European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2545

20.11.2026

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2026/2545

ze dne 13. listopadu 2026,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2012/119/EU, pokud jde o praktická opatření pro výměnu informací podle čl. 13 odst. 3 písm. c) a d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, sběr údajů a vypracování nebo revizi referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a zabezpečení jejich kvality

(oznámeno pod číslem C(2026)7990)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění) (1), a zejména na článek 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/119/EU (2) stanoví pravidla týkající se pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) (dále jen „BREF“) a pro zabezpečení jejich kvality, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 3, písm. c) a d) směrnice 2010/75/EU.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 (3) zavedla podstatné změny směrnice 2010/75/EU. Tyto změny stanoví zejména: nové cíle v oblasti životního prostředí; posílení úlohy Komise – zejména zřízením inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise (INCITE) – a rovněž Evropské agentury pro chemické látky (ECHA); stanovenou dobu pro výměnu informací a pro cyklus revize BREF; přísnější pravidla pro nakládání s důvěrnými obchodními informacemi a obchodně citlivými informacemi a nové požadavky na povolení, která členské státy vydávají provozovatelům průmyslových zařízení.

(3)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí být závěry o BAT uvedené v BREF referencí pro stanovení podmínek povolení. S cílem zajistit soudržnost se změnami směrnice (EU) 2024/1785 a v souladu s čl. 13 odst. 1a směrnice 2010/75/EU musí být tudíž ustanovení prováděcího rozhodnutí 2012/119/EU aktualizována do dne 1. července 2026.

(4)

V souladu s čl. 13 odst. 3 písm. c) směrnice 2010/75/EU si Komise dne 2. března 2026 vyžádala stanovisko fóra k tomuto rozhodnutí.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 75 směrnice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2012/119/EU se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. listopadu 2026.

Za Komisi

Jessika ROSWALL

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/119/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla ohledně pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 63, 2.3.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2012/119/oj).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrovaná prevence a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů (Úř. věst. L, 2024/1785, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1785/oj).


PŘÍLOHA

Pokyny k praktickým opatřením pro výměnu informací podle čl. 13 odst. 3 písm. c) a d) směrnice 2010/75/EU, včetně sběru údajů, vypracování či revizi referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a zabezpečení jejich kvality

1

KAPITOLA 1: OBECNÝ POSTUP VYPRACOVÁVÁNÍ A PŘEZKOUMÁVÁNÍ REFERENČNÍHO DOKUMENTU O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) 7

1.1

Souvislosti 7

1.1.1

Legislativní rámec 7

1.1.2

Účel BREF 9

1.1.3

„Horizontální“ a „vertikální“ BREF 9

1.2

Postup při vypracování a přezkoumání BREF 9

1.2.1

Obecný postup při vypracování nového BREF 9

1.2.2

Obecný postup přezkoumání BREF 10

1.2.3

Částečné přezkoumání BREF 10

1.2.4

Cíl přezkoumání BREF 11

1.2.5

Typický pracovní postup při vypracování a přezkoumání BREF 11

1.3

Fórum zřízené podle článku 13 revidované směrnice IED 13

1.4

Výbor zřízený podle čl. 75 odst. 1 revidované směrnice IED 14

2

KAPITOLA 2: OBSAH A OBLAST PŮSOBNOSTI BREF 14

2.1

Úvod 14

2.2

Struktura BREF 14

2.3

Obsah BREF 15

2.3.1

Obecné informace o obsahu BREF 15

2.3.2

Předmluva 15

2.3.3

Oblast působnosti 15

2.3.4

Obecné informace o dotyčném odvětví 16

2.3.5

Používané procesy a techniky 16

2.3.6

Současné úrovně emisí a spotřeby 17

2.3.7

Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik 17

2.3.7.1

Obecné informace o zvažovaných technikách pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik 17

2.3.7.2

Informace, které jsou poskytnuty o každé technice 19

2.3.7.2.1

Popis 19

2.3.7.2.2

Technický popis 19

2.3.7.2.3

Dosažené přínosy pro životní prostředí (nebo očekávané přínosy pro životní prostředí v případě nově vznikajících technik) 19

2.3.7.2.4

Environmentální výkonnost a provozní údaje 19

2.3.7.2.5

Mezisložkové vlivy 20

2.3.7.2.6

Technické aspekty, které jsou důležité pro použitelnost 21

2.3.7.2.7

Hospodárnost 21

2.3.7.2.8

Hnací síla zavádění 22

2.3.7.2.9

Příklady zařízení nebo procesů 22

2.3.7.2.10

Referenční literatura 22

2.3.7.2.11

Úroveň technologické vyspělosti nově vznikajících technik 22

2.3.8

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) 23

2.3.9

Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci 23

2.3.10

Odkazy 23

2.3.11

Přehled použitých pojmů a zkratek 23

2.3.12

Přílohy 24

3

KAPITOLA 3: ZÁVĚRY O BAT 24

3.1

Úvod 24

3.2

Údaje obsažené v jednotlivých nejlepších dostupných technikách nebo nově vznikajících technikách 25

3.2.1

Obecné informace 25

3.2.2

Popis technik 25

3.2.3

Informace k hodnocení použitelnosti technik 25

3.3

Jednotlivé BAT se spojenými úrovněmi emisí, úrovněmi environmentální výkonnosti nebo referenčními hodnotami 25

3.3.1

Obecné informace 25

3.3.2

Jednotlivé nejlepší dostupné techniky se spojenými úrovněmi emisí 26

3.3.3

Jednotlivé BAT se spojenými úrovněmi environmentální výkonnosti nebo s referenčními hodnotami 27

3.4

Systém environmentálního řízení 27

3.5

Nově vznikající techniky 28

3.5.1

Úrovně emisí spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEL) nebo úrovně environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEPL) 28

3.6

Významná průmyslová transformace 28

4

KAPITOLA 4: VÝMĚNA INFORMACÍ 28

4.1

Úvod 28

4.2

Úloha technických pracovních skupin 28

4.2.1

Zřízení technických pracovních skupin 28

4.2.2

Odpovědnosti a úkoly technické pracovní skupiny 29

4.2.3

Podskupiny technické pracovní skupiny 30

4.2.4

Úloha Evropské agentury pro chemické látky 30

4.2.5

Role Evropské agentury pro životní prostředí 30

4.2.6

Prohlídky na místě 30

4.2.7

Zapojení poskytovatelů technik (např. dodavatelů zařízení) do výměny informací 31

4.3

Úloha EU-BRITE 31

4.4

Úloha inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise 32

4.5

Přípravné činnosti související s výměnou informací 32

4.5.1

Předběžná příprava 32

4.5.2

Příprava 33

4.6

Milníky při výměně informací 34

4.6.1

Zasedání technické pracovní skupiny 34

4.6.1.1

Obecné informace 34

4.6.1.2

Zahajovací zasedání 34

4.6.1.2.1

Určení hlavních otázek v oblasti životního prostředí 34

4.6.1.3

Prozatímní zasedání technické pracovní skupiny 36

4.6.1.4

Závěrečné zasedání 36

4.6.1.4.1

Obecné informace 36

4.6.1.4.2

Rozdílné názory 36

4.6.2

Vypracování dotazníku pro sběr údajů 37

4.6.3

Sběr a analýza údajů a informací 37

4.6.3.1

Sběr údajů a informací 37

4.6.3.2

Analýza údajů a informací 38

4.6.3.3

Workshopy zaměřené na posouzení údajů 38

4.6.3.4

Identifikace nejlepších dostupných technik a odvození hodnot BAT-AEL/BAT-AEPL 38

4.6.4

Předlohy BREF a připomínky technické pracovní skupiny 39

4.7

Nástroje pro výměnu informací 40

4.7.1

Informační systém pro nejlepší dostupné techniky (BATIS) 40

4.8

Ochrana osobních údajů 40

5

KAPITOLA 5: SBĚR A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ A INFORMACÍ 41

5.1

Úvod 41

5.2

Obecné zásady sběru a poskytování údajů a informací za účelem vypracování a přezkoumání BREF 41

5.2.1

Druh údajů/informací 41

5.2.2

Formát údajů 42

5.2.3

Kvalita údajů 42

5.3

Otázky důvěrnosti údajů 42

5.4

Údaje o environmentální výkonnosti a provozní údaje, které jsou zapotřebí pro kapitoly BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ a „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“ 43

5.4.1

Obecné informace o environmentální výkonnosti a provozních údajích 43

5.4.2

Účinné využívání zdrojů 43

5.4.2.1

Obecné informace o účinném využívání zdrojů 43

5.4.2.2

Spotřeba surovin a pomocných materiálů 43

5.4.2.3

Používání vody 44

5.4.2.4

Spotřeba energie 44

5.4.3

Emise do vody 45

5.4.4

Emise do ovzduší 45

5.4.5

Emise do půdy a podzemní vody 46

5.4.6

Zbytky 46

5.4.7

Ostatní informace 46

5.4.8

Referenční informace, které musí být připojeny k údajům o emisích 47

5.4.8.1

Obecné informace 47

5.4.8.2

Monitorování 47

5.4.8.3

Průměry, rozpětí a rozložení emisních hodnot 47

5.5

Zvláštní záležitosti, které jsou v kompetenci každé technické pracovní skupiny 48

6

KAPITOLA 6: ZABEZPEČENÍ KVALITY PŘI VYPRACOVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ BREF 49

1   KAPITOLA 1: OBECNÝ POSTUP VYPRACOVÁVÁNÍ A REVIZE REFERENČNÍHO DOKUMENTU O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)

1.1   Souvislosti

1.1.1    Legislativní rámec

V roce 2024 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 (1) změnila směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (2) (dále jen „revidovaná směrnice IED“), která stanoví pravidla pro integrovanou prevenci a omezování znečištění způsobeného průmyslovými činnostmi. Stanoví rovněž pravidla, která mají vyloučit, nebo pokud to není proveditelné, průběžně snižovat, emise do ovzduší, vody a půdy, předcházet vzniku odpadů, zlepšovat účinnost využívání zdrojů a podporovat oběhové hospodářství a dekarbonizaci, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku (viz článek 1 revidované směrnice IED).

Podle čl. 13 odst. 1 revidované směrnice IED musí Komise pořádat výměnu informací mezi ní a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími, nevládními organizacemi, které podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí, a Evropskou agenturou pro chemické látky za účelem vypracování, revize a případných nezbytných aktualizací referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (dále jen „BREF“). Komise by měla rovněž zajistit, aby se Evropská agentura pro životní prostředí účastnila výměny informací v případech, kdy by tato výměna informací mohla těžit z jejích odborných znalostí (3).

V čl. 13 odst. 1 je rovněž stanoveno, že „tato výměna informací má za cíl vytvořit osmiletý cyklus revizí referenčních dokumentů o BAT s upřednostněním dokumentů, které skýtají největší potenciál ke zlepšení ochrany lidského zdraví nebo životního prostředí. Výměna informací … netrvá déle než čtyři roky pro každý z referenčních dokumentů o BAT.“

Výměna informací se týká jednotlivých fází mezi zahajovacím zasedáním a závěrečným zasedáním technické pracovní skupiny. Očekává se, že přípravné činnosti související s výměnou informací (viz oddíl 4.5) tuto dobu zkrátí na méně než čtyři roky.

Ustanovení čl. 13 odst. 2 revidované směrnice IED rovněž vyžaduje, aby se „tato výměna informací týkala zejména:

a)

výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů;

b)

používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech;

c)

nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v písmenech a) a b).“

BREF, který je výsledkem této výměny informací, je definován v článku 3 bodě 11 revidované směrnice IED. Jedná se o dokument, který je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité procesy a techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení BAT, jakož i závěry o BAT a jakékoli nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze III revidované směrnice IED (4). BREF je proto z podstaty věci popisný dokument a nepředepisuje použití žádné techniky nebo zvláštní technologie, ani revidovanou směrnici IED nevykládá.

„Nejlepší dostupné techniky (BAT)“ jsou definovány v čl. 3 bodě 10 revidované směrnice IED jako nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod dokládající praktickou vhodnost určité techniky jako základu pro stanovení mezních hodnot emisí a dalších podmínek povolení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není proveditelné, tyto emise omezit, a zabránit tak nepříznivým dopadům na životní prostředí jako celek:

a.

„technikami“ se rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti;

b.

„dostupnými“ technikami se rozumějí techniky, které byly vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, bez ohledu na to, zda jsou tyto techniky v Unii používány či vyráběny, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné;

c.

„nejlepšími“ technikami se rozumějí techniky nejúčinnější z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně ochrany lidského zdraví a klimatu.

Ustanovení čl. 3 bodu 12 revidované směrnice IED rovněž definuje „závěry o BAT“ jako části BREF stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s těmito technikami, úrovně environmentální výkonnosti spojené s těmito technikami, obsah systému environmentálního řízení včetně referenčních hodnot, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. Závěry o BAT mají být přijímány postupem podle čl. 75 odst. 2 revidované směrnice IED. Slouží jako podklad pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice IED (čl. 14 odst. 3 revidované směrnice IED). Závěry o BAT by měly rovněž určit nově vznikající techniky a nejlepší dostupné techniky, které mohou provozovatelé průmyslových odvětví zavést za účelem transformace zařízení tak, aby byla v souladu s cílem Unie spočívajícím v udržitelném, čistém, oběhovém a klimaticky neutrálním hospodářství.

„Úrovně emisí spojené s BAT“ jsou v čl. 3 bodě 13 revidované směrnice IED definovány jako rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak je popsáno v závěrech o BAT, vyjádřený jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek.

„Úrovně environmentální výkonnosti spojené s BAT“ jsou v čl. 3 bodě 13a revidované směrnice IED definovány jako rozsah úrovní environmentální výkonnosti získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepších dostupných technik nebo jejich kombinací, jak je popsáno v závěrech o BAT.

„Environmentální výkonnost“ je v čl. 3 bodě 13aa revidované směrnice IED definována jako výkonnost týkající se úrovně spotřeby, účinného využívání zdrojů, pokud jde o materiály, vodu a energetické zdroje, opětovného použití materiálů a vody a vzniku odpadů.

„Nově vznikající techniky“ jsou v čl. 3 bodě 14 revidované směrnice IED definovány jako nové techniky průmyslové činnosti, které by mohly v případě, že budou vyvinuty ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky.

„Úrovně emisí spojené s nově vznikajícími technikami“ jsou v čl. 3 bodě 48 revidované směrnice IED definovány jako rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nově vznikající techniky nebo kombinací nově vznikajících technik, jak je popsáno v závěrech o BAT, vyjádřený jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek.

„Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami“ jsou v čl. 3 bodě 49 revidované směrnice IED definovány jako rozsah úrovní environmentální výkonnosti získaný za běžných provozních podmínek použitím nově vznikající techniky nebo kombinací nově vznikajících technik, jak je popsáno v závěrech o BAT.

„Referenční hodnoty“ jsou v čl. 3 bodě 13b revidované směrnice IED definovány jako orientační rozmezí úrovní environmentální výkonnosti spojených s BAT, které má sloužit jako referenční hodnota v systému environmentálního řízení.

1.1.2    Účel BREF

Účelem BREF je určit nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky a omezit v Unii nerovnováhu v úrovni emisí z průmyslových činností. BREF by měly příslušným orgánům členských států, provozovatelům průmyslových zařízení, Komisi a široké veřejnosti poskytovat informace o tom, jaké nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky jsou určeny pro činnosti, na něž se vztahuje příloha I revidované směrnice IED. Proces určování nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik by měl být transparentní a objektivní a měl by vycházet z náležitých technických a ekonomických informací. BREF představuje hnací sílu pro lepší ochranu životního prostředí a lidského zdraví v celé Unii.

Aby byl splněn hlavní cíl BREF a zajištěna jeho uživatelská přívětivost, měl by se jeho obsah omezit na důležité informace, jež umožňují stanovit závěry o BAT, jak je uvedeno v kapitole 3 (5). BREF nemá být sborníkem technik pro prevenci a omezování znečištění. K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, na niž může BREF v případě potřeby odkazovat. Je však nezbytné, aby BREF poskytoval informace o hlavních technikách, které zvážila technická pracovní skupina (viz oddíl 4.2 (6)) při určování nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik, a o důvodech závěrů o BAT, spolu s klíčovými nevyřešenými otázkami nebo mezerami ve znalostech, které je třeba prozkoumat pro účely následné revize BREF.

1.1.3    „Horizontální“ a „vertikální“ BREF

BREF se obecně omezují na otázky související s konkrétními průmyslovými činnostmi („vertikální“ BREF). V některých případech se BREF mohou zabývat i průřezovými otázkami, které jsou společné pro všechny nebo pro mnoho činností v rámci IED („horizontální“ BREF).

„Horizontální“ a „vertikální“ BREF by měly být vypracovány tak, aby se pro účely stanovení podmínek povolení pro zařízení, na něž se vztahuje revidovaná směrnice IED, vzájemně doplňovaly.

„Vertikální“ BREF mají obsahovat informace týkající se konkrétních odvětví. Z toho vyplývá, že závěry o BAT uvedené v čl. 21 odst. 3 revidované směrnice IED, tj. závěry o BAT týkající se hlavní činnosti zařízení, mají být součástí pouze „vertikálních“ BREF.

„Horizontální“ BREF obsahují informace obecné povahy, které lze použít u mnoha činností, jež spadají do oblasti působnosti revidované směrnice IED. V „horizontálních“ BREF by informace měly být zahrnuty, jestliže doplňují informace obsažené ve „vertikálních“ BREF, pokud jde o aspekty, které se týkají řady průmyslových odvětví.

To by nemělo vést k tomu, že „vertikální“ a „horizontální“ BREF budou obsahovat protichůdné závěry. Aby se usnadnilo používání „vertikálních“ i „horizontálních“ BREF doplňkovým způsobem, je nutno uvést v BREF náležité křížové odkazy na jiné příslušné „vertikální“ a „horizontální“ BREF.

1.2   Postup při vypracování a revizi BREF

Komise pořádá a koordinuje výměnu informací a přípravné činnosti (předběžná příprava). Zúčastněné strany zapojené do výměny informací podle čl. 13 odst. 1 revidované směrnice IED (členské státy, dotčená průmyslová odvětví, nevládní organizace podporující ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí, Evropská agentura pro chemické látky a Komise) dohlížejí na tento proces prostřednictvím fóra zřízeného v souladu s čl. 13 odst. 3 revidované směrnice IED. Tyto zúčastněné subjekty přispívají k vypracování a revizi BREF tím, že se podílejí na práci technických pracovních skupin. Více informací o úloze zúčastněných stran a fungování fóra a technických pracovních skupin je uvedeno v oddílech 1.3 a 4.2.

Rozhodnutí o vypracování BREF nebo o zahájení jeho revize přijímá Komise s přihlédnutím ke stanovisku Fóra k pracovnímu programu pro výměnu informací v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. b) revidované směrnice IED.

1.2.1    Obecný postup při vypracování nového BREF

Vzhledem k tomu, že do přílohy I revidované směrnice IED byly zařazeny nové činnosti, je třeba vypracovat nové BREF. Kromě toho mohou být nové BREF vypracovány také pro činnosti, na které se stávající BREF dosud nevztahují, nebo v návaznosti na reorganizaci stávajících BREF (např. sloučením stávajících BREF do nového BREF).

Pracovní postup při vypracovávání nového BREF vykazuje mnoho podobností s pracovním postupem při revizi BREF a je popsán v bodě 1.2.5. V případě nového BREF je však třeba věnovat zvláštní pozornost přípravným činnostem popsaným v oddíle 4.5: ve fázi předběžné přípravy bude možná nutné shromáždit značné množství informací, což může trvat o něco déle než v případě samotné revize BREF.

1.2.2    Obecný postup revize BREF

Revize BREF je nepřetržitý proces, a to vzhledem k dynamické povaze nejlepších dostupných technik. Věda a technologie se neustále vyvíjejí, mohou se objevovat nové techniky, do průmyslu se úspěšně zavádějí nové či nově vznikající procesy, mohou vyvstávat nové environmentální obavy a mohou se objevovat nové poznatky o emitovaných látkách a jejich nebezpečných vlastnostech. S cílem zohlednit tyto změny a jejich důsledky pro nejlepší dostupné techniky je nutno BREF pravidelně revidovat a v případě potřeby odpovídajícím způsobem aktualizovat. Touto otázkou se výslovně zabývá čl. 13 odst. 1 revidované směrnice IED, který stanoví, že výměna informací má směřovat k osmiletému cyklu revize BREF.

Při rozhodování o revizi BREF by se měly zohlednit:

i)

informace v oddíle BREF nazvaném „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“ (viz oddíl 2.2) a

ii)

informace pocházející z centra INCITE (viz oddíl 4.4) spolu s ostatními faktory, jako jsou:

—

údaj o tom, že by mohly být k dispozici nové techniky,

—

potřeba rozšířit rozsah BREF,

—

potřeba zahrnout výrobky, látky nebo procesy, na které se dosud nevztahovaly, nebo

—

potřeba podrobněji prozkoumat určité aspekty.

1.2.3    Částečná revize BREF

Při revizi stávajícího BREF v rámci plánovaného cyklu revize může být možné revidovat pouze část tohoto dokumentu, přičemž se lze zaměřit například na konkrétní průmyslový proces nebo pododvětví, na konkrétní otázky v oblasti životního prostředí nebo na nový proces, který se objevil od přijetí závěrů o BAT.

Ačkoli tento přístup umožňuje rychlejší revizi, lze jej využít pouze za předpokladu, že budou splněny níže uvedené podmínky.

—

Některé části BREF mohou zůstat beze změny, například pokud se dané pododvětví nebo výrobní proces v podstatě nezměnily, nebo pokud se účinnost technik na snižování emisí dané znečišťující látky, pozorovaná v praxi, významně nezlepšila.

