ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)
28. listopadu 2024 ( *1 )
„Řízení o předběžné otázce – Hospodářská a měnová politika – Evropský systém národních a regionálních účtů – Statistické zpravodajské povinnosti, jež se vztahují na penzijní fondy – Zvláštní důchodové systémy pro svobodná povolání – Povinné členství a příspěvky“
Ve spojených věcech C‑758/22 a C‑759/22,
jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané na základě článku 267 SFEU rozhodnutími Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Německo) ze dne 27. září 2022, došlými Soudnímu dvoru dne 15. prosince 2022, v řízeních
Bayerische Ärzteversorgung,
Bayerische Architektenversorgung,
Bayerische Apothekerversorgung,
Bayerische Rechtsanwalts- und Steuerberaterversorgung,
Bayerische Ingenieurversorgung-Bau m. Psychotherapeutenversorgung (C‑758/22),
Sächsische Ärzteversorgung (C‑759/22)
proti
Deutsche Bundesbank,
SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),
ve složení: I. Jarukaitis, předseda čtvrtého senátu vykonávající funkci předsedy pátého senátu, E. Regan a Z. Csehi (zpravodaj), soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
za soudní kancelář: M. Siekierzyńska, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. prosince 2023,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
|
– |
za Bayerische Ärzteversorgung, Bayerische Architektenversorgung, Bayerische Apothekerversorgung, Bayerische Rechtsanwalts- und Steuerberaterversorgung, Bayerische Ingenieurversorgung-Bau m. Psychotherapeutenversorgung: S. Altenschmidt a P. Müller, Rechtsanwälte, |
|
– |
za Sächsische Ärzteversorgung: C. Köhler, Rechtsanwalt, |
|
– |
za Deutsche Bundesbank: L. Luyken, M. Mogendorf, W. Spoerr, Rechtsanwälte, |
|
– |
za Evropskou komisi: F. Blanc, S. Delaude a L. Mantl, jako zmocněnci, |
|
– |
za Evropskou centrální banku (ECB): S. J. Hlásková Murphy, K. Kaiser a B. van der Eem, jako zmocněnci, |
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 29. února 2024,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (Úř. věst. 2018, L 45, s. 3), ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. 2013, L 174, s. 1). |
|
2 |
Tyto žádosti byly předloženy v rámci dvou sporů, v nichž proti sobě stojí na jedné straně několik institucí sociálního zabezpečení, a sice Bayerische Ärzteversorgung (Bavorský institut sociálního zabezpečení lékařů, Německo), Bayerische Architektenversorgung (Bavorský institut sociálního zabezpečení architektů), Bayerische Apothekerversorgung (Bavorský institut sociálního zabezpečení lékarníků), Bayerische Rechtsanwalts- und Steuerberaterversorgung (Bavorský institut sociálního zabezpečení advokátů a účetních) a Bayerische Ingenieurversorgung-Bau mit Psychotherapeutenversorgung (Bavorský institut sociálního zabezpečení stavebních inženýrů, jakož i psychoterapeutů) v prvním případě (věc C‑758/22), a Sächsische Ärzteversorgung (Saský institut sociálního zabezpečení lékařů, Německo) ve druhém případě (věc C‑759/22), a na straně druhé v obou sporech Deutsche Bundesbank (Německá spolková banka), a jež se týkají uložení statistické zpravodajské povinnosti, která se vztahuje na penzijní fondy, těmto institucím. |
Právní rámec
Unijní právo
Nařízení č. 549/2013
|
3 |
V bodech 1, 3, 12 a 14 odůvodnění nařízení č. 549/2013 je uvedeno:
[...]
[...]
[...]
|
|
4 |
V článku 1 odst. 2 tohoto nařízení je stanoveno: „ESA 2010 stanoví: metodiku (příloha A) pro společné standardy, definice, klasifikace a účetní pravidla, která se použije při sestavování účtů a tabulek na srovnatelném základě pro potřeby Unie, spolu s výsledky požadovanými podle článku 3; [...]„ |
|
5 |
V příloze A tohoto nařízení je obsažena kapitola 1, nadepsaná „Obecné rysy a základní principy“, v jejíchž odstavcích 1.34, 1.35, 1.37 až 1.57 je uvedeno:
Tabulka 1.1
[...]
