(1)

Podle článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 mají členské státy vypracovat plány na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, včetně výkonnostních cílů, na každé referenční období systému sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a systému poplatků za ně. Tyto plány mají obsahovat místní výkonnostní cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro dané referenční období.

(2)

Výkonnostní cíle pro celou Unii pro čtvrté referenční období (2025–2029) byly stanoveny v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/1688 (4).

(3)

Všechny členské státy vypracovaly a přijaly návrhy plánů výkonnosti pro čtvrté referenční období a do 1. října 2024 je předložily Komisi k posouzení. Po ověření úplnosti těchto návrhů plánů výkonnosti požádala Komise členské státy, aby do 15. listopadu 2024 předložily aktualizované návrhy plánů výkonnosti.

(4)

Posouzení Komise uvedené v tomto rozhodnutí vychází z aktualizovaného návrhu plánu výkonnosti pro čtvrté referenční období, který předložil Kypr (dále jen „návrh plánu výkonnosti“).

(5)

Orgán pro kontrolu výkonnosti, který je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, předložil Komisi zprávu obsahující jeho doporučení k posuzování návrhů plánů výkonnosti.

(6)

V souladu s čl. 14 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/317 posoudila Komise soulad místních výkonnostních cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti na základě kritérií stanovených v bodě 1 přílohy IV uvedeného prováděcího nařízení a případně s přihlédnutím k místním okolnostem.

(7)

Komise doplnila své posouzení návrhu plánu výkonnosti o přezkum prvků stanovených v bodě 2 přílohy IV uvedeného prováděcího nařízení. Pokud jde o bod 2.1 písm. d) bod vii) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že v rámci tohoto přezkumu neprovedla ve čtvrtém referenčním období podrobnou analýzu metodiky použité Kyprem pro rozdělení nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby. Komise proto v této fázi nevyvodila žádné závěry, pokud jde o soulad této metodiky rozdělení nákladů s čl. 15 odst. 2 písm. e) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 (5) a čl. 22 odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/317.

(8)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se bezpečnosti, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti byl posouzen v souladu s bodem 1.1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317.

(9)

Výkonnostní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti navržené Kyprem v souvislosti s efektivností řízení bezpečnosti, rozdělené podle cílů řízení bezpečnosti a vyjádřené jako úroveň provádění, jsou tyto:

(10)

Komise zjistila, že výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti navržené Kyprem pro poskytovatele letových navigačních služeb „DCAC“ jsou rovny bezpečnostním cílům pro celou Unii pro každý kalendářní rok počínaje rokem 2027 v oblastech „zajištění bezpečnosti“, „prosazování bezpečnosti“ a „kultura bezpečnosti“. Kromě toho se od roku 2028 plánuje dosažení cílové úrovně pro celou Unii v oblastech „bezpečnostní politika a cíle bezpečnosti“ a „řízení bezpečnostních rizik“.

(11)

Komise konstatuje, že návrh plánu výkonnosti stanoví opatření pro společnost DCAC za účelem dosažení místních cílů v oblasti bezpečnosti, jako je účinné provádění a další rozvoj systému řízení bezpečnosti, další výcvik nově přijatých řídících letového provozu a řízení rizik spojených s lidskými faktory.

(12)

Na základě zjištění uvedených v 9., 10. a 11. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že výkonnostních cílů pro celou Unii v oblasti bezpečnosti stanovených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2024/1688 má být dosaženo do posledního roku čtvrtého referenčního období, tj. roku 2029, by se mělo mít za to, že místní výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii.

(13)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se životního prostředí, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrnou horizontální efektivitou traťových letů v rámci skutečné dráhy letu byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.2 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Kypru v oblasti životního prostředí byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami horizontální efektivity traťových letů stanovenými v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, který byl vypracován v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 (6) a byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(14)

Výkonnostní cíle v oblasti životního prostředí navržené Kyprem pro čtvrté referenční období a odpovídající vnitrostátní referenční hodnoty podle plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, vyjádřené jako průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci skutečné dráhy letu, jsou tyto:

(15)

Komise podotýká, že cíle v oblasti životního prostředí navržené Kyprem jsou rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období.

(16)

Na základě zjištění uvedených v 14. a 15. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se životního prostředí obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(17)

S ohledem na zjištění orgánu pro kontrolu výkonnosti má však Komise pochybnosti, zda jsou opatření předložená Kyprem v návrhu plánu výkonnosti pro dosažení výkonnostních cílů v oblasti životního prostředí přiměřená k tomu, aby umožnila těchto cílů účinně dosáhnout. Zejména se konstatuje, že Kypr se v návrhu plánu výkonnosti výslovně nezavázal k provádění provozních opatření stanovených v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS.

(18)

Komise se proto domnívá, že v souvislosti s přijetím svého konečného plánu výkonnosti v souladu s čl. 16 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/317 by Kypr měl posílit opatření pro dosažení svých cílů v oblasti životního prostředí pro čtvrté referenční období uvedených v návrhu plánu výkonnosti, mimo jiné tím, že se zaváže ke všem provozním opatřením stanoveným v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS a urychlí provádění přeshraničního vzdušného prostoru volných tratí.

