EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 625 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Slovenska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 625 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 625 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Slovenska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 625 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Slovenska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 3 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru pomáhá dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(2)Nařízení o plánu REPowerEU 4 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v EU a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Slovensko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(3)Dne 16. března 2023 Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 5 s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících stimulech. Těmito stimuly jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost EU a jejích členských států. Dne 14. února 2024 navázala Komise na toto sdělení výroční zprávou o jednotném trhu a konkurenceschopnosti 6 . Zpráva za pomoci devíti vymezených stimulů konkurenceschopnosti sleduje vývoj v uplynulém roce a podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti.
(4)Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024 7 , jež zahájila cyklus evropského semestru koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které je Slovensko uvedeno mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 12. dubna 2024, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 11. března 2024. Dne 16. ledna 2024 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovenska na rok 2024.
(5)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí EU. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Zahrnuje rovněž pozměněné nařízení (ES) č. 1467/97 o provádění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 8 . Cílem nového rámce je udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím postupné fiskální konsolidace a reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát by měl Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány obsahují fiskální, reformní a investiční závazky členského státu na plánovací období čtyř nebo pěti let v závislosti na obvyklé délce volebního období v daném státě. Dráha čistých výdajů 9 v rámci národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by měla být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavků na to, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a/nebo pod touto hodnotou setrval. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. V rámci podpory při přípravě uvedených plánů má Komise dne [21. června] 2024 poskytnout členským státům pokyny k obsahu těchto plánů a následných výročních zpráv o pokroku, které budou povinny předložit, a v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2024/1263 jim předá technické pokyny k fiskálním korekcím (případně referenční trajektorie a technické informace). Členské státy by měly předložit své střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. Členské státy by měly zajistit zapojení svých vnitrostátních parlamentů a konzultace s nezávislými fiskálními institucemi, sociálními partnery a případně dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami.
(6)V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(7)Dne 29. dubna 2021 předložilo Slovensko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Slovenska 10 , které bylo dne 14. července 2023 změněno s ohledem na čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a za účelem začlenění kapitoly REPowerEU 11 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Slovensko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(8)Dne 24. dubna 2024 předložilo Slovensko svůj národní program reforem na rok 2024 a svůj program stability z roku 2024 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2024 rovněž zprávy, které Slovensko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.
(9)Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Slovensku 12 pro rok 2024. Posoudila pokrok, který Slovensko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro ně přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Slovensko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva pro daný členský stát poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Slovenska při provádění evropského pilíře sociálních práv a při plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(10)Komise v případě Slovenska provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž útvary Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Slovenska pro účely uvedeného nařízení dospěly, byla zveřejněna v březnu 2024 13 . Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Slovensko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zranitelná místa Slovenska související s nákladovou konkurenceschopností, bilancí zahraničního obchodu, trhem s bydlením a zadlužením domácností i přes určitá nedávná zlepšení přetrvávají a nejsou řešena politickými opatřeními. Slovensko bylo v roce 2023 podrobeno hloubkovému přezkumu, který dospěl k závěru, že zranitelná místa Slovenska nepředstavují makroekonomickou nerovnováhu, neboť se očekávalo, že ve střednědobém horizontu budou zmírněna. Ke zmírnění skutečně došlo, ale ne tak rychle, jak se očekávalo před rokem. Kromě toho se zdá, že zlepšení jsou cyklická, zatímco strukturální slabiny se zdají být zakořeněné a politická opatření chybí. Vysoký schodek běžného účtu se v loňském roce zlepšil, ale očekává se, že zůstane viditelně záporný, což povede k přetrvávání výrazně záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí. Jádrová inflace se ukázala jako houževnatější, než se očekávalo, a zůstala vyšší než průměr eurozóny, jednotkové náklady práce zároveň nadále rostou více než u většiny obchodních partnerů. Neočekává se, že by tyto cenové a nákladové tlaky v letošním nebo příštím roce výrazně polevily, což by potenciálně mohlo ohrozit zlepšení konkurenceschopnosti a obchodní bilance. Poskytování úvěrů domácnostem v průběhu let výrazně rostlo a v roce 2023 se v důsledku poklesu hypotečních úvěrů zpomalilo. Ceny obytných nemovitostí klesly, jsou však stále poněkud nadhodnocené a očekává se, že se opět zvýší, neboť nabídka bydlení zůstává omezená. Poptávku po bydlení podporují politické zásahy, jako jsou nedávno zavedené příspěvky na hypotéky, které brání transmisi měnové politiky a jsou z fiskálního hlediska nákladné. Fiskální korekce se zpozdila a očekává se, že vysoký schodek veřejných financí se letos zhorší, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP by se měl v letech 2024 a 2025 zvýšit navzdory podpůrnému růstu HDP, který vyvíjí tlak na růst domácí poptávky. Politická opatření celkově nepostačovala k řešení zjištěných zranitelných míst, což přispělo k jejich fixaci. Fiskální korekce by pomohla snížit jádrovou inflaci a posílit vnější pozici a také omezit narůstání veřejného dluhu; tato korekce by měla být podpořena zahájením postupu při nadměrném schodku. Rovněž je třeba přijmout opatření ke zlepšení cenové i necenové konkurenceschopnosti a ke snížení rizik souvisejících s trhem s bydlením a akumulací dluhu domácností, mimo jiné vytvořením fungujícího trhu s nájemním bydlením.
