European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C

C/2024/5451

10.10.2024

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2023

(C/2024/5451)

OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 2
SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF 3
FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ 7
FINANČNÍ VÝKAZY ERF 9
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF 50
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2023 51
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2023 58
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU 65
ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ 70

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rok 2023 byla sestavena v souladu s hlavou X finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v poznámkách k finančním výkazům.

Potvrzuji svou odpovědnost za to, že je roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu sestavena a zveřejněna v souladu s článkem 18 finančního nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond.

Všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropského rozvojového fondu a o plnění rozpočtu, mi předložily schvalující osoby a EIB, jež zároveň zaručily spolehlivost předložených údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považovala ke schválení účetní závěrky za potřebné, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Evropského rozvojového fondu.

Rosa ALDEA BUSQUETS

Účetní

19. června 2024

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1.   OBECNÉ SOUVISLOSTI

Evropská unie (EU) spolupracuje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem je podpora hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a především omezení a odstranění chudoby v dlouhodobém horizontu prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem EU spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k jejich provedení uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky, které EU přiděluje na rozvojovou spolupráci, pocházejí ze tří zdrojů:

—

rozpočtu EU,

—

Evropského rozvojového fondu a

—

Evropské investiční banky.

ERF není financován z rozpočtu EU. Byl zřízen na základě vnitřní dohody mezi zástupci členských států zasedajícími v Radě a je spravován zvláštním výborem. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise (Komise). Evropská investiční banka (EIB) spravuje investiční facilitu.

ERF tvoří více jednotlivých ERF. Každý ERF se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením, jež ukládá povinnost sestavit konkrétní finanční výkazy. Kromě toho jsou tyto finanční výkazy v souhrnné podobě, která poskytuje celkový přehled o finančním stavu zdrojů, za něž Komise odpovídá.

Až do roku 2021, kdy 11. Evropský rozvojový fond dospěl do závěrečné fáze, neboť dne 31. prosince 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, byl Evropský rozvojový fond (dále jen „ERF“) hlavním nástrojem k poskytování pomoci určené na rozvojovou spolupráci ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Od roku 2021 je však spolupráce EU se zeměmi AKT a ZZÚ financována z rozpočtu EU.

Investiční facilita, kterou spravuje EIB, byla zřízena v rámci dohody o partnerství AKT–EU a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT. Financovány z ní jsou v zásadě (nikoli však výlučně) soukromé investice. Facilita je navržena jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; sama se tedy obnovuje a je finančně nezávislá. Vzhledem k tomu, že investiční facilita není spravována Komisí, není konsolidována v první části roční účetní závěrky, jež uvádí finanční výkazy ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investiční facility, které sestavila EIB, jsou uvedeny ve zvláštní části roční účetní závěrky (část II), čímž je podán úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

2.   JAK JE ERF FINANCOVÁN?

Rada schválila dne 2. prosince 2013 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu EU, ale že bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

ERF má na rozdíl od rozpočtu EU víceletý charakter. Každý ERF stanoví celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce obvykle na dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na více let, mohou být přidělené prostředky využity během celé doby fungování ERF. Absence ročního základu rozpočtu je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu ERF posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroje ERF jsou příspěvky „ad hoc“ od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni setkávali zástupci členských států a rozhodovali o celkové částce přidělené do fondu a zkontrolovali jeho čerpání.

ERF spravuje Komise v souladu s unijní politikou rozvojové spolupráce. Jelikož členské státy mají souběžně s touto unijní politikou i svou vlastní politiku rozvojové pomoci, musí se v této oblasti v zájmu komplementarity s EU koordinovat.

Kromě výše uvedených příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování- nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3.   ČINNOSTI ERF PO DNI 31. PROSINCE 2020

I když byl 8. ERF oficiálně uzavřen v roce 2021, kdy byly uzavřeny všechny smlouvy a finanční rozhodnutí, tato uzávěrka nebyla v účetní závěrce za rok 2021 plně zohledněna, neboť v té době nebylo vyřízeno několik inkasních příkazů, včetně soudních sporů. Ke dni 31. prosinci 2022 měl ERF čistá aktiva ve výši 180 milionů EUR. Kapitál a rezervy byly použity na pokrytí kumulovaných ztrát 8. ERF, přičemž zbývající zůstatky byly převedeny do 9. ERF v souladu s ustanoveními části 3 finančního nařízení (2) pro 9. ERF.

Komise v současné době pracuje na uzavření 9. ERF. Stále ještě existuje deset nedokončených smluv, které by v zásadě měly skončit v roce 2024. Tyto smlouvy financované z 9. ERF jsou i nadále aktivní a budou uzavřeny ve stanoveném časovém rámci, což přispěje k dokončení činností a projektů spojených s 9. ERF. 9. ERF může být plně uzavřen až po skončení všech smluv a po dokončení jejich hodnocení a auditů.

Uzavírání 10. ERF postupuje dobře, neboť 96,1 % jeho smluv již bylo uzavřeno. Provozní a finanční uzávěrka zbývajících smluv však bude nějakou dobu trvat. Pro finanční uzávěrku je nutné zahájit a dokončit všechna nezbytná hodnocení, audity a zpětné získávání prostředků.

Jedenáctý ERF dospěl do závěrečné fáze dne 31. prosince 2020, kdy vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti. Toto ustanovení stanoví konečné datum pro závazky, což znamená, že od roku 2021 nelze v rámci 11. ERF podepsat žádné další dohody o financování. Realizace probíhajících projektů financovaných z 11. Evropského rozvojového fondu nicméně bude pokračovat až do jejich konečného dokončení.

V souvislosti se současným víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 je spolupráce EU se zeměmi AKT začleněna do Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa. Stejně tak se na spolupráci se zámořskými zeměmi a územími nyní vztahuje rozhodnutí o přidružení zámoří. A tak zatímco do roku 2021 byly programy ERF financovány z dobrovolných příspěvků členských států EU, od roku 2021 budou rozvojové programy financovány z rozpočtu EU. Z toho rovněž plyne, že financování programů rozvoje podléhá schválení Evropským parlamentem a že transakce musí být v souladu s finančním nařízením EU stejně jako jiné financované programy v EU.

4.   ROČNÍ VÝKAZY

4.1   ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

V souladu s čl. 18 odst. 3 finančního nařízení pro ERF se finanční výkazy ERF sestavují podle zásad akruálního účetnictví, které vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla přijatá účetním Komise používají všechny orgány a subjekty EU, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a zveřejňování účetních závěrek a aby se tak harmonizovalo sestavování finančních výkazů. Tato účetní pravidla EU rovněž používá ERF s přihlédnutím ke specifičnosti jeho činností.

Přípravou roční účetní závěrky ERF je pověřen účetní Komise, který je účetním ERF a zajišťuje, aby roční účetní závěrka ERF podávala věrný a poctivý obraz finanční situace ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

Část I: Prostředky spravované Komisí

i)

Finanční výkazy ERF a přílohy

ii)

Finanční výkazy svěřenských fondů EU konsolidované v závěrce ERF

iii)

Konsolidované finanční výkazy ERF a svěřenských fondů EU

iv)

Zpráva o finančním plnění ERF

Část II: Výroční zpráva o plnění – Prostředky spravované EIB

v)

Finanční výkazy investiční facility

Část „Finanční výkazy svěřenských fondů EU konsolidované v závěrce ERF“ obsahuje finanční výkazy obou svěřenských fondů, jež byly v rámci ERF vytvořeny, tj. svěřenského fondu EU Bêkou (viz oddíl „Finanční výkazy svěřenského fondu EU Bêkou“) a svěřenského fondu EU pro Afriku (viz oddíl „Finanční výkazy svěřenského fondu EU pro Afriku“). Za sestavení individuálních finančních výkazů těchto svěřenských fondů odpovídá účetní Komise. Tyto výkazy jsou předmětem externího auditu, jejž provádí soukromá auditorská společnost. Částky týkající se svěřenských fondů uvedené v těchto ročních účetních závěrkách jsou prozatímní.

Roční účetní závěrku ERF musí Komise přijmout nejpozději do 31. července roku následujícího po rozvahovém dni a poté ji předložit Evropskému parlamentu a Radě k udělení absolutoria.

5.   AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1   AUDIT

Roční účetní závěrku ERF kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr (EÚD), který pro Evropský parlament a Radu vypracovává výroční zprávu.

5.2   ABSOLUTORIUM

Závěrečnou kontrolou finančního plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce je absolutorium. Po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Evropského parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy EÚD (včetně prohlášení o věrohodnosti) a odpovědí Komise na otázky a žádosti o doplňující informace ze strany orgánu příslušného k udělení absolutoria.

HLAVNÍ UDÁLOSTI FINANČNÍHO PLNĚNÍ 2023

Image 1

*

 Čistá částka, pouze 10. a 11. ERF

Plnění rozpočtu

V roce 2023 byly v rámci 10. ERF a 11. ERF provedeny individuální závazky ve výši 720 milionů EUR a čisté platby ve výši 2 053 milionů EUR. Celková částka hrubých plateb pro ERF činila 2 103,48 mil. EUR, což představuje 105,17 % cílové částky 2 000 milionů EUR, která byla sdělena členským státům.

V roce 2022 Rada jednomyslně rozhodla o opětovném použití prostředků uvolněných z 10. a 11. ERF ve výši 600 milionů EUR za účelem financování opatření k řešení krize v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářského šoku v zemích AKT v důsledku válečné agrese Ruska proti Ukrajině. Těchto 600 milionů EUR již Komise vyčlenila na závazky a v roce 2022 vyplatila 221 milionů EUR a v roce 2023 pak 87 milionů EUR.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

Předběžné financování (viz poznámka 2.2): snížení o 356 milionů EUR, zejména proto, že bylo vyplaceno méně záloh. Toto snížení je způsobeno zejména poklesem počtu nových smluv podepsaných od roku 2021. V roce 2021 činila hodnota nových smluv 2 118 milionů EUR, přičemž se v roce 2022 výrazně snížila na 853 milionů EUR. V roce 2023 zůstaly nové smlouvy, jejichž hodnota činila 860 milionů EUR, na této úrovni v důsledku rozhodnutí Rady přesměrovat nevyužité finanční prostředky z 10. a 11. ERF na pomoc zemím AKT v reakci válečnou agresi Ruska proti Ukrajině;

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (viz poznámka 2.5): snížení o 426 milionů EUR především v důsledku snížení příspěvků od dárců, které se snížily z 2 500 milionů EUR v roce 2022 na 1 800 milionů EUR v roce 2023;

—

výdaje příštích období (viz poznámka 2.8): snížení o 147 milionů EUR v důsledku snížení počtu otevřených smluv na konci roku, u kterých nebyly na konci roku potvrzeny žádné žádosti o proplacení nákladů, a

—

provozní náklady (viz poznámka 3.4): celkové snížení provozních nákladů o 608 milionů EUR, zejména v důsledku snížení výdajů souvisejících s programovatelnou pomocí, projekty uvnitř AKT a příspěvky do svěřenských fondů. Výdaje na pomoc při mimořádných událostech se nicméně zvýšily, protože prostředky, jejichž přidělení na závazek v rámci 10. a 11. ERF bylo zrušeno, byly znovu použity na řešení negativních dopadů válečné agrese Ruska proti Ukrajině v zemích AKT.

FINANČNÍ PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ

OBSAH

FINANČNÍ VÝKAZY ERF 9
ROZVAHA ERF 10
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF 11
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF 11
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF 13
ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF 13
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF 15
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF 16
PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF 19
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF 50
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF 51
ROZVAHA 55
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 56
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 57
FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2023 58
ROZVAHA 62
VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 63
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 64
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU 65
KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA 66
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI 67
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 67
KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 69
ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ 70

FINANČNÍ VÝKAZY ERF  (3)

ROZVAHA ERF

V milionech EUR

 

Poznámka

31. 12. 2023

31. 12. 2022

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

87

67

Předběžné financování

2.2

574

488

Příspěvky do svěřenského fondu

2.3

216

254

Pohledávky ze směnných transakcí

2.4

5

7

 

 

883

816

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

3

3

Předběžné financování

2.2

954

1 396

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4

24

27

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2.5

601

1 027

 

 

1 583

2 454

AKTIVA CELKEM

 

2 466

3 270

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Finanční závazky

2.6

(5 )

(7 )

 

 

(5 )

(7 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Závazky

2.7

(391 )

(426 )

Výdaje příštích období

2.8

(984 )

(1 131 )

 

 

(1 375 )

(1 558 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

(1 380 )

(1 565 )

ČISTÁ AKTIVA

 

1 086

1 705

REZERVNÍ A JINÉ FONDY

 

 

 

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

2.9

54 566

65 100

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2.9

2 252

2 252

Výsledek hospodaření minulých let

 

(53 484 )

(62 834 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

(2 249 )

(2 813 )

ČISTÁ AKTIVA

 

1 086

1 705

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF

V milionech EUR

 

Poznámka

2023

2022

PŘÍJMY

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

Inkaso nákladů

3.1

14

18

 

 

14

18

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

Finanční příjmy

3.2

9

2

Ostatní příjmy

3.2

43

77

 

 

52

80

Příjmy celkem

 

65

98

VÝDAJE

 

 

 

Prováděné jinými subjekty

3.3

(3 )

(1 )

Nástroje pomoci

3.4

(2 181 )

(2 789 )

Výdaje na spolufinancování

3.5

(8 )

4

Finanční náklady

3.6

(7 )

(6 )

Ostatní výdaje

3.7

(116 )

(119 )

Výdaje celkem

 

(2 315 )

(2 911 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

(2 249 )

(2 813 )

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF

V milionech EUR

 

Poznámka

2023

2022

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

(2 249 )

(2 813 )

Provozní činnosti

 

 

 

Navýšení kapitálu – příspěvky (netto)

 

1 630

2 458

(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů

 

37

128

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

 

356

239

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

 

4

5

Zvýšení/(snížení) rezerv

 

2

1

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

 

(3 )

(1 )

Zvýšení/(snížení) závazků

 

(35 )

(75 )

Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období

 

(148 )

123

Jiné nepeněžní pohyby

 

–

–

Investiční činnosti

 

 

 

(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty*

 

(20 )

(31 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

 

(426 )

34

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

 

(426 )

34

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

2.5

1 027

994

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

2.5

601

1 027

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF

V milionech EUR

 

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Fond z přecenění reálnou hodnotou (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

72 998

10 355

62 643

(62 834 )

2 252

–

2 061

Navýšení kapitálu – příspěvky

(43 )

(2 500 )

2 457

–

–

 

2 457

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(2 813 )

–

 

(2 813 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

72 955

7 855

65 100

(65 647 )

2 252

–

1 705

Navýšení kapitálu – příspěvky

(185 )

(1 815 )

1 630

–

–

 

1 630

Uzavření 8. ERF

(12 164 )

 

(12 164 )

12 164

–

 

(0 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(2 249 )

–

 

(2 249 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

60 607

6 040

54 566

(55 732 )

2 252

–

1 086

ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF

V milionech EUR

 

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

 

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

–

–

14

73

87

–

–

(1 )

67

67

Předběžné financování

2.2

–

–

447

127

574

–

–

221

267

488

Příspěvky do svěřenského fondu

2.3

–

31

9

176

216

–

31

9

213

254

Pohledávky ze směnných transakcí

2.4

–

–

–

5

5

–

–

–

7

7

 

 

–

31

470

381

883

–

31

229

555

816

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva

2.1

–

–

–

3

3

–

–

–

3

3

Předběžné financování

2.2

–

5

113

835

954

–

14

427

954

1 396

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4

–

–

10

14

24

–

–

10

16

27

Spojovací účty ERF

 

–

(200 )

426

(226 )

–

180

(369 )

803

(612 )

–

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2.5

–

–

–

601

601

–

–

–

1 027

1 027

 

 

–

(195 )

549

1 229

1 583

180

(355 )

1 240

1 389

2 454

AKTIVA CELKEM

 

–

(163 )

1 020

1 610

2 466

180

(324 )

1 469

1 945

3 270

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční závazky

2.6

–

–

–

(5 )

(5 )

–

–

(0 )

(7 )

(7 )

 

 

–

–

–

(5 )

(5 )

–

–

(0 )

(7 )

(7 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

 

 

–

 

 

 

 

 

Závazky

2.7

–

–

(63 )

(328 )

(391 )

–

(0 )

(34 )

(391 )

(426 )

Výdaje příštích období

2.8

–

–

(129 )

(855 )

(984 )

–

(7 )

(119 )

(1 006 )

(1 131 )

 

 

–

–

(192 )

(1 183 )

(1 375 )

–

(7 )

(153 )

(1 397 )

(1 558 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

–

–

(192 )

(1 188 )

(1 380 )

–

(7 )

(153 )

(1 404 )

(1 565 )

ČISTÁ AKTIVA

 

–

(163 )

827

422

1 086

180

(331 )

1 315

541

1 705

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

2.9

–

10 442

20 834

23 290

54 566

12 164

10 450

20 960

21 527

65 100

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2.9

–

2 252

–

–

2 252

627

1 625

–

–

2 252

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

2.9

–

(509 )

(120 )

628

–

(2 513 )

2 010

(38 )

541

–

Výsledek hospodaření minulých let

 

–

(12 350 )

(19 607 )

(21 527 )

(53 484 )

(10 098 )

(14 410 )

(19 325 )

(19 001 )

(62 834 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

–

1

(280 )

(1 970 )

(2 249 )

–

(6 )

(282 )

(2 526 )

(2 813 )

ČISTÁ AKTIVA

 

–

(163 )

827

422

1 086

180

(331 )

1 315

541

1 705

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF

V milionech EUR

 

 

2023

2022

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

PŘÍJMY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Inkaso nákladů

3.1

–

–

2

12

14

–

(1 )

(8 )

28

18

 

 

–

–

2

12

14

–

(1 )

(8 )

28

18

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční příjmy

3.2

–

–

(1 )

10

9

–

–

2

1

2

Ostatní příjmy

3.2

–

2

4

37

43

–

3

8

66

77

 

 

–

2

4

46

52

–

3

10

67

80

Příjmy celkem

 

–

2

5

58

65

–

1

2

94

98

VÝDAJE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prováděné jinými subjekty

3.3

–

–

–

(3 )

(3 )

–

–

–

(1 )

(1 )

Nástroje pomoci

3.4

–

1

(276 )

(1 906 )

(2 181 )

–

(5 )

(295 )

(2 489 )

(2 789 )

Výdaje na spolufinancování

3.5

–

–

–

(8 )

(8 )

–

–

22

(18 )

4

Finanční náklady

3.6

–

1

(2 )

(6 )

(7 )

1

2

(3 )

(5 )

(6 )

Ostatní výdaje

3.7

–

(3 )

(8 )

(106 )

(116 )

–

(5 )

(8 )

(107 )

(119 )

Výdaje celkem

 

–

(1 )

(286 )

(2 028 )

(2 315 )

1

(7 )

(284 )

(2 620 )

(2 911 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

–

1

(280 )

(1 970 )

(2 249 )

1

(6 )

(282 )

(2 526 )

(2 813 )

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV PODLE JEDNOTLIVÝCH ERF

V milionech EUR

8. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

12 164

–

12 164

(10 098 )

627

(2 512 )

181

Převody do/z 10. ERF

 

 

–

 

 

(1 )

(1 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

12 164

–

12 164

(10 098 )

627

(2 513 )

180

Uzavření 8. ERF

(12 164 )

 

(12 164 )

10 098

(627 )

2 513

(180 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

–

–

–

–

–

–

–


V milionech EUR

9. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

10 507

15

10 492

(14 410 )

1 625

2 018

(274 )

Převody do/z 10. ERF

 

–

–

 

 

 

–

Převody do/z 10. ERF

 

 

–

 

 

(8 )

(8 )

Vrácení částek členským státům

(43 )

 

(43 )

 

 

 

(43 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(6 )

 

 

(6 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

10 464

15

10 450

(14 416 )

1 625

2 010

(331 )

Navýšení kapitálu – příspěvky

 

(15 )

15

 

 

 

15

Převody do/z 10. a 11. ERF

 

 

–

 

 

(4 )

(4 )

Vrácení částek členským státům

(22 )

 

(22 )

 

 

 

(22 )

Uzavření 8. ERF

 

 

 

2 066

627

(2 514 )

179

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

1

 

–

1

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

10 442

–

10 442

(12 348 )

2 252

(509 )

(163 )


V milionech EUR

10. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

20 960

–

20 960

(19 324 )

101

1 737

Převody do/z 8. a 9. ERF

 

 

–

 

9

9

Převody do/z 11. ERF

 

 

–

 

(148 )

(148 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(282 )

 

(282 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

20 960

–

20 960

(19 606 )

(38 )

1 315

Převody do/z 8. a 9. ERF

 

 

–

 

6

6

Převody do/z 11. ERF

 

–

–

 

(87 )

(87 )

Vrácení částek členským státům

(126 )

–

(126 )

 

–

(126 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

–

–

(280 )

–

(280 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

20 834

–

20 834

(19 886 )

(120 )

827


V milionech EUR

11. ERF

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)+(G)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

29 367

10 340

19 027

(19 002 )

–

394

419

Navýšení kapitálu – příspěvky

 

(2 500 )

2 500

 

 

148

2 648

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(2 526 )

 

–

(2 526 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

29 367

7 840

21 527

(21 528 )

–

541

541

Navýšení kapitálu – příspěvky

 

(1 800 )

1 800

 

 

87

1 887

Vrácení částek členským státům

(36 )

 

(36 )

 

 

 

(36 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(1 970 )

 

–

(1 970 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

29 331

6 040

23 290

(23 498 )

–

628

422

PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF  (4)

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh zúčastněných stran.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování finančních výkazů dodržena, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“ a jsou totožná s ustanoveními standardu IPSAS 1. Jedná se o tyto zásady: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.2   ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

1.2.1   Vykazované období

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.2.2   Měna a základ pro přepočet

Roční účetní závěrka uvádí údaje v eurech, přičemž euro je funkční měnou EU. Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu finanční výkonnosti. Na budovy, stroje a zařízení a nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech k datu pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných dne 31. prosince.

Směnné kurzy eura

Měna

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Měna

31. 12. 2023

31. 12. 2022

BGN

1,9558

1,9558

PLN

4,3395

4,6808

CZK

24,724

24,1160

RON

4,9756

4,9495

DKK

7,4529

7,4365

SEK

11,096

11,1218

GBP

0,86905

0,88693

CHF

0,926

0,9847

NOK

11,2405

10,5138

JPY

156,33

140,6600

HUF

382,8

400,8700

USD

1,105

1,0666

1.2.3   Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, opravné položky na snížení hodnoty finančních aktiv oceněných naběhlou hodnotou a závazků ze smluv o finančních zárukách, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah znehodnocení dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit.

Použití zdůvodněných odhadů je podstatnou součástí přípravy finančních výkazů a neznamená snížení jejich spolehlivosti. Odhady by měly být revidovány, jestliže se změní okolnosti, na nichž byl odhad založen, nebo v důsledku nových informací či zkušeností. Revize odhadu se ze své povahy nevztahuje k minulým obdobím a není opravou chyby. Důsledek změny účetního odhadu je vykazován výsledkově v období, v němž je zjištěn.

1.2.4   Uplatňování nových a revidovaných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla EU, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2023 nebo později

Žádná nová účetní pravidla EU, která by nabyla účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2023 nebo později, neexistují.

Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2023 dosud nebyla v účinnosti

V roce 2023 nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU.

1.3   ROZVAHA

1.3.1   Finanční aktiva

Klasifikace při prvotním vykázání

Klasifikace finančních nástrojů se určuje při prvotním vykázání. Na základě modelu řízení a charakteristiky smluvních peněžních toků aktiv lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

i)   Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou nederivátová finanční aktiva, která splňují dvě podmínky: 1) účetní jednotka je drží za účelem inkasa smluvních peněžních toků; 2) ve stanovených dnech dochází ke smluvním peněžním tokům, které představují výhradně splátky jistiny a úroků z nesplacené jistiny.

Tato kategorie zahrnuje:

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty,

—

úvěry (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

—

pohledávky ze směnných transakcí.

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

ii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené jistiny. Kromě toho je způsobem řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Na konci roku účetní jednotka tato aktiva nedrží.

iii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Účetní jednotka klasifikuje deriváty a kapitálové investice jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny.

Kromě toho účetní jednotka klasifikuje dluhové cenné papíry, které drží, jako reálnou hodnotu vykazovanou do zisku nebo ztráty, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu – datu, k němuž se účetní jednotka zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou transakční náklady vykázány ve výkazu finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva při prvotním vykázání je obvykle transakční cena, kromě případů, kdy se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. bez protiplnění nebo za nominální protiplnění z důvodu veřejné politiky. V tomto případě je rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složkou, která se vykazuje jako náklad ve výkazu finanční výkonnosti. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z aktuálních tržních transakcí pro přímo ekvivalentní nástroj. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, je reálná hodnota odvozena z metody ocenění, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou s použitím metody efektivní úrokové sazby.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty (včetně těch, které vyplývají z přepočtu měnových kurzů a případných úroků) se vykazují ve výkazu finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Znehodnocení finančních aktiv

EU vykazuje a oceňuje ztrátu ze znehodnocení očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě, prostřednictvím čistých aktiv / vlastního kapitálu.

Očekávaná úvěrová ztráta („ECL“) je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, jejichž obdržení EU očekává. ECL zahrnuje přiměřené a doložitelné informace, které jsou k datu vykázání dostupné bez nepatřičných nákladů nebo úsilí.