[...]
|
|
6 |
Příloha A nařízení č. 549/2013 obsahuje v kapitole 2, nadepsané „Jednotky a seskupení jednotek“, odstavce 2.32 až 2.35, 2.38, 2.40, 2.43, 2.105 až 2.110 a 2.117, v nichž je uvedeno:
Diagram 2.1 – Zařazení jednotek do sektorů
[...]
[...]
[...]
Tabulka 2.2 – Druh výrobce a hlavní činnosti a funkce klasifikované podle sektorů
[...] Penzijní fondy (S.129)
[...] Fondy sociálního zabezpečení (S.1314)
Mezi výší příspěvků placených jednotlivcem a rizikem, kterému je tento jednotlivec vystaven, obvykle neexistuje žádná přímá souvislost.“ |
|
7 |
V příloze A tohoto nařízení je obsažena kapitola 3, nadepsaná „Transakce s produkty a s nevyráběnými aktivy“, v jejíchž odstavcích 3.17 až 3.19, 3.24, 3.26 až 3.28 je uvedeno:
[...]
[...]
[...]
Institucionální jednotky: rozlišení na tržní, pro vlastní konečné užití a netržní
Tabulka 3.1 –Rozlišení mezi tržními výrobci, výrobci pro vlastní konečné užití a netržními výrobci u institucionálních jednotek
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
8 |
V příloze A tohoto nařízení je obsažena kapitola 17, v jejímž odstavci 17.43 je uvedeno: „Definice: Penzijní programy sociálního zabezpečení jsou smluvní pojistné programy, kde je pro příjemce jakožto účastníky na programu sociálního pojištění vládními institucemi stanovena povinnost pojistit se proti stáří a dalším rizikům souvisejícím s věkem, jako je invalidita, zdravotní potíže atd.“ |
|
9 |
V kapitole 20 uvedené přílohy A, nadepsané „Účty vládních institucí“ je v odstavcích 20.05, 20.15, 20.32 à 20.34, 20.38, 20.39, 20.306, 20.309 a 20.310 uvedeno: „VYMEZENÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ
[...] Neziskové instituce zatříděné do sektoru vládních institucí [...]
[...]
[...]
K prokázání kontroly může stačit jediný znak. Pokud však nezisková instituce, která je financována hlavně vládními institucemi, zůstane i nadále schopna určovat do značné míry svou politiku nebo program v souladu se zásadami uvedenými u dalších ukazatelů, neměla by být považována za kontrolovanou vládními institucemi. Většinou o kontrole svědčí více znaků společně. Rozhodnutí na základě těchto znaků bude svou povahou úsudkové. [...] Finanční zprostředkování a hranice vládních institucí
[...] Penzijní fondy
[...] VEŘEJNÝ SEKTOR [...]
[...] Kontrola veřejného sektoru
[...]
|
Nařízení 2018/231
|
10 |
V bodě 2 odůvodnění nařízení 2018/231 je uvedeno: „Účelem uložení statistické zpravodajské povinnosti penzijním fondům je poskytnout [Evropské centrální bance (ECB)] přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru penzijních fondů v členských státech, jejichž měnou je euro [...], na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Shromažďování statistických informací o penzijních fondech je nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz, které ECB využívá při provádění měnové a finanční analýzy, a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému.“ |
|
11 |
V článku 1 tohoto nařízení je stanoveno: „Pro účely tohoto nařízení: ‚penzijním fondem‘ (subsektor S.129 ESA 2010) se rozumí finanční instituce nebo kvazikorporace, která se převážně zabývá finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců. Penzijní fond jako program sociálního pojištění poskytuje příjmy v důchodu a může poskytovat dávky v případě smrti a invalidity. Tato definice nezahrnuje: [...]
