<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><JUDGMENT xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="ECRT12006CSA.0700221101.case.xml"><NO.CASE>T-277/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004A0277</NO.CELEX><NO.SEQ>0009.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>2215</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>2242</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>28</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><LEFT>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20060712">12. 7. 2006</DATE> — VĚC T-277/04</LEFT><RIGHT>VITAKRAFT-WERKE WÜHRMANN v. OHIM — JOHNSON'S VETERINARY PRODUCTS (VITACOAT)</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek soudu</HT> (druhého senátu)</P><P><DATE ISO="20060712">12. července 2006</DATE><NOTE NOTE.ID="E0002" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci T-277/04,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Vitakraft-Werke Wührmann &amp; Sohn GmbH &amp; Co. KG</HT>, se sídlem v Brémách (Německo), zastoupená U. Sanderem, advokátem,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)</HT>, zastoupenému J. Novaisem Gonçalvesem, jako zmocněncem,</P><PARTY.STATUS>žalovanému,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><P>přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem, je</P><?PAGE NO="II-2216"?><INTERVENERS><P><HT TYPE="BOLD">Johnson's Veterinary Products Ltd</HT>, se sídlem v Sutton Coldfield (Spojené království), zastoupená M. Edenboroughem, barrister,</P></INTERVENERS></PARTIES><P>jejímž předmětem je žaloba na neplatnost proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne <DATE ISO="20040427">27. dubna 2004</DATE> (věc R 560/2003-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi Vitakraft-Werke Wührmann &amp; Sohn GmbH &amp; Co. KG a Johnson's Veterinary Products Ltd,</P><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (druhý senát),</P><P>ve složení J. Pirrung, předseda, A. W. H. Meij a I. Pelikánová, soudci,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: J. Plingers, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20040709">9. července 2004</DATE>,</VISA><VISA>s přihlédnutím k vyjádření k žalobě OHIM došlému kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20050114">14. ledna 2005</DATE>,</VISA><VISA>s přihlédnutím k vyjádření k žalobě vedlejší účastnice došlému kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20050513">13. května 2005</DATE>,</VISA><VISA>po jednání konaném dne <DATE ISO="20060111">11. ledna 2006</DATE>,</VISA></GR.VISA><?PAGE NO="II-2217"?><PREAMBLE.FINAL><P>vydává tento</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Skutečnosti předcházející sporu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="19960321">21. března 1996</DATE> Vitacoat Ltd požádala Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) o zápis slovního označení VITACOAT jako ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne <DATE ISO="19931220">20. prosince 1993</DATE> o ochranné známce Společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="011" DATE.PUB="1994" PAGE.FIRST="1">Úř. věst. 1994, L 11, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.</TXT></NP><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 3, 5 a 21 Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne <DATE ISO="19570615">15. června 1957</DATE>, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>třída 3: <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>Šampóny, kondicionéry, přípravky na vlasy a pokožku, deodoranty; vše pro zvířata<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 5: <QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Přípravky na odčervení, odvšivení, odblešení a odstranění ostatních parazitů; vše pro zvířata<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 21: <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>Kartáče a hřebeny pro zvířata<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/>.</P></ITEM></LIST></P></NP><?PAGE NO="II-2218"?><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Přihláška k zápisu byla zveřejněna ve <HT TYPE="ITALIC">Věstníku ochranných známek Společenství</HT> č. 34/1998 ze dne <DATE ISO="19980511">11. května 1998</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="19980525">25. května 1998</DATE> podala žalobkyně námitky proti zápisu přihlašované ochranné známky, založené na čtyřech ochranných známkách zapsaných v Německu (dále jen <QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>starší ochranné známky<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/>) spočívajících ve slovním označení VITAKRAFT a chránících zejména následující výrobky:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zápis č. 834153: <QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>Sklo, porcelán a kamenina, a to žlaby, koryta a krmné jesle pro ptáky, psy a kočky<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/>;</P></ITEM><ITEM><P>zápis č. 950955: <QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>Farmaceutické veterinární přípravky pro ryby a domácí ptactvo, s výjimkou přípravků, které se prodávají pouze v lékárnách<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/>;</P></ITEM><ITEM><P>zápis č. 1065186: <QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>Zdravotní přípravky a přípravky pro péči o tělo a krášlicí přípravky pro domácí zvířata, jakož i šampóny pro domácí zvířata<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/>;</P></ITEM><ITEM><P>zápis č. 39615031: <QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>Mycí prostředky, mýdla, přípravky pro péči o tělo a krášlicí přípravky, vlasové vody, přípravky pro vyhubení škodlivých zvířat, hřebeny a kartáče<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/>.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Námitky byly založeny zejména na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a směřovaly proti všem výrobkům, kterých se týkala přihláška k zápisu.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2219"?><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20000211">11. února 2000</DATE> námitkové oddělení námitky zamítlo zejména z důvodu neexistence úplných překladů osvědčení o zápisu starších ochranných známek. Na základě odvolání žalobkyně třetí odvolací senát OHIM toto rozhodnutí dne <DATE ISO="20010619">19. června 2001</DATE> zrušil, pokud se týká starších ochranných známek.</TXT></NP><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20010904">4. září 2001</DATE> Vitacoat informovala OHIM o převodu přihlášky ochranné známky na společnost Johnson's Veterinary Products Ltd, přičemž tento převod byl zapsán do <HT TYPE="ITALIC">Rejstříku ochranných známek Společenství</HT> dne <DATE ISO="20011029">29. října 2001</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20030729">29. července 2003</DATE> námitkové oddělení znovu námitky jako neopodstatněné zamítlo.