(11)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 14 se schodek veřejných financí Slovenska zvýšil z 1,7 % HDP v roce 2022 na 4,9 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh klesl z 57,7 % HDP na konci roku 2022 na 56,0 % na konci roku 2023. Jak bylo oznámeno v pokynech v oblasti fiskální politiky na rok 2024 15 , Komise v souladu se stávajícími právními předpisy podniká na jaře 2024 první kroky k zahájení postupů při nadměrném schodku na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Dne 19. června 2024 přijala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU 16 . V této zprávě byla posouzena rozpočtová situace Slovenska, neboť jeho schodek veřejných financí v roce 2023 překročil referenční hodnotu 3 % HDP. Zpráva dospěla k závěru, že na základě tohoto posouzení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru zřízeného podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy o fungování EU hodlá Komise v červenci zahájit postup při nadměrném schodku tím, že Radě doporučí přijmout rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 o existenci nadměrného schodku na Slovensku.
(12)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 17 Slovensku zajistit v roce 2023 obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu 18 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Zároveň by se Slovensko mělo připravit na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Slovensku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. V roce 2023 bylo podle odhadů Komise nastavení fiskální politiky 19 expanzivní, a to v rozsahu 6,1 % HDP v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) v roce 2023 měl expanzivní povahu v rozsahu 3,8 % HDP. Do této hodnoty jsou zahrnuty snížené náklady na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a to o 0,2 % HDP. Zahrnuty jsou také nižší náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (o 0,1 % HDP). Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů, který měl expanzivní povahu a převyšuje střednědobý růst potenciálního produktu, tedy nebyl způsoben cílenou mimořádnou podporou domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po očištění o diskreční opatření na straně příjmů) byl způsoben necílenými mimořádnými opatřeními v oblasti energetiky, trvalým růstem mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek, vyššími výdaji na zdravotní péči a snížením sazeb DPH u vybraných položek. Celkově lze říci, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 3,2 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů činily v roce 2023 3,2 % HDP, což představuje meziroční nárůst o 0,8 procentního bodu ve srovnání s rokem 2022. Slovensko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU. Financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako jsou investice do energetické infrastruktury a dopravy s nulovými emisemi a do energetické účinnosti budov, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU.
(13)Klíčové prognózy v programu stability na rok 2024 lze shrnout následovně. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové prognózy vycházejí, předpokládá růst reálného HDP ve výši 2,0 % v roce 2024 a 3,1 % v roce 2025, zatímco inflace měřená HICP by měla v roce 2024 dosáhnout 3,2 % a v roce 2025 4,4 %. Očekává se, že schodek veřejných financí se v roce 2024 zvýší na 5,9 % HDP a v roce 2025 klesne na 5,4 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP se do konce roku 2024 zvýší na 58,6 % a do konce roku 2025 na 59,8 %. Předpokládá se, že po roce 2025 se schodek veřejných financí postupně sníží na 5,2 % HDP v roce 2026 a v roce 2027 se zvýší na 5,5 %. V horizontu programu se proto návrat salda veřejných financí pod referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP neplánuje. Po roce 2025 se naopak předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP poroste až na 63,6 % v roce 2026 a 67,8 % v roce 2027.
