C_202500773CS.000101.fmx.xml

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Přezkum Územní agendy 2030 – jak dosáhnout integrovanějšího přístupu s výraznějším zaměřením na občany a většího provázání s politikou soudržnosti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(C/2025/773)

Zpravodaj:

Stefano PALMIERI

Poradce	Marco CELI, pro zpravodaje
Rozhodnutí plenárního shromáždění	18. 1. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	6. 11. 2024
Přijato na plenárním zasedání	5. 12. 2024
Plenární zasedání č.	592
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	176/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1

Přestože prostředky, které EU vynakládá, ani zdaleka nestačí k tomu, aby bylo možné čelit centralizačním tendencím jednotného trhu, vyzdvihuje EHSV strategickou funkci Územní agendy 2030 při podpoře územní soudržnosti a řešení hospodářských, sociálních a environmentálních problémů jednotlivých regionů.

1.2

EHSV se domnívá, že by Územní agenda 2030 měla podpořit pátou svobodu vnitřního trhu, která je v Lettově zprávě označena za „svobodu zůstat“ žít tam, kde se člověk rozhodl žít, aby byla zaručena plná hospodářská, sociální a územní soudržnost prostřednictvím poskytování veřejných služeb obecného zájmu, napojení na odpovídající dopravní sítě a podpory udržitelného životního prostředí a kvality života. V souladu s tím, co je popsáno v Draghiho zprávě, by rovněž měla zaručit všem územním celkům, že budou moci využívat příležitosti spojené s místním rozvojem, a to díky opatřením, která mohou zajistit a zvýšit jejich konkurenceschopnost (pobídkám k investování do inovací, vzdělávání a celoživotního učení, podnikání, environmentální udržitelnosti, digitálního rozvoje atd.).

1.3

EHSV zdůrazňuje, že Územní agenda 2030 je díky svému důrazu na spravedlivější a ekologičtější Evropu v souladu s dlouhodobými cíli EU a poskytuje pevný základ pro integrované územní plánování.

1.4

EHSV konstatuje, že navzdory opatřením přijatým v rámci EU za účelem testování a provádění Územní agendy 2030 nebyly dosud na místní a územní úrovni plně využity její přínosy pro podporu soudržnosti a spravedlivého rozvoje.

1.5

EHSV považuje za důležité posílit provázanost mezi Územní agendou 2030 a politikou soudržnosti. Územní agenda 2030 je strategický nástroj, který má podporovat územní celky při určování priorit, aby mohly čelit problémům, s nimiž se potýkají. Politika soudržnosti naopak zajišťuje uplatňování tohoto nástroje tím, že poskytuje finanční prostředky na cílené projekty, čímž přispívá ke snižování rozdílů a k podpoře udržitelného růstu v různých regionech EU.

1.6

EHSV považuje za nezbytné posílit informovanost a zapojení občanské společnosti do procesů plánování a provádění Územní agendy 2030 a upozorňuje na riziko provádění iniciativ a projektů, které nejsou plně v souladu s potřebami konečných adresátů politik a strategií EU – tj. občanů a sociálních a hospodářských partnerů.

1.7

EHSV upozorňuje na krize a systémové změny, jež jsou charakteristické pro EU, a na související nárůst narušení a rizik (sociálních, hospodářských, environmentálních atd.) a navrhuje výslovně upozornit na to, že v rámci Územní agendy 2030 musí být systematicky posuzována odolnost.

1.8

EHSV vítá rozvoj a testování Územní agendy 2030, které bude probíhat prostřednictvím pilotních akcí, ale upozorňuje na prostor pro značné zlepšení, pokud jde o uplatňování postupů integrovaného územního rozvoje (sociálního, hospodářského a environmentálního) v zájmu podpory provádění procesů územní soudržnosti založených na zásadách odpovědnosti a subsidiarity. V této souvislosti se domnívá, že by tyto pilotní projekty měly být prováděny alespoň v jednom regionu v každém členském státě, což se zatím neděje.

1.9

EHSV se s ohledem na vnitřní a vnější faktory domnívá, že soudržnost, udržitelnost a odolnost různých územních rozměrů EU nelze řešit odděleně běžnými nástroji. V souladu s pokyny sítě ESPON proto EHSV doporučuje začlenit Územní agendu 2030 do evropského semestru.