</TXT></NP><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20030924">24. září 2003</DATE> podala žalobkyně proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20040427">27. dubna 2004</DATE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>napadené rozhodnutí<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/>) první odvolací senát OHIM odvolání zamítl. Měl v podstatě za to, že dotčené výrobky jsou zčásti totožné a zčásti podobné, ale že dotčená označení obsahují pouze velmi málo prvků podobnosti z fonetického a vzhledového hlediska. Podle odvolacího senátu totiž slova <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/> a ochranné známky VITAKRAFT mají pouze nízkou vnitřní rozlišovací způsobilost pro jiné výrobky než ty, kterých se týká německý zápis č. 834153 a <QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>hřebeny a kartáče<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/>, kterých se týká německý zápis č. 39615031. Krom toho tvrdil, že jsou odlišné z pojmového hlediska, neboť slovo <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>Kraft<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/> znamená v němčině <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>síla, moc<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/> a zvýrazňuje tak pojem <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>vitalita<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/> (v němčině <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/>) vnuknutý prvkem <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/>, zatímco slovo <QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>vitacoat<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/> nemá konkrétní smysl nezávisle na otázce, zda německý spotřebitel zná význam anglického slova <QUOT.START ID="QS0018" REF.END="QE0018" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0018" REF.START="QS0018" CODE="201C"/>. Pokud jde o dokumenty předložené žalobkyní za účelem prokázání vysoké rozlišovací<?PAGE NO="II-2220"?> způsobilosti starších ochranných známek z důvodu, že jsou známy na německém trhu, odvolací senát dospěl k závěru, že tyto dokumenty nepředstavují dostatečné důkazy o existenci dobrého jména starších ochranných známek (viz body 24 a 25 výše). Podle odvolacího senátu vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že její ochranné známky jsou známy na německém trhu, není podobnost dotčených ochranných známek dostatečná pro vznik nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Žaloba byla původně podána v německém jazyce. Angličtina se stala jednacím jazykem v souladu s čl. 131 odst. 2 jednacího řádu Soudu v důsledku výhrad vedlejší účastnice došlých kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20040811">11. srpna 2004</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Žalobkyně připojila ke své žalobě řadu příloh vyhotovených v němčině. Dne <DATE ISO="20050131">31. ledna 2005</DATE> část z nich nahradila zkrácenými verzemi.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>V souladu s čl. 131 odst. 3 jednacího řádu bylo žalobkyni povoleno, aby přednesla svou řeč v němčině.</TXT></NP><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Žalobkyně navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zrušil napadené rozhodnutí;</P></ITEM><?PAGE NO="II-2221"?><ITEM><P>uložil OHIM náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>OHIM navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zamítl žalobu;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Vedlejší účastnice navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zamítl žalobu;</P></ITEM><ITEM><P>potvrdil napadené rozhodnutí;</P></ITEM><ITEM><P>vrátil přihlášku ochranné známky Společenství OHIM, aby mohl provést její zápis;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni, aby nesla náklady řízení vedlejší účastnice vzniklé v důsledku řízení před Soudem, před odvolacím senátem a před námitkovým oddělením.</P></ITEM></LIST></P></NP><?PAGE NO="II-2222"?><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Na jednání vedlejší účastnice v odpovědi na otázku Soudu vysvětlila, že její druhý bod návrhových žádání ve skutečnosti splývá s prvním. Pokud jde o třetí bod návrhových žádání, tento bod podle vedlejší účastnice směřuje k zajištění toho, aby OHIM skutečně pokračoval v řízení o zápisu přihlašované ochranné známky v případě zamítnutí žaloby. Pokud jde o náklady řízení, prohlásila, že z opatrnosti formulovala čtvrtý bod návrhových žádání co možná nejširším způsobem.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní otázky</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K návrhu žalobkyně směřujícímu ke zrušení napadeného rozhodnutí</P></TI></TITLE><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Tento žalobní důvod zahrnuje v podstatě tři části. První částí žalobkyně uplatňuje, že ochranné známky VITAKRAFT a jejich prvek <QUOT.START ID="QS0019" REF.END="QE0019" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0019" REF.START="QS0019" CODE="201C"/> mají vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu, že tato ochranná známka je známá na německém trhu. Druhou částí žalobního důvodu žalobkyně vytýká odvolacímu senátu, že provedl nesprávné posouzení podobnosti označení, zvláště proto, že nepostřehl, že slovo <QUOT.START ID="QS0020" REF.END="QE0020" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0020" REF.START="QS0020" CODE="201C"/> tvoří jejich dominantní prvek. Třetí částí žalobního důvodu poukazuje na to, že tato dvě pochybení, jakož i skutečnost, že nebyl zohledněn stupeň podobnosti dotčených výrobků, vedly odvolací senát k tomu, že v projednávaném případě přehlédl nebezpečí záměny, které mimoto bylo pravidelně uznáváno německými soudy v případech srovnatelných s projednávaným případem.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Obecné poznámky</P></TI></TITLE><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se na základě námitek majitele starší ochranné známky přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud z důvodu totožnosti<?PAGE NO="II-2223"?> nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna.</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora a Soudu musí být nebezpečí záměny, pokud jde o obchodní původ výrobků nebo služeb, posuzováno celkově podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka [rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20050201">1. února 2005</DATE>, SPAG v. OHIM — Dann a Backer (HOOLIGAN), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-57/03" YEAR="2005" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-287">T-57/03, Sb. rozh. s. II-287, bod 51</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>V projednávaném případě se účastníci řízení shodují na tom, že jelikož jsou starší ochranné známky chráněny v Německu a výrobky jsou určeny všem osobám vlastnícím domácí zvíře, je cílová veřejnost tvořena průměrnými německými spotřebiteli vlastnícími takové zvíře.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Krom toho, jak vyplývá z bodů 21 až 23 napadeného rozhodnutí, odvolací senát konstatoval, že všechny výrobky, kterých se týká přihláška ochranné známky, jsou totožné s určitými výrobky chráněnými staršími ochrannými známkami č. 1065186 a č. 39615031. Navíc v bodě 24 napadeného rozhodnutí tvrdil, že výrobky, kterých se týká přihlašovaná ochranná známka a ochranná známka č. 834153, jsou podobné. Žalobkyně tyto závěry nezpochybnila.</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy je třeba přezkoumat jediný žalobní důvod žalobkyně.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2224"?><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><P>K první části žalobního důvodu, vycházející z existence vysoké rozlišovací způsobilosti starších ochranných známek z důvodu, že jsou známy</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Napadené rozhodnutí</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Žalobkyně před odvolacím senátem předložila následující důkazy na podporu toho, že její ochranné známky jsou známy:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>ceník výrobků pro rok 1994 obsahující ochranné známky VITAKRAFT;</P></ITEM><ITEM><P>studii trhu vypracovanou v roce 1997 týkající se ochranných známek VITAKRAFT;</P></ITEM><ITEM><P>studii trhu vypracovanou v roce 1992 týkající se ochranné známky VITA a případné spojitosti, kterou si veřejnost učiní mezi touto ochrannou známkou a označením VITAKRAFT.