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze znehodnocení, která se vykáže ve výkazu finanční výkonnosti. Pokud se v následujícím období částka ztráty ze znehodnocení sníží, dříve vykázaná ztráta ze znehodnocení se zruší prostřednictvím výkazu finanční výkonnosti.

a)   Pohledávky

Účetní jednotka vyčíslí ztrátu ze znehodnocení ve výši ECL za celou dobu trvání ztráty s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

b)   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Účetní jednotka drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do tří měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem, a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. V důsledku toho se u peněžních ekvivalentů nevykazuje žádná opravná položka na znehodnocení.

c)   Půjčky

ECL se měří pomocí třístupňového modelu, který bere v úvahu pravděpodobností vážené události selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U úvěrů je datem poskytnutí neodvolatelný úvěrový příslib.

Pokud od vzniku nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), představuje ztráta ze znehodnocení očekávanou úvěrovou ztrátu z možných případů selhání ve 12 měsících následujících po datu vykázání („12měsíční ECL“). Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika od doby vzniku („stupeň 2“) nebo pokud existují objektivní důkazy o znehodnocení úvěru („stupeň 3“), ztráta ze znehodnocení se rovná ECL z možných případů selhání za celou dobu trvání finančního aktiva („ECL za dobu trvání“)

Odúčtování

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo účetní jednotka převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv vykazovaných do zisku nebo ztráty se vykazuje v den jejich prodeje.

1.3.2   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemcům nevznikly způsobilé výdaje, jsou povinni zálohu předběžného financování vrátit účetní jednotce. Jelikož si účetní jednotka nad předběžným financováním udržuje kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se prvotně vykazuje v rozvaze v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky převedeny příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

1.3.3   Pohledávky a částky k inkasu

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů. Účetní jednotka je klasifikovala jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a podle toho je také ocenila.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu pořízení snížené o opravné položky z důvodu znehodnocení. Opravná položka se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že jednotka nebude moci zinkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Výše opravné položky se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti.

1.3.4   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.3.5   Závazky

Mezi závazky jsou vedeny jak částky, které se týkají směnných transakcí, např. pořízení zboží a služeb, tak částky, které se týkají transakcí nesměnných, např. žádosti příjemců o proplacení nákladů, granty a další druhy financování ze strany EU nebo obdržené předběžné financování (viz poznámka 1.4.1).

Jsou-li příjemcům poskytnuty granty či jiné druhy financování, zachytí se žádosti o proplacení nákladů v okamžiku doručení jako závazky ve výši požadované platby. Poté, co jsou náklady ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši. Odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení účetní jednotkou.

1.3.6   Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě, finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty nebo jako závazky ze smlouvy o finanční záruce.

Finanční závazky v naběhlé hodnotě se prvotně vykazují v reálné hodnotě včetně vzniklých transakčních nákladů a následně se vykazují v naběhlé hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry. Z výkazu o finanční situaci se odúčtují pouze tehdy, pokud je závazek splněn, je od něj upuštěno, je zrušen nebo vypršel.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby účetní jednotka prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo směnných kurzů, je smlouva o záruce derivátem. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Účetní jednotka vykáže závazek ze smlouvy o finanční záruce, když uzavře smlouvu, která vyžaduje provedení určitých plateb, aby odškodnila držitele záruky za ztrátu, kterou utrpí selháním určitého dlužníka s platbou splatnou v řádné nebo upravené lhůtě splatnosti dluhového nástroje. Závazky ze smluv o finančních zárukách jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě.

Následné ocenění závisí na vývoji úvěrového rizika z finanční záruky. Pokud nedojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny dvanáctiměsíčními očekávanými úvěrovými ztrátami nebo původně vykázanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, co je vyšší. Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („stupeň 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny hodnotou očekávaných úvěrových ztrát po celou dobu trvání nebo původně vykázanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, která hodnota je vyšší.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Smlouvy o finančních zárukách jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců po datu vykázání.

1.3.7   Časové rozlišení příjmů a nákladů

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech zachycují za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura nebo jednotka již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými procesními a praktickými pokyny účetní. Cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.4   VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.4.1   Příjmy

Příjmy představují hrubý příliv ekonomického prospěchu anebo získaný potenciální přínos, na něž má účetní jednotka nárok a jež představují takové zvýšení čistých aktiv, které není vyvoláno zvýšením vkladů vlastníků.

V závislosti na povaze podkladových transakcí jsou ve výkazu finanční výkonnosti rozlišovány dva druhy příjmů:

Příjmy z nesměnných transakcí

Pojmem příjmy z nesměnných transakcí se rozumějí daně a převody, neboť převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytoval plnění přibližně stejné hodnoty. Převody představují příliv budoucího ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu z nesměnných transakcí, s výjimkou daní. Převody u účetních jednotek EU většinou zahrnují prostředky přijaté od Komise (např. vyrovnávací dotace tradičním agenturám, provozní dotace v případě pověřovacích dohod).

V souvislosti s převodem vykáže účetní jednotka aktivum v případě, že v důsledku minulé události (převodu) příslušné zdroje ovládá a očekává, že z nich získá budoucí ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, a že lze spolehlivě zjistit reálnou hodnotu tohoto aktiva. Příliv zdrojů z nesměnné transakce vykázaný jako aktivum (tj. hotovost) se vykáže i jako příjem, s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka v souvislosti s tímto převodem aktuální závazek (podmínku), který musí být splněn předtím, než bude možno příjem vykázat. Dokud není tato podmínka splněna, je příjem časově rozlišen a vykázán jako závazek.

Příjmy ze směnných transakcí

Příjmy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Příjmy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

a)   Úrokové příjmy a náklady

Úrokové výnosy a náklady z finančních aktiv a finančních závazků oceňovaných naběhlou hodnotou se vykazují ve výkazu finanční výkonnosti za použití metody efektivní úrokové míry. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období.

b)   Příjmy z dividend

Příjmy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

c)   Příjmy a náklady z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Jedná se o zisky (příjmy) a ztráty (náklady) z reálné hodnoty těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv zahrnuje i úroky.

d)   Příjmy ze smluv o finanční záruce

Příjmy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se vykazují po dobu, po kterou je účetní jednotka připravena kompenzovat držiteli smlouvy o finanční záruce úvěrovou ztrátu, která mu může vzniknout.

1.4.2   Výdaje

Náklady představují snížení ekonomického užitku nebo potenciálního přínosu ve sledovaném období v podobě odlivu či spotřeby aktiv anebo vzniku závazků, jež vedou k poklesu čistých aktiv. Zahrnují jak náklady plynoucí ze směnných transakcí, tak náklady plynoucí z nesměnných- transakcí.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci účetní jednotkou. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Dále se k rozvahovému dni vykazují výsledkově náklady na služby přijaté v daném období, za něž dosud nebyla předložena nebo akceptována faktura.

Náklady plynoucí z nesměnných- transakcí se týkají převodů příjemcům a mohou být trojího druhu: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení. Převody se jako náklady zaúčtovávají v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem nebo byla podepsána dohoda, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, avšak které příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.5   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.5.1   Podmíněná aktiva

Podmíněným aktivem se rozumí možné aktivum, jež vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

1.5.2   Podmíněné závazky

Podmíněným závazkem se rozumí buď možný závazek, jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, či nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky, anebo se jím rozumí současný závazek, kde není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos.

Podmíněný závazek rovněž vzniká za málo pravděpodobných okolností, kdy současný závazek existuje, ale nelze ho dostatečně spolehlivě stanovit.

Podmíněné závazky se v účetní závěrce nevykazují. Vykazují se, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

1.6   KAPITÁL FONDU

Členské státy ERF poskytují do fondu příspěvky na provádění programů ERF, jak je stanoveno ve vnitřní dohodě každého ERF. Podle platného právního základu jsou žádosti o kapitál, tj. žádosti o financování na daný rok N, rozhodnuty rozhodnutím Rady v roce N-1, přičemž finanční prostředky, které mají být poskytnuty, jsou jasně přiděleny na konkrétní budoucí období.

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu otevřeně odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze vykázán pouze vyžádaný kapitál fondu.

Vzhledem k tomu, že dohodnuté příspěvky jsou přiřazeny ke stanoveným obdobím, za něž se podává zpráva, přičemž právní nárok ERF vůči členským státům ERF vzniká pouze v těchto obdobích, jsou všechny částky, které byly přijaty předem, spíše než jako vyžádaný kapitál vykázány jako závazky.

1.7   SPOLUFINANCOVÁNÍ

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí a vykazují se jako závazky vůči členským a nečlenským státům a dalším subjektům. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit. Nevypořádané závazky z dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování sníženým o náklady na projekt. Dopad na čistá aktiva je nulový.

Náklady na projekty spolufinancování se účtují v okamžiku svého vzniku. Odpovídající částky příspěvků se zaúčtovávají jako provozní výnosy a dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je nulový.

2.   PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1   FINANČNÍ AKTIVA

Finančním aktivem jsou:

a)

peněžní prostředky;

b)

kapitálový nástroj jiné účetní jednotky;

c)

smluvní právo na: přijmutí hotovosti nebo jiného finančního aktiva od jiné účetní jednotky, nebo směnu finančního aktiva nebo finančních závazků s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně výhodné, nebo

d)

smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční aktiva se rozlišují podle těchto kategorií: „finanční aktiva v naběhlé hodnotě“, „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty“ a „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu“. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního vykázání a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

Finanční aktiva ERF se skládají z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty a úvěrů a jsou následující:

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Dlouhodobá

 

 

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty

70

61

Půjčky

16

5

 

87

67

Krátkodobá

 

 

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty

3

3

 

3

3

Celkem

89

69

Finanční aktiva oceněná v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty ve výši 70 milionů EUR se týkají kapitálových investic v těchto oblastech:

—

obnovitelná udržitelná energie prostřednictvím fondu Climate Investor One, iniciativy ElectriFI a fondu GEEREF,

—

podpora inkluzivního financování drobných zemědělců a malých a středních podniků na venkově prostřednictvím fondu ABC,

—

finanční začlenění v Ugandě prostřednictvím iniciativy aBi Finance a

—

vytváření pracovních míst a udržitelný růst v Africe prostřednictvím iniciativy Boost Africa.

Dlouhodobé úvěry ve výši 16 milionů EUR se týkají dvou hlavních oblastí: udržitelného zemědělství prostřednictvím facility AgriFI a přístupu k elektřině a její výroby z udržitelných zdrojů energie prostřednictvím investiční facility ElectriFI.

Částka 3 miliony EUR v rámci krátkodobých finančních aktiv se týká výhradně kapitálové investice v rámci finanční facility ElectriFI, jejímž cílem je financování projektů v rané fázi a malých projektů zaměřených na přístup k elektřině a její výrobu z udržitelných zdrojů energie na rozvíjejících se trzích se zvláštním zaměřením na subsaharskou Afriku.

2.2   PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Podle řady smluv jsou před zahájením stavebních prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb hrazeny zálohy. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s platbami na základě zpráv o tom, jak pokračuje plnění smlouvy. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Pro to, zda je předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé předběžné- financování, je určující termín jeho čerpání. Čerpání je určeno smlouvou o daném projektu. Jako krátkodobé předběžné- financování se vykazuje veškeré čerpání splatné do dvanácti měsíců od rozvahového dne. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Část předběžného financování se proto vykazuje jako dlouhodobá- aktiva.

V milionech EUR

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Dlouhodobé předběžné financování

2.2.1

–

–

447

127

574

488

Krátkodobé předběžné financování

2.2.2

–

5

113

836

954

1 396

Celkem

 

–

5

560

963

1 529

1 884

Snížení celkové výše předběžného financování o 356 milionů EUR ke dni 31. prosince 2023 lze do značné míry vysvětlit snížením předběžného financování vyplaceného příjemcům v rámci 11. ERF, které kleslo z 1 221 milionů EUR v roce 2022 na 963 milionů EUR v roce 2023. To je v souladu s životním cyklem ERF a souvisí to s vývojem počtu otevřených smluv. 11. ERF dospěl do závěrečné fáze, neboť na konci roku 2020 vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti. Ode dne 1. ledna 2021 není možné podepisovat žádné další dohody o financování z 11. ERF, jednotlivé zakázky na základě stávajících dohod však uzavírat lze. To vedlo ke snížení hodnoty nově podepsaných smluv z 2 118 milionů EUR v roce 2021 na 853 milionů EUR v roce 2022 a 860 milionů EUR v roce 2023.

Předběžné financování z 10. ERF se snížilo z 648 milionů EUR v roce 2022 na 560 milionů EUR v roce 2023, což odpovídá běžnému trendu zaznamenanému v roce 2021 a životnímu cyklu ERF.

Dlouhodobé předběžné financování ve výši 427 milionů EUR souvisí s otevřeným předběžným financováním pro dvě smlouvy v rámci svěřenského fondu EU pro infrastrukturu v Africe (AITF). Cílem tohoto svěřenského fondu je poskytovat prostřednictvím grantů finanční podporu na infrastrukturní projekty v doplnění k dlouhodobému financování, jež poskytují subjekty, které tyto projekty financují. Poskytování těchto grantů motivuje zúčastněné finanční instituce k poskytování dlouhodobého financování. V době podpisu smluv se mělo za to, že typ akcí svěřenského fondu je dostatečně pokrytý dohodou (pro finanční nástroje dosud nebyl k dispozici žádný vzor ani nařízení tento druh nástroje nezmiňovalo). V důsledku toho byly platby provedené v rámci těchto dohod zaznamenány jako předběžné financování, a nikoli jako složka finančního nástroje. Vzhledem k dlouhodobé povaze operací prováděných svěřenským fondem je roční zúčtování starého předběžného financování ze strany AITF velmi omezené a je rozloženo do několika let. Otevřené předběžné financování ve výši 427 milionů EUR bylo tedy přeřazeno do dlouhodobé financování (viz poznámka 3.4), aby se lépe zohlednily podmínky projektu.

2.2.1   Dlouhodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

15

11

Výkonné agentury EU

2

10

Delegace EU

7

7

 

24

28

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

436

181

Mezinárodní organizace

74

221

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

16

16

Veřejnoprávní subjekty

17

25

Třetí země

7

16

Subjekty EU a partnerství veř. a soukromého sektoru

–

1

 

550

460

Celkem

574

488

2.2.2   Krátkodobé předběžné financování

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Předběžné financování (brutto)

–

7

749

4 150

4 906

5 616

Zúčtováno (při uzávěrce)

–

(2 )

(636 )

(3 314 )

(3 952 )

(4 220 )

Celkem

–

5

113

835

954

1 396

2.2.3   Krátkodobé předběžné financování v členění podle režimu řízení

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

55

85

Výkonné agentury EU

3

10

Delegace EU

82

105

 

140

200

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

87

209

Mezinárodní organizace

431

642

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

78

96

Veřejnoprávní subjekty

98

116

Třetí země

119

131

Subjekty EU a partnerství veř. a soukromého sektoru

1

2

 

814

1 196

Celkem

954

1 396

2.2.4   Jistoty získané za předběžné financování

Jistoty jsou drženy za účelem zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti podané v rámci projektu.

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Jistoty pro předběžné financování

32

37

Částka 32 milionů EUR zahrnuje jistoty určené k zajištění předběžného financování vyplaceného v rámci přímého řízení, přičemž příjemcem jistoty je ERF. Většina předběžného financování se však vyplácí v režimu nepřímého řízení, kdy příjemcem záruky není ERF, ale veřejný zadavatel. I když ERF není příjemcem, tyto jistoty zajišťují jeho aktiva. V roce 2023 činila celková hodnota těchto jistot 426 milionů EUR.

2.3   PŘÍSPĚVKY DO SVĚŘENSKÉHO FONDU

Tato položka představuje částku zaplacenou jako příspěvky do svěřenského fondu EU pro Afriku a svěřenského fondu EU Bêkou. Tyto příspěvky jsou očištěny o náklady, jež těmto svěřenským fondům vznikly a jsou přičitatelné ERF.

Příspěvky do svěřenských fondů vynakládá ERF v režimu přímého řízení.

V milionech EUR

 

Příspěvek netto k 31. 12. 2022

Příspěvky zaplacené v roce 2023

Rozvržení čistých nákladů SF v roce 2023

Příspěvek netto k 31. 12. 2023

Afrika

243

231

(287 )

186

Bêkou

11

43

(24 )

30

Celkem

254

274

(311 )

216

Snížení vyplacených příspěvků (z 330 milionů EUR v roce 2022 na 274 milionů EUR v roce 2023) je důsledkem snížení výdajů svěřenských fondů v důsledku likvidace obou svěřenských fondů. Činnosti svěřenského fondu EU Afrika a svěřenského fondu EU Bêkou dospěly na konci roku 2021 do vrcholné fáze, neboť dosáhly konce smluvního období. Následně zahájená likvidace svěřenských fondů vedla ke snížení počtu otevřených smluv, a tím i ke snížení výdajů.

2.4   POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Směnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka přijímá aktiva nebo služby nebo má zaniklé závazky a přímo poskytuje druhé straně výměnou přibližně stejnou hodnotu (především ve formě zboží, služeb nebo použití aktiv). Nesměnné transakce jsou transakce, při nichž účetní jednotka buď obdrží hodnotu od jiné účetní jednotky, aniž by přímo poskytla přibližně stejnou hodnotu výměnou, nebo poskytuje hodnotu jiné účetní jednotce, aniž by přímo obdržela stejnou hodnotu výměnou.

2.4.1   Dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí

Ke dni 31. 12. 2023 má ERF dlouhodobé pohledávky ze směnných transakcí ve výši 5 milionů EUR, které zahrnují zejména náklady příštích období, jež plynou z několika finančních nástrojů.

2.4.2   Krátkodobé pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

V milionech EUR

 

Poznámka

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.4.2.1

13

15

Pohledávky ze směnných transakcí

2.4.2.2

12

12

Celkem

 

24

27

2.4.2.1   Částky k inkasu z nesměnných transakcí

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Zákazníci

–

3

44

9

55

56

Veřejnoprávní subjekty

–

4

13

2

19

19

Třetí země

–

1

4

1

6

7

Opravná položka

–

(7 )

(55 )

(6 )

(68 )

(67 )

Celkem

–

1

7

5

13

15

2.4.2.2   Pohledávky ze směnných transakcí

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Příjmy příštích období

–

–

–

1

1

1

Spojovací účty ERF

–

(200 )

426

(225 )

–

1

Ostatní

–

–

4

7

11

10

Celkem

–

(200 )

430

(218 )

12

12

V zájmu efektivity byl jediný účet peněžních prostředků pro všechny ERF alokován do 11. ERF. V důsledku toho se salda souvisejících transakcí mezi jednotlivými ERF zachycují na spojovacích účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Položka „ostatní“ zahrnuje zejména pohledávky vyplývající z finančních nástrojů. Z ostatních pohledávek ve výši 11 milionů EUR se částka ve výši 4 milionů EUR týká pohledávky za Globálním fondem pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF) a částka ve výši 7 milionů EUR se týká pohledávky za investičním fondem pro udržitelné energie Climate Investor One.

2.5   PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY (5)

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji oceněnými naběhlou hodnotou a zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank (např. běžné a spořicí účty) a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Zvláštní účty:

 

 

 

 

 

 

Centrální banky

–

–

–

341

341

835

 

–

–

–

341

341

835

Běžné účty

 

 

 

 

 

 

Komerční banky

–

–

–

193

193

161

Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

–

–

–

67

67

31

 

–

–

–

260

260

192

Celkem

–

–

–

601

601

1 027

Pokles peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů o 426 milionů EUR je způsoben především snížením hotovostních rezerv držených v centrálních bankách. Za důvod tohoto poklesu lze označit snížení vyžádaných příspěvků, které klesly z 2 500 milionů EUR v roce 2022 na 1 800 milionů EUR v roce 2023. Členské státy navíc obdržely náhradu ve výši 43 milionů EUR z 9. ERF za první splátku na rok 2023 a Spojené království požádalo o to, aby byly jeho příspěvky na druhou a třetí splátku na rok 2023 ve výši 154 milionů EUR započteny z jejich nesplaceného podílu v 10. a 11. ERF (viz poznámka 2.9.1).

Jako v předchozích letech je drženo více hotovosti v centrálních bankách než v obchodních bankách, aby se omezilo riziko protistrany (viz poznámka 5.1).

ZÁVAZKY

2.6   FINANČNÍ ZÁVAZKY

Finančním závazkem je:

a)

smluvní závazek: dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce nebo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně nevýhodné, nebo

b)

smlouva, která bude uhrazena nebo kterou lze uhradit vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky.

Finanční závazky se člení do těchto kategorií: „finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, „ostatní finanční závazky oceněné naběhlou hodnotou“ nebo „závazky ze smlouvy o finanční záruce“.

V milionech EUR

 

Poznámka

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Dlouhodobé

 

 

 

Finanční rezervy

2.2.62.6.1

3

1

Závazek z finanční záruky

2.6.2

1

1

Ostatní finanční závazky

2.6.3

1

2

Závazky ze spolufinancování

2.6.4

1

3

Celkem

 

5

7

2.6.1   Finanční rezervy

Tyto rezervy představují odhadované úvěrové ztráty, které vzniknou v souvislosti s úvěry poskytnutými v rámci různých finančních nástrojů.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Finanční rezervy

–

–

–

3

3

1

Částka 3 milionů EUR představuje odhadovanou ztrátu v souvislosti s půjčkami poskytnutými v rámci těchto finančních nástrojů: ElectriFI CW a ElectriFI CW II a AgriFI Regionální AKT.

2.6.2   Finanční záruky

Finanční rezervy představují odhadované ztráty, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko ERF. Finanční riziko, jež ERF v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Závazek z finanční záruky

–

–

–

1

1

1

Částka 1 milionu EUR představuje odhadovanou ztrátu v souvislosti se zárukou poskytnutou v rámci finančního nástroje Euritz ve výši 11 milionů EUR (viz poznámka 3.2.1).

2.6.3   Ostatní finanční závazky

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty

–

–

–

1

1

2

Částka 1 milionu EUR se vztahuje především na závazky vyplývající z finančního nástroje ABI Finance.

2.6.4   Závazky ze spolufinancování

Závazky ze spolufinancování představují prostředky, které ERF obdržel v souvislosti s dohodami o spolufinancování. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí dohodnutých služeb třetím stranám a nevyužité prostředky musí vrátit přispěvatelům. Pro to, zda je spolufinancování vykázáno jako krátkodobé, nebo jako dlouhodobé, je určující termín jeho čerpání.

Na konci roku se provádí individuální posouzení všech závazků ze spolufinancování a všechny částky, u nichž je nepravděpodobné, že by byly čerpány v následujících dvanácti měsících, jsou považovány za dlouhodobé. Krátkodobé částky jsou uvedeny v poznámce 2.7.2.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Dlouhodobé závazky ze spolufinancování

–

–

–

1

1

3

Krátkodobé závazky ze spolufinancování

–

–

18

23

41

46

Celkem

–

–

19

24

42

49

2.7   ZÁVAZKY

Závazky jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány a které již byly – na rozdíl od výdajů příštích období – vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Závazky se mohou týkat jak směnných transakcí (např. pořízení zboží a služeb), tak i transakcí nesměnných (např. žádosti o úhradu nákladů od příjemců grantů, předběžné financování nebo další druhy financování ze strany EU).

V milionech EUR

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Krátkodobé závazky

2.7.1

–

–

50

210

260

230

Ostatní závazky

2.7.2

–

0

14

118

132

196

Celkem

 

–

0

63

328

391

426

2.7.1   Krátkodobé závazky

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Dodavatelé

–

2

7

89

98

63

Třetí země

–

–

3

29

32

126

Veřejnoprávní subjekty

–

–

19

110

129

41

Ostatní krátkodobé závazky

–

(2 )

20

(18 )

–

–

Celkem

–

–

50

210

260

230

Závazky se z velké části skládají z výkazů nákladů obdržených ERF v souvislosti s granty poskytovanými příjemcům. Vykazují se v okamžiku doručení výkazu nákladů a v plné výši žádosti o proplacení nákladů. Po kontrole způsobilosti jsou příjemcům vyplaceny pouze způsobilé částky. Na konci roku jsou analyzovány neuhrazené žádosti o přiznání náhrady nákladů a odhadované způsobilé částky týkající se těchto nákladů jsou vykázány ve výkazu finanční výkonnosti. Odhadované nezpůsobilé náklady jsou zaúčtovány v položce ostatní krátkodobé závazky.

Zvýšení závazků vůči veřejným subjektům a dodavatelům je způsobeno vyšším objemem obdržených faktur, které ještě nebyly uhrazeny před koncem roku. Závazky vůči třetím státům se naopak snížily a to především proto, že v roce 2023 byla zrušena faktura na rozpočtovou podporu Etiopii v celkové výši 60 milionů EUR. Tato faktura je od listopadu 2020 pozastavena kvůli situaci v zemi.

2.7.2   Ostatní závazky

V milionech EUR

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Závazky ze spolufinancování

2.6.4

–

–

18

23

41

46

Časově rozlišený kapitálový vklad

2.7.2.1

–

–

–

88

88

147

Jiné ostatní závazky

 

–

–

(5 )

7

3

2

Celkem

 

–

–

14

117

132

196

2.7.2.1   Časově rozlišený kapitálový vklad

Částka 7,8 milionu EUR časově rozlišených kapitálových vkladů se týká vratek členským státům a Spojenému království ze zrušených nebo nevyužitých prostředků z projektů v rámci 9. ERF (viz poznámka 2.9.1). Členské státy souhlasily, že vratky budou započteny vůči příspěvkům z 11. ERF během první výzvy k podávání žádostí o příspěvky v roce 2024.

