<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-22/21</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62021CJ0022</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:683">EU:C:2022:683</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>8</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>8</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20220915">15. 9. 2022</DATE> – věc C‑22/21</HT></P><P><HT TYPE="SC">Minister for Justice and Equality (Státní příslušník třetí země, který je bratrancem občana Unie)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (třetího senátu)</P><P><DATE ISO="20220915">15. září 2022</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P>[znění opravené usnesením ze dne <DATE ISO="20221028">28. října 2022</DATE>]</P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2004/38/ES</KEYWORD><KEYWORD>Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3 odst. 2 první pododstavec písm. a)</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie s primárním právem pobytu<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Kritéria pro posouzení</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑22/21,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Supreme Court (Nejvyšší soud, Irsko) ze dne <DATE ISO="20210113">13. ledna 2021</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20210114">14. ledna 2021</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">SRS,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">AA</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Minister for Justice and Equality,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),</P><P>ve složení K. Jürimäe, předsedkyně senátu, N. Jääskinen, M. Safjan, N. Piçarra (zpravodaj) a M. Gavalec, soudci,</P><P>generální advokát: G. Pitruzzella,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za SRS a AA: K. Berkeley, solicitor, M. Flynn, JC, a C. O’Dwyerem, SC,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>[ve znění oprav provedených usnesením ze dne <DATE ISO="20221028">28. října 2022</DATE>] za Minister for Justice and Equality M. Browne, A. Joycem a J. Quaney, jako zmocněnci, ve spolupráci s D. Brett, D. Conlan Smythem, SC, a T. O’Connorem, BL,</P></ITEM><ITEM><P>za českou vládu M. Smolkem a J. Vláčilem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem a M. Søndahl Wolff, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a J. M. Hoogveldem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Norské království J. T. Kaasin a H. Ruus, jako zmocněnkyněmi</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi E. Montaguti a J. Tomkinem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20220310">10. března 2022</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne <DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE> o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="77" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 158, s. 77</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi SRS a AA na straně jedné a Minister for Justice and Equality (ministr pro spravedlnost a rovnost, Irsko) na straně druhé, jehož předmětem je legalita rozhodnutí o zamítnutí povolení k pobytu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>V bodě 6 odůvodnění směrnice 2004/38 se uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>K zachování jednoty rodiny v širším slova smyslu, a aniž je dotčen zákaz diskriminace z důvodů státní příslušnosti, by měl hostitelský členský stát postavení osob, které podle této směrnice nejsou zahrnuty v definici rodinného příslušníka, a které tedy nemají automatické právo na vstup a pobyt v hostitelském členském státě, přezkoumávat v souladu s vlastními vnitrostátními předpisy z hlediska otázky, zda by těmto osobám měl být umožněn vstup a pobyt s ohledem na jejich vztah k občanu Unie nebo na jakékoli další okolnosti, například jejich finanční nebo fyzickou závislost na občanu Unie.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 2 bod 2 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Definice<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Pro účely této směrnice se rozumí:</P><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>rodinným příslušníkem<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="2018" ID="QE0005"/>:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>manžel nebo manželka;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím, v souladu s podmínkami stanovenými souvisejícími právními předpisy hostitelského členského státu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b);</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>předci v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami, a takoví předci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b).<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Oprávněné osoby<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Tato směrnice se vztahuje na všechny občany Unie, kteří se stěhují do jiného členského státu, než jehož jsou státními příslušníky, nebo v takovém členském státě pobývají, a na jejich rodinné příslušníky ve smyslu čl. 2 bodu 2, kteří je doprovázejí nebo následují.