(19)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se kapacity, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrným zpožděním na trati z důvodů uspořádání toku letového provozu (dále jen „ATFM“) na let byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.3 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Kypru v oblasti kapacity byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami stanovenými v operačním plánu sítě vypracovaném v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/123, který byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(20)

Cíle v oblasti traťové kapacity navržené Kyprem pro čtvrté referenční období, vyjádřené jako minuty zpoždění z důvodů ATFM na let, a odpovídající referenční hodnoty podle operačního plánu sítě jsou tyto:

(21)

Komise podotýká, že cíle v oblasti kapacity navržené Kyprem jsou rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období.

(22)

Komise konstatuje, že Kypr v návrhu plánu výkonnosti předložil opatření pro dosažení místních cílů v oblasti traťové kapacity. Tato opatření zahrnují nábor dalších řídících letového provozu, účinnější systémy rozpisů služeb, investice do infrastruktury uspořádání letového provozu, lepší uspořádání toku a kapacity letového provozu a provoz dalšího sektoru oblastním střediskem řízení v obdobích nejvyšší poptávky po dopravě.

(23)

Na základě zjištění uvedených v 20. až 22. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se kapacity obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(24)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se efektivity nákladů, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti se stanovenými jednotkovými náklady na traťové navigační služby byl posouzen na základě kritérií stanovených v bodě 1.4 písm. a), b) a c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Tato kritéria sestávají z vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve čtvrtém referenčním období, dlouhodobého vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve třetím a čtvrtém referenčním období (2020–2029) a ze srovnání základní hodnoty pro stanovené jednotkové náklady na úrovni oblasti zpoplatnění s průměrnou hodnotou oblastí zpoplatnění, v nichž mají poskytovatelé letových navigačních služeb podobné provozní a ekonomické prostředí.

(25)

Cíle v oblasti efektivity nákladů na traťové navigační služby navržené Kyprem pro čtvrté referenční období a související základní hodnoty jsou tyto:

(26)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. a) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Kypru na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši –1,2 % ve čtvrtém referenčním období je v souladu s vývojovým trendem pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,2 %.

(27)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. b) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Kypru na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši +2,4 % ve třetím a čtvrtém referenčním období nedosahuje dlouhodobého trendu pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,0 %.

(28)

Komise však konstatuje, že Kypr v důsledku geopolitické situace na Blízkém východě přišel o významný podíl přeletů, které v minulosti obsluhoval. Toto snížení provozu ve čtvrtém referenčním období nadále významně ovlivňuje výkonnost poskytovatele letových navigačních služeb z hlediska efektivity nákladů a má zejména negativní dopad na dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Kypru.

(29)

Pro účely kritéria pro posouzení uvedeného v 27. bodě odůvodnění je proto nezbytné přezkoumat, zda by Kypr v případě neexistence okolností uvedených v 28. bodě odůvodnění splnil dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii.

(30)

Za tímto účelem Komise přepočítala dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů s ohledem na odhadovanou strukturální ztrátu provozu na Kypru v důsledku geopolitické situace na Blízkém východě, měřenou ve výkonových jednotkách traťových navigačních služeb. Tento přepočet vede k upravenému dlouhodobému vývojovému trendu stanovených jednotkových nákladů pro Kypr ve výši –1,6 %, což převyšuje dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii ve výši –1,0 %. Vyvozuje se proto závěr, že Kypr splňuje kritérium pro posouzení uvedené v 27. bodě odůvodnění poté, co se zohlední účinek významného snížení provozu v důsledku geopolitických faktorů.

(31)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že základní hodnota pro stanovené jednotkové náklady na Kypru ve výši 31,16 EUR v reálných cenách roku 2022 je o 14,8 % vyšší než průměrná základní hodnota ve výši 27,14 EUR v reálných cenách roku 2022 pro příslušnou srovnávací skupinu stanovenou v článku 7 prováděcího rozhodnutí (EU) 2024/1688.

(32)

Při vyloučení negativního dopadu změn dopravy vyplývajících z geopolitické situace na Blízkém východě je zřejmé, že Kypr splňuje jak vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii, tak dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii. Komise se proto domnívá, že odchylka od průměrné základní hodnoty pro stanovené jednotkové náklady pro rok 2024 uvedená v 31. bodě odůvodnění nebrání tomu, aby výkonnostní cíle Kypru v oblasti efektivity nákladů byly v souladu s výkonnostními cíli v oblasti efektivity nákladů pro celou Unii.

(33)

Na základě zjištění uvedených v 25. až 32. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(34)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by se mělo mít za to, že výkonnostní cíle obsažené v kyperském návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období. Jak je však uvedeno v 18. bodě odůvodnění, Kypr by měl ve svém konečném plánu výkonnosti posílit opatření pro dosažení svých cílů v oblasti životního prostředí pro čtvrté referenční období, mimo jiné tím, že se zaváže ke všem provozním opatřením stanoveným v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS a urychlí provádění přeshraničního vzdušného prostoru volných tratí,