Kromě této náhrady se částka 80 milionů EUR vztahuje k první splátce roku 2024, kterou Spojené království zaplatilo předem. Z této částky bylo 8 milionů EUR odečteno od zbývajícího podílu Spojeného království na nevyužitých finančních prostředcích z 10. a 11. ERF. Článek 152 dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF a bude v tomto ohledu plnit stejné povinnosti jako členské státy (viz poznámka 2.9.1).

2.8   VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Výdaje příštích období jsou závazky k úhradě za zboží nebo služby, které byly přijaty nebo dodány, ale na rozdíl od závazků ještě nebyly vyfakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem. Výpočet výdajů příštích období vychází z otevřené částky rozpočtových závazků ke konci roku. Část odhadovaných výdajů příštích období vztahující se k vyplacenému předběžnému financování byla zaúčtována jako snížení předběžného financování.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Výdaje příštích období

–

–

129

854

983

1 130

Ostatní časové rozlišení

–

–

–

1

1

2

Celkem

–

–

129

855

984

1 131

Výdaje příštích období zahrnují odhadované provozní náklady na probíhající nebo dokončené smlouvy bez potvrzených žádostí o proplacení nákladů, u nichž byly způsobilé náklady vzniklé příjemcům odhadnuty na základě nejlepších informací dostupných v době přípravy této účetní závěrky. Je třeba poznamenat, že informace z rozsáhlých každodenních činností, jako jsou prodloužení smluv podepsaná po datu vykázání, nejsou systematicky zohledňovány a potenciální dopad na výdaje příštích období nelze spolehlivě odhadnout. Podíl těchto odhadovaných výdajů příštích období, který připadá na vyplacené předběžné- financování, byl zaúčtován jako snížení předběžného financování (viz poznámka 2.2).

Pokles výdajů příštích období o 147 milionů EUR lze vysvětlit snížením počtu smluv, u nichž bylo nutné odhadnout a časově rozlišit náklady. Toto snížení je v souladu s životním cyklem ERF a příslušným počtem otevřených smluv.

ČISTÁ AKTIVA

2.9   KAPITÁL FONDU

Členské státy ERF poskytují do fondu příspěvky na provádění programů ERF, jak je stanoveno ve vnitřní dohodě každého ERF. Podle platného právního základu jsou žádosti o kapitál, tj. žádosti o financování na daný rok N, rozhodnuty rozhodnutím Rady v roce N-1, přičemž finanční prostředky, které mají být poskytnuty, jsou jasně přiděleny na konkrétní budoucí období.

Příspěvky splňují kritéria vkladu vlastníků (účetní pravidlo EU č. 1), a jsou tedy v účetní závěrce ERF považovány za kapitál fondu. Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, které mají být přijaty od členských států ERF. Jelikož je nevyžádaný kapitál fondu odečten od celkového kapitálu fondu (viz výkaz změn čistých aktiv), je v rozvaze vykázán pouze vyžádaný kapitál fondu.

Vzhledem k tomu, že dohodnuté příspěvky jsou přiřazeny ke stanoveným obdobím, za něž se podává zpráva, přičemž právní nárok ERF vůči členským státům ERF vzniká pouze v těchto obdobích, jsou všechny částky, které byly přijaty předem, spíše než jako vyžádaný kapitál vykázány jako závazky.

2.9.1   Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

Kapitál fondu

12 164

10 464

20 960

29 367

72 955

Nevyžádaný kapitál fondu

–

(15 )

–

(7 840 )

(7 855 )

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2022

12 164

10 450

20 960

21 527

65 100

Kapitál fondu

–

10 442

20 834

29 331

60 607

Nevyžádaný kapitál fondu

–

–

–

(6 040 )

(6 040 )

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2023

–

10 442

20 834

23 290

54 566

Nevyžádaný kapitál představují částky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány. Vyžádaný kapitál představuje příspěvky vyžádané ERF, jež členské státy převedly na účty treasury (viz níže 2.9.2).

Rozhodnutím Rady (EU) 2023/2586 (6) se příspěvky členských států stanovené ve vnitřní dohodě o 8. a 9. ERF odpovídajícím způsobem snížily o částku 7,8 milionu EUR z finančních prostředků uvolněných z 9. ERF. Částky vrácené na základě tohoto snížení byly započteny v rámci dodatečných výzev k poskytnutí finančních prostředků v 11. ERF. Vratka bude ve skutečnosti použita proti první splátce v roce 2024 (viz poznámka 2.7.2.1).

I když Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření všech programů, v souladu s článkem 153 dohody o vystoupení nemůže být jeho podíl, pokud jde o nepřidělené finanční prostředky nebo prostředky uvolněné z titulu zrušení závazku v rámci osmého, devátého a desátého ERF, opětovně použit. V roce 2023 požádalo Spojené království, aby jeho druhá a třetí splátka za daný rok byla kompenzována z jeho nesplaceného podílu v rezervě 10. a 11. ERF. Kromě toho bylo Spojenému království vráceno dalších 8 milionů na jeho první splátku z roku 2024 (viz poznámka 2.7.2.1). V důsledku toho byl kapitál 10. ERF snížen o 126 milionů EUR a kapitál 11. ERF o 36 milionů EUR.

K uzavření 8. ERF fakticky došlo v roce 2021, kdy byly dokončeny operační činnosti a byla uzavřena všechna rozhodnutí o financování. Přesto se toto uzavření 8. ERF ve finančních výkazech za rok 2021 plně nepromítlo. Souhrnný výkaz změn čistých aktiv odráží uzavření 8. ERF jako událost v roce 2023. V roce 2023 byla čistá aktiva 8. ERF v celkové výši 180 milionů EUR převedena do 9. ERF, čímž byla uzavřena účetní uzávěrka 8. ERF. Veškeré zbývající zůstatky vyžádaného kapitálu a rezerv byly použity na pokrytí hospodářského výsledku z předchozích let a zbývající částky byly převedeny do 9. ERF v souladu s ustanoveními části 3 finančního nařízení pro 9. ERF.

2.9.2   Vyžádaný a nevyžádaný kapitál připadající na jednotlivé členské státy a Spojené království

V milionech EUR

Příspěvky do 11. ERF

%

Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2022

Kapitál vyžádaný v roce 2023

Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2023

Rakousko

2,40

188

(43 )

145

Belgie

3,25

255

(58 )

196

Bulharsko

0,22

17

(4 )

13

Chorvatsko

0,23

18

(4 )

14

Kypr

0,11

9

(2 )

7

Česko

0,80

63

(14 )

48

Dánsko

1,98

155

(36 )

120

Estonsko

0,09

7

(2 )

5

Finsko

1,51

118

(27 )

91

Francie

17,81

1 397

(321 )

1 076

Německo

20,58

1 614

(370 )

1 243

Řecko

1,51

118

(27 )

91

Maďarsko

0,61

48

(11 )

37

Irsko

0,94

74

(17 )

57

Itálie

12,53

982

(226 )

757

Lotyšsko

0,12

9

(2 )

7

Litva

0,18

14

(3 )

11

Lucembursko

0,26

20

(5 )

15

Malta

0,04

3

(1 )

2

Nizozemsko

4,78

375

(86 )

289

Polsko

2,01

157

(36 )

121

Portugalsko

1,20

94

(22 )

72

Rumunsko

0,72

56

(13 )

43

Slovensko

0,38

29

(7 )

23

Slovinsko

0,22

18

(4 )

14

Španělsko

7,93

622

(143 )

479

Švédsko

2,94

230

(53 )

178

Spojené království

14,68

1 151

(264 )

887

Celkem

100,00

7 840

(1 800 )

6 040

Vzhledem k tomu, že kapitál 8., 9. a 10. ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu v předchozích letech, kapitál vyžádaný v roce 2023 ve výši 1 800 milionů EUR se vztahuje výhradně k 11. ERF. Vyžádaný kapitál se snížil z 2 500 milionů EUR v roce 2022 na 1 800 milionů EUR v roce 2023.

2.9.3   Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

Celkem

Zůstatek k 31. 12. 2021

(2 512 )

2 018

101

394

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF

(1 )

(8 )

9

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF

–

–

(148 )

148

–

Zůstatek k 31. 12. 2022

(2 513 )

2 010

(38 )

541

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 8. ERF

2 762

(2 762 )

 

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF

427

(432 )

6

–

–

Převod částek z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF

(676 )

676

(87 )

87

–

Zůstatek k 31. 12. 2023

–

(509 )

(120 )

628

–

V této položce jsou vykázány zdroje převedené mezi aktivními ERF.

Od vstupu dohody z Cotonou v platnost se veškeré nevydané prostředky z předchozích aktivních ERF převádí do nejnověji otevřeného ERF, poté co bylo zrušeno jejich přidělení na závazky. O zdroje převedené z jiných ERF se navyšují prostředky cílového fondu a snižují prostředky fondu původu. Prostředky převedené do výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF lze přidělit na závazky pouze za zvláštních podmínek stanovených ve vnitřních dohodách.

I když byl 8. ERF oficiálně uzavřen v roce 2021, tato uzávěrka nebyla v účetní závěrce za rok 2021 zohledněna. V roce 2023 byly veškeré rezervy a ztráty z předchozích ERF převedeny do 9. ERF (viz výše uvedená poznámka 2.9.1).

3.   POZNÁMKY K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PŘÍJMY

V milionech EUR

 

Poznámka

2023

2022

Příjmy z nesměnných transakcí

3.1

14

18

Příjmy ze směnných transakcí

3.2

52

80

Celkem

 

65

98

3.1   PŘÍJMY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Příjmy z nesměnných transakcí se vztahují k transakcím, kdy převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytl přibližnou protihodnotu. Tato položka zahrnuje zejména částky přijaté od Komise v průběhu roku a zpětně získané provozní výdaje.

V milionech EUR

 

Poznámka

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Inkaso výdajů

 

–

–

1

4

6

17

Příjmy ze spolufinancování

3.1.1

–

–

–

8

8

(4 )

Celkem

 

–

–

2

12

14

18

Příjmy z nesměnných transakcí lze rozčlenit podle způsobu řízení následovně:

V milionech EUR

 

2023

2022

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

–

1

Delegace EU

5

(3 )

 

5

(2 )

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Třetí země

6

13

Veřejnoprávní subjekty

–

(3 )

Mezinárodní organizace

3

7

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

–

3

 

9

20

Celkem

14

18

3.1.1   Příjmy ze spolufinancování

Obdržené příspěvky na spolufinancování- splňují kritéria podmíněných příjmů z nesměnných transakcí, a jako takové by v okamžiku, kdy jsou obdrženy, neměly mít vliv na výkaz finanční výkonnosti. Tyto příspěvky zůstanou vykázány jako závazky (viz poznámka 2.6.4 a 2.7.2), dokud nejsou splněny podmínky vázané na darované prostředky, tj. dokud nevzniknou způsobilé výdaje (viz poznámka 3.5). Odpovídající částka bude následně zaúčtována ve výkazu finanční výkonnosti jako příjmy z nesměnných transakcí plynoucí ze spolufinancování-. Dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je proto nulový.

3.2   PŘÍJMY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Finanční příjmy

–

–

(1 )

10

9

3

Ostatní příjmy

–

2

4

37

43

77

Celkem

–

2

4

46

52

80

9 milionů EUR v rámci okruhu finančních příjmů tvoří zejména naběhlé úroky z neuhrazených inkasních příkazů, úroky z předběžného financování a příjmy z finančních nástrojů.

Jako ostatní příjmy jsou vykázány zejména kurzové zisky. Související kurzové ztráty jsou vykázány jako ostatní náklady (viz poznámka 3.7).

VÝDAJE

3.3   NÁKLADY VYNAKLÁDANÉ JINÝMI SUBJEKTY

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Náklady na technickou pomoc

–

–

–

3

3

1

Částka 3 milionů EUR zahrnuje výdaje na technickou pomoc vynaložené v rámci několika finančních nástrojů.

3.4   NÁSTROJE POMOCI

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Programovatelná pomoc

–

–

33

808

841

1 307

Makroekonomická podpora

–

7

–

–

7

4

Odvětvová politika

–

(1 )

–

–

(1 )

–

Projekty uvnitř AKT

–

–

128

651

779

896

Pomoc při mimořádných událostech

–

(7 )

113

124

230

118

Institucionální podpora

–

–

–

12

12

6

Kompenzace za ztrátu příjmů z vývozu

–

–

2

–

2

–

Příspěvky do svěřenských fondů

–

–

–

311

311

458

Celkem

–

(1 )

276

1 906

2 181

2 789

Provozní náklady ERF vznikají činností různých nástrojů pomoci. Mají různou podobu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

V roce 2023 byl pokles provozních výdajů o 608 milionů EUR způsoben zejména snížením výdajů v rámci 11. ERF (z 2 489 milionů EUR v roce 2022 na 1 906 milionů EUR v roce 2023). Tento pokles lze do značné míry vysvětlit snížením výdajů na programovatelnou podporu, projekty uvnitř AKT a příspěvky do svěřenských fondů (viz poznámka 2.3). Výdaje na pomoc při mimořádných událostech se přesto zvýšily o 105 milionů EUR. Toto navýšení navazuje na rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2022 o opětovném použití finančních prostředků z 10. a 11. ERF na financování opatření, jež mají řešit krizi v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářský otřes v zemích AKT způsobené válečnou agresí Ruska proti Ukrajině.

Snížení výdajů na projekty INTRA-AKT lze vysvětlit snížením výdajů příštích období u dvou projektů v rámci AITF. Vzhledem k tomu, že u těchto dvou projektů nedochází k pravidelnému provádění a vzhledem k tomu, že nebyla předložena zpráva, bylo otevřené předběžné financování překlasifikováno na dlouhodobé a pro tyto projekty nebyly pro rok 2023 vypočteny žádné výdaje příštích období. Výdaje na projekty INTRA-AKT však byly ovlivněny zrušením položek výdajů příštích období v minulém roce, které činily 130 milionů EUR (viz poznámka 2.2).

Změny ve výdajích v rámci 9. a 10. ERF jsou v souladu s životním cyklem ERF a souvisejí také s vývojem počtu otevřených smluv. V rámci těchto ERF bylo v roce 2023 dokončeno a uzavřeno mnoho smluv, čímž se u těchto ERF snížily vzniklé výdaje.

Záporná částka v rámci 9. ERF týkající se programu pomoci při mimořádných událostech je způsobena zrušením časového rozlišení v roce 2022 u smlouvy, která byla zrušena v roce 2023.

3.5   NÁKLADY NA SPOLUFINANCOVÁNÍ

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Spolufinancování

–

–

–

8

8

(4 )

Jedná se o výdaje na projekty spolufinancování vzniklé v roce 2023. Je třeba poznamenat, že mezi těmito výdaji jsou vykázány i odhady provedené při oddělování účetních období (a je v nich tedy zahrnuto i reverzování odhadů z předchozího roku).

V roce 2023 se výdaje na spolufinancování zvýšily o 12 milionů EUR, zejména proto, že v roce 2022 byly výdaje na spolufinancování neobvykle nízké. Snížení výdajů na spolufinancování v roce 2022 bylo způsobeno zlepšením metody přidělování výdajů dárcům spolufinancování, které nyní zohledňují zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

V souladu s účetními pravidly pro spolufinancování neměly vzniklé částky žádný dopad na výsledek ERF v daném roce, protože byly vykázány jak ve výdajích na spolufinancování-, tak u příjmů ze spolufinancování (viz rovněž poznámka 3.1.1).

Výdaje na nástroje pomoci a spolufinancování v členění podle způsobů řízení

V milionech EUR

 

2023

2022

Přímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

Komise

50

70

Výkonné agentury EU

16

6

Svěřenské fondy

290

431

Delegace EU

235

1 121

 

591

1 628

Nepřímé řízení

 

 

Plnění provádí:

 

 

EIB a EIF

(45 )

39

Mezinárodní organizace

994

(544 )

Soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby

201

325

Veřejnoprávní subjekty

147

99

Třetí země

297

1 234

Subjekty EU s partnerstvím veř. a soukromého sektoru

3

4

 

1 597

1 157

Celkem

2 189

2 785

3.6   FINANČNÍ NÁKLADY

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Čisté ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek

–

(1)

1

2

2

2

Ztráta z finančních aktiv nebo závazků oceňovaných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

–

–

1

2

3

2

Dotace na poplatky

–

–

–

1

1

1

Ztráty ze znehodnocení z finančních záruk

–

–

–

–

–

1

Celkem

–

(1)

1

5

7

6

Čisté ztráty ze znehodnocení u půjček a pohledávek zahrnují ztráty ze znehodnocení u finančních nástrojů a odhadované výdaje na nedobytné částky, které vyplývají z inkasních příkazů po splatnosti (starší než 2 roky), z úpadků a upuštění od pohledávek.

Důvodem 3 milionů EUR finančních výdajů na finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou zejména kurzové rozdíly a změny úroků a reálné hodnoty u několika finančních nástrojů.

Částka 1 milion EUR v položce „dotace na poplatky“ se týká nákladů vzniklých v rámci finančního nástroje Kulima.

3.7   OSTATNÍ VÝDAJE

Do této položky jsou zahrnuty výdaje administrativní povahy, například externí služby mimo IT, výdaje na operativní leasing, komunikace a publikace, výdaje na školení atd.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

2023

2022

Výdaje na správu a IT

–

–

2

49

51

56

Rezerva na rizika a výdaje

–

–

–

2

1

–

Realizované ztráty z pohledávek z obchodního styku

–

–

–

–

–

4

Kurzové ztráty

–

2

5

55

62

60

Kurzové ztráty u finančních nástrojů

–

–

–

1

1

–

Celkem

–

3

7

106

116

119

Položka výdaje na správu a IT zahrnuje částky, které jsou podle vnitřní dohody ERF s Komisí určeny na úhradu administrativních výdajů, které vznikly na ústředí i v delegacích v souvislosti se správou programů ERF.

Nárůst kurzových ztrát je způsoben především nárůstem nerealizovaných ztrát z přecenění zůstatků v měnách ke konci roku.

4.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.1   PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Podmíněná aktiva jsou možná aktiva, která vznikla jako důsledek událostí v minulosti a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Záruky za předběžné financování

–

–

2

30

32

37

Záruky za plnění

–

–

–

–

–

1

Celkem

–

–

2

30

32

38

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, se požaduje v některých případech při platbě záloh poskytnutí jistoty.

Záruky za plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků ERF plnili své závazky, které jim ze smluv s ERF vyplývají.

V případě zakázek řízených v režimu nepřímého řízení není příjemcem záruk ERF, nýbrž jiní veřejní zadavatelé, takže ERF o těchto zárukách neúčtuje.

4.2   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněné závazky jsou buď možné závazky, které vyplývají z minulých událostí a jejichž existence bude potvrzena pouze tím, že nastane nebo nenastane jedna nebo více nejistých budoucích událostí, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky, nebo současné závazky vyplývající z minulých událostí, u nichž není odchozí tok prostředků pravděpodobný nebo jejichž výši nelze spolehlivě určit.

4.2.1   Poskytnuté záruky

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Poskytnuté záruky

–

–

–

28

28

25

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je ERF vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. Uvedené částky nezohledňují finanční rezervy a finanční závazky, jež jsou k těmto programům vykázány.

Částka 28 milionů EUR souvisí se zárukami v rámci těchto finančních nástrojů: 11 milionů EUR v rámci finančního nástroje EURITZ, 10 milionů EUR v rámci fondu KULIMA FUND a další 7 miliony EUR v rámci facility ZAMBIA pro hodnotový řetězec zemědělské produkce.

4.2.2   Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Probíhající soudní řízení

–

–

–

7

7

18

Na konci roku 2023 probíhala pouze dvě řízení, v nichž se jedná o celkem 7 milionů EUR. V průběhu zmíněného roku byla uzavřena dvě soudní řízení, v nichž se jednalo o celkem 11 milionů EUR.

4.3   DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

4.3.1   Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje

Níže vykázaná částka představuje rozdíl mezi zbývajícími závazky (RAL, „Reste à Liquider“) a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu finanční výkonnosti vykázány jako výdaje. Zbývající rozpočtové závazky představují závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

V milionech EUR

 

8. ERF

9. ERF

10. ERF

11. ERF

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Zbývající závazky dosud nevykázané jako výdaje

–

16

216

3 217

3 449

4 853

Pokles zbývajících závazků je z velké části způsoben snížením zbývajících závazků, které činily celkem 5 116 milionů EUR: (2022: 6 459 milionů EUR). To je v souladu s životním cyklem ERF a souvisí to s vývojem počtu otevřených smluv (viz poznámka 2.2).

5.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik ERF se týkají operací treasury, které provádí Komise jménem ERF při správě jeho prostředků.

5.1   ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení operací treasury stanoví finanční nařízení pro 11. ERF a vnitřní dohoda.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývají následující hlavní zásady:

a)

Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést z ERF platby.

b)

Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech i v jiných měnách.

c)

Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmějí být přečerpány.

Vedle těchto zvláštních účtů má Komise u finančních institucí (centrálních i obchodních bank) jménem ERF otevřeny další účty. Tyto účty slouží k provádění odchozích a příchozích plateb s výjimkou příspěvků členských států do rozpočtu.

Operace treasury a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa operací treasury a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy platí pro jednotlivé druhy operací a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

5.2   MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice ERF vůči měnovému riziku ke konci roku – čistá pozice

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

 

USD

EUR

Ostatní

Celkem

USD

EUR

Ostatní

Celkem

Finanční aktiva

 

 

 

 

 

 

 

 

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

7

7

3

17

–

6

–

6

Fin. aktiva v RH vykázaná do zisku nebo ztráty*

16

49

8

73

14

42

9

65

Pohledávky**

7

4

–

11

6

4

–

10

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

6

595

–

601

7

1 015

5

1 027

 

36

655

11

704

27

1 067

14

1 108

Finanční závazky

 

 

 

 

 

 

 

 

Závazek a rezervy z finančních záruk

–

2

2

4

–

3

–

3

 

–

2

2

4

–

3

–

3

Celkem

36

657

13

706

27

1 069

–

1 110

Všechny příspěvky jsou drženy v eurech. Jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Operace treasury ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

5.3   ÚROKOVÉ RIZIKO

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Úroky nabíhají ze zůstatků na jeho různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření k tomu, aby výnosový úrok řádně odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Příspěvky do rozpočtu ERF převádějí členské státy na zvláštní účty zřízené u jimi určených finančních institucí. Aby bylo možné řešit riziko záporného úročení, které existovalo před několika lety, jsou zavedeny postupy pro řízení hotovosti s cílem minimalizovat zůstatky na příslušných účtech. Navíc platí, že v souladu s nařízením Rady (EU) 2016/888 (7) je případné záporné úročení těchto účtů nákladem příslušného členského státu.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech u obchodních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na tržní referenční sazbu a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. ERF proto nepodstupuje riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly úročeny pod úrovní tržních sazeb.

5.4   ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Maximální expozice vůči úvěrovému riziku

U finančních aktiv jsou vykazované částky čistými účetními hodnotami a představují expozici ERF vůči úvěrovému riziku na konci sledovaného období.

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Finanční aktiva

 

 

Půjčky

16

6

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

601

1 027

Pohledávky ze směnných transakcí  (*1)

11

11

Poskytnuté záruky

 

–

Smlouvy o finanční záruce

14

12

Celkem k 31. 12. 2023

642

1 056

Úvěry z finančních nástrojů: úvěrová kvalita

V milionech EUR

31. 12. 2023

 

Fáze 1

Fáze 2

Fáze 3

POCI

Celkem

Úvěrové hodnocení

 

 

 

 

 

Prémiová a vysoká kvalita

–

–

–

–

–

Vyšší střední kvalita

–

–

–

–

–

Nižší střední kvalita

–

–

–

–

–

Neinvestiční stupeň a stupeň selhání

18

1

–

–

19

Hrubá účetní hodnota

18

1

–

–

19

Minus opravná položka na ztráty

2

1

–

–

3

Čistá účetní hodnota

16

–

–

–

16

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita

 

 

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Úvěrové hodnocení

 

 

Prémiová a vysoká kvalita

514

724

Vyšší střední kvalita

77

299

Nižší střední kvalita

11

4

Neinvestiční stupeň a stupeň selhání

–

–

Hrubá účetní hodnota

601

1 027

Minus opravná položka na ztráty

–

–

Čistá účetní hodnota

601

1 027

Pohledávky: úvěrová kvalita

V milionech EUR

31. 12. 2023

 

Není splatné

Po splatnosti

Po splatnosti

Po splatnosti

Po splatnosti

Celkem

0–30 dní

31–90 dní

91 dní – 1 rok

> 1 rok

Hrubá účetní hodnota

11

–

–

–

–

11

Minus opravná položka na ztráty

–

–

–

–

–

–

Čistá účetní hodnota

11

–

–

–

–

11

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty: úvěrová kvalita

V roce 2023 se finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zahrnuté v této účetní závěrce týkají investic do vlastního kapitálu, které nepodléhají úvěrovému riziku (viz poznámka 2.1).

5.5   RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

Finanční závazky a závazky v této položce jsou vykázány v účetní hodnotě z rozvahy.

V milionech EUR

 

< 1 rok

1–5 let

> 5 let

Celkem

Finanční závazky k 31. 12. 2023

391

2

–

393

Finanční závazky k 31. 12. 2022

426

5

–

431

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje na dané rozpočtové období vždy dostačovaly k provedení plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří splátek hrazených v průběhu roku, zatímco platby vykazují sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že zdroje treasury budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, jež mají být v daném měsíci provedeny, pokladna Komise a příslušná oddělení vydávající prostředky se o stavu pokladny navzájem pravidelně informují.

