5.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 42/9


ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU, Euratom) 2021/135

ze dne 12. listopadu 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 o podrobné podmínky pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv ve společném rezervním fondu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na čl. 213 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 212 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) by rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci mají být drženy ve společném rezervním fondu. Zdroje společného rezervního fondu budou přidělovány do složek odpovídajících těmto jednotlivým přispívajícím nástrojům. Podle čl. 213 odst. 1 finančního nařízení má být tvorba rezerv na rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím ve společném rezervním fondu založena na efektivní míře tvorby rezerv.

(2)

Efektivní míra tvorby rezerv by měla být stanovena na základě počáteční míry tvorby rezerv stanovené zvlášť pro každou rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc třetím zemím podle čl. 211 odst. 2. Podle čl. 213 odst. 2 finančního nařízení by se měla použít pouze na objem zdrojů ve společném rezervním fondu vyčleněných na vyplacení čerpaných rozpočtových záruk za období jednoho roku. Efektivní míra tvorby rezerv se bude vztahovat na všechny složky společného rezervního fondu, které mohou vytvářet podmíněný závazek pro rozpočet Unie.

(3)

Metodika výpočtu efektivní míry tvorby rezerv by měla být založena na zavedených metodách měření a řízení úvěrových rizik, které jsou široce používány ve finančním sektoru. Tyto metody do značné míry závisí na odhadu rozložení ztrát úvěrového portfolia odděleně a společně pro všechny přispívající nástroje. Metodika se zaměřuje zejména na posouzení dvou složek úvěrového rizika – očekávaných a neočekávaných ztrát.

(4)

Efektivní míra tvorby rezerv by měla odrážet přínosy sdružování rozpočtových záruk a finanční pomoci třetím zemím s různými rizikovými profily a modely peněžních toků. Metodika pro stanovení úrovně efektivní tvorby rezerv ve společném rezervním fondu by proto měla být založena na koncepci diverzifikace, což umožní optimalizovat úroveň tvorby rezerv požadovanou příslušnými základními akty přispívajících nástrojů.

(5)

Korelace ztrát mezi složkami v rámci společného rezervního fondu je důležitým vstupem pro stanovení efektivní míry tvorby rezerv. Proto by měl být zaveden spolehlivý přístup k posuzování úrovně korelace mezi složkami.

(6)

Efektivní míra tvorby rezerv má být referenční hodnotou pro výpočet příspěvků na tvorbu rezerv z rozpočtu podle čl. 211 odst. 4 písm. a) finančního nařízení, který provádí Komise, pro jakékoli doplnění společného rezervního fondu podle čl. 213 odst. 4 písm. b) finančního nařízení nebo pro navrácení případného přebytku rezerv podle čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení do rozpočtu, a to zvlášť pro každý přispívající nástroj. Efektivní míru tvorby rezerv by proto měl vypočítat finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu (dále jen „finanční správce“) v souladu s ročním rozpočtovým procesem.

(7)

V souladu s čl. 213 odst. 1 finančního nařízení má efektivní míra tvorby rezerv zajistit úroveň ochrany před finančními závazky Unie, která odpovídá úrovni ochrany, jež by byla zajištěna příslušnými mírami tvorby rezerv, pokud by byly zdroje uchovávány a spravovány zvlášť. Aby byl zajištěn soulad s uvedeným článkem, měl by mít finanční správce možnost, nejsou-li informace nezbytné k obezřetnému stanovení efektivní míry tvorby rezerv plně dostupné, jako ochranné opatření stanovit efektivní míru tvorby rezerv na 100 %.

(8)

V souladu s čl. 282 odst. 3 písm. g) finančního nařízení se článek 213 uvedeného nařízení o efektivní míře tvorby rezerv má použít až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Toto rozhodnutí by se tudíž mělo použít od stejného data,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Komise poskytne finančnímu správci tyto informace:

a)

prognózy přítoku a odtoku prostředků pro příslušné složky společného rezervního fondu na příslušné období;

b)

další relevantní informace nezbytné k určení přiměřenosti tvorby rezerv na základě metodiky výpočtu efektivní míry tvorby rezerv.