1.10

EHSV doporučuje zajistit co nejužší koordinaci mezi Územní agendou 2030 a politikou soudržnosti. Té lze dosáhnout pomocí funkčních partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a prostřednictvím integrovaných projektů zaměřených na posilování udržitelnosti a odolnosti místních hospodářských, sociálních a environmentálních systémů (městských oblastí a jejich funkčních území a venkovských periferií).

1.11

EHSV poukazuje na nutnost posílit účast zástupců sociálních a hospodářských partnerů v rámci zásady partnerství v oblasti územního (místního a regionálního) rozvoje. Poukazuje na to, že vhodným příkladem vyváženého zastoupení jsou programy komunitně vedeného místního rozvoje (1), v nichž zástupci veřejné správy mohou tvořit maximálně 50 % členů partnerství.

1.12

EHSV zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet postupy a iniciativy zaměřené na posílení souladu Územní agendy 2030 s potřebami a výzvami, kterým čelí EU, a na posílení součinnosti s Lipskou chartou a městskou agendou EU.

1.13

EHSV považuje za nezbytné zaměřit činnost Územní agendy 2030 na následující priority: boj proti změně klimatu; přizpůsobení se demografickým změnám; posílení integrovaného přístupu k vyváženému územnímu rozvoji; posílení občanského a participativního přístupu občanské společnosti.

1.14

EHSV zdůrazňuje, že je třeba investovat do posílení sociální infrastruktury, aby se zlepšil přístup ke službám zdravotní a sociální péče, zejména ve venkovských a okrajových oblastech (2). Zásadní význam má provádění iniciativ, které podporují integraci migrantů a pomáhají obcím s klesajícím počtem obyvatel prostřednictvím programů sociálního začleňování.

1.15

EHSV zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvoj stříbrné ekonomiky (silver economy) (3) vytvářením pracovních a vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi a ženy, a podporovat digitalizaci a inovace v odvětvích, která odrážejí potřeby stárnoucí populace.

1.16

EHSV považuje za prioritu podporovat vyvážený a udržitelný územní rozvoj díky posílení spolupráce mezi všemi úrovněmi veřejné správy a integrované koordinaci regionální politiky, politiky v oblasti dopravy, zdravotní a dlouhodobé péče, životního prostředí, energetiky a zemědělství. Je nezbytné zajistit spravedlivé rozdělení zdrojů a příležitostí mezi všechny evropské regiony, zlepšit dopravní infrastrukturu a snížit digitální propast, aby byla zajištěna lepší konektivita.

1.17

EHSV považuje za nezbytné zlepšit dovednosti vedoucích pracovníků a úředníků ve veřejné správě v oblasti Územní agendy 2030 prostřednictvím budování kapacit. Školení a rozšiřování kvalifikace jim umožní řešit komplexní územní problémy a zohledňovat priority agendy v místních politikách, což podpoří účinnější a udržitelnější správu věcí veřejných.

1.18

EHSV zdůrazňuje, že je třeba podporovat inkluzivnější a participativnější územní rozhodování, a to větším využíváním veřejných konzultací a participativních postupů, které umožní aktivní zapojení organizací občanské společnosti, sociálních partnerů, nadací a jiných dobročinných organizací a občanů. Je nezbytné zajistit místním komunitám potřebné nástroje a dovednosti, aby mohly ovlivňovat rozhodnutí, která se týkají jejich území, a prosazovat doplňkovost veřejných finančních prostředků EU s cílem posílit postavení komunit.

1.19

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost rozhodování, zaručit přístup k příslušným údajům a informacím a jasně informovat občany o důvodech rozhodnutí. Pro spravedlivější společnost je klíčové, aby byly při územním rozhodování zohledňovány všechny sociální skupiny, včetně menšin a zranitelných skupin, mj. díky přijetí politik, které řeší nerovnosti a podporují sociální integraci.

1.20

EHSV podporuje spolupráci mezi veřejnou správou a zainteresovanými subjekty při provádění územních projektů a trvá na zapojení místních orgánů do strategického plánování a meziregionální spolupráce.

