<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑300/14</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62014CJ0300</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:825">EU:C:2015:825</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>12</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>12</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20151217">17. 12. 2015</DATE> – VĚC C‑300/14</P><P>IMTECH MARINE BELGIUM</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20151217">17. prosince 2015</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: nizozemština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Soudní spolupráce v občanských věcech</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 805/2004</KEYWORD><KEYWORD>Evropský exekuční titul pro nesporné nároky</KEYWORD><KEYWORD>Podmínky potvrzení</KEYWORD><KEYWORD>Práva dlužníka</KEYWORD><KEYWORD>Přezkum rozhodnutí</KEYWORD></INDEX><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑300/14,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím hof van beroep te Antwerpen (odvolací soud v Antverpách, Belgie) ze dne <DATE ISO="20140616">16. června 2014</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20140620">20. června 2014</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Imtech Marine Belgium NV</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Radio Hellenic SA,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),</P><P>ve složení L. Bay Larsen, předseda třetího senátu vykonávající funkci předsedy čtvrtého senátu, J. Malenovský a M. Safjan (zpravodaj), A. Prechal a K. Jürimäe, soudci,</P><P>generální advokát: P. Cruz Villalón,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>za belgickou vládu C. Pochet, J.-C. Halleuxem a L. Van den Broeck, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,</P></ITEM><ITEM><P>za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem a E. Pedrosou, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi G. Wilsem a A.‑M. Rouchaud-Joët, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20150908">8. září 2015</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 19 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne <DATE ISO="20040421">21. dubna 2004</DATE>, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="143" PAGE.FIRST="15" DATE.PUB="2004">Úř. věst. L 143, s. 15</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/07, s. 38).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Imtech Marine Belgium NV (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Imtech Marine<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), se sídlem v Belgii, a společností Radio Hellenic, se sídlem v Řecku, ve věci návrhu směřujícího k tomu, aby byl rozsudek pro zmeškání týkající se pohledávky navýšené o smluvní pokutu a úroky z prodlení potvrzen jako evropský exekuční titul ve smyslu nařízení č. 805/2004.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Nařízení č. 44/2001</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Ustanovení čl. 34 bodu 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="012" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2000">Úř. věst. L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) stanoví, že rozhodnutí se neuzná, jestliže <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Nařízení č. 805/2004</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Body 10 až 14, 18 a 19 odůvodnění nařízení č. 805/2004 uvádějí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>(10)</NO.P><TXT>Pokud soud v členském státě vydal rozhodnutí o nesporném nároku v nepřítomnosti dlužníka, je zrušení jakýchkoli kontrol v členském státě výkonu nerozdílně spojeno s existencí dostatečné záruky respektování práva na obhajobu a jí podmíněno.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(11)</NO.P><TXT>Toto nařízení usiluje o podporu základních práv a bere v úvahu zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie [dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="2018" ID="QE0004"/>]. Zejména usiluje o zajištění plného respektování práva na spravedlivý proces uznaného článkem 47 Listiny.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(12)</NO.P><TXT>Pro řízení vedoucí k vydání rozhodnutí by měly být stanoveny minimální normy, aby bylo zajištěno, že dlužník bude o soudním řízení vedeném proti němu, o nutnosti své aktivní účasti v řízení, pokud chce popřít nárok, a o důsledcích své neúčasti informován včas a takovým způsobem, aby si mohl zajistit obhajobu.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(13)</NO.P><TXT>Vzhledem k rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o pravidla občanského soudního řízení, a zejména pravidla pro doručování dokumentů, je nezbytné stanovit konkrétní a podrobnou definici těchto minimálních norem. Zejména nelze považovat za dostatečný pro potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu způsob doručování, který se opírá o právní domněnku splnění těchto minimálních norem.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(14)</NO.P><TXT>Všechny způsoby doručování uvedené v článcích 13 a 14 jsou charakterizovány buď naprostou jistotou (článek 13), nebo velmi vysokým stupněm pravděpodobnosti (článek 14), že se doručovaný dokument dostal ke svému adresátovi. Ve druhé kategorii by mělo být rozhodnutí<?PAGE NO="3"?> potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v tom případě, že členský stát původu má vhodný mechanismus umožňující dlužníkovi požádat o celkový přezkum rozhodnutí za podmínek stanovených v článku 19 v těch výjimečných případech, kde se navzdory splnění článku 14 dokument k adresátovi nedostal.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(18)</NO.P><TXT>Ze vzájemné důvěry ve výkon spravedlnosti v členských státech vyplývá, že soud jednoho členského státu může předpokládat, že jsou splněny všechny podmínky pro potvrzení evropského exekučního titulu, aby mohlo být rozhodnutí vykonáno ve všech ostatních členských státech, i bez soudního přezkumu řádného používání minimální procesních norem v členském státě, kde má být rozhodnutí vykonáno.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(19)</NO.P><TXT>Toto nařízení nestanoví pro členské státy povinnost přizpůsobit své vnitrostátní právní předpisy minimálním procesním normám v něm stanoveným. Podněcuje je tím, že umožňuje účinnější a rychlejší výkon rozhodnutí v jiných členských státech pouze tehdy, jestliže jsou tyto minimální normy splněny.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 6 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Podmínky potvrzení evropského exekučního titulu<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>, stanoví v odstavci 1:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Rozhodnutí o nesporném nároku vydané v členském státě je po časově neomezené žádosti podané původnímu soudu potvrzeno jako evropský exekuční titul, pokud</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>je rozhodnutí vykonatelné v členském státě původu a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>rozhodnutí není v rozporu s pravidly soudní příslušnosti, která jsou stanovena v oddílech 3 a 6 kapitoly II nařízení (ES) č. 44/2001, a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>soudní řízení v členském státě původu splnilo požadavky, které jsou stanoveny v kapitole III, pokud je nárok nesporný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c), a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>rozhodnutí bylo vydáno v členském státě, ve kterém má dlužník bydliště ve smyslu článku 59 nařízení (ES) č. 44/2001, v případech, kdy</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>nárok je nesporný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c),</P></ITEM><ITEM><P>souvisí se smlouvou, kterou uzavřela osoba, spotřebitel, za účelem, který nelze považovat za její obchodní či profesní činnost a</P></ITEM><ITEM><P>dlužníkem je spotřebitel.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 9 nařízení č. 805/2004, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Vydání potvrzení evropského exekučního titulu<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="009.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Potvrzení evropského exekučního titulu se vydává pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze I.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="009.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Potvrzení evropského exekučního titulu se vydává v jazyce, v němž je vypracováno rozhodnutí.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 10 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Oprava nebo zrušení potvrzení evropského exekučního titulu<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="010.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Potvrzení evropského exekučního titulu je na žádost podanou původnímu soudu,</P><?PAGE NO="4"?><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>opraveno, pokud jsou z důvodu věcné chyby nesrovnalosti mezi rozhodnutím a potvrzením;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>zrušeno, pokud bylo uděleno zřejmě nenáležitě s ohledem na požadavky stanovené v tomto nařízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="010.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Opravy či zrušení potvrzení evropského exekučního titulu se řídí právem členského státu původu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="010.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Žádost o opravu nebo zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu lze podat pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze VI.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="010.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Proti vydání potvrzení evropského exekučního titulu jinak nelze podat opravný prostředek.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 13 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Doručení s dokladem o přijetí dlužníkem<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="013.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky může být doručen dlužníkovi některým z těchto způsobů:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>osobní doručení, při němž dlužník podepíše potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>osobní doručení, při němž příslušná osoba, která doručení uskutečnila, podepíše dokument, v němž uvede, že dlužník dokument přijal nebo odepřel přijetí bez jakéhokoli oprávněného důvodu, a datum doručení;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>doručení poštou, při němž dlužník podepíše a odešle zpět potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>doručení elektronickými prostředky, jako je fax nebo elektronická pošta, při němž dlužník podepíše a odešle zpět potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="013.