2.   Finanční správce vypočítá efektivní míru tvorby rezerv platnou pro příslušné roční období v souladu s rozpočtovým procesem za použití informací poskytnutých podle odstavce 1.

Odchylně od prvního pododstavce, pokud jde o soulad s rozpočtovým procesem, však finanční správce vypočítá efektivní míru tvorby rezerv platnou pro první roční období za použití dostupných a relevantních informací co nejdříve.

3.   Finanční správce vypočítá efektivní míru tvorby rezerv pomocí metodiky stanovené v příloze. Finanční správce doplní výpočet efektivní míry tvorby rezerv posouzením tržních podmínek a případně dalšími relevantními předpoklady, jak je uvedeno v metodice, použitými při výpočtu.

Článek 2

1.   Finanční správce může stanovit efektivní míru tvorby rezerv na 100 %, aby byl splněn požadavek čl. 213 odst. 1 finančního nařízení, totiž zajistit, aby úroveň ochrany před finančními závazky Unie odpovídala úrovni, jež by byla zajištěna příslušnými mírami tvorby rezerv, pokud by byly zdroje uchovávány a spravovány zvlášť.

2.   Odstavec 1 se použije, pouze pokud informace týkající se významného přispívajícího nástroje ve společném rezervním fondu, které jsou nezbytné pro obezřetný výpočet efektivní míry tvorby rezerv, nejsou plně dostupné.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

V Bruselu dne 12. listopadu 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.


PŘÍLOHA

1.   

Efektivní míra tvorby rezerv společného rezervního fondu se vypočítá s ohledem na výši očekávaných a neočekávaných ztrát u každého přispívajícího nástroje a na diverzifikační poměr, který zohledňuje korelaci mezi ztrátami přispívajících nástrojů, jak je uvedeno v tomto vzorci:

Image 1

kde

EPR t – efektivní míra tvorby rezerv, vyjádřená jako procentní podíl z výše zdrojů vyčleněných na vyplacení čerpaných záruk za rok t, pokud by tvorba rezerv pro přispívající nástroje byla uchovávána a spravována zvlášť;

EL i,t – očekávaná ztráta pro složku i za rok t stanovená schvalujícími útvary pro příslušnou složku a představující částku zdrojů, která je nezbytná k očekávanému čerpání záruky za rok t;

UL i,t – neočekávaná ztráta pro složku i za rok t stanovená schvalujícími útvary pro příslušnou složku a představující volatilitu (směrodatnou odchylku) očekávané ztráty pro danou složku;

i,j – složka

Image 2
;

t – rok

Image 3
, kde T představuje celkovou dobu trvání příslušné složky;

x t – vyrovnávací koeficient vyjádřený jako procentní podíl z UL i,t za rok t, který označuje marži nezbytnou ke krytí krátkodobé volatility odhadů ztrát a poskytuje dodatečnou ochranu proti nedostatečné likviditě;

ρ i,j – korelační matice mezi ztrátami jednotlivých složek po dobu trvání přispívajících nástrojů;

DR – diverzifikační poměr, který označuje rozdíl mezi součtem neočekávaných ztrát za dobu trvání všech přispívajících nástrojů ve jmenovateli a společnými neočekávanými ztrátami za dobu trvání pro všechny složky, vypočítaný takto:

Image 4

2.   

Diverzifikační poměr vypočítává finanční správce za rok t na základě vstupů schvalujících útvarů a odhadů korelační matice.

3.   

Korelační matici mezi složkami určí finanční správce za použití dostupných historických údajů, zástupných ukazatelů pro složky za použití veřejně dostupných údajů (např. dluhopisů, akciových indexů), které představují zeměpisné nebo odvětvové pokrytí pro příslušnou složku. Korelační matici může finanční správce upravit tak, aby zohledňovala tržní podmínky a další relevantní faktory.