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Odvolací senát ceník odmítl, neboť se týkal hlavně jiných výrobků než těch, které jsou označeny dotčenými staršími ochrannými známkami (bod 29 napadeného rozhodnutí). Pokud jde o studii z roku 1997, měl odvolací senát za to, že její průkazní hodnota je nedostatečná vzhledem k tomu, že si dotázané osoby spontánně neučinily spojitost mezi ochrannými známkami VITAKRAFT a výrobky chráněnými těmito ochrannými známkami, neboť dotazníky uvedly označení, jakož i dotčené výrobky (bod 30 napadeného rozhodnutí). Pokud jde o studii z roku 1992, měl odvolací senát za to, že její průkazní hodnota je podstatně omezena, neboť se tato studie netýká relevantního období. Podle odvolacího senátu je třeba předpokládat, že realita trhu se podstatně v průběhu čtyř let mění, ledaže by byl prokázán opak.<?PAGE NO="II-2225"?> Dodal, že se studie netýkala ochranných známek VITAKRAFT, že se týkala pouze spotřebitelů vlastnících domácí zvíře, že tito spotřebitelé byli navedeni k ochranné známce VITA pro dotčené výrobky a že pouze 20 [ % z] dotázaných osob identifikovalo ochranné známky VITAKRAFT (bod 31 napadeného rozhodnutí).</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Argumenty účastníků řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Pokud jde nejprve o ceník z roku 1994, žalobkyně zdůrazňuje, že se týká rovněž výrobků označených staršími ochrannými známkami.</TXT></NP><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Pokud jde dále o studii z roku 1997, žalobkyně v podstatě kritizuje to, že odvolací senát nepřipustil údaje poskytnuté dotázaným osobám, co se týče ochranné známky a dotčených výrobků. Podle žalobkyně není možné neuvést ochrannou známku dotčenou studií při pohovoru se spotřebiteli. Na jednání dodala, že jelikož slovo <QUOT.START ID="QS0021" REF.END="QE0021" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0021" REF.START="QS0021" CODE="201C"/> je prvkem často používaným v ochranných známkách chránících výrobky lidské výživy, bylo uvedení výrobků, kterých se týkají starší ochranné známky, nezbytné pro vyloučení záměny s ochrannými známkami patřícími do odvětví lidské výživy.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Pokud jde konečně o studii z roku 1992, žalobkyně nejprve uvádí, že dotčený trh se během relativně krátkého období čtyř let nemění, což je rovněž prokázáno studií z roku 1997. Dále zdůrazňuje, že institut průzkumu veřejného mínění Allensbach, který tuto studii provedl, má velmi dobré jméno. Studie prokazuje, že pro reprezentativní skupinu dotčeného trhu slovo <QUOT.START ID="QS0022" REF.END="QE0022" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0022" REF.START="QS0022" CODE="201C"/> představuje dominantní prvek ochranných známek VITAKRAFT a že si tato veřejnost učiní bezprostřední spojitost mezi výskytem slova <QUOT.START ID="QS0023" REF.END="QE0023" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0023" REF.START="QS0023" CODE="201C"/> v označení vztahujícím se na dotčené výrobky a staršími ochrannými známkami žalobkyně.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2226"?><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>OHIM úvodem namítá, že ceník nemůže, bez ohledu na svůj obsah, sám o sobě prokázat, že starší ochranné známky byly známy.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Pokud jde o studii z roku 1997, má OHIM za to, že spotřebitelé obecně nejsou nasměrováni na určitou ochrannou známku, ale rozhodují se spontánně o tom, jaký výrobek chtějí koupit. Pouze spontánní odpověď o známosti ochranné známky u spotřebitele pro určité výrobky tedy může poskytnout dostatečný důkaz o tom, že je na trhu známá. V projednávaném případě byli jednak spotřebitelé přímo navedeni k ochranné známce VITAKRAFT, a jednak studie byla zvláště neurčitá, pokud jde o dotčené výrobky. OHIM na jednání dodal, že průkazní hodnota studie je ještě oslabena tím, že se týká období následujícího po relevantním období, a tudíž může být ovlivněna reklamními kampaněmi vedenými po dni podání přihlášky ochranné známky.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Pokud jde konečně o studii z roku 1992, OHIM podotýká, že podle této studie 70 % dotázaných osob si nevytvořilo žádnou spojitost mezi slovem <QUOT.START ID="QS0024" REF.END="QE0024" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0024" REF.START="QS0024" CODE="201C"/> a staršími ochrannými známkami, i když otázky byly položeny tak, aby vedly dotazované spotřebitele k určitému výsledku.</TXT></NP><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Vedlejší účastnice má za to, že studie z roku 1997 musí být odmítnuta, neboť se týká období následujícího po relevantním datu, a že průkazní hodnota studie z roku 1992 není dostatečná vzhledem k tomu, že se netýká starších ochranných známek, ale označení VITA. Na jednání upřesnila, že otázky položené dotázaným osobám v roce 1992 mohou nanejvýš doložit určitou asociaci mezi označeními VITA a VITAKRAFT.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="II-2227"?><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Závěry Soudu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>Jak vyplývá ze sedmého bodu odůvodnění nařízení č. 40/94, posouzení nebezpečí záměny závisí na množství prvků, zejména na tom, jak je ochranná známka na dotčeném trhu známá. Protože je nebezpečí záměny tím vyšší, čím se rozlišovací způsobilost ochranné známky jeví vyšší, ochranné známky, které mají buď vnitřně nebo z důvodu své známosti u veřejnosti vysokou rozlišovací způsobilost, požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je menší (viz obdobně rozsudky Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19971111">11. listopadu 1997</DATE>, SABEL, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-251/95" YEAR="1997" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-6191">C-251/95, Recueil, s. I-6191, bod 24</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19980929">29. září 1998</DATE>, Canon, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-39/97" YEAR="1998" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-5507">C-39/97, Recueil, s. I-5507, bod 18</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="19990622">22. června 1999</DATE>, Lloyd Schuhfabrik Meyer, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-342/97" YEAR="1999" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3819">C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 20</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Existence vyšší než běžné rozlišovací způsobilosti z důvodu známosti ochranné známky na trhu u veřejnosti nezbytně předpokládá, že tato ochranná známka je známá alespoň podstatné části dotčené veřejnosti, aniž by nezbytně musela mít dobré jméno ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94. Nelze obecně prokázat, například uvedením určitých procentuálních údajů týkajících se stupně známosti ochranné známky u veřejnosti v dotčených kruzích, že ochranná známka má vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu své známosti u veřejnosti (viz v tomto smyslu a obdobně rozsudky Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, Windsurfing Chiemsee, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-108/97+C-109/97" YEAR="1999" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-2779">C-108/97 a C-109/97, Recueil, s. I-2779, bod 52</REF.DOC.ECR>, a výše uvedený rozsudek Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 24). Je však namístě uznat určitou vzájemnou závislost mezi známostí ochranné známky u veřejnosti a rozlišovací způsobilostí této ochranné známky v tom smyslu, že čím více je ochranná známka u cílové veřejnosti známá, tím více je rozlišovací způsobilost této ochranné známky posílena.</TXT></NP><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Při přezkumu, zda má ochranná známka vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu své známosti u veřejnosti, je třeba zohlednit všechny relevantní skutečnosti věci, tedy zejména podíl na trhu, který ochranná známka zaujímá, intenzitu, geografické<?PAGE NO="II-2228"?