Kromě výše uvedeného se při operacích treasury ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

6.   ÚDAJE O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

Spřízněnými stranami ERF jsou svěřenský fond EU Bêkou, svěřenský fond EU pro Afriku a Evropská komise. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací ERF. Z tohoto důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na údaje o těchto transakcích.

ERF je spravován Komisí, a nemá tedy samostatný řídící orgán. Finanční nároky vrcholového vedení EU, včetně Komise, jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce Evropské unie v oddíle 7.2 „Finanční nároky členů vrcholového vedení“.

7.   UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni podpisu účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděla o žádných významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné údaje v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a poznámky k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

8.   SESOUHLASENÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek hospodaření běžného roku byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Sesouhlasení obou výsledků je provedeno v níže uvedené tabulce, jež uvádí hlavní srovnávané částky rozdělené do příjmových a výdajových položek. V poznámkách k tabulce jsou uvedeny doplňující informace o povaze klíčových položek v sesouhlasení.

V milionech EUR

 

2023

2022

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

(2 249 )

(2 813 )

Příjmy

 

 

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu

(11 )

(5 )

Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané

(2 )

(3 )

Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce

12

19

Čistý vliv předběžného financování

36

37

Příjmy příštích období (netto)

(54 )

(82 )

Výdaje

 

 

Dosud neuhrazené náklady běžného roku

(55 )

16

Náklady minulých let uhrazené v běžném roce

(349 )

(408 )

Čistý vliv předběžného financování

556

244

Výdaje příštích období (netto)

59

607

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK

(2 056 )

(2 387 )

8.1   POLOŽKY V SESOUHLASENÍ – VÝNOSY

Rozpočtové příjmy rozpočtového roku odpovídají příjmům, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v tomto rozpočtovém roce, a částkám, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu, jsou součástí výsledku hospodaření, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezerv a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít na závazky.

Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku, jelikož nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý dopad položky předběžného financování se týká zúčtování předběžného financování s částkami získanými zpět od příjemců. Tato přijatá hotovost představuje rozpočtové příjmy, ale nemá žádný dopad na hospodářský výsledek, a proto musí být pro účely sesouhlasení připočtena.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus reverzování příjmů příštích období za předchozí rok.

8.2   POLOŽKY SESOUHLASENÍ – VÝDAJE

Dosud neuhrazené výdaje běžného roku je třeba pro účely sesouhlasení připočíst, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Naopak výdaje minulých let uhrazené v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek nemají vliv nebo v případě oprav snižují výdaje.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá vliv na hospodářský výsledek, ovlivňuje však výsledek plnění rozpočtu.

Čistý vliv předběžného financování je saldem nového předběžného financování vyplaceného v běžném roce (vykázaného jako rozpočtový výdaj běžného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce či letech minulých, po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely oddělení účetních období. Jedná se tedy o způsobilé výdaje, jež vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak nebyly dosud vůči ERF vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus reverzování výdajů příštích období zaúčtovaných v předchozím roce.

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU BÊKOU ZA ROK 2023  (8)

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 234 a 235 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (9) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (10) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie zřizuje prostřednictvím rozhodnutí Evropská komise, a to po konzultaci Evropského parlamentu a Rady nebo po jejich schválení těmito orgány. Rozhodnutí zahrnuje zřizovací dohodu s dalšími dárci.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—

zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—

svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—

svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—

cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Úkoly

Svěřenecký fond EU Bêkou byl zřízen s cílem podpořit stabilizaci a rekonstrukci Středoafrické republiky. Jeho hlavním cílem, jak je stanoveno ve zřizovací dohodě, je „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování programů na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU Bêkou od svého vzniku v červenci 2014 přijal 22 programů a počet jeho příjemců přesáhl 2,5 milionu. Jeho programy mají za cíl pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize, která propukla v roce 2013. Konkrétním cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat hospodářskému oživení a vytváření pracovních míst a podporovat sociální soudržnost a usmíření.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU Bêkou zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát svých dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru svěřenského fondu. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU Bêkou se skládají ze zástupců dárců, Komise, Evropského parlamentu, zástupce úřadů Středoafrické republiky a z pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Hlavním úkolem správní rady je přijímat a přezkoumávat celkovou strategii svěřenského fondu. Operační výbor zodpovídá za výběr akcí financovaných z fondu a dohlíží na jejich provádění. Schvaluje rovněž roční účetní závěrky a výroční zprávy týkající se činností financovaných ze svěřenského fondu.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU Bêkou je financován z příspěvků dárců.

Roční účetní závěrka

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení svěřenského fondu Evropské unie pro Středoafrickou republiku“(„svěřenského fondu EU Bêkou“) a jeho „vnitřní pravidla“ („dohoda o zřízení“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetního svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise. Účetní odpovídá za stanovení účetních postupů a účtové osnovy, které jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie. Interní auditor Komise, OLAF a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům Unie stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí. Ve svěřenských fondech Unie je rovněž každoročně prováděn nezávislý externí audit.

Složení roční účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována za období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince a tvoří ji finanční výkazy a zprávy o plnění rozpočtu. Zatímco účetní závěrka a doplňující poznámky jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, zprávy o plnění rozpočtu vycházejí především z pohybu hotovosti.

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrku audituje nezávislý externí auditor. Předběžné účetní závěrky sestavené účetní jsou předloženy do dne 15. února následujícího roku operačnímu výboru, který je následně předá auditní společnosti, kterou vybírá účetní jednotka na základě výběrového řízení. Po auditu finalizuje účetní roční účetní závěrku a předloží ji operačnímu výboru ke schválení (čl. 8.3.4 písm. c)).

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU Bêkou je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

EU zřídila svůj první svěřenský fond, nazvaný Bêkou, což v jazyce Sango znamená „naděje“, v červenci 2014 s cílem pomoci Středoafrické republice a jejím obyvatelům překonat následky krize z roku 2013. Cílem svěřenského fondu EU Bêkou je zajistit přístup k základním službám (zejména zdravotní péči, vodě a hygienickým zařízením), napomáhat rozvoji venkova a hospodářskému oživení a podporovat usmíření. Od svého vzniku financoval svěřenský fond EU Bêkou 22 programů a jeho pomoc se dostala k více než polovině obyvatel země.

Pokud jde o bezpečnostní situaci ve Středoafrické republice v roce 2023, počet incidentů, při kterých se střetávaly středoafrické ozbrojené síly (FACA) s Koalicí vlastenců pro Středoafrickou republiku narostl, nicméně počet zemřelých při ozbrojeném násilí klesá. U většiny bojů, které probíhají v odlehlých regionech země, navíc výrazně méně dochází k násilí páchanému na civilním obyvatelstvu.

Na politické úrovni byla v srpnu přijata nová ústava a bylo dosaženo pokroku v boji proti beztrestnosti, který podporuje prezident TOUADERA. Například za válečné zločiny byl zvláštním trestním soudem uvězněn a odsouzen Abdoulaye HISSENE, vůdčí postava války a politik ze Středoafrické republiky.

V roce 2023 vzrostlo ve Středoafrické republice bezpečnostní napětí v důsledku destabilizace v sousedních zemích. Konflikt v Súdánu vedl k masivnímu přílivu vysídlených osob do prefektury VAKAGA. V nejsevernější části Středoafrické republiky se také utvořily dvě nové čadské ozbrojené skupiny, což zvyšuje napětí mezi oběma zeměmi a vede k vysídlování obyvatelstva.

V této trvale nestabilní situaci potřebovalo v srpnu 2023 humanitární pomoc 3,4 milionu lidí, což představuje 56 % obyvatelstva střední Afriky. Ačkoli je tato situace znepokojivá, ve srovnání s rokem 2022 je stabilní. V roce 2023 potřebovali lidé nejvíce pomoci v těchto oblastech: voda, hygienické a sanitační potřeby (WASH), bezpečnost potravin, zdraví a ochrana. Vzhledem k tomu, že konflikty se odchýlily od hlavních městských oblastí země, počet vnitřně vysídlených osob ve Středoafrické republice se již třetím rokem po sobě nadále snižuje. Dosáhl tak nejnižší úrovně od roku 2016, přičemž ke dni 31. srpna 2023 bylo vysídleno 489 000 osob (v roce 2022 to bylo 515 700 osob).

Klíčové úspěchy v konkrétních oblastech zájmu

Níže uvedené klíčové úspěchy roku 2023 odrážejí hlavní konkrétní cíle/oblasti intervence svěřenského fondu.

V oblasti přístupu ke službám svěřenecký fond Bêkou pokračoval v podpoře oblasti zdravotnictví a oblasti zásobování vodou a sanitárních a hygienických potřeb (WASH).

V roce 2023 vzrostl počet lidí, kteří měli prospěch z lepšího přístupu k vodě a hygienickým a sanitárním službám (EHA – ukazatel 1.1) o dalších 44 566 osob, čímž se celkový počet příjemců od začátku fungování fondu zvýšil na 1 068 695.

V průběhu roku 2023 bylo poskytnuto 55 289 lékařských konzultací a zdravotních intervencí (ukazatel 1.2), což ve srovnání s předchozími roky představuje významný pokles. Důvodem je uzavření projektů souvisejících s třetí složkou programu HEALTH na konci roku 2022. Poskytnuté zdravotnické konzultace představovaly ze 63 % lékařské konzultace a ze 24 % psychosociální podpora. Je třeba poznamenat, že počet konzultací a intervencí týkajících se zdraví matek a dětí a jejich očkování v roce 2023 dramaticky poklesl, i když od zahájení projektů HEALTH vykazoval meziročně konstantní podíl.

V oblasti sociální soudržnosti byla většina aktivit realizovaných s podporou svěřenského fondu EU Bêkou zaměřena na posílení postavení žen a boj proti genderově podmíněnému násilí a na posílení médií v zemi. V roce 2023 mělo z aktivit zaměřených na posílení socioekonomického postavení prospěch 32 529 dívek a žen ve 13 z 20 prefektur země (ukazatel 2.1), přičemž více než polovina příjemkyň obdržela hospodářskou podporu (58 %), 30 % obdrželo sociálně-ekonomickou podporu a 12 % sociální podporu. Díky podpoře z fondu Bêkou (ukazatel 2.2) získaly 4 092 osoby, které přežily genderově podmíněné násilí, psychosociální podporu, lékařskou péči, právní pomoc, obdržely sady „dignity kits“ s hygienickými a sanitárními potřebami atd.

Na vnitrostátní úrovni se poskytuje ministerstvu pro ženy, rodinu a ochranu dětí a příslušným odvětvovým ministerstvům technická pomoc, která přispívá k formalizaci, posílení a harmonizaci úsilí v oblasti zvyšování povědomí o genderově podmíněném násilí.

V oblasti podpory obnovy hospodářských a výrobních odvětví svěřenský fond EU Bêkou pomáhal zemědělství zaměřenému na výrobu i samozásobení, přičemž podporoval zemědělské skupiny a drobné zemědělce, posiloval vytváření pracovních míst (jak činnosti náročné na intenzitu práce, tak odborné vzdělávání, rozvoj činností vytvářejících příjmy) a usnadňoval přístup k finančním službám pro malé podniky a jednotlivce. V roce 2023 obdrželo podporu na zřízení činnosti vytvářející příjmy 28 093 osob (ukazatel 3.4), což představuje 30 % celkového ukazatele od začátku fungování fondu. V roce 2023 kromě toho obdržel prostřednictvím projektů RELSUDE ACTED a PAPEUR Rural podporu 5 551 drobný zemědělec, aby svou produkci zvýšil udržitelným způsobem (ukazatel 3.3). Projekt PAPEUR Rural pokračoval v podpoře 35 družstev, které byly založeny v předchozích letech, a v této souvislosti se jeho různorodá pomoc dostala k 5 498 dalším spolupracujícím subjektům. V průběhu uvedeného roku mělo prospěch z činností odborného vzdělávání 3 469 osob (ukazatel 3.6), což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 40 %. Postupné dokončení rehabilitačních činností středisek odborné přípravy a školitelů v rámci projektu DEVRUR II umožnilo v roce 2023 urychlit činnosti v oblasti odborné přípravy pro příjemce.

Rozpočet a plnění rozpočtu

Příspěvky do svěřenského fondu EU Bêkou činily do konce roku 2023 více než 310 milionů EUR. Svěřenský fond dokončil přidělování všech přijatých příspěvků na závazky, jakož i uzavírání smluv o nich ke dni 31. prosinci 2021, s výjimkou smluv na prostředky vyhrazené na sledování, hodnocení, audit a komunikaci, které mohou být uzavřeny i po tomto datu.

V roce 2023 bylo uzavřeno pět nových smluv v celkové hodnotě 128 303 EUR. Tyto smlouvy se týkaly auditních a komunikačních činností.

V roce 2023 bylo vyplaceno více než 19 milionů EUR; od vzniku svěřenského fondu tak bylo celkem vyplaceno více než 283 milionů EUR.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování se snížilo o 7 420 000 EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu a následného snížení počtu nových smluv: v roce 2023 byly podepsány pouze 4 smlouvy o auditu, hodnocení a komunikačních činnostech v hodnotě 111 000 EUR;

—

finanční závazky: se zvýšily o 18 449 000 EUR zejména kvůli skutečnosti, že vybrané příspěvky od dárců byly vyšší než čisté výdaje přidělené dárcům;

—

provozní výdaje: se zvýšily o 4 027 000 EUR v důsledku zvýšení odhadovaných výdajů u tří programů: Pomoc při rekonstrukci a obnově, Základní zdravotní péče a Rozvoj měst.

ROZVAHA

v tisících EUR

 

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Předběžné financování

 

–

336

 

 

–

336

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Předběžné financování

 

3 745

10 829

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

 

3 462

3 595

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

 

28 420

4 316

 

 

35 627

18 740

AKTIVA CELKEM

 

35 627

19 076

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Finanční závazky

 

(31 001 )

(12 552 )

 

 

(31 001 )

(12 552 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Závazky

 

–

(4 563 )

Výdaje příštích období

 

(4 626 )

(1 961 )

 

 

(4 626 )

(6 524 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

(35 627 )

(19 076 )

ČISTÁ AKTIVA

 

–

–

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR

 

 

2023

2022

PŘÍJMY

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

Výnosy z darů

 

24 550

21 504

Inkaso výdajů

 

717

42

 

 

25 268

21 546

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

Finanční příjmy

 

636

40

 

 

636

40

Příjmy celkem

 

25 904

21 586

VÝDAJE

 

 

 

Provozní náklady

 

(24 278 )

(20 251 )

Finanční náklady

 

–

(12 )

Ostatní výdaje

 

(1 626 )

(1 323 )

Výdaje celkem

 

(25 904 )

(21 586 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

–

–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR

 

2023

2022

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

7 420

811

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

132

851

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

18 450

9 385

Zvýšení/(snížení) závazků

(4 563 )

1 716

Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období

2 665

(12 240 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

24 104

524

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

24 104

524

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

4 316

3 792

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

28 420

4 316

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÉHO FONDU EU PRO AFRIKU ZA ROK 2023  (11)

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SVĚŘENSKÉM FONDU EU PRO AFRIKU

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Zřízení

Komise může v souladu s články 234 a 235 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (12) a článkem 35 finančního nařízení pro 11. ERF (13) zřizovat svěřenské fondy Unie pro vnější akce („Svěřenské fondy EU / EUTF“). Svěřenské fondy Unie se zřizují na základě dohody uzavřené s dalšími dárci o činnostech v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění potřebných za účelem reakce na krizi a o tematicky zaměřených činnostech.

Svěřenské fondy Unie zřizuje prostřednictvím rozhodnutí Evropská komise, a to po konzultaci Evropského parlamentu a Rady nebo po jejich schválení těmito orgány. Rozhodnutí zahrnuje zřizovací dohodu s dalšími dárci.

Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:

—

zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo,

—

svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost a výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie i dalších dárců,

—

svěřenské fondy Unie neduplikují jiné stávající zdroje financování či podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody,

—

cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtové položky, z níž jsou financovány.

Stávající svěřenské fondy EU

K dnešnímu dni zřídila Komise čtyři svěřenské fondy EU:

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU BÊKOU, jehož cílem je podporovat ve všech ohledech překonání krize a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen dne 15. července 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU MADAD, regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii. Fond byl zřízen dne 15. prosince 2014.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO AFRIKU, nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond byl zřízen dne 12. listopadu 2015.

—

SVĚŘENSKÝ FOND EU PRO KOLUMBII, který podporuje plnění mírové dohody, pokud jde o bezprostřední obnovu a stabilizaci po skončení konfliktu. Fond byl zřízen dne 12. prosince 2016.

Úkoly

Hlavním cílem svěřenského fondu EU pro Afriku je podporovat všechny aspekty stability a přispívat k lepšímu řízení migrace a řešení hlavních příčin destabilizace, násilného vysídlování a nelegální migrace. Za tímto účelem fond zejména podporuje odolnost, ekonomické a rovné příležitosti, bezpečnost a rozvoj a řeší porušování lidských práv.

Hlavní provozní činnosti

Svěřenský fond Unie sdružuje prostředky od různých dárců k financování akce na základě dohodnutých cílů. Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve třech hlavních zeměpisných oblastech, totiž v oblasti Sahelu a Čadského jezera, v Africkém rohu a v severní Africe. Jeho projekty však mohou v individuálních případech pomoci i sousedním zemím způsobilých zemí. Svěřenský fond je zřízen na dobu určitou a jeho úkolem je pomáhat v krátkodobém i střednědobém horizontu řešit problémy uvedených regionů.

Správa

Řízení svěřenského fondu EU pro Afriku zajišťuje Evropská komise, která rovněž působí jako sekretariát jeho dvou řídících orgánů – správní rady a operačního výboru. Správní rada a operační výbor svěřenského fondu EU pro Afriku se skládají ze zástupců dárců a Komise a ze zástupců nepřispívajících členských států EU, orgánů způsobilých zemí a regionálních organizací jakožto pozorovatelů. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie.

Hlavním úkolem správní rady je přijímat a přezkoumávat celkovou strategii svěřenského fondu. Operační výbor zodpovídá za výběr akcí financovaných z fondu a dohlíží na jejich provádění. Schvaluje rovněž roční účetní závěrky a výroční zprávy týkající se činností financovaných ze svěřenského fondu.

Zdroje financování

Svěřenský fond EU pro Afriku je financován z příspěvků dárců.

Základ pro sestavení účetní závěrky

Právní rámec a lhůty pro sestavení účetní závěrky stanoví „Dohoda o zřízení nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe“ a jeho „vnitřní pravidla“ („zřizovací dohoda“). Podle této dohody o zřízení je účetní závěrka sestavována v souladu s pravidly, jež přijala účetní Komise (účetní pravidla EU), která vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Účetní

Funkci účetní svěřenských fondů Unie vykonává účetní Komise.

Složení roční účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována za období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince a tvoří ji finanční výkazy a zprávy o plnění rozpočtu. Zatímco účetní závěrka a doplňující poznámky jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, zprávy o plnění rozpočtu vycházejí především z pohybu hotovosti.

Postup od předběžné účetní závěrky k absolutoriu

Roční účetní závěrku audituje nezávislý externí auditor. Předběžné účetní závěrky sestavené účetní jsou předloženy do dne 15. února následujícího roku operačnímu výboru, který je následně předá auditní společnosti, kterou vybírá účetní jednotka na základě výběrového řízení. Po auditu finalizuje účetní roční účetní závěrku a předloží ji operačnímu výboru ke schválení.

Roční účetní závěrka svěřenského fondu EU pro Afriku je konsolidována v roční účetní závěrce Evropského rozvojového fondu.

Hlavní události

Výsledky roku

V souladu s ukončením smluvního období ke dni 31. prosince 2021 svěřenský fond EU pro Afriku od ledna 2022 nefinancoval žádné nové finanční závazky ani žádné navýšení rozpočtu. Smluvně zajištěny mohou být jedině finanční závazky související se správními činnostmi, jako jsou audity, hodnocení, sledování a komunikační činnosti. Programy svěřenského fondu EU pro Afriku budou pokračovat až do konce roku 2025.

V průběhu roku 2023 svěřenský fond EU pro Afriku dále prokázal, že je rychlým a účinným nástrojem provádění, který usnadňuje politický dialog s africkými partnerskými zeměmi, uplatňuje inovativní přístupy a přináší hmatatelné výsledky ve všech třech regionech (Sahel a Čadské jezero, Africký roh a severní Afrika).

V oblasti Afrického rohu se v roce 2023 dále projevovaly přetrvávající důsledky změny klimatu. V důsledků rozsáhlých záplav v Somálsku, Keni, Etiopii a Jižním Súdánu zahynuly desítky lidí a došlo k vysídlení více než 2 milionů lidí, zhoršila se rovněž krize v oblasti nedostatku potravin. Hospodářské, sociální a bezpečnostní problémy jsou závažné a nadále přetrvávají a ozbrojený konflikt, který v Súdánu vypukl v dubnu 2023, zasáhl celý region. V důsledku toho je Súdán nyní podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zemí s největším počtem vysídlených osob a, pokud jde o vysídlené děti, panuje zde největší krize na světě. Zdá se však, že bezpečnostní situace v Somálsku se lehce zlepšuje a Keňa a Džibutsko navzdory přetrvávajícím výzvám pokračují na cestě ke stabilitě.

V této obtížné situaci informoval svěřenský fond EU v prvním pololetí roku 2023 o nejvyšším půlročním objemu výživové pomoci od začátku fungování svěřenského fondu EU v oblasti Afrického fondu. Během těchto prvních šesti měsíců byla výživová pomoc ze svěřenského fondu EU poskytnuta 433 728 osobám, tj. 15 % z celkového počtu příjemců (2 833 594 osob). Této úrovně pomoci bylo dosaženo zejména distribucí mikronutričního prášku dětem mladším pěti let a prostřednictvím školního stravování v Súdánu.

Svěřenský fond EU v tomto pololetí rovněž vykázal největší pololetní výstup, pokud jde o podporované nebo chráněné migranty, uprchlíky, navrátilce a vnitřně vysídlené osoby (hlavně v Súdánu) – 103 436 osob z celkového počtu 198 826 osob, kterým byla dosud poskytnuta podpora.

Svěřenský fond EU rovněž podpořil úsilí o stabilizaci a budování míru v regionu prostřednictvím zaměstnanců ze státních a nestátních subjektů v celkovém počtu 65 369, kteří profitovali z aktivit pomáhajících získat dovedností v oblasti s míru, bezpečnosti a správy věcí veřejných (tento počet zahrnuje také 2 392 nových příjemců v prvním pololetí roku 2023). V tomto roce pocházela většina výstupů z regionu Gambella v Etiopii a z Jižního Súdánu.

Oblast Sahelu a Čadského jezera se v roce 2023 potýkala s řadou hospodářských a humanitárních výzev, jako je inflace, zpomalení hospodářského růstu, nadměrné zadlužení, potravinová krize, vysídlování, migrace, bezpečnostní krize a násilí.

Na podporu tvorby pracovních míst v regionu investoval svěřenský fond EU v první řadě do lidského kapitálu. V první polovině roku 2023 vytvořily nebo podpořily programy financované ze svěřenského fondu EU 11 087 pracovních míst, z nichž většina byla v Nigeru, Guineji a Senegalu. Technické a odborné vzdělávání a příprava (TVET) a rozvoj dovedností mají klíčový význam pro zlepšení produktivity práce a z odborného vzdělávání a přípravy a rozvoje dovedností mělo prospěch 23 266 osob.

V prvním pololetí roku 2023 se činnosti financované svěřenským fondem EU rovněž zaměřily na zvyšování povědomí o rizicích, která přináší nelegální migrace. V rámci těchto činností bylo osloveno 2 943 412 osob. Svěřenský fond EU podpořil 420 dobrovolných návratů a opětovné začlenění 509 vracejících se migrantů. Od zahájení svěřenského fondu EU mělo prospěch z pomoci při dobrovolném návratu 73 215 vracejících se migrantů a z pomoci při opětovném začlenění v oblasti Sahelu a Čadského jezera 91 642 osob.

Ve velmi napjaté situaci, kdy se bezpečnostní krize v oblasti prohloubila, bylo v první polovině roku 2023 v oblasti Sahelu a Čadského jezera v rámci programů financovaných svěřenským fondem EU vyškoleno 11 520 osob v oblasti správy věcí veřejných, předcházení konfliktům a lidských práv. Významným úspěchem tohoto pololetí bylo vyškolení 8 823 osob v Mali na podporu referenda, které vedlo k přijetí nové ústavy v červnu. Kromě toho se 1 397 417 osob zúčastnilo činností v oblasti předcházení konfliktům a lidských práv. Programy financované svěřenským fondem EU poskytly civilním institucím a bezpečnostním silám 10 034 kusů vybavení s cílem posílit správu věcí veřejných a bezpečnost.

V roce 2023 se dále projevovaly dopady válečné agrese Ruska proti Ukrajině a tento rok byl také poznamenán několika nepředvídanými krizemi, které postihly země severní Afriky a jejich sousedy (včetně Súdánu, Nigeru a nejnověji palestinských území), což vedlo k pokračujícímu politickému a hospodářskému útlumu v regionu, jakož i dalšímu napětí a migračním pohybům. V porovnání s rokem 2022 vzrostl v roce 2023 počet nedovolených překročení hranic na trase přes centrální Středomoří z Tuniska a Libye do Itálie a na Maltu o 50 % (celkem 157 951 připluvších osob). Hlavní zemí, odkud osoby vyplouvají do Itálie (a EU), zůstává v roce 2023 Tunisko, které následuje Libye. V roce 2023 mělo nejvíce osob připluvších do Itálie guinejskou a tuniskou státní příslušnost (za každý stát 17 000 připluvších osob), přičemž následovali občané Pobřeží slonoviny a Bangladéše. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se podobně výrazně zvýšil tlak na trasy přes západní Středomoří a Atlantik (celkem 56 039 připluvších osob (+95 % ve srovnání s rokem 2022).

