1.

Disciplinární komora rozhoduje ve věcech:

[…]

ustawa z dnia 27 lipca 2001 r. — Prawo o ustroju sądów powszechnych [zákon ze dne 27. července 2001, o organizaci obecných soudů];

[…]

Soudce Nejvyššího soudu jmenuje do funkce prezident Polské republiky na návrh Státní soudní rady.

2.

Vedle toho plní Rada jiné úkoly stanovené zákonem, konkrétně:

První předseda Nejvyššího soudu, předseda Nejvyššího správního soudu a ministr spravedlnosti jsou členy Rady po dobu, kdy zastávají uvedené funkce.

1.Osoba jmenovaná prezidentem republiky zastává funkci v Radě bez určení funkčního období a může být z této funkce kdykoli odvolána.2.Mandát osoby jmenované prezidentem republiky zaniká nejpozději do tří měsíců od skončení volebního období prezidenta republiky nebo od uvolnění úřadu prezidenta republiky.

1.Sejm [dolní komora polského parlamentu] volí z řad poslanců čtyři členy Rady na dobu čtyř let.2.Senát [horní komora polského parlamentu] volí z řad senátorů dva členy Rady na dobu čtyř let.3.Členové Rady zvolení Sejmem a Senátem plní své funkce do okamžiku zvolení nových členů.

1.Sejm volí z řad soudců Nejvyššího soudu, obecných soudů, správních soudů a vojenských soudů patnáct členů Rady na společné čtyřleté funkční období.2.Při volbě podle odstavce 1 Sejm pokud možno přihlíží k potřebě, aby v Radě byli zastoupeni soudci jednotlivých odvětví soudnictví a jednotlivých stupňů soudů.3.Společné funkční období nových členů Rady volených z řad soudců začíná plynout dnem následujícím po dni, kdy došlo k jejich zvolení. Členové Rady předchozího funkčního období plní své funkce do dne, kdy začíná plynout společné funkční období nových členů Rady.

2.Kandidáty na člena Rady může navrhnout skupina nejméně: 1) dvou tisíc občanů Polské republiky, kteří dosáhli věku osmnácti let, mají plnou způsobilost k právnímu jednání a požívají plných občanských práv; 2) dvaceti pěti soudců s vyloučením soudců v důchodu.

1.Maršálek Sejmu požádá poslanecké kluby o předložení jmen kandidátů na členy Rady ve lhůtě sedmi dnů.2.Poslanecký klub z řad soudců navržených postupem podle článku 11a určí nejvýše devět kandidátů na členy Rady.3.Nedosáhne-li celkový počet kandidátů určených poslaneckými kluby patnáct osob, určí z řad kandidátů navržených postupem podle článku 11a kandidáty v počtu do patnácti osob předsednictvo Sejmu.4.Seznam kandidátů sestavuje příslušný sněmovní výbor tak, že z řad kandidátů určených postupem podle odstavců 2 a 3 zvolí patnáct kandidátů na členy Rady s tím, že na seznamu uvede alespoň jednoho kandidáta určeného každým poslaneckým klubem působícím v době do šedesáti dnů ode dne první schůze Sejmu ve volebním období, ve kterém se volba koná, určil-li kandidáta klub postupem podle odstavce 2.5.Sejm volí členy Rady na společné čtyřleté funkční období na nejbližší schůzi Sejmu třípětinovou většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny zákonného počtu poslanců s tím, že hlasuje o seznamu kandidátů podle odstavce 4.6.V případě, že nedojde ke zvolení členů Rady postupem podle odstavce 5, zvolí Sejm členy Rady absolutní většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny zákonného počtu poslanců s tím, že hlasuje o seznamu kandidátů podle odstavce 4. […]

5.