> rozšíření a dobu jejího užívání, výši investic vynaložených podnikem na její propagaci, poměr zúčastněných kruhů, které identifikují výrobky nebo služby jako pocházející od určitého podniku díky ochranné známce, a prohlášení obchodních a průmyslových komor nebo jiných profesních sdružení (viz obdobně výše uvedené rozsudky Windsurfing Chiemsee, bod 51, a Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 23, a v tomto smyslu a obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne <DATE ISO="19990914">14. září 1999</DATE>, General Motors, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-375/97" YEAR="1999" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-5421">C-375/97, Recueil, s. I-5421, body 26 a 27</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>V projednávaném případě žalobkyně předložila na podporu známosti svých starších ochranných známek u veřejnosti tři důkazy, a sice ceník z roku 1994, studii trhu z roku 1997 a studii trhu z roku 1992 (viz bod 24 výše).</TXT></NP><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o ceník, je namístě připomenout, že pouhé předložení katalogů bez údajů ani důkazu týkajících se jejich distribuce veřejnosti nebo rozsahu jejich případné distribuce není dostatečné pro prokázání užívání ochranné známky [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20041006">6. října 2004</DATE>, Vitakraft-Werke Wührmann v. OHIM — Krafft (VITAKRAFT), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-356/02" YEAR="2004" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-3445">T-356/02, Sb. rozh. s. II-3445, bod 34</REF.DOC.ECR>]. Tím spíše nemůže prokázat intenzitu takového užívání. Tato judikatura je použitelná na ceník, jehož funkce může být přirovnána k funkci katalogu. Z toho vyplývá, že argument žalobkyně, podle kterého se odvolací senát zmýlil ohledně obsahu tohoto ceníku, musí být odmítnut.</TXT></NP><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>Pokud jde zadruhé o studie trhu vypracované v roce 1992 a 1997, je namístě nejprve uvést, že pro to, aby starší ochranná známka měla vyšší rozlišovací způsobilost z důvodu své případné známosti u veřejnosti, musí být v každém případě známá veřejnosti k datu podání přihlášky ochranné známky nebo případně ke dni práva přednosti uplatňovaného na podporu této přihlášky [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20041213">13. prosince 2004</DATE>, El Corte Inglés v. OHIM — Pucci (EMILIO PUCCI), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-8/03" YEAR="2004" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-4297">T-8/03, Sb. rozh. s. II-4297, body 71 až 73</REF.DOC.ECR>, kterých se netýká kasační opravný<?PAGE NO="II-2229"?> prostředek]. Nelze však <HT TYPE="ITALIC">a priori</HT> vyloučit, že studie vypracovaná určitou dobu před nebo po tomto datu může obsahovat užitečné údaje, avšak s vědomím toho, že se její průkazní hodnota může měnit v závislosti na více či méně dlouhém časovém odstupu období, kterého se týká, od data podání nebo dne práva přednosti přihlášky dotčené ochranné známky. Navíc její průkazní hodnota závisí na použité metodě anketního průzkumu.</TXT></NP><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>V projednávaném případě je průkazní hodnota studie z roku 1997 oslabena, jak to správně uvádí odvolací senát, z toho důvodu, že dotázané osoby neodpovídaly spontánně, jelikož v použitých dotaznících byla uvedena dotčená označení a výrobky. Toto zjištění není zpochybněno argumentem žalobkyně, podle kterého jednak upřesnění dotčených výrobků bylo nezbytné pro to, aby bylo zabráněno veřejnosti uvádět ochranné známky potravin určených k lidské spotřebě, a jednak průzkum veřejného mínění bez jakékoli zmínky o dotčené ochranné známce vede k užitečným výsledkům pouze v případě ochranných známek s velmi dobrým jménem (<QUOT.START ID="QS0025" REF.END="QE0025" CODE="201E"/>berühmte Marken<QUOT.END ID="QE0025" REF.START="QS0025" CODE="201C"/>) (viz bod 27 výše). Bylo by totiž bývalo možné uvést dotázaným osobám dotčené výrobky, aniž by byly zmíněny ochranné známky VITAKRAFT, nebo jim ukázat seznam různých ochranných známek, mezi nimiž by bylo zejména dotčené starší označení.</TXT></NP><NP><NO.P>40</NO.P><TXT>Za těchto okolností odvolací senát neprovedl nesprávné právní posouzení, když měl za to, že studie z roku 1997 sama o sobě nestačí k prokázání známosti ochranných známek VITAKRAFT u veřejnosti. Soud se tedy nemusí vyjadřovat k dodatečnému argumentu OHIM a vedlejší účastnice, podle kterého je průkazní hodnota studie rovněž oslabena v důsledku toho, že se týká období následujícího po relevantním datu.</TXT></NP><NP><NO.P>41</NO.P><TXT>Pokud jde o studii z roku 1992, nelze ji odmítnout bez dalšího z pouhého důvodu, že se týká hlavně ochranné známky VITA, a nikoli ochranných známek VITAKRAFT,<?PAGE NO="II-2230"?> neboť žalobkyně se snaží prokázat, že slovo <QUOT.START ID="QS0026" REF.END="QE0026" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0026" REF.START="QS0026" CODE="201C"/> tvoří dominantní prvek starších ochranných známek, jelikož si cílová veřejnost učiní bezprostřední spojitost mezi výrazem <QUOT.START ID="QS0027" REF.END="QE0027" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0027" REF.START="QS0027" CODE="201C"/> a ochrannými známkami VITAKRAFT z důvodu, že jsou jí obě označení známá, a jelikož se otázka studie týká právě této případné spojitosti.</TXT></NP><NP><NO.P>42</NO.P><TXT>Jak to však správně konstatoval odvolací senát, průkazní hodnota studie z roku 1992 je snížena v důsledku toho, že byla uskutečněna téměř čtyři roky před datem podání přihlášky dotčené ochranné známky. Navíc je namístě uvést, jak to učinil odvolací senát, že procentní podíl osob, které si učiní přímou spojitost mezi slovem <QUOT.START ID="QS0028" REF.END="QE0028" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0028" REF.START="QS0028" CODE="201C"/> a staršími ochrannými známkami není dostatečně vysoký na to, aby prokázal, že tyto starší ochranné známky nebo také jejich prvek <QUOT.START ID="QS0029" REF.END="QE0029" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0029" REF.START="QS0029" CODE="201C"/> mají vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu jejich známosti u veřejnosti. Otázka položená spotřebitelům dotazovateli je totiž vedla k tomu, že si vytvořili hospodářskou spojitost mezi ochrannými známkami VITAKRAFT a jakýmkoli označením obsahujícím slovo <QUOT.START ID="QS0030" REF.END="QE0030" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0030" REF.START="QS0030" CODE="201C"/>, přičemž případný výskyt jiných prvků vedle výrazu <QUOT.START ID="QS0031" REF.END="QE0031" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0031" REF.START="QS0031" CODE="201C"/> nemohl dotazovanému spotřebiteli přijít na mysl. I za těchto okolností si pouze 33 % dotázaných osob vlastnících domácí zvíře myslelo, že všechna označení obsahující prvek <QUOT.START ID="QS0032" REF.END="QE0032" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0032" REF.START="QS0032" CODE="201C"/> náležejí ke stejnému podniku. Pouze 25 % dotázaných osob vlastnících domácí zvíře si učinilo spojitost mezi výrazem <QUOT.START ID="QS0033" REF.END="QE0033" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0033" REF.START="QS0033" CODE="201C"/> a ochrannou známkou nebo podnikem s názvem VITAKRAFT.</TXT></NP><NP><NO.P>43</NO.P><TXT>Krom toho odvolací senát správně uvedl, že spotřebitelé byli informováni o dotčených výrobcích (výrobky pro péči o zvířata) a o dotčených ochranných známkách (VITA a VITAKRAFT). S ohledem na to, že otázky položené spotřebitelům je mohly vést k odpovědi spíše příznivé pro žalobkyni, dospěl odvolací senát správně k závěru, že studie z roku 1992 nestačí k prokázání skutečnosti, že tyto starší ochranné známky jsou známy, a tudíž že jejich rozlišovací způsobilost nebo rozlišovací způsobilost jejich prvku <QUOT.START ID="QS0034" REF.END="QE0034" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0034" REF.START="QS0034" CODE="201C"/> je vysoká.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2231"?