—

Je zajištěn integrovaný přístup v rámci IED. Pokud se například částečná revize zaměřuje na konkrétní otázky v oblasti životního prostředí (např. na konkrétní znečišťující látku), nemělo by se omezovat pouze na nejlepší dostupné techniky nebo související úrovně emisí či environmentální výkonnosti týkající se této problematiky. Revize by měla rovněž zahrnovat možné mezisložkové vlivy (např. potenciální vliv technik ke snižování emisí na spotřebu vody či energie, vznik odpadů nebo potenciální emise jiných znečišťujících látek) a další otázky v oblasti životního prostředí vyplývající ze snížení či prevence této problematiky.

—

Celková soudržnost závěrů o BAT zůstává zachována. Například pokud je v rámci souboru stávajících závěrů o BAT pro nový proces vyvinuta nová nejlepší dostupná technika, musí závěry týkající se této nové nejlepší dostupné techniky zůstat v souladu se závěry o BAT, které nejsou součástí revize (např. pokud je nová nejlepší dostupná technika obecnou nejlepší dostupnou technikou, je třeba ověřit, zda je použitelná pro všechny procesy daného průmyslového odvětví, a nikoli pouze pro tento nový proces).

Provedení částečné revize BREF zveřejněného před rokem 2026 není v plánu, jelikož technická pracovní skupina by musela zajistit, aby i ta část, která není předmětem částečné revize, byla (prostřednictvím specifického sběru údajů) v souladu s cíli a požadavky revidované směrnice IED, zejména s kapitolou o závěrech o BAT.

Závěry ohledně toho, které části BREF zůstávají beze změny a které části je třeba revidovat, se přijímají na zahajovacím zasedání technické pracovní skupiny (viz bod 4.6.1.2).

1.2.4    Cíl revize BREF

Cílem revize BREF je posoudit, do jaké míry jsou dříve přijaté závěry o BAT stále vhodné pro daný účel, a v případě potřeby tyto závěry aktualizovat a identifikovat vývoj v oblasti BAT a nově vznikajících technik. Toho je dosaženo v prvé řadě revizí částí BREF, které stanoví závěry o BAT, posouzením míry účinnosti jejich provádění a revizí nebo aktualizací těchto závěrů, pokud jsou k dispozici nové údaje, které to umožňují.

Nepředpokládá se proto, že revize BREF znamená úplné přepracování nebo změnu veškerých BREF. Uznává se však, že v některých případech by první revize BREF mohly zahrnovat podstatně více změn než následné revize.

Nejdůležitějšími novými informacemi, které je nutno určit, shromáždit a předložit v rámci výměny informací za účelem revize BREF, jsou informace, jež mohou vést k revizi či aktualizaci závěrů o BAT. Za tímto účelem je rozhodující shromáždění údajů a informací podle pokynů uvedených v kapitole 5.

Revize BREF by mělo mimoto zahrnovat:

1.

 

zdokonalování, aktualizaci a doplňování stávajících informací a závěrů o BAT na základě nejnovějších údajů a informací;

2.

 

odstranění neplatných a zastaralých informací;

3.

 

opravu chyb a odstranění případných nesrovnalostí s ostatními BREF.

Revize BREF by se měla zaměřit především na kapitoly BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik“, „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“ a „Současné úrovně emisí a spotřeby“ a v menším rozsahu na kapitoly BREF s názvem „Používané procesy a techniky“ (v případě významných změn v této kapitole). Revize ostatních kapitol BREF by měla mít nižší prioritu.

Celkově je nutno zajistit, aby byly veškeré informace, které zůstávají v BREF, tak aktuální, konzistentní a přesné, jak je to rozumně dosažitelné.

1.2.5    Typický pracovní postup při vypracování a revizi BREF

K typickému postupu při vypracování a revizi BREF patří zahajovací zasedání, fáze sběru údajů a informací, vypracování návrhu BREF a závěrečné zasedání (viz bod 4.6.1.4). Hlavní kroky při vypracování a revize BREF jsou podrobněji popsány v tabulce č. 1.

Tyto kroky zohledňují:

—

cíl stanovený v čl. 13 odst. 1 revidované směrnice IED, podle něhož má být BREF aktualizován nejpozději osm let po zveřejnění předchozí verze;

—

cíl stanovený v čl. 13 odst. 1 revidované směrnice IED, podle něhož „výměna informací uvedená v prvním pododstavci netrvá déle než čtyři roky pro každý z referenčních dokumentů o BAT“.

Přesné kroky a načasování práce u každého BREF závisí na řadě faktorů, včetně oblasti působnosti BREF (a jejího možného rozšíření v případě revizí BREF), počtu a složitosti témat, jimiž je nutno se zabývat, zdrojů Evropského úřadu pro výzkum průmyslové transformace a emisí (European Bureau for Research on Industrial Transformation and Emissions, dále jen „EU-BRITE“) vzhledem k jeho ústřední úloze v procesu výměny informací a především úrovně aktivního a účinného zapojení technické pracovní skupiny. Pružnost, která existuje s ohledem na přizpůsobení pracovního postupu zvláštnostem konkrétního BREF, se uplatní, aniž by byl dotčen celkový cíl dokončit práci ve výše uvedených lhůtách, přičemž bude zajištěna vysoká kvalita vytvořeného BREF.

V zásadě se předpokládá, že by se v průběhu revize BREF měla uskutečnit dvě plenární zasedání technické pracovní skupiny (zahajovací a závěrečné zasedání (viz bod 4.6.1)). V určitých případech (pokud bylo například poskytnuto mnoho nových informací, nebo je-li určení BAT obzvláště diskutabilní) se může konat prozatímní zasedání technické pracovní skupiny (viz bod 4.6.1.3). Kromě těchto plenárních zasedání technické pracovní skupiny se pořádají workshopy zaměřené na posuzování údajů (viz bod 4.6.3.3) a v zájmu usnadnění práce lze uspořádat zasedání podskupin (viz bod 4.2.3).

V zájmu co nejúčinnějšího využívání zdrojů všech subjektů podílejících se na vypracování nebo revizi BREF musí existovat jasná lhůta pro předání souhrnných informací, které byly přislíbeny nebo určeny v závěrech ze zahajovacího zasedání (viz bod 4.6.1.2). Informace poskytnuté po této lhůtě mohou být přijaty pouze ve výjimečných případech, po konzultaci s technickou pracovní skupinou, a EU-BRITE je může vzít v úvahu pouze tehdy, přispívají-li významně k vyvození či aktualizaci závěrů o BAT nebo k řešení sporných či technicky náročných otázek.

V případě potřeby si EU-BRITE vyžádá od technické pracovní skupiny doplňkové informace nebo objasnění s cílem získat důležité chybějící informace, jež se považují za nezbytné zejména k odvození závěrů o BAT v souladu s pokyny uvedenými v kapitolách 3 a 5.

Krok č.

Krok při vypracování či revizi BREF

Popis

Přípravné činnosti před výměnou informací

0.1

Předběžná příprava

Viz bod 4.5.1.

0.2

Aktivace / opětovná aktivace technické pracovní skupiny

Technická pracovní skupina je (opětovně) aktivována, přičemž dochází k identifikaci a potvrzení členství a kontaktních údajů (viz bod 4.2.1).

0.3

Příprava

Členové technické pracovní skupiny předkládají své počáteční podněty (viz bod 4.5.2).

Činnosti v rámci výměny informací

1.1

Zahajovací zasedání

Zahajovací zasedání se pořádá na základě podkladového dokumentu, který byl technické pracovní skupině předem poskytnut (viz bod 4.6.1.2). Závěry a zpráva ze zahajovacího zasedání jsou rozeslány po jeho skončení.

1.2

Sběr a analýza údajů a informací

Technická pracovní skupina shromažďuje a předkládá souhrnné informace uvedené v závěrech ze zahajovacího zasedání (viz bod 4.6.3.1). Souhrnné informace zahrnují veškeré informace vyměňované v rámci „sevillského procesu“, s výjimkou informací získaných prostřednictvím dotazníků.

Úřad EU-BRITE připraví dotazník ke shromáždění informací pro konkrétní zařízení a proces (viz bod 4.6.2), který je následně doladěn ve spolupráci s technickou pracovní skupinou (mj. včetně workshopu zaměřeného na tvorbu dotazníku a testovací fáze). Dotazník se zasílá zařízením, která se účastní sběru údajů a informací (viz také bod 4.6.3.1).

Shromažďují se údaje pro konkrétní zařízení a proces (viz bod 4.6.3.1).

Informace a údaje jsou analyzovány (viz bod 4.6.3.2) a projednávány v rámci technické pracovní skupiny (mj. v rámci prvního workshopu zaměřeného na posouzení údajů).

1.3

První návrh

Je vypracován první návrh (viz oddíl 0), který je předložen technické pracovní skupině k připomínkám.

1.4

Analýza připomínek a aktualizace prvního návrhu

Připomínky technické pracovní skupiny jsou analyzovány a projednávány (mj. v rámci druhého workshopu zaměřeného na posouzení údajů).

Připomínky technické pracovní skupiny jsou zohledněny při aktualizaci BREF (nebo jeho příslušných kapitol) pro závěrečné zasedání. V případě potřeby mohou být uspořádány další workshopy zaměřené na posouzení údajů.

1.5

Závěrečné zasedání

Pro závěrečné zasedání technické pracovní skupiny je vypracován podkladový dokument. Aktualizovaná verze příslušných kapitol BREF je rozeslána technické pracovní skupině (viz bod 4.6.1.4).

Je uspořádáno závěrečné zasedání (viz bod 4.6.1.4).

Závěry ze závěrečného zasedání jsou rozeslány po jeho skončení.

Konečný návrh

2.

Konečný návrh

Na základě závěrů ze závěrečného zasedání je vypracován konečný návrh BREF. Tento dokument je předkládán k posouzení fóru podle článku 13 (viz oddíl 1.3).

V zájmu vyšší efektivnosti při přípravě práce bude EU-BRITE informovat fórum (viz oddíl 1.3) co nejdříve, jak je to přiměřeně možné, o datech/lhůtách, kdy se očekává opětovná aktivace technické pracovní skupiny či její zřízení. Stejně tak bude EU-BRITE členy technické pracovní skupiny ve správný čas informovat o dalších krocích a možných lhůtách.

1.3   Fórum zřízené podle článku 13 revidované směrnice IED

Fórum zřízené podle článku 13 odst. 3 revidované směrnice IED je skupina odborníků, kterou svolává a které předsedá Komise a která je složena ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí. Členové fóra jsou jmenováni podle rozhodnutí Komise 2011/C 146/03, kterým se zřizuje fórum (7), jež stanoví rovněž úkol fóra.

Úlohou fóra, jak je vysvětlena ve 14. bodě odůvodnění a popsána v čl. 13 odst. 3 revidované směrnice IED, je zajistit účinnou, aktivní a transparentní výměnu informací vedoucí k vysoké kvalitě BREF, a to projednáním a vydáním stanoviska k praktickým opatřením pro výměnu informací.

Konkrétně má fórum v souladu s čl. 13 odst. 3 revidované směrnice IED vydat stanovisko k praktickým opatřením pro výměnu informací, zejména:

1.

k jednacímu řádu fóra;

2.

k pracovnímu programu pro výměnu informací;

3.

k pokynům pro sběr údajů;

4.

k pokynům pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality včetně vhodnosti jejich obsahu a formátu.

Členové fóra odpovídají za jmenování kandidátů na zástupce v technických pracovních skupinách (viz zejména bod 4.2.2, který se zabývá úkoly a profilem členů technických pracovních skupin) a za udržování kontaktů s nimi během procesu vypracovávání BREF s cílem zajistit aktivní a účinnou výměnu informací.

Fórum vyjadřuje své stanovisko k pracovnímu programu pro výměnu informací (tj. pracovnímu programu BREF) v rané fázi (např. dva roky předem), aby měly zúčastněné strany dostatek času na provedení přípravných prací ještě před zahájením procesu revize či vypracování BREF, zejména v rámci předběžné přípravy (viz bod 4.5.1).

Fórum je rovněž místem, kde jsou projednávány obecné záležitosti týkající se výměny informací. Prostřednictvím fóra mohou zúčastněné strany vyjádřit své názory na proces výměny informací, včetně poznatků získaných v rámci tohoto procesu a aspektů zajišťování kvality. Považuje-li se to za nutné, může fórum navrhnout zvláštní zlepšení či aspekty, jimž by měla být při vypracovávání nebo revizi BREF věnována pozornost.

Hlavním úkolem fóra je vyhodnotit výsledek výměny informací v rámci technické pracovní skupiny s přihlédnutím k těmto pokynům a vydat stanovisko k navrhovanému obsahu BREF vyplývajícímu z práce, která se uskutečnila na technické úrovni. Za tímto účelem bude po dokončení prací v rámci technické pracovní skupiny aktualizovaný konečný návrh BREF zaslán fóru nejpozději osm týdnů před zasedáním fóra, na kterém bude tento dokument projednáván (8). K tomuto návrhu konečné verze BREF by členové fóra měli před zasedáním předložit písemně veškeré připomínky.

V souladu s čl. 13 odst. 4 revidované směrnice IED se stanovisko fóra k navrhovanému obsahu BREF „předloží do šesti měsíců od závěrečného zasedání technické pracovní skupiny“ (viz bod 4.6.1.4). S ohledem na výše uvedenou minimální lhůtu osmi týdnů to znamená, že konečný návrh BREF by měl být zaslán fóru nejpozději čtyři měsíce po závěrečném zasedání.

Fórum se může zabývat mimo jiné:

1.

záležitostmi, jež byly nadneseny v technické pracovní skupině a s ohledem na něž se rozdílný názor (viz bod 4.6.1.4.2) určitého člena technické pracovní skupiny neodráží přesně v konečném návrhu znění;

2.

odůvodněnými návrhy členů fóra týkajícími se odstranění nebo změny rozdílného názoru vysloveného jejich vlastním zástupcem v technické pracovní skupině;

3.

objasněním znění;

4.

revizemi textu, které přesněji zohledňují závěr, k němuž dospěla technická pracovní skupina;

5.

opravami tiskových chyb v konečném návrhu;

6.

návrhy na zařazení důležitých otázek, které jsou již uvedeny v základní části BREF, do oddílu s názvem „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“ (viz bod 2.3.9).

V souladu s čl. 13 odst. 4 revidované směrnice IED Komise zveřejní stanovisko fóra k navrhovanému obsahu BREF a vezme toto stanovisko v úvahu při přijetí rozhodnutí o závěrech o BAT a v konečném zveřejněném BREF.

1.4   Výbor zřízený podle čl. 75 odst. 1 revidované směrnice IED

Ustanovení čl. 75 odst. 1 revidované směrnice IED stanoví zřízení výboru ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9) složeného ze zástupců všech členských států, který má Komisi pomáhat v rámci provádění této směrnice.

Podle čl. 13 odst. 3 revidované směrnice IED se tento výbor účastní projednávání a přijímání „pokynů pro sběr údajů“ a „pokynů pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality včetně vhodnosti jejich obsahu a formátu“ [(tj. tohoto dokumentu)].

Ustanovení čl. 13 odst. 5 revidované směrnice IED stanoví, že rozhodnutí o závěrech o BAT se přijímají v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 75 odst. 2 revidované směrnice IED. Výbor se tedy podílí na přijímání rozhodnutí o závěrech o BAT, jež jsou výsledkem výměny informací.

Po přijetí rozhodnutí o „závěrech o BAT“ úřad EU-BRITE v případě potřeby BREF pozmění podle přijatého rozhodnutí o závěrech o BAT a zveřejní anglickou verzi konečného BREF. Rozhodnutí o závěrech o BAT budou zveřejněna v Úředním věstníku v úředních jazycích Unie.

V souladu s čl. 13 odst. 6 revidované směrnice IED musí být konečná verze BREF a rozhodnutí o závěrech o BAT zveřejněny co nejdříve.

2   KAPITOLA 2: OBSAH A OBLAST PŮSOBNOSTI BREF

2.1   Úvod

BREF je technický dokument, který představuje faktické technické a ekonomické informace, odráží výsledek výměny informací podle článku 13 revidované směrnice IED a obsahuje potřebné údaje vedoucí k závěrům o BAT pro dotyčné činnosti.

Jestliže to slouží zvláštnímu účelu, jímž je usnadnit čtenáři vyhledání dalších informací o dané záležitosti, mohou být v BREF uvedeny názvy společností (tj. zařízení nebo dodavatelů), obchodní názvy, jména přispěvatelů nebo členů technické pracovní skupiny, není-li to v rozporu s právem hospodářské soutěže nebo pravidly pro ochranu údajů.

2.2   Struktura BREF

Definice BREF uvedená v čl. 3 bodě 11 revidované směrnice IED stanoví, že BREF popisuje zejména použité procesy a techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení BAT, jakož i závěry o BAT a jakékoli nově vznikající techniky.

BREF by měl obvykle obsahovat části uvedené v následující tabulce:

Předmluva

Oblast působnosti

Kapitola: Obecné informace o dotyčném odvětví

Kapitola: Používané procesy a techniky

Kapitola: Současné úrovně emisí a spotřeby

Kapitola: Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik

Kapitola: Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)

Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci

Odkazy

Přehled použitých pojmů a zkratek

Přílohy (podle významu pro dotyčné odvětví a dostupnosti informací)

Struktura všech BREF by měla dodržovat obecné zásady uvedené v tomto oddíle. Uvedené pořadí kapitol je však pouze ilustrativní a BREF může být strukturován jinak, je-li to s ohledem na předmět BREF vhodnější. „Horizontální“ BREF (viz bod 1.1.3) se mohou od této osnovy významně odchylovat a některé kapitoly nemusí být vůbec relevantní. I u „horizontálních“ BREF by se však technická pracovní skupina měla snažit dohodnout na závěrech o BAT, jsou-li relevantní a možné.

Pokud se BREF vztahuje na různá pododvětví nebo jednoznačně odlišné procesy / fáze procesů v rámci určitého odvětví, může být vhodnější vytvořit pro každé z těchto pododvětví či každý proces / fází procesu zvláštní kapitoly, přičemž se u každé z těchto kapitol použije výše uvedená struktura (od „Obecných informací“ po „Závěry o BAT“).

2.3   Obsah BREF

2.3.1    Obecné informace o obsahu BREF

Cílem vypracování a revize BREF by mělo být vydání stručných dokumentů, které se zaměřují na závěry o BAT a zachovávají popisné části co nejkratší. Aby se co nejvíce omezilo zdvojení informací, lze uvést křížové odkazy na jiné BREF.

2.3.2    Předmluva

Stručný standardní oddíl BREF nazvaný „Předmluva“ popisuje strukturu dokumentu, stručně připomíná právní rámec a způsob, jakým byl dokument vypracován (jak byly například shromážděny a posouzeny informace). Znění musí být přizpůsobeno tak, aby zohledňovalo individuální strukturu každého BREF.

2.3.3    Oblast působnosti

Obvykle stručný oddíl BREF nazvaný „Oblast působnosti“ by měl co nejpřesněji popisovat, na které činnosti se dokument vztahuje. Oblast působnosti musí být vymezena tak, aby se zabránilo nežádoucím nedostatkům nebo překrývání s rozsahem jiných BREF, zejména mezi rozsahy vertikálních BREF.

Tento oddíl musí obsahovat alespoň odkaz na příslušné kategorie činností uvedené v příloze I revidované směrnice IED. Případně by měly být uvedeny další údaje o výrobních procesech a dílčích procesech, které patří do těchto kategorií činností. Měly by v něm být zmíněny rovněž hlavní „přímo spojené“ činnosti, na něž se dokument vztahuje, ačkoliv se nejedná o samotné činnosti uvedené v příloze I.

Tento oddíl by měl rovněž uvádět činnosti, výrobní procesy nebo dílčí procesy, které jsou záměrně vyňaty z působnosti BREF, a zároveň by měly být uvedeny důvody těchto vynětí (např. aby se předešlo nedostatkům nebo aby se zabránilo překrývání s jinými BREF, nařízeními či právními předpisy, které se na tyto činnosti, procesy nebo dílčí procesy již mohou vztahovat).

Vymezení oblasti působnosti BREF nepředstavuje právní výklad popisů činností v příloze I revidované směrnice IED.

Oblast působnosti „horizontálních“ a „vertikálních“ BREF by měla vycházet ze zásad uvedených v bodě 1.1.3. U „horizontálních“ BREF by měly být popsány zahrnuté otázky a rovněž jejich provázanost s „vertikálními“ BREF pro činnosti uvedené v příloze I revidované směrnice IED. Považuje-li se to za nutné, měl by být zmíněn význam jiných BREF, a to pomocí křížových odkazů na příslušné BREF.

V případě revizí BREF, u nichž již byly přijaty závěry o BAT, by oblast působnosti těchto závěrů o BAT měla i nadále představovat základ pro oblast působnosti revidovaného BREF. Úpravy oblasti působnosti by se měly zaměřit především na vyjasnění vzájemných vztahů s ostatními BREF (např. aby se předešlo nedostatkům či překrývání) a na sladění působnosti s výrobními procesy a dílčími procesy, které dané odvětví v době revize uplatňuje. To může zahrnovat odstranění neplatných procesů nebo dílčích procesů a zavedení nových, které vznikly od přijetí závěrů o BAT.

2.3.4    Obecné informace o dotyčném odvětví

Stručná úvodní kapitola BREF s názvem „Obecné informace o dotyčném odvětví“ poskytuje nejnovější obecné informace o průmyslovém odvětví, jehož se BREF týká, pokud jde například o počet a velikost zařízení, zeměpisné rozložení, výrobní kapacitu a hospodárnost. Měla by obsahovat informace o hlavních otázkách v oblasti životního prostředí v daném odvětví, pokud možno s určitými souhrnnými údaji o emisích a spotřebě jako podkladovými informacemi, a pokud možno také informacemi o pokroku v oblasti klimatické neutrality a oběhového hospodářství.