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Předvolání k soudnímu jednání může být dlužníkovi doručeno v souladu s odstavcem 1 nebo ústně při předcházejícím soudním jednání o témže nároku, přičemž je uvedeno v protokolu předchozího soudního jednání.<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Podle článku 14 nařízení č. 805/2004, nadepsaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="014.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky a předvolání k soudnímu jednání mohou být dlužníkovi doručeny i některým z těchto způsobů:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>osobní doručení na osobní adresu dlužníka osobám, které žijí ve stejné domácnosti jako dlužník nebo jsou tam zaměstnány;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>v případě dlužníka, který je osobou samostatně výdělečně činnou nebo právnickou osobou, osobní doručení na obchodní adresu dlužníka osobám, které dlužník zaměstnává;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>uložení dokumentu v poštovní schránce dlužníka;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>uložení dokumentu na poště nebo u příslušných veřejných orgánů a vložení písemného oznámení o tomto uložení do poštovní schránky dlužníka za předpokladu, že je dokument v písemném oznámení jasně označen jako dokument soudu nebo že je v dokumentu poukázáno na to, že doručení se na základě uvedeného oznámení pokládá za uskutečněné a že počínají běžet lhůty;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>doručení poštou bez dokladu podle odstavce 3, pokud má dlužník adresu v členském státě původu;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="5"?><ITEM><NP><NO.P>f)</NO.P><TXT>doručení elektronickými prostředky s automatickým potvrzením o doručení za předpokladu, že dlužník s tímto způsobem doručení výslovně souhlasil předem.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="014.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely tohoto nařízení není doručení podle odstavce 1 přípustné, pokud není adresa dlužníka známa s jistotou.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="014.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA><P>Doručení podle odst. 1 písm. a) až d) se potvrzuje pomocí:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>dokumentu podepsaného příslušnou osobou, která doručení uskutečnila, s uvedením:</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>způsobu doručení a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>data doručení a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iii)</NO.P><TXT>pokud byl dokument doručen osobě jiné než dlužníkovi, jména příslušné osoby a jejího vztahu k dlužníkovi</TXT><P>nebo</P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>potvrzení o přijetí osobou, jíž byl dokument doručen, pro účely odst. 1 písm. a) a b).<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 19 téhož nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Minimální normy pro přezkum ve výjimečných případech<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="019.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Aniž jsou dotčeny články 13 až 18, může být rozhodnutí potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v případě, že je dlužník podle práva členského státu původu oprávněn požádat o přezkum rozhodnutí, pokud</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>i) dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky, případně předvolání k soudnímu jednání byly doručeny jedním ze způsobů stanovených v článku 14 a</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>doručení nebylo bez jeho zavinění uskutečněno dostatečně včas, aby mohl připravit svou obhajobu,</TXT><P>nebo</P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>dlužníkovi zabránila v podání námitky proti nároku vyšší moc nebo výjimečné okolnosti, které nezavinil,</TXT><P>pokud v obou případech jedná bezodkladně.</P></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="019.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Tímto článkem není dotčena možnost členských států umožnit přezkum rozhodnutí za podmínek příznivějších, než jsou uvedeny v odstavci 1.<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 21 nařízení č. 805/2004, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Zamítnutí výkonu<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="021.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Výkon je na žádost dlužníka příslušným soudem v členském státě výkonu zamítnut, jestliže je rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul neslučitelné s dřívějším rozhodnutím v kterémkoli členském státě nebo ve třetí zemi, pokud:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>se dřívější rozhodnutí týkalo téže věci mezi stejnými stranami a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>bylo dřívější rozhodnutí vydáno v členském státě výkonu nebo splňuje podmínky nezbytné pro jeho uznání v členském státě výkonu a</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="6"?><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>proti neslučitelnosti nebyla a nemohla být při soudním řízení v členském státě původu vznesena námitka.