1.21

EHSV považuje za zásadní podporovat demokratičtější, inkluzivnější a odpovědnější správu, v níž se občané a organizace občanské společnosti aktivně podílejí na utváření budoucnosti svých území.

2. Souvislosti a obecné připomínky

2.1

Územní agenda 2030 (4) je mezivládní dokument, který byl vypracován za účelem podpory územní soudržnost v EU a který má být ku prospěchu všem evropským územním celkům a občanům. Přestože EU nevyčlenila na soudržnost dostatečné finanční prostředky k tomu, aby bylo možné čelit centralizačním tendencím jednotného trhu, byly Územní agenda 2030 a Fond soudržnosti zaměřeny i na řešení hospodářských, sociálních a environmentálních problémů. Ačkoli k uplatňování Územní agendy 2030 neexistují žádné přímé nástroje, vyzývá se v ní k začlenění územního rozměru do všech vládních politických opatření s cílem učinit Evropu spravedlivější a ekologičtější.

2.1.1

Prostředky, které EU vyčlenila na soudržnost, nestačily nikdy ani zdaleka k tomu, aby bylo možné čelit centralizačním tendencím jednotného trhu. Nicméně technická pomoc (v rozsahu, v jakém byla shledána nezbytnou) a Fond soudržnosti sehrály klíčovou úlohu při řešení hospodářských, sociálních a environmentálních problémů různých regionů.

2.1.2

Prostřednictvím Územní agendy 2030 se posilují nástroje, které mají zajistit perspektivy rozvoje a soudržnosti pro všechna evropská území a jejich obyvatele (spravedlivější Evropa) a podporu uplatňování postupů a strategií k ochraně životního prostředí a podporu rozvoje území a hospodářských systémů na základě postupů, které jsou v souladu s prioritami environmentální udržitelnosti a oběhového hospodářství (ekologičtější Evropa).

2.2

Řízení Územní agendy 2030 je založeno na víceúrovňové spolupráci mezi unijními, národními, regionálními a místními orgány. Mezi klíčové prvky patří koordinace územních politik ze strany Evropské komise a členských států, aktivní účast místních a regionálních orgánů s cílem reagovat na potřeby územních celků a mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zajistit transparentnost a neustálé zlepšování.

2.2.1

V roce 2021 bylo zahájeno sedm pilotních akcí, jejichž cílem je přimět klíčové aktéry k jednání a ukázat, jak lze cíle Územní agendy 2030 konkrétně realizovat na místní a regionální úrovni. Cílem těchto akcí, financovaných z vnitrostátních fondů zapojených členských států, je vyzkoušet místní inovativní přístupy přizpůsobené lokálním specifikům.

2.3

Při provádění Územní agendy 2030 hraje zásadní roli občanská společnost, ale její zapojení stále ještě není dostatečně využíváno, jak dokládají obtíže, které vyvstávají při aktivním zapojování sociálních a hospodářských partnerů, zejména nejzranitelnějších skupin. K zajištění inkluzivní správy, která zohlední potřeby různých územních aktérů a zlepší kvalitu života v různých evropských regionech, je zásadní zvýšit účast občanské společnosti.

2.4

Územní agenda 2030 podporuje posílení územního rozměru všech politik na všech úrovních veřejné správy s ohledem na tyto priority:

—	Územní soudržnost: podpora rovnováhy a udržitelného rozvoje různých územních celků EU prostřednictvím snižování hospodářských, sociálních a kulturních rozdílů mezi nimi.

—	Partnerství a víceúrovňová správa: aktivní zapojení územních aktérů na všech úrovních rozhodování, podpora dialogu a spolupráce mezi různými územními orgány a podpora participativní a inkluzivní správy.

—	Rozvoj a hospodářská konkurenceschopnost: podpora hospodářského rozvoje, inovací a konkurenceschopnosti evropských regionů a území prostřednictvím podpory podnikání, zaměstnanosti, digitalizace a přístupu k infrastruktuře.

—	Environmentální a sociální udržitelnost: zajištění environmentální a sociální udržitelnosti evropských území prostřednictvím podpory přechodu na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství, ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů a harmonické koexistence lidských činností a životního prostředí.