><NP><NO.P>44</NO.P><TXT>Z těchto důvodů vzhledem k tomu, že žalobkyně právně dostačujícím způsobem neprokázala, že starší ochranné známky mají vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu, že jsou veřejnosti známy, musí být první část žalobního důvodu zamítnuta jako neopodstatněná.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><P>K druhé části žalobního důvodu, vycházející z nesprávného posouzení podobnosti dotčených označení</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Argumenty účastníků řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>45</NO.P><TXT>Pokud jde o srovnání dotčených označení, žalobkyně úvodem zpochybňuje, že prvek <QUOT.START ID="QS0035" REF.END="QE0035" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0035" REF.START="QS0035" CODE="201C"/> má omezenou vnitřní rozlišovací způsobilost, a to i za předpokladu, že je odvolací senát oprávněn mít za to, že si cílová veřejnost spojí toto slovo s německými slovy <QUOT.START ID="QS0036" REF.END="QE0036" CODE="201E"/>vital<QUOT.END ID="QE0036" REF.START="QS0036" CODE="201C"/> (vitální) a <QUOT.START ID="QS0037" REF.END="QE0037" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0037" REF.START="QS0037" CODE="201C"/> (vitalita). Jednak i když toto latinské slovo znamenající <QUOT.START ID="QS0038" REF.END="QE0038" CODE="201E"/>život<QUOT.END ID="QE0038" REF.START="QS0038" CODE="201C"/> je někdy vzdělanou menšinou užíváno pro vyjádření <QUOT.START ID="QS0039" REF.END="QE0039" CODE="201E"/>běhu života určité osoby<QUOT.END ID="QE0039" REF.START="QS0039" CODE="201C"/> (v němčině <QUOT.START ID="QS0040" REF.END="QE0040" CODE="201E"/>Lebenslauf<QUOT.END ID="QE0040" REF.START="QS0040" CODE="201C"/>), není tento význam většině německých spotřebitelů známý. Kromě toho žalobkyně uvádí, že na rozdíl od závěrů odvolacího senátu německá slova <QUOT.START ID="QS0041" REF.END="QE0041" CODE="201E"/>vital<QUOT.END ID="QE0041" REF.START="QS0041" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0042" REF.END="QE0042" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0042" REF.START="QS0042" CODE="201C"/> nepopisují výrobky, kterých se týkají starší ochranné známky. Mimoto žalobkyně podotýká, že OHIM již uznal rozlišovací způsobilost slova <QUOT.START ID="QS0043" REF.END="QE0043" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0043" REF.START="QS0043" CODE="201C"/>, když dne <DATE ISO="20020715">15. července 2002</DATE> zveřejnil přihlášku slovní ochranné známky Společenství VITA, která se týká výrobků obdobných těm, na které se vztahují starší ochranné známky.</TXT></NP><NP><NO.P>46</NO.P><TXT>Z důvodu známosti starších ochranných známek u veřejnosti tvoří slovo <QUOT.START ID="QS0044" REF.END="QE0044" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0044" REF.START="QS0044" CODE="201C"/> podle žalobkyně jejich dominantní prvek.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2232"?><NP><NO.P>47</NO.P><TXT>Nezávisle na předcházejícím žalobkyně popírá posouzení učiněné odvolacím senátem ohledně podobnosti označení z hlediska vzhledového, pojmového a fonetického.</TXT></NP><NP><NO.P>48</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o vzhledovou podobnost, žalobkyně nejprve zdůrazňuje, že spotřebitel neprovede filologickou analýzu ochranné známky. Naopak vzhledem k tomu, že jeho stupeň pozornosti je při výběru dotčených výrobků relativně nízký, totožnost první části označení VITAKRAFT a VITACOAT, jakož i totožnost písmen <QUOT.START ID="QS0045" REF.END="QE0045" CODE="201E"/>a<QUOT.END ID="QE0045" REF.START="QS0045" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0046" REF.END="QE0046" CODE="201E"/>t<QUOT.END ID="QE0046" REF.START="QS0046" CODE="201C"/> v jejich druhé části by jej mohla vést k záměně dotčených označení. Žalobkyně na jednání zdůraznila skutečnost, že spotřebitel věnuje více pozornosti začátku slovního označení než jeho konci.</TXT></NP><NP><NO.P>49</NO.P><TXT>Pokud jde zadruhé o pojmovou podobnost, odvolací senát podle žalobkyně pochybil, když měl za to, že si spotřebitel neučiní žádnou spojitost mezi anglickým slovem <QUOT.START ID="QS0047" REF.END="QE0047" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0047" REF.START="QS0047" CODE="201C"/> a odkazem učiněným na německá slova <QUOT.START ID="QS0048" REF.END="QE0048" CODE="201E"/>vital<QUOT.END ID="QE0048" REF.START="QS0048" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0049" REF.END="QE0049" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0049" REF.START="QS0049" CODE="201C"/>, a to nezávisle na otázce, zda zná význam anglického slova. Žalobkyně tvrdí, že mnoho německých spotřebitelů ví, že slovo <QUOT.START ID="QS0050" REF.END="QE0050" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0050" REF.START="QS0050" CODE="201C"/> znamená v němčině <QUOT.START ID="QS0051" REF.END="QE0051" CODE="201E"/>Fell<QUOT.END ID="QE0051" REF.START="QS0051" CODE="201C"/> (srst), takže zachytí popisnou způsobilost přihlašovaného označení. Navíc pochopení slova <QUOT.START ID="QS0052" REF.END="QE0052" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0052" REF.START="QS0052" CODE="201C"/> cílovou veřejností nepovede k pojmovému rozdílu, ale naopak zdůrazní pojmovou podobnost kolidujících ochranných známek.</TXT></NP><NP><NO.P>50</NO.P><TXT>Na jednání žalobkyně dodala, že ve smyslu judikatury Soudu [rozsudek ze dne <DATE ISO="20031014">14. října 2003</DATE>, Phillips-Van Heusen v. OHIM — Pash Textilvertrieb und Einzelhandel (BASS), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-292/01" YEAR="2003" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-4335">T-292/01, Recueil, s. II-4335, bod 54</REF.DOC.ECR>; rozsudek ze dne <DATE ISO="20040622">22. června 2004</DATE>, Ruiz-Picasso a další v. OHIM — DaimlerChrysler (PICARO), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-185/02" YEAR="2004" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-1739">T-185/02, Sb. rozh. s. II-1739, bod 56</REF.DOC.ECR>, a rozsudek ze dne <DATE ISO="20051027">27. října 2005</DATE>, Éditions Albert René v. OHIM — Orange (MOBILIX), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-336/03" YEAR="2005" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-4667">T-336/03, Sb. rozh. s. II-4667, bod 80</REF.DOC.ECR>, proti němuž byl podán<?PAGE NO="II-2233"?> kasační opravný prostředek] pojmový rozdíl, který může do značné míry neutralizovat vzhledové a fonetické podobnosti dotčených označení, existuje pouze tehdy, pokud označení jako celek má jasný a vymezený význam. Podle jejího názoru tomu tak v projednávaném případě není, jelikož slova <QUOT.START ID="QS0053" REF.END="QE0053" CODE="201E"/>vitakraft<QUOT.END ID="QE0053" REF.START="QS0053" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0054" REF.END="QE0054" CODE="201E"/>vitacoat<QUOT.END ID="QE0054" REF.START="QS0054" CODE="201C"/> nemají konkrétní význam ani v němčině, ani v angličtině.</TXT></NP><NP><NO.P>51</NO.P><TXT>Pokud jde zatřetí o fonetickou podobnost, žalobkyně jednak uplatňuje, že tato podobnost nemůže být neutralizována údajným pojmovým rozdílem označení, který v projednávaném případě neexistuje. Kromě toho zjištění odvolacího senátu, podle kterého výskyt písmen <QUOT.START ID="QS0055" REF.END="QE0055" CODE="201E"/>r<QUOT.END ID="QE0055" REF.START="QS0055" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0056" REF.END="QE0056" CODE="201E"/>f<QUOT.END ID="QE0056" REF.START="QS0056" CODE="201C"/> ve starších ochranných známkách vylučuje fonetickou podobnost, porušuje zásadu, podle které existence nebezpečí záměny musí být posouzena v závislosti na prvcích podobnosti mezi označeními, a nikoli na jejich rozdílech.</TXT></NP><NP><NO.P>52</NO.P><TXT>OHIM a vedlejší účastnice popírají argumenty žalobkyně.