[...]“ |
Německé právo
VersoG
|
12 |
V Bavorsku se na instituce sociálního zabezpečení vztahuje zejména článek 1, nadepsaný „Právní forma, sídlo, oblast působnosti, regulační pravomoc“ Gesetz über das öffentliche Versorgungswesen (zákon o veřejném sociálním zabezpečení) ze dne 16. června 2008 (BayGVBl. s. 182), ve znění použitelném na spor v původním řízení ve věci C‑758/22 (dále jen „VersoG“). |
|
13 |
V článku 9 VersoG, nadepsaném „Zásady hospodářské činnosti“, je v odstavcích 1 až 3 stanoveno: „(1) Instituce sociálního zabezpečení vykonávají své činnosti na základě vzájemnosti a výlučně s cílem veřejné prospěšnosti. Jsou povinny hospodařit hospodárně a obezřetně. Aktiva institucí sociálního zabezpečení musí být spravována odděleně. (2) Instituce sociálního zabezpečení hradí z vlastních zdrojů své administrativní náklady, včetně odměn úředníků, zaměstnanců, pracovníků, jakož i dávky přiznané oprávněným osobám. Rozdělení mezi jednotlivé instituce sociálního zabezpečení se provádí v závislosti na skutečně vynaložených nákladech. (3) Prostředky a aktiva institucí sociálního zabezpečení mohou být použity pouze k plnění jejich úkolů v oblasti sociálního zabezpečení. V případě zrušení instituce připadnou zbývající aktiva v souladu s ustanoveními stanov členům, pojištěncům a příjemcům.“ |
|
14 |
V článku 10 VersoG, nadepsaném „Stanovy“, je v odstavcích 1 až 3 stanoveno: „(1) Instituce sociálního zabezpečení upraví své záležitosti stanovami v souladu s tímto zákonem. (2) Stanovy musí vedle náležitostí, jež jsou výslovně uvedeny v tomto zákoně, upravovat:
(3) Stanovy a jejich změny se vypracují pod dohledem předsedy správní rady a zveřejňují se v Bayerischer Staatsanzeiger. Není-li stanoveno jinak, vstupují v platnost první den po jejich vyhlášení.“ |
|
15 |
Druhá část VersoG, nadepsaná „Bavorský institut sociálního zabezpečení lékařů, Bavorský institut sociálního zabezpečení lékárníků, Bavorský institut sociálního zabezpečení architektů, Bavorský institut sociálního zabezpečení stavebních inženýrů, jakož i psychoterapeutů, Bavorský institut sociálního zabezpečení advokátů a účetních“, obsahuje oddíl 1 týkající se „Obecných ustanovení“, v němž je uveden článek 28 tohoto zákona, nadepsaný „Úkoly“. Ve třetí větě uvedené článku je stanoveno, že „instituce sociálního zabezpečení musí splňovat podmínky pro zproštění svých členů povinné účasti na zákonném důchodovém pojištění“. |
|
16 |
V článku 30 VersoG, nadepsaném „Členství“, je v odstavcích 1 až 3 stanoveno: (1) Členství v instituci sociálního zabezpečení je povinné. (2) Stanovy mohou stanovit výjimky a osvobození od povinného členství, zejména pokud příslušník povolání:
[...] (3) Po zániku povinného členství se mohou dosavadní členové stát dobrovolnými členy v souladu s ustanoveními stanov.“ |
|
17 |
V článku 31 VersoG, nadepsaném „Příspěvky, převody“, je v odstavcích 1 a 4 stanoveno: „(1) Členové jsou povinni platit příspěvky v souladu s ustanoveními stanov. Ve stanovách lze stanovit minimální příspěvky nezávislé na příjmu. Může v nich být stanoveno, že za účelem zachování ochrany důchodů musí být odváděny přiměřené příspěvky za doby bez výdělečné činnosti nebo zisku nebo doby bez příjmů. Povinný příspěvek nesmí překročit hranici stanovenou pro osvobození instituce sociálního zabezpečení od daně z příjmů právnických osob. [...] (4) Ve stanovách lze povolit dobrovolné dodatečné platby ke zvýšení důchodových nároků. Tyto platby nesmí společně překročit hranici stanovenou podle odst. 1 čtvrté věty.“ |
|
18 |
V článcích 33 až 36 a v článku 38 VersoG jsou upřesněna pravidla týkající se povinného členství v dotčených institucích sociálního zabezpečení. |
Zákon o lékařských profesních komorách Saska
|
19 |