2.3.5    Používané procesy a techniky

Kapitola BREF s názvem „Používané procesy a techniky“ stručně popisuje výrobní procesy, které se v současnosti používají v průmyslovém odvětví či odvětvích, na něž se BREF vztahuje, spolu s informacemi o technikách používaných v tomto odvětví.

K zahrnutým činnostem by měly patřit činnosti popsané v příloze I revidované směrnice IED a přímo spojené činnosti, přičemž bude uveden význam jiných BREF pro určité aspekty některých spojených činností. V této kapitole by měly být obsaženy popisy variant procesu, vývojových trendů a alternativních procesů, pokud jsou důležité pro určení BAT a nově vznikajících technik.

Tato kapitola by měla odrážet postupné kroky v typickém procesu. Zahrnuty by měly být některé či všechny níže uvedené otázky (jež budou případně přizpůsobeny zvláštnostem výrobních jednotek), pokud mohou být důležité při určování BAT a nově vznikajících technik:

—

používané suroviny (včetně druhotných/recyklovaných) a spotřební materiály, se zvláštním zohledněním kritických surovin,

—

spotřeba energie a vody,

—

chemické látky, používané pomocné látky/materiály,

—

příprava surovin (včetně skladování a manipulace),

—

zpracování materiálů,

—

výroba výrobků,

—

dokončení výrobků,

—

skladování polotovarů a hotových výrobků a manipulace s nimi,

—

manipulace se zbytky (včetně vedlejších produktů) a jejich osud.

Měly by být popsány skutečné nebo možné vztahy a vazby mezi jednotlivými činnostmi / fázemi procesu, zejména v případě, mohou-li ovlivňovat celkovou environmentální výkonnost (pokud lze například zbytky (včetně vedlejších produktů) z jedné činnosti použít jako výchozí produkty při jiné činnosti).

2.3.6    Současné úrovně emisí a spotřeby

Kapitola BREF nazvaná „Současné úrovně emisí a spotřeby“ informuje o rozsahu v současnosti zaznamenaných úrovní emisí a spotřeby u celého procesu (nebo procesů) a jeho (jejich) dílčích procesů spolu s informacemi o technikách použitých k zabránění/snížení emisí a zvýšení účinného využívání zdrojů. Za tímto účelem lze použít informace obsažené v souborech údajů uvedených v oddíle 5.2, stejně jako informace o emisích z portálu průmyslových emisí. K poskytnutí představy o relativní environmentální výkonnosti srovnatelných činností jsou zapotřebí informace o úrovních výroby a konfiguraci procesu, aby bylo možné vyjádřit úroveň emisí a spotřeby na jeden proces nebo výrobní jednotku.

Údaje jsou v maximální možné míře seskupeny podle příslušných souvisejících informací, např. podle typu zařízení nebo procesu, typu výrobku, suroviny (se zvláštním zohledněním kritických surovin) a velikosti zařízení.

Informace by měly zahrnovat v současnosti zaznamenané využívání energie, vody, chemických látek a surovin. Údaje by měly zahrnovat emise hlavních látek znečišťujících ovzduší a vodu a vznik zbytků vznikajících při dané činnosti a případně rovněž informace o emisích skleníkových plynů a emisích hluku a zápachu. Měly by být uvedeny vstupy a výstupy dílčích procesů, jsou-li tyto informace k dispozici, a tudíž vyzdviženy dílčí procesy, které jsou významnější z hlediska ochrany životního prostředí, a uvedeny možnosti recyklace odpadu a opětovného použití materiálů v rámci celého procesu nebo mimo něj. Informace a údaje v této kapitole poskytují základ pro posouzení hlavních mezisložkových vlivů a vzájemné závislosti.

Údaje o emisích a spotřebě uvedené v této kapitole BREF by měly být v co největší míře doplněny o podrobnosti týkající se typu procesu nebo výrobku, použitých surovin (se zvláštním zohledněním kritických surovin), podílu recyklovaného odpadu nebo zpětně získaných / opětovně použitých materiálů ve vstupních surovinách (je-li to relevantní pro emise nebo spotřebu), provozních podmínek (např. procentuální využití plné kapacity, zahrnutí či vyloučení jiných než běžných provozních podmínek, referenční podmínky), metod odběru vzorků a analytických metod. Za tímto účelem lze použít statistické prezentace (udávající například průměry, maximální a minimální hodnoty, rozpětí).

Údaje o emisích a spotřebě by měly být prezentovány tak, aby je bylo možné snadno a efektivně posoudit (důležitost pro konkrétní pododvětví, činnosti, dotčené procesy, provozní podmínky atd.).

2.3.7    Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik

2.3.7.1   Obecné informace o zvažovaných technikách pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik

Kapitola BREF nazvaná „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ je zásadní pro vyvození závěrů o BAT. Poskytuje katalog příslušných technik a souvisejícího monitorování používaných k:

—

předcházení vzniku emisí do ovzduší, vody (včetně podzemních vod) a půdy, nebo pokud to není proveditelné, jejich omezení,

—

zvyšování účinného využívání zdrojů, např. surovin, vody a energie,

—

podpoře dekarbonizace, včetně významné průmyslové transformace,

—

předcházení vzniku odpadů nebo jejich omezení,

—

podpoře oběhového hospodářství, např. zlepšením využití odpadu nebo využíváním druhotných surovin (se zvláštním zohledněním kritických surovin),

—

prevenci nebo omezování používání nebezpečných látek,

—

předcházení nebo omezování dopadu emisí na biologickou rozmanitost.

Techniky popsané v této kapitole BREF (pomocí struktury popsané v bodě 2.3.7.2) se považují za nejdůležitější pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik pro dotčené činnosti. Měly by zahrnovat jak používanou technologii, tak způsob, jakým jsou zařízení navržena, budována, udržována, provozována a vyřazována z činnosti. Pro větší přehlednost by měly být nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky popsány v samostatných oddílech.

V rámci vypracování a revize BREF, u nichž již byly přijaty závěry o BAT pro konkrétní odvětví, na které se daný BREF vztahuje, by techniky, které již byly stanoveny jako BAT, měly zůstat základem pro vypracování této kapitoly. V takovém případě se v kapitole „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ neočekává žádné další posuzování těchto technik, které jsou již považovány za nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky. Proces vypracování či revizi by se měl místo toho zaměřit výhradně na změny specifické pro dané odvětví, jako je například odstranění zastaralých technik nebo začlenění nových technik, které vznikly od přijetí závěrů o BAT.

Popsané techniky by měly rovněž zahrnovat opatření použitá k prevenci nebo omezení důsledků havárií a mimořádných událostí pro životní prostředí a případně i příslušná sanační opatření. Měly by rovněž zahrnovat opatření přijatá s cílem předejít znečišťování nebo omezit znečišťování za jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu).

Kapitola BREF nazvaná „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ by rovněž měla určit nově vznikající techniky.

Informace o každé nově vznikající technice musí obsahovat minimálně její popis, její potenciální environmentální výkonnost v porovnání se stávajícími nejlepšími dostupnými technikami, provozní údaje, případné mezisložkové vlivy, předběžný odhad nákladů a přínosů, technické aspekty, které jsou důležité pro použitelnost, a údaj o úrovni rozvoje, včetně časového plánu, kdy by se dotyčná technika mohla stát komerčně „dostupnou“.

Jelikož BREF nemají být sborníkem technik používaných k prevenci a omezování znečištění, dané techniky by měly být v této kapitole popsány jen stručně.

Je-li určitá technika již přiměřeně popsaná v jiném BREF, je možno uvést křížový odkaz na tento BREF. Pokud existují zvláštní odvětvové varianty, měly by být v aktualizovaném BREF uvedeny pod nadpisem „Technický popis“. BREF by měl rovněž obsahovat informace pro konkrétní odvětví v souladu se strukturou popsanou v bodě 2.3.7.2, tj. v rámci kapitol „Environmentální výkonnost a provozní údaje“, „Technické aspekty důležité pro použitelnost“, „Hospodárnost“, „Mezisložkové vlivy“ a „Příklady zařízení nebo procesů“.

Tento soubor možných technik by měl zahrnovat opatření pro prevenci dopadu na životní prostředí i kontrolní opatření, přičemž se uznává, že je-li to možné, upřednostňuje se prevence dopadu na životní prostředí před jeho omezováním. Uvedeny by měly být osvědčené provozní postupy a zohledněny (preventivní) systémy údržby, metody kontroly procesu a rezervy pro nepředvídané události. Případně mohou být zahrnuty techniky, které se v daném odvětví nově objevují v praxi, zatímco v ostatních odvětvích představují zavedené techniky, pokud je to podloženo dostatečnými informacemi (viz oddíl 4.4).

Cílem této kapitoly BREF by mělo být zahrnout tolik informací, kolik jich je zapotřebí pro posouzení toho, zda lze určitou techniku považovat (samotnou nebo v kombinaci s jinými technikami) za nejlepší dostupnou techniku či nově vznikající techniku pro dotyčné odvětví, a rovněž pro posouzení její použitelnosti v daném odvětví. Pro toto posouzení jsou důležité zejména informace týkající se provozních údajů a environmentální výkonnosti, mezisložkových vlivů, technických aspektů, které jsou důležité pro použitelnost, ekonomických aspektů a příkladů zařízení nebo procesů. V této kapitole by měla být každá technika projednána, aniž by se předem posuzovalo, zda splňuje všechna kritéria nejlepších dostupných technik nebo nově vznikajících technik (viz článek 3 body 10 a 14 revidované směrnice IED a příloha III této směrnice).

2.3.7.2   Informace, které jsou poskytnuty o každé technice

Informace o každé technice by měly, pokud možno, obsahovat všechny údaje uvedené v následující tabulce.

Popis

Technický popis

Dosažené přínosy pro životní prostředí (nebo očekávané přínosy pro životní prostředí v případě nově vznikajících technik)

Environmentální výkonnost a provozní údaje

Mezisložkové vlivy

Technické aspekty, které jsou důležité pro použitelnost

Hospodárnost

Hnací síla zavádění

Příklady zařízení a procesů (v případě nově vznikajících technik se jedná o pilotní nebo zkušební zařízení a procesy)

Referenční literatura

Úroveň technologické vyspělosti (platí pouze pro nově vznikající techniky)

Obecné zásady sběru údajů včetně výše uvedených informací jsou uvedeny v kapitole 5.

2.3.7.2.1   Popis

Měl by být uveden stručný popis techniky za účelem použití v závěrech o BAT (viz oddíl 3.2).

2.3.7.2.2   Technický popis

Měl by být uveden podrobnější, avšak přesto stručný technický popis, případně s využitím chemických či jiných rovnic, obrázků, grafů a postupových diagramů.

2.3.7.2.3   Dosažené přínosy pro životní prostředí (nebo očekávané přínosy pro životní prostředí v případě nově vznikajících technik)

Měly by být uvedeny hlavní potenciální přínosy pro životní prostředí, kterých lze dosáhnout zavedením této techniky. Mezi ně patří například snížení spotřeby energie a vody; snížení emisí do vody, ovzduší a půdy; snížení emisí skleníkových plynů; snížení spotřeby surovin – zejména kritických surovin; omezení používání chemických látek nebo jejich nahrazení bezpečnějšími chemickými látkami či zvýšení používání bezpečnějších chemických látek; omezení vzniku nebezpečného odpadu; zvýšení oběhovosti.

V případě nově vznikajících technik by očekávané přínosy pro životní prostředí měly rovněž uvádět, jaká je environmentální výkonnost dané techniky v porovnání s nejlepšími dostupnými technikami.

2.3.7.2.4   Environmentální výkonnost a provozní údaje

Uvedeny by měly být aktuální údaje o environmentální výkonnosti, které jsou specifické pro dané zařízení a proces (10) (včetně úrovní emisí (11), úrovní spotřeby – surovin (zejména kritických surovin), vody, energie – a množství vzniklých zbytků), a to pro zařízení nebo procesy s dobrou výkonností (z hlediska životního prostředí jako celku), jež používají dotyčnou techniku, s připojením příslušných souvisejících informací, jak je uvedeno v oddíle 5.4.

V případě nově vznikajících technik nemusí být informace o environmentální výkonnosti a provozní údaje k dispozici ve stejném rozsahu jako u technik zohledňovaných při určení nejlepších dostupných technik. V takových případech mohou být dostupné informace, například z pilotních nebo zkušebních zařízení či procesů nebo prvních zařízení či procesů svého druhu, doplněny úvahami o očekávaných přínosech pro životní prostředí a environmentální výkonností (včetně srovnání se současnou výkonností nejlepších dostupných technik).

Zahrnuty by měly být jakékoli jiné užitečné informace o těchto bodech:

—

způsob, jakým je technika navržena, provozována, udržována, kontrolována a vyřazována z činnosti (viz rovněž oddíl 5.4),

—

otázky týkající se monitorování emisí, jež souvisí s použitím dané techniky (viz rovněž bod 5.4.8),

—

citlivost a trvanlivost dané techniky,

—

záležitosti týkající se prevence ekologických havárií.

Zdůrazněny by měly být vazby mezi vstupy (např. povaha a množství surovin a paliva, energie, vody, chemických látek) a výstupy (emise, zbytky, produkty), zejména jsou-li důležité pro lepší pochopení jednotlivých dopadů na životní prostředí a jejich vzájemného působení, jestliže například došlo k určitému kompromisu mezi jednotlivými výstupy, takže určitých úrovní environmentální výkonnosti nelze dosáhnout současně.

Údaje o emisích a spotřebě by měly být, pokud možno, blíže vymezeny údaji o příslušných provozních podmínkách (např. procentní podíl celé kapacity, složení paliva, vynechání techniky, zahrnutí nebo vyloučení jiných než běžných provozních podmínek, referenční podmínky), o odběru vzorků a analytických metodách a statistickými prezentacemi (např. krátkodobé a dlouhodobé průměry, maximální hodnoty, rozpětí a rozložení, viz zejména bod 5.4.8).

V případě údajů o emisích do vody jsou užitečné související informace o místě a charakteristikách odběru vzorků (např. samostatný nebo kombinovaný/smíšený tok odpadních vod, související činnosti na horním toku, místo konečného vypouštění).

Uvedeny by měly být informace o podmínkách či okolnostech, které brání použití techniky (mimo jiné techniky ke snižování emisí) v plné míře nebo vyžadují úplné či částečné vynechání techniky, a informace o opatřeních k obnovení úplné kapacity.

Informace v této části BREF jsou klíčové pro odvození úrovní emisí a environmentální výkonnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami a nově vznikajícími technikami.

2.3.7.2.5   Mezisložkové vlivy

Zmíněny by měly být příslušné negativní dopady na životní prostředí vyplývající ze zavedení techniky nebo, v případě nově vznikající techniky, z mezisložkových vlivů, jež umožňují provést srovnání mezi jednotlivými technikami s cílem posoudit dopady na životní prostředí jako celek. To může zahrnovat záležitosti jako:

—

spotřeba a povaha surovin (zejména kritických surovin), včetně chemických látek,

—

spotřeba vody,

—

spotřeba energie,

—

přispění ke změně klimatu,

—

potenciál poškozování stratosférické ozonové vrstvy,

—

potenciál fotochemické tvorby ozonu,

—

acidifikace vyplývající z emisí do ovzduší,

—

částice v okolním ovzduší (včetně mikročástic a kovů),

—

eutrofizace půdy a vod vyplývající z emisí do ovzduší nebo do vody,

—

potenciální úbytek kyslíku ve vodě,

—

perzistentní/toxické/bioakumulovatelné složky (včetně kovů),

—

vznik a druh zbytků,

—

omezení možnosti opětovného použití, využití zbytků nebo recyklace odpadu,

—

vznik hluku, vibrací nebo zápachu,

—

dopad na biologickou rozmanitost,

—

dopad na lidské zdraví,

—

vyšší riziko havárií.

V případě existence významných mezisložkových vlivů je třeba vzít v úvahu referenční dokument o ekonomii a mezisložkových vlivech (ECM).

2.3.7.2.6   Technické aspekty, které jsou důležité pro použitelnost

Pokud nelze danou techniku uplatnit v celém průmyslovém odvětví, na které se vztahuje BREF (viz bod 2.3.3), měla by být uvedena hlavní obecná technická omezení týkající se jejího použití v rámci tohoto odvětví.

Hlavní zvláštní odvětvová omezení, která je nutno uvést, jsou tato:

—

údaj o druhu zařízení nebo procesů v daném odvětví, v nichž dotyčnou techniku nelze použít,

—

omezení týkající se zavedení v určitých obecných případech s přihlédnutím například k těmto skutečnostem:

—

zda se to týká nového nebo stávajícího zařízení či procesu při zohlednění faktorů souvisejících s dodatečným vybavením (např. dostupnost prostoru) a vzájemné působení s již nainstalovanými technikami,

—

velikost a kapacita zařízení či procesu (velká či malá) nebo faktor zatížení a provozní režim,

—

množství, druh nebo jakost vyráběného produktu,

—

druh používaného paliva nebo suroviny (zejména kritických surovin),

—

místní podmínky, jako například: dostupnost surovin, přístup k elektřině z obnovitelných zdrojů nebo k jiné nezbytné infrastruktuře (např. přeprava a skladování CO2),

—

otázky spojené s bezpečností,

—

lidské zdraví,

—

klimatické podmínky.

Tato omezení by měla být uvedena spolu s odůvodněním.

Tato omezení nemají představovat seznam možných místních podmínek, jež by mohly ovlivňovat použitelnost techniky v jednotlivém zařízení nebo procesu.

2.3.7.2.7   Hospodárnost

Měly by být uvedeny informace o nákladech jednotlivých technik (kapitál/investice, provoz a údržba včetně údajů o tom, jak byly tyto náklady vypočítány/odhadnuty) a o případných úsporách vyplývajících z jejich používání (např. účinnější využívání surovin nebo energie/vody, poplatky za odpad, kratší doba návratnosti v porovnání s jinými technikami), příjmech či jiných přínosech, včetně údajů o tom, jak byly vypočítány/odhadnuty. Kromě toho by měly být uvedeny související informace o parametrech ovlivňujících údaje o nákladech, jako jsou místní podmínky (např. ceny vody a energie).

V případě nově vznikajících technik by měly být uvedeny případné předběžné odhady nákladů – včetně předpokladů a nejistot.

Údaje o nákladech by měly být uvedeny, pokud možno, v eurech. Je-li proveden přepočet na jinou měnu, měly by být uvedeny údaje v původní měně a rok, kdy byly údaje získány, jelikož směnné kurzy se v průběhu času mění. Údaj o ceně/nákladech zařízení nebo služby by měly být doplněny údajem o roku pořízení. Pokud jsou informace o nákladech na určitou techniku čerpány ze zařízení nacházejících se mimo Unii, měly by být doplněny odhadem průměrných ekvivalentních nákladů na zavedení této technologie v rámci Unie.

Údaje o nákladech by měly být uvedeny, pokud možno, ve formě mezních nákladů, aby bylo možné posoudit změnu celkových nákladů.

Uvedeny by měly být informace o trhu pro dané odvětví, jsou-li k dispozici, aby bylo možno uvést náklady na techniky do souvislostí.

Měly by být uvedeny údaje, které se vztahují na nová i stávající zařízení nebo procesy. To by mělo případně umožnit posouzení ekonomické přijatelnosti techniky pro dotyčné odvětví a možná ekonomická omezení její použitelnosti.

Případně by měly být uvedeny informace o nákladové efektivnosti techniky (např. v EUR na nižší množství znečišťující látky), aby bylo možno posoudit ekonomickou přijatelnost podle čl. 3 bodu 10 písm. b) a bodu 14 revidované směrnice IED.

Při posuzování nákladů na monitorování lze zohlednit referenční zprávu o monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení, jichž se týká směrnice IED (ROM).

Pokud vyvstanou otázky ohledně důvěrnosti, měly by se řešit v souladu s oddílem 5.3.

2.3.7.2.8   Hnací síla zavádění

Tam, kde je to relevantní, by měly být uvedeny zvláštní místní podmínky, požadavky (např. právní předpisy, bezpečnostní opatření), závazky v oblasti udržitelnosti nebo spouštěcí impulsy nesouvisející s životním prostředím (např. vyšší výnos, vyšší jakost produktů, hospodářské pobídky – např. dotace, daňové úlevy či jiné formy financování), které pohánějí nebo stimulují zavádění dané techniky.

2.3.7.2.9   Příklady zařízení nebo procesů

Uvedeny by měly být odkazy na zařízení či procesy, v nichž byla daná technika zavedena a od nichž byly získány informace, jež byly použity k vypracování oddílu BREF týkajícího se dané techniky, včetně údaje o tom, v jaké míře se daná technika používá v Unii nebo v celosvětovém měřítku.

V případě nově vznikajících technik by měly být uvedeny odkazy na pilotní nebo zkušební zařízení či procesy nebo na první zařízení či procesy svého druhu. Lze rovněž využít informace z centra INCITE (viz oddíl 4.4).

2.3.7.2.10   Referenční literatura

Uvedena by měla být literatura nebo jiné referenční materiály (např. knihy, zprávy, studie, internetové stránky), jež byly použity při vypracování oddílu a které obsahují podrobnější údaje o dotyčné technice. Pokud mají referenční materiály velký počet stran, měl by být uveden odkaz na příslušné stránky či oddíly.

Odkazy na odbornou literaturu by měly být, pokud možno, zpřístupněny prostřednictvím informačního systému BAT (viz bod 4.7.1).

2.3.7.2.11   Úroveň technologické vyspělosti nově vznikajících technik

Měly by být uvedeny informace o vyspělosti nově vznikající techniky, například:

—

současná a očekávaná úroveň technologické připravenosti po dokončení technologického vývoje,

—

omezení a možnosti rozšíření této techniky,

—

předpokládaný časový rámec pro uvedení na trh (např. předpokládané datum uvedení do provozu v plnohodnotném průmyslovém zařízení),

—

dostupnost údajů o environmentální výkonnosti získaných z průmyslových terénních zkoušek a z demonstračních pilotních zařízení.