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Závěry Soudu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>53</NO.P><TXT>Jak vyplývá z ustálené judikatury, globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům (viz výše uvedený rozsudek BASS, bod 47 a uvedená judikatura).</TXT></NP><NP><NO.P>54</NO.P><TXT>Pokud jde nejprve o stupeň rozlišovací způsobilosti slova <QUOT.START ID="QS0057" REF.END="QE0057" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0057" REF.START="QS0057" CODE="201C"/>, bude relevantní veřejnost tvořená průměrnými německými spotřebiteli vlastnícími domácí zvíře<?PAGE NO="II-2234"?> chápat slovo <QUOT.START ID="QS0058" REF.END="QE0058" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0058" REF.START="QS0058" CODE="201C"/>, které jako takové v němčině neexistuje, jako odkazující na taková slova jako <QUOT.START ID="QS0059" REF.END="QE0059" CODE="201E"/>vital<QUOT.END ID="QE0059" REF.START="QS0059" CODE="201C"/> (vitální) a <QUOT.START ID="QS0060" REF.END="QE0060" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0060" REF.START="QS0060" CODE="201C"/> (vitalita). I když je slovo latinského původu pro germanofonního spotřebitele méně známé než pro španělského spotřebitele, slovo <QUOT.START ID="QS0061" REF.END="QE0061" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0061" REF.START="QS0061" CODE="201C"/> evokuje obecně pozitivní vlastnost přiřaditelnou velké škále různých výrobků nebo služeb. Slovo <QUOT.START ID="QS0062" REF.END="QE0062" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0062" REF.START="QS0062" CODE="201C"/> totiž tvoří předponu, která dává slovu, které následuje, a sice německému slovu <QUOT.START ID="QS0063" REF.END="QE0063" CODE="201E"/>Kraft<QUOT.END ID="QE0063" REF.START="QS0063" CODE="201C"/> (síla, moc) konotaci <QUOT.START ID="QS0064" REF.END="QE0064" CODE="201E"/>vitality<QUOT.END ID="QE0064" REF.START="QS0064" CODE="201C"/>. Veřejnost jej tudíž v projednávaném případě nebude vnímat jako rozlišovací a dominantní prvek staršího označení. Je tedy namístě odmítnout tvrzení žalobkyně, podle kterého má slovo <QUOT.START ID="QS0065" REF.END="QE0065" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0065" REF.START="QS0065" CODE="201C"/> vysokou vnitřní rozlišovací způsobilost. Krom toho jak vyplývá z bodů 33 až 44 výše, slovo <QUOT.START ID="QS0066" REF.END="QE0066" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0066" REF.START="QS0066" CODE="201C"/> není ani zvláště rozlišovací z toho důvodu, že starší ochranné známky jsou známy veřejnosti nebo také z důvodu hospodářské spojitosti, kterou si cílová veřejnost učiní mezi majitelem těchto ochranných známek a ochranných známek VITA.</TXT></NP><NP><NO.P>55</NO.P><TXT>Skutečnost, že přihláška slovní ochranné známky Společenství VITA pro výrobky obdobné těm, kterých se týkají starší ochranné známky, byla zveřejněna OHIM, toto posouzení nevyvrací. Nejde totiž o to usoudit, že toto označení <QUOT.START ID="QS0067" REF.END="QE0067" CODE="201E"/>postrádá rozlišovací způsobilost<QUOT.END ID="QE0067" REF.START="QS0067" CODE="201C"/> nebo je <QUOT.START ID="QS0068" REF.END="QE0068" CODE="201E"/>čistě popisné<QUOT.END ID="QE0068" REF.START="QS0068" CODE="201C"/>, takže jeho zápisu brání důvody pro zamítnutí zápisu na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94. Jde pouze o to určit, zda slovo <QUOT.START ID="QS0069" REF.END="QE0069" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0069" REF.START="QS0069" CODE="201C"/> tvoří dominantní prvek starších ochranných známek.</TXT></NP><NP><NO.P>56</NO.P><TXT>Pokud jde dále o vzhledovou podobnost, je namístě uvést, že dotčená označení jsou složena jednak z prvků <QUOT.START ID="QS0070" REF.END="QE0070" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0070" REF.START="QS0070" CODE="201C"/> a jednak z prvků <QUOT.START ID="QS0071" REF.END="QE0071" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0071" REF.START="QS0071" CODE="201C"/> nebo <QUOT.START ID="QS0072" REF.END="QE0072" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0072" REF.START="QS0072" CODE="201C"/>. Mají tak společnou svou první část (<QUOT.START ID="QS0073" REF.END="QE0073" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0073" REF.START="QS0073" CODE="201C"/>), jakož i poslední písmeno (<QUOT.START ID="QS0074" REF.END="QE0074" CODE="201E"/>t<QUOT.END ID="QE0074" REF.START="QS0074" CODE="201C"/>) a písmeno uprostřed své druhé části (<QUOT.START ID="QS0075" REF.END="QE0075" CODE="201E"/>a<QUOT.END ID="QE0075" REF.START="QS0075" CODE="201C"/>). Krom toho je jejich délka téměř totožná. I přes tyto prvky podobnosti vyvolává rozdíl mezi druhými částmi slov, a sice prvky <QUOT.START ID="QS0076" REF.END="QE0076" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0076" REF.START="QS0076" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0077" REF.END="QE0077" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0077" REF.START="QS0077" CODE="201C"/>, odlišný celkový dojem. Odvolací senát tedy správně konstatoval, že v celkovém vzhledovém dojmu převládají rozdíly nad prvky podobnosti.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2235"?><NP><NO.P>57</NO.P><TXT>Z fonetického hlediska je třeba poukázat na to, že se slovo <QUOT.START ID="QS0078" REF.END="QE0078" CODE="201E"/>vitakraft<QUOT.END ID="QE0078" REF.START="QS0078" CODE="201C"/> skládá ze tří slabik (<QUOT.START ID="QS0079" REF.END="QE0079" CODE="201E"/>vi<QUOT.END ID="QE0079" REF.START="QS0079" CODE="201C"/>, <QUOT.START ID="QS0080" REF.END="QE0080" CODE="201E"/>ta<QUOT.END ID="QE0080" REF.START="QS0080" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0081" REF.END="QE0081" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0081" REF.START="QS0081" CODE="201C"/>) se sledem samohlásek <QUOT.START ID="QS0082" REF.END="QE0082" CODE="201E"/>i-a-a<QUOT.END ID="QE0082" REF.START="QS0082" CODE="201C"/> a určitou výraznou fonetickou povahou souhlásek <QUOT.START ID="QS0083" REF.END="QE0083" CODE="201E"/>r<QUOT.END ID="QE0083" REF.START="QS0083" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0084" REF.END="QE0084" CODE="201E"/>f<QUOT.END ID="QE0084" REF.START="QS0084" CODE="201C"/>, přičemž souhlásky <QUOT.START ID="QS0085" REF.END="QE0085" CODE="201E"/>k<QUOT.END ID="QE0085" REF.START="QS0085" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0086" REF.END="QE0086" CODE="201E"/>t<QUOT.END ID="QE0086" REF.START="QS0086" CODE="201C"/> jsou neznělé a krátké. Hlavní přízvuk se klade na první slabiku a vedlejší přízvuk na poslední. Naproti tomu co se týče přihlašovaného označení, je namístě poznamenat, že anglická slova jsou v Německu dosti rozšířená v oblasti reklamy, takže mnoho spotřebitelů je schopno rozeznat alespoň pravidla anglické výslovnosti. Tak vysloví slovo <QUOT.START ID="QS0087" REF.END="QE0087" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0087" REF.START="QS0087" CODE="201C"/> jako jeden zvuk, velmi blízký <QUOT.START ID="QS0088" REF.END="QE0088" CODE="201E"/>co:t<QUOT.END ID="QE0088" REF.START="QS0088" CODE="201C"/>. Naproti tomu, jelikož se slovo <QUOT.START ID="QS0089" REF.END="QE0089" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0089" REF.START="QS0089" CODE="201C"/> podobá německým slovům <QUOT.START ID="QS0090" REF.END="QE0090" CODE="201E"/>vital<QUOT.END ID="QE0090" REF.START="QS0090" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0091" REF.END="QE0091" CODE="201E"/>Vitalität<QUOT.END ID="QE0091" REF.START="QS0091" CODE="201C"/>, spotřebitelé nenahradí německou výslovnost tohoto slova (<QUOT.START ID="QS0092" REF.END="QE0092" CODE="201E"/>vi:ta<QUOT.END ID="QE0092" REF.START="QS0092" CODE="201C"/>) anglickou výslovností (<QUOT.START ID="QS0093" REF.END="QE0093" CODE="201E"/>vaita<QUOT.END ID="QE0093" REF.START="QS0093" CODE="201C"/>). Přihlašovaná ochranná známka tedy vykazuje tři slabiky se sledem samohlásek <QUOT.START ID="QS0094" REF.END="QE0094" CODE="201E"/>i-a-o<QUOT.END ID="QE0094" REF.START="QS0094" CODE="201C"/> a ve své druhé části pouze souhlásky <QUOT.START ID="QS0095" REF.END="QE0095" CODE="201E"/>c<QUOT.END ID="QE0095" REF.START="QS0095" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0096" REF.END="QE0096" CODE="201E"/>t<QUOT.END ID="QE0096" REF.START="QS0096" CODE="201C"/>, přičemž přízvuk se klade na první slabiku. Z důvodu rozdílu ve výslovnosti mezi třetí slabikou slov <QUOT.START ID="QS0097" REF.END="QE0097" CODE="201E"/>vitakraft<QUOT.END ID="QE0097" REF.START="QS0097" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0098" REF.END="QE0098" CODE="201E"/>vitacoat<QUOT.END ID="QE0098" REF.START="QS0098" CODE="201C"/> je namístě dospět, stejně jako odvolací senát, k závěru, že prvky fonetické odlišnosti jsou značné.