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Aniž je dotčeno právo volného pohybu a pobytu dotyčných osob, které tyto osoby již případně mají, usnadňuje hostitelský členský stát v souladu se svými vnitrostátními předpisy vstup a pobyt těchto osob:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>všech ostatních rodinných příslušníků bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří nejsou zahrnuti v definici rodinného příslušníka ve smyslu čl. 2 bodu 2 a kteří jsou v zemi, z níž pocházejí, osobami vyživovanými občanem Unie s primárním právem pobytu nebo členy jeho domácnosti nebo u kterých vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Unie o ně;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>partnera, se kterým má občan Unie řádně doložený trvalý vztah.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>Hostitelský členský stát pečlivě posoudí osobní poměry těchto osob a zdůvodní každé odepření vstupu či pobytu těchto osob.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Irské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Směrnice 2004/38 byla do irského právního řádu provedena European Communities (Free Movement of Persons) (No 2) Regulations 2006 [nařízení z roku 2006 týkající se Evropských společenství (Volný pohyb osob) (č. 2)] (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>nařízení z roku 2006<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení, který provádí čl. 3 odst. 2 první pododstavec směrnice 2004/38 do tohoto právního řádu, zní následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>[…]</P><?PAGE NO="4"?><P><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>oprávněným rodinným příslušníkem<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/> ve vztahu k občanu Unie [se rozumí] jakýkoli rodinný příslušník bez ohledu na jeho státní příslušnost, který není uznaným rodinným příslušníkem občana Unie a který ve své zemi původu, zemi obvyklého pobytu nebo zemi předchozího pobytu</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>je osobou vyživovanou občanem Unie,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>je členem domácnosti občana Unie,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>z vážných zdravotních důvodů naléhavě vyžaduje osobní péči tohoto občana Unie, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>je partnerem, se kterým má občan Unie řádně doložený trvalý vztah.<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>SRS a AA, kteří se narodili v Pákistánu v letech 1978 a 1986, jsou vlastními bratranci. SRS se v roce 1997 přestěhoval se svou rodinou do Spojeného království a v roce 2013 nabyl britské státní občanství. AA přicestoval do Spojeného království v roce 2010, aby pokračoval v univerzitním studiu, které zahájil v Pákistánu. Z tohoto důvodu měl studentské vízum na dobu čtyř let, které mu neumožňovalo pracovat, a přestěhoval se do obydlí, ve kterém měl SRS bydliště.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>SRS a AA žili společně, mimo jiné i s rodiči SRS, a to až do odjezdu SRS do Irska v lednu 2015. AA, jehož studentské vízum vypršelo dne <DATE ISO="20141228">28. prosince 2014</DATE>, se přestěhoval dne <DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE> k SRS do Irska, aniž měl vízum. Od posledně uvedeného data žijí oba ve stejném bydlišti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20150624">24. června 2015</DATE> podal AA žádost o povolení k pobytu u ministra pro spravedlnost a rovnost, přičemž poukázal na svou finanční závislost na SRS a na své postavení rodinného příslušníka, který je členem domácnosti SRS. Tato žádost byla zamítnuta rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20151221">21. prosince 2015</DATE> zejména z důvodu, že bylo možné zohlednit pouze období po udělení státního občanství SRS v únoru 2013, takže je třeba mít za to, že SRS a AA měli společné bydliště po dobu kratší než dva roky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>V lednu 2016 požádal AA o přezkum tohoto rozhodnutí poté, co vložil do spisu další dokumenty, jejichž cílem bylo prokázat, že v období od července 2010 do ledna 2015 byl osobou vyživovanou SRS. Dne <DATE ISO="20160815">15. srpna 2016</DATE> ministr pro spravedlnost a rovnost potvrdil uvedené rozhodnutí z důvodu, že i když SRS a AA měli bydliště na stejné adrese, nebylo prokázáno, že SRS <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>byl skutečně hlavou této domácnosti ve Spojeném království<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>SRS a AA poté podali k High Court (Vrchní soud, Irsko) žalobu na neplatnost proti rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20160815">15. srpna 2016</DATE>. Argumentovali tím, že kritérium <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>hlavy domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> je nejasné a že nemají žádné vodítko, jak je splnit. Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20180725">25. července 2018</DATE> uvedený soud žalobu zamítl, když měl za to, že k tomu, aby osoba mohla být považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>ostatního rodinného příslušníka, který je členem domácnosti občana Unie<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38, musí být prokázáno, že tento občan byl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>hlavou domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/> ve státě svého původu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>SRS a AA se proti tomuto rozsudku odvolali ke Court of Appeal (Odvolací soud, Irsko), přičemž zejména tvrdili, že High Court (Vrchní soud) vyložil pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> restriktivně a nezohlednil ostatní jazykové verze směrnice 2004/38. Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20191219">19. prosince 2019</DATE> Court of Appeal (Odvolací soud) toto odvolání<?PAGE NO="5"?> zamítl. Rozhodl, že osoby žijící pod jednou střechou nejsou nutně členy téže domácnosti a že k tomu, aby tyto osoby mohly být považovány za rodinné příslušníky, kteří jsou členy domácnosti občana Unie, musí být nedílnou součástí rodinné jednotky tohoto občana a zůstat jí v dohledné budoucnosti, přičemž musí pobývat pod jednou střechou v hostitelském členském státě nejen z účelových důvodů, ale rovněž z důvodu citové vazby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>SRS a AA bylo povoleno podat kasační opravný prostředek k Supreme Court (Nejvyšší soud, Irsko), který je předkládajícím soudem. Dne <DATE ISO="20200720">20. července 2020</DATE> uvedený soud zúžil tento kasační opravný prostředek na výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Daný soud sice poukazuje na určité rozdíly v jazykových zněních směrnice 2004/38, avšak poznamenává, že pro pochopení tohoto pojmu může být výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>hlava domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, ačkoli je zastaralý, užitečný. Navrhuje také řadu kritérií s cílem dospět k jednotnému výkladu uvedeného pojmu, včetně doby trvání a účelu domácnosti. Dodává, že s ohledem na cíl sledovaný touto směrnicí, kterým je usnadnit pohyb občanů Unie, je třeba ještě určit, zda by občana Unie odrazovalo od přestěhování do jiného členského státu, pokud by jej dotčený ostatní rodinný příslušník ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) uvedené směrnice nemohl doprovázet.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Supreme Court (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>1)</NO.P><TXT>Lze pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>člen domácnosti občana Unie<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="2018" ID="QE0019"/> ve smyslu článku 3 [odst. 2 prvního pododstavce písm. a)] směrnice [2004/38] definovat tak, aby byl tento výraz všeobecně použitelný v celé [Evropské unii], a pokud ano, jak tato definice zní?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Nelze-li tento výraz definovat, podle jakých kritérií musí soudy posuzovat důkazní prostředky tak, aby vnitrostátní soudy mohly podle stanoveného seznamu faktorů rozhodovat o tom, kdo je, či není členem domácnosti občana Unie pro účely volného pohybu?<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, aby Soudní dvůr vyložil pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie s primárním právem pobytu<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) směrnice 2004/38, tak, aby upřesnil kritéria, která musí být za tímto účelem zohledněna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Úvodem je třeba poznamenat, že i když čl. 3 odst. 2 první pododstavec směrnice 2004/38 odkazuje na vnitrostátní předpisy, tento odkaz, jak uvádí Evropská komise ve svém písemném vyjádření, se netýká definice osob uvedených v tomto ustanovení, ale podmínek, za kterých hostitelský členský stát musí usnadnit vstup a pobyt těchto osob.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že uvedené ustanovení neobsahuje žádný výslovný odkaz na právo členských států za účelem vymezení pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, vyplývá z požadavků na jednotné použití unijního práva i ze zásady rovnosti, že téže ustanovení musí být za běžných okolností vykládáno v celé Unii jednotným způsobem, s ohledem nejen na znění tohoto ustanovení, ale i na kontext, do kterého uvedené ustanovení patří a na cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111221">21. prosince 2011</DATE>,<?PAGE NO="6"?> <NAME.CASE>Ziolkowski a Szeja</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑424/10 a C‑425/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:866">EU:C:2011:866</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190326">26. března 2019</DATE>, <NAME.CASE>SM (Dítě v režimu alžírského institutu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>kafala<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>),</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑129/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:248">EU:C:2019:248</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220224">24. února 2022</DATE>, <NAME.CASE>A a další (Smlouvy o pojištění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>unit-linked<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></NAME.CASE>), <NO.CASE>C‑143/20 a C‑213/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:118">EU:C:2022:118</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Pokud jde o doslovný výklad čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38, je třeba bez dalšího připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení ani jí nemůže být přiznána přednostní povaha oproti jiným jazykovým verzím. Potřeba vykládat a aplikovat jednotlivá ustanovení unijního práva jednotně tak vylučuje, aby byla tato ustanovení chápána izolovaně v jednom z jazykových znění, a vyžaduje naopak, aby byla vykládána v závislosti na obecné systematice a účelu právní úpravy, jejíž jsou součástí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19771027">27. října 1977</DATE>, <NAME.CASE>Bouchereau</NAME.CASE>, <NO.CASE>30/77</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1977:172">EU:C:1977:172</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20210225">25. února 2021</DATE>, <NAME.CASE>Bartosch Airport Supply