2.5

Územní agenda 2030 je užitečným nástrojem, který má evropským územím pomoci řešit ty výzvy, které vzhledem k jejich složitosti a významu nemohou řešit individuálně běžnými nástroji, a sice:

—	Územní soudržnost: zajištění toho, aby všechny regiony EU měly rovné příležitosti k hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

—	Udržitelný rozvoj: podpora udržitelného rozvoje, který zohledňuje potřeby životního prostředí a zaručuje zachování přírodních zdrojů, v souladu s cíli udržitelného rozvoje.

—	Hospodářská konkurenceschopnost: podpora hospodářského růstu a inovací ve všech evropských regionech s cílem zajistit tvorbu pracovních míst a hospodářskou prosperitu.

—	Územní správa: zlepšení správy na regionální a místní úrovni prostřednictvím zapojení všech zainteresovaných stran do koncipování územních politik.

—	Koordinace politik: podpora větší soudržnosti a koordinace mezi evropskými a vnitrostátními politikami s cílem zajistit účinné využívání územních zdrojů a příležitostí.

—	Sociální začlenění: zajištění toho, aby všichni lidé bez ohledu na území, na kterém žijí, měli přístup ke stejným příležitostem, pokud jde o hospodářskou, sociální a politickou účast.

2.6

Souvislosti mezi Územní agendou 2030, Lipskou chartou a Evropskou městskou agendou (viz „Přezkum Územní agendy 2030, Lipské charty a městské agendy EU“) (5) jsou patrné z jejich společných cílů, hlavních zásad a strategických přístupů. Ačkoli se tyto dokumenty zaměřují na různé oblasti a okolnosti rozvoje, vzájemně se prolínají a posilují, aby podpořily udržitelný a integrovaný územní a městský rozvoj v celé EU.

2.6.1

V souvislosti s propojením s Územní agendou 2030 je třeba vyzdvihnout priority stanovené v rámci Lublaňské dohody a souvisejícího víceletého pracovního programu na období 2022–2026, konkrétně: zlepšení právní úpravy, lepší financování a lepší znalosti (tři pilíře dohody, které budou muset být podle politického prohlášení koordinovány s dalšími evropskými a mezinárodními programy udržitelného městského rozvoje).

2.7

Územní agenda 2030 je úzce propojena s různými strategiemi a politikami EU. Tyto vztahy se projevují společnými cíli, doplňkovostí akcí a součinností financování.

2.7.1

Politika soudržnosti (6) – Územní agenda 2030 se zaměřuje na snižování územních rozdílů a podporu vyváženého rozvoje, což jsou rovněž hlavní cíle politiky soudržnosti EU. Evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI), zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF), podporují projekty, které odrážejí priority agendy, jako je environmentální udržitelnost a sociální začlenění.

2.7.2

Zelená dohoda pro Evropu – Územní agenda 2030 přispívá k Zelené dohodě pro Evropu, strategii EU, jejímž cílem je stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Územní iniciativy, které agenda propaguje, jako je udržitelný rozvoj měst a integrované řízení přírodních zdrojů, jsou v souladu s cíli Zelené dohody.

2.7.3

Společná zemědělská politika (7) – Územní agenda 2030 podporuje vyvážený územní rozvoj, který zahrnuje městské i venkovské oblasti, a zajišťuje územní soudržnost.

2.7.4

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (8) – Územní agenda 2030 přispívá k ochraně biologické rozmanitosti prostřednictvím podpory udržitelných způsobů využívání půdy a zachování přírodních stanovišť v souladu s cíli Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

2.7.5

Akční plán pro oběhové hospodářství (9) – Územní agenda 2030 podporuje přechod na oběhové hospodářství prosazováním udržitelného nakládání se zdroji a recyklace v souladu s akčním plánem EU pro oběhové hospodářství.

2.7.6

Evropská digitální strategie (10) – Územní agenda 2030 podporuje digitální začleňování a technologické inovace na daných územích a prosazuje cíle evropské digitální strategie v zájmu zlepšení konektivity a digitální gramotnosti.