(14)Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá růst reálného HDP o 2,2 % v roce 2024 a o 2,9 % v roce 2025 a inflaci měřenou HISC na úrovni 3,1 % v roce 2024 a 3,6 % v roce 2025.
(15)Prognóza Komise z jara 2024 předpovídá pro rok 2024 schodek veřejných financí ve výši 5,9 % HDP a poměr veřejného dluhu k HDP by se podle ní měl do konce roku 2024 zvýšit na 58,5 %. Zvýšení schodku v roce 2024 odráží především pokračování stávajících opatření na podporu cen energií a nová opatření zvyšující výdaje, jako je trvalé zvyšování třináctého důchodu, zvýšení výdajů na zdravotní péči, vytvoření nového ministerstva cestovního ruchu a sportu, novela školského zákona zavádějící právní nárok na přijetí do mateřské školy pro děti starší tří let a zlepšující práva dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami a zavedení smluv založených na výkonnosti na veřejných vysokých školách. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní v rozsahu 1,4 % HDP.
(16)Podle prognózy Komise z jara 2024 budou výdaje ve výši 1,2 % HDP v roce 2024 financovány z nevratné podpory („grantů“) z Nástroje pro oživení a odolnost (v roce 2023 to byly výdaje ve výši 0,5 % HDP). Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost umožní kvalitní investice a také reformy zaměřené na zvýšení produktivity bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Slovenska.
(17)Dne 14. července 2023 Rada Slovensku doporučila 20 , aby zajistilo obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního nárůstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 21 v roce 2024 na nejvýše 5,7 %. Členské státy byly vyzvány, aby při plnění rozpočtů na rok 2023 a při přípravě návrhů rozpočtových plánů na rok 2024 zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku podle údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Slovenska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 6,2 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. Toto překročení doporučeného maximálního tempa růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídá 0,2 % HDP v roce 2024. Existuje zde riziko, že by to nebylo plně v souladu s tím, co doporučila Rada.
(18)Rada Slovensku rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušilo platná mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a využilo související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Rada dále upřesnila, že pokud by opětovné zvyšování cen energií vyžadovalo nová podpůrná opatření nebo pokračování těch stávajících, mělo by Slovensko zajistit, aby se daná opatření zaměřovala na ochranu zranitelných domácností a podniků, aby byla fiskálně přijatelná a aby zachovávala pobídky k úsporám energie. Podle prognózy Komise z jara 2024 jsou čisté rozpočtové náklady 22 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky odhadovány na 2,1 % HDP v roce 2023 a podle projekcí by měly činit 0,4 % HDP v roce 2024 a 0,0 % HDP v roce 2025. Předpokládá se zejména, že v roce 2024 zůstane v platnosti strop cen plynu pro domácnosti. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,7 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 23 k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 0,2 % HDP. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy nesoulad s tím, co doporučila Rada. Navíc se nepředpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Zde také hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky zaměřená na ochranu zranitelných domácností a podniků se odhadují na 0,0 % HDP v roce 2024 (0,0 % v roce 2023).
(19)Rada Slovensku rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace. Podle prognózy Komise z jara 2024 se veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů sníží v roce 2024 na 3,0 % HDP ze 3,2 % HDP v roce 2023. Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023. Důvodem je také odložení dodávky vojenského vybavení do roku 2025. Zohlední-li se tyto dodatečné faktory, lze konstatovat, že veřejné investice v roce 2024 dodrží doporučení Rady. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, měly podle očekávání v roce 2024 klesnout na 2,0 % HDP z 3,2 % HDP v roce 2023. Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023.
(20)Prognóza Komise z jara 2024 předpovídá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky a na základě předpokladu nezměněné politiky schodek veřejných financí ve výši 5,4 % HDP v roce 2025. Snížení schodku v roce 2025 odráží především vyšší příjmy v důsledku vyššího nominálního HDP kvůli vyšší inflaci. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 snížit na 59,9 % HDP. Obezřetná fiskální politika by měla přispět jak ke snížení jádrové inflace, která je výrazně nad průměrem eurozóny a v případě přetrvávání by mohla vést ke ztrátě konkurenceschopnosti, tak k posílení vnější pozice.