2.3.8    Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)

Kapitola BREF s názvem „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“ stanoví závěry ohledně BAT pro dané odvětví na základě výměny informací zmíněné v předchozích kapitolách a s přihlédnutím k definici „nejlepších dostupných technik“ uvedené v čl. 3 bodu 10 revidované směrnice IED spolu s kritérii stanovenými v příloze III této směrnice.

Závěry o BAT obsahují také závěry týkající se nově vznikajících technik pro dané odvětví. Tyto závěry vycházejí z výměny informací popsané v předchozích kapitolách a zohledňují definici pojmu „nově vznikající techniky“. Závěry o BAT by měly jasně rozlišovat mezi nejlepšími dostupnými technikami a nově vznikajícími technikami.

Konkrétní část závěrů o BAT rovněž zmiňuje identifikované BAT a nově vznikající techniky, které mohou umožnit dosažení významné průmyslové transformace, a okolnosti, za nichž může být taková transformace možná (viz také oddíl 3.6).

Při vyvozování těchto závěrů o BAT pro konkrétní odvětví, na které se vztahuje daný BREF, se ve vztahu k dotyčnému průmyslovému odvětví uváží celková kritéria environmentální výkonnosti technik, včetně mezisložkových vlivů, použitelnosti, jakož i jejich náklady.

Je třeba podotknout, že důkazy (tj. náležité technické a ekonomické informace) na podporu techniky jakožto BAT mohou pocházet od jednoho či více zařízení, která používají tuto techniku kdekoli na světě. Pokud informace o technice pocházejí pouze z jednoho zařízení nebo pouze ze zařízení umístěných mimo Unii, měla by technická pracovní skupina provést důkladné posouzení její použitelnosti v daném odvětví.

Více informací o závěrech o BAT a o údajích, jež by měly obsahovat podle čl. 3 bodu 12 revidované směrnice IED, jsou uvedeny v kapitole 3.

2.3.9    Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci

Krátký oddíl BREF nazvaný „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“ uvádí datum zahájení a dobu trvání procesu vypracování nebo revize BREF a rovněž hlavní milníky (např. zasedání technické pracovní skupiny, vydání předloh dokumentů).

Zmíněny jsou instituce a organizace zastoupené v technické pracovní skupině, jež aktivně přispěly k výměně informací, a hlavní zdroje informací, na nichž je BREF založen, přičemž jsou vyzdviženy obzvláště pozoruhodné zprávy nebo podání, jež přispěly k věrohodnosti výsledků.

Měla by být uvedena míra dosažené shody při výměně informací, a to uvedením odůvodněných (12) rozdílných názorů členů technické pracovní skupiny a míry jejich podpory ze strany členů technické pracovní skupiny.

V této části by měl být uveden odkaz na stanovisko fóra k navrhovanému obsahu BREF a informace o případných otázkách, jež je nutno vyřešit v procesu přijímání závěrů o BAT.

Měly by být určeny hlavní otevřené záležitosti či nedostatky. Měla by být uvedena doporučení pro další výzkum nebo sběr informací za účelem příští revize dokumentu.

2.3.10    Odkazy

V oddíle BREF s názvem „Odkazy“ se uvádí seznam zdrojů informací, které EU-BRITE použil při vypracovávání dokumentu, a zejména dokumentů poskytnutých členy technické pracovní skupiny při výměně informací. Tyto dokumenty by měly být členům technické pracovní skupiny zpřístupněny rovněž v systému BATIS (viz bod 4.7.1), ledaže obsahují důvěrné informace (viz oddíl 5.3) nebo nemohou být dále šířeny kvůli autorskému právu.

2.3.11    Přehled použitých pojmů a zkratek

Oddíl nazvaný „Přehled použitých pojmů a zkratek“ se standardní strukturou a úvodem shrnuje a definuje zvláštní technické výrazy a definuje všechny zkratky použité v dokumentu.

2.3.12    Přílohy

Podle významu pro dané odvětví a dostupnosti informací může být hlavní část BREF doplněna přílohami, které obsahují podpůrné informace převzaté z literatury nebo případových studií.

V BREF nebude uvedeno shrnutí právních předpisů.

3   KAPITOLA 3: ZÁVĚRY O BAT

3.1   Úvod

Jak je zmíněno v bodě 1.1.1, „závěry o BAT“ jsou v čl. 3 bodě 12 revidované směrnice IED definovány jako „dokument obsahující části referenčního dokumentu o BAT stanovící závěry o nejlépe dostupných technikách a nově vznikajících technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s těmito technikami, úrovně environmentální výkonnosti spojené s těmito technikami, obsah systému environmentálního řízení včetně referenčních hodnot, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření“.

Kapitola BREF s názvem „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“ musí být proto vypracována tak, aby pokrývala všechny výše uvedené aspekty a aby její znění mohlo být přímo použito pro vypracování a přijetí rozhodnutí o závěrech o BAT v souladu s čl. 13 odst. 5 revidované směrnice IED.

V zájmu jasnosti musí být v dokumentu jednoznačně vymezeny činnosti, na něž se závěry o BAT vztahují. Mimoto by mělo být uvedeno, že seznam technik popsaných v závěrech o BAT není normativní ani úplný. Mohou být použity jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví. V případě potřeby lze uvést také zvláštní odvětvové definice.

Závěry o BAT by měly sestávat z řady jednotlivých nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik, jež udávají, která technika či kombinace technik představují nejlepší dostupné techniky či nově vznikající techniky za účelem dosažení konkrétního cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto techniky jsou popsány v kapitole BREF nazvané „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“.

Každá jednotlivá nejlepší dostupná technika může být představena se spojenými úrovněmi emisí, úrovněmi environmentální výkonnosti nebo referenčních hodnot, či bez nich.

Závěry o BAT mohou obsahovat (považuje-li se to za užitečné pro příslušné orgány a provozovatele) rovněž prohlášení, která uvádějí, kdy určité techniky nepředstavují BAT, a byly tudíž ze závěrů o BAT záměrně vyloučeny kvůli faktorům, jako je nedostatečná či nevěrohodná environmentální výkonnost, nedostupnost, nedostatečná hospodárnost, technické nebo ekonomické aspekty týkající se dodatečného vybavení, mezisložkové vlivy či provozní spolehlivost.

Podle čl. 3 bodu 12 revidované směrnice IED by se závěry o BAT měly rovněž zabývat monitorováním souvisejícím s nejlepšími dostupnými technikami (četnost a metody monitorování). Závěry o BAT rovněž upřesňují obsah systému environmentálního řízení (viz oddíl 3.4) a případně i příslušná sanační opatření v dané lokalitě.

V souladu s článkem 3 bodem 12 revidované směrnice IED mohou závěry o BAT obsahovat také nově vznikající techniky, a to s uvedením příslušných úrovní emisí či úrovní environmentální výkonnosti nebo bez nich. Další podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3.5.

V souladu s článkem 3 bodem 9a a článkem 27 revidované směrnice IED mají závěry o BAT identifikovat nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky, které umožňují významnou průmyslovou transformaci. Další podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3.6.

Závěry o BAT by se měly zabývat jinými než běžnými provozními podmínkami (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu), pokud vyvolávají obavy z hlediska ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví.

Závěry o BAT jsou strukturovány tak, že několik jednotlivých BAT je seskupeno podle společných znaků, například otázek v oblasti životního prostředí, fází výrobního procesu nebo hotových výrobků, jak se pokládá za vhodné.

3.2   Údaje obsažené v jednotlivých nejlepších dostupných technikách nebo nově vznikajících technikách

3.2.1    Obecné informace

Každá jednotlivá nejlepší dostupná technika či nově vznikající technika by měla být představena pomocí standardního formátu, jehož struktura závisí v podstatě na tom, zda je s nejlepší dostupná technika či nově vznikající technikou spojena úroveň emisí, úroveň environmentální výkonnosti nebo referenční hodnota, či nikoli.

Každá jednotlivá nejlepší dostupná technika či nově vznikající technika by měla být očíslována, aby se usnadnilo odkazování, a měla by začínat údajem o sledovaných cílech/přínosech v oblasti životního prostředí (např. prevence/omezení emisí prachu, prevence/snížení spotřeby vody, prevence/omezení vzniku odpadů), načež následuje „nejlepší dostupná technika, jež má být použita“ či „nově vznikající technika, jež má být použita“, a technika nebo kombinace technik, jež lze použít k dosažení těchto cílů.

Každá nejlepší dostupná technika či nově vznikající technika by měla obsahovat popis technik či kombinace technik k dosažení uvedených cílů/přínosů v oblasti životního prostředí a rovněž informace k hodnocení jejich použitelnosti v dotčeném odvětví.

3.2.2    Popis technik

Popis technik by měl být stručný, avšak dostatečně informativní, aby byl užitečný pro příslušné orgány a provozovatele. Je třeba se vyhnout nedefinovaným zkratkám a technickému slangu. Základem pro popisy v závěrech o nejlepších dostupných technikách by měly být stručné popisy technik uvedené v kapitole BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ (viz bod 2.3.7).

Tento popis by měl případně zahrnovat rovněž aspekty uvedené v definici nejlepších dostupných technik (např. údržbu, návrh, provozování, vyřazování z činnosti).

3.2.3    Informace k hodnocení použitelnosti technik

Není-li stanoveno jinak, jsou techniky uvedené v závěrech o BAT pro dotyčnou činnost obecně použitelné. „Obecně použitelné“ znamená, že tyto techniky jsou vhodné pro použití za většiny podmínek a pro většinu zařízení v daném průmyslovém odvětví, i když mohou existovat konkrétní situace nebo okolnosti, za nichž nemusí být zavedení těchto technik proveditelné nebo praktické.

Pokud u určité techniky existují omezení týkající se použitelnosti, mělo by to být výslovně zmíněno. Základem pro uvedení záležitostí týkajících se použitelnosti v závěrech o BAT by měly být informace obsažené v kapitole BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ (viz bod 2.3.7, zejména informace v oddílech „Technické aspekty, které jsou důležité pro použitelnost“, „Hospodárnost“ a „Mezisložkové vlivy“).

Informace k hodnocení použitelnosti konkrétních technik by se měly zabývat zejména těmito skutečnostmi, je-li to relevantní: „nová“ zařízení či procesy oproti „stávajícím“ zařízením či procesům, velikost zařízení, druh používaného procesu, druh používaného paliva nebo suroviny (se zvláštním zohledněním kritických surovin), úroveň spotřeby, faktor zatížení, počet provozních hodin, výnos nebo produktivita, klimatické podmínky a požadavky na prostor. Mezisložkové vlivy by neměly být zmíněny, pokud nemají za následek omezení použitelnosti.

3.3   Jednotlivé BAT se spojenými úrovněmi emisí, úrovněmi environmentální výkonnosti nebo referenčními hodnotami

3.3.1    Obecné informace

Existuje-li pro to řádný základ, měly by být uvedeny úrovně emisí, úrovně environmentální výkonnosti nebo referenční hodnoty spojené s nejlepšími dostupnými technikami. Přitom by se mělo vycházet z informací vyměněných technickou pracovní skupinou s přihlédnutím k množství a kvalitě údajů specifických pro dané zařízení a proces, jež byly obdrženy během výměny informací.

Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami a referenčními hodnotami mohou zahrnovat:

—

úrovně účinného využívání zdrojů v případně surovin, vody a energie,

—

míru opětovného využití vody, míru opětovného využití a zpětného získávání zbytků nebo recyklace odpadu,

—

množství vznikajících odpadů a objem vypouštěných odpadních vod,

—

jiné úrovně (např. účinnost snižování emisí).

Tyto úrovně environmentální výkonnosti a referenční hodnoty by měly být uvedeny spolu s příslušnými referenčními podmínkami.

Úrovně emisí / environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami a referenční hodnoty by měly být vyjádřeny spíše jako rozpětí než jako jednotlivé hodnoty. Rozpětí může odrážet rozdíly v rámci daného druhu procesu či zařízení (tj. rozdíly ve třídě/čistotě a kvalitě konečného výrobku, rozdíly v návrhu, rozdíly v používaných procesech, konstrukci, velikosti a kapacitě zařízení), které vedou k odchylkám v dosažené environmentální výkonnosti při použití dané nejlepší dostupné techniky.

Upřednostňuje se použití skutečného rozpětí místo výrazu typu „<X“, jelikož to poskytuje méně informací.

Za účelem odvození dolní a horní hranice rozpětí posoudí EU-BRITE a technická pracovní skupina údaje získané během výměny informací (viz kapitola 5).

Při stanovení úrovní environmentální výkonnosti spojených s danou nejlepší dostupnou technikou lze použít zaokrouhlené hodnoty s cílem zohlednit omezení sběru údajů či technické problémy (např. použití různých metod monitorování, nejistota měření a výkyvy v údajích za běžných provozních podmínek).

3.3.2    Jednotlivé nejlepší dostupné techniky se spojenými úrovněmi emisí

Jednotlivá nejlepší dostupná technika se spojenými úrovněmi emisí (BAT-AEL) obsahuje číselné rozpětí úrovní emisí. Je nutno jednoznačně stanovit jednotky, referenční podmínky (např. hladina kyslíku v kouřových plynech, teplota, tlak) – pokud jsou použitelné – a průměrované období (např. hodinový/denní/týdenní/měsíční/roční průměr). Považuje-li se to za nutné, a pokud to poskytnuté údaje umožňují, lze rozpětí BAT-AEL vyjádřit jako krátkodobé nebo dlouhodobé průměry (viz rovněž bod 5.4.8).

Pro stanovení nejpřísnějšího limitu rozpětí BAT-AEL je nutné vycházet z výkonu zařízení nebo procesů, které používají nejlepší dostupné techniky a dosahují nejlepší celkové environmentální výkonnosti za běžných provozních podmínek, jak je uvedeno ve výměně informací (kapitola BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“).

Nejpřísnější limit rozpětí BAT-AEL by měl být přesně vymezen, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kvalitě a spolehlivosti podkladových údajů. Měl by být měřitelný s dostatečnou přesností a za normálních provozních podmínek by měl být v co největší míře konzistentně dosažitelný u reprezentativního vzorku srovnatelných zařízení nebo procesů, v nichž se používají BAT.

Závěry o BAT by měly v co největší míře obsahovat informace o okolnostech, za nichž lze u kategorií zařízení s podobnými vlastnostmi dosáhnout nižších úrovní emisí v rámci rozpětí BAT-AEL. Mezi okolnosti, které je třeba zohlednit, patří: povaha procesu, vlastnosti surovin, specifikace výrobků, provozní podmínky, použité techniky, provozní omezení, možné mezisložkové vlivy.

Údaje o okolnostech, za nichž lze dosáhnout nižších hodnot v rámci rozpětí BAT-AEL, mají za cíl podpořit zavedení tohoto rozpětí v povoleních a obecně závazných předpisech. Nižší úrovně, o nichž se v těchto případech hovoří, jsou uvedeny pouze pro informaci a nemění rozpětí BAT-AEL.

Nejnižší hranice rozpětí úrovně emisí a environmentální výkonnosti spojené s dotyčnou nejlepší dostupnou technikou se odvodí uvážením rozpětí výkonnosti spojené s používáním nejlepší dostupné techniky (13) za běžných provozních podmínek.

Jednotku BAT-AEL lze vyjádřit jedním či více způsoby v závislosti na dostupných informacích, včetně níže uvedených způsobů.

—

Jako koncentrace (množství znečišťující látky uvolněné na daný objem). To je obvykle nejběžnější způsob vyjádření úrovní emisí, pro jejich srovnatelnost jsou však rozhodující referenční podmínky a průměrovaná období.

—

Jako měrné zatížení (množství uvolněné znečišťující látky vztažené k hmotnosti vyrobených produktů nebo použitých surovin). V určitých případech je měrné zatížení vhodnějším ukazatelem výkonnosti než koncentrace, například tehdy, jsou-li koncentrace znečišťujících látek vyšší v důsledku opatření k snížení objemu odpadních vod a zachování energie, jako jsou uzavřené vodní okruhy. Rovněž v tomto případě jsou pro srovnatelnost rozhodující průměrovaná období.

Není-li uvedeno jinak, hodnoty BAT-AEL pro emise do vody se vztahují jak na přímé, tak na nepřímé úniky.

3.3.3    Jednotlivé BAT se spojenými úrovněmi environmentální výkonnosti nebo s referenčními hodnotami

Hodnoty BAT-AEPL a referenční hodnoty mohou být vyjádřeny jedním nebo více způsoby v závislosti na dostupných informacích. Například pokud jde o úrovně spotřeby (např. surovin, energie, vody) a vznik odpadu, mohou být BAT-AEPL a referenční hodnoty vyjádřeny například na hmotnost vyrobeného produktu nebo na hmotnost suroviny (např. v kg/t, Mj/t, m3/t).

Zejména v případě BAT-AEPL a referenčních hodnot by měly být hranice procesů a parametry ovlivňující výkonnost dohodnuty a co nejpřesněji definovány již na zahajovacím zasedání, aby se maximalizovala srovnatelnost mezi procesy s podobnými charakteristikami.

Příklad jednotlivé nejlepší dostupné techniky, která obsahuje úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepší dostupnou technikou, je uveden níže.

BAT YY. Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení celkové účinné energetické účinnosti je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

aa

[popis aa]

Obecně použitelné.

b

bb

[popis bb]

Obecně použitelné.

c

cc

[popis cc]

Použitelné pouze pro nová zařízení nebo procesy a pro jejich zásadní modernizace.


Tabulka YY: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie

Proces

BAT-AEPL

(roční průměr)

Jednotka

Proces 1

X – Y

kWh/t vyrobeného produktu

Proces 2

W – Z

3.4   Systém environmentálního řízení

Provozovatelé zařízení jsou povinni zavést a uplatňovat systém environmentálního řízení v souladu s revidovanou směrnicí IED a příslušnými závěry o BAT. Systém environmentálního řízení umožňuje řešit otázky v oblasti životního prostředí systematickým a prokazatelným způsobem s cílem neustále zlepšovat environmentální výkonnost a bezpečnost daného zařízení. Mezi tato zlepšení patří předcházení vzniku odpadu, optimalizace využívání zdrojů a opětovné využívání vody, jakož i předcházení rizikům spojeným s používáním nebezpečných látek nebo snižování těchto rizik.

V souladu s čl. 3 bodem 12 revidované směrnice IED závěry o BAT popisují obsah systému environmentálního řízení, včetně referenčních hodnot. Systém environmentálního řízení, který má provozovatel zavést a uplatňovat, musí zahrnovat minimální prvky uvedené v čl. 14a odst. 2 revidované směrnice IED a musí být v souladu s příslušnými závěry o BAT, které stanovují aspekty, na něž se má systém environmentálního řízení vztahovat. Systém environmentálního řízení obsahuje zejména ukazatele, které zohledňují referenční hodnoty stanovené v závěrech o BAT (viz bod 3.3.3).

Za účelem podpory přípravy a zavádění systému environmentálního řízení mohou závěry o BAT stanovit aspekty, které by měl systém zahrnovat a které jsou specifické pro dané odvětví.

Jak je uvedeno v čl. 14a odst. 3 revidované směrnice IED, míra podrobnosti systému environmentálního řízení by měla být v souladu s povahou, velikostí a složitostí daného zařízení a rozsahem dopadů, které může mít vliv na životní prostředí.

V rámci výměny informací musí EU-BRITE a technická pracovní skupina shromažďovat a posuzovat údaje a informace potřebné k vymezení referenčních hodnot (viz bod 3.3.3) v závěrech o BAT a dalších aspektů relevantních pro dané odvětví.

3.5   Nově vznikající techniky

Obecně platí, že to, co je popsáno v oddílech 3.2 a 3.3 pro jednotlivé nejlepší dostupné techniky, se vztahuje i na nově vznikající techniky, s výjimkou referenčních hodnot, jelikož ty se vztahují pouze k nejlepším dostupným technikám (článek 3 bod 13b revidované směrnice IED).

Rozdíl mezi nově vznikající technikou a nejlepší dostupnou technikou spočívá v míře jejich rozvoje, neboť nově vznikající techniky dosud nejsou vyvinuty ke komerčním účelům (viz bod 2.3.7.1).

Je nezbytné, aby byly nově vznikající techniky v závěrech o BAT takto jasně označeny.

3.5.1    Úrovně emisí spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEL) nebo úrovně environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEPL)

Pojmy „nově vznikající techniky“, „související úrovně emisí“ a „související úrovně environmentální výkonnosti“ jsou vysvětleny v bodě 1.1.1. Úrovně emisí spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEL) nebo úrovně environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami (ET-AEPL) se obecně definují pomocí podobného přístupu, jaký se používá pro hodnoty BAT-AEL a úrovně BAT-AEPL (viz oddíl 3.3), přičemž zásadním rozdílem je omezenější dostupnost údajů.

Nově vznikající techniky nejsou ze své podstaty vyvinuty ke komerčním účelům, což nutně výrazně omezuje dostupnost údajů potřebných pro stanovení úrovní emisí či úrovní environmentální výkonnosti. Technická pracovní skupina musí posoudit, zda jsou údaje dostatečně spolehlivé, i když je k dispozici pouze několik údajů z demonstrace prototypu v příslušném prostředí (alespoň TRL 6–7). Technická pracovní skupina by měla na základě shromážděných údajů a informací, případně s využitím odborného posudku, stanovit spolehlivé hodnoty ET-AEL a ET-AEPL.

Jsou-li k dispozici informace z INCITE (viz oddíl 4.4) týkající se environmentální výkonnosti dané techniky, je třeba je zohlednit.