Rozpočet a plnění rozpočtu

V roce 2023 se v souladu s ukončením smluvního období ke dni 31. prosince 2021 v žádném ze tří regionů svěřenského fondu EU pro Afriku neuskutečnily žádné nové programy ani rozpočtová navýšení. Celková částka přidělená na závazky na provozní a správní výdaje od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 5 053,27 milionu EUR. Částka schválených operačních programů od počátku fungování svěřenského fondu EU pro Afriku činí 1 810 milionů EUR pro oblast Afrického rohu; 2 217,8 milionu EUR pro oblast Sahelu a Čadského jezera a 907,3 milionu EUR pro severní Afriku.

V roce 2023 bylo uzavřeno 28 nových smluv v celkové hodnotě 5,08 milionu EUR. Tyto smlouvy se týkaly pouze správních činností (audit, hodnocení, komunikace, sledování), protože ode dne 31. prosince 2021 již nelze financovat ani operativní programy ani činnosti.

Platby v roce 2023 činily 332,4 milionu EUR, což bylo o 110 milionů EUR méně než v roce 2022(442 milionů EUR). Platby byly v roce 2023 nižší, jelikož u několika projektů končí doba provádění.

Dopad činností ve finančních výkazech

Ve finančních výkazech je dopad výše uvedených činností nejpatrnější v těchto oblastech:

—

předběžné financování: se snížilo o 122 362 000 EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu a následného snížení počtu nových smluv: v roce 2023 bylo podepsáno pouze 28 smluv týkajících se správních činností: auditu, hodnocení, komunikace a sledování v hodnotě 5,08 milionu EUR;

—

finanční závazky: se snížily o 70 236 000 EUR, a to zejména v důsledku toho, že příspěvky zaplacené během roku byly nižší než čistý výdaje přiřazené dárcům;

—

provozní výdaje: se snížily o 203 251 000 EUR v důsledku likvidace svěřenského fondu, které vedlo ke snížení počtu otevřených smluv, a tedy snížení výdajů.

ROZVAHA

v tisících EUR

 

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Finanční aktiva

 

3 949

1 943

Předběžné financování

 

18 254

14 927

 

 

22 204

16 870

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

 

Předběžné financování

 

178 366

304 055

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

 

22 396

35 914

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

 

177 553

157 587

 

 

378 315

497 556

AKTIVA CELKEM

 

400 519

514 426

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Finanční závazky

 

(264 555 )

(334 791 )

 

 

(264 555 )

(334 791 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Závazky

 

(14 261 )

(30 975 )

Výdaje příštích období

 

(121 704 )

(148 660 )

 

 

(135 965 )

(179 635 )

ZÁVAZKY CELKEM

 

(400 519 )

(514 426 )

ČISTÁ AKTIVA

 

–

–

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v tisících EUR

 

 

2023

2022

PŘÍJMY

 

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

 

Výnosy z darů

 

408 274

605 739

Inkaso výdajů

 

179

754

 

 

408 453

606 493

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

 

Finanční příjmy

 

4 865

251

Ostatní výnosy ze směnných transakcí

 

13 446

18 902

 

 

18 311

19 152

Příjmy celkem

 

426 764

625 645

VÝDAJE

 

 

 

Provozní náklady

 

(387 294 )

(590 545 )

Finanční náklady

 

(434 )

(643 )

Ostatní výdaje

 

(39 036 )

(34 457 )

Výdaje celkem

 

(426 764 )

(625 645 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

–

–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v tisících EUR

 

2023

2022

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

Provozní činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

122 362

173 980

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

13 517

9 425

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

(70 236 )

(190 739 )

Zvýšení/(snížení) závazků

(16 715 )

(22 168 )

Zvýšení/(snížení) výdajů příštích období

(26 956 )

9 272

Investiční činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(2 007 )

(1 943 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

19 966

(22 172 )

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

19 966

(22 172 )

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

157 587

179 759

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

177 553

157 587

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU  (14)

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

V milionech EUR

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

DLOUHODOBÁ AKTIVA

 

 

Finanční aktiva

91

69

Předběžné financování

592

503

Pohledávky ze směnných transakcí

5

7

 

689

580

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

 

 

Finanční aktiva

3

3

Předběžné financování

1 137

1 711

Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

50

66

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

807

1 189

 

1 997

2 970

AKTIVA CELKEM

2 686

3 550

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Finanční závazky

(85 )

(101 )

 

(85 )

(101 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

Závazky

(406 )

(462 )

Výdaje příštích období a výnosy příštích období

(1 110 )

(1 282 )

 

(1 516 )

(1 744 )

ZÁVAZKY CELKEM

(1 600 )

(1 845 )

ČISTÁ AKTIVA

1 086

1 705

REZERVNÍ A JINÉ FONDY

 

 

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

54 566

65 100

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

2 252

2 252

Výsledek hospodaření minulých let

(53 484 )

(62 834 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

(2 249 )

(2 813 )

ČISTÁ AKTIVA

1 086

1 705

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

V milionech EUR

 

2023

2022

PŘÍJMY

 

 

Příjmy z nesměnných transakcí

 

 

Inkaso nákladů

15

19

Výnosy z darů svěřenským fondům

122

169

 

136

188

Příjmy ze směnných transakcí

 

 

Finanční příjmy

14

3

Ostatní příjmy

56

96

 

70

99

Příjmy celkem

207

287

VÝDAJE

 

 

Nástroje pomoci

(1 870 )

(2 331 )

Výdaje vynakládané jinými subjekty

(3 )

(1 )

Výdaje vynakládané svěřeneckými fondy

(412 )

(611 )

Výdaje na spolufinancování

(8 )

4

Finanční náklady

(7 )

(7 )

Ostatní výdaje

(157 )

(155 )

Výdaje celkem

(2 456 )

(3 100 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

(2 249 )

(2 813 )

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

V milionech EUR

 

2023

2022

Výsledek hospodaření za běžný rok

(2 249 )

(2 813 )

Provozní činnosti

 

 

Navýšení kapitálu – příspěvky

1 630

2 458

(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů

–

–

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

486

414

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných transakcí a částek k inkasu z nesměnných transakcí

18

16

Zvýšení/(snížení) rezerv

2

1

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

(18 )

(54 )

Zvýšení/(snížení) závazků

(56 )

(96 )

Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období

(172 )

120

Jiné nepeněžní pohyby

–

–

Investiční činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv

(22 )

(33 )

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK

(382 )

12

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

(382 )

12

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku

1 189

1 177

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

807

1 189

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

V milionech EUR

 

Kapitál – aktivní ERF (A)

Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)

Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)–(B)

Kumulované rezervní fondy (D)

Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)

Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)

ZŮSTATEK K 31. 12. 2021

72 998

10 355

62 643

(62 834 )

2 252

2 061

Navýšení kapitálu – příspěvky

(43 )

(2 500 )

2 457

–

–

2 457

Výsledek hospodaření za běžný rok

–

–

–

(2 813 )

–

(2 813 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2022

72 955

7 855

65 100

(65 647 )

2 252

1 705

Navýšení kapitálu – příspěvky

(185 )

(1 815 )

1 630

 

 

1 630

Uzavření 8. ERF

(12 164 )

 

(12 164 )

12 164

 

–

Výsledek hospodaření za běžný rok

 

 

–

(2 249 )

 

(2 249 )

ZŮSTATEK K 31. 12. 2023

60 607

6 040

54 566

(55 733 )

2 252

1 086

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

1.

1.

 OBECNÉ SOUVISLOSTI 72

1.1

 Předchozí ERF 72

1.2

 10. a 11. ERF 73

2.

 FINANČNÍ PLNĚNÍ 74

2.1

 FINANČNÍ PLNĚNÍ 74

2.2

 ZDROJE 79

2.3

 OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY 79

3.

 GLOSÁŘ 90

1.   OBECNÉ SOUVISLOSTI

Evropský rozvojový fond, který vznikl v roce 1959, je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany EU určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Jejím hlavním cílem je snížit a nakonec vymýtit chudobu.

Je zřízen vnitřní dohodou mezi zástupci členských států a je spravován zvláštním výborem. Zdroji ERF jsou ad hoc příspěvky od členských států EU, které rozhodují o celkové částce, která bude fondu přidělována (po dobu pěti let). Kromě těchto příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek. Za finanční realizaci operací prováděných se zdroji ERF odpovídá Evropská komise. Investiční facilitu řídí Evropská investiční banka.

ERF má víceletý charakter. Každý ERF se uzavírá na dobu kolem pěti let a řídí se vlastním finančním nařízením. Vnitřní dohoda o zřízení posledního ERF, 11. ERF (2014–2020) vstoupila v platnost 1. března 2015. Spolupráce se zeměmi AKT je od roku 2021 zahrnuta v dohodě o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Probíhající projekty financované v rámci ERF budou však nadále prováděny podle příslušného právního základu ERF.

Tato zpráva je vytvořena v souladu s článkem 39 finančního nařízení pro 11. ERF (15). Poskytuje informace o příjmových a výdajových operacích ERF se zaměřením na důležité události, které měly významný dopad na finanční plnění v tomto roce.

Vzhledem k tomu, že v rámci předchozích ERF (16) neprobíhají žádné operace, obsahuje tato zpráva údaje pouze za 10. a 11. ERF.

1.1   Předchozí ERF

6. A 7. ERF

Šestý ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008.

V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) vnitřní dohody o 9. ERF byly zůstatky a prostředky ze zrušených závazků z předcházejících ERF převedeny do 9. ERF.

8. a 9. ERF

V roce 2021 došlo k finančnímu a provoznímu uzavření osmého ERF v celkové výši výdajů 10 374 milionů EUR. Komise oznámila členským státům uzavření 8. ERF ve sdělení, které bylo předloženo Radě v říjnu 2021.

Všechny činnosti 8. ERF byly dokončeny, byly provedeny všechny kontroly a ověření a všechny smlouvy a finanční rozhodnutí jsou v účetnictví ERF uzavřeny. Všechny inkasní příkazy, které byly po ukončení provozu stále otevřené, byly inkasovány nebo od nich bylo upuštěno, s výjimkou deseti inkasních příkazů (včetně šesti sporných případů sledovaných právní službou). V souladu s rozhodnutím Komise C(2003)19044 byly tyto inkasní příkazy převedeny do 9. ERF.

Uzavírání 9. ERF probíhá dobře. Stále je otevřeno 10 smluv, z nichž 6 se týká akcí v Jižním Súdánu (rozhodnutí Rady 2011/315/EU (17)). Bylo o nich rozhodnuto po ustanovení o skončení platnosti 9. ERF a v zásadě by měly být uzavřeny během 2024.

V letech 2015 až 2023 Komise provedla pět vrácení úvěrů z 8./9. ERF v celkové výši 1 911,1 milionu EUR (18). Zůstatek ve výši 7,8 milionu EUR byl vrácen v lednu 2024 (19) v souvislosti s úhradou první splátky příspěvků členských států do ERF za rok 2024.

1.2   10. a 11. ERF

Členské státy Evropského společenství a státy Afriky, Karibiku a Pacifiku (státy AKT) podepsaly dohodu o partnerství AKT-ES dne 23. června 2000 v Cotonou. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003 (a zřídila 9. ERF). Dohoda z Cotonou byla dvakrát pozměněna, poprvé dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (zřídila 10. ERF) a podruhé dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (zřídila 11. ERF).

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropskému společenství (rozhodnutí o přidružení zámoří) (20) vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutím Rady 2007/249/ES (21)).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014- 2020 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství v srpnu 2013, vstoupila v platnost v březnu 2015.

Podle dohody z Cotonou je na druhé období (2008–2013) pro 10. ERF vyčleněn celkový rozpočet ve výši 22 682 milionů EUR. Z této částky:

—

bylo 21 966 milionů EUR vyčleněno pro státy AKT,

—

286 milionů EUR pro ZZÚ a

—

430 milionů EUR pro Komisi na financování plánování a provádění ERF.

Částka pro země AKT je rozdělena následovně:

—

17 766 milionů EUR na financování státních a regionálních indikativních programů,

—

2 700 milionů EUR na spolupráci mezi zeměmi AKT a spolupráci uvnitř regionu a

—

1 500 milionů EUR na investiční facility.

Zejména je navýšen podíl rozpočtu na regionální programy, což zdůrazňuje význam regionální hospodářské integrace jako základního rámce pro vnitrostátní a místní rozvoj. Inovací 10. ERF bylo vytvoření „pobídkových částek“ pro každou zemi.

Podle dohody z Cotonou je třetí období (2014–2020) poskytování pomoci Společenství státům AKT a ZZÚ financováno z 11. ERF částkou ve výši 30 506 milionů EUR. Z této částky je:

—

29 089 milionů EUR vyčleněno pro státy AKT v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 2 písm. d) vnitřní dohody (z toho 27 955 milionů EUR spravuje Evropská komise),

—

364,5 milionu EUR vyčleněno pro ZZÚ v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 vnitřní dohody (z toho 359,5 milionu EUR spravuje Evropská komise), a

—

1 052,5 milionu EUR určeno pro Komisi na financování nákladů na plánování a správu zdrojů 11. ERF v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) vnitřní dohody.

2.   FINANČNÍ PLNĚNÍ

2.1   FINANČNÍ PLNĚNÍ

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 10. ERF

10. ERF

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. prosince 2023

ANALÝZA PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)

NÁSTROJ

PŮVODNÍ PROSTŘEDKY

ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2022

ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2023

Poznámky

SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ

AKT

Spolufinancování

0

202

 

 

202

Pravidelné příspěvky členských států

21 326

(526 )

(95 )

 

20 705

AKT MEZISOUČET

21 326

(324 )

(95 )

 

20 907

ZZÚ

Pravidelné příspěvky členských států

0

240

(0 )

 

239

ZZÚ MEZISOUČET

0

240

(0 )

 

239

 

10. ERF CELKEM

21 326

(84 )

(96 )

 

21 146

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ 11. ERF

11. ERF

VÝVOJ PROSTŘEDKŮ: 31. 12. 2023

ANALÝZA PODLE NÁSTROJŮ

(v milionech EUR)

NÁSTROJ

PŮVODNÍ PROSTŘEDKY

ZVÝŠENÍ / SNÍŽENÍ SOUHRNNÝCH ZDROJŮ K 31. PROSINCI 2022

ZVÝŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ ZDROJŮ V ROCE 2023

Poznámky

SOUČASNÝ STAV PROSTŘEDKŮ

AKT

Spolufinancování

0

89

0

 

89

Interní dohoda EK o úrovni služeb

0

1

 

 

1

Pravidelné příspěvky členských států

30 060

(822 )

(74 )

 

29 164

AKT MEZISOUČET

30 060

(732 )

 

 

29 255

ZZÚ

Spolufinancování

0

0

 

 

0

Interní dohoda EK o úrovni služeb

0

0

 

 

0

Pravidelné příspěvky členských států

0

355

(4 )

 

351

ZZÚ MEZISOUČET

0

355

 

 

351

 

11. ERF CELKEM

30 060

(526 )

71

 

29 605

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 10. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2023

TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 10. ERF

(v milionech EUR)

 

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AKT

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

12 297

12 288

(36)

100

12 264

(19)

100

12 199

37

99

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1 965

1 962

(4)

100

1 961

(0)

100

1 960

1

100

MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ

343

484

0

141

482

166

100

306

74

64

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

527

526

(0)

100

526

0

100

522

 

99

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

3 612

3 596

(22)

100

3 572

23

99

3 384

60

95

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

1 948

1 792

(18)

92

1 768

(10)

99

1 692

(2)

96

Spolufinancování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

185

175

(3)

95

175

(0)

100

173

1

99

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

5

5

(0)

110

5

(0)

100

5

1

100

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

12

11

 

91

11

 

100

11

 

100

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 8./9. ERF

14

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZZÚ

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

186

186

0

100

182

(1)

98

172

2

95

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

14

14

0

100

14

 

100

14

 

100

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

5

5

 

100

5

 

100

5

 

100

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

34

34

0

100

34

(0)

99

34

(0)

100

 

CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)

21 146

21 078

(84)

100

20 999

158

100

20 477

175

98

VÝVOJ ZÁVAZKŮ, PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ A PLATEB U 11. ERF

SOUHRNNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2023

TYP POMOCI

AKT + ZZÚ – 11. ERF

(v milionech EUR)

 

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AKT

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

15 369

15 329

(92)

100

14 723

311

96

12 124

1 061

82

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1 060

1 059

(0)

100

1 053

13

99

1 007

27

96

MEZISOUČET: POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ

112

112

0

100

112

91

100

41

37

36

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

1 072

1 066

(1)

99

1 062

(0)

100

958

48

90

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

4 004

3 894

(13)

97

3 926

104

101

3 340

155

85

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

7 253

7 227

(59)

100

7 090

44

98

5 964

512

84

Spolufinancování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

46

45

(1)

99

45

0

100

40

14

89

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

4

4

 

100

4

0

100

4

3

100

MEZISOUČET: PŘÍDĚLY UVNITŘ AKT

33

33

0

100

33

(0)

100

28

0

85

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

8

6

0

75

6

0

100

6

2

100

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF

128

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF

167

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Interní dohoda EK o úrovni služeb

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

1

1

 

52

1

 

100

1

 

100

 

Pravidelné příspěvky členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příděly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZZÚ

MEZISOUČET: BALÍČEK A – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

211

211

(0)

100

194

0

92

193

1

100

MEZISOUČET: BALÍČEK B – VNITROSTÁTNÍ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

12

12

0

100

12

0

100

12

0

99

MEZISOUČET: PŘEKLENOVACÍ NÁSTROJ

0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A ÚROKOVÉ VÝNOSY

8

7

(2)

79

6

(0)

96

6

1

94

MEZISOUČET: REGIONÁLNÍ PŘÍDĚLY

102

102

0

100

102

0

100

69

17

67

Nečerpatelná rezerva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 10. ERF

15

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEZISOUČET: NEČERPATELNÁ REZERVA 11. ERF

1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM: AKT + ZZÚ (VČ. REZERV) (A+B)

29 605

29 106

(168)

98

28 368

562

97

23 791

1 878

84

2.2   ZDROJE

POVAHA ZDROJŮ

Hlavními zdroji ERF jsou příspěvky členských států. Evropská komise a Evropská investiční banka vyzývají třikrát ročně členské státy k přispění do ERF. Výše příspěvků, které jsou každoročně vyžadovány, odráží výši platby, která má být během roku pokryta.

Přehled příspěvků podle členských států

Image 2

2.3   OPERAČNÍ VÝDAJE A ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY

Povaha výdajů

Částku dostupnou ve víceletém finančním rámci tvoří ze 3 % prostředky přidělené Komisi na výdaje na podporu a z 97 % prostředky přidělené na provádění projektů ERF. Částky jsou stanoveny každou jednotlivou vnitřní dohodou a mohou být navýšeny o dobrovolné příspěvky a výnosy z operací.

Rozdělení částek přidělených na závazky, smluvně vázaných a vyplacených částek podle povahy výdajů

 

ÚVĚRY

ROZHODNUTÍ

PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

PLATBY

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

ÚHRN

ROČNÍ

%

(1)

(2)

 

(2) : (1)

(3)

 

(3) : (2)

(4)

 

(4) : (3)

NÁKLADY NA PROVÁDĚNÍ A PŘÍJMY Z ÚROKŮ 10. + 11. ERF

1 620

1 612

(3)

99,5

1 608

(1)

99,8

1 499

53

93,2

OPERAČNÍ PROVÁDĚNÍ (A+B) 10. + 11. ERF

50 751

50 184

(252)

98,9

49 367

720

98,4

44 268

2 053

89,7

Image 3

Rozdělení přidělených, smluvních a vyplacených částek podle oblasti a země

KUMULOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF K 31. PROSINCI 2023 PODLE ZEMÍ (% rozpočtových prostředků)

10. + 11. ERF

10. a 11. ERF CELKEM (v milionech EUR)

Kumulované za rok 2023

Prostředky

Rozhodnutí

% prostřed.

Přidělené prostředky

% prostřed.

Platby

% prostřed.

AKT

Obecné/administrativní krytí/zájmy

1 624

1 614

99

1 615

99

1 494

92

Rezerva/nerozděleno podle zemí

2 862

2 553

89

2 553

89

2 553

89

Všechny země AKT

4 486

4 167

93

4 168

93

4 047

90

Angola

346

346

100

344

99

300

87

Benin

735

732

100

720

98

679

92

Botswana

129

127

98

126

97

126

97

Burkina Faso

1 302

1 302

100

1 297

100

1 261

97

Burundi

569

567

100

564

99

541

95

Kamerun

521

520

100

519

100

482

93

Kapverdy

145

145

100

144

100

144

100

Komory

78

77

99

76

98

72

92

Kongo (Brazzaville)

163

163

100

159

98

139

85

Demokratická republika Kongo

1 409

1 407

100

1 371

97

1 219

87

Pobřeží slonoviny

705

705

100

701

100

676

96

Džibutsko

181

181

100

178

98

156

86

Eritrea

215

215

100

215

100

75

35

Etiopie

1 604

1 603

100

1 594

99

1 400

87

Gabon

33

33

99

32

97

30

91

Gambie

314

303

96

301

96

277

88

Ghana

787

786

100

782

99

726

92

Guinea-Bissau

186

186

100

185

100

175

94

Guinea (Konakry)

502

502

100

494

98

434

86

Mauricius

82

82

100

82

100

82

100

Keňa

863

863

100

855

99

753

87

Lesotho

250

249

100

248

99

197

79

Libérie

488

487

100

443

91

436

89

Madagaskar

782

782

100

730

93

591

76

Malawi

1 020

1 020

100

970

95

883

87

Mali

1 423

1 421

100

1 414

99

1 230

86

Mauritánie

344

344

100

341

99

321

93

Mosambik

1 455

1 448

100

1 391

96

1 124

77

Namibie

188

188

100

178

95

169

90

Niger

1 275

1 275

100

1 259

99

1 247

98

Nigérie

1 101

1 100

100

1 097

100

1 025

93

Uganda

989

989

100

983

99

834

84

Středoafrická republika

610

610

100

609

100

584

96

Rwanda

840

840

100

831

99

816

97

Svatý Tomáš a Princův ostrov

56

56

100

54

96

49

88

Senegal

663

663

100

659

99

620

94

Seychely

23

23

100

23

100

22

98

Sierra Leone

662

659

99

646

98

597

90

Somálsko

900

898

100

895

99

889

99

Súdán

298

298

100

298

100

298

100

Jižní Súdán

91

91

100

91

100

91

100

Svazijsko (Svazijsko)

125

124

99

122

97

108

86

Tanzanie

1 172

1 171

100

1 161

99

1 060

90

Čad

936

936

100

902

96

794

85

Togo

377

377

100

375

99

355

94

Zambie

830

830

100

784

94

648

78

Zimbabwe

469

462

99

460

98

453

97

* Afrika celkem

28 235

28 185

100

27 703

98

25 192

89

Antigua a Barbuda

15

15

100

15

100

15

95

Barbados

22

22

99

22

99

21

94

Belize

42

42

100

41

96

35

83

Dominika

41

41

100

40

98

40

98

Grenada

21

21

100

21

100

20

98

Guyana

79

79

100

77

97

77

97

Haiti

1 009

1 002

99

876

87

773

77

Jamajka

236

236

100

233

99

222

94

Dominikánská republika

283

281

99

280

99

278

98

Svatá Lucie

32

32

100

32

100

31

96

Svatý Kryštof a Nevis

8

8

100

6

72

6

72

Svatý Vincenc a Grenadiny

26

26

100

26

99

22

84

Surinam

27

27

100

27

99

26

96

Trinidad a Tobago

29

28

99

28

99

24

85

* Karibik celkem

1 870

1 861

100

1 724

92

1 590

85

Fidži

48

48

100

48

99

48

98

Cookovy ostrovy

5

5

100

5

100

5

100

Šalomounovy ostrovy

68

68

100

68

100

61

90

Kiribati

42

42

100

41

98

37

87

Marshallovy ostrovy

17

17

100

17

100

16

98

Mikronésie

23

23

100

22

97

16

68

Nauru

4

4

98

4

98

4

98

Niue

3

3

100

3

100

3

100

Palau

5

5

100

4

70

4

68

Papua-Nová Guinea

239

239

100

233

97

202

84

Západní Samoa

67

67

100

67

99

67

99

Východní Timor

174

171

98

169

97

157

90

Tonga

28

28

100

28

100

28

100

Tuvalu

13

13

100

13

99

13

97

Vanuatu

55

55

100

54

99

49

90

* Tichomoří celkem

793

789

100

776

98

709

89

Příděly uvnitř AKT

8 097

7 970

98

7 973

98

6 988

86

PALOP

60

60

100

60

99

55

91

Oblast jižní Afriky FED 10

137

135

99

135

99

132

96

Oblast střední Afriky

558

554

99

546

98

422

76

Oblast východní a jižní Afriky

3 092

3 066

99

2 973

96

2 383

77

Oblast západní Afriky

1 946

1 943

100

1 917

99

1 613

83

Oblast Karibiku

539

538

100

526

98

397

74

AKT

Oblast Tichomoří

323

321

99

299

93

224

69

 