(21)Slovenský daňový systém by mohl těžit z daňové skladby více podporující růst s cílem zvýšit účast na trhu práce a zároveň podpořit ochranu životního prostředí a fiskální udržitelnost a zlepšit spravedlnost. V současné době je poměr daní z pracovních příjmů k celkovým daním pátý nejvyšší v EU, a to 52,4 %. Slovensko má relativně vysoké daňové zatížení osob s nižšími příjmy, které odrazuje od účasti na trhu práce, a to v situaci, kdy je zdanění pracovních příjmů méně progresivní, než je průměr EU. Veřejné příjmy a pracovní podmínky jsou negativně ovlivněny velkým rozdílem v daních, sociálních příspěvcích a nedaňových povinných platbách mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, což vede k tomu, že Slovensko má v EU nejvyšší podíl osob samostatně výdělečně činných, jejichž práce vykazuje znaky závislé činnosti. Periodické příjmy z daně z nemovitostí na Slovensku zaostávají za EU a činí pouze 0,4 % HDP, zatímco průměr EU je 2,1 %. Tento rozdíl je důsledkem slovenského systému zdanění na základě plochy, který vypočítává daně na základě velikosti nemovitosti, a nikoli na základě její tržní hodnoty, což vede ke stagnaci daňových příjmů, zatímco ceny obytných nemovitostí v posledních letech rostly. V oblasti environmentálního zdanění si Slovensko v roce 2022 vedlo pozoruhodně dobře a překonalo průměr EU v environmentálních daních, a to jak v poměru k HDP, tak v podílu na celkovém zdanění. Bylo to však především kvůli vysokým příjmů z daní z energie v důsledku značného základu daně. Naopak příjmy z daní z dopravy, znečištění a zdrojů byly pod průměrem EU, což naznačuje potenciál pro posílení uplatňování zásady „znečišťovatel platí“. Navzdory výraznému zlepšení v posledních letech zůstává nedodržování předpisů v oblasti daně z přidané hodnoty nad průměrem EU. Slovensko však dokázalo tento problém od roku 2010 do roku 2021 výrazně omezit, a to díky povinnému vykazování všech tuzemských transakcí a transakcí uvnitř EU, které bylo zavedeno od roku 2014, spolu s širším uplatňováním mechanismu přenesení daňové povinnosti. Opatření na zefektivnění systémů daní, sociálních příspěvků a nedaňových povinných plateb spolu s opatřeními na snížení administrativních nákladů a nákladů na dodržování předpisů mohou zvýšit veřejné příjmy a podpořit fiskální udržitelnost. V posledních letech přijalo Slovensko několik necílených opatření, která mohou mít negativní dopad například na ceny nemovitostí a cenovou konkurenceschopnost, což zároveň vede k nespravedlivému rozdělování zdrojů. Kromě toho nedostatečné provádění přezkumů stávajících výdajů v rozpočtovém procesu brání realizaci zjištěných úspor, která by mohla být přínosem pro veřejné finance. Další zlepšení digitalizace správy daní, zejména v oblasti elektronické fakturace a předvyplněných daňových přiznání, by navíc mohlo přispět k dalšímu omezení úniků v daňovém systému, usnadnit dodržování daňových předpisů a snížit náklady na ně.