3.6   Významná průmyslová transformace

„Významná průmyslová transformace“ je v článku 3 bodě 9a revidované směrnice IED definována jako „provádění nově vznikajících technik nebo nejlepších dostupných technik ze strany průmyslových provozovatelů, které zahrnuje významnou změnu návrhu nebo technologie celého zařízení nebo jeho části nebo nahrazení stávajícího zařízení novým zařízením, což umožňuje mimořádně velké snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem klimatické neutrality a optimalizuje vedlejší přínosy pro životní prostředí alespoň na úrovně, kterých lze dosáhnout pomocí technik uvedených v příslušných závěrech o BAT, přičemž se přihlíží k mezisložkovým vlivům“.

Je proto nezbytné, aby závěry o BAT obsahovaly zvláštní část, která určí ty nejlepší dostupné techniky a nově vznikající techniky, které mohou umožnit dosažení významné průmyslové transformace, a okolnosti, za nichž může být taková transformace možná.

4   KAPITOLA 4: VÝMĚNA INFORMACÍ

4.1   Úvod

Jednotlivé kroky v procesu výměny informací a přijímání závěrů o BAT stanovené v článku 13 revidované směrnice IED jsou popsány v bodě 1.2.5.

Tento proces výměny informací se často označuje jako „sevillský proces“.

Úloha hlavních účastníků tohoto procesu je popsána v oddílech 4.2 a 4.3.

Důležité milníky v procesu výměny informací, nástroje pro výměnu informací a otázky ochrany osobních údajů jsou popsány v oddílech 4.6, 4.7 a 4.8.

4.2   Úloha technických pracovních skupin

4.2.1    Zřízení technických pracovních skupin

Za účelem vypracování nebo revize BREF Komise zřídí (nebo znovu aktivuje) technickou pracovní skupinu. Každá technická pracovní skupina se skládá z technických odborníků zastupujících členské státy, dotčené průmyslové odvětví, nevládní organizace podporující ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí, odborníků z Evropské agentury pro chemické látky a odborníků z Komise.

Členové technických pracovních skupin jsou jmenováni za účelem účasti na výměně informací především na základě svých odborných znalostí v technické oblasti, ekonomické oblasti, oblasti životního prostředí nebo v oblasti právních předpisů (zejména s ohledem na schvalování nebo kontroly průmyslových zařízení) a rovněž na základě své schopnosti vnést do procesu výměny informací hledisko konečného uživatele BREF.

Odborníky pro každou technickou pracovní skupinu jmenují zástupci ve fóru. Za tímto účelem zašlou členové fóra úřadu EU-BRITE jména a kontaktní údaje osob navržených za členy technické pracovní skupiny.

V zájmu vyšší efektivnosti zapojení dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací podporujících ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí v rámci technických pracovních skupin mohou jejich nominace koordinovat příslušná evropská sdružení.

Na zasedáních technické pracovní skupiny musí delegace členských států vést úředník nebo zaměstnanec veřejné správy, který je přítomen po celou dobu trvání zasedání.

4.2.2    Odpovědnosti a úkoly technické pracovní skupiny

Technická pracovní skupina je při vypracovávání a revizi BREF hlavním zdrojem informací. Je proto zásadní, aby byli členové technické pracovní skupiny při výměně informací aktivní. Připojením se k technické pracovní skupině se členové zavazují k aktivnímu sběru údajů a poskytování informací ve lhůtách schválených technickou pracovní skupinou nebo navržených EU-BRITE při současném dodržování pravidel hospodářské soutěže.

Členové technické pracovní skupiny odpovídají za zpětné informování zástupce ve fóru, který je jmenoval, zejména v případě problémů v souvislosti s výměnou informací.

Hlavní úkoly člena technické pracovní skupiny jsou tyto:

1.

seznámit se s pokyny obsaženými v tomto dokumentu a porozumět jim;

2.

určit nové/aktualizované hlavní údaje a záležitosti, které jsou důležité pro odvození nebo aktualizaci závěrů o BAT pro dané odvětví, a vypracovat jejich seznam;

3.

aktivně shromažďovat cílené technické a ekonomické informace, které jsou důležité pro vypracování/revizi BREF, včetně zejména nových/aktualizovaných údajů o úrovních emisí a environmentální výkonnosti, na něž se BREF vztahuje (pro odvětví / členský stát, který zastupují členové technické pracovní skupiny), v souladu s postupem schváleným technickou pracovní skupinou na základě obecných pokynů EU-BRITE v souladu se zásadami stanovenými v kapitole 5 tohoto dokumentu, a to rovněž s cílem zabývat se záležitostmi, jako jsou důvěrné obchodní informace, citlivé informace podle práva hospodářské soutěže, střet zájmů a jiné související záležitosti;

4.

ověřovat kvalitu získaných údajů a informací před jejich předložením EU-BRITE, zejména úplnost a soudržnost těchto údajů obsažených ve vyplněných šablonách/dotaznících použitých k shromáždění informací o konkrétním zařízení a procesu (viz oddíly 5.4 a 5.5);

5.

sdílet shromážděné údaje s ostatními členy technické pracovní skupiny a EU-BRITE, a to zasláním informací přímo do BATIS (viz bod 4.7.1), s možnou výjimkou důvěrných obchodních informací nebo citlivých informací podle práva hospodářské soutěže;

6.

reagovat ve stanovených lhůtách na žádosti EU-BRITE o doplňkové informace nebo vysvětlení (viz bod 1.2.5);

7.

podat ve stanovených lhůtách připomínky k předloze BREF a jiným dokumentům vypracovaným EU-BRITE;

8.

účastnit se zasedání technické pracovní skupiny a aktivně na nich vystupovat;

9.

sdílet zkušenosti s EU-BRITE a ostatními členy technické pracovní skupiny (např. během prohlídek na místě);

10.

určit a vytvořit kontakty/sítě s jinými osobami než členy technické pracovní skupiny (např. skupinami odborníků, příslušnými orgány, provozovateli či skupinami provozovatelů, vnitrostátními skupinami, poskytovateli technik) s cílem získat více zkušeností, jež budou sdíleny s ostatními členy technické pracovní skupiny a EU-BRITE. Za tímto účelem mohou členové technické pracovní skupiny zřídit a koordinovat „stínové skupiny“, tj. skupiny odborníků, jejichž úkolem je podporovat členy technické pracovní skupiny při shromažďování informací a přípravě podkladů pro vypracování či revizi BREF;

11.

vést nebo spoluvést konkrétní úkoly či podskupiny (viz bod 4.2.3) a podávat zprávy technické pracovní skupině.

Lze očekávat, že se většina práce členů technické pracovní skupiny uskuteční mimo zasedání technické pracovní skupiny při poskytování informací a přezkumu předloh návrhů znění. Úspěšné vypracování BREF zejména vyžaduje, aby technická pracovní skupina podrobně reagovala na významné návrhy dokumentů ve stanovené lhůtě. Ačkoliv se v průběhu celé práce usiluje o dosažení obecné shody v rámci technické pracovní skupiny, není to podmínkou, a úkolem EU-BRITE je s ohledem na diskuze technické pracovní skupiny uvážit příslušné dostupné informace v BREF.

4.2.3    Podskupiny technické pracovní skupiny

Za účelem vyřešení zvláštních záležitostí v rámci příslušné práce může technická pracovní skupina zřídit podskupiny, které se budou zabývat konkrétními úkoly, jako je sběr, analýza, strukturování a projednání informací a údajů, projednání připomínek k navrhovaným zněním nebo příprava a vypracování šablon či dokumentů. Fungování těchto podskupin řídí transparentně úřad EU-BRITE, který zajišťuje vypracování jasného mandátu podskupin, přičemž všichni členové technické pracovní skupiny mají k podskupinám přístup a mohou sledovat činnosti podskupin a porozumět jejich výsledkům (např. programy jednání pro zasedání, zápisy ze zasedání a zprávy jsou včas přeneseny do BATIS).

Zasedání podskupin technické pracovní skupiny se mohou konat v hybridním formátu (osobně i online) nebo online. Diskuse a práce v podskupinách nesmí nahrazovat zasedání technické pracovní skupiny.

4.2.4    Úloha Evropské agentury pro chemické látky

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) hraje v činnosti technických pracovních skupin formální roli a podporuje proces výměny informací v rámci předběžné přípravy i v následujících krocích, mimo jiné pomocí:

1.

identifikace chemických látek používaných v různých odvětvích nebo procesech, např. prostřednictvím poskytnutí příslušných seznamů z databáze agentury ECHA (tj. údaje podle nařízení REACH (14), CLP (15) a BPR (16)), zejména ve fázi předběžné přípravy vypracování nebo revize BREF, a stanovení priorit těchto chemických látek na základě profilů nebezpečnosti/rizik (v souvislosti s životním prostředím a lidským zdravím) a dalších relevantních aspektů (např. objemu, způsobů použití, úrovní emisí);

2.

poskytování podkladů týkajících se zvláštních odvětvových technik a postupů pro nakládání s chemickými látkami a jejich používání, je-li to relevantní, včetně informací o regulačním statusu chemických látek (např. harmonizovaná klasifikace, omezení);

3.

poskytování odborných znalostí a informací o chemických látkách, včetně bezpečnějších alternativ (jsou-li k dispozici), v jednotlivých kapitolách BREF.

4.2.5    Role Evropské agentury pro životní prostředí

V 21. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2024/1785 se uvádí, že Komise by měla zajistit, aby se Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) podílela na výměně informací v případech, kdy by tato výměna mohla těžit z odborných znalostí EEA.

Účast agentury EEA je obzvláště přínosná při vypracovávání či revizi BREF, neboť může poskytnout informace o emisích, objemech výroby či dalších ukazatelích environmentální výkonnosti (např. spotřeba vody, energie, surovin) souvisejících s odvětvími, na která se BREF vztahuje a o nichž se podávají zprávy na portálu průmyslových emisí. Tyto informace by měly posloužit jako podklad pro diskuse na zahajovacím zasedání a pro další jednání v rámci procesu revize nebo vypracování BREF, jakmile budou na portálu průmyslových emisí zveřejňovány nové informace. Kromě odborných znalostí v oblasti údajů o průmyslových emisích může EEA přispět k výměně informací také díky svým obecným znalostem.

4.2.6    Prohlídky na místě

Prohlídky na místě mohou pomoci při shromažďování a ověřování platnosti informací pro vypracování a revizi BREF. Členové technické pracovní skupiny mohou prohlídky na místě navrhnout EU-BRITE a ostatním členům technické pracovní skupiny. Informace o prohlídkách na místě jsou s celou technickou pracovní skupinou sdíleny dostatečně včas před datem konání prohlídek s cílem umožnit v možném rozsahu účast zástupců místních příslušných orgánů a členů technické pracovní skupiny, kteří o to projeví zájem, a zabránit případnému střetu zájmu. Úřad EU-BRITE připravuje stručné zprávy o každé prohlídce na místě a poskytuje je celé technické pracovní skupině prostřednictvím BATIS (viz bod 4.7.1).

4.2.7    Zapojení poskytovatelů technik (např. dodavatelů zařízení) do výměny informací

„Poskytovatelé technik“ (např. dodavatelé zařízení), kteří mohou poskytnout cenné technické a ekonomické údaje a informace pro vypracování a revizi BREF, by měli být vyzváni, aby se na výměně informací aktivně podíleli, a to přímo jako členové technické pracovní skupiny, nebo nepřímo jako odborníci, kteří poskytují informace úřadu EU-BRITE nebo ostatním členům technické pracovní skupiny.

Výraz „poskytovatelé technik“ je nutno chápat v poměrně širokém smyslu, aby se při výměně informací rozšířily hranice poznání. Hlavním kritériem pro jejich účast v procesu výměny informací je to, že by měli mít příslušné technické a ekonomické znalosti/informace, které by mohly být prospěšné pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, nově vznikajících technikách a souvisejících úrovních emisí/environmentální výkonnosti, referenčních hodnotách a monitorování. Může se jednat například o odborníky specializované na konkrétní BAT nebo nově vznikající techniku. „Poskytovatelé technik“ by měli v zásadě vylučovat pouhé obchodní zprostředkovatele (velkoobchodníky), kteří prodávají zařízení nebo poskytují služby provozovatelům/vlastníkům zařízení za účelem dosažení zisku, aniž by nutně měli dostatečné technické znalosti o technice a o jejím provozním výkonu.

Technické a ekonomické znalosti/informace, které mají k dispozici „poskytovatelé technik“, se mohou vztahovat na širokou škálu činností, jako je koncepce, návrh, licencování, výroba/výstavba, dodání, provoz, údržba, monitorování a vyřazování zařízení nebo části takovéhoto zařízení (jako je proces, systém, součást) z provozu. Informace by měly být podány neutrálním způsobem a neměly by propagovat konkrétní komerční produkty ani ochranné známky.

Zástupce společnosti „poskytovatele technik“ jmenovaný za člena technické pracovní skupiny by měl fakticky jednat jako zástupce „poskytovatelů technik“ obecně nebo jako zástupce určitého pododvětví (nikoli pouze jako zástupce společnosti, která jej zaměstnává), aby bylo zajištěno náležité zastoupení daného odvětví.

Doporučuje se proto zapojit, pokud možno, zástupce sdružení poskytovatelů technik, jejichž prostřednictvím mohou informace poskytovat jednotlivé společnosti.

4.3   Úloha EU-BRITE

Úlohou EU-BRITE je koordinovat výměnu informací a zajistit, aby byly za účelem vypracování nebo revize BREF informace shromažďovány a zpracovávány v souladu s pokyny uvedenými v tomto dokumentu.

U každého BREF řídí vědecký pracovník EU-BRITE práci technické pracovní skupiny zřízené za tímto účelem.

EU-BRITE řídí práci při určování nejlepších dostupných technik, jak jsou vymezeny v revidované směrnici IED, přičemž dodržuje zásady technické odbornosti, transparentnosti a neutrality. Jeho práce zahrnuje nezávislé ověření a analýzu informací shromážděných za účelem odvození závěrů o BAT.

Pokud členové technické pracovní skupiny poskytnou neúplné či nedostatečné informace, uvědomí o tom EU-BRITE technickou pracovní skupinu a požádá o jejich doplnění. EU-BRITE se mimoto pokouší odstranit nedostatky v informacích tím, že aktivně vyhledává chybějící nebo neúplné údaje (např. během prohlídek na místě – viz bod 4.2.6 – nebo kontaktováním osob/institucí, které nejsou přímo zastoupeny v technické pracovní skupině). Kromě toho může EU-BRITE organizovat telekonference, videokonference, online workshopy či setkání odborníků, pokud je třeba projednat určité otázky týkající se vypracování nebo revize BREF, zejména v případě sporných, nových nebo složitých otázek.

Při plnění své úlohy vykonává EU-BRITE zejména tyto úkoly:

1.

aktivně se podílí na sběru informací a podporuje jej a vypracovává návrhy BREF;

2.

kontroluje/ověřuje poskytnuté údaje/informace a žádá poskytovatele údajů/informací o doplnění/vysvětlení, pokud to pokládá za nutné;

3.

vede odborné diskuse na zasedáních technické pracovní skupiny, zasedáních podskupin a workshopech zaměřených na posouzení údajů a předsedá těmto zasedáním (viz také body 4.6.1 a 4.2.3);

4.

zajišťuje celkové řízení nástroje spolupráce BATIS (viz bod 4.7.1) v zájmu zajištění transparentnosti výměny informací;

5.

předkládá konečný návrh BREF na zasedáních fóra (viz oddíl 1.3).

Další úkoly EU-BRITE jsou uvedeny v jiných částech tohoto dokumentu, zejména v oddíle 4.5.

Od pracovníků EU-BRITE, kteří řídí výměnu informací týkajících se konkrétního BREF, se očekává, že mají velmi dobrou znalost technologie procesu, otázek v oblasti životního prostředí, předpisů vztahujících se na dané průmyslové odvětví, procesů udělování povolení v oblasti životního prostředí, politiky Unie v oblasti životního prostředí a konkrétní poznatky a znalosti týkající se příslušného průmyslového odvětví.

K hlavním dovednostem, které jsou zapotřebí, patří technické znalosti, organizační dovednosti, komunikační schopnosti, schopnost koncipovat texty, neutralita, bezúhonnost a schopnost pracovat a vyhotovovat technické dokumenty v angličtině.

4.4   Úloha inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise

V souladu s čl. 27a odst. 2 revidované směrnice IED shromažďuje a analyzuje inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise (INCITE) informace o inovativních technikách, které mimo jiné přispívají k minimalizaci znečištění, dekarbonizaci, účinnému využívání zdrojů a oběhovému hospodářství s využitím menšího množství chemických látek nebo bezpečnějších látek. Tyto informace se týkají environmentální výkonnosti daných technik, jejich stupně rozvoje a dalších relevantních údajů, např. o ekonomických ukazatelích, možných omezeních použitelnosti či aspektech souvisejících s mezisložkovými vlivy. Inovativní techniky zahrnují jak ty, které jsou již vyvinuty ke komerčním účelům, tak i ty, které se teprve vyvíjejí. Mezi ně patří i využití nově vznikajících technik, které umožňují významnou průmyslovou transformaci.

K tomuto účelu bylo zřízeno INCITE, které má na starosti provozování globální a veřejně přístupné informační platformy umožňující shromažďování nepřetržitého toku informací o inovativních technikách (17). Tato platforma rovněž umožňuje mapování demonstračních zařízení či procesů a prvních zařízení či procesů svého druhu.

INCITE přímo spolupracuje se všemi klíčovými zúčastněnými stranami uvedenými v čl. 27a odst. 3 revidované směrnice IED, aby podnítila předkládání informací buď přímo v písemné podobě, nebo prostřednictvím informační platformy. Tyto zúčastněné strany pomáhají INCITE při shromažďování údajů o inovativních technikách. Patří mezi ně poskytovatelé těchto technik, výzkumné a technologické organizace, průmyslová sdružení, výzkumné ústavy a zástupci členských států.

Úlohou INCITE je shromažďovat všechny obdržené informace, analyzovat je a zveřejňovat výsledky v pravidelných zprávách, které by mělo využívat například fórum podle článku 13 k vydávání stanovisek k pracovnímu programu pro výměnu informací v rámci procesu BREF.

Závěry studie INCITE využívá technická pracovní skupina jako vodítko při posuzování inovativních technik, které je třeba zohlednit v rámci BREF, a to za účelem stanovení BAT či nově vznikajících technik a případných souvisejících úrovní či referenčních hodnot v BREF a v závěrech o BAT. Toto hodnocení zohledňuje jejich stupeň rozvoje, přínosy pro životní prostředí a nákladovou efektivitu. U vybraných inovativních technik se má během období vypracování nebo revize BREF provést sběr údajů s využitím příslušných průmyslových zařízení, včetně prvních zařízení svého druhu. Informace, které má k dispozici INCITE pro další odvětví související s inovativními technikami, mohou být užitečné i pro příslušnou technickou pracovní skupinu.

V souladu s čl. 27a odst. 4 revidované směrnice IED budou podrobná pravidla fungování INCITE stanovena v prováděcím aktu Komise.

4.5   Přípravné činnosti související s výměnou informací

4.5.1    Předběžná příprava

Fáze předběžné přípravy začíná vypracováním pracovního programu BREF a končí aktivací nebo opětovnou aktivací technické pracovní skupiny (viz bod 4.5.2).

Jakmile bude stanoven pracovní program týkající se BREF, budou členové fóra zřízeného podle článku 13 (viz oddíl 1.3) vyzváni, aby před zahájením výměny informací poskytli informace užitečné pro vypracování či revizi všech BREF zahrnutých do tohoto pracovního programu. Členové fóra tyto informace zveřejní v příslušných složkách BATIS (viz bod 4.7.1).

Tyto informace mohou zahrnovat:

i)

působnost;

ii)

prováděné procesy;

iii)

použité techniky;

iv)

hlavní otázky v oblasti životního prostředí (viz bod 4.6.1.2.1);

v)

zkušenosti získané při provádění stávajících závěrů o BAT (je-li to relevantní);

vi)

informace o emisích, které jsou zveřejňovány podle čl. 24 odst. 3 písm. b) revidované směrnice IED;

vii)

informace z portálu o průmyslových emisích a

viii)

jakékoli otázky týkající se konkrétně daných odvětví.

To však nevylučuje, že by tyto informace mohly být zveřejněny v BATIS nebo INCITE (viz oddíl 4.4) kdykoli jindy, nezávisle na revizi BREF.

Tyto informace pomohou EU-BRITE při aktivaci či opětovné aktivaci technické pracovní skupiny a při výzvě k předložení počátečních údajů. Tím se optimalizuje přípravná fáze a zkrátí se její trvání (viz bod 4.5.2).

4.5.2    Příprava

Při vypracovávání nebo revizi BREF budou členové fóra v okamžiku aktivace či opětovné aktivace technické pracovní skupiny vyzváni, aby jmenovali zástupce do této pracovní skupiny. Spolu s dopisem k (opětovné) aktivaci skupiny nebo po jeho odeslání zašle EU-BRITE „žádost k předložení počátečních údajů“ či „žádost o poskytnutí předběžných údajů“ (např. dotazník). Tyto informace budou využity k organizaci a uspořádání diskusí na zahajovacím zasedání (viz bod 4.6.1.2).

„Výzva k předložení počátečních údajů“ neboli „žádost o poskytnutí předběžných údajů“ obsahuje návrhy a žádosti o informace k tématům, o nichž se předpokládá, že budou projednána na zahajovacím zasedání. Mezi tato témata obvykle patří:

—

působnost BREF,

—

hlavní otázky v oblasti životního prostředí pro dané průmyslové odvětví (např. z hlediska emisí do ovzduší, vody a půdy, spotřeby vody a energie, produkce odpadu, oběhového hospodářství, dekarbonizace, používání chemických látek), viz bod 4.6.1.2.1; revize stávajícího BREF by měl zahrnovat alespoň takové hlavní otázky v oblasti životního prostředí, které již byly identifikovány ve stávajícím BREF,

—

druh a formát údajů specifických pro dané zařízení, které by měly být shromažďovány,

—

postup sběru údajů a informací,

—

struktura BREF.