2.8

V kontextu politiky soudržnosti a prováděcích nástrojů pro období 2021–2027 je zdůrazněna přímá vazba mezi Územní agendou 2030 a strategickým cílem 5 „Evropa bližší občanům“ (11). S ohledem na to se poukazuje na strategickou roli, kterou při realizaci Územní agendy 2030 hrají nástroje integrovaného plánování (integrované územní investice (12)) a komunitně vedený místní rozvoj (13) a programy Evropské územní spolupráce (Interreg) (14).

2.8.1

Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj byly zavedeny v roce 2014 na základě zkušeností s iniciativou LEADER a posíleny pro období 2021-2027. Vyzdvihují význam integrovaných územních strategií pro soudržnost. Účelem těchto nástrojů je podpořit přístup zdola nahoru k územnímu rozvoji, zapojit místní a regionální orgány, usnadnit dialog mezi zainteresovanými stranami a posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a různými úrovněmi správy věcí veřejných.

2.8.2

Při podpoře Územní agendy 2030, tj. strategického rámce, jehož cílem je prosazovat vyvážený a udržitelný územní rozvoj v Evropě, hrají klíčovou roli programy Interreg. Podněcují společný rozvoj příhraničních oblastí (přeshraniční rozměr), podporují integraci dopravních sítí, ochranu životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji v širší perspektivě (nadnárodní rozměr) a umožňují sdílení znalostí a dovedností v zájmu homogennějšího územního rozvoje (meziregionální rozměr).

2.9

Územní agenda 2030 nemá svůj vlastní zvláštní rozpočet a provádí se s pomocí různých finančních nástrojů, které mají členské státy a regiony k dispozici a které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: programy s nepřímým řízením a programy s přímým řízením. Tyto programy podporují provádění Územní agendy 2030 ve všech územních celcích a s ohledem na hospodářské, environmentální a sociální cíle. Ukazuje se, že nejsou v dostatečné míře uplatňovány postupy, které umožňují tyto programy využívat komplementárním a synergickým způsobem.

2.9.1

Pokud jde o programy s nepřímým řízením na období 2021–2027, je třeba vyzdvihnout následující nástroje:

—	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) (15),

—	Evropský sociální fond (ESF) (16),

—	Fond soudržnosti (17),

—	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (18),

—	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) (19).

2.9.2

Pokud jde o programy s přímým řízením na období 2021–2027, je třeba vyzdvihnout následující programy:

—	program Horizont Evropa (20),

—	program LIFE (21),

—	program Erasmus+ (22),

—	Invest EU (23).

3. Výsledky Územní agendy 2030

3.1

Provádění Územní agendy 2030 přineslo výsledky na územní úrovni jak v rámci pilotních projektů zaměřených na ověření proveditelnosti opatření a měření jejich účinnosti, tak v souvislosti s procesy realizovanými veřejnými a soukromými subjekty na územích NUTS2 (24) a NUTS3 (25).

3.2

Pokud jde o pilotní projekty (26), výsledky ukazují, že k dosažení cílů Územní agendy 2030 je nutná víceúrovňová spolupráce a místně orientovaný přístup. Úspěšnou strategií řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje se ukázala být kombinace inovací, účasti a přizpůsobení se místním specifikům:

3.2.1

Posílení víceúrovňové spolupráce: pilotní akce podpořily úzkou spolupráci mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány. To vedlo k větší soudržnosti politik a strategií územního rozvoje.

3.2.2

Inovativní a přizpůsobená řešení: byla vyvinuta a realizována inovativní řešení přizpůsobená místním specifikům. Tato řešení se zaměřovala na specifické problémy různých regionů, čímž se zvýšila účinnost opatření.

3.2.3

Účast a zapojení zainteresovaných stran: prostřednictvím dialogů zaměřených na konsensus se mohla zapojit široká škála zainteresovaných stran, včetně občanů, podniků, nevládních organizací a akademických institucí. Díky tomu si přijatá řešení získala širokou podporu a souhlas komunit.

3.2.4

Zlepšení kvality života: pilotní akce vedly ke hmatatelnému zlepšení kvality života zapojených komunit. Došlo například k pokroku v oblasti udržitelnosti životního prostředí, infrastruktury, veřejných služeb a místního hospodářského rozvoje.

3.2.5

Opakovatelné modely: z pilotních projektů vzešly úspěšné modely, které lze napodobit v jiných regionech. Tyto modely jsou vodítkem pro provádění strategií územního rozvoje v různých souvislostech.