(22)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro daný členský stát nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Slovenska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán, včetně kapitoly REPowerEU, prováděn rychle a účinně. Pro splnění závazků plánu do srpna 2026 je nezbytné, aby Slovensko pokračovalo v provádění reforem a urychlilo investice tím, že bude řešit vznikající zpoždění a zároveň zajistí účinnou správu věcí veřejných a silnou správní kapacitu. Slovensko čelí různým překážkám, které brání úspěšnému provádění plánu pro oživení a odolnost, přičemž hrozí, že několik velkých investičních projektů nebude provedeno. Provádění investic se zpomaluje zejména v oblasti zdravotnictví, renovace budov, dekarbonizace průmyslu, ochrany přírody a vodního hospodářství. Některé probíhající reformy, například v oblasti krajinného plánování, rovněž nepostupují podle plánu a mohou představovat další překážky. Slovenská veřejná správa trpí strukturálně nízkou účinností a nedostatkem správní kapacity pro provádění komplexních reforem a investic, a to na různých úrovních veřejné správy. Další překážky, které je třeba řešit, souvisejí například s veřejnými zakázkami a zdlouhavými povolovacími řízeními, která způsobují značná zpoždění. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(23)V rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období je Slovensko v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 povinno do března 2025 přezkoumat každý program, mimo jiné s přihlédnutím k problémům uvedeným v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2024 i ke svému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum je základem pro konečné přidělení finančních prostředků EU zahrnutých do každého programu. Slovensko dosáhlo pokroku v provádění politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv, ale mezi regionem hlavního města a ostatními regiony přetrvávají značné regionální rozdíly v hospodářském a sociálním rozvoji. Je důležité urychlit provádění programů politiky soudržnosti, přičemž priority dohodnuté v těchto programech jsou stále aktuální. Obzvláště důležité je posílit správní kapacitu místních, regionálních a celostátních orgánů a zlepšit partnerství a odpovědnost, a to i prostřednictvím většího zapojení zúčastněných stran z řad občanské společnosti. Posílení sociálního a ekonomického začlenění marginalizovaných romských komunit zlepšením jejich životních podmínek, zajištěním přístupu ke kvalitnímu nesegregovanému vzdělávání a odborné přípravě a podporou jejich integrace na trhu práce bude i nadále vyžadovat úsilí. Je třeba dokončit plánované investice do infrastruktury pitné vody a odpadních vod. Kromě toho jsou pro zelenou transformaci klíčové investice do oběhového hospodářství, nakládání s odpady a vyšší energetické účinnosti veřejných a obytných budov. Stejně tak má zásadní význam dosažení dalšího pokroku v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a dekarbonizace hospodářství V boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti je třeba posílit aktivní politiku na trhu práce. V tomto ohledu jsou klíčové účinné programy změny kvalifikace a vzdělávání dospělých. Poskytování kvalitního a cenově dostupného předškolního vzdělávání a péče o děti do tří let má zásadní význam pro posílení rovnosti žen a mužů na trhu práce i ve společnosti.
(24)V souvislosti s přezkumem programu politiky soudržnosti v polovině období je třeba věnovat další pozornost potenciálu pro zvýšení investic do udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména vzhledem k tomu, že v této oblasti zůstaly nerealizované investice z předchozího programového období. Slovensko by také mohlo využít iniciativu Platformy strategických technologií pro Evropu v oblastech digitálních technologií a deep tech inovací, čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje a biotechnologií na podporu transformace průmyslu.
(25)Kromě hospodářských a sociálních problémů, které řeší plán pro oživení a odolnost a další fondy EU, čelí Slovensko několika dalším výzvám souvisejícím s rámcem pro soudnictví a boj proti korupci, nedostatečnou transparentností a hospodářskou soutěží v oblasti zadávání veřejných zakázek, trhem práce, nedostatečnou úrovní základních dovedností, nedostatečnou inkluzí a nízkou mírou zápisu dětí do předškolního vzdělávání a péče, přizpůsobování se změně klimatu, ochranou přírodních zdrojů a rámcem oběhového hospodářství.
(26)Nedávné legislativní změny, zejména novela trestního zákoníku a zrušení Úřadu speciální prokuratury, vyvolávají vážné obavy o nezávislost a integritu soudnictví a systému vymáhání práva na Slovensku. Bez přiměřených záruk hrozí, že tento vývoj oslabí kapacitu systému trestního soudnictví a účinnost boje proti korupci, včetně odrazování, vyšetřování a stíhání případů korupce a podvodů na vysoké úrovni. Hrozí, že tato situace bude dále ovlivněna plánovanou reorganizací policie specializované na boj proti korupci (NAKA). Obavy dále vzbuzuje nedávné odvolání několika členů Soudní rady před koncem jejich funkčního období a nedostatek záruk pro zajištění její nezávislosti. Hrozí, že tento vývoj zhorší podnikatelské a regulační prostředí na Slovensku, a tím i jeho konkurenceschopnosti.