V rámci revize BREF může žádost vycházet také z informací uvedených v kapitole „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“, která je součástí stávajících BREF.

Obecně by měl EU-BRITE v souvislosti s výše uvedenými tématy vypracovat jasné návrhy s příslušným odůvodněním. V případě pochybností ohledně některých záležitostí by měly být položeny jasné otázky (žádosti), aby se návrhy vyjasnily.

Kromě toho by „výzva k předložení počátečních údajů“ nebo „žádost o poskytnutí předběžných údajů“ mohla zahrnovat žádosti o informace týkající se následujících záležitostí:

—

obecné informace o daném odvětví, např. počet a velikost souvisejících zařízení,

—

přehled hlavních/typických procesů používaných v tomto odvětví,

—

přehled technik používaných k dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku; tyto techniky by mohly směřovat k prevenci a snižování emisí, k předcházení vzniku odpadů, ke zlepšení účinného využívání zdrojů a k podpoře oběhového hospodářství a dekarbonizace;

—

stávající techniky a nové zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a rovněž nově vznikající techniky a procesy, jejichž zavedení by odvětví zajistilo přínosy v oblasti životního prostředí nebo v ekonomické oblasti;

—

zdokonalení stávajících technik a procesů z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí nebo z ekonomického hlediska, jako je například používání bezpečnějších chemických látek; mohou být uvedeny také informace o zastaralých technikách.

4.6   Milníky při výměně informací

4.6.1    Zasedání technické pracovní skupiny

4.6.1.1   Obecné informace

Zasedání technických pracovních skupin organizuje a vede EU-BRITE a konají se přednostně v hybridním formátu (osobně i online). Pracovním jazykem používaným na těchto zasedáních je angličtina. Jak zahajovací, tak i závěrečné zasedání technických pracovních skupin je podpořeno podkladovým dokumentem vyhotoveným EU-BRITE, který stanoví záležitosti, jež jsou navrhovány k projednání, a je před zasedáním zaslán všem členům technické pracovní skupiny (viz body 1.2.5, 4.6.1.2 a 4.6.1.4).

4.6.1.2   Zahajovací zasedání

Podkladový dokument by měl sloužit jako základ pro organizaci a strukturování diskusí na zahajovacím zasedání. Měl by zohlednit informace shromážděné ve fázi předběžné přípravy (viz bod 4.5.1) a v přípravné fázi (viz bod 4.5.2) a měl by být předán technické pracovní skupině nejméně čtyři týdny před zasedáním.

Zahajovací zasedání by se mělo zabývat zejména níže uvedenými body a dospět k závěrům ohledně následujících bodů.

1.

Oblast působnosti a struktura BREF.

2.

Hlavní otázky v oblasti životního prostředí daného odvětví (viz bod 4.6.1.2.1).

3.

Povaha a rozsah informací, jež mají být shromážděny v průběhu vytváření a přezkoumání BREF.

4.

Postup technické pracovní skupiny k určení (je-li to relevantní) a k objasnění v BREF:

i.

toho, co se považuje za „běžné“ a „jiné než běžné“ provozní podmínky pro činnosti, které spadají do oblasti působnosti BREF;

ii.

jaká opatření mají předejít vzniku znečištění, nebo pokud to není proveditelné, omezit znečištění za jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění nebo odstavování, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu; viz též bod 2.3.7).

5.

Obecný časový přehled práce na základě typického pracovního postupu uvedeného v bodě 1.2.5, zejména lhůta pro obdržení souhrnných informací po zahajovacím zasedání.

6.

Zvláštní úkoly, které provede technická pracovní skupina, případně včetně jejích podskupin (viz bod 4.2.3), zejména s uvedením toho, který člen technické pracovní skupiny přislíbil poskytnout jaké informace.

7.

Zahajovací zasedání by mělo umožnit členy technické pracovní skupiny informovat rovněž o záležitostech, s nimiž je nutno zacházet v rámci jednotlivých BREF jednotně, zejména o následujícím:

i.

způsobech, jak zacházet s potenciálně důvěrnými obchodními informacemi a citlivými informacemi podle práva hospodářské soutěže, střetem zájmů a souvisejícími záležitostmi (viz oddíl 5.3);

ii.

vzájemných vztazích s ostatními BREF;

iii.

zvláštních nástrojích, které technická pracovní skupina použije ke sběru, výměně a analýze informací. Technické pracovní skupině bude zejména představen BATIS (viz bod 4.7.1) a rovněž postupy pro předkládání informací určených na zahajovacím zasedání.

Závěry ze zahajovacího zasedání a zpráva z tohoto zasedání jsou následně rozeslány. Zápis ze zasedání se zveřejní.

4.6.1.2.1   Určení hlavních otázek v oblasti životního prostředí

V zájmu zajištění efektivního a účinného postupu se při vypracovávání BREF klade důraz na hlavní otázky v oblasti životního prostředí, které je třeba zohlednit při výměně informací i v závěrech o BAT. Hlavní otázky v oblasti životního prostředí se mohou týkat například emisí konkrétní znečišťující látky, vzniku odpadu nebo účinného využívání zdrojů, jako je účinné využívání vody či energie.

Pod pojmem hlavní otázky v oblasti životního prostředí se rozumí takové otázky, které jsou v kontextu určitého BREF považovány za natolik významné, že odůvodňují sběr informací prostřednictvím dotazníků zaměřených na konkrétní zařízení a procesy a v případě potřeby i ve formě souhrnných informací. Cílem shromažďování těchto informací je stanovit nejlepší dostupné techniky a, je-li to možné a vhodné, také hodnoty BAT-AEL, hodnoty BAT-AEPL nebo referenční hodnoty, které by tyto problémy řešily.

Cílem BREF je řešit otázky, které jsou relevantní na evropské úrovni, přičemž se nemůže se zabývat všemi místními otázkami v celé Unii. Touto zásadou by se měla řídit i technická pracovní skupina při určování hlavních otázek v oblasti životního prostředí. V této souvislosti může být otázka, která nebyla pro účely vypracování BREF označena jako hlavní otázka v oblasti životního prostředí (a pro kterou tudíž nebyly stanoveny žádné hodnoty BAT-AEL/BAT-AEPL ani referenční hodnoty), přesto důležitá na vnitrostátní či místní úrovni nebo na úrovni zařízení a může být nutné, aby se jí zabývaly příslušné orgány (18).

Určení hlavních otázek v oblasti životního prostředí by mělo proběhnout v co nejranější fázi procesu výměny informací. Na zahajovacím zasedání by technická pracovní skupina měla usilovat o dosažení širokého konsensu ohledně hlavních otázek v oblasti životního prostředí, který poslouží jako základ pro vypracování podrobného dotazníku určeného ke shromáždění údajů a souvisejících informací potřebných pro vyvození závěrů o BAT. Technická pracovní skupina může do sběru údajů zahrnout další otázky v oblasti životního prostředí a v pozdější fázi posoudit jejich význam pro dané odvětví. Zahrnutí těchto dodatečných údajů by mělo být podloženo pádnými argumenty a mělo by být zajištěno, aby jejich následné posouzení nezpůsobilo technické pracovní skupině nepřiměřenou pracovní zátěž.

Při určování hlavních otázek v oblasti životního prostředí se zohledňují kritéria a zdroje informací, například:

—

význam znečištění způsobeného danou činností nebo procesem, jakož i další dopady, které může mít na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek (např. dopady na zdroje, vznik odpadu),

—

význam dané činnosti (počet zařízení, na která se vztahují hlavní otázky v oblasti životního prostředí, geografické rozložení, podíl na celkových (průmyslových) emisích v Unii),

—

možnost identifikace nových či dalších technik, které by ještě více snížily znečištění,

—

možnost stanovit hodnoty BAT-AEL, BAT-AEPL nebo referenční hodnoty, které by ve srovnání se současnými úrovněmi emisí vedly ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí,

—

informace z environmentálních povolení, výsledky monitorování emisí podle čl. 24 odst. 3 písm. b) revidované směrnice IED a informace z portálu průmyslových emisí,

—

obecné cíle a priority Unie v této oblasti.

Výše uvedená kritéria nemusí být dostatečná k identifikaci nebezpečných chemických látek nebo nově se objevujících znečišťujících látek, které se v daném odvětví používají nebo jsou v jeho rámci vypouštěny, a to například z důvodu omezené dostupnosti monitorovacích údajů. V takových případech by při určování hlavních otázek v oblasti životního prostředí bylo možné zohlednit:

—

systematickou identifikaci chemických látek a nových znečišťujících látek, např. soupis hlavních chemických látek používaných ve výrobních procesech v daném odvětví a informace o způsobech jejich emisí a předpokládaném uvolňování (19),

—

výsledek souvisejícího cíleného úvodního posouzení, na kterém se podíleli odborníci na chemické látky,

—

informace předložené ECHA,

—

informace předložené INCITE.

V případech, kdy jsou k dispozici pouze omezené údaje, může technická pracovní skupina zvážit zařazení konkrétních závěrů o BAT týkajících se monitorování do BREF, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici údaje pro budoucí revizi BREF.

V případě revize BREF se obecně předpokládá, že hlavní otázky v oblasti životního prostředí, které byly dříve určeny v rámci stávajících závěrů o BAT, zůstanou relevantní. Vyloučení stávajících nebo přidání nových hlavních otázek v oblasti životního prostředí v rámci revize BREF by mělo být podloženo pádnými důvody.

4.6.1.3   Prozatímní zasedání technické pracovní skupiny

V případě potřeby lze před závěrečným zasedáním uspořádat prozatímní zasedání technické pracovní skupiny, aby mohla dospět k závěrům ohledně klíčových prvků pro vypracování BREF, například k hlavním otázkám v oblasti životního prostředí, rozsahu nebo prvkům navrhovaných závěrů o BAT, čímž se odlehčí program závěrečného zasedání. Ve všech případech je třeba před prozatímními zasedáními jasně stanovit, jaké závěry mají být přijaty a k jakým tématům se budou vztahovat. Podklady k zasedání jsou technické pracovní skupině rozesílány nejméně tři týdny před konáním zasedání a závěry, k nimž technická pracovní skupina na zasedáních dospěla, jsou řádně zaznamenány (např. v „závěrech ze zasedání“). Během těchto zasedání mohou být rovněž vyjádřeny rozdílné názory (viz bod 4.6.1.4.2).

4.6.1.4   Závěrečné zasedání

4.6.1.4.1   Obecné informace

Cílem závěrečného zasedání je vyřešit zbývající záležitosti za účelem ukončení technických diskusí v rámci technické pracovní skupiny.

Toto zasedání by se mělo zabývat zejména níže uvedenými body a dospět k závěrům ohledně těchto bodů:

1.

obsah a struktura závěrů o BAT (viz kapitola 3);

2.

případné změny, jež mají být provedeny v obsahu kapitol BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ (viz bod 2.3.7);

3.

otázky, jež mají být zmíněny v oddíle BREF nazvaném „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“ (viz bod 2.3.9).

Hlavní témata, která budou projednána na závěrečném zasedání, a návrhy ze strany EU-BRITE musí být nastíněny v podrobném podkladovém dokumentu.

Podkladový dokument by měl být členům technické pracovní skupiny rozeslán nejméně šest týdnů před zasedáním. Pokud se před závěrečným zasedáním již konala prozatímní zasedání a byly již dohodnuty klíčové prvky pro vypracování BREF, měl by být podkladový dokument rozeslán nejméně čtyři týdny před zasedáním.

Podkladový dokument musí obsahovat alespoň posouzení obdržených důležitých připomínek (viz oddíl 0). EU-BRITE musí rovněž poskytnout technické pracovní skupině alespoň nejnovější verzi kapitol BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik“ (viz bod 2.3.7) a „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“ (viz bod 2.3.8), spolu se souborem grafů nebo nástrojem pro vizualizaci dat, které poslouží jako podklad pro diskusi během závěrečného zasedání.

Na závěrečném zasedání je cílem dospět k závěrům na základě obecné shody přítomných členů technické pracovní skupiny. Shoda však není nezbytnou podmínkou a v případě rozdílných názorů by tyto měly být zaznamenány, jak je uvedeno v bodě 4.6.1.4.2 níže.

4.6.1.4.2   Rozdílné názory

EU-BRITE by měl vypracovat nejlepší dostupné techniky a rovněž úrovně emisí a úrovně environmentální výkonnosti (viz oddíl 3.3) spojené s nejlepšími dostupnými technikami na základě informací, které jsou dostupné v době rozeslání předlohy technické pracovní skupině pro její závěrečné zasedání (viz bod 4.6.1.4). Tyto informace mohou zahrnovat jakékoli konkrétní návrhy týkající se nejlepších dostupných technik nebo spojených úrovní emisí, úrovní environmentální výkonnosti či referenčních hodnot, jež byly obdrženy od technické pracovní skupiny.

Očekává se, že členové technické pracovní skupiny poskytnou řádné argumenty týkající se technických záležitostí a ekonomických aspektů, které jsou důležité pro odůvodnění v případě, že s návrhem závěrů o BAT nesouhlasí. Tyto argumenty by měly být předloženy nejdříve jako připomínky k návrhu BREF ve stanoveném období konzultací (viz bod 1.2.5).

Jestliže technická pracovní skupina nedosáhne ohledně určité záležitosti shody, měly by být rozdílné názory a jejich odůvodnění uvedeny v části BREF nazvané „Závěrečné poznámky a doporučení pro budoucí práci“, a to pouze tehdy, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

1.

Rozdílný názor se zakládá na informacích, které již byly technické pracovní skupině poskytnuty v době vypracovávání závěrů o BAT pro BREF nebo v období pro podávání připomínek k tomuto návrhu.

2.

Příslušní členové technické pracovní skupiny předložili pádné odůvodnění podporující tento rozdílný názor, podložené příslušnými technickými či ekonomickými údaji.

Rozdílný názor je třeba vyjádřit v rámci příslušné diskuse na závěrečném zasedání nebo na jiných zasedáních pracovní skupiny, na nichž se přijímají závěry (viz bod 4.6.1.3), a následně jej písemně potvrdit spolu s odůvodněním.

V dokumentu by měly být výslovně uvedeny členské státy, nevládní organizace podporující ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí či průmyslová sdružení, která zastávají nebo podporují tento rozdílný názor (viz bod 2.3.9).

4.6.2    Vypracování dotazníku pro sběr údajů

Údaje specifické pro dané zařízení a proces a související informace se shromažďují pomocí zvláštního odvětvového dotazníku vypracovaného EU-BRITE. Cílem dotazníku je shromáždit informace o výkonu dané techniky, aby mohly být zohledněny při stanovení nejlepších dostupných technik nebo nově vznikajících technik. EU-BRITE se snaží dotazník sestavit tak, aby byl co nejvíce uživatelsky přívětivý a aby mu provozovatelé snadno porozuměli.

Dotazník i proces sběru údajů by měly být koncipovány tak, aby snížily administrativní zátěž, a to tím, že budou uživatelsky přívětivé, efektivní a vhodné pro společné vyplňování v rámci firem. K dosažení těchto cílů by měla přispět další zlepšení v rámci digitalizace (např. integrované postupy zajištění kvality a kontroly kvality, předvyplněná datová pole a další digitální funkce). Dotazník by měl být dostatečně flexibilní, aby umožňoval cílené doplňkové aktualizace údajů.

EU-BRITE vypracuje první verzi dotazníku a předá jej technické pracovní skupině k prvnímu kolu připomínek. To lze provést na zahajovacím zasedání, pokud je příprava v počáteční fázi dostatečně pokročilá; v opačném případě by se předání mělo uskutečnit až poté.

EU-BRITE s pomocí technické pracovní skupiny dotváří dotazník na základě jejích připomínek. V závislosti na připomínkách a zpětné vazbě technické pracovní skupiny může vzniknout jeden nebo více předběžných návrhů. O konečné podobě dotazníku se poté dohodnou například na speciálním workshopu technické pracovní skupiny.

Jakmile se technická pracovní skupina dohodne na obsahu a formátu dotazníku, může být několik průmyslových subjektů, které pracovní skupina určí, požádáno o jeho otestování ještě před oficiálním zahájením sběru údajů. Cílem je zajistit, aby dotazník odpovídal specifickým vlastnostem zařízení nebo procesů.

4.6.3    Sběr a analýza údajů a informací

4.6.3.1   Sběr údajů a informací

Sběr údajů a informací zahrnuje jak obecné („hromadné“) informace o daném odvětví, tak i údaje a související informace specifické pro dané zařízení a proces.

Mezi typické kroky při sběru údajů a souvisejících informací specifických pro dané zařízení a proces patří tyto:

—

Členové technické pracovní skupiny (obvykle členské státy, s případnou podporou daného odvětví) vyberou několik zařízení s dobrými provozními výsledky a rozešlou dotazník jejich provozovatelům. Seznam zařízení s dobrými provozními výsledky má za cíl maximalizovat reprezentativnost odvětví a kvalitu a spolehlivost údajů. Zařízení s dobrými provozními výsledky nemusí nutně dosahovat stejně dobrých výsledků ve všech složkách životního prostředí.

—

Provozovatelé vyplňují dotazníky (s případnou podporou zástupců členských států nebo odvětví).

—

Vyplněné dotazníky jsou zástupci členských států a příslušnými orgány zkontrolovány z hlediska úplnosti a soudržnosti. EU-BRITE může poskytnout kontrolní seznamy, které tento postup usnadní.

—

Příslušné orgány členských států zasílají vyplněné dotazníky zpět.

—

V případě důvěrných informací viz oddíl 5.3.

Pokud jde o „hromadné“ informace, které byly slíbeny nebo uvedeny v závěrech ze zahajovacího zasedání, ty zveřejňuje technická pracovní skupina přímo v BATIS.

4.6.3.2   Analýza údajů a informací

Shromážděné údaje a informace se zobrazují a analyzují pomocí podnikové platformy pro umělou inteligenci a vizuální analýzu, která slouží k prozkoumávání údajů.

Prostřednictvím nástroje pro vizualizaci údajů má technická pracovní skupina k dispozici soubor příslušných vizualizací (např. grafy, tabulky, seznamy, mapy, vypočítané hodnoty, související informace), který se nazývá list. Jednotlivé listy jsou seskupeny do jedné související aplikace. Po vytvoření je aplikace sdílená s celou technickou pracovní skupinou a lze ji využít k analýze údajů a informací, a to včetně dalších relevantních dokumentů sdílených v BATIS (viz bod 4.7.1). V případě, že se jedná o důvěrné informace, bude zástupcům členských států v rámci technické pracovní skupiny umožněn přístup k nim po podepsání dohody o mlčenlivosti (viz oddíl 5.3).

4.6.3.3   Workshopy zaměřené na posouzení údajů

V průběhu procesu vypracování či revize BREF by se měly uskutečnit alespoň dva workshopy zaměřené na posouzení údajů: jeden před zveřejněním prvního návrhu BREF k připomínkám a druhý před závěrečným zasedáním. Lze uspořádat další workshopy zaměřené na řešení konkrétních problémů.

Hlavním cílem workshopu zaměřeného na posouzení údajů, který se koná před odevzdáním prvního návrhu, je provést revizi a kontrolu shromážděných údajů a souvisejících informací. To zahrnuje posouzení úplnosti, přesnosti a soudržnosti údajů, jakož i pochopení environmentálního významu zařízení, která se na sběru údajů podílejí. Diskuse v rámci workshopu by měly zohlednit jak samotné údaje, tak i související informace, jako jsou použité techniky a environmentální výkonnost. Cílem těchto diskusí by mělo být také vyjasnění otázek, které zůstaly na zahajovacím zasedání nevyřešeny, například hlavní otázky v oblasti životního prostředí, a měly by umožnit vyvodit z těchto otevřených otázek na následujících setkáních příslušné závěry. V příslušných případech by workshop měl technické pracovní skupině rovněž poskytnout příležitost projednat metodický přístup k analýze, seskupování a interpretaci shromážděných údajů, včetně stanovení souvislosti mezi technikami, provozními podmínkami a environmentální výkonností, a to v rámci přípravy na stanovení BAT, BAT-AEL a BAT-AEPL. Na workshopu by se mělo také projednat, zda je třeba některé dotazníky aktualizovat a jak je zohlednit při posuzování údajů.

Analýza údajů či diskuse v rámci workshopu mohou rovněž vyvolat žádosti o další údaje či informace.

V rámci workshopu zaměřeného na posouzení údajů, který se koná před závěrečným zasedáním, může technická pracovní skupina projednat důležité otázky vyplývající z připomínek k prvnímu návrhu. V případě potřeby lze před závěrečným zasedáním uspořádat další workshopy zaměřené na posouzení údajů, například pokud BREF zahrnuje mnoho různých procesů nebo pokud je třeba vysvětlit významné změny v prvním návrhu vyplývající z analýzy údajů.

Je třeba podotknout, že v rámci těchto workshopů zaměřených na posouzení údajů nedochází k přijetí žádných závěrů o hodnotách BAT-AEL/BAT-AEPL ani referenčních hodnotách.

4.6.3.4   Identifikace nejlepších dostupných technik a odvození hodnot BAT-AEL/BAT-AEPL

Identifikace nejlepších dostupných technik a odvození souvisejících hodnot BAT-AEL se řídí kooperativním a iterativním přístupem, který se používá při vypracovávání a revizi všech BREF. Tento přístup zahrnuje následující kroky:

1.

určení hlavních otázek v oblasti životního prostředí v tomto odvětví;

2.

zkoumání technik, které jsou pro řešení těchto otázek nejvhodnější;

3.

určení souvisejících úrovní emisí na základě dostupných údajů a informací v Unii a v celosvětovém měřítku s využitím integrovaného přístupu;

4.

posouzení podmínek, za nichž bylo těchto úrovní emisí dosaženo, např. náklady, mezisložkové vlivy, přínosy pro životní prostředí;

5.

výběr BAT a s nimi spojených úrovní emisí.