V ustanovení § 6 Sächsisches Heilberufekammergesetz (zákon o lékařských profesních komorách Saska) ze dne 24. května 1994 (SächsGVBl. s. 935), ve znění použitelném na spor v původním řízení ve věci C‑759/22 (dále jen „SächsHKaG“), nadepsaném „Instituce sociálního zabezpečení“, bylo stanoveno: „(1) Komory mohou ve svých stanovách zřídit instituci sociálního zabezpečení za účelem zajištění sociálního zabezpečení svých členů a jejich rodinných příslušníků. [...] [...]Členové komor jsou členy instituce sociálního zabezpečení v souladu se stanovami. [...] (3) Ve stanovách jsou stanovena pravidla týkající se:
[...] Stanovy mohou vymezit podmínky, za nichž může člen převést příspěvky, které zaplatil instituci sociálního zabezpečení, jiné veřejnoprávní instituci sociálního zabezpečení nebo instituci profesního sociálního zabezpečení ve své profesní kategorii (instituce profesního sociálního zabezpečení), jakož i podmínky a výši nároku na vyplacení uhrazených příspěvků při ukončení členství. (4) Majetek instituce sociálního zabezpečení je zvláštním majetkem, který lze použít pouze k plnění povinností instituce sociálního zabezpečení. Musí být spravován odděleně od ostatních aktiv komory. Lze jej použít pouze k účelům povoleným zákonem, včetně hrazení nezbytných správních nákladů.“ |
Spory v původním řízení a předběžné otázky
|
20 |
V letech 2018 a 2019 obdržely žalobkyně v původním řízení od Německé spolkové banky sdělení, v němž bylo uvedeno, že podle článků 1 a 2 nařízení 2018/231 podléhají jakožto penzijní fondy statistickým zpravodajským povinnostem, v souladu s nimiž jí měly od 30. září 2019 předávat přesnější údaje o své finanční situaci, a to v případě některých žalobkyň čtvrtletně a v případě ostatních jednou za rok. |
|
21 |
Žalobkyně v původním řízení podaly k Verwaltungsgericht Frankfurt am Main (Správní soud ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo) žalobu znějící na zrušení těchto sdělení a podpůrně na určení, že nepodléhají výše uvedeným statistickým zpravodajským povinnostem. |
|
22 |
Uvedený soud tyto žaloby zamítl s odůvodněním, že žalobkyně v původním řízení jsou penzijními fondy ve smyslu čl. 1 bodu 1 nařízení 2018/231, a tudíž se na ně vztahují zpravodajské povinnosti podle čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení. Podle uvedeného soudu jsou takové instituce sociálního zabezpečení, jako jsou žalobkyně v původním řízení, jakožto tržní výrobci součástí finančních kapitálových společností, a spadají tedy do subsektoru penzijních fondů (S.129) ESA 2010 podle nařízení č. 549/2013. V rámci své hlavní činnosti poskytují služby sociálního zabezpečení. Za tímto účelem stanovují ekonomicky významné ceny. Totéž platí pro povinné dávky. Vzhledem k neexistenci státních podpor jsou instituce sociálního zabezpečení nuceny stanovit příspěvky a dávky tak, aby byla zaručena jejich platební schopnost. Každopádně kvalifikace povinných dávek jakožto tržní produkce podle uvedeného soudu vyplývá zejména z přílohy A odstavce 3.19 nařízení č. 549/2013, neboť žalobkyně v původním řízení po dobu několika let pokrývaly alespoň 50 % svých nákladů prodejem svých produktů. Uvedený soud vysvětluje, že příloha A odstavec 1.37 tohoto nařízení takové kvalifikaci podle něj nebrání, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na subjekty veřejného sektoru, mezi něž žalobkyně v původním řízení nepatří, neboť nejsou kontrolovány státem. Proto je rovněž vyloučeno i zařazení do subsektoru Fondy sociálního zabezpečení (S.1314) ESA 2010, na který se nevztahuje informační povinnost. Příloha A odstavec 20.39 uvedeného nařízení potvrzuje tuto kvalifikaci žalobkyň v původním řízení jakožto penzijních fondů. Podle tohoto ustanovení nelze považovat systém předem stanovených příspěvků spravovaný veřejnoprávním subjektem za systém sociálního zabezpečení, pokud funguje, jako je tomu v případě žalobkyň v původním řízení, bez státní záruky výše dávek, které mají být vypláceny, a je-li tato částka, která se odvíjí od výnosnosti spravovaných aktiv, nutně nejistá. |
|
23 |