Rezerva/nerozděleno podle zemí

0

0

0

0

0

0

0

ZZÚ

* Regionální spolupráce AKT celkem

14 752

14 587

99

14 429

98

12 213

83

AKT

50 137

49 589

99

48 801

97

43 750

87

 

Rezerva/nerozděleno podle zemí/území

30

12

39

11

38

11

36

Všechny země ZZÚ

30

12

39

11

38

11

36

Anguilla

28

27

99

27

99

27

99

Falklandské ostrovy

10

10

100

10

100

10

100

Pitcairnovy ostrovy

5

5

100

5

100

5

100

Ostrovy Turks a Caicos

32

32

100

32

100

32

100

Britské Panenské ostrovy

2

2

100

2

98

2

93

Montserrat

33

33

100

33

100

33

100

Svatá Helena

38

38

100

38

100

38

100

* Britské ZZÚ celkem

147

146

100

146

100

146

100

Nizozemské Antily

40

40

100

23

56

20

51

Nizozemské Antily – Bonaire

4

4

100

4

98

2

56

Nizozemské Antily – Saba

3

3

100

3

100

3

100

Nizozemské Antily – Svatý Eustach

2

2

100

2

100

2

100

Aruba

21

21

100

21

99

21

96

Sint Maarten

14

14

100

8

55

5

33

* Nizozemské ZZÚ celkem

85

85

100

61

72

54

63

Ostrovy Wallis a Futuna

39

39

100

37

95

29

75

Mayotte

29

29

100

29

100

29

100

Nová Kaledonie

50

50

100

50

100

50

100

Francouzská Polynésie

51

51

100

49

97

49

97

 

Saint-Pierre a Miquelon

47

47

100

47

100

47

100

 

* Francouzské ZZÚ celkem

215

215

100

212

98

204

95

Oblast

137

137

100

136

99

103

75

* Regionální spolupráce ZZÚ celkem

137

137

100

136

99

103

75

ZZÚ

614

595

97

566

92

517

84

CELKEM: AKT + ZZÚ

 

50 751

50 184

99

49 367

97

44 268

87

Rozdělení prostředků přidělených na závazky, nasmlouvaných a zaplacených částek podle oblasti výdajů u 11. ERF

11. ERF: Rozdělení prostředků přidělených na závazky, smluvních a zaplacených částek podle oblasti výdajů (sektorové kódy DAC)  (22)

(v milionech EUR)

Odvětví

Přidělené na závazky

Nasmlouvané

Vyplacené

Sociální infrastruktura a služby

 

 

 

110 – Vzdělávání

1 192,46

1 132,83

995,48

120 – Zdraví

2 131,40

2 510,72

2 263,73

130 – Programy populační politiky a reprodukční zdraví

352,44

50,31

35,95

140 – Voda a kanalizace

788,50

848,83

547,53

150 – Vláda a občanská společnost

5 826,37

6 047,02

5 540,34

160 – Jiná sociální infrastruktura a služby

996,71

1 385,46

1 611,09

Sociální infrastruktura a služby CELKEM

11 287,88

11 975,17

10 994,13

Hospodářská infrastruktura a služby

 

 

 

210 – Doprava a skladování

1 425,48

2 055,09

1 083,29

220 – Komunikační prostředky

140,96

146,96

114,64

230 – Energetika

2 015,13

1 943,06

1 220,76

240 – Bankovní a finanční služby

82,03

129,29

83,97

250 – Obchod a jiné služby

343,43

324,93

223,51

Hospodářská infrastruktura a služby CELKEM

4 007,01

4 599,33

2 726,17

Odvětví produkce

 

 

 

310 – Zemědělství, lesnictví a rybářství

3 344,16

3 105,92

2 351,62

320 – Průmysl, nerostné suroviny a těžba, stavební práce

641,59

492,66

297,21

330 – Obchod a turismus

507,49

436,11

272,06

Odvětví produkce CELKEM

4 493,24

4 034,69

2 920,88

Víceodvětvové / napříč odvětvími

 

 

 

410 – Všeobecná ochrana životního prostředí

989,82

841,85

658,36

430 – Ostatní víceodvětvová pomoc

3 886,22

2 610,66

1 685,71

Víceodvětvová/průřezová pomoc CELKEM

4 876,04

3 452,51

2 344,07

Komoditní pomoc a všeobecná programová pomoc

 

 

 

510 – Obecná rozpočtová podpora

3 116,32

3 165,05

2 480,30

520 – Rozvojová potravinová pomoc

617,50

391,67

367,06

Pomoc v naturáliích a pomoc v rámci obecných programů CELKEM

3 733,82

3 556,73

2 847,36

Opatření týkající se dluhu

 

 

 

600 – Opatření týkající se dluhu

183,00

183,00

183,00

Opatření týkající se dluhu CELKEM

183,00

183,00

183,00

Humanitární pomoc

 

 

 

720 – Reakce na mimořádné události

746,19

452,54

451,93

730 – Pomoc při rekonstrukci a obnově

137,83

65,05

42,29

740 – Připravenost na katastrofy

72,79

110,05

93,41

Humanitární pomoc CELKEM

956,81

627,64

587,63

Správní náklady dárců / nepřiřazené / nespecifikované

 

 

 

910 – Administrativní náklady dárců

995,52

948,63

857,45

998 – Nepřiřazené / nespecifikované

183,74

56,05

38,45

N/A – Údaje nejsou k dispozici

260,50

1,64

1,21

Administrativní náklady dárců/nezařazené /nespecifikované CELKEM

1 439,76

1 006,32

897,11

11. ERF CELKOVÝ SOUČET

30 977,56

29 435,38

23 500,34

Vývoj kumulativních prostředků přidělených na závazky, nasmlouvaných a vyplacených částek podle oblasti výdajů u 11. ERF

Image 4

Image 5

Image 6

3.   GLOSÁŘ

Granty

Přímé finanční příspěvky z rozpočtu příjemcům – třetím stranám, kteří se podílejí na činnostech sloužících politikám Unie.

Hospodářský výsledek

Dopad na rozvahu výdajů a příjmů na základě pravidel akruálního účetnictví.

Kurzovní rozdíl

Rozdíl vyplývající ze směnných kurzů použitých pro transakce týkající se zemí mimo eurozónu nebo z přecenění aktiv a závazků v cizích měnách k datu účetní závěrky.

Nerozlišené prostředky

Prostředky, které odpovídají ročním potřebám, a proto musí být přiděleny v průběhu rozpočtového roku. V následujícím roce lze vyplatit pouze částky, které splňují podmínky pro automatický převod. Nerozlišené prostředky, které nebyly do konce roku vyčerpány, tj. přiděleny, se ruší (pokud není výjimečně rozhodnutím Komise povolen neautomatický převod). Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje; prostředky na závazky a prostředky na platby se v tomto případě rovnají.

Operační prostředky

Z operačních prostředků se financují různé politiky, zejména formou grantů nebo zadávání veřejných zakázek.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Plnění rozpočtu

Čerpání rozpočtu prostřednictvím výdajových a příjmových operací.

Právní základ / základní právní akt

Právní akt přijatý legislativním orgánem (obvykle Radou a Evropským parlamentem), který stanoví cíl výdajového programu Unie, účel prostředků, pravidla pro intervenci, datum ukončení platnosti a příslušná finanční pravidla, sloužící jako právní základ pro provádění výdajového programu.

Právní závazek

Úkon, kterým schvalující osoba přijímá závazek vůči třetím stranám, jehož výsledkem je výdaj do rozpočtu Unie.

Běžnými formami právních závazků jsou smlouvy v případě veřejných zakázek, grantové dohody a rozhodnutí o grantu.

Prostředky

Prostředky financování z rozpočtu.

Rozpočet představuje prognózu závazků (právních závazků k poskytnutí finančních prostředků) a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky je financována celková hodnota právních závazků (veřejné zakázky, grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nepoužité prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky, které je vyjádřeno vyčleněním prostředků.

U společných podniků (a EIT), jak je uvedeno v jejich finančních pravidlech, lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo „N+3“). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku „N+3“.

Přebytek

Kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, který musí být vrácen financujícímu orgánu. Viz Výsledek plnění rozpočtu.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Převod mezi rozpočtovými položkami

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán.

RAL (Reste à liquider)

Částka, kterou zbývá v daném okamžiku zaplatit z rozpočtového závazku. Viz Zbývající závazky.

Rozlišené prostředky

Rozlišené prostředky se používají na financování víceletých operací. Kryjí celkové náklady na právní závazky v průběhu rozpočtového roku přijaté na operace, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu více než jednoho rozpočtového roku.

Rozpočtový bod / rozpočtová položka / rozpočtová pozice

Příjmy a výdaje jsou v rozpočtové struktuře prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).

Rozpočtový závazek

Operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků.

Správní prostředky

Prostředky na pokrytí běžných nákladů subjektů (zaměstnanci, budovy, kancelářské vybavení).

Stanovené nároky

Právo inkasovat příjem od dlužníka uznané vydáním inkasního příkazu.

Účelově vázané příjmy

Příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek.

Výdaje

Termín používaný pro označení výdajů rozpočtu ze všech typů zdrojů finančních prostředků.

Výsledek plnění rozpočtu

Rozdíl mezi obdrženým příjmem a vyplacenými částkami, včetně úprav zohledňujících přenesené prostředky, zrušené prostředky a kurzové rozdíly.

V případě agentur musí být výsledná částka uhrazena financujícímu orgánu.

Zbývající závazky

Zbývající závazky (také označovány jako „RAL“, z fr. „reste à liquider“) jsou definovány jako výše prostředků přidělených na závazky, které dosud nebyly zaplaceny. Plynou přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Zrušení prostředků

Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku a které nelze přenést, se zruší.

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku.

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ – PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

SPRÁVNÍ RADA

INVESTIČNÍ FACILITA

FINANČNÍ VÝKAZY

KE DNI 31. PROSINCE 2023

1)

 Zpráva nezávislého auditora

2)

 Výkaz finanční pozice

3)

 Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku hospodaření

4)

 Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů

5)

 Výkaz peněžních toků

6)

 Poznámky k finančním výkazům

VÝKAZ FINANČNÍ POZICE

KE DNI 31. PROSINCE 2023

(v tisících EUR)

 

Poznámky

31. 12. 2023

31. 12. 2022

AKTIVA

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

5

1 376 824

1 451 970

Pohledávky za přispěvateli

9 /16

85 321

85 321

Finanční aktiva treasury

10

—

73 003

Derivátové finanční nástroje

6

55 765

75 852

Půjčky a pohledávky

7

1 683 312

1 849 786

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

8

820 713

797 341

Ostatní aktiva

11

616

950

Aktiva celkem

 

4 022 551

4 334 223

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ

 

 

 

ZÁVAZKY

 

 

 

Výnosy příštích období

12

48 515

52 417

Rezervy na úvěrové přísliby

13

19 038

16 583

Závazky vůči třetím stranám

14

427 828

190 927

Ostatní závazky

15

3 338

2 419

Závazky celkem

 

498 719

262 346

Zdroje od přispěvatelů

16 /17

3 523 832

4 071 877

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem

 

4 022 551

4 334 223

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT A OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2023

(v tisících EUR)

 

Poznámky

Od 1. 1. 2023

Od 1. 1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Úroky a obdobné výnosy (*2)

19

148 336

93 786

Úroky a obdobné náklady

19

—

–5 479

Čisté úroky a obdobné výnosy

 

148 336

88 307

Výnosy z poplatků a provizí

20

25

511

Náklady na poplatky a provize

20

–62

– 761

Čisté výnosy z poplatků a provizí

 

–37

– 250

Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů

6

–20 087

94 680

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

21

–8 457

24 432

Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

7

–8 932

–3 080

Čistý kurzový výsledek

22

–67 885

– 140 104

Čistý výsledek z finančních operací

 

– 105 361

–24 072

Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování

7.2

9 055

8 562

Změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování

13

–2 470

20

Obecné správní výdaje

23

–29 655

–33 628

Zisk za rok

 

19 868

38 939

Celkový úplný výsledek zisk za běžný rok celkem

 

19 868

38 939

VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2023

(v tisících EUR)

 

Poznámky

Vyžádané příspěvky

Vyplacené příspěvky

Nerozdělený zisk

Celkem

K 1. 1. 2023

 

3 701 695

—

370 182

4 071 877

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku

16

20 000

—

—

20 000

Příspěvky členských států vyplacené v průběhu roku

17

—

– 587 913

—

– 587 913

Zisk za rok 2023

 

—

—

19 868

19 868

Změny ve zdrojích od přispěvatelů

 

20 000

– 587 913

19 868

– 548 045

K 31. 12. 2023

 

3 721 695

– 587 913

390 050

3 523 832

 

 

Vyžádané příspěvky

Vyplacené příspěvky

Nerozdělený zisk

Celkem

K 1. 1. 2022

 

3 471 695

—

331 243

3 802 938

Příspěvek členských států vyžádaný v průběhu roku

 

230 000

—

—

230 000

Zisk za rok 2022

 

—

—

38 939

38 939

Změny ve zdrojích od přispěvatelů

 

230 000

—

38 939

268 939

K 31. 12. 2022

 

3 701 695

—

370 182

4 071 877

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

ZA ROK KONČÍCÍ DNEM 31. PROSINCE 2023

(v tisících EUR)

 

Poznámky

Od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023

Od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022

PROVOZNÍ ČINNOSTI

 

 

 

Zisk za rok

 

19 868

38 939

Úpravy:

 

 

 

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem v reálné hodnotě

8

15 142

–9 271

Změna znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek, po zohlednění reverzování

7,2

–9 055

–8 562

Čistý výsledek z úvěrů a jiných pohledávek oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

7

8 932

3 080

Změna vzniklého úroku a naběhlé hodnoty úvěrů a jiných pohledávek

 

708

2 291

Čistá změna stavu rezerv na úvěrové přísliby, po zohlednění reverzování

 

2 455

–19

Změny reálné hodnoty derivátů

 

20 087

–94 680

Změna vzniklého úroku a naběhlé hodnoty finančních aktiv treasury

10

– 248

321

Změna výnosů příštích období

 

–3 902

3 985

Dopad změn směnných kurzů na úvěry

7,1

86 765

–53 747

Dopad změn směnných kurzů na akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem

8

30 026

–25 463

Dopad změn směnných kurzů na pokladní hotovost

 

–8 031

–12 006

Zisk/(ztráta) z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích

 

162 747

– 155 132

Vyplacené půjčky

7

– 207 237

– 260 493

Splátky úvěrů

7

288 155

458 381

Změna vzniklého úroku z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

5

4 039

1 822

Pořízení finančních aktiv treasury

10

– 348 523

– 920 290

Splatnost finančních aktiv treasury

10

421 278

847 608

Zvýšení hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

8

– 101 100

– 139 935

Čisté výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

 

39 246

90 219

Snížení hodnoty ostatních aktiv

 

334

136

Zvýšení hodnoty ostatních závazků

 

919

86

Zvýšení/(snížení) závazků vůči Evropské investiční bance

 

33 951

–58 093

Čisté peněžní toky (čerpané při) / z provozní činnosti

 

293 809

– 135 691

FINANČNÍ ČINNOSTI

 

 

 

Příspěvky obdržené od členských států

 

79 710

238 450

Částky obdržené od členských států v souvislosti s úrokovými subvencemi a technickou pomocí

 

220 290

61 450

Částky vyplacené jménem členských států na úrokové subvence a technickou pomoc

 

–77 050

–60 619

Příspěvky vyplacené jménem členských států

17

– 587 913

—

Čisté peněžní toky z finanční činnosti

 

– 364 963

239 281

Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

 

–71 154

103 590

Souhrnný výkaz peněžních toků:

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku rozpočtového roku

 

1 450 589

1 359 005

Čisté peněžní toky (používané) / od:

 

 

 

Provozní činnosti

 

293 809

– 135 691

Finanční činnosti

 

– 364 963

239 281

Dopad změn směnných kurzů na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

 

–8 031

–12 006

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci rozpočtového roku

 

1 371 404

1 450 589

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:

 

 

 

Pokladní hotovost

5

146 494

328 079

Termínované vklady (bez vzniklých úroků)

5

625 403

963 004

Komerční papíry

5

599 507

159 506

 

 

1 371 404

1 450 589

Poznámky k finančním výkazům ke dni 31. prosince 2023

1.   Obecné informace

Investiční facilita („facilita“) byla zřízena v rámci dohody z Cotonou („dohoda“) o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy („státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a dne 22. června 2010.

Facilita není samostatnou právnickou osobou. Evropská investiční banka („EIB“ nebo „banka“) spravuje příspěvky jménem členských států („dárci“) v souladu s podmínkami dohody a plní funkci jejího správce.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU. Členské státy EU přispívají částkami vyčleněnými na financování facility a granty na úrokové subvence podle víceletých finančních rámců. (Těmito rámci se rozumí první finanční protokol na období 2000–2007 označovaný jako 9. Evropský rozvojový fond (ERF), druhý finanční protokol na období 2008–2013 označovaný jako 10. ERF a třetí finanční protokol na období 2014–2020 označovaný jako 11. ERF). EIB je pověřena řízením:

i)

facility, tedy revolvingového fondu ve výši 3 685,5 milionu EUR nesoucího riziko, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT; z toho bylo 48,5 milionu EUR vyčleněno pro zámořské země a území („ZZÚ“);

ii)

grantů určených na financování úrokových subvencí v maximální výši 1 220,85 milionu EUR pro státy AKT a 8,5 milionu EUR pro ZZÚ. Až 15 % těchto subvencí může být použito na financování technické pomoci související s projekty („TP“).

Rada dne 23. prosince 2020 rozhodla o prodloužení období závazků investiční facility AKT o dobu nejméně šesti měsíců. V návaznosti na toto prodloužení banka schválila operace v souladu se svým mandátem, a to do dne 30. června 2021 (rozhodnutí Rady (EU) 2020/2233 ze dne 23. prosince 2020 o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. ERF (23)).

Strany EU a AKT schválily změnu rozhodnutí o přechodných opatřeních s cílem prodloužit uplatňování ustanovení dohody o partnerství AKT–EU do 31. prosince 2023 nebo do chvíle, kdy vstoupí v platnost nová dohoda nebo do zahájení prozatímního uplatňování nové dohody mezi EU a státy AKT, podle toho, co nastane dříve (rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU, jež bylo následně pozměněno rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2021 ze dne 26. listopadu 2021 o změně, rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 970/2022 ze dne 16. června 2022 a rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU 2/2023 ze dne 25. října 2023).

Účetní závěrka se sestavuje na základě předpokladu trvání, což předpokládá, že facilita bude v dohledné budoucnosti schopna splnit všechny peněžní závazky v rámci jakýchkoliv operací. Doba trvání facility není stanovena. Vnitřní dohoda 11. ERF zůstává v platnosti (podle čl. 14 odst. 3 této dohody) po dobu nutnou pro úplné provedení všech operací financovaných v rámci dohody o partnerství AKT–EU a rozhodnutí o přidružení zámoří a víceletého finančního rámce.

Nařízení NDICI – Globální Evropa, které vstoupilo v platnost 14. června 2021 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (24) ze dne 9. června 2021), poskytuje primární právní základ pro pomoc EU mimo EU v období 2021–2027 a správu nového institucionálního mandátu banky pro operace mimo Evropskou unii, včetně regionu AKT. To zahrnuje začlenění stávajícího mimorozpočtového ERF do rozpočtu EU, Nařízení o NDICI poskytuje právní základ, na jehož základě může Komise EIB svěřit budoucí mandáty EU týkající se její činnosti mimo EU. Stanoví rovněž rámec pro vnější investice, který Unii umožní spolupracovat s partnerskými institucemi prostřednictvím grantů nebo záruk z rozpočtu EU.

Zpětné toky získané z facility budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI kombinací k tomu určeného soukromého sektoru AKT pod Evropským fondem pro udržitelný rozvoj (EFSD+) a svěřenským fondem. Dne 15. února 2023 byla mezi EIB a Evropskou komisí podepsána dohoda o převodu („dohoda o převodu“). Účelem této dohody je převod finančních prostředků pocházejících ze zpětných toků v rámci facility, jakmile budou k dispozici, v souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 („zpětné toky facility AKT“) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/1764 (25) (dále jen „zpětné toky z facility ZZÚ“ a společně se zpětnými toky z facility AKT – „zpětné toky“). Další podrobnosti viz poznámka 2.4.6 a poznámka 17.

Předkládaná účetní závěrka se vztahuje na období ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2023.

Správní rada na návrh řídícího výboru finanční výkazy přijala dne 21. března 2024 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 26. dubna 2024.

2.   Významné účetní zásady

2.1    Základ pro sestavování výkazů – Prohlášení o shodě

Účetní závěrka facility byla sestavena v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), jak je přijala Evropská unie. Účetní závěrka ke dni 31. prosinci 2023 obsahuje výkaz finanční pozice, výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, výkaz změn zdrojů přispěvatelů, výkaz peněžních toků a poznámky.

2.2    Významné účetní úsudky, předpoklady a odhady

Příprava účetní závěrky vyžaduje vypracování odhadů a předpokladů, které mají vliv na vykazovaný příjem, výdaje, aktiva, závazky a údaje o podmíněných aktivech a závazcích. Nedílnou součástí tvorby odhadů je použití dostupných informací a uplatnění úsudku. Je možné, že skutečné výsledky se budou v budoucnosti od těchto odhadů lišit a tyto rozdíly mohou být pro účetní závěrku významné. Odhady a výchozí předpoklady jsou průběžně přezkoumávány. Odhady revizí jsou uznávány prospektivně.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

—   Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních nástrojů vykazovaných v rozvaze odvodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Toto ocenění se v rámci hierarchie reálných hodnot řadí do různých úrovní na základě vstupních údajů použitých v metodách oceňování, které jsou popsány a zveřejněny v poznámkách 2.4.2 a 4.

—   Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek

Pro stanovení očekávané úvěrové ztráty je nutné, aby vedoucí pracovníci uplatňovali významné úsudky, zejména pokud jde o posouzení významného zvýšení úvěrového rizika od prvotního zachycení, začlenění informací týkajících se budoucího vývoje a dále odhad objemu a načasování budoucích peněžních toků a výše kolaterálu při určování ztráty ze znehodnocení. Tyto odhady jsou založeny na řadě faktorů, jež mohou vést ke značným změnám načasování a výše opravné položky z titulu úvěrové ztráty, která má být zaúčtována (poznámka 2.4.2). Příslušné předpoklady týkající se účinků na znehodnocení vyplývajících z obecného kontextu nejistoty a turbulencí, k nimž došlo v roce 2022 a které trvaly i v roce 2023, jsou podrobně popsány v poznámce 2.4.2.2 a poznámce 3.2.3.7.

—   Ocenění nekotovaných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících ukazatelů:

—

transakcích z poslední doby provedených za obvyklých tržních podmínek,

—

aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

—

očekávaných peněžních tocích diskontovaných aktuální sazbou, která se použije na aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem,

—

metodách vycházejících z upravené čisté hodnoty aktiv nebo

—

jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Facilita pravidelně kalibruje metody oceňování a testuje jejich validitu, přičemž používá údaje o cenách, které jsou zjistitelné pozorováním aktuálních tržních transakcí se stejným finančním nástrojem, anebo jiné údaje zjistitelné pozorováním trhu.

—   Konsolidace účetních jednotek, v nichž má facilita podíl

Podle úsudků, ke kterým dospěla EIB, neovládá facilita žádnou z jednotek, v nichž tato banka drží podíl. Důvodem je skutečnost, že ve všech takových jednotkách nese výlučnou odpovědnost za řízení a kontrolu činností a záležitostí partnerství hlavní společník, správce fondu nebo správní rada, kteří jsou také oprávněni ke všem úkonům nezbytným k naplnění účelu a cílů partnerství v souladu s investičními a dalšími příslušnými pokyny.

2.3    Změny účetních standardů

S výjimkou níže uvedených změn facilita ve všech obdobích, jež jsou zachycena v této účetní závěrce soustavně uplatňovala účetní standardy uvedené v poznámce 2.4. Facilita přijala následující nové standardy a změny standardů.

Nové a pozměněné standardy přijaté facilitou

Z hlediska účetní závěrky facility jsou ode dne 1. ledna 2023 účinné tyto nové standardy a změny stávajících standardů:

—

změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a prohlášení k praktickému uplatňování IFRS č. 2: údaje o účetních zásadách;

—

změny IAS 8 Účetní zásady, změny v účetních odhadech a chyby: definice účetních odhadů.

Výše uvedené změny neměly žádný dopad na částky vykázané v předchozích obdobích a neočekává se, že by významně ovlivnily běžné nebo budoucí období.

Nové standardy, změny a interpretace, které facilita dosud nepřijala

Ke dni 31. prosince 2023 byly vydány následující změny stávajících standardů, které však nebyly pro roční účetní období končící dne 31. prosince 2023 povinné:

změny stávajících standardů schválené EU, které jsou účinné pro roční období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později:

Změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky: Klasifikace závazků jako krátkodobé nebo dlouhodobé a Dlouhodobé závazky s klauzulemi.

Změny stávajících standardů, které EU dosud neschválila:

—

Změny IAS 7 Výkaz peněžních toků a IFRS 7 Finanční nástroje: Ujednání o financování dodavatelů

—

Změny IAS 21 Dopady změn měnových kurzů: Nesměnitelnost;

—

Změny IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka a IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků: Prodej vkladu aktiv mezi investorem a jeho přidruženým nebo společným podnikem.