3.2.6

Hospodářská prosperita a udržitelnost: uskutečněné iniciativy podpořily udržitelným způsobem místní hospodářský růst, současně snížily dopad na životní prostředí a posílily místní zdroje. To přispělo k větší odolnosti a udržitelnosti ekonomik.

3.2.7

Větší institucionální kapacity: díky spolupráci a výměně znalostí se zlepšily kapacity místních a regionálních institucí, co se týče plánování a provádění účinných politik.

3.2.8

Přestože bylo ve fázi provádění Územní agendy 2030 identifikováno 52 inspirativních příkladů (projektů, iniciativ a nástrojů) využití územního přístupu při tvorbě a provádění politik soudržnosti, je rozložení pilotních akcí v Evropě ve skutečnosti zcela nevyvážené.

3.2.8.1

Německé spolkové a zemské orgány jsou zapojeny do pěti pilotních akcí. V Polsku jsou to tři a v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Lucembursku, Portugalsku, Slovinsku a Norsku dvě. Belgické, české, španělské, chorvatské, irské, nizozemské, rumunské a švédské orgány se účastní pouze jedné pilotní akce ve fázi zahájení a provádění. Další členské státy se na pilotních akcích Územní agendy 2030 nepodílejí. Je poněkud zvláštní, že některé členské státy v oblasti Středomoří se pilotních akcí Územní agendy 2030 neúčastní (případ Itálie a Řecka) nebo se jich účastní jen v omezené míře (Španělsko). Totéž platí pro členské státy na východě.

3.3

Pokud jde o provádění opatření veřejnými nebo soukromými subjekty na územích NUTS2 a NUTS3, přinesla výsledky z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska, zejména díky provádění iniciativ podporovaných evropskými programy s nepřímým řízením:

3.3.1

Zlepšení územní soudržnosti: snižování sociálních a hospodářských rozdílů s cílem zvýšit územní soudržnost prostřednictvím cíleného přidělování prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI), z nichž se financovaly projekty infrastruktury, rozvoje měst a venkova a sociální a hospodářské iniciativy.

3.3.2

Integrace územních politik: podpora integrovaného přístupu k územnímu plánování prostřednictvím podpory spolupráce mezi různými politikami EU, jako je politika soudržnosti, společná zemědělská politika (SZP) a Zelená dohoda pro Evropu. To vedlo k větší synergii mezi cíli územního rozvoje a dalšími politikami EU.

3.3.3

Budování místních a regionálních kapacit: zlepšování technických a administrativních kapacit místních a regionálních orgánů, což usnadnilo navrhování a provádění komplexních a udržitelných projektů.

3.3.4

Podpora udržitelného rozvoje: posílení environmentální udržitelnosti, jako je obnova upadajících městských oblastí, energetická účinnost, udržitelná mobilita a integrované řízení přírodních zdrojů.

3.3.5

Posílení územní spolupráce: podpora přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce prostřednictvím programů, jako je Interreg, které různým evropským regionům usnadnily výměnu osvědčených postupů a realizaci společných projektů.

3.3.6

Zapojení zainteresovaných stran: posílení účasti sociálních a hospodářských partnerů, včetně občanů, podniků, nevládních organizací a akademických institucí, na rozhodování a územním plánování. Tím se zvýšila transparentnost a přijetí územních politik.

4. Budoucnost Územní agendy 2030: další postup

4.1

Budoucnost Územní agendy 2030 je úzce spjata se změnami v rozvoji a soudržnosti evropských území. Při těchto procesech je třeba věnovat zvláštní pozornost demografickým změnám.

4.1.1

Pokud jde o demografické změny, bude třeba podpořit strategické iniciativy a opatření, které umožní všem evropským regionům přizpůsobit se udržitelným a inkluzivním způsobem důsledkům, jež se projeví v krátkodobém a střednědobém horizontu. Konkrétně je nutné:

—	posílit sociální infrastrukturu: zlepšit přístup ke službám zdravotní a sociální péče, zejména ve venkovských a okrajových oblastech,

—	podpořit sociální začleňování: iniciativy zaměřené na snazší integraci migrantů a podporu komunit s klesajícím počtem obyvatel,

—	rozvíjet místní ekonomiky s ohledem na stříbrnou ekonomiku (silver economy): vytvářet pracovní a vzdělávací příležitosti pro mladé lidi a ženy, podporovat digitalizaci a inovace.