(27)Roztříštěný systém správy věcí veřejných na Slovensku a slabá koordinace mezi různými úrovněmi veřejné správy omezuje podnikatelské prostředí a zejména schopnost země účinně provádět politiky a investiční projekty. Kromě toho je poskytování kvalitních veřejných služeb a finanční nezávislost místních a regionálních samospráv obecně na slabé úrovni. To spolu s pokračujícím používáním zrychlených legislativních postupů vede k nedostatečné předvídatelnosti regulačního rámce. I když se plán pro oživení a odolnost snaží zjednodušit postupy zadávání veřejných zakázek na Slovensku, problémy spojené s nedostatečnou transparentností a hospodářskou soutěží v oblasti veřejných zakázek přetrvávají. Příkladem toho je skutečnost, že v roce 2023 bylo 33 % veřejných zakázek zadáno v řízeních s jediným uchazečem. V důsledku těchto problémů nejsou veřejné zakázky dostatečně a strategicky využívány k prosazování důležitých politických cílů, což brzdí pokrok v oblasti zelené a digitální transformace a brání Slovensku zlepšit jeho hospodářský potenciál. Nedávno navržené změny rámce pro zadávání veřejných zakázek a nové právní předpisy o strategických investicích mohou dále omezit transparentnost a hospodářskou soutěž při zadávání veřejných zakázek, přičemž hrozí, že dojde k omezení vhodných záruk, zejména u rozsáhlých investic.
(28)Poměrně vysoký podíl mladých slovenských žáků nedosahuje minimální úrovně znalostí v základních dovednostech v oblasti matematiky, čtení a přírodních věd. Z průzkumu Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2022 vyplývá, že Slovensko patří k zemím s nejhoršími výsledky v základních dovednostech – více než 30 % žáků má nedostatečné výsledky v matematice a čtení a klesá podíl žáků s nejlepšími výsledky, což dlouhodobě zhoršuje inovační potenciál a konkurenceschopnost země. Výsledky rovněž ukazují výrazný rozdíl ve výsledcích žáků ze socio-ekonomicky znevýhodněného prostředí, včetně žáků z marginalizovaných romských komunit, kdy základní dovednosti v matematice nezískalo 62,6 % žáků. To odpovídá širším nerovnostem ve slovenském vzdělávacím systému. Slovenský plán pro oživení a odolnost obsahuje řadu opatření v oblasti vzdělávání, ale není dostatečně zaměřen na zvýšení podílu dětí, které si osvojí základní dovednosti. Vzdělávání a odborná příprava pedagogických pracovníků by se měla více zaměřit na podporu rozvoje základních dovedností žáků. Učitelské povolání navíc není dostatečně atraktivní na to, aby se vyřešil nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a přitom existuje prostor pro zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy učitelů a zvýšení dostupnosti pedagogických asistentů, jakož i možností vzájemného učení a odborného vedení. Navíc existuje velký potenciál, jak zvýšit počet dětí zapsaných do předškolního vzdělávání a péče, a to zlepšením dostupnosti míst v předškolním vzdělávání a péči a motivací rodičů k jejich využívání. Vzhledem k tomu, že slovenský plán pro oživení a odolnost podporuje zvýšení počtu zapsaných dětí od tří let věku, v roce 2023 se předškolního vzdělávání a péče zúčastnilo pouze 1 % všech dětí mladších tří let, což je nejnižší počet zapsaných dětí v EU. Zvýšení účasti na předškolním vzdělávání a péči pomáhá děti lépe připravit na získávání dovedností v pozdějším věku, snižuje míru předčasného ukončování školní docházky a podporuje účast rodičů, zejména žen, na trhu práce.