</TXT></NP><NP><NO.P>58</NO.P><TXT>Konečně z pojmového hlediska odvolací senát správně konstatoval, že spojení slova <QUOT.START ID="QS0099" REF.END="QE0099" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0099" REF.START="QS0099" CODE="201C"/> souvisejícího s koncepcí vitality a slova <QUOT.START ID="QS0100" REF.END="QE0100" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0100" REF.START="QS0100" CODE="201C"/> znamenajícího v němčině <QUOT.START ID="QS0101" REF.END="QE0101" CODE="201E"/>síla, moc<QUOT.END ID="QE0101" REF.START="QS0101" CODE="201C"/> ve starších ochranných známkách vede spotřebitele k tomu, že si spojí slovo <QUOT.START ID="QS0102" REF.END="QE0102" CODE="201E"/>vitakraft<QUOT.END ID="QE0102" REF.START="QS0102" CODE="201C"/> s vlastností posílit nebo obnovit zdraví a vitalitu, i když slovo jako takové v němčině neexistuje. Pokud jde o přihlašovanou ochrannou známku, slovo <QUOT.START ID="QS0103" REF.END="QE0103" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0103" REF.START="QS0103" CODE="201C"/> nemá v němčině význam. Je málo pravděpodobné, že by spotřebitelé rozuměli anglickému slovu <QUOT.START ID="QS0104" REF.END="QE0104" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0104" REF.START="QS0104" CODE="201C"/>. Nanejvýš vědí, že toto slovo znamená v angličtině <QUOT.START ID="QS0105" REF.END="QE0105" CODE="201E"/>kabát<QUOT.END ID="QE0105" REF.START="QS0105" CODE="201C"/>. V každém případě, i kdyby znali všechny jeho významy, nemění to nic na tom, že se tyto významy zřetelně odlišují od významu slova <QUOT.START ID="QS0106" REF.END="QE0106" CODE="201E"/>Kraft<QUOT.END ID="QE0106" REF.START="QS0106" CODE="201C"/>. Krom toho případné pochopení významu <QUOT.START ID="QS0107" REF.END="QE0107" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0107" REF.START="QS0107" CODE="201C"/> spotřebiteli nezpůsobí to, že stejně jako v případě starších ochranných známek budou vnímat slovo <QUOT.START ID="QS0108" REF.END="QE0108" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0108" REF.START="QS0108" CODE="201C"/> jako dominantní prvek přihlašované ochranné známky. Celkovým pojmovým dojmem bude dojem celku, ve kterém předpona <QUOT.START ID="QS0109" REF.END="QE0109" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0109" REF.START="QS0109" CODE="201C"/> dává následujícímu slovu <QUOT.START ID="QS0110" REF.END="QE0110" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0110" REF.START="QS0110" CODE="201C"/> určitou konotaci související s myšlenkou <QUOT.START ID="QS0111" REF.END="QE0111" CODE="201E"/>vitality<QUOT.END ID="QE0111" REF.START="QS0111" CODE="201C"/>, a tato dvě slova tak tvoří celek, aniž by jedno z nich mohlo být považováno za dominantní ve vztahu k druhému.</TXT></NP><?PAGE NO="II-2236"?><NP><NO.P>59</NO.P><TXT>Je tedy třeba konstatovat, že existuje nízká vzhledová podobnost, představovaná v podstatě totožností čtyř počátečních písmen obou označení, která je ale podstatně snížena z důvodu rozdílu mezi druhou částí dotčených označení, a sice slovy <QUOT.START ID="QS0112" REF.END="QE0112" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0112" REF.START="QS0112" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0113" REF.END="QE0113" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0113" REF.START="QS0113" CODE="201C"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>60</NO.P><TXT>Stejně tak existuje nízká fonetická podobnost představovaná totožností dvou počátečních slabik (<QUOT.START ID="QS0114" REF.END="QE0114" CODE="201E"/>vi-ta<QUOT.END ID="QE0114" REF.START="QS0114" CODE="201C"/>), která je podstatně omezena fonetickým rozdílem mezi slovem <QUOT.START ID="QS0115" REF.END="QE0115" CODE="201E"/>kraft<QUOT.END ID="QE0115" REF.START="QS0115" CODE="201C"/> (vyznačující se výskytem samohlásky <QUOT.START ID="QS0116" REF.END="QE0116" CODE="201E"/>a<QUOT.END ID="QE0116" REF.START="QS0116" CODE="201C"/> a souhlásek <QUOT.START ID="QS0117" REF.END="QE0117" CODE="201E"/>r<QUOT.END ID="QE0117" REF.START="QS0117" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0118" REF.END="QE0118" CODE="201E"/>f<QUOT.END ID="QE0118" REF.START="QS0118" CODE="201C"/>) a <QUOT.START ID="QS0119" REF.END="QE0119" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0119" REF.START="QS0119" CODE="201C"/> (vyznačující se výskytem samohlásky <QUOT.START ID="QS0120" REF.END="QE0120" CODE="201E"/>o<QUOT.END ID="QE0120" REF.START="QS0120" CODE="201C"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>61</NO.P><TXT>Konečně vzhledem k tomu, že slovo <QUOT.START ID="QS0121" REF.END="QE0121" CODE="201E"/>Kraft<QUOT.END ID="QE0121" REF.START="QS0121" CODE="201C"/> má pro německé spotřebitele přesný a bezprostředně vnímatelný význam, zatímco slovo <QUOT.START ID="QS0122" REF.END="QE0122" CODE="201E"/>coat<QUOT.END ID="QE0122" REF.START="QS0122" CODE="201C"/> pro ně nebude mít žádný význam nebo bude nanejvýš rozpoznáno jako anglické slovo, které má odlišný význam, je třeba konstatovat výrazný pojmový rozdíl mezi označeními. Takový pojmový rozdíl může do značné míry neutralizovat nízkou vzhledovou a fonetickou podobnost dotčených označení (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek BASS, bod 54). Výskyt předpony <QUOT.START ID="QS0123" REF.END="QE0123" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0123" REF.START="QS0123" CODE="201C"/> v kolidujících označeních nemůže toto posouzení změnit, neboť bude vnímána jako předpona, takže celkový dojem vyvolaný označeními je z pojmového hlediska ve značné míře vymezený druhou částí označení.</TXT></NP><NP><NO.P>62</NO.P><TXT>S ohledem na pojmový rozdíl mezi dotčenými označeními a prvky vzhledové a fonetické odlišnosti je namístě potvrdit závěr odvolacího senátu, podle kterého jsou označení pouze velmi málo podobná, neboť pojmový rozdíl může do značné míry neutralizovat prvky fonetické a vzhledové podobnosti.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="II-2237"?><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><P>Ke třetí části žalobního důvodu, týkající se existence nebezpečí záměny</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Argumenty účastníků řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>63</NO.P><TXT>V globálním posouzení nebezpečí záměny odvolacím senátem došlo podle žalobkyně k následujícím pochybením.</TXT></NP><NP><NO.P>64</NO.P><TXT>Zaprvé odvolací senát nezohlednil vysokou rozlišovací způsobilost starších ochranných známek z důvodu, že jsou na trhu známy. Zadruhé podcenil stupeň podobnosti kolidujících označení. Zatřetí odvolací senát nepřiznal dostatečný význam totožnosti výrobků, kterých se dotčené ochranné známky týkají.</TXT></NP><NP><NO.P>65</NO.P><TXT>Konečně žalobkyně tvrdí, že německé soudy ve srovnatelných případech pravidelně uznávaly existenci nebezpečí záměny, což vyplývá z rozhodnutí těchto soudů připojených k žalobě.</TXT></NP><NP><NO.P>66</NO.P><TXT>OHIM a vedlejší účastnice tyto argumenty popírají. Navíc OHIM tvrdí, že jelikož rozhodnutí německých soudů nebyla předložena v rámci řízení před OHIM, tyto dokumenty musejí být prohlášeny za nepřípustné.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="II-2238"?