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="021.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V žádném případě nesmí být v členském státě výkonu rozhodnutí nebo jeho potvrzení jako evropského nařízení výkonu přezkoumáváno ve věci samé.<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Podle článku 30 uvedeného nařízení, nadepsaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Informace o opravných prostředcích, jazycích a orgánech<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="030.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy oznámí Komisi</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>řízení o opravě a zrušení podle čl. 10 odst. 2 a o přezkumu podle čl. 19 odst. 1;</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Belgické právo</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 50 soudního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Promlčecí lhůty nemohou být zkráceny ani prodlouženy, a to ani se souhlasem smluvních stran, s výhradou případů a podmínek stanovených právními předpisy.</ALINEA><ALINEA>Pokud však lhůta, kterou stanoví články 1048 a 1051 a čl. 1253c písm. c) a d) pro účely podání odvolání či návrhu na zrušení rozsudku, začíná a končí o soudních prázdninách, prodlouží se do patnáctého dne následujícího soudního roku.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Článek 55 soudního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>Stanoví-li právní předpisy prodloužení lhůt stanovených smluvní straně, která nemá v Belgii bydliště ani tam obvykle nepobývá a ani v této zemi neuvedla žádné bydliště pro účely doručování, budou tyto lhůty prodlouženy o:</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>patnáct dnů, pokud má smluvní strana bydliště v sousedním státě nebo ve Spojeném království Velké Británie [a Severního Irska];</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>třicet dnů, pokud má bydliště v jiné zemi Evropy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>osmdesát dnů, pokud má bydliště jinde ve světě.<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Článek 860 soudního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Procesní úkon může být prohlášen za neplatný pouze v případě, že jeho neplatnost výslovně stanoví právní předpisy bez ohledu na to, jaká náležitost byla opomenuta či nedostatečně dodržena.</ALINEA><ALINEA>Lhůty stanovené pro podání opravného prostředku jsou propadné.</ALINEA><ALINEA>Ostatní lhůty jsou propadné, pouze pokud to stanoví právní předpisy.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Podle článku 1047 soudního řádu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>Všechny rozsudky pro zmeškání lze napadnout opravným prostředkem, nestanoví-li právní předpis jinak.</ALINEA><?PAGE NO="7"?><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Článek 1048 soudního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené nadnárodními a mezinárodními kogentními ustanoveními, lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku je jeden měsíc ode dne, kdy byl rozsudek doručen neb oznámeno v souladu s čl. 792 druhým a třetím pododstavcem.</ALINEA><ALINEA>Pokud nemá strana, která se nedostavila na jednání, v Belgii bydliště ani tam obvykle nepobývá a neuvedla v této zemi žádnou adresu pro účely doručování, prodlouží se lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku v souladu s článkem 55.<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Článek 1051 soudního řádu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené nadnárodními a mezinárodními kogentními ustanoveními, je lhůta pro podání odvolání jeden měsíc ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno nebo oznámeno v souladu s čl. 792 druhým a třetím pododstavcem.</ALINEA><ALINEA>Tato lhůta začíná plynout ode dne oznámení rozhodnutí i vůči straně, která podala návrh na doručení tohoto rozhodnutí.</ALINEA><ALINEA>Pokud některá ze stran, jíž bylo doručeno rozhodnutí, nebo jež podala návrh na toto doručení, nemá v Belgii bydliště ani tam obvykle nepobývá a neuvedla v této zemi žádnou adresu pro účely doručování, prodlouží se lhůta pro podání odvolání v souladu s článkem 55.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutkové okolnosti sporu v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Společnost Imtech Marine poskytla různá plnění společnosti Radio Hellenic, která jí z toho důvodu dlužila částku <FT TYPE="DECIMAL">23506,99</FT> eura. Podle obecných obchodních podmínek společnosti Imtech Marine se v případě nezaplacení uplatní smluvní pokuta ve výši 10 % dlužné částky a úrok z prodlení s roční úrokovou sazbou ve výši 12 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Navzdory řadě upomínek společnost Radio Hellenic svoji platební povinnost nesplnila.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Podáním doručeným dne <DATE ISO="20130325">25. března 2013</DATE> společnost Imtech Marine navrhla rechtbank van koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách), aby uložil společnosti Radio Hellenic povinnost zaplatit dlužné částky a aby rozsudek, který vydá, potvrdil na základě nařízení č. 805/2004 jako evropský exekuční titul. Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20130605">5. června 2013</DATE> uvedený soud prohlásil návrh za přípustný a za částečně odůvodněný. Společnosti Radio Hellenic bylo rozsudkem pro zmeškání uloženo, aby zaplatila částku <FT TYPE="DECIMAL">23506,99</FT> eura navýšenou o smluvní pokutu ve výši 10 % a úroky z prodlení. Uvedený soud měl nicméně za to, že nemůže rozsudek potvrdit jako evropský exekuční titul, neboť k tomu neexistovala příslušná vnitrostátní právní úprava.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20130903">3. září 2013</DATE> podala společnost Imtech Marine opravný prostředek proti uvedenému rozsudku k předkládajícímu soudu. V návrhu požadovala, aby byl rozsudek, který bude vydán, potvrzen jako evropský exekuční titul ve smyslu nařízení č. 805/2004.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Předkládající soud uvádí, že otázka, zda je belgické právo v souladu s požadavky článku 19 nařízení č. 805/2004, skutečně není jasná, stejně jako pravomoci soudce a soudního tajemníka ohledně potvrzení rozsudku jako evropského exekučního titulu. Nečinnost vnitrostátního zákonodárce vede k právní nejistotě procesního subjektu. Navzdory přímé účinnosti uvedeného nařízení se belgické soudy k takovému potvrzování staví rezervovaně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Konkrétně předkládající soud ohledně přezkumu podle čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 uvádí, že lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vydanému pro zmeškání může podle belgického práva uplynout dříve, než mohl dlužník opravný prostředek podat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Za těchto okolností se hof van beroep te Antwerpen (odvolací soud v Antverpách) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>1)</NO.P><TXT>Jedná se o porušení článku 288 SFEU, jestliže se přímo nepoužije nařízení č. 805/2004, neboť</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>belgický zákonodárce neprovedl uvedené nařízení do belgického práva a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>belgický zákonodárce neupravil, přestože belgická právní úprava stanoví možnost podat návrh na zrušení rozsudku a odvolání, přezkumné řízení?</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Má-li být na první otázku odpovězeno záporně vzhledem k tomu, že je nařízení přímo použitelné, co se rozumí <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>přezkumem rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="2018" ID="QE0028"/> ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004? Musí být přezkumné řízení stanoveno pouze pro případ, že k doručení nebo sdělení předvolání nebo dokumentu o zahájení řízení došlo podle článku 14 uvedeného nařízení, tedy bez dokladu o přijetí? Neposkytují belgické právní předpisy tím, že upravují návrh na zrušení rozsudku v článku 1047 a násl. soudního řádu a odvolání v článku 1050 a násl. soudního řádu dostatečné záruky ke splnění kritéria pro <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>přezkumné řízení<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="2018" ID="QE0029"/> podle čl. 19 odst. 1 uvedeného nařízení?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Poskytuje článek 50 belgického soudního řádu, podle něhož lze promlčecí lhůty stanovené v čl. 860 odst. 2 a článcích 55 a 1048 soudního řádu prodloužit v případech vyšší moci nebo výjimečných okolností, které nastaly nezávisle na vůli dotčené osoby, dostatečnou ochranu ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení č. 805/2004?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Je potvrzení evropského exekučního titulu pro nesporné pohledávky soudním rozhodnutím, o které je nutno žádat v dokumentu o zahájení řízení? Musí soudce v případě kladné odpovědi potvrdit rozhodnutí jako evropský exekuční titul a soudní tajemník potvrzení osvědčit?</TXT><P>V případě záporné odpovědi přísluší potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu soudnímu tajemníkovi?</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>5)</NO.P><TXT>Pokud potvrzení evropského exekučního titulu není soudním rozhodnutím, může žadatel, který nežádal o evropský exekuční titul v dokumentu o zahájení řízení, dodatečně – tedy poté, co rozhodnutí nabylo právní moci – požádat soudního tajemníka o potvrzení evropského exekučního titulu?<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140807">7. srpna 2014</DATE> byla předkládajícímu soudu zaslána žádost o informace, na kterou předkládající soud odpověděl dne <DATE ISO="20141016">16. října 2014</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda článek 19 nařízení č. 805/2004, ve spojení s článkem 288 SFEU, musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům ukládá, aby do vnitrostátního práva zavedly přezkumné řízení ve smyslu článku 19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Článek 19 uvedeného nařízení stanoví, že rozhodnutí může být potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v případě, že je dlužník podle práva členského státu původu oprávněn požádat o přezkum dotčeného rozhodnutí. Podle bodu 19 odůvodnění nařízení č. 805/2004 přitom uvedené nařízení nestanoví členským státům povinnost přizpůsobit své vnitrostátní právní předpisy minimálním procesním normám v něm stanoveným, a tedy ani povinnost zavést zvláštní přezkumné řízení ve smyslu uvedeného článku 19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Jediným důsledkem neexistence přezkumného řízení tedy je, jak stanoví sám článek 19 nařízení č. 805/2004, nemožnost potvrdit za uvedených podmínek rozhodnutí jako evropský exekuční titul.