Žalobkyně v původním řízení podaly proti uvedenému rozsudku opravný prostředek „Revision“ k Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Německo), který je předkládajícím soudem. Žalobkyně tvrdí, že nejsou tržními výrobci. Jejich povinné služby, které tvoří většinu jejich produkce, nejsou prodávány za ekonomicky významné ceny. V tomto ohledu se členové kvůli svému povinnému členství nemohou svobodně rozhodnout, zda nakoupí poskytování dávek sociálního zabezpečení na základě požadovaných příspěvků, což je v rozporu s jednou z podmínek existence této ceny, totiž s podmínkou, jež je stanovena v příloze A odstavci 3.19 prvním pododstavci písm. b) nařízení č. 549/2013, podle níž se „spotřebitelé se mohou svobodně rozhodnout, zda nakoupí, nebo nenakoupí, a rozhodují se na základě účtovaných cen“. Kritérium 50 % stanovené v příloze A odstavci 3.19 třetím pododstavci uvedeného nařízení, které umožňuje zařadit jakožto tržního výrobce institucionální jednotku, jejíž tržby v nepřerušeném víceletém období pokrývají alespoň 50 % jejích výrobních nákladů, není relevantní, neboť slouží pouze k určení hodnoty produkce. Každopádně, instituce sociálního zabezpečení podle žalobkyň spadají jakožto zákonné důchodové pojištění pod sociální zabezpečení. |
|
24 |
Německá spolková banka tvrdí, že rozsudek Verwaltungsgericht Frankfurt am Main (Správní soud ve Frankfurtu nad Mohanem) není stižen vytýkaným vadami nesprávného právního posouzení. |
|
25 |
Předkládající soud má pochybnosti o kvalifikaci žalobkyň v původním řízení, zejména s ohledem na čl. 1 bod 1 písm. f) nařízení 2018/231 a přílohu A odstavce 1.37, 2.107, 2.117, 3.17 až 3.19, 3.24, 3.26, 17.43, 20.10, 20.12 a 20.39 nařízení č. 549/2013. Předkládající soud si klade otázku, zda je třeba žalobkyně kvalifikovat jako penzijní fondy nebo jako fondy sociálního zabezpečení, či zda spadají pod jinou kvalifikaci. |
|
26 |
Uvedený soud zdůrazňuje, že žalobkyně v původním řízení jsou veřejnoprávními subjekty s právní subjektivitou. Mohou vykonávat pouze činnost ve veřejném zájmu a své zdroje a svůj majetek mohou využívat pouze k plnění svých úkolů veřejné služby. Musí hradit své správní náklady, včetně odměn svých zaměstnanců, a dávky přiznané oprávněným osobám z vlastních zdrojů. |
|
27 |
Předkládající soud uvádí, že podle německého práva je členství převážné většiny členů v systémech žalobkyň povinné z důvodu výkonu jejich povolání v Bavorsku nebo Sasku. Po ukončení povinné členství lze zůstat členem na dobrovolném základě, aby bylo možné i nadále nabývat důchodové nároky. Žalobkyně v původním řízení ve svých stanovách stanovují vybírání odvodů či příspěvků k financování své činnosti, jakož i podmínky, povahu, výši a zrušení důchodových nároků. Jsou rovněž umožněny dobrovolné dodatečné platby, jež jsou nicméně omezeny maximální povolenou výší. Žalobkyně v původním řízení poskytují více než 50 % svých služeb svým členům s povinným členstvím. |
|
28 |
Za těchto podmínek se Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky, které jsou ve věcech C‑758/22 a C‑759/22 formulovány totožně:
|
K předběžným otázkám
|
29 |
Podstatou otázek předkládajícího soudu je, zda ustanovení přílohy A nařízení č. 549/2013 musí být vykládána v tom smyslu, že instituce sociálního zabezpečení, které nabízejí dávky pokrývající rizika odchodu do důchodu, úmrtí a invalidity pro členy s převážně povinným členstvím z důvodu výkonu určitého stanoveného povolání, spadají pod pojem „penzijní fondy“ ve smyslu odstavce 2.105 uvedené přílohy, a proto musí podléhat statistickým zpravodajským povinnostem stanoveným v nařízení 2018/231. |
|
30 |
Je třeba připomenout, že z bodu 14 odůvodnění nařízení č. 549/2013 vyplývá, že systém ESA 2010 stanoví pro potřeby Unie, a zejména za účelem formulování a sledováních hospodářských a sociálních politik Unie, referenční rámec pro sestavování účtů členských států. V bodě 3 odůvodnění uvedeného nařízení je v tomto ohledu uvedeno, že tyto účty by měly být sestavovány na základě jednotného souboru zásad, které není možné vykládat různě, aby se dospělo ke srovnatelným výsledkům (rozsudek ze dne 13. července 2023, Ferrovienord, C‑363/21 a C‑364/21, EU:C:2023:563, bod 64 a citovaná judikatura). |