><GR.SEQ LEVEL="6"><TITLE><TI><NP><NO.P>—</NO.P><TXT>Závěry Soudu</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>67</NO.P><TXT>Na úvod je třeba shledat, že jak vyplývá z bodů 44 a 62 výše, odvolací senát nepochybil, když měl jednak za to, že starší ochranné známky nemají vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu, že jsou známy veřejnosti, a jednak, že dotčená označení jsou pouze velmi málo podobná.</TXT></NP><NP><NO.P>68</NO.P><TXT>Dále je namístě uvést, že odvolací senát zohlednil totožnost většiny výrobků, na které se vztahují dotčené ochranné známky. Měl však za to, že označení vykazují dostatečně rozdílů, zejména z pojmového hlediska, aby byla vyloučena existence nebezpečí záměny i ve vztahu k totožným výrobkům. Soud tento závěr potvrzuje, a to i když se zohlední nízký stupeň pozornosti věnované výběru dotčených výrobků.</TXT></NP><NP><NO.P>69</NO.P><TXT>Pokud jde konečně o německou judikaturu uváděnou žalobkyní, je třeba nejprve konstatovat, že rozsudky německých soudů byly uplatněny poprvé před Soudem.</TXT></NP><NP><NO.P>70</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury směřuje žaloba podaná k Soudu ke kontrole legality rozhodnutí odvolacích senátů ve smyslu článku 63 nařízení č. 40/94. Skutečnosti, které jsou dovolávány před Soudem, aniž by byly předtím uplatněny před odděleními OHIM, se mohou dotknout legality takového rozhodnutí jen tehdy, jestliže je OHIM měl vzít v úvahu z úřední povinnosti. V tomto ohledu vyplývá z čl. 74 odst. 1 <HT TYPE="ITALIC">in fine</HT> nařízení č. 40/94, podle kterého se v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí OHIM při zkoumání skutečností omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky, že OHIM nemusí z úřední povinnosti přihlížet ke skutečnostem, které účastníky nebyly předneseny. Takové skutečnosti<?PAGE NO="II-2239"?> proto nemohou zpochybnit legalitu rozhodnutí odvolacího senátu [rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20040713">13. července 2004</DATE>, Samar v. OHIM — Grotto (GAS STATION), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-115/03" YEAR="2004" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-2939">T-115/03, Sb. rozh. s. II-2939, bod 13</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>71</NO.P><TXT>Přesto je však namístě upřesnit, že účastníkům řízení ani samotnému Soudu nelze zabránit, aby se při výkladu práva Společenství inspirovali skutečnostmi vycházejícími z judikatury Společenství a vnitrostátní nebo mezinárodní judikatury. Taková možnost odkazovat na vnitrostátní rozsudky není uvedena v judikatuře připomenuté v bodě 70 výše, jelikož se nejedná o to, že je odvolacímu senátu vytýkáno, že nezohlednil skutkové okolnosti v určitém vnitrostátním rozsudku, ale o to, že porušil ustanovení nařízení č. 40/94, a o uplatnění judikatury na podporu tohoto žalobního důvodu.</TXT></NP><NP><NO.P>72</NO.P><TXT>V projednávaném případě je však třeba konstatovat, že rozhodnutí německých soudů uváděná žalobkyní nemohou vyvrátit napadené rozhodnutí. Jednak nemohou zpochybnit skutková zjištění odvolacího senátu ani prokázat, že starší ochranné známky jsou na trhu veřejnosti známy nebo prokázat skutečnost, že si německý spotřebitel učiní spojitost mezi slovem <QUOT.START ID="QS0124" REF.END="QE0124" CODE="201E"/>vita<QUOT.END ID="QE0124" REF.START="QS0124" CODE="201C"/> a ochrannými známkami žalobkyně z důvodů vyložených v bodě 70 výše. Kromě toho žalobkyně neuplatnila zvláštní právní argument vycházející z těchto rozhodnutí, který by umožnil se jimi inspirovat za podmínek uvedených v bodě 71 výše.</TXT></NP><NP><NO.P>73</NO.P><TXT>Z předcházejícího vyplývá, že odvolací senát nepochybil při globálním posouzení nebezpečí záměny. Třetí část žalobního důvodu je tedy neopodstatněná. Z toho vyplývá, že je třeba jediný žalobní důvod žalobkyně zamítnout, a tudíž zamítnout i žalobu.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="II-2240"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K návrhu vedlejší účastnice směřujícímu k zápisu přihlašované ochranné známky</P></TI></TITLE><NP><NO.P>74</NO.P><TXT>Pokud jde o třetí bod návrhových žádání vedlejší účastnice, je namístě připomenout, že podle čl. 63 odst. 6 nařízení č. 40/94 je OHIM povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozsudku. Soudu tedy nepřísluší ukládat OHIM příkazy. OHIM totiž přísluší, aby vyvodil důsledky z výroku a odůvodnění tohoto rozsudku [rozsudky Soudu ze dne <DATE ISO="19990708">8. července 1999</DATE>, Procter &amp; Gamble v. OHIM (BABY-DRY), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-163/98" YEAR="1999" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-2383">T-163/98, Recueil, s. II-2383, bod 53</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="20010131">31. ledna 2001</DATE>, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-331/99" YEAR="2001" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-433">T-331/99, Recueil, s. II-433, bod 33</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="20020227">27. února 2002</DATE>, Eurocool Logistik v. OHIM (EUROCOOL), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-34/00" YEAR="2002" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-683">T-34/00, Recueil, s. II-683, bod 12</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20021023">23. října 2002</DATE>, Institut für Lernsysteme v. OHIM — Educational Services (ELS), <REF.DOC.ECR NO.CASE="T-388/00" YEAR="2002" EDITION="GEN" PAGE.ECR="II-4301">T-388/00, Recueil, s. II-4301, bod 19</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>75</NO.P><TXT>Domáhá-li se vedlejší účastnice toho, aby OHIM pokračoval v řízení o zápisu, je toto pokračování v řízení o zápisu v podstatě opatřením nezbytným pro splnění povinností vyplývajících z rozsudku, které ve skutečnosti splývá s prvním bodem návrhových žádání směřujícím k zamítnutí žaloby. Pokud vedlejší účastnice mimoto zamýšlí navrhnout Soudu, aby uložil OHIM, aby provedl zápis přihlašované ochranné známky, tento návrh je nepřípustný v souladu s ustálenou judikaturou uvedenou v předcházejícím bodě.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>76</NO.P><TXT>Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Podle čl. 136 odst. 2 jednacího řádu se náklady vzniklé účastníkům řízení<?PAGE NO="II-2241"?> v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. Toto posledně uvedené ustanovení se však týká případů, kdy je rozhodnutí odvolacího senátu zrušeno, včetně výroku týkajícího se nákladů řízení. Naopak pokud napadené rozhodnutí zrušeno není, ani částečně, zůstává rozhodnutí o nákladech řízení před OHIM platné, s výhradou případného kasačního opravného prostředku.</TXT></NP><NP><NO.P>77</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že je třeba návrh vedlejší účastnice směřující k tomu, aby byla žalobkyni uložena náhrada nákladů řízení před námitkovým oddělením a před odvolacím senátem, zamítnout. Pokud jde o náklady řízení před Soudem, vzhledem k tomu, že žalovaný a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>SOUD (druhý senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Žaloba se zamítá.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Žalobkyně kromě vlastních nákladů řízení ponese náklady řízení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a náklady řízení vedlejší účastnice vzniklé před Soudem.</TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><?PAGE NO="II-2242"?><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Pirrung</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Meij</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Pelikánová</P></SIGNATORY><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20060712">12. července 2006</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Vedoucí soudní kanceláře</P><P>E. Coulon</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Předseda</P><P>J. Pirrung</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>