(29)Předpokládá se, že čistá pohlcení uhlíku na Slovensku v odvětvích využívání půdy, změn využívání půdy a lesnictví se výrazně sníží, což znamená, že země nesplní svůj cíl čistého pohlcení skleníkových plynů ve výši 6 821 kt ekvivalentu CO2 do roku 2030 podle nařízení o LULUCF. To jde ruku v ruce s nedostatečným posuzováním rizik v oblasti klimatu ze strany Slovenska a s problémy při převádění informací o klimatických rizicích do praktických řešení. Aby bylo možné tento trend v nadcházejících letech zvrátit, bude důležité pokročit v opatřeních pro přizpůsobování se změně klimatu, včetně přírodě blízkých řešení, a začlenit je do příslušných vnitrostátních politik, dokončit vymezení chráněných přírodních oblastí a podporovat udržitelné využívání přírodních zdrojů. Současně je třeba přijmout další politická opatření na podporu přechodu k oběhovému hospodářství. Slovensku hrozí, že nesplní svůj cíl pro rok 2025 v oblasti tuhého komunálního odpadu, kde stále zaostává o 19,2 procentního bodu za cílem pro rok 2025, kterým je 55 % úrovně roku 2020, stejně jako svůj cíl pro obalový odpad, kde zaostává o 5,3 procentního bodu za cílem pro rok 2025, kterým je 65 % úrovně roku 2020 24 . Pro Slovensko by bylo přínosné lepší nakládání se zdroji odpadu, které by omezilo skládkování a zvýšilo opětovné využívání komunálního odpadu a obalových odpadů a využívání oběhového materiálu v průmyslu a stavebnictví.
(30)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2024 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. K provedení prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého doporučení pro eurozónu přispívají v případě Slovenska doporučení 1), 2) a 3).
(31)S ohledem na hloubkový přezkum Komise a její závěr o existenci nerovnováhy jsou do níže uvedených doporučení 1) a 3) promítnuta doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011. Politiky uvedené v doporučení 1) pomáhají řešit zranitelnost spojenou s trhem s bydlením, zadlužením domácností a vnější pozicí. Politika uvedená v doporučení 3) pomáhá řešit zranitelnost spojenou s nákladovou konkurenceschopností. Doporučení 1) a 3) přispívají jak k řešení nerovnováhy, tak k provedení doporučení pro eurozónu v souladu s 30. bodem odůvodnění,
DOPORUČUJE Slovensku v období 2024–2025:
1.Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu o stabilitě a růstu omezit růst čistých výdajů 25 v roce 2025 na míru, která je v souladu se snížením schodku veřejných financí k referenční hodnotě 3 % HDP stanovené ve Smlouvě a s udržením veřejného dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Zefektivnit daňovou skladbu a více podpořit inkluzivní a udržitelný růst, mimo jiné zvýšením pobídek na trhu práce a větším využíváním environmentálního a periodického zdanění nemovitostí. Snížit nákladná výdajová opatření, a to i prováděním přezkumů výdajů. Pokračovat v posilování dodržování daňových předpisů, mimo jiné další digitalizací daňové správy. Snížit rizika spojená se zadlužením domácností prostřednictvím podpory nabídky bydlení a rozšířením trhu s nájemním bydlením.
2.Zajistit účinnou správu věcí veřejných, posílit správní kapacitu pro správu fondů EU, urychlit investice a udržet tempo provádění reforem. Řešit vznikající zpoždění, aby bylo možné pokračovat v rychlém a účinném provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, a zajistit dokončení reforem a investic do srpna 2026. Urychlit provádění programu politiky soudržnosti. V souvislosti s přezkumem v polovině období se nadále zaměřovat na dohodnuté priority a přijímat opatření k lepšímu řešení investičních potřeb v oblasti udržitelného využívání přírodních zdrojů a současně zohledňovat příležitosti, které nabízí iniciativa Platformy strategických technologií pro Evropu za účelem zlepšení konkurenceschopnosti.
3.Posílit účinnost, nezávislost a integritu soudního a protikorupčního systému, mimo jiné zajištěním odpovídajících záruk pro účinné vyšetřování a stíhání případů korupce na vysoké úrovni. Zlepšit konkurenceschopnost a produktivitu, mimo jiné zajištěním transparentnosti a hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek, a podpořit tak řádnou správu věcí veřejných a zvýšit efektivitu veřejných výdajů. Posílit výuku základních dovedností, a to i u dětí ze znevýhodněného prostředí, například dětí z marginalizovaných romských komunit, a zvýšit dostupnost a využívání cenově dostupného kvalitního předškolního vzdělávání a péče o děti do tří let. Posílit nakládání se zdroji odpadu a opětovné využívání komunálního odpadu a obalových odpadů a ochranu přírodních zdrojů začleňováním přírodě blízkých řešení a dokončením vymezení chráněných přírodních oblastí.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně