<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><ORDER xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.ORDER><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑469/12</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62012CO0469</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:788">EU:C:2013:788</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>6</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>6</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.ORDER><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>USNESENÍ ZE DNE <DATE ISO="20131114">14. 11. 2013</DATE> – VĚC C‑469/12</P><P>KREJCI LAGER &amp; UMSCHLAGBETRIEB</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Usnesení Soudního dvora</HT> (desátého senátu)</P><P><DATE ISO="20131114">14. listopadu 2013</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Prostor svobody, bezpečnosti a práva</KEYWORD><KEYWORD>Bruselská úmluva</KEYWORD><KEYWORD>Soudní spolupráce v občanských věcech</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 44/2001</KEYWORD><KEYWORD>Článek 5 bod 1 písm. b)</KEYWORD><KEYWORD>Soudní příslušnost</KEYWORD><KEYWORD>Zvláštní příslušnost</KEYWORD><KEYWORD>Smluvní věci</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Smlouva o skladování</KEYWORD></INDEX><ORDER.INIT><P>Ve věci C‑469/12,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Handelsgericht Wien (Rakousko) ze dne <DATE ISO="20120917">17. září 2012</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20121022">22. října 2012</DATE>, v řízení</P></ORDER.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Krejci Lager &amp; Umschlagbetriebs GmbH</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Olbrich Transport und Logistik GmbH,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE.GEN><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),</P><P>ve složení M. Juhász, předseda senátu, A. Rosas (zpravodaj) a D. Šváby, soudci,</P><P>generální advokátka: E. Sharpston,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>za Krejci Lager &amp; Umschlagbetriebs GmbH M. Stögererem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za rakouskou vládu C. Pesendorfer, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><ITEM><P>za řeckou vládu S. Chala a L. Kotroni, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi M. Wilderspinem a W. Bogensbergerem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, vydat usnesení s odůvodněním podle článku 99 jednacího řádu Soudního dvora,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává toto</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE.GEN><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.ORDER><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Usnesení</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" PAGE.FIRST="1" NO.OJ="012" DATE.PUB="2000">Úř. věst. L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).</TXT></NP><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností založenou podle rakouského práva Krejci Lager &amp; Umschlagbetriebs GmbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Krejci Lager<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) a společností založenou podle německého práva Olbrich Transport und Logistik GmbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Olbrich Transport<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>), ve věci zaplacení ceny požadované za skladování zboží na určitém místě ve Vídni (Rakousko).</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Bruselská úmluva</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 5 bod 1 Úmluvy ze dne <DATE ISO="19680927">27. září 1968</DATE> o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" PAGE.FIRST="32" NO.OJ="299" DATE.PUB="1972">Úř. věst. 1972, L 299, s. 32</REF.DOC.OJ>), ve znění Úmluvy ze dne <DATE ISO="19961129">29. listopadu 1996</DATE> o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (<REF.DOC.OJ COLL="C" PAGE.FIRST="1" NO.OJ="015" DATE.PUB="1997">Úř. věst. 1997, C 15, s. 1</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Bruselská úmluva<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Osoba, která má bydliště na území některého smluvního státu, může být v jiném smluvním státě žalována,</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn [...]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>)</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 44/2001</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Bod 11 odůvodnění nařízení č. 44/2001 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Pravidla pro určení příslušnosti musí být vysoce předvídatelná a založená na zásadě, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného, a musí být na tomto základě vždy určitelná, kromě několika přesně určených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného určujícího hlediska. [...]<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Bod 12 odůvodnění nařízení č. 44/2001 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a právním sporem nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Bod 19 odůvodnění nařízení č. 44/2001 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Musí být zajištěna návaznost mezi Bruselskou úmluvou a [...] nařízením a musí být za tímto účelem stanovena přechodná ustanovení. Stejná potřeba návaznosti platí, pokud jde o výklad Bruselské úmluvy Soudním dvorem [...]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Pravidla pro určení příslušnosti upravená nařízením č. 44/2001 jsou uvedena v jeho kapitole II, která je tvořena články 2 až 31.</TXT></NP><?PAGE NO="3"?><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 oddílu 1, který je nadepsán <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Obecná ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> a je součástí uvedené kapitoly II nařízení č. 44/2001, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 nařízení č. 44/2001 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 5 oddílu 2, který je nadepsán <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Zvláštní příslušnost<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> a je obsažen v téže kapitole II nařízení č. 44/2001, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována,</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno,</P></ITEM><ITEM><P>v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány,</P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a) [...]<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></TXT></NP></ITEM></LIST></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 22 oddílu 6, který je nadepsán <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Výlučná příslušnost<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/> a je obsažen v uvedené kapitole II nařízení č. 44/2001, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost:</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází. [...]<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Společnost Krejci Lager, která má sídlo ve Vídni, podala žalobu k Bezirksgericht für Handelssachen Wien (obvodní soud pro obchodní věci ve Vídni), kterou se domáhala, aby jí společnost Olbrich Transport, která má sídlo v Gornau (Německo), zaplatila částku odpovídající ceně za skladování zboží uskladněného na místě, jehož je vlastníkem a jež se nachází ve Vídni. Tato částka se týkala období mezi čtyřicátým a padesátým druhým kalendářním týdnem roku 2008. Odvolatelka stanovila cenu za skladování na 325 eur.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Bezirksgericht für Handelssachen Wien rozhodl, že je z hlediska mezinárodního práva nepříslušný a žalobu odmítl. Tento soud měl za to, že tato žaloba měla být v souladu s čl. 5 bodem 1 nařízení č. 44/2001 podána k soudu místa, kde měl být sporný závazek splněn. Tento závazek podle tohoto soudu zahrnoval zaplacení ceny za skladování, která představuje peněžitý dluh odpovídající nároku, na němž je založena žaloba.</TXT></NP><?PAGE NO="4"?><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Podle téhož soudu prvního stupně musí být takové peněžité dluhy, jako je dluh, o který se jedná v původním řízení, podle rakouského práva kvalifikovány jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>odnosné dluhy<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Schickschulden<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>) a jsou splatné v místě bydliště nebo sídla dlužníka. Tento soud má tedy za to, že se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>míst[o], kde závazek, o nějž se jedná, [...] měl být splněn<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. a) nařízení č. 44/2001, nachází v Německu, a proto rakouské soudy nejsou příslušné k rozhodování o sporu v původním řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Odvolatelka v původním řízení podala odvolání proti tomuto rozhodnutí k Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni), přičemž tvrdila, že čl. 5 bod 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 není použitelný na skutkové okolnosti věci v původním řízení. Podle ní je smlouva o skladování smlouvu o poskytování služeb. Tvrdí, že v souladu s čl. 5 bodem 1 písm. b) tohoto nařízení je proto místem plnění takové smlouvy místo, kde byla služba poskytnuta. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že odpůrkyně v původním řízení naopak tvrdí, že smlouva o skladování implikuje nikoli poskytování služeb, nýbrž dání k dispozici určitého prostoru.</TXT></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Předkládající soud uvádí, že v řízení, v němž se jedná o méně než <FT TYPE="NUMBER">5000</FT> eur, rozhoduje v posledním stupni. Má však za to, že odpověď na otázku výkladu unijního práva není natolik zřejmá, aby o ní nebylo možné rozumně pochybovat.</TXT></NP><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Handelsgericht Wien rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Je smlouva o skladování zboží smlouvou o <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="2018" ID="QE0020"/> ve smyslu čl. 5 [bodu] 1 písm. b) nařízení […] č. 44/2001 […]?<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></P></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžné otázce</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že pokud lze odpověď na položenou předběžnou otázku jasně vyvodit z judikatury nebo pokud o této odpovědi nelze rozumně pochybovat, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním. Soudní dvůr má za to, že je třeba použít toto ustanovení na projednávanou věc.</TXT></NP><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že smlouva o skladování zboží je smlouvou o poskytování služeb ve smyslu tohoto ustanovení.</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že čl. 5 bod 1 nařízení č. 44/2001 obsahuje pravidlo o zvláštní příslušnosti ve smluvních věcech. Založení uvedené zvláštní příslušnosti, jejíž uplatnění závisí na volbě žalovaného a jež doplňuje o zásadu založenou na místě bydliště nebo sídla žalovaného, je v určitých přesně vymezených případech odůvodněno existencí úzkého spojení mezi sporem a soudem, který může o sporu rozhodnout (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <DATE ISO="20090709">9. července 2009</DATE>, Rehder, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-204/08" PAGE.ECR="I-6073" YEAR="2009">C-204/08, Sb. rozh. s. I-6073</REF.DOC.ECR>, bod 32).</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Je třeba uvést, že podle judikatury Soudního dvora platí, že žalobce má nárok, aby jeho spor projednal soud místa plnění smlouvy i tehdy, jestliže je vznik smlouvy, na níž je žaloba založena, mezi účastníky řízení sporný (v tomto smyslu viz Bruselská úmluva, rozsudek ze dne <DATE ISO="19820504">4. května 1982</DATE>, Effer, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="38/81" PAGE.ECR="825" YEAR="1982">38/81, Recueil, s. 825</REF.DOC.ECR>, bod 8).</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Pokud je u sporné smlouvy charakteristickým závazkem prodej zboží nebo poskytování služeb, čl. 5 bod 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 stanoví, že osoba, která má bydliště nebo sídlo na území některého členského státu, může být na základě takové smlouvy žalována u soudu místa v jiném členském státě, kde závazek, kterým se vyznačuje uvedená smlouva, byl nebo měl být splněn. Pokud jde tedy o místo<?PAGE NO="5"?> plnění závazků vyplývajících ze smluv o poskytování služeb, definuje uvedené nařízení ve svém čl. 5 bodě 1 písm. b) druhé odrážce samostatně tohoto hraničního určovatele v zájmu posílení cílů, jimiž jsou sjednocení pravidel o soudní příslušnosti a předvídatelnost (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Rehder, body 33 a 36, jakož i rozsudek ze dne <DATE ISO="20100311">11. března 2010</DATE>, Wood Floor Solutions Andreas Domberger, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-19/09" PAGE.ECR="I-2121" YEAR="2010">C-19/09, Sb. rozh. s. I-2121</REF.DOC.ECR>, body 23 a 26).</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Z informací, které předal předkládající soud Soudnímu dvoru, vyplývá, že smlouva, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, se týká skladování zboží. Předkládající soud zejména uvádí, že musí vyřešit problém své mezinárodní příslušnosti v situaci, v níž bylo zboží odpůrkyně v původním řízení, kterou je německá společnost, uskladněno na určitém místě v Rakousku.</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Je třeba se zabývat otázkou, zda skladování zboží je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>poskytováním služeb<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. b) druhé odrážky nařízení č. 44/2001, k tomu, aby možné zjistit, zda se toto ustanovení vztahuje na takovouto situaci.</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Je nutno konstatovat, že tomu tak je.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Je totiž třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora platí, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>služby<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, uvedený v čl. 5 bodě 1 písm. b) druhé odrážce nařízení č. 44/2001, implikuje přinejmenším to, že strana, která je poskytuje, vykonává určitou činnost za úplatu (rozsudek ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE>, Falco Privatstiftung a Rabitsch, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-533/07" PAGE.ECR="I-3327" YEAR="2009">C-533/07, Sb. rozh. s. I-3327</REF.DOC.ECR>, bod 29).</TXT></NP><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Jak uvádějí ve svých písemných vyjádřeních rakouská a řecká vláda, jakož i Evropská komise, je třeba v tomto ohledu uvést, že u smlouvy o skladování je převažujícím prvkem skutečnost, že skladovatel se zaváže uskladnit dotčené zboží na účet druhé smluvní strany. Tento závazek tak implikuje určitou činnost spočívající přinejmenším v přijetí zboží, jeho uchovávání na bezpečném místě a jeho předání druhé smluvní straně v náležitém stavu.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Pokud jde o argument, že předmětem dotčené smlouvy byl pouhý pronájem prostoru, je třeba uvést, že v rámci řízení upraveného v článku 267 SFEU, který je založen na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, spadá posouzení skutkových okolností věci do pravomoci vnitrostátního soudu. Zvláště platí, že Soudí dvůr je oprávněn rozhodovat o výkladu nebo platnosti aktů pouze na základě skutečností, které mu sdělil vnitrostátní soud (rozsudky ze dne <DATE ISO="20080508">8. května 2008</DATE>, Danske Svineproducenter, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-491/06" PAGE.ECR="I-3339" YEAR="2008">C-491/06, Sb. rozh. s. I-3339</REF.DOC.ECR>, bod 23, jakož i ze dne <DATE ISO="20111110">10. listopadu 2011</DATE>, X a X BV, C‑319/10 a C‑320/10, bod 29).</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Podle informací, které vyplývají z předkládacího rozhodnutí, se přitom smlouva, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, týká nikoliv pronájmu prostor, nýbrž skladování zboží. Kromě toho, že Soudnímu dvoru nepřísluší zpochybňovat toto skutkové posouzení, je třeba dále uvést, že soudní příslušnost u tohoto prvního typu smluv je každopádně upravena v čl. 22 bodě 1 nařízení č. 44/2001, který se týká výlučné příslušnosti ve věcech, jejichž předmětem je nájem nemovitostí (pokud jde o Bruselskou úmluvu, viz rozsudky ze dne <DATE ISO="19850115">15. ledna 1985</DATE>, Rösler, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="241/83" PAGE.ECR="99" YEAR="1985">241/83, Recueil, s. 99</REF.DOC.ECR>, bod 24, jakož i ze dne <DATE ISO="19920226">26. února 1992</DATE>, Hacker, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-280/90" PAGE.ECR="I-1111" YEAR="1992">C-280/90, Recueil, s. I-1111</REF.DOC.ECR>, bod 10) a podle něhož jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je tedy třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že taková smlouva o skladování zboží, jako je smlouva, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>smlouvou o poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> ve smyslu tohoto ustanovení.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že taková smlouva o skladování zboží, jako je smlouva, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>smlouvou o poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> ve smyslu tohoto ustanovení.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.ORDER><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></ORDER>