Soudce nebo justiční čekatel, rozvržení jehož úkolů bylo změněno takovým způsobem, že došlo ke změně rozsahu jeho povinností, zejména přidělením k jinému soudnímu úseku, může do sedmi dnů od obdržení nového rozsahu povinností podat odvolání ke Státní soudní radě. Odvolání je nepřípustné v případě:

Soudce je povinen plnit úkoly související s povinnostmi soudce disciplinárního soudu při odvolacím soudu, kterými byl pověřen.

1.Soudce je disciplinárně odpovědný za služební provinění, včetně zjevného a hrubého porušení právních předpisů a narušení důstojnosti soudcovské funkce (disciplinární provinění).2.Soudce je disciplinárně odpovědný i za své jednání před nástupem do funkce, porušil-li jím povinnost, kterou měl v době zastávání veřejného úřadu, nebo na jehož základě vyšlo najevo, že není hoden soudcovské funkce.

1.Pravomocný odsuzující rozsudek disciplinárního soudu se zveřejní.2.Disciplinární soud může upustit od zveřejnění rozsudku, pokud to není nezbytné pro dosažení účelu disciplinárního řízení nebo pokud je to nezbytné k ochraně oprávněných soukromých zájmů. […]

1.

V disciplinárních věcech soudců rozhodují:

1.Povinnostmi soudce disciplinárního soudu při odvolacím soudu pověří ministr spravedlnosti, po konzultaci s [NRS], soudce obecného soudu, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně deseti let.

3. Disciplinárního úředníka ve věcech soudců obecných soudů a dva zástupce disciplinárního úředníka ve věcech soudců obecných soudů jmenuje ministr spravedlnosti na čtyřleté funkční období.

1.Ministr spravedlnosti může pro účely určité věci týkající se soudce jmenovat disciplinárního úředníka ministra spravedlnosti. Jmenování disciplinárního úředníka ministra spravedlnosti brání jiným úředníkům činit ve věci úkony.2.Disciplinární úředník ministra spravedlnosti je jmenován z řad soudců obecných soudů nebo Nejvyššího soudu. Ve věcech disciplinárních provinění naplňujících znaky skutkové podstaty úmyslných trestných činů, které jsou státním zastupitelstvím stíhány z moci úřední, může být disciplinární úředník ministra spravedlnosti jmenován i z řad státních zástupců určených prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce. V odůvodněných případech, zejména v případě smrti nebo dlouhodobé překážky v plnění funkce disciplinárního úředníka ministra spravedlnosti, určí ministr spravedlnosti namísto něj jiného soudce, nebo ve věci disciplinárního provinění naplňujícího znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu, který je státním zastupitelstvím stíhán z moci úřední, soudce nebo státního zástupce.3.Disciplinární úředník ministra spravedlnosti může zahájit řízení na návrh ministra spravedlnosti nebo vstoupit do probíhajícího řízení.4.Má se za to, že jmenováním disciplinárního úředníka ministra spravedlnosti je podán návrh na zahájení vyšetřovacího nebo disciplinárního řízení.

1.Disciplinární úředník provádí vyšetřovací úkony na návrh ministra spravedlnosti, předsedy odvolacího soudu nebo předsedy krajského soudu, soudního oddělení odvolacího soudu nebo soudního oddělení krajského soudu, [NRS] a také bez návrhu, po předběžném zjištění okolností nezbytných pro shledání znaků skutkové podstaty disciplinárního provinění. Vyšetřovací úkony se provedou do třiceti dnů ode dne, kdy disciplinární úředník provedl první úkon.[…]9.Neshledá-li disciplinární úředník, že zahájení disciplinárního řízení na návrh oprávněného orgánu je důvodné, vydá usnesení o odmítnutí jeho zahájení. Písemné vyhotovení usnesení se doručí orgánu, který podal návrh na zahájení řízení, příslušnému soudnímu oddělení krajského nebo odvolacího soudu a obviněnému. Písemné vyhotovení usnesení se doručí i ministru spravedlnosti, který může do třiceti dnů podat odpor. Má se za to, že podáním odporu vzniká povinnost zahájit disciplinární řízení a disciplinární úředník je pokyny ministra spravedlnosti týkajícími se dalšího postupu v řízení vázán.10.Nebyly-li v disciplinárním řízení shromážděny dostatečné informace odůvodňující podání disciplinárního návrhu k disciplinárnímu soudu, vydá disciplinární úředník rozhodnutí o zastavení disciplinárního řízení.11.Do sedmi dnů od doručení rozhodnutí podle § 10 obviněnému, orgánu, který podal návrh na zahájení disciplinárního řízení, a příslušné komoře, lze k disciplinárnímu soudu podat stížnost.