Ke dni schválení této účetní závěrky nebyl facilitou předčasně přijat žádný z výše uvedených standardů ani změn stávajících standardů ani nebyly vydány žádné platné interpretace, které by facilita měla vzít v úvahu k jakémukoli datu vykazování. Vedoucí pracovníci předpokládají, že všechny příslušné předpisy budou přijaty pro první období začínající v den nebo po dni účinnosti daného předpisu a že na finanční výkazy facility nebudou mít žádný významný dopad.

2.4    Shrnutí významných účetních zásad

Výkaz finanční situace vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidnosti a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1   Přepočet cizích měn

Facilita používá k předkládání své účetní závěrky euro (EUR), což je rovněž funkční měna. Není-li uvedeno jinak, jsou finanční informace uvedené v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Cizoměnové transakce se přepočítávají směnným kurzem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než eurech se přepočítávají na euro směnným kurzem platným v rozhodný den sestavení výkazu finanční situace. Zisky a ztráty z přepočtu se zachycují výsledkově.

Nepeněžní položky oceněné historickou cenou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den, kdy byla určena jejich reálná hodnota.

Kurzové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí s použitím směnných kurzů, které se lišily od kurzů platných v den provedení transakce, a nerealizované kurzové rozdíly u nevypořádaných cizoměnových peněžních aktiv a závazků se zachycují výsledkově.

2.4.2    Finanční aktiva s výjimkou derivátů

Nederivátové finanční nástroje jsou prvotně vykázány k datu vypořádání.

Klasifikace a oceňování

Finanční aktiva

Při prvotním zaúčtování se finanční aktiva klasifikují jako oceňovaná naběhlou hodnotou („AC“) anebo reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty („FVTPL“) a finanční závazky se klasifikují jako oceňované AC nebo FVTPL.

Podle IFRS 9 klasifikace začíná určením, zda se finanční aktivum považuje za dluhový, nebo kapitálový nástroj. IFRS 9 odkazuje na definice obsažené v IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování.

Dluhové nástroje jsou nástroje, které z pohledu protistrany splňují definici finančního závazku, jako například úvěry a dluhové cenné papíry, včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty, vládami a podniky.

Dluhový nástroj se zařadí do kategorie AC, jestliže splňuje obě následující podmínky a není označen jako nástroj kategorie FVTPL:

—

aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držení aktiv za účelem inkasa smluvních peněžních toků, a

—

smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny (kritéria SPPI).

Výše uvedené požadavky by se měly vztahovat na celé finanční aktivum, i když obsahuje vložený derivát.

Kapitálové nástroje jsou nástroje, které z pohledu emitenta splňují definici vlastního kapitálu, tj. nástroje, které neobsahují smluvní závazek k úhradě a dokládají zbytkový podíl na čistých aktivech emitenta. Kapitálové nástroje se oceňují reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Při prvotním zaúčtování kapitálové investice, která není určena k obchodování, se facilita může neodvolatelně rozhodnout, že následné změny bude vykazovat v ostatním úplném výsledku. Toto rozhodnutí se činí individuálně pro jednotlivé investice.

Všechna ostatní finanční aktiva se zařadí do kategorie FVTPL.

Posouzení obchodního modelu

EIB jako správce facility posuzuje cíl obchodního modelu, v němž je dluhový nástroj držen, na úrovni portfolia, protože to nejlépe odráží způsob, jakým je řízeno obchodování a jakým se poskytují informace vedoucím pracovníkům. Posuzované informace zahrnují:

—

stanovené politiky a cíle daného portfolia a fungování těchto politik v praxi. Zejména jde o to, zda se strategie řízení zaměřuje na získávání smluvních úrokových výnosů, udržování konkrétního úrokového profilu, sladění durace finančních aktiv s durací závazků, které tato aktiva financují, nebo realizaci peněžních toků prodejem daných aktiv,

—

způsob hodnocení výkonnosti portfolia a jeho vykazování vedoucím pracovníkům,

—

rizika, která ovlivňují výkonnost obchodního modelu (a finančních aktiv držených v rámci tohoto modelu), a způsob řízení těchto rizik a

—

četnost, objem a načasování prodeje v předchozích obdobích, důvody pro tento prodej a očekávání ohledně budoucí prodejní činnosti.

Informace o prodejní činnosti ovšem nejsou posuzovány odděleně, ale v rámci celkového posouzení toho, jak je dosahováno stanoveného cíle facility týkajícího se správy finančních aktiv a jak jsou realizovány peněžní toky.

Obchodní model pro operace související s poskytováním přímých úvěrů v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci je popsán a zveřejněn v poznámce 25.

Kritéria „výlučně splátky jistiny a úroků“ („SPPI“)

Pro účely tohoto posouzení se „jistina“ definuje jako reálná hodnota dluhového nástroje při prvotním zaúčtování. „Úroky“ jsou definovány jako protiplnění za časovou hodnotu peněz a úvěrové riziko spojené s nesplacenou částkou jistiny v určitém časovém období a za další základní úvěrová rizika a náklady (např. riziko likvidity a administrativní náklady), jakož i zisková marže.

Při posuzování, zda jsou smluvní peněžní toky výlučně splátkami jistiny a úroků, se zohledňují smluvní podmínky daného nástroje. To zahrnuje posouzení, zda finanční aktivum obsahuje smluvní podmínku, která by mohla změnit načasování nebo výši smluvních peněžních toků tak, že by tato podmínka nebyla dodržena.

Odúčtování

Facilita odúčtuje finanční aktivum v okamžiku, kdy vyprší smluvní práva na peněžní toky z finančního aktiva nebo kdy práva na smluvní peněžní toky převede v rámci transakce, jíž facilita převádí rizika a užitky vyplývající z vlastnictví finančního aktiva nebo jíž si facilita sice ponechává v podstatě všechna rizika a užitky vyplývající z vlastnictví, ale neponechává si nad finančním aktivem kontrolu.

Při odúčtování finančního aktiva nebo finančního závazku (poznámka 2.4.4) se rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva či závazku (nebo účetní hodnotou přiřazenou k odúčtované části aktiva či závazku) a součtem i) přijatého nebo zaplaceného protiplnění a ii) případného kumulativního zisku nebo ztráty, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, vykazuje do zisku nebo ztráty, s výjimkou kumulativních zisků nebo ztrát vykázaných v ostatním úplném výsledku v případě kapitálových investic oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, které se převádějí do rezervního fondu, a nikoli do zisku nebo ztráty.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Podle změn vydaných IASB facilita neodúčtuje finanční nástroj, jehož smluvní peněžní toky jsou změněny v přímém důsledku reformy a změna je ekonomicky rovnocenná předchozímu základu pro stanovení smluvních peněžních toků (tj. základu bezprostředně před změnou).

Reklasifikace

Finanční aktiva se po prvotním zaúčtování nereklasifikují, s výjimkou období poté, co facilita změní svůj obchodní model pro správu finančních aktiv.

Modifikace

Finanční aktivum oceněné naběhlou hodnotou je považováno za modifikované, jsou-li jeho smluvní peněžní toky znovu sjednány nebo jinak modifikovány. Opětovné sjednání nebo modifikace může nebo nemusí vést k odúčtování starého a zaúčtování nového finančního nástroje.

Podstatná smluvní modifikace peněžních toků z finančního aktiva oceněného naběhlou hodnotou, která má za následek odúčtování daného finančního aktiva, vede k zaúčtování nového finančního aktiva v jeho reálné hodnotě a vykázání dopadu modifikace na zisky nebo ztráty do konsolidované výsledovky v rámci položky „Výsledek z finančních operací“.

Smluvní úprava se považuje za podstatnou, pokud diskontovaná současná hodnota budoucích peněžních toků podle změněných podmínek (snížená pomocí původní efektivní úrokové míry) se liší minimálně o 10 % od diskontované současné hodnoty zbývajících peněžních toků původního finančního závazku. Kvalitativní faktory se rovněž berou v úvahu, např. změna měny, ve které je finanční aktivum denominováno a funkce pro převod měny.

V souvislosti s reformou sazby IBOR se posouzení facility, zda je změna finančního nástroje v naběhlé hodnotě podstatná, provádí po uplatnění praktického zjednodušení zavedeného fází 2 reformy sazby IBOR. Facilita aktualizuje efektivní úrokovou sazbu, aniž by měnila účetní hodnotu finančního nástroje, pokud se základ pro stanovení smluvních peněžních toků finančního nástroje oceňovaného naběhlou hodnotou změní v přímém důsledku reformy a pokud je tato změna ekonomicky rovnocenná předchozímu základu (tj. základu bezprostředně před změnou).

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálnou hodnotou se rozumí cena, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění na hlavním, nebo v případě jeho neexistence na nejvýhodnějším trhu, k němuž má facilita k tomuto dni přístup.

EIB v příslušných případech jménem facility stanoví reálnou hodnotu finančního nástroje za použití kotované ceny na aktivním trhu tohoto nástroje. Za aktivní se považuje trh, na kterém se transakce s těmito aktivy či závazky uskutečňují dostatečně často a v dostatečném objemu, aby byl zajištěn pravidelný přísun cenových informací.

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních aktiv a závazků zachycovaných ve výkazu o finanční situaci odvodit z aktivních trhů, určí se tato hodnota pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Zvolená metoda ocenění pracuje se všemi faktory, které by brali v úvahu účastníci trhu při stanovení ceny transakce.

Tyto metody oceňování mohou používat model čisté současné hodnoty a diskontovaných peněžních toků, srovnání s podobnými nástroji, jejichž tržní ceny lze zjistit, Black-Scholesův model, polynomický model oceňování opcí a další modely oceňování. Předpoklady a údaje používané v metodách oceňování zahrnují bezrizikové a referenční úrokové sazby, úvěrová rozpětí pro odhad diskontních sazeb, ceny akcií a dluhopisů, směnné kurzy, ceny akcií a hodnotu akciových indexů a očekávanou volatilitu a korelace cen.

Cílem metod oceňování je stanovit reálnou hodnotu, která odpovídá ceně, jež by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění.

K určení reálné hodnoty běžných a jednodušších finančních nástrojů, např. úrokových a měnových swapů, používá Banka obecně uznávané modely oceňování. Tyto modely pracují pouze s pozorovatelnými tržními údaji a jen v menší míře vyžadují uplatnění úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Pozorovatelné ceny a údaje pro modely oceňování jsou u kotovaných dluhových a majetkových cenných papírů, derivátů obchodovaných na burze a jednoduchých OTC derivátů (např. úrokových swapů) obvykle dostupné na trhu. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů pro modely oceňování snižuje potřebu úsudku a odhadů vedoucích pracovníků a snižuje rovněž nejistotu spjatou se stanovením reálné hodnoty. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů se liší v závislosti na povaze produktů a trhů a mění se vlivem konkrétních událostí i obecných podmínek na finančních trzích.

U komplexnějších nástrojů používá Banka vlastní modely oceňování, které jsou odvozeny z uznávaných oceňovacích modelů. V těchto případech nemusí být některé nebo všechny významné údaje zjistitelné pozorováním na trhu a odvozují se z tržních cen či sazeb anebo se odhadují na základě předpokladů. K nástrojům, v jejichž případě jsou vstupní údaje, jež nelze zjistit pozorováním, významné, patří například některé půjčky a záruky, pro něž neexistuje aktivní trh. Modely oceňování, které s takovými významnými nepozorovatelnými údaji pracují, vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Úsudek a odhady vedoucích pracovníků jsou obvykle nutné pro volbu vhodného modelu oceňování, stanovení očekávaných budoucích peněžních toků oceňovaného finančního nástroje, určení pravděpodobnosti selhání protistrany nebo předčasného splacení a volbu vhodné diskontní sazby.

Facilita stanoví reálnou hodnotu za použití následující hierarchie reálných hodnot, která odráží význam vstupních údajů použitých při ocenění:

—

Úroveň 1: údaje, které představují neupravené kotované tržní ceny na aktivních trzích totožných nástrojů, k nimž má facilita přístup.

—

Úroveň 2: údaje jiné než kotované ceny zařazené do úrovně 1, které je možné zjistit buď přímo (tj. jako ceny), nebo nepřímo (tj. odvozením od cen). Do této kategorie patří nástroje oceněné pomocí kotovaných tržních cen na aktivních trzích podobných nástrojů, kotovaných cen totožných či podobných nástrojů na trzích, které jsou považovány za méně aktivní, nebo jiných metod ocenění, pokud jsou všechny významné vstupní údaje přímo či nepřímo pozorovatelné na základě tržních údajů.

—

Úroveň 3: údaje, které nejsou zjistitelné pozorováním. Do této kategorie spadají všechny nástroje, v jejichž případě pracují metody oceňování se vstupními údaji, které se nezakládají na údajích zjistitelných pozorováním, a tyto nepozorovatelné údaje mají významný dopad na ocenění nástroje. Do této kategorie jsou řazeny nástroje, které jsou oceněny na základě kotovaných cen nástrojů podobných, jestliže jsou k zohlednění rozdílů mezi uvedenými nástroji nutné významné úpravy nebo předpoklady, jež nelze stanovit na základě pozorování.

Facilita vykazuje změny plynoucí z přechodu mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie reálných hodnot ke konci sledovaného období, v němž k dané změně došlo.

Znehodnocení finančních aktiv

IFRS 9 je založen na výhledovém modelu očekávané úvěrové ztráty (ECL). EIB vytvořila rámec pro výpočet „očekávané úvěrové ztráty“ v závislosti na stavu makroekonomiky. Ten zahrnuje konstrukci PIT parametrů úvěrového rizika (pravděpodobnosti selhání – PD a ztrátovost ze selhání – LGD) na základě systematického faktoru (úvěrového cyklu), který je řízen makroekonomií a plánován prostřednictvím makroekonomických předpovědí a scénářů. Konečný ECL je pravděpodobnostně vážený průměr příslušných makroekonomických scénářů ECL. Nový model výpočtu znehodnocení se použije na finanční aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou, na smlouvy o finanční záruce, jakož i na podrozvahové závazky.

Opravné položky jsou podle IFRS 9 oceňovány na jednom z těchto základů:

—

dvanáctiměsíčních ECL: v tomto případě se jedná o ztráty ze selhání, které může nastat během dvanácti měsíců od rozvahového dne, a

—

ECL za dobu trvání: v tomto případě se jedná o ztráty v důsledku všech možných případů selhání během očekávané doby životnosti finančního nástroje.

Standard IFRS 9 stanoví „trojstupňový“ model znehodnocení na základě změn úvěrové kvality od prvotního zaúčtování. Finanční nástroje jsou zařazeny do stupně 1 s výjimkou těch nástrojů, u nichž je zjištěno významné zvýšení úvěrového rizika (SICR) od prvotního zaúčtování. Patří sem kvantitativní i kvalitativní informace a analýzy na základě odborných znalostí banky, včetně informací týkajících se budoucího vývoje.

Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva (POCI) jsou finanční aktiva, u nichž se předpokládá, že se již od prvotního zaúčtování vedou ve stupni 3. U finančních aktiv POCI se kumulativní změny očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání od prvotního zaúčtování zachycují ve výkazu zisku nebo ztráty.

Posouzení stupně podle IFRS9 provádí banka na základě sekvenčního přístupu, který využívá informace specifické pro protistranu nebo nástroj v souladu s interními pokyny a postupy a zahrnuje zejména včasná varování, interní rating (snížení o 3 a více stupňů v porovnání s historickým interním ratingem u protistran, jejichž současný interní rating je nižší než investiční stupeň) a nedoplatky (více než 30 dní po splatnosti).

EIB se domnívá, že dopady na snížení hodnoty vyplývající z obecných souvislostí nejistoty a různých rizik vznikajících v důsledku ruské invaze na Ukrajinu jsou zohledněny v existujícím výhledovém modelu ECL, který je považován za dostatečně odolný, aby takto extrémní události zohlednil. Příslušné dopady byly přímo zachyceny makroekonomickými projekcemi a časovou strukturou PD.

EIB se domnívá, že existující výhledový model ECL je považován za dostatečně odolný, aby zohlednil extrémní ekonomické události, které byly přímo zachyceny makroekonomickými projekcemi a časovou strukturou PD. Jak je uvedeno v poznámce 3.2.3.8., EIB při posuzování úvěrového rizika těchto protistran uplatňuje odborný úsudek.

Jestliže došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, přesune se finanční nástroj do stupně 2, ale ještě se nepovažuje za úvěrově znehodnocený. Jestliže je finanční nástroj úvěrově znehodnocený, pak se přesune do stupně 3.

K identifikaci expozic stupně 3 Banka určuje, zda existují objektivní známky nevýkonné expozice. Finanční aktivum se považuje za aktivum se selháním, pokud je nepravděpodobné, že by dlužník splatil své úvěrové závazky vůči facilitě v plném rozsahu, aniž by facilita přistoupila k dalším krokům, nebo pokud je jakýkoli podstatný úvěrový závazek dlužníka vůči facilitě více než 90 dnů po splatnosti.

V tomto ohledu se finanční aktivum považuje za znehodnocené, když je zjištěno, že facilita pravděpodobně nebude schopna inkasovat všechny dlužné částky podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jednotlivé úvěrové expozice se posuzují na základě charakteristik dlužníka, jeho celkové finanční situace, zdrojů a záznamů o platbách, vyhlídek na podporu od případných finančně odpovědných ručitelů a případně realizovatelné hodnoty kolaterálu.

Všechny znehodnocené pohledávky se přezkoumávají a analyzují alespoň dvakrát ročně. Jakékoli následné změny částek a načasování očekávaných budoucích peněžních toků oproti předchozím odhadům povedou ke změně rezervy na úvěrové ztráty a zapisují se do výsledovky. Opravná položka z titulu znehodnocení se zruší pouze v případě, že se úvěrová kvalita zlepší tak, že existuje přiměřená jistota včasného inkasa jistiny a úroku v souladu s původními smluvními podmínkami smlouvy o pohledávce. K odpisu dojde, jestliže je pohledávka nebo její část považována za nedobytnou či prominutou. Odpisy se zaúčtují proti dříve stanoveným znehodnocením nebo přímo do výsledovky a snižují částku jistiny dané pohledávky. Dříve odepsané částky, které jsou částečně nebo v plné výši zpětně získány, se připisují do výsledovky. Finanční aktiva, která jsou odepsána, mohou být nadále předmětem vymáhání, aby byly dodrženy postupy banky pro inkaso dlužných částek.

Stanovení ECL – vstupní údaje, předpoklady a techniky

U aktiv stupně 2 a 3 se použije ocenění ECL za dobu trvání, zatímco u aktiv stupně 1 se použije ocenění dvanáctiměsíčních ECL.

Očekávané úvěrové ztráty byly vypočteny na základě těchto proměnných:

—

úvěrové hodnocení a PIT pravděpodobnosti selhání (PD),

—

PIT ztráty ze selhání (LGD),

—

expozice v selhání (EAD).

Úvěrový rating protistrany je stanoven k určitému datu a používá bilančních modelů přizpůsobených různým kategoriím protistran a expozic.

Každé úvěrové hodnocení je přiřazeno k určité PD, která představuje pravděpodobnost toho, že protistrana nebude schopna plnit svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců, nebo po zbývající dobu trvání závazku. Ratingy tudíž představují hlavní vstupy pro určení časové struktury PD u expozic. EIB shromažďuje informace o výkonnosti a selhání týkající se expozic facility vůči úvěrovému riziku. Shromážděné údaje se segmentují podle druhu odvětví a regionu. Různá odvětví a regiony, které reagují na úvěrové cykly homogenním způsobem, se analyzují společně.

EIB používá statistické modely, s jejichž pomocí shromážděné údaje analyzuje, a vytváří odhady zbývající PD za dobu trvání expozic a toho, jak se pravděpodobně bude měnit v důsledku průběhu času a konkrétních makroekonomických scénářů.

Ztrátovost ze selhání („LGD“) představuje očekávání EIB, pokud jde o poměr mezi ztrátou z expozice vyplývající ze selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání. Ztrátovost ze selhání (LGD) lze rovněž definovat jako „1 – míra výtěžnosti“. Odhady LGD se stanoví převážně podle zeměpisné oblasti a druhu protistrany, přičemž existuje pět hlavních kategorií expozic: státy, veřejné instituce, finanční instituce, podniky a financování projektů. Hodnoty LGD lze dále upravit na základě specifických produktových a smluvních charakteristik expozice.

EIB začleňuje do svého posouzení toho, zda došlo od prvotního zaúčtování nástroje k významnému zvýšení úvěrového rizika, i do vyčíslení očekávaných úvěrových ztrát PIT a informace týkající se budoucího vývoje.

EIB vyvinula na měření ECL přístup podmíněného modelování, tzv. model PIT PD, pro výpočet časových struktur PD, který zahrnuje:

—

definici ekonomicky přiměřené spojovací funkce mezi úvěrovým cyklem a makroekonomickými proměnnými a

—

soubor tří makroekonomických scénářů (jeden zaznamenává výchozí stav a dva odrážejí pokles a růst v ekonomice) s víceletými možnostmi vývoje HDP a s nimi spojenými pravděpodobnostmi.

EIB používá k vytváření makroekonomických scénářů makro-semistrukturální, nadnárodní a srovnávací model globálního hospodářství se specifickými bloky s ohledem na jednotlivé země. Středový / základní scénář je navržen tak, aby byl v souladu s nejnovějšími prognózami Evropská komise. Pozitivní a negativní scénáře jsou navrženy kolem středového scénáře zavedením nadnárodního/srovnávacího modelu. Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly pozorovanou volatilitu proměnné. V případě potřeby se rovněž použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) a vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty.

Modely EIB PIT PD a PIT LGD používají jako hlavní vstupní údaje stejné předpokládané hodnoty úvěrového cyklu podle různých makroekonomických scénářů. Úvěrový cyklus se vypočítává z míry snížení ratingu externí ratingovou agenturou a z projekcí ročního tempa růstu reálného HDP a rozpětí mezi dlouhodobými a krátkodobými úrokovými sazbami.

Expozice v selhání („EAD“) představuje očekávanou expozici v případě selhání a zakládá se na stávající expozici vůči protistraně a potenciálních změnách stávající částky, které smlouva umožňuje, včetně amortizace. EAD finančního aktiva je jeho hrubá účetní hodnota. V případě úvěrových příslibů a finančních záruk EAD zahrnuje čerpanou částku.

2.4.2.1   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Facilita definuje peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jako běžné účty, krátkodobé vklady nebo komerční papíry s původní dobou splatnosti nepřesahující tři měsíce. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou ve výkazu finanční situace vykazovány v naběhlé hodnotě.

2.4.2.2   Finanční aktiva treasury

Mezi finanční aktiva treasury patří kotované i nekotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti a komerční papíry s původní dobou splatnosti nad tři měsíce, a vykazují se tedy v naběhlé hodnotě.

Tyto dluhopisy a komerční papíry jsou prvotně vykázány v pořizovací hodnotě, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

2.4.2.3   Půjčky a pohledávky

Portfolio půjček a jiných pohledávek se může skládat z dluhových nástrojů, jako jsou půjčky a dluhové cenné papíry včetně dluhopisů, směnek nebo certifikátů vydaných strukturovanými subjekty se záměrem držet je až do splatnosti a inkasovat smluvní peněžní toky.

Půjčky a jiné pohledávky zahrnují:

—

půjčky a jiné pohledávky oceňované naběhlou hodnotou,

—

půjčky a jiné pohledávky povinně oceňované reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

Půjčky, jejichž původcem je facilita, jsou vykázány jako aktiva facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty dlužníkům. Nevyčerpané části půjček jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Půjčky, které splňují test SPPI, se prvotně vykáží v pořizovací ceně (čistá vyplacená částka). Touto cenou je reálná hodnota peněžních prostředků vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů. Následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Dluhové cenné papíry se vykazují v aktivech facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty emitentovi, a mohou mít podobu smluvně vázaného dluhového nástroje nebo dluhového nástroje „šitého na míru“ (single tranche). Nevyčerpané části dluhových cenných papírů jsou zaznamenány v podrozvahových účtech v nominální hodnotě. Dluhové cenné papíry se prvotně oceňují pořizovací cenou, což je reálná hodnota zvýšená o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady, a následně se oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení nástroje.

Politika týkající se znehodnocení půjček a jiných pohledávek je popsána v poznámce 2.4.2.

Půjčky a jiné pohledávky, které nesplňují kritérium SPPI, jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. Použitá technika oceňování reálnou hodnotou je založena na technice diskontovaných peněžních toků nebo likvidační hodnoty.

Dopad reformy IBOR na přecenění úvěrů a záloh v naběhlé hodnotě je uveden v odstavcích věnovaných této problematice v poznámce 2.4.2 – Klasifikace a oceňování / modifikace.

2.4.2.4   Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

V rámci facility jsou dva druhy kapitálových investic: i) přímé kapitálové investice a ii) investice do fondů rizikového kapitálu. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem se prvotně vykáží v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Následné změny reálné hodnoty, včetně zisků a ztrát z přepočtu cizích měn, se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

Nevyčerpaná, ale přidělená část těchto investic je zaznamenána jako konsolidované podrozvahové závazky v nominální hodnotě.

Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálná hodnota se určuje metodou agregovaného ukazatele „čistá hodnota aktiv“ (NAV) (čímž se předpokládá, že NAV je nejlepším odhadem reálné hodnoty, přestože neexistuje snadno zjistitelná tržní hodnota). V případě nekotovaných investic, nelze-li reálnou hodnotu odvodit z aktivních trhů, se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (poznámka 4.2.1).

