(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec na podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle č. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že v Polsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. června 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Polska (3).

(6)

V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Polska jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle oznámení podaného v rámci postupu při nadměrném schodku polskými orgány v dubnu 2009 a následně potvrzeného Eurostatem dosáhl v roce 2008 schodek veřejných financí v Polsku výše 3,9 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se neblížil referenční hodnotě 3 % HDP a její překročení nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Zejména nevyplývá z neobvyklé události ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kromě toho nevyplývá ani z prudkého hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. I přes zpomalení meziročního růstu na 3,3 % v posledním čtvrtletí roku 2008, které ovlivnilo vybírání příjmů v posledním čtvrtletí roku a ještě navýšilo výsledný schodek, který byl horší, než se očekávalo, byl celkový růst HDP ve výši 4,9 % v roce 2008 poměrně silný.

Odhaduje se, že růst potenciálního HDP dosáhl řádu 4 ½ % a rozdíl na výstup dosáhla přibližně 3 ½ % potenciálního HDP, což ukazuje na příznivé cyklické podmínky. Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se očekává, že schodek veřejných financí dosáhne v roce 2009 6,6 % HDP a za předpokladu nezměněné politiky 7,3 % v roce 2010 oproti poklesu HDP ve výši 1,4 % v roce 2009 a růstu HDP ve výši 0,8 % v roce 2010. Schodek se v roce 2009 zvýší také podle polských orgánů, které dne 22. června 2009 oznámily, že schodek veřejných financí může výrazně překročit hodnotu 4,6 % HDP plánovanou na běžný rok v oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku z jara 2009 (4). Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tudíž není splněno.

(8)

Hrubý veřejný dluh se drží pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP, přičemž v roce 2008 dosáhl 47,1 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 však celkový veřejný dluh v roce 2010 kvůli vysokým očekávaným schodkům pravděpodobně dosáhne téměř 60 %.

(9)

V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by patřičná pozornost měla být věnována systémovým důchodovým reformám, které zavádějí systém sestávající z několika pilířů, včetně povinného, plně financovaného pilíře. Ačkoliv provádění těchto reforem vede ke krátkodobému zhoršení rozpočtové pozice, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí se výrazně zlepší. Na základě odhadů polských orgánů dosáhly čisté náklady na tuto reformu v roce 2008 výše 2,9 % HDP, přičemž se v roce 2009 zvýší na 3,2 %, jak připomněly polské orgány v dopise ze dne 22. června 2009. Podle Paktu o stabilitě a růstu je možné k nim přihlédnout na základě rovnoměrného snižování po přechodné období a pouze v případě, kdy schodek zůstává blízko referenční hodnotě. Vzhledem k tomu, že schodek v letech 2008–2010 nezůstává blízko referenční hodnotě, není možné k nákladům na důchodovou reformu přihlédnout.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Polska tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,