4.2

Územní agenda 2030 musí zlepšit svůj integrovaný přístup v zájmu podpory vyváženého a udržitelného územního rozvoje v EU, a to posílením uceleného pohledu vzhledem ke vzájemnému působení různých odvětvových politik a úrovní správy:

4.2.1

Územní soudržnost: podpora vyváženého rozložení zdrojů a příležitostí mezi různé evropské regiony a snižování územních rozdílů. Posílení opatření k zajištění toho, aby všechny regiony, včetně těch méně rozvinutých, měly přístup k příležitostem pro hospodářský a sociální rozvoj.

4.2.2

Víceúrovňová správa: podpora úzké spolupráce mezi místní, regionální, národní a evropskou úrovní veřejné správy s cílem zajistit soudržnost politik a intervencí.

4.2.3

Integrace odvětvových politik: zajištění koordinace a součinnosti politik v oblasti regionálního rozvoje, dopravy, životního prostředí, energetiky, zemědělství a dalších a podpora využívání nástrojů integrovaného územního rozvoje, jako jsou integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, které jsou schopny společně zhodnotit hospodářské, sociální a environmentální aspekty s ohledem na různé územní celky.

4.2.4

Udržitelnost a odolnost: prosazování postupů, které snižují dopad na životní prostředí a podporují dlouhodobou udržitelnost, a podpora opatření k posílení odolnosti regionů a území vůči změně klimatu zlepšením schopnosti obcí a infrastruktury přizpůsobit se.

4.2.5

Územní konkurenceschopnost: podpora inovací, výzkumu a vývoje s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropských regionů pomocí rozvoje místních ekonomik prostřednictvím politik, které podporují podnikání, digitalizaci, přístup na globální trhy a přizpůsobení dovedností pracovníků.

4.2.6

Dostupnost a konektivita: zlepšení dopravní infrastruktury s cílem zajistit lepší propojení mezi regiony a se zbytkem světa a snížení digitální propasti, aby všechna území a místní komunity mohly využívat příležitosti, které nabízí digitální ekonomika, přičemž je třeba se zaměřit zejména na geograficky znevýhodněné oblasti.

4.2.7

Kvalita života a dobré životní podmínky: zajištění toho, aby všechny regiony měly k dispozici vysoce kvalitní základní veřejné služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální služby, a podpora zdravého a bezpečného životního prostředí se zaměřením na kvalitu ovzduší, vody, půdy a zelených ploch.

4.2.8

Monitorování a hodnocení: používání specifických ukazatelů ke sledování pokroku územních politik a vyhodnocování dopadu opatření, a to nejen prostřednictvím kvantitativní analýzy, ale i definováním ukazatelů schopných měřit kvalitu prováděných opatření.

4.3

Zásadní význam pro vyvážený rozvoj v regionech EU má začlenění Územní agendy 2030 do evropského semestru. Tento přístup umožňuje sladit územní politiky a hospodářské strategie, zajistit koordinované řešení místních problémů a zvýšit povědomí o problematice soudržnosti. Pomáhá také snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony, prosazovat růst podporující začlenění a maximalizovat dopad veřejných politik.

4.3.1

Strategická koordinace: EHSV se domnívá, že soudržnost, udržitelnost a odolnost různých územních rozměrů EU nelze řešit odděleně běžnými nástroji. V souladu s pokyny sítě ESPON proto EHSV doporučuje začlenit Územní agendu 2030 do evropského semestru.

4.4

Posílení občanského přístupu a větší zapojení občanské společnosti do Územní agendy 2030 jsou nevyhnutelnými předpoklady zajištění inkluzivnějšího, demokratičtějšího a udržitelnějšího územního rozvoje. Je nezbytné posílit mechanismy účasti, které umožňují organizacím občanské společnosti a občanům aktivní účast na rozhodovacích procesech, od plánování až po provádění a hodnocení územních politik.