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Za těchto okolností a nezávisle na povinnosti oznámit Komisi na základě čl. 30 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení případné přezkumné řízení, které existuje ve vnitrostátním právu, členský stát, který se v souladu s tímtéž nařízením rozhodne nepřizpůsobit svojí právní úpravu, neporušuje článek 288 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Na první otázku je tedy třeba odpovědět, že článek 19 nařízení č. 805/2004, ve spojení s článkem 288 SFEU, musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům neukládá povinnost zavést ve vnitrostátním právním řádu přezkumné řízení ve smyslu článku 19.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé a třetí otázce</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, jakým podmínkám podřizuje čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 potvrzení rozhodnutí vydaného pro zmeškání jako evropského exekučního titulu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Článek 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 stanoví, že – v případech uvedených v jeho odst. 1 písm. a) a b) – může být rozhodnutí potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v případě, že je dlužník podle práva členského státu původu oprávněn požádat o přezkum rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení č. 805/2004 míří na situaci, kdy dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky, případně předvolání k soudnímu jednání byly dlužníkovi doručeny jedním ze způsobů stanovených v článku 14 uvedeného nařízení, avšak doručení nebylo bez jeho zavinění uskutečněno dostatečně včas na to, aby mohl připravit svou obhajobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení č. 805/2004 se vztahuje na případ, kdy dlužníkovi zabránila v podání námitky proti nároku vyšší moc nebo výjimečné okolnosti, které nezavinil. Toto ustanovení se rovněž může týkat situace, kdy překážka přetrvává i ve stadiu, kdy začala plynout lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Členské státy mohly zavést do vnitrostátního práva zvláštní přezkumné řízení rozhodnutí pro případy uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 805/2004, nicméně není vyloučeno ani to, že řízení, která již ve členském státě existovala před vstupem uvedeného v platnost, dlužníkovi takový přezkum umožňují. Aniž je dotčena povinnost členských států oznámit Komisi v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení dotčená řízení, závazná povaha všech ustanovení dotčeného nařízení – plynoucí z článku 288 SFEU – zahrnuje povinnost soudu, kterému byl podán návrh na potvrzení,<?PAGE NO="10"?> zkoumat splnění podmínky stanovené v tomto ohledu v čl. 19 odst. 1 téhož nařízení, tedy zda vnitrostátní právo v uvedených případech skutečně a bez výjimky umožňuje požadovat přezkum dotčeného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Jak uvedl generální advokát v bodě 24 stanoviska, může se jednat o opravné prostředky, které v dostatečné míře respektují práva dlužníka na obhajobu a na spravedlivý proces, uvedená v bodech 10 a 11 odůvodnění nařízení č. 805/2004, jelikož unijní právo neupravuje přezkumné řízení a nařízení č. 805/2004 výslovně odkazuje na právní úpravu členského státu původu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>K tomu, aby byla respektována dlužníkova práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces zaručená čl. 47 odst. 2 Listiny, je přitom třeba požadovat, aby – mají-li představovat řízení o přezkumu ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 ve spojení s bodem 14 jeho odůvodnění – tyto opravné prostředky v první řadě umožňovaly úplný přezkum rozhodnutí z právního i faktického hlediska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Zadruhé musí uvedené opravné prostředky umožňovat dlužníkovi, který se dovolává některého z případů uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, aby požadoval takový přezkum po uplynutí řádných lhůt stanovených ve vnitrostátním právu pro podání návrhu na zrušení rozhodnutí či odvolání proti němu. Je tomu tak zejména v případě, kdy vnitrostátní právo stanoví možnost prodloužit uvedené lhůty tak, že začnou plynout znovu, a to nejdříve ode dne, kdy měl dlužník skutečně možnost seznámit se s obsahem rozhodnutí nebo podat opravný prostředek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Konkrétně, aby splnilo podmínky čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení č. 805/2004, musí vnitrostátní právo umožnit takové prodloužení lhůt pro podání opravného prostředku v případě jak vyšší moci, tak výjimečných okolností nezávislých na vůli dlužníka, které dlužník nezavinil, jelikož uvedené ustanovení činí mezi těmito dvěma pojmy rozdíl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Informace poskytnuté předkládajícím soudem naznačují, že belgický právní řád stanoví v zásadě dva opravné prostředky pro napadení rozhodnutí v takové věci, jako je věc v původním řízení, a sice návrh na zrušení rozsudku podle článku 1047 a následujících soudního řádu, zvlášť určený k napadení rozsudků vydaných pro zmeškání, a odvolání podle článku 1050 a následujících soudního řádu. Je na předkládajícím soudu, který má jako jediný pravomoc vykládat uvedená ustanovení vnitrostátního práva, aby vyvodil důsledky