|
31 |
Jak vyplývá z čl. 1 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení, ESA 2010 stanoví metodiku, která je uvedena v příloze A a jež se týká společných standardů, definic, klasifikace a účetních pravidel a použije se při sestavování účtů a tabulek na srovnatelném základě pro potřeby Unie. |
|
32 |
Podle odstavce 1.01 je [ESA 2010] „mezinárodně porovnatelný účetní rámec pro systematický a podrobný popis celkového hospodářství (tj. regionu, země nebo skupiny zemí), jeho jednotlivých složek a jeho vztahů s ostatními hospodářskými celky“. |
|
33 |
Uvedená příloha, která je koncipována jako příručka, se skládá z 24 kapitol, jejichž stručné shrnutí je uvedeno v odstavcích 1.03 a 1.04. Kapitola 1 pojednává o základních rysech systému ESA, pokud jde o pojetí, a stanovuje jeho zásady. Tato kapitola popisuje základní statistické jednotky a jejich seskupení a poskytuje přehled o posloupnosti účtů. Kapitola 2 popisuje institucionální jednotky používané při měření hospodářství a vysvětluje způsob, jakým se tyto jednotky zatřiďují do sektorů a jiných skupin, aby bylo možno provádět analýzu. Kapitola 20 uvedené přílohy je věnována účtům sektoru vládních institucí. |
|
34 |
V odstavcích 1.34 a 1.57 přílohy A nařízení č. 549/2013 je stanoveno zařazení každé institucionální jednotky – definované jako ekonomický celek, který je schopen vlastnit výrobky a aktiva, vstupovat do závazků a samostatně se na svůj účet zapojovat do hospodářských činností a transakcí s ostatními jednotkami – do jednoho ze šesti hlavních sektorů vymezených v rámci systému ESA 2010, kterými jsou nefinanční instituce, finanční podniky, vládní instituce, domácnosti, neziskové instituce sloužící domácnostem a nerezidenti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. července 2023, Ferrovienord (C‑363/21 a C‑364/21, EU:C:2023:563, bod 66 a citovaná judikatura). |
|
35 |
Z těchto ustanovení, jakož i z odstavce 2.41 této přílohy vyplývá, že se tyto sektory vzájemně vylučují, takže institucionální jednotka může náležet pouze do jednoho sektoru nebo subsektoru. V souladu s odstavcem 2.32 téže přílohy zahrnuje každý sektor nebo subsektor institucionální jednotky, které mají podobný druh ekonomického chování. |
|
36 |
Subsektor penzijních fondů spadá do sektoru finančních institucí, jak je upřesněno v odstavci 2.66 přílohy A nařízení č. 549/2013. Proto jsou penzijní fondy, podobně jako každá institucionální jednotka tohoto sektoru, zařazeny jako „tržní výrobci“ v souladu s definicí pojmu „finanční instituce“, jež je uvedena v odstavci 2.55 této přílohy. |
|
37 |
Pokud jde o tuto klasifikaci penzijních fondů jakožto „tržních výrobců“, je třeba zdůraznit existenci jednoho zvláštního znaku, jenž je vlastní činnostem těchto fondů, které jsou podrobně popsány v odstavcích 2.105 až 2.110 uvedené přílohy. Z odstavce 2.108 téže přílohy totiž vyplývá, že na rozdíl od životních pojišťoven „je rozsah osob, kterým mohou penzijní fondy poskytovat pojištění, ze zákona omezen na specifické skupiny zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných“. Subsektor penzijních fondů tak sdružuje finanční instituce, které nemohou volně nabízet své služby veřejnosti. |
|
38 |
V projednávané věci z předkládacích rozhodnutí vyplývá, že instituce sociálního zabezpečení dotčené ve věci v původním řízení, které vykonávají svou činnost v Bavorsku (věc C‑758/22) a Sasku (věc C‑759/22), zaručují svým členům dávky v případě odchodu do důchodu, úmrtí a invalidity a jsou organizovány na odvětvovém základě v tom smyslu, že většina jejich členů podléhá zákonné povinnosti členství z důvodu výkonu určitého povolání, jako je povolání lékaře, lékárníka, advokáta nebo architekta. |
|
39 |
Ostatně právě tato odvětvová organizace institucí sociálního zabezpečení a související povinné členství v nich vedly předkládající soud k tomu, aby si kladl otázku, zda činnosti těchto institucí mohou spadat pod pojem „tržní produkce“ nebo pod pojem „tržní činnost“ ve smyslu přílohy A nařízení č. 549/2013. |
|
40 |
Je však třeba uvést, že taková odvětvová organizace penzijních fondů je výslovně uvedena v odstavcích 2.107 a 2.108 přílohy A nařízení č. 549/2013, jak bylo uvedeno v bodě 37 tohoto rozsudku. Bez ohledu na tento zvláštní znak se unijní normotvůrce rozhodl zařadit penzijní fondy mezi finanční instituce, a tudíž jsou považovány za tržní výrobce. V projednávané věci tedy není nezbytné zabývat se výkladem pojmu „tržní produkce“ nebo pojmu „tržní činnost“, ale je třeba určit, zda takové instituce sociálního zabezpečení, jako jsou instituce dotčené ve věci v původním řízení, mohou být kvalifikovány jakožto „penzijní fondy“ ve světle kritérií stanovených v odstavcích 2.105 až 2.110 této přílohy. |
|
41 |
V tomto ohledu lze ze znění odstavců 2.105 až 2.110 přílohy A nařízení č. 549/2013 vyvodit, že činnosti penzijních fondů splňují následující kritéria. |
|
42 |
Zaprvé z odstavců 2.105 a 2.107 této přílohy vyplývá, že penzijní fondy, jejichž hlavní funkcí je poskytovat služby finančního zprostředkování vyplývající ze sdílení rizik a ze sociálních potřeb pojištěnců, zaručují pojištěnci dávky v případě odchodu do důchodu. Tyto fondy mohou rovněž pojištěnci zaručit dávky v případě invalidity, jakož i dávky vyplácené po smrti pojištěnce vdově nebo vdovci a dětem. |
|
43 |
Zadruhé v odstavci 2.106 téže přílohy je uvedeno, že penzijní fondy, které jsou odděleny od jednotek, které je zřídily, mají samostatnost v rozhodování a vedou úplný soubor účtů. |
|
44 |
Zatřetí, a jak je uvedeno v bodě 37 tohoto rozsudku, v odstavcích 2.107 a 2.108 přílohy A nařízení č. 549/2013 je upřesněno, že na rozdíl od životních pojišťoven mají penzijní fondy zákonnou povinnost vyhradit své služby určitým skupinám zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, zejména osobám vykonávajícím stejné povolání. |
|
45 |
Začtvrté v odstavci 2.110 této přílohy jsou z pojmu „penzijní fondy“ vyloučeny fondy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 2.117 uvedené přílohy. Podle posledně uvedeného odstavce se fondy sociálního zabezpečení, jejichž hlavní činností je poskytování sociálních dávek, vyznačují tím, že v první řadě určité skupiny obyvatelstva jsou ze zákona nebo podle jiného právní předpisu povinny účastnit se programu nebo platit příspěvky, a ve druhé řadě vládní instituce stanoví nebo schvalují příspěvky a dávky, aniž by obvykle existovala přímá souvislost mezi výší příspěvků placených jednotlivcem a rizikem, kterému je takový jednotlivec vystaven. |
|
46 |
V tomto ohledu z odstavce 20.39 přílohy A nařízení č. 549/2013, který je součástí kapitoly 20 uvedené přílohy, nadepsané „Účty vládních institucí“, vyplývá, že fondový příspěvkově definovaný program se, i kdyby byl zřízen jednotkou vládních institucí, nepovažuje za program sociálního zabezpečení, a musí být zařazen do subsektoru penzijních fondů, pokud neexistuje žádná vládní záruka za úroveň vyplácených penzí a úroveň penzí je nejistá, neboť závisí na výkonnosti aktiv. |
|
47 |
Podle ustálené judikatury platí, že v rámci řízení podle článku 267 SFEU, které je založeno na jasné dělbě funkcí mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, posledně uvedený nemá pravomoc vykládat vnitrostátní právo a je pouze na vnitrostátním soudu, aby zjistil a posoudil skutkový stav sporu v původním řízení a určil přesnou působnost vnitrostátních právních a správních předpisů (rozsudek ze dne 28. dubna 2022, SeGEC a další, C‑277/21, EU:C:2022:318, bod 21 a citovaná judikatura). |
|
48 |