Technická pracovní skupina se podílí na každém z těchto kroků. EU-BRITE předkládá technické pracovní skupině návrhy BAT a BAT-AEL v různých fázích procesu (např. v prvním návrhu BREF a v aktualizovaných návrzích vycházejících z připomínek technické pracovní skupiny k revidovanému návrhu závěrů o BAT před závěrečným zasedáním). Návrhy jsou poté projednány a schváleny celou technickou pracovní skupinou na závěrečném zasedání.

Technická pracovní skupina na základě shromážděných údajů a informací, případně s využitím odborného posouzení, stanovuje spolehlivé hodnoty BAT-AEL. Stanovení BAT-AEL nelze založit pouze na statistickém vyhodnocení nahlášených emisních hodnot. Mezi klíčové prvky, které se používají k odvození hodnot BAT-AEL, patří:

—

dostupnost spolehlivých údajů s přihlédnutím například k metodě monitorování, době odběru vzorků a místu monitorování,

—

určení původu/zdrojů a faktorů ovlivňujících úrovně emisí dané znečišťující látky,

—

existence technik vhodných k předcházení vzniku dané znečišťující látky nebo jejímu omezení,

—

zda jsou tyto techniky správně navrženy, udržovány a provozovány,

—

podmínky, za nichž se tyto techniky používají, s přihlédnutím také k ekonomickým hlediskům,

—

použití monitorovacích norem EN nebo ISO a s tím související nejistota,

—

frekvence sledování vykazovaných údajů,

—

doba, za kterou se vypočítává průměr vykazovaných údajů,

—

maxima v naměřených údajích a kolísání údajů za běžných provozních podmínek (např. v přerušovaných procesech),

—

případné související mezisložkové vlivy.

Uvedené údaje o emisích nebo údaje o environmentální výkonnosti by se neměly brát v úvahu, pokud:

—

nejsou spojeny s žádnými technikami ani s kombinací technik,

—

nesplňují emisní limity nebo výkonnostní limity stanovené v povolení.

Pokud existují omezení týkající se použitelnosti dané techniky, měla by být popsána co nejpodrobněji.

Odborný posudek je obzvláště důležitý v případech, kdy jsou dostupné údaje omezené, například pokud jde o techniky umožňující významnou průmyslovou transformaci, nebezpečné chemické látky nebo nové znečišťující látky.

Hodnoty BAT-AEPL se stanovují pro jednotlivé procesy, které mají podobné charakteristiky, jako jsou nosiče energie, suroviny (zejména kritické suroviny), výrobní jednotky a konečné výrobky, a vyznačují se vysokou mírou homogenity v rámci celé Unie, pokud jsou údaje poskytnuté v rámci výměny informací na podporu stanovení nejlepších dostupných technik dostatečně spolehlivé. Závěry o BAT mohou rovněž obsahovat orientační referenční hodnoty, které by provozovatelé měli zahrnout do svých systémů environmentálního řízení, a to v případech, kdy je environmentální výkonnost do značné míry závislá na konkrétních podmínkách daných procesů.

4.6.4    Návrhy BREF a připomínky technické pracovní skupiny

Každý návrh revidovaných BREF by měl mít podobu konsolidovaného znění, v němž jsou zvýrazněny nové informace a změny, jež byly provedeny v porovnání s:

1.

dříve zveřejněnou verzí BREF;

2.

informacemi obsaženými v předchozích návrzích vypracovaných během procesu revize.

Návrhy zašle EU-BRITE technické pracovní skupině za účelem vzájemného hodnocení dokumentu a získání chybějících informací. Připomínky je nutno EU-BRITE předložit ve stanovené lhůtě (viz bod 1.2.5), a to s použitím zvláštních formátů.

Po rozeslání každého návrhu BREF by měla být k dispozici lhůta pro podávání připomínek v délce nejméně 8 týdnů, aby členové technické pracovní skupiny mohli předložit své připomínky a návrhy týkající se dokumentu (viz bod 1.2.5).

Hlavním cílem konzultací je vyzvat členy technické pracovní skupiny k vzájemnému hodnocení a potvrzení platnosti informací uvedených v dokumentu a rovněž k odstranění nedostatků v informacích poskytnutím doplňujících údajů. Ve výjimečných a odůvodněných případech, kdy je nutno na podporu předložených připomínek shromáždit podrobnější informace, by toto mělo být v připomínkách jednoznačně uvedeno a tyto informace by měly být poskytnuty nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podávání připomínek.

V zájmu zacílení a urychlení revize BREF by měly být připomínky k návrhům rozděleny do dvou skupin:

1.

první skupina by měla obsahovat připomínky, které členové technické pracovní skupiny považují za „důležité“ (tj. připomínky, jež mají význam pro závěry o BAT, oblast působnosti BREF, strukturu BREF);

2.

druhá skupina by měla zahrnovat „méně významné“ připomínky (např. tiskové chyby, připomínky, které nemají vliv na závěry o BAT).

Členové technické pracovní skupiny by měli zajistit, aby před odesláním připomínek EU-BRITE byla každá jejich připomínka zařazena do jedné z těchto dvou skupin. EU-BRITE by zase na základě tohoto rozlišení měl shromáždit a zaslat statistické údaje s cílem poskytnout hrubý údaj o příslušné pracovní zátěži a pomoci určit důležité záležitosti v počáteční fázi procesu.

Připomínky, které jsou považovány za „důležité“, by měly být v rámci EU-BRITE řešeny přednostně.

U-BRITE poskytuje technické pracovní skupině podrobnou zpětnou vazbu ohledně způsobu, jakým byly zohledněny její důležité připomínky v podkladovém dokumentu pro závěrečné zasedání (viz bod 4.6.1). Předtím, než budou BREF předloženy fóru, poskytne EU-BRITE technické pracovní skupině zpětnou vazbu ohledně všech zohledněných připomínek (viz oddíl 1.3).

4.7   Nástroje pro výměnu informací

4.7.1    Informační systém pro nejlepší dostupné techniky (BATIS)

BATIS je internetová softwarová aplikace, která má usnadnit výměnu informací o nejlepších dostupných technikách a rovněž vnitřní postup v rámci EU-BRITE při vypracování nebo revizi BREF. Kromě pracovníků EU-BRITE mají k BATIS přístup pouze jmenovaní členové fóra a technických pracovních skupin. V BATIS jsou k dispozici kontaktní údaje členů technických pracovních skupin v zájmu snazší výměny informací v rámci každé technické pracovní skupiny.

Hlavním cílem systému je podporovat EU-BRITE při uspořádávání a řízení informací týkajících se BREF, umožnit transparentnost a zajistit vysoce kvalitní BREF.

BATIS pomáhá zachovávat transparentnost v procesu vypracování a revize BREF. Za tímto účelem jsou v BATIS k dispozici veškeré informace získané v rámci vypracovávání nebo revize BREF, vyjma důvěrných nebo citlivých informací (viz oddíl 5.3).

EU-BRITE odpovídá za celkové řízení informací v rámci BATIS. EU-BRITE strukturuje informace/dokumenty v BATIS (například přemístěním dokumentů přenesených přímo členy technických pracovních skupin) tak, aby je zejména členové technických pracovních skupin a fóra mohli snadno nalézt.

Nejsou-li přímo uvedeny v BATIS, odpovídá EU-BRITE zejména za to, že v BATIS budou zpřístupněny informace týkající se zasedání technických pracovních skupin a podskupin (např. podkladové dokumenty, zápisy ze zasedání, prezentace ze zasedání) a rovněž obdržených připomínek technické pracovní skupiny k předloze BREF a zpětné vazby EU-BRITE ohledně těchto připomínek (viz oddíl 0).

Členové technických pracovních skupin odpovídají za přenos svých individuálních příspěvků do BATIS. V BATIS je k dispozici internetová uživatelská příručka.

BATIS disponuje funkcí, díky níž se členové technické pracovní skupiny automaticky (tj. každý den) dozví, zda byly nahrány nové informace.

4.8   Ochrana osobních údajů

Osobní údaje členů technických pracovních skupin a fóra, které obsahují jméno a kontaktní údaje každého člena, shromáždí EU-BRITE při jejich jmenování členem technické pracovní skupiny nebo fóra výhradně za účelem toho, aby EU-BRITE mohl řídit účast členů technických pracovních skupin a fóra na vypracování/revizi BREF a členům technických pracovních skupin a fóra mohl umožnit přístup k nástrojům řízení pro úpravu a revizi BREF a jiných dokumentů.

Komise je zavázána chránit soukromí uživatelů. Politika v oblasti ochrany soukromí fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (20). Pokud jde o další informace, pro členy technických pracovních skupin a fóra je na internetových stránkách EU-BRITE k dispozici prohlášení o ochraně osobních údajů.

Členové technických pracovních skupin a fóra mohou kdykoli uplatnit své právo na přístup k údajům a opravu svých údajů a obrátit se za tímto účelem na EU-BRITE.

5   KAPITOLA 5: SBĚR A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ A INFORMACÍ

5.1   Úvod

Tato kapitola obsahuje pokyny týkající se sběru údajů a souhrnných informací pro účely výměny informací, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 3 písm. c) revidované směrnice IED.

5.2   Obecné zásady sběru a poskytování údajů a informací za účelem vypracování a revize BREF

Údaje a informace o environmentální výkonnosti zařízení, procesech a používaných technikách, jakož i jejich technické a ekonomické přijatelnosti, jež mají být získány a poskytnuty EU-BRITE, by měly umožnit vypracování, revizi a případně nezbytné aktualizace BREF a závěrů o BAT, jak je popsáno v kapitole 3.

Níže jsou uvedeny obecné zásady, jimiž by se členové technických pracovních skupin měli řídit při sběru a poskytování údajů:

1.

Pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik jsou zásadní soubory údajů na úrovni jednotlivého zařízení a procesu udávající jak dosaženou environmentální výkonnost, tak i techniky používané k jejímu dosažení.

2.

Je proto rozhodující, aby členové technických pracovních skupin poskytli úplné soubory údajů alespoň na úrovni zařízení či procesu, jak je podrobně popsáno v oddíle 5.4. Údaje shromážděné z několika zařízení obvykle nestačí k vyvození závěrů o BAT, nově vznikajících technikách, BAT-AEL a BAT-AEPL (viz body 3.3.2, 3.3.3 a 3.5.1).

3.

Měly by být uvedeny a zdokumentovány techniky používané v zařízení či procesu jak v procesu, tak i na konci procesu, aby se jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví omezil na co nejnižší míru. Případně by měl být poskytnut úplný popis technik (spolu se soubory údajů) podle struktury popsané v bodě 2.3.7.2.

4.

K poskytnutým údajům by měly být připojeny jednoznačné informace o tom, zda se týkají běžných či jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu); viz bod 4.6.1.2.

5.2.1    Druh údajů/informací

Hlavní údaje a informace by měly být shromážděny alespoň na úrovni zařízení nebo procesu či na ještě podrobnější úrovni (např. výrobní linka, jednotka, proces, pec), s uvedením jednoznačného odkazu na použité techniky a další kontextové údaje či údaje související s procesem (např. spotřeba energie, vody, surovin).

V případě nově vznikajících technik lze data shromažďovat z demonstračního prototypu v příslušném prostředí, tj. při testování prototypu v inženýrském měřítku nebo systémového prototypu v podmínkách, které co nejvěrněji napodobují jeho zamýšlené konečné provozní prostředí (alespoň TRL 6–7). Je třeba zohlednit informace z INCITE (viz oddíl 4.4) týkající se environmentální výkonnosti nově vznikajících technik.

Informace podávající celkový přehled o daném odvětví (k nimž může patřit kapacita průmyslového odvětví, úrovně výroby, tržní informace, ceny a případně jiné citlivé informace) lze poskytnout v souhrnné podobě, to by však mělo být užitečné především při vypracování nebo aktualizaci kapitol BREF s názvem „Obecné informace“ a „Současné úrovně emisí a spotřeby“ (viz body 2.3.4 a 2.3.6).

Poskytnuté informace o technikách by se měly v možném rozsahu zabývat všemi aspekty uvedenými v oddíle 5.4, aby bylo možno vypracovat kapitolu BREF „Zvažované techniky pro určení BAT a nově vznikajících technik“ (viz bod 2.3.7). Výkonnost jednotlivých technik je nutno uvést do souvislostí a doložit zejména příslušnými provozními a ekonomickými údaji (viz oddíl 5.4).

Měly by být poskytnuty informace ze zařízení, která se považují za zařízení s nejlepší výkonností (z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku). U těchto zařízení by informace uvedené v oddíle 5.4 měly být dostatečně podrobné, aby bylo možno pochopit, jak bylo dosaženo zaznamenané vysoké úrovně environmentální výkonnosti a ochrany lidského zdraví. To neznamená, že by měly být shromážděny a poskytnuty pouze informace o zařízeních či procesech s nejlepší výkonností. Aktualizace kapitoly 3 BREF s názvem „Současné úrovně emisí a spotřeby“ (viz bod 2.3.6) vyžaduje, aby byly poskytnuty informace o celém rozsahu v současnosti zaznamenaných úrovní emisí a spotřeby u celého procesu a jeho dílčích procesů. Tyto informace by měly zohledňovat mimo jiné rozdíly v používaných procesech, jakož i velikost a stáří zařízení.

5.2.2    Formát údajů

Informace na úrovni zařízení nebo procesu by měly být EU-BRITE obvykle předkládány pomocí jednotné šablony, mimo jiné prostřednictvím specializovaných online nástrojů, přičemž jejich obsah je projednán a odsouhlasen s technickou pracovní skupinou. To však nevylučuje předložení dalších podpůrných dokumentů jinými způsoby, pokud se pokládají za užitečné (např. schémata procesních toků). Za účelem zjednodušení práce spojené se sběrem údajů se technické pracovní skupině doporučuje, aby zohlednila požadavky na pravidelné podávání zpráv (např. v rámci portálu průmyslových emisí) a dostupnost údajů. Šablony jsou obzvláště užitečné při sběru velkého množství informací k umožnění srovnání údajů a rovněž k určení nedostatků a odchylek. To nevylučuje použití doplňujících údajů (např. případových studií, technických údajů a údajů o nákladech týkajících se konkrétních technik), pokud se považují za prospěšné k vyvození závěrů o BAT.

Nezbytné údaje/informace, které by měla obsahovat šablona pro sběr úplných souborů údajů na úrovni zařízení a procesu (či nižší úrovni), jsou uvedeny v oddíle 5.4 (podrobně rozvádějícím potřebné údaje o environmentální výkonnosti a provozní údaje).

5.2.3    Kvalita údajů

Získané informace by měly být dostatečně podrobné, aby je bylo možno posoudit a srovnat s ostatními údaji a aby mohly být použity k vyvození závěrů o nejlepších dostupných technikách a o nově vznikajících technikách (viz kapitola 3).

Poskytnuté údaje (zejména údaje o emisích a spotřebě) by měly pocházet z posledních let.

Všechny poskytnuté číselné údaje by měly být uvedeny v jednotkách SI nebo v jednotkách, které se v daném odvětví běžně používají a byly schváleny technickou pracovní skupinou, pokud možno, na zahajovacím zasedání.

Všechny údaje by měly být před odevzdáním EU-BRITE pečlivě zkontrolovány, aby byla zajištěna jejich správnost a úplnost a aby bylo možné odhalit a opravit chyby a nesrovnalosti.

Pokud bude dotazník shledán jako nedostatečně kvalitní pro posouzení údajů (například z důvodu neúplných údajů nebo chybějících informací ve srovnání s jinými dotazníky), budou členové technické pracovní skupiny odpovědní za daný dotazník požádáni, aby jej doplnili nebo aktualizovali.

Předložené údaje, které se považují za neúplné či příliš chybné, by neměly být brány v potaz.

5.3   Otázky důvěrnosti údajů

Může dojít k tomu, že důvěrné obchodní informace a citlivé informace podle práva hospodářské soutěže jsou pro EU-BRITE nezbytné/užitečné za účelem hodnocení (např. náklady, objem výroby). V souladu s čl. 13 odst. 2 revidované směrnice IED musí výměna informací považovaných za důvěrné obchodní informace nebo citlivé informace zůstat omezena výlučně na to, co je z technického hlediska nezbytné k vypracování, revizi a v případě potřeby i k aktualizaci BREF, a tyto důvěrné obchodní informace nebo citlivé obchodní informace nesmí být použity k jiným účelům. Mezi důvěrné obchodní informace a citlivé informace nepatří údaje o emisích, jelikož se jedná o informace veřejně dostupné.

Pokud se některé informace poskytnuté EU-BRITE pokládají za důvěrné obchodní informace nebo citlivé informace podle práva hospodářské soutěže, a neměly by být proto v BREF uvedeny, mělo by to být jednoznačně uvedeno při zaslání informací spolu s důvodem/odůvodněním důvěrnosti/citlivosti těchto údajů. Aniž je dotčeno právo Unie v oblasti hospodářské soutěže, informace považované za důvěrné obchodní informace nebo za obchodně citlivé informace se smí sdílet pouze s Komisí a s úředníky a jinými státními zaměstnanci zastupujícími členské státy nebo agentury Unie, kteří podepsali dohodu o důvěrnosti a mlčenlivosti. Při sdílení s ostatními členy technické pracovní skupiny musí být informace anonymizovány tak, aby se nevztahovaly na konkrétního provozovatele nebo zařízení. Neanonymizované informace lze sdílet pouze v případě, že by jejich anonymizace bránila účinné výměně informací o nejlepších dostupných technikách s nevládními organizacemi podporujícími ochranu lidského zdraví nebo ochranu životního prostředí a v příslušných případech s dotčenými odvětvími, a to za předpokladu, že zástupci těchto organizací a sdružení podepsali dohodu o zachování důvěrnosti a mlčenlivosti.

V BREF nesmí být uváděny důvěrné obchodní informace ani citlivé informace ve smyslu práva hospodářské soutěže, ledaže by tyto informace představovaly důležitý podklad pro závěry o BAT. V takových případech musí poskytovatel informací ověřit soulad s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a výslovně zmocnit EU-BRITE k uvedení těchto informací v BREF.

Existuje několik způsobů nakládání s důvěrnými/citlivými údaji v BREF, jako je shrnutí nebo anonymizace informací. To může v případě potřeby provést EU-BRITE s pomocí osob, které tyto informace poskytly.

Doba vypracovávání šablony dotazníku (viz bod 4.6.1.2 a oddíl 5.4) představuje období, kdy je možné podrobně projednat to, které informace jsou zapotřebí, (případný) stupeň důvěrnosti požadovaných údajů a praktické záležitosti týkající se zacházení s potenciálně důvěrnými obchodními informacemi, citlivými informacemi podle práva hospodářské soutěže, střety zájmů a souvisejícími záležitostmi, a to podle postupu projednaného na zahajovacím zasedání.

5.4   Údaje o environmentální výkonnosti a provozní údaje, které jsou zapotřebí pro kapitoly BREF s názvem „Zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik“ a „Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)“

5.4.1    Obecné informace o environmentální výkonnosti a provozních údajích

Tento oddíl se zabývá environmentální výkonností a provozními údaji. Za účelem vypracování, revize a případné nezbytné aktualizace závěrů o BAT budou v BREF představeny všechny techniky zvažované při rozhodování o nejlepších dostupných technikách a o nově vznikajících technikách podle standardní struktury stanovené v bodě 2.3.7, kde jsou uvedeny ostatní údaje potřebné pro vypracování závěrů o BAT (zejména aspekty týkající se hospodárnosti, mezisložkových vlivů a technických aspektů, které jsou důležité pro použitelnost).

Technická pracovní skupina by měla – nejlépe již na zahajovacím zasedání – stanovit formát a obsah dotazníku pro dané odvětví (viz bod 4.6.1.2 a oddíl 5.5).

V následujících bodech jsou uvedeny hlavní druhy údajů o environmentální výkonnosti a provozních údajů, jež by měla obsahovat šablona pro sběr údajů specifických pro dané zařízení a proces.

5.4.2    Účinné využívání zdrojů

5.4.2.1   Obecné informace o účinném využívání zdrojů

Poskytnuté informace by měly zahrnovat údaje o používání surovin a pomocných materiálů/chemických látek, vody a energie v příslušných procesech. Údaje o účinném využívání zdrojů zahrnují informace o míře podrobnosti systému a jeho zohledněných hranicích.

5.4.2.2   Spotřeba surovin a pomocných materiálů

Informace by měly v rozsahu důležitém pro dotyčné činnosti na úrovni zařízení nebo procesu zahrnovat:

1.

druh a množství používaných surovin a pomocných materiálů (včetně druhotných surovin, chemických látek a recyklovaného odpadu);

2.

údaj o technikách používaných k maximalizaci účinného využívání zdrojů a k prevenci či minimalizaci používání nebezpečných látek nebo látek vzbuzujících mimořádné obavy. Informacemi o technikách se rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti.

5.4.2.3   Používání vody

Poskytnuté informace by měly rozlišovat mezi použitými druhy vody, např. chladicí vodou a provozní vodou a uvádět, zda se voda používá opakovaně, a pokud ano, v jakém množství. Údaje/informace by měly zahrnovat níže uvedené body, pokud jsou pro dotyčné činnosti důležité:

1.

informace o zdroji používané vody a o vodním recipientu (např. název, druh – dešťová voda, povrchová voda, tj. jezero, řeka, potok, moře, nebo podzemní vody; v příslušných případech také teplota, průtok, kvalita);

2.

informace o hranicích systému (tj. o částech/procesech zařízení, které využívají vodu, k níž se údaje vztahují), pokud možno doplněné schématem toku;

3.

zda se v místě provádí úprava dodávané vody a údaj o druhu prováděné úpravy (např. odsolování, filtrace);

4.