Services</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑772/19</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:141">EU:C:2021:141</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>I když výrazy použité v některých jazykových verzích čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38, jako je jazyková verze nizozemská (<HT TYPE="ITALIC">inwonen</HT>), španělská (<HT TYPE="ITALIC">viva con</HT>) nebo italská (<HT TYPE="ITALIC">convive</HT>), mohou být vykládány tak, že odkazují na pouhé soužití pod jednou střechou, výrazy použité v jiných jazykových verzích tohoto ustanovení označují domácí život a všechny činnosti a záležitosti spojené se společným rodinným životem v rámci jedné domácnosti, což znamená více než pouhé sdílení obydlí nebo pouhé dočasné soužití z čistě účelových důvodů. Tak je tomu zejména v případě jazykové verze české (<HT TYPE="ITALIC">domácnost</HT>), německé (<HT TYPE="ITALIC">häusliche Gemeinschaft</HT>), estonské (<HT TYPE="ITALIC">leibkond</HT>), anglické (<HT TYPE="ITALIC">household</HT>) nebo francouzské (<HT TYPE="ITALIC">ménage</HT>), maďarské (<HT TYPE="ITALIC">háztartás</HT>), portugalské (<HT TYPE="ITALIC">comunhão de habitação</HT>), slovenské (<HT TYPE="ITALIC">domácnosť</HT>) a finské (<HT TYPE="ITALIC">samassa taloudessa</HT>) uvedeného ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba uvést, že nic ve znění čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38 neumožňuje mít za to, že za účelem výkladu tohoto ustanovení je třeba použít pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>hlava domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>. Jak totiž upřesnil generální advokát v bodě 34 svého stanoviska, v praxi by to znamenalo uložení dodatečného kritéria, které znění tohoto ustanovení nestanoví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Doslovný výklad čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38, podle kterého k tomu, aby se toto ustanovení mohlo vztahovat na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>ostatního rodinného příslušníka<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, musí mít tento příslušník vazbu na daného občana Unie, která předpokládá více než pouhé soužití z čistě účelových důvodů, je podpořen kontextem, do něhož toto ustanovení patří. Další dva případy uvedené v daném ustanovení, vykládané ve světle bodu 6 odůvodnění této směrnice, totiž odkazují na situaci závislosti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>ostatního rodinného příslušníka<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> na občanovi Unie. První, tedy případ, kdy je tento ostatní rodinný příslušník osobou vyživovanou občanem Unie, se týká situace finanční závislosti. Druhý případ, kdy se občan Unie musí z vážných zdravotních důvodů naléhavě a osobně postarat o dotčeného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>ostatního rodinného příslušníka<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, výslovně odkazuje na situaci fyzické závislosti. V tomto kontextu musí být případ dotčený v původním řízení – případ, kdy je ostatní rodinný příslušník členem domácnosti občana Unie – chápán tak, že se týká rovněž situace závislosti, tentokrát založené na existenci úzké a trvalé osobní vazby mezi těmito dvěma osobami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Takový výklad je ostatně podpořen cílem sledovaným čl. 3 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) směrnice 2004/38, vykládaným ve světle bodu 6 odůvodnění této směrnice, který upřesňuje, že účelem této směrnice je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>zachování jednoty rodiny v širším slova smyslu<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> prostřednictvím usnadnění vstupu a pobytu osob, které sice nespadají do definice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>rodinného příslušníka<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> občana Unie, obsažené v čl. 2 bodě 2 uvedené směrnice, avšak jsou k občanovi Unie vázány úzkými a stabilními rodinnými vztahy z důvodu specifických faktických okolností [v tomto smyslu viz<?PAGE NO="7"?> rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120905">5. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Rahman a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑83/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:519">EU:C:2012:519</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190326">26. března 2019</DATE>, <NAME.CASE>SM (Dítě v režimu alžírského institutu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>kafala<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>),</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑129/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:248">EU:C:2019:248</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Na rozdíl od rodinných příslušníků občana Unie, kteří jsou definováni v čl. 2 bodě 2 směrnice 2004/38, nemají <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>ostatní rodinní příslušníci<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> tohoto občana ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) této směrnice právo vstupu a pobytu v hostitelském členském státě uvedeného občana, ale mají možnost získat takové právo, jak je uvedeno v bodě 6 odůvodnění této směrnice, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>s ohledem na jejich vztah k občanu Unie nebo na jakékoli další okolnosti, například jejich finanční nebo fyzickou závislost na občanu Unie<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. Za tímto účelem požívají tito <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>ostatní rodinní příslušníci<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> na základě čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce téže směrnice procesních záruk, konkrétně, že budou moci dosáhnout rozhodnutí o jejich žádosti o vstup a pobyt, jež bude vydáno na základě pečlivého posouzení osobních poměrů těchto osob, při kterém budou zohledněny všechny zvláštní okolnosti, které jsou pro ně specifické, a které musí být v případě zamítnutí odůvodněno [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120905">5. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Rahman a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑83/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:519">EU:C:2012:519</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190326">26. března 2019</DATE>, <NAME.CASE>SM (Dítě v režimu alžírského institutu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>kafala<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>),</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑129/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:248">EU:C:2019:248</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Za těchto podmínek, aby byl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>ostatní rodinný příslušník<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> považován za člena domácnosti, ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38, občana Unie, který požívá práva pobytu v hostitelském členském státě, musí předložit důkaz o úzké a stabilní osobní vazbě s tímto občanem, dosvědčující situaci skutečné závislosti mezi těmito dvěma osobami, jakož i sdílení společného domácího života, které nebylo vyvoláno za účelem získání vstupu a pobytu v tomto členském státě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120905">5. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Rahman a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑83/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:519">EU:C:2012:519</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Pro posouzení existence takové vazby je zajisté faktorem, který je třeba vzít v úvahu, stupeň příbuzenského vztahu mezi občanem Unie a dotyčným ostatním rodinným příslušníkem. Jak však v podstatě uvedl generální advokát v bodech 40 a 41 svého stanoviska, je třeba rovněž zohlednit v závislosti na okolnostech každého případu blízkost dotčeného rodinného vztahu, vzájemnost a intenzitu vazby existující mezi těmito dvěma osobami. Tato vazba musí být taková, aby v případě, že by dotčenému ostatnímu rodinnému příslušníkovi bylo zabráněno být členem domácnosti občana Unie v hostitelském členském státě, byla negativně zasažena alespoň jedna z těchto dvou osob.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Nelze však vyžadovat, aby uvedená vazba byla taková, že by se občan Unie vzdal výkonu svobody pohybu, pokud by jej tento ostatní rodinný příslušník nemohl v hostitelském členském státě doprovázet ani jej do tohoto státu následovat. Takový požadavek by totiž vedl k tomu, že by byl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>ostatní rodinný příslušník<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38 postaven na roveň rodinným příslušníkům výslovně uvedeným v čl. 2 bodě 2 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Doba trvání společného domácího života občana Unie s dotčeným ostatním rodinným příslušníkem představuje rovněž důležitou okolnost, kterou je třeba zohlednit při posuzování existence stabilní osobní vazby. Tuto dobu musí být možné určit nezávisle na okamžiku, kdy byl získán status občana Unie. Z článku 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2004/38 vykládaného ve světle bodu 6 odůvodnění této směrnice totiž vyplývá, že pro posouzení stability osobního vztahu mezi těmito dvěma jednotlivci je třeba zohlednit nejen období po nabytí tohoto statusu, ale i dobu před tímto nabytím.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>V důsledku toho je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 3 odst. 2 první pododstavec písm. a) směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie s primárním právem pobytu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>, uvedený v tomto ustanovení, označuje osobu, kterou s tímto občanem pojí vztah závislosti založený na úzkých a stálých osobních vazbách navázaných v téže domácnosti v rámci společného domácího života, jenž přesahuje rámec pouhého dočasného soužití, určovaného čistě účelovými důvody.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 3 odst. 2 první pododstavec písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne <DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE> o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">musí být vykládán v tom smyslu, že</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>ostatní rodinný příslušník, který je členem domácnosti občana Unie s primárním právem pobytu<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> uvedený v tomto ustanovení, označuje osobu, kterou s tímto občanem pojí vztah závislosti založený na úzkých a stabilních osobních vazbách navázaných v téže domácnosti v rámci společného domácího života, jenž přesahuje rámec pouhého dočasného soužití, určovaného čistě účelovými důvody.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>