Soudní dvůr, který má předkládajícímu soudu dát užitečnou odpověď, má nicméně pravomoc poskytnout tomuto soudu na základě spisu vztahujícího se k věci v původním řízení, jakož i na základě písemných a ústních vyjádření, která mu byla předložena, vodítka, která předkládajícímu soudu umožní rozhodnout (rozsudek ze dne 28. dubna 2022, Cilevičs a další, C‑277/21, EU:C:2022:318, bod 22 a citovaná judikatura). |
|
49 |
V projednávané věci z vysvětlení poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že činnosti institucí sociálního zabezpečení dotčených ve sporech v původních řízeních mají následující znaky. |
|
50 |
Zaprvé je nesporné, že tyto instituce sociálního zabezpečení zaručují svým členům dávky v případě odchodu do důchodu, úmrtí a invalidity. |
|
51 |
Zadruhé z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že instituce sociálního zabezpečení dotčené ve věci C‑758/22, které mají právní subjektivitu, mají právo na autonomní řízení a vedou vlastní účetnictví. Podle týchž informací je instituce sociálního zabezpečení dotčená ve věci C‑759/22, ačkoli je orgánem s částečnou právní subjektivitou odvozenou od lékařské komory, je z organizačního a hospodářského hlediska nezávislá, má širokou autonomii, disponuje vlastním majetkem a vede úplný soubor účtů. Takové instituce sociálního zabezpečení, které mají samostatné řízení a vedou vlastní účetnictví, splňují kritérium uvedené v bodě 43 tohoto rozsudku. |
|
52 |
Zatřetí z informací poskytnutých předkládajícím soudem uvedených v bodě 38 tohoto rozsudku rovněž vyplývá, že převážná většina členů institucí sociálního zabezpečení dotčených v původním řízení podléhá zákonné povinnosti členství z důvodu výkonu určité profesní činnosti, přičemž tyto instituce sociálního zabezpečení v zásadě nejsou oprávněny poskytovat své služby jiným osobám. Takové instituce podle všeho tedy splňují kritérium uvedené v bodě 44 tohoto rozsudku. |
|
53 |
Začtvrté z předkládacích rozhodnutí vyplývá, že výše dávek nabízených členům, která není zaručena vládními institucemi, závisí na výši zaplacených příspěvků, jakož i na výsledcích, které dotčená instituce sociálního zabezpečení dosahuje při správě svých aktiv. Mimoto, předkládající soud uvedl, že instituce sociálního zabezpečení dotčené ve věci v původním řízení určují v rámci stanoveném právními předpisy výši jimi vybíraných příspěvků a výši jimi poskytovaných dávek. Takové instituce sociálního zabezpečení tedy splňují kritéria uvedená v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku, která vylučují jejich kvalifikaci jakožto programu sociálního zabezpečení a svědčí ve prospěch jejich zařazení pod penzijní fondy. |
|
54 |
Z toho vyplývá, že pokud činnosti institucí sociálního zabezpečení dotčené ve sporech v původních řízeních skutečně vykazují charakteristické znaky, jejichž výčet je uveden v bodech 50 až 53 tohoto rozsudku, což přísluší určit předkládajícímu soudu, lze tyto instituce zařadit do subsektoru „penzijní fondy“ ve smyslu odstavce 2.105 přílohy A nařízení č. 549/2013. |
|
55 |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že ustanovení přílohy A nařízení č. 549/2013 musí být vykládána v tom smyslu, že pod pojem „penzijní fondy“ ve smyslu odstavce 2.105 této přílohy spadají, a tudíž v zásadě podléhají statistickým zpravodajským povinnostem stanoveným nařízením 2018/231, instituce sociálního zabezpečení, jejichž činnosti vykazují všechny následující znaky:
|
K nákladům řízení
|
56 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
|
Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: |
|
Ustanovení přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii |
|
musí být vykládána v tom smyslu, že |
|
pod pojem penzijní fondy ve smyslu odstavce 2.105 této přílohy spadají, a tudíž v zásadě podléhají statistickým zpravodajským povinnostem stanoveným nařízením Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů, instituce sociálního zabezpečení, jejichž činnosti vykazují všechny následující znaky: |
|
|
Podpisy |
( *1 ) – Jednací jazyk: němčina