údaj o používaných technikách (včetně používané technologie a způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti) ke snížení spotřeby vody. Jestliže snahy o snížení spotřeby vody vedou ke koncentrovanějším odpadním vodám, mělo by to být uvedeno, stejně jako opatření, která byla přijata s cílem snížit dopad koncentrovanějších odpadních vod na životní prostředí na nejnižší možnou míru.

5.4.2.4   Spotřeba energie

Shromážděné informace by měly zahrnovat následující údaje, pokud se vztahují k daným činnostem:

1.

Vstupy:

i.

Druh a množství používaného paliva/energie (např. topný olej, zkapalněný ropný plyn, zemní plyn, pára, elektřina (včetně zdroje elektřiny), odpad, bioplyn, biopalivo nebo biomasa používaná jako palivo), včetně chladicích a technických plynů (např. N2, O2). Pokud se používá pára, měla by být uvedena teplota a tlak páry.

ii.

Spotřeba paliva/energie (podle druhu) s rozlišením mezi tepelnou a elektrickou energií.

2.

Výstupy:

i.

Zda se vyrábí energie (např. výroba elektřiny) a pokud ano, v jakém množství. Pokud se vyrábí pára, měla by být uvedena teplota a tlak páry.

ii.

Zda se energie prodává nebo zda se tepelná energie používá v místě či mimo ně (např. dálkové vytápění).

3.

Jiné:

i.

Zda dochází k opětovnému využití energie, a pokud ano, v jaké části zařízení, v jaké podobě a v jakém množství.

ii.

Zda dochází k exotermickým reakcím, a pokud ano, v jaké části zařízení a v jakém množství.

iii.

Zda dochází k tepelným ztrátám, a pokud ano, v jaké části zařízení a v jakém množství.

4.

Při předkládání hodnot týkajících se spotřeby energie a energetické účinnosti by měly být poskytnuty hranice systému (části/procesy zařízení, které spotřebovávají energii, k níž se údaje vztahují).

5.

Techniky používané ke snížení spotřeby energie a ke zvýšení energetické účinnosti; Informacemi o technikách se rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti.

Energetické údaje by měly být vyjádřeny v kWh nebo MJ na hmotnost produktů (nebo hmotnost surovin) s uvedením toho, zda byly při jejich určení použity čisté či hrubé hodnoty výhřevnosti.

5.4.3    Emise do vody

Poskytnuté informace by měly rozlišovat mezi různými druhy odpadních vod, např. chladicí vodou a provozní vodou a uvádět, zda se voda používá opakovaně, a pokud ano, v jakém množství. Údaje/informace by měly zahrnovat níže uvedené body, pokud jsou pro dotyčné činnosti důležité:

1.

Množství a průtoková rychlost vypouštěných provozních odpadních vod a rovněž údaj o tom, zda je zahrnuto mimořádné vypouštění.

2.

Údaje o zdrojích (např. jednotkových procesech) vypouštěné procesní vody nebo jiných toků odpadních vod pro každý referenční bod/odběrné místo. K posouzení případných situací, kdy dochází ke smíchání znečištěných, méně znečištěných nebo neznečištěných proudů odpadních vod, by bylo vhodné schéma toku odpadních vod. Je rovněž žádoucí shromažďovat pro každou znečišťující látku informace o hmotnostních tocích nebo specifických zatíženích souvisejících emisí, aby bylo možné zohlednit případný efekt ředění.

3.

Množství, průtoková rychlost a teplota vypouštěné neprovozní (např. chladicí) vody.

4.

Zda je v zařízení jímána a upravována dešťová voda a jakým způsobem.

5.

Zda se v zařízení upravují odpadní vody pocházející z jiných zařízení (včetně městských odpadních vod) a jakým způsobem.

6.

Úrovně emisí (jako koncentrace nebo zatížení – včetně specifických zatížení – kdykoli je to relevantní (21); viz bod 3.3.2) vypouštěných znečišťujících látek pro každý posuzovaný proud odpadní vody a zda je odpadní voda vypouštěna přímo či nepřímo do přijímajícího vodního útvaru. Informace by měly rovněž upřesňovat, zda jsou zahrnuty jiné než běžné provozní podmínky (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu). Tyto informace by měly být poskytnuty spolu s příslušnými referenčními informacemi uvedenými v bodě 5.4.8.

7.

Údaj o tom, zda jsou odpadní vody čištěny v čistírně odpadních vod nacházející se v místě či mimo ně (např. v městské nebo centrální čistírně pro celý průmyslový areál).

8.

Údaj o používaných technikách (včetně používané technologie a způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti) k předcházení vzniku emisí do vody, nebo pokud to není proveditelné, k omezení těchto emisí. U metod snižování emisí by měly být uvedeny konkrétní znečišťující látky, na které se tyto metody zaměřují.

9.

Údaje o účinnosti snižování emisí znečišťujících látek nebo o množství znečišťujících látek před a po použití daných technik za účelem stanovení účinnosti snižování emisí.

10.

Uvedeny by měly být informace o podmínkách či okolnostech, které brání použití techniky (mimo jiné ke snižování emisí) v plné míře nebo vyžadují úplné či částečné vynechání techniky, a opatřeních k obnovení úplné kapacity.

5.4.4    Emise do ovzduší

Poskytnuté údaje/informace by měly obsahovat níže uvedené body, pokud jsou pro dotyčné odvětví důležité:

1.

Úrovně emisí (jako koncentrace nebo zatížení, včetně zvláštních zatížení, kdykoli je to relevantní22, viz bod 3.3.2) vypouštěných znečišťujících látek s rozlišením mezi usměrněnými emisemi (např. komín) a neusměrněnými emisemi (např. difúzní/fugitivní emise) upřesňující, zda jsou zahrnuty emise za jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu). U údajů o měrném zatížení je nutno jednoznačně uvést dotyčný produkt. Tyto informace by měly být poskytnuty spolu s příslušnými referenčními informacemi uvedenými v bodě 5.4.8.

2.

Údaj o tom, zda jsou odpadní plyny čištěny v centrálním systému čištění odpadních plynů nacházejícím se v místě či mimo ně.

3.

Údaj o zdrojích (např. jednotkové procesy) difúzních/fugitivních emisí i emisí z komína.

4.

Rychlost proudění kouřových plynů, v případě potřeby přepočítaná na standardní podmínky (suchý plyn při teplotě 273,15 °K a tlaku 1 013 hPa).

5.

Referenční podmínky (např. údaje o koncentraci by se měly vztahovat na suché odpadní plyny při teplotě 273,15 °K a tlaku 1 013 hPa – pokud tomu tak není, je třeba to uvést – a v příslušných případech by měl být uveden referenční obsah kyslíku). Zejména u spalovacích procesů by referenční podmínky měly zahrnovat skutečný obsah O2 v nezředěných spalinách, teploty v odběrných místech (teplota plamene, teplota spalovací komory, teplota spalin) a typ ohřevu (přímý, nepřímý).

6.

Údaj o používaných technikách (včetně používané technologie a způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti) k předcházení vzniku emisí do ovzduší, nebo pokud to není proveditelné, k omezení těchto emisí. U metod snižování emisí jsou uvedeny konkrétní znečišťující látky.

7.

Množství znečišťujících látek před použitím technik ke snižování emisí a po jejich použití s cílem určit účinnost snižování emisí.

8.

Uvedeny by měly být informace o podmínkách či okolnostech, které brání použití techniky (včetně techniky snižování emisí) v plné míře nebo vyžadují úplné či částečné vynechání techniky a opatření k obnovení úplné operativní kapacity.

5.4.5    Emise do půdy a podzemní vody

Poskytnuté informace by měly zahrnovat níže uvedené body, pokud jsou pro dotyčné odvětví důležité:

1.

Potenciální zdroje (procesy, materiály, látky), které mohou způsobit znečištění půdy nebo podzemních vod.

2.

Informace o technikách používaných k prevenci nebo, není-li to proveditelné, ke snížení emisí do půdy a podzemních vod.

5.4.6    Zbytky

Předložené informace by měly zahrnovat níže uvedené body, pokud jsou na úrovni zařízení či procesu pro dotyčné odvětví relevantní:

1.

Druhy a množství zbytků (např. kalů) vznikajících v důsledku dané činnosti, včetně příslušných kódů odpadů EU, jsou-li k dispozici a jsou-li relevantní.

2.

Vlastnosti (fyzické/chemické) zbytků vzniklých při činnosti (např. obsah kovů, průměrný obsah sušiny).

3.

Měrná hmotnost odstraňovaného organického a anorganického odpadu a měrná hmotnost odpadu, který je recyklován, nebo hmotnost zbytků, které jsou znovu použity či využity, a to bez ohledu na to, zda k tomu dochází uvnitř nebo vně zařízení či procesu.

4.

Údaj o používaných technikách (včetně používané technologie a způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti) k předcházení vzniku zbytků, nebo, pokud to není proveditelné, k jejich opětovnému využití, zpětnému získání vzniklých zbytků nebo recyklaci odpadu na úrovni zařízení či procesu.

5.4.7    Ostatní informace

K poskytnutým údajům o environmentální výkonnosti a provozním údajům by měly být připojeny veškeré důležité obecné informace, jako jsou například tyto údaje:

1.

rok vybudování zařízení a jeho uvedení do provozu a údaje o povaze a datech důležitého dovybavení;

2.

druh používaných výrobních procesů, katalyzátorů, provozního zařízení (např. válcovací stolice, výměník tepla a pec);

3.

hlavní provozní podmínky procesu (např. nepřetržitý nebo přerušovaný proces, opakující se události, jako je odstraňování karbonových usazenin z pece, regenerace katalyzátoru, provozní zatížení, provozní teplota);

4.

různé druhy výrobků a jak může jejich jakost/složení ovlivnit spotřebu/emise;

5.

opatření, která byla přijata s cílem předejít vzniku znečištění, nebo pokud to není proveditelné, omezit znečištění za jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu);

6.

opatření, která byla přijata k snížení pravděpodobnosti (četnosti) nebo dopadů mimořádných událostí/havárií na životní prostředí.

5.4.8    Referenční informace, které musí být připojeny k údajům o emisích

5.4.8.1   Obecné informace

U emisních údajů by kromě hodnoty a jednotky sledovaného parametru měly poskytnuté informace případně zahrnovat:

1.

zdroj emisí (např. reaktor, pec);

2.

údaj o druhu struktury emisí (např. minimální/maximální hodnoty, percentily nebo grafické znázornění; viz bod 5.4.8.3).

5.4.8.2   Monitorování

U údajů o monitorování emisí by poskytnuté informace měly případně zahrnovat níže uvedené body:

1.

Četnost měření/odběru vzorků/monitorování.

2.

Průměrovací období použité k nahlášení údajů (viz podrobné informace níže).

3.

Druh použité metody monitorování (např. přímé měření, nepřímé měření, hmotnostní/tepelná bilance, emisní faktory) a údaj o použitých normách EN/ISO (či jiných normách) pro monitorování, včetně metody odběru vzorků a předběžné úpravy vzorků, jakož i informace o tom, zda byla zvážena nejistota měření a jakým způsobem. Je-li k dispozici, měla by být pro sledovaný parametr uvedena mez detekce (LOD) a mez kvantifikace (LOQ). Není-li použitou normou pro monitorování norma EN/ISO, měl by být uveden popis normy.

4.

Údaj o nejistotách při měření/odběru vzorků/monitorování.

5.

Údaje o zdroji údajů, například kdo údaje shromáždil, analyzoval a poskytl.

6.

Zda byla měření provedena za běžného provozu, či za jiných než běžných provozních podmínek (jako je spouštění, odstavování, neúmyslný únik látek, špatná funkce, krátkodobá přerušení a úplné ukončení provozu).

Pokud jde o vyjádření výsledků monitorování a způsob nakládání s nejistotami, požadavky na přímé měření a monitorování, měla by se vzít v úvahu referenční zpráva o monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení, jichž se týká směrnice o průmyslových emisích (ROM).

5.4.8.3   Průměry, rozpětí a rozložení emisních hodnot

Při poskytování informací o monitorování emisí je nutno jednoznačně uvést, za jaké období byly hodnoty získány a zprůměrovány. Informace získané za jiných než běžných provozních podmínek je nutno uvést zvlášť.

Výměna informací by se měla zabývat výkonností zařízení, procesů a technik z hlediska emisí, která je případně vyjádřena jako krátkodobé a dlouhodobé průměry (viz bod 1.1.1). Na zahajovacím zasedání je nutno projednat dostupnost obou druhů informací, jejich relevantnost a rovněž proveditelnost sběru a následné analýzy (viz bod 4.6.1.2).

Soubor údajů, který obsahuje krátkodobé průměry (např. půlhodinové, hodinové, denní průměry) pokrývající delší časový úsek (např. jeden rok či několik let), umožňuje následné výpočty krátkodobých a dlouhodobých průměrů a percentilů. K určení struktury emisí a možných maximálních emisí, k nimž může dojít, jsou nezbytné zejména rozpětí odchylek a distribuční funkce (např. maximální hodnota, střední hodnota, směrodatná odchylka od bodového měření) denních nebo hodinových průměrů shromážděných za dlouhý časový úsek (např. jeden rok či více).

Roční průměry obvykle poskytují náležitou představu o environmentální výkonnosti spojené s určitým procesem/technikou nezávisle na místních poruchách nebo krátkodobých výkyvech, jelikož zahrnují emise na úrovni zařízení ze všech zdrojů a za podmínek v průběhu celého roku, tj. v poměrně stálé situaci. Roční průměry mají význam rovněž v rámci posouzení možných technik. U ročních průměrů je důležité uvést, jak byly odvozeny nebo vypočteny (např. na základě nepřetržitého měření nebo bodových měření a v posledně uvedeném případě na základě jakého počtu měření) a zda jsou zahrnuty emise za jiných než běžných provozních podmínek.

5.5   Zvláštní záležitosti, které jsou v kompetenci každé technické pracovní skupiny

Technické pracovní skupiny zřízené za účelem vypracování nebo revize BREF by měly dodržovat obecné zásady uvedené v oddíle 5.4. Za účelem výměny informací, jak je stanovena v čl. 13 odst. 1 a 2 revidované směrnice IED, by členové technických pracovních skupin měli poskytnout informace (zejména údaje o spotřebě a emisích) alespoň na úrovni činnosti/zařízení či procesů. Technická pracovní skupina by měla určit, zda je nutno jít na nižší úroveň (např. reaktor, pec, jednotková operace, proces). K vypracování kapitoly 3 BREF s názvem „Současné úrovně emisí a spotřeby“ však lze použít souhrnné údaje z několika zařízení a procesů.

Členové technické pracovní skupiny by měli během přípravné fáze navrhnout typ a formát zvláštních odvětvových údajů, které by měly být shromážděny za účelem vypracování či revize daného BREF. Podkladový dokument vyhotovený EU-BRITE pro zahajovací zasedání by měl představit návrhy technické pracovní skupiny a předložit konkrétní návrhy pro osnovu šablony dotazníku pro sběr zvláštních odvětvových údajů a pro diskuse ohledně druhu a formátu údajů, jež mají být shromážděny a poskytnuty.

Na zahajovacím zasedání by měla technická pracovní skupina prodiskutovat, zda bude nutno obecné zásady uvedené v těchto pokynech ohledně sběru údajů doplnit o zvláštní odvětvové aspekty pro dotyčný BREF.

Technická pracovní skupina by měla prodiskutovat a vypracovat zvláštní odvětvovou šablonu dotazníku pro sběr a předkládaní informací EU-BRITE podle obecných zásad uvedených v oddíle 5.2. Technická pracovní skupina by měla zejména určit druh údajů, průměry, rozpětí, rozložení, jednotky a referenční podmínky, jež mají být použity/poskytnuty, s přihlédnutím k dostupným údajům a jednotkám a referenčním podmínkám používaným výrobci. Dosažení dohody o těchto otázkách by proto mělo být jedním z cílů zahajovacího zasedání a je nutno na ně vyhradit dostatek času.

Důležité: šablona dotazníku by měla být vytvořena ve formátu, který umožní snadné sestavení údajů a jejich analýzu, jako je Excel, XML či jiné statistické nástroje. Lze využít také online nástroje. Měly by se upřednostnit otázky s výběrem odpovědi z více možností. Použití otázek umožňujících otevřené odpovědi by mělo být, pokud možno, omezeno, jelikož kvůli nejednotné použité terminologii vede z podstaty k potřebě vysvětlivek. Šablony by měly obsahovat možnost usnadňující ověření platnosti údajů. Za účelem dalšího zdokonalení by šablona mohla být otestována během prohlídek na místě.

Technická pracovní skupina by na svém zahajovacím zasedání měla stanovit harmonogram sběru a poskytnutí údajů a informací EU-BRITE (v souladu s typickým pracovním postupem pro vypracování a revizi BREF uvedeným v bodě 1.2.5). Mělo by se zamezit tomu, aby údaje/informace byly poskytovány na poslední chvíli, jelikož to znesnadňuje vzájemné hodnocení celou technickou pracovní skupinou. Údaje/informace poskytnuté po stanovené lhůtě nebude vždy možné vzít v úvahu (viz rovněž bod 1.2.5).

Pokud jde o emisní údaje, technická pracovní skupina by se měla na základě shromážděných údajů o koncentraci a (měrném) zatížení (jsou-li k dispozici oba údaje, měly by být uvedeny oba) dohodnout, zda k odvození užitečných závěrů o BAT přispěje jeden či oba druhy údajů.

Měrné zatížení (např. množství uvolněných znečišťujících látek vztažené k hmotnosti vyrobených produktů) umožňuje srovnání environmentální výkonnosti zařízení bez ohledu na různé objemy výroby a není ovlivněno směšováním nebo ředěním.

Koncentrace (s připojenými referenčními podmínkami a průměrovanými obdobími) obvykle poskytují více informací o krátkodobé výkonnosti jednotlivých procesů nebo jednotkových operací, a mohou tudíž zjistit výkyvy a maximální emise. Stanoví rovněž environmentální výkonnost v daném okamžiku. Jejich spojení s údaji o průtoku umožňuje zjistit zátěž znečištěním v kterémkoli daném okamžiku. Pokud se používá nepřetržité měření, mohou být koncentrace použity k poskytnutí informací o výkonnosti za delší časový úsek (např. jeden rok).

6   KAPITOLA 6: ZABEZPEČENÍ KVALITY PŘI VYPRACOVÁNÍ A REVIZI BREF

Zabezpečení kvality procesu vypracovávání a revizi BREF závisí do značné míry na dodržování pokynů obsažených v tomto dokumentu, zejména pokud jde o obsah a meze BREF a sběr údajů pro odvození nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik.

Kvalita BREF závisí jak na účastnících podílejících se na procesu (je vyžadována vysoká úroveň odborných technických znalostí a zapojení), tak i na kvalitě samotného „sevillského procesu“. Aby byla tato kvalita zaručena, očekává se, že členské státy, dotčená průmyslová odvětví, nevládní organizace, které podporují ochranu životního prostředí a lidského zdraví, Evropská agentura pro chemické látky a Komise zavedou systém kvality, který zahrnuje:

1.

jednoznačné vymezení povinností a přidělení úkolů;

2.

metody a postupy;

3.

přidělení dostatečných zdrojů (zejména pracovníků);

4.

systém vnitřní kontroly vedoucí k neustálému zlepšování.

Zabezpečování dobré kvality BREF je každodenní činností, která je založena na osobním odhodlání všech osob podílejících se na výměně informací. U zdroje shromažďovaných informací musí obecně každý jednotlivý člen technické pracovní skupiny hrát při zaručení kvality svých příspěvků zvláštní úlohu jako kontrolor na první úrovni.

Pracovníci EU-BRITE, kteří vypracovávají návrh BREF na základě příspěvků technické pracovní skupiny, jsou kontrolorem kvality poskytnutých informací na druhé úrovni.

Postup pro zabezpečení kvality by měl být neustále revidován a fórum bude vyzváno, aby k těmto revizím přispělo.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, Úř. věst. L, 2024/1785, 15.7.2024; ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1785/oj.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění), Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17; ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/2024-08-04.

(3)  Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2024/1785.

(4)  Příloha III byla změněna v rámci revize směrnice IED a zahrnuje nová kritéria, jako je dekarbonizace, dopad emisí na biologickou rozmanitost a použití méně nebezpečných látek, včetně menšího užití látek vzbuzujících mimořádné obavy.

(5)  Pokud není uvedeno jinak, pojem „kapitola“ označuje kapitoly této přílohy.

(6)  Pokud není uvedeno jinak, pojmy „oddíl“ a „bod“ označují oddíly a body této přílohy.

(7)  Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3).

(8)  Jednací řád fóra podle článku 13.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(10)  S výhradou podmínek uložených právem hospodářské soutěže a ochrany důvěrných obchodních informací, viz oddíl 5.3.

(11)  Koncentrace i měrné zatížení znečišťujícími látkami (jsou-li k dispozici) nebo údaje potřebné pro odvození těchto informací, včetně použitých metod monitorování a referenčních podmínek. U údajů o měrném zatížení je nutno jednoznačně uvést dotyčný produkt.

(12)  Výraz „odůvodněný“ se vztahuje na přístup uvedený v bodě 4.6.1.4.2.

(13)  Včetně používané technologie a způsobu, jakým jsou zařízení nebo proces navrženy, budovány, udržovány, provozovány a vyřazovány z činnosti.

(14)  Nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

(15)  Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení.

(16)  Nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích.

(17)   Informační platforma INCITE pro předkládání informací o inovativních technikách.

(18)  Viz čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice IED a věc C-626/22, bod 122.

(19)  Další informace viz zpráva „HAZBREF“ (Nebezpečné průmyslové chemické látky v dokumentech BREF podle směrnice IED – Program Interreg pro region Baltské moře).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(21)  Informace o zatížení (např. množství znečišťujících látek uvolněných za rok) mohou pomoci při určování priorit při omezování znečištění.


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2026/2545/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)