21 odst. 4 nařízení o spojování („uznané zájmy“). Opatření zaměřená na ochranu těchto uznaných zájmů, která mohou zakázat, podmínit nebo poškodit spojení s významem pro celou Unii, mohou být přijata a vstoupit v platnost bez předchozího sdělení a schválení Komisí za předpokladu, že skutečně směřují k ochraně uznaného zájmu a jsou v jasném souladu se zásadami proporcionality a nediskriminace.

(7)

Vnitrostátní opatření zaměřená na ochranu jiných než výše uvedených „uznaných zájmů“ musí být oznámena Komisi před jejich vstupem v platnost, aby Komise před zmíněným vstupem v platnost mohla provést kontrolu („oznamovací povinnost a povinnost zdržet se jednání“).

(8)

Podle zavedené praxe Komise se v zájmu zajištění zamýšleného účinku článku 21 nařízení o spojování ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), který ukládá EU a členským státům povinnost loajální spolupráce, oznamovací povinnost a povinnost zdržet se jednání vztahují také na vnitrostátní opatření zaměřená na ochranu uznaného zájmu, pokud existují důvodné pochybnosti o tom, zda tato opatření skutečně směřují k ochraně „uznaného zájmu“ a/nebo jsou v souladu se zásadami proporcionality a nediskriminace (2).

B.   Rozhodnutí o vetu přijaté Maďarskem

(9)

Dne 28. listopadu 2020 přijala maďarská vláda nařízení, kterým se rozšiřuje oblast působnosti maďarského zákona o přímých zahraničních investicích v rámci nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s koronavirovou pandemií. Toto rozšíření znamená, že nabytí maďarských podniků působících v odvětví pojišťovnictví podnikem z jakéhokoli jiného členského státu EU než Maďarska spadají do působnosti maďarských právních předpisů o přímých zahraničních investicích, a podléhají tedy přezkumu ze strany maďarské vlády, která s nimi může v konečném důsledku vyslovit nesouhlas.

(10)

Na základě těchto pozměněných právních předpisů o přímých zahraničních investicích oznámil podnik VIG maďarskému ministerstvu vnitra nabytí podniku AEGON Hungary. Dne 6. dubna 2021 přijal maďarský ministr vnitra rozhodnutí zakazující navrhované nabytí podniku AEGON Hungary podnikem VIG (dále jen „rozhodnutí o vetu“), aniž by poskytl jiné odůvodnění než to, že transakce porušuje maďarské bezpečnostní zájmy.

(11)

Dne 5. května 2021 podal podnik VIG proti rozhodnutí o vetu odvolání k městskému soudu v Budapešti. Podnik AEGON byl následně připuštěn k řízení jako zúčastněná strana. Dne 31. srpna 2021 městský soud v Budapešti odvolání společnosti VIG zamítl. Dne 19. října 2021 podaly podniky VIG a AEGON proti rozsudku městského soudu v Budapešti odvolání k maďarskému nejvyššímu soudu. Řízení před maďarským nejvyšším soudem stále probíhá.

C.   Šetření Komise

(12)

Dne 29. října 2021 zahájila Komise šetření týkající se slučitelnosti rozhodnutí o vetu s článkem 21 nařízení o spojování.

(13)

Dne 20. ledna 2022 informovala Komise Maďarsko o svém předběžném závěru, že rozhodnutí o vetu není slučitelné s článkem 21 nařízení o spojování, a požádala Maďarsko, aby se k tomuto předběžnému závěru vyjádřilo.

(14)

Dne 10. února 2022 Maďarsko na předběžný závěr Komise reagovalo. Komise přezkoumala argumenty Maďarska a náležitě je při vypracovávání svých závěrů v rozhodnutí zohlednila.

D.   Posouzení Komise

(15)

Komise zjistila, že:

(a)

Maďarsko neprokázalo, proč by profil nového investora do podniku AEGON Hungary, tj. rakouské pojišťovny VIG, znamenal zvýšené riziko pro veřejnou bezpečnost ve srovnání s jeho současným vlastníkem, tj. nizozemskou pojišťovnou AEGON;

(b)

Komise pravidelně posuzuje spojení podniků s významem pro celou Unii v odvětví pojišťovnictví, aniž by to u členských států vzbuzovalo obavy o veřejnou bezpečnost, a

(c)

Maďarsko neposkytlo Komisi (nebo podniku VIG či podniku AEGON) žádné věcné odůvodnění pro přijetí rozhodnutí o vetu nad rámec pouhého tvrzení, že by transakce ohrozila veřejnou bezpečnost v Maďarsku.

(16)

Komise proto dospěla k závěru, že existují důvodné pochybnosti o tom, zda je cílem rozhodnutí o vetu skutečně ochrana oprávněného zájmu (veřejná bezpečnost) a zda je rozhodnutí slučitelné s obecnými zásadami a ustanoveními práva EU. V důsledku toho mělo být rozhodnutí o vetu sděleno Komisi (a Komisí schváleno) před jeho provedením, a došlo tak k porušení oznamovací povinnosti a povinnosti zdržet se jednání.

(17)

Kromě toho Komise zkoumala slučitelnost rozhodnutí o vetu s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva EU, a zejména se svobodou usazování podle článku 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(18)

Rozhodnutí o vetu omezuje svobodu usazování podniku VIG. Maďarsko dostatečně neprokázalo, že rozhodnutí o vetu bylo přijato za účelem ochrany před skutečným a dostatečně závažným ohrožením veřejné bezpečnosti, aby tak toto omezení mohlo být odůvodněno jako výjimka ze svobody usazování. Maďarsko navíc neprokázalo, že rozhodnutí o vetu je vhodné a přiměřené cíli ochrany veřejné bezpečnosti.

(19)

V důsledku toho je rozhodnutí o vetu neslučitelné se svobodou usazování. Rozhodnutí o vetu proto není slučitelné s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva EU, a je tak v rozporu s čl. 21 odst. 4 nařízení o spojování.

III.   ZÁVĚR

(20)

Z výše uvedených důvodů se v rozhodnutí dochází k závěru, že Maďarsko porušilo článek 21 nařízení (ES) č. 139/2004 tím, že bez předchozího oznámení Komisi a bez jejího schválení přijalo rozhodnutí maďarského ministra vnitra ze dne 6. dubna 2021, kterým se podniku VIG zakazuje nabytí podniku AEGON Hungary a které je neslučitelné s článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, a tudíž nepřiměřeně zasahuje do výlučné pravomoci Komise rozhodovat o spojení s významem pro celou Unii.

(21)

Rozhodnutí proto Maďarsku nařizuje, aby do 18. března 2022 zrušilo rozhodnutí o vetu.

(1)   Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Viz dřívější postup Komise v rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006 ve věci M.4197, E.ON/Endesa, 27. bod odůvodnění, rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2006 ve věci M.4197, E.ON/Endesa, 24. bod odůvodnění, a rozhodnutí Komise ze dne 20. července 1999 ve věci M.1616, BSCH/Champalimaud (prozatímní opatření), 65.–67. bod odůvodnění. Soudní dvůr měl za to, že rozhodnutí Komise přijaté na základě tohoto přístupu neobsahuje žádné zjevně nesprávné posouzení – rozsudek ze dne 6. března 2008, Komise v. Španělsko, C-196/07, EU:C:2008:146, body 35 a 36.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/578/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)