4.4.1

Účast sociálních a hospodářských partnerů: podpora většího využívání nástrojů veřejných konzultací a participativních procesů, aby se na rozhodování mohli podílet i organizace občanské společnosti, nadace a jiné dobročinné organizace a občané.

4.4.2

Posílení postavení komunit: místním komunitám a sociálním skupinám musí být poskytnuty nástroje a dovednosti k aktivní účasti na rozhodování o jejich území a k ovlivňování tohoto rozhodování. Prioritou je rozšířit znalosti a dovednosti vedoucích pracovníků a úředníků orgánů místních samospráv v oblasti nástrojů a metodik, které jsou v rámci Územní agendy 2030 k dispozici, aby bylo možné jednak zvýšit zapojení a přístup k možnostem, které Územní agenda 2030 nabízí, a jednak zlepšit doplňkovost všech veřejných prostředků EU s cílem podpořit provádění.

4.4.3

Transparentnost a přístup k informacím: zajištění přístupu k relevantním údajům a informacím týkajícím se územního rozvoje a veřejných politik a zaručení transparentnosti rozhodovacích procesů a jasného sdělování důvodů rozhodnutí občanům.

4.4.4

Sociální integrace a začleňování: zajištění toho, aby všechny sociální skupiny, včetně menšin a zranitelných skupin, byly zastoupeny a měly možnost se vyjadřovat k rozhodování o územních otázkách. Dále je zásadní, aby politiky prosazovaly sociální začlenění a soudržnost a řešily nerovnosti a diskriminaci, a aby propagovaly a uplatňovaly horizontální přístup mezigenerační solidarity a spravedlnosti (27).

4.4.5

Spolupráce mezi odvětvími: podpora spolupráce mezi veřejnou správou, soukromými společnostmi a organizacemi občanské společnosti při provádění územních projektů. Místní orgány mají zásadní význam pro přeměnu cílů Územní agendy 2030 v konkrétní opatření, a to prostřednictvím strategického plánování, řízení zdrojů, meziregionální spolupráce a zapojení komunit.

4.4.6

Monitorování a participativní hodnocení: zajištění účasti zástupců občanské společnosti na procesech monitorování a hodnocení územních projektů a politik.

4.4.7

Demokratická správa věcí veřejných: podpora demokratičtější, inkluzivnější a odpovědnější správy věcí veřejných, v níž zástupci občanské společnosti a občané nejsou pouze adresáty politik, ale aktivně se podílejí na utváření budoucnosti svých území.

V Bruselu dne 5. prosince 2024.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Objasnění přístupu LEADER/CLLD | Evropská síť pro rozvoj venkova (ENRD).

(2) Evropská komise / Evropská asociace dlouhodobých investorů, Report of the High-Level Task Force on Investing in Social Infrastructure in Europe, 2018, Boosting Investment in Social Infrastructure in Europe (Zvýšení investic do sociální infrastruktury v Evropě – Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni pro investice do sociální infrastruktury v Evropě), Fransen, L., del Bufalo, G., Reviglio, E., diskusní dokument č. 74, leden 2018.

(3) The EU Commission promotes the Silver Economy (Evropská komise podporuje stříbrnou ekonomiku) | Interreg Europe.

(4) https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/brochure/territorial_agenda_2030_summary_en.pdf.

(5) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Přezkum Územní agendy EU ( Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 145).

(6) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(7) https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/cap-introduction/.

(8) COM(2020) 380 final.

(9) COM(2020) 98 final.

(10) COM(2020) 67 final.

(11) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(12) Inforegio – Integrované územní investice (europa.eu).

(13) https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/guidelines/2014/guidance-on-community-led-local-development-in-european-structural-and-investment-funds.

(14) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94.

(15) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(16) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(17) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(18) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1.

(19) Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1.

(20) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1.

(21) Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53.

(22) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1.

(23) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(24) NUTS 2: základní regiony pro uplatňování regionálních politik.

(25) NUTS 3: malé regiony pro zvláštní účely.

(26) Územní agenda 2030 | Budoucnost pro všechna území.

(27) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Zajištění horizontálního přístupu EU k podpoře mezigenerační solidarity v Evropě (Úř. věst. C, C/2024/6869, 28.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6869/oj?locale=cs).