1.Nedostaví-li se bez důvodné omluvy na jednání nebo na zasedání obviněný, jenž byl o jeho termínu vyrozuměn, nebo obhájce obviněného, lze věc projednat.2.Nelze-li věc projednat z důvodu odůvodněné nepřítomnosti obviněného, který nemá obhájce, ustanoví mu obhájce disciplinární soud, který zároveň obhájci určí dobu pro seznámení se se spisem.3.Disciplinární soud vede řízení i navzdory odůvodněné nepřítomnosti obviněného, jenž byl řádně vyrozuměn, nebo jeho obhájce, ledaže by to bylo v rozporu se zájmem na řádném průběhu disciplinárního řízení.

1.Má-li disciplinární soud na základě materiálu shromážděného disciplinárním úředníkem za to, že okolnosti skutku a vina obviněného nevzbuzují pochybnosti a postačí uložení disciplinárních opatření uvedených v čl. 109 § 1 bodech 1 až 3, může vydat disciplinární příkaz.2.Disciplinární příkaz vydává disciplinární soud jako samosoudce.3.Disciplinárním příkazem se uloží disciplinární opatření podle čl. 109 § 1 bodu 2a ve výši snížení základního platu o 5 % až 10 % na dobu od šesti měsíců do jednoho roku.

V disciplinárním řízení lze uplatnit důkazy získané pro účely trestního řízení postupem podle článků 168b, 237 nebo 237a Kodeksu postępowania karnego [polský trestní řád] nebo důkazy získané v rámci operativní kontroly.

Oprávnění podat návrh na obnovu disciplinárního řízení mají [NRS], první předseda Nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti.

Disciplinární řízení lze obnovit v neprospěch obviněného tehdy, pokud bylo řízení zastaveno nebo rozhodnutí vydáno v důsledku trestného činu nebo pokud ve lhůtě pěti let od zastavení řízení nebo od vydání rozhodnutí vyjdou najevo nové okolnosti nebo důkazy, které mohly odůvodnit uznání viny nebo uložení přísnějšího disciplinárního opatření.

1.Disciplinární soud může dočasně zprostit výkonu funkce soudce toho soudce, proti kterému bylo zahájeno disciplinární řízení nebo podán návrh na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat soudcovskou funkci, a také v případě vydání rozhodnutí o souhlasu s vydáním soudce k trestnímu stíhání.2.Vydá-li disciplinární soud rozhodnutí o souhlasu s vydáním soudce k trestnímu stíhání za úmyslný trestný čin, který je státním zastupitelstvím stíhán z moci úřední, zprostí daného soudce dočasně výkonu této funkce z úřední povinnosti.3.Disciplinární soud spolu s dočasným zproštěním výkonu funkce soudce sníží základní plat tohoto soudce o 25 % až 50 % na dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce; to neplatí v případě osob, proti kterým byl podán návrh na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat soudcovskou funkci.3a.Vydá-li disciplinární soud rozhodnutí o souhlasu s vydáním soudce v důchodu k trestnímu stíhání za úmyslný trestný čin, který je státním zastupitelstvím stíhán z moci úřední, sníží jeho důchod o 25 % až 50 % na dobu trvání disciplinárního řízení.4.Je-li disciplinární řízení zastaveno, nebo je-li vyneseno zprošťující rozhodnutí, provede se dorovnání všech složek odměny nebo důchodu do plné výše.