z výkladu čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 provedeného v bodech 38 až 40 tohoto rozsudku a určil, zda vnitrostátní právní úprava splňuje minimální procesní podmínky stanovené v uvedeném ustanovení. V takovém případě a za předpokladu, že jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené k tomu účelu, je úkolem uvedeného soudu vydat potvrzení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou a třetí předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby rozhodnutí vydané pro zmeškání potvrdil jako evropský exekuční titul, se soud, kterému byl takový návrh předložen, musí ujistit, že mu vnitrostátní právo skutečně a bez výjimky umožňuje úplný přezkum takového rozhodnutí z právního i faktického hlediska v obou případech uvedených v daném ustanovení a že mu umožňuje prodloužit lhůty pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o nesporném nároku nejen v případě vyšší moci, ale rovněž v případě jiných výjimečných okolností nezávislých na vůli dlužníka, které posledně uvedenému zabránily v popření nároku.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrté a páté otázce</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Podstatou čtvrté a páté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda článek 6 nařízení č. 805/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu je úkon soudní povahy, a tedy vyhrazen soudci, a musí o něj být požádáno v návrhu na zahájení řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 1 nařízení č. 805/2004 stanoví, že žádost o potvrzení rozhodnutí o nesporném nároku jako evropského exekučního titulu musí být podána původnímu soudu členského státu, aniž uvádí, kdo má v rámci uvedeného soudu pravomoc potvrzení vydat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>S ohledem na strukturu nařízení č. 805/2004 lze rozlišovat mezi vlastním potvrzením rozhodnutí jako evropského exekučního titulu a formálním úkonem vydání potvrzení podle článku 9 uvedeného nařízení. Jak uvedl generální advokát v bodě 52 stanoviska, tento formální úkon vydání potvrzení poté, co bylo přijato rozhodnutí o potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu, nemusí nutně představovat úkon uskutečněný soudcem, takže jím lze pověřit soudního tajemníka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Naproti tomu vlastní potvrzení vyžaduje soudní přezkum podmínek stanovených nařízením č. 805/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Právnická kvalifikace soudce je totiž nezbytná pro správné posouzení – v kontextu nejistoty ohledně dodržení minimálních norem k zaručení dodržování práva dlužníka na obhajobu a na spravedlivý proces – vnitrostátních opravných prostředků v souladu s body 38 až 40 tohoto rozsudku. Kromě toho pouze soud ve smyslu článku 267 SFEU může zajistit, aby prostřednictvím žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané k Soudnímu dvoru byly minimální normy stanovené nařízením č. 805/2004 v Unii jednotně vykládány a uplatňovány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>V souvislosti s otázkou, zda o potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu musí být požádáno v návrhu na zahájení řízení, článek 6 nařízení č. 805/2004 stanoví, že rozhodnutí o nesporném nároku vydané ve členském státě je na žádost kdykoli podanou původnímu soudu potvrzeno jako evropský exekuční titul.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Navíc by bylo nelogické požadovat, jak uvedl generální advokát v bodě 56 stanoviska, aby byla žádost o potvrzení v každém případě podána současně s dokumentem o zahájení řízení, neboť v tomto stadiu ještě nemůže být známo, zda bude vůbec nárok popírán, a zda tedy bude rozhodnutí vydané po ukončení tohoto řízení splňovat požadavky nezbytné k tomu, aby mohlo být potvrzeno jako evropský exekuční titul.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je třeba na čtvrtou a pátou otázku odpovědět, že článek 6 nařízení č. 805/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu, které může být vydáno v kterémkoli okamžiku, musí být vyhrazeno soudci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne <DATE ISO="20040421">21. dubna 2004</DATE>, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, ve spojení s článkem 288 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům neukládá povinnost zavést ve vnitrostátním právním řádu přezkumné řízení ve smyslu uvedeného článku 19.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 19 odst. 1 nařízení č. 805/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby rozhodnutí vydané pro zmeškání potvrdil jako evropský exekuční titul, se soud, kterému byl takový návrh předložen, musí ujistit, že mu vnitrostátní právo skutečně a bez výjimky<?PAGE NO="12"?> umožňuje úplný přezkum takového rozhodnutí z právního i faktického hlediska v obou případech uvedených v daném ustanovení a že mu umožňuje prodloužit lhůty pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o nesporném nároku nejen v případě vyšší moci, ale rovněž v případě jiných výjimečných okolností nezávislých na vůli dlužníka, které posledně uvedenému zabránily v popření nároku.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 6 nařízení č. 805/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu, které může být vydáno v kterémkoli okamžiku, musí být vyhrazeno soudci.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>