Odpovídající čistá hodnota aktiv se upravuje o události, které nastaly mezi datem poslední dostupné čisté hodnoty aktiv a rozvahovým dnem, pokud řídící výbor považuje takovou úpravu za podstatnou. Významné úpravy se mění do doby, než správní rada schválí finanční výkazy za daný rok. V tomto ohledu, v návaznosti na obecné souvislosti nejistoty a různých rizik vznikajících v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a volatilitu pozorovanou z hlediska výkonnosti, banka zlepšila své oceňovací techniky, aby odhadla případné úpravy reálné hodnoty kapitálových investic u čistých hodnot aktiv, které správci fondů nevykázali ke dni sestavení finančních výkazů facility.

U specifických investic, u nichž nelze snadno určit čistou hodnotu aktiv, mohou být použity jiné pokyny, například mezinárodní pokyny pro oceňování International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které zveřejnila Rada IPEV, přičemž bude vyžadováno podrobnější sledování a kontrola. V souladu s touto metodou jsou fondy interně rozděleny do tří kategorií:

—

kategorie I – fondy, které přijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 nebo pokynů IPEV, u nichž se provádí zvláštní přezkum, aby se zajistilo, že čistá hodnota aktiv představuje spolehlivý odhad reálné hodnoty,

—

kategorie II - fondy, které přijaly jiné pokyny pro oceňování (např. dřívější EVCA z roku 2001) nebo standardy, u kterých lze mít za to, že odpovídají mezinárodnímu standardu IFRS 13, pro které lze vypočítat ekvivalentní čistou hodnotu aktiv, a

—

kategorie III - fondy, které nepřijaly požadavky na reálnou hodnotu podle IFRS 13 ani žádné jiné pokyny pro oceňování v souladu s IFRS 13.

Posouzení podstatného vlivu

U podílů, jež facilita nabývá, se obvykle jedná o investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v tomto odvětví jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl každodenní činnost fondu ovlivňovat. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, např. pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě stanov, které upravují práva a povinnosti vedení a všech podílníků fondu. Stanovy také obvykle brání jednotlivým podílníkům provádět s fondem dvoustranné významné transakce, vyměňovat vedoucí pracovníky či opatřovat si přednostní přístup k významným technickým informacím. Facilita investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že tyto investice neovládá ani v nich nemá podstatný vliv ve smyslu IFRS 10 a IAS 28, a to včetně investic, v nichž drží přes 20 % hlasovacích práv.

2.4.3   Finanční záruky

Smlouvy o finančních zárukách jsou smlouvy, podle nichž je facilita povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje.

O finančních zárukách se podle IFRS 9 Finanční nástroje účtuje buď jako o „Derivátech“, nebo jako o „Finančních zárukách“, a to v závislosti na jejich znacích a charakteristikách, jež IFRS 9 vymezuje.

Zásady účtování pro deriváty jsou zveřejněny v poznámce 2.4.5.

Finanční záruky jsou prvotně vykázány ve výkazu o finanční situaci jako „Rezervy na vydané záruky“ v reálné hodnotě navýšené o transakční náklady, které jsou k emisi finančních záruk přímo přiřaditelné. V okamžiku prvotního zachycení odpovídá závazek k platbě čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií nebo počáteční očekávané ztráty.

Po prvotním zachycení jsou finanční záruky oceňovány ve vyšší z těchto hodnot:

—

částky opravné položky stanovené podle IFRS 9 a

—

prvotně vykázané prémie snížené o příjmy vykázané v souladu se zásadami IFRS 15.

Jakékoli zvýšení nebo snížení čistého závazku (ve výši podle IFRS 9) v souvislosti s finančními zárukami kromě plateb čerpaných záruk se vykáže ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna stavu rezerv na vydané záruky“.

Přijaté prémie se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Výnosy z poplatků a provizí“ na základě plánu amortizace v souladu s IAS 15 po dobu trvání finanční záruky.

2.4.4   Finanční závazky s výjimkou derivátů

Klasifikace a oceňování

Finanční závazky

Finanční závazek se oceňuje naběhlou hodnotou s výjimkou finančních závazků:

—

ty jsou povinně oceňovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty (např. derivátové závazky) a

—

jsou určeny jako oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Facilita finanční závazek odúčtuje v okamžiku, kdy jsou její smluvní závazky splněny, zrušeny nebo kdy skončila jejich platnost.

2.4.5   Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje zahrnují křížové měnové swapy, měnově úrokové swapy a krátkodobé měnové swapy (devizové swapy).

Derivátové finanční nástroje jsou prvotně vykázány ke dni obchodu.

Při běžných činnostech může facilita uzavírat swapové kontrakty za účelem zajištění určitých úvěrových operací anebo měnové forwardy za účelem zajištění svých měnových pozic v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Všechny deriváty jsou oceněny reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Jejich reálná hodnota se zjišťuje především pomocí modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů se vykáží ve výkazu zisků nebo ztrát a ostatního úplného výsledku v položce „Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů“.

V rámci IFRS 9 byly u finančních aktiv nebo finančních závazků zrušeny požadavky na zařazení vložených derivátů do různých kategorií, a hybridní smlouva se tudíž pro účely klasifikace finančních aktiv nebo finančních závazků považuje za jeden celek.

2.4.6   Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční situaci uvádějí jako pohledávky ode dne, kdy Rada přijme rozhodnutí, jímž se stanoví výše finančních příspěvků členských států do facility.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky, a jsou tudíž klasifikovány jako vlastní kapitál:

—

jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv facility v případě její likvidace,

—

jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

—

všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

—

nástroj nevykazuje znaky, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako závazku, a

—

celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji po dobu jeho životnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, ze změny ve vykázaných čistých aktivech nebo ze změny v reálné hodnotě vykázaných i nevykázaných čistých aktiv facility za dobu životnosti nástroje.

Příspěvky jsou ve finančních výkazech klasifikovány a oceňovány naběhlou hodnotou.

Vyplacené příspěvky členských států představují dostupné zpětné toky vyplacené Evropské komisi a Spojenému království. Podle dohody o převodu podá EIB od roku 2023 a do roku 2027 nejpozději do dne 31. března každého roku písemnou zprávu o výši dostupných zpětných toků investiční facility AKT a o výši dostupných zpětných toků investiční facility ZZÚ ke dni 31. prosinci předchozího roku (dále jen „zpráva o dostupných zpětných tocích“). Zpráva o dostupných zpětných tocích rozlišuje mezi zpětnými toky, které mají být převedeny na Komisi (zpětné toky AKT a ZZÚ), a zpětnými toky, které mají být převedeny do Spojeného království. Dostupné zpětné toky se zachycují ve výkazu finanční situace v okamžiku, kdy je facilitě zaslána příslušná žádost o platbu.

2.4.7   Úroky a obdobné příjmy

Úroky z půjček, jejichž původcem je facilita, se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční situaci („Půjčky a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, diskontovány na čistou účetní hodnotu úvěru. Je-li vykázaná hodnota půjčky snížena v důsledku znehodnocení, úrokový výnos se i nadále vykazuje ve výši vypočtené pomocí původní efektivní úrokové míry, která se použije na novou účetní hodnotu.

Úroky z půjček POCI se zachycují ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční situaci („Úvěry a jiné pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra upravená o úvěrové riziko po celou dobu trvání úvěru, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, přesně diskontovány na naběhlou hodnotu půjčky.

Subvence úrokových sazeb obdržené ze zdrojů facility jsou časově rozlišeny a vykázány jako oprava efektivního výnosu ve výsledovce v položce „úrok a obdobné výnosy“, a to za období od vyplacení částky až po splacení dotované půjčky.

Poplatky za úvěrový příslib jsou časově rozlišeny a po dobu od vyplacení související půjčky až do jejího splacení jsou účtovány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové míry. Vykazují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako úroky a obdobné příjmy.

2.4.8   Úrokové subvence a technická pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové subvence a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na vyplácení úrokových subvencí a technickou pomoc, není vykázána ve zdrojích od přispěvatelů facility, nýbrž je klasifikována jako závazek vůči třetím stranám. Poté, co facilita tyto prostředky vyplatí konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám v odpovídajícím rozsahu sníží.

Nejsou-li částky určené na úrokové subvence a technickou pomoc poskytnuty příjemcům v plné výši, jsou reklasifikovány jako příspěvek do facility.

2.4.9   Úrokové příjmy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Úrokové příjmy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů vykazuje facilita výsledkově na akruální bázi.

2.4.10   Poplatky, provize a dividendy

Poplatky přijaté za služby poskytnuté během určitého období jsou vykázány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za provedení významného úkonu se vykazují jako výnos v okamžiku dokončení daného úkonu. Poplatky se vykazují ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření jako výnosy z poplatků a provizí.

Dividendy plynoucí z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem jsou zaúčtovány ihned po přijetí a zachycují se ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku jako čisté realizované zisky z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.

2.4.11   Zdanění

Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že majetek, příjmy a ostatní aktiva orgánů Unie jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

3.   Řízení rizik

Tato poznámka uvádí informace o expozici facility vůči úvěrovému a finančnímu riziku a o řízení a kontrole těchto rizik. Pojednána jsou zejména rizika primární, jež souvisejí s používáním finančních nástrojů. Jedná se o:

—

úvěrové riziko – riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany klienta nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádacího rizika (26);

—

riziko likvidity, tj. riziko, že účetní jednotka nebude schopna financovat nárůst aktiv a plnit své splatné závazky bez nepřijatelně vysokých ztrát,

—

tržní riziko, tj. riziko, že změny tržních cen a sazeb (např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů) ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.1    Organizace řízení rizik

EIB průběžně upravuje rámec facility pro řízení rizik.

Ředitelství pro řízení rizik EIB nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje rizika, jimž je facilita vystavena, a podává o nich zprávy. Díky důslednému oddělení funkcí je řízení rizik nezávislé na útvarech front office a poskytuje druhé stanovisko ke všem návrhům front office, které mají dopad na rizika.

Úředník pro skupinová rizika (GCRO) podává na úrovni EIB zprávy o riziku skupiny řídícímu výboru EIB a členský stát zodpovědný za posouzení rizika nad ním vykonává dohled. GCRO má přímý přístup k výboru pro politiku rizik a může přímo psát a komunikovat se správní radou EIB o věcech, které se týkají jeho/její působnosti.

3.2    Úvěrové riziko

Úvěrovým rizikem se rozumí riziko možné ztráty, jež může vzniknout v důsledku selhání klienta nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1   Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analýze protistran úvěrů posuzuje EIB úvěrové riziko a očekávanou ztrátu za účelem jeho kvantifikace a ocenění. EIB vyvinula metodiku interního ratingového hodnocení, s jejíž pomocí může udělovat interní rating svým úvěrovým protistranám, tj. dlužníkům a ručitelům. Tato metodika je založena na systému hodnoticích listů individuálně upravených pro každý hlavní typ protistrany (např. podniky, finanční instituce atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy uplatnitelné na EIB, tak zásady podle basilejské kapitálové dohody (Basel II). Všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou tak pomocí výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany zařazeny do jedné z interních ratingových kategorií. Interní PD, který je protistraně přidělen, vyjadřuje pravděpodobnost jejího selhání. Před zařazením do ratingové kategorie je provedena důkladná analýza rizikového profilu protistrany z hlediska podnikatelského i finančního a z hlediska rizika země. Pokud je to nutné, provádí se expertní opravy se zohledněním podpory, kterou může právnímu subjektu poskytnout jeho mateřská společnost nebo vláda. Konečné hodnocení umožňuje změnu hodnocení po zohlednění informací (např. tržního ocenění), které nebylo bráno v potaz při původním hodnocení.

V rámci úvěrového posouzení, jehož předmětem jsou financování projektů a ostatní strukturované operace s omezeným postihem, se používají nástroje ke zjišťování úvěrového rizika, které jsou relevantní pro dané odvětví. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě podniků a finančních institucí je každému projektu přidělen interní rating. Státy, které nejsou členy EU, jsou hodnoceny hospodářským výborem na základě statistického modelu.

Veškeré interní ratingy se po dobu trvání úvěru sledují a pravidelně aktualizují.

Na operace, které nejsou státními operacemi, se podle potřeby vztahují zvláštní limity na úrovni transakce a velikosti protistrany. V příslušných případech se limity protistran stanovují na úrovni konsolidované expozice vůči skupině. Limity obvykle odrážejí např. výši kapitálu protistran.

Za účelem snížení úvěrového rizika používá EIB v jednotlivých příslušných případech různá úvěrová posílení, která zahrnují mimo jiné zajištění související s projektem nebo protistranou, záruky a smluvní ustanovení v závislosti na povaze dlužníka a typu operace.

Pro snížení úvěrového rizika facilita nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2   Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálu a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku v členění podle položek výkazu o finanční situaci, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

(v tisících EUR)

Maximální expozice

31. 12. 2023

31. 12. 2022

AKTIVA

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

1 376 824

1 451 970

Pohledávky za přispěvateli

85 321

85 321

Finanční aktiva treasury

–

73 003

Derivátové finanční nástroje

55 765

75 852

Půjčky a pohledávky

1 683 312

1 849 786

Ostatní aktiva

616

950

Celkem

3 201 838

3 536 882

Rezervy na úvěrové přísliby

–19 038

–16 583

PODROZVAHA

 

 

Podmíněné závazky

 

 

—

Vydané záruky

985

–

Závazky

 

 

—

nevyplacené půjčky

883 092

1 671 851

—

nevydané záruky

46 764

49 378

Podrozvaha celkem

930 841

1 721 229

Úvěrová expozice celkem

4 113 641

5 241 528

3.2.3   Úvěrové riziko u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.1   Stanovení úvěrového rizika u úvěrů a jiných pohledávek

U úvěrů a jiných pohledávek nebo záruk, jež facilita poskytuje, se komplexně posuzuje riziko a vyčíslují odhady očekávaných ztrát, jež mají vliv na klasifikaci půjčky. Operace v rámci Iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (popsané v poznámce 25), s výjimkou zprostředkovaných půjček, podléhají pokynům k zásadám pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines). Klasifikace půjčky se vypracovávají v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjejí od kvality dlužníka, splatnosti půjčky, záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace půjčky jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které pomáhají posoudit úvěrové riziko v úvěrových operacích a vyčíslit odhad očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s půjčkami. Klasifikace půjčky odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se vypočte jako součin pravděpodobnosti selhání hlavních dlužníků, expozice v selhání a závažnosti ztrát v případě selhání. Klasifikace půjčky se používají pro tyto účely:

—

na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího posouzení výpůjčních rizik,

—

jako ukazatel variací úvěrového rizika za účelem stanovení priorit v oblasti monitorování,

—

k popsání kvality půjčkového portfolia k danému dni a

—

jako aspekt při rozhodování o oceňování rizika.

Při stanovení klasifikace půjčky se zohledňují tyto faktory:

i)

Úvěruschopnost dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich úvěruschopnost na základě interních metodik a externích údajů. V souladu se zvoleným přístupem založeným na interním ratingu podle Basel III banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní rating dlužníků a ručitelů. Tato metodika pracuje se souborem hodnoticích listů specifických pro jednotlivé typy protistran.

ii)

Korelace selhání: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi selhání dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší (horší) je i klasifikace půjčky.

iii)

Hodnota záručních nástrojů a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace úvěruschopnosti emitenta a typu použitého nástroje.

iv)

Příslušná míra výtěžnosti: jedná se o částku, o níž se předpokládá, že bude v případě selhání příslušné protistrany získána zpět, vyjádřenou jako procento příslušné úvěrové expozice

v)

Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispívá ke kvalitě úvěru a zlepšuje jeho klasifikaci.

vi)

Durace úvěru nebo obecněji peněžní toky v rámci úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

S použitím pěti výše popsaných faktorů se u úvěru vypočítá očekávaná ztráta. V závislosti na její výši se půjčka zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace půjček:

„A“

Bonitní půjčky, které mají tři podkategorie:

„A0“

zahrnuje půjčky zaručené členským státem EU, které mají očekávanou ztrátu 0 %

„A+“

zahrnuje půjčky poskytnuté subjektům jiným, než jsou členské státy EU (nebo půjčky jimi zaručené), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné zhoršení kvality.

„A–“

zahrnuje ty výpůjční operace, u nichž existují určité pochybnosti o udržení jejich současného statusu, ale očekává se, že případné zhoršení by bylo jen omezené.

„B“

Půjčky s vysokou kvalitou: jedná se o kategorii aktiv, která banka považuje za bezpečná, ačkoli u nich není v budoucnosti vyloučeno méně významné zhoršení. K určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde, se používá B+ a B–.

„C“

Půjčky s dobrou kvalitou: příkladem by mohly být nezajištěné půjčky poskytnuté spolehlivým bankám a podnikům a splatné jednorázově na konci sedmiletého úvěrového období nebo půjčky poskytnuté na srovnatelné období a se srovnatelným profilem umořování ode dne vyplacení.

„D“

Tato ratingová třída představuje hranici mezi půjčkami „přijatelné kvality“ a půjčkami, které se potýkaly s určitými potížemi. Tento mezník v klasifikaci půjčky přesněji definují podkategorie D+ a D–. Půjčky klasifikované D– vyžadují přísnější sledování.

„E“

Do této kategorie jsou řazeny půjčky s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Patří sem rovněž půjčky, v jejichž průběhu vznikly vážné problémy a u nichž nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto půjčky předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podkategorie E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního monitorování. U půjček ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, jež případně povede ke ztrátě ze znehodnocení.

„F“

F (selhání) označuje půjčky, jež představují nepřijatelná rizika. Hodnocení F mohou získat pouze půjčky, které vznikly z nevypořádaných transakcí, u nichž po jejich schválení došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem. Hodnocení F získají všechny operace, u nichž facilitě vznikla ztráta na jistině, a vytváří se na ně zvláštní rezervy.

V tabulce v oddíle 3.2.3.3 je portfolio půjček facility analyzováno z hlediska kvality úvěrů. Tato analýza se opírá o jednotlivé výše popsané kategorie v klasifikaci půjčky.

3.2.3.2   Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u poskytnutých úvěrů

Následující tabulka uvádí maximální expozici (čistou účetní hodnotu) vůči úvěrovému riziku u schválených (vyplacených i nevyplacených) úvěrů a jiných pohledávek. Tabulka je členěna podle kategorií dlužníků s přihlédnutím k zárukám poskytnutým ručiteli:

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2023

Zaručeno

Jiná úvěrová posílení

Nezaručeno

Celkem

Vyplaceno celkem (v %)

Finanční instituce

54 290

—

952 740

1 007 030

60

Podniky

155 653

—

293 302

448 955

27

Orgány veřejné správy

15 138

—

—

15 138

1

Státy

—

—

212 189

212 189

13

Vyplaceno celkem

225 081

—

1 458 231

1 683 312

100

Nevyplaceno

43 200

—

820 854

864 054

 

Vyplaceno i nevyplaceno celkem

268 281

—

2 279 085

2 547 366

 


(v tisících EUR)

K 31. 12. 2022

Zaručeno

Jiná úvěrová posílení

Nezaručeno

Celkem

Vyplaceno celkem (v %)

Finanční instituce

64 625

—

1 095 467

1 160 092

63

Podniky

182 460

—

285 216

467 676

25

Orgány veřejné správy

18 902

—

218

19 120

1

Státy

—

311

202 587

202 898

11

Vyplaceno celkem

265 987

311

1 583 488

1 849 786

100

Nevyplaceno

149 506

—

1 505 762

1 655 268

 

Vyplaceno i nevyplaceno celkem

415 493

311

3 089 250

3 505 054

 

Ředitelství pro správu a sledování portfolia odpovídá za monitoring dlužníků a ručitelů a za sledování projektů z finančního a smluvního hlediska. Bonita půjček, dlužníků a ručitelů facility je tak průběžně sledována, a to alespoň jednou ročně, v případě potřeby však častěji a také při vzniku úvěrové události. Ředitelství pro správu a sledování portfolia zejména ověřuje, zda jsou dodržována práva vyplývající ze smluv, a v případě neplnění smlouvy nebo zhoršení ratingu přijímá nápravná opatření. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro řízení úvěrového rizika provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté půjčky je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.3   Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrového portfolia facility z hlediska kvality úvěrů ke dni 31. prosince 2023 a ke dni 31. prosinci 2022 v rozdělení podle klasifikace půjčky vycházející z podepsané expozice (v případě vyplacení i nevyplacení půjčky):

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2023

 

Vysoká kvalita

Standardní kvalita

Min. přijatelné Riziko

Vysoké riziko

Bez klasifikace (*3)

Celkem

% z celkového objemu

A až B–

C

D+

D– a nižší

Dlužník

Finanční instituce

270 520

276 133

268 648

508 180

—

1 323 481

52

 

Podniky

51 505

53

564

347 992

194 441

594 555

23

 

Orgány veřejné správy

—

15 138

—

—

—

15 138

1

 

Státy

50 858

2 164

12 907

548 263

—

614 192

24

Celkem

 

372 883

293 488

282 119

1 404 435

194 441

2 547 366

100


(v tisících EUR)

K 31. 12. 2022

 

Vysoká kvalita

Standardní kvalita

Min. přijatelné Riziko

Vysoké riziko

Bez klasifikace (*4)

Celkem

% z celkového objemu

A až B–

C

D+

D– a nižší

Dlužník

Finanční instituce

293 458

349 628

103 133

1 030 131

—

1 776 350

50

 

Podniky

96 413

52 092

—

703 374

226 750

1 078 629

31

 

Veřejné instituce

—

18 902

—

—

218

19 120

1

 

Státy

51 976

2 771

8 363

567 845

—

630 955

18

Celkem

 

441 847

423 393

111 496

2 301 350

226 968

3 505 054

100

3.2.3.4   Koncentrace rizika u půjček a jiných pohledávek

3.2.3.4.1    Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio facility lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí: (v tisících EUR)

Země dlužníka

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Egypt

260 529

309 312

Keňa

248 823

338 790

Nigérie

218 521

266 294

Etiopie

121 126

107 988

Regionální – AKT

86 505

69 920

Mauricius

84 331

93 509

Togo

80 267

—

Barbados

72 036

82 735

Rwanda

71 525

94 247

Zambie

66 947

56 729

Kamerun

48 616

56 586

Zimbabwe

35 546

23 147

Uganda

33 365

51 388

Kongo (Demokratická republika)

29 803

36 772

Senegal

28 729

38 153

Nová Kaledonie

26 425

31 684

Tanzanie

21 394

33 431

Dominikánská republika

16 768

25 879

Benin

16 742

2 958

Jamajka

15 138

18 902

Guinea

12 926

15 242

Pobřeží slonoviny

9 644

10 976

Mauritánie

9 374

11 029

Madagaskar

9 287

—

Mali

8 158

9 856

Kajmanské ostrovy

6 575

8 521

Malawi

6 476

9 587

Svazijsko

6 453

1 515

Kapverdy

6 254

9 016

Mosambik

5 142

7 094

Svatá Lucie

4 565

4 674

Burkina Faso

4 389

4 767

Ghana

4 074

8 648

Mikronésie

2 342

2 811

Seychely

2 037

2 933

Francouzská Polynésie

1 838

3 118

Samoa

344

645

Vanuatu

177

525

Haiti

121

332

Kongo

–

73

Celkem

1 683 312

1 849 786

3.2.3.4.2    Analýza podle odvětví ekonomické činnosti

Níže uvedená tabulka uvádí strukturu úvěrového portfolia facility podle odvětví ekonomické činnosti dlužníka. Operace, při nichž jsou prostředky nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce „Terciární sféra a jiné“:

(v tisících EUR)

Odvětví ekonomické činnosti dlužníka

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Finanční služby

1 012 001

1 160 133

Veřejná správa

212 189

202 898

Elektřina

187 701

193 597

Chemické výrobky

91 786

108 652

Telekomunikace

60 182

62 862

Zdravotní péče

36 833

36 833

Obchodní služby, IT a média

33 638

31 127

Farmaceutické přípravky a zdravotnické vybavení

18 526

12 388

Infrastruktura letecké a námořní dopravy

15 138

18 902

Kovy a těžba

7 236

8 415

Investiční zboží

4 103

8 853

Rekuperace a recyklace odpadů

3 802

4 577

Víceúčelová infrastruktura

177

525

Terciární sféra a jiné

–

24

Celkem

1 683 312

1 849 786

3.2.3.5   Expozice vůči úvěrovému riziku podle interního ratingu z hlediska rizika

EIB používá interní ratingovou metodiku v souladu s metodikou založenou na interním ratingu podle Basel III. Na základě této metodiky byl přidělen interní rating většině protistran facility. Následující tabulka uvádí rozdělení úvěrového portfolia facility podle lepšího z interních ratingů dlužníka nebo ručitele, jsou-li k dispozici. V případech, kdy interní rating k dispozici není, byl pro tuto analýzu použit externí rating.

Tabulka uvádí jak podepsané expozice (vyplacené i nevyplacené), tak i rizikově vážené expozice, a to na základě interní metodiky, již facilita využívá k řízení limitů.

(v tisících EUR)

 

 

2023

 

Ekvivalent ratingu Moody’s

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

FVTPL

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko

Aaa

—

47 534

—

—

47 534

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

72 051

—

—

—

72 051

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

10 428

—

—

—

10 428

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

33 439

263 036

3 802

—

300 277

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

75 418

—

—

—

75 418

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

533 775

206 438

20 349

—

760 562

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

77 010

246 682

—

—

323 692

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

—

—

17 860

—

17 860

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

—

—

—

182 080

182 080

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

–10 964

–24 674

–14 976

–55 976

– 106 590

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek

 

791 157

739 016

27 035

126 104

1 683 312

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

 

 

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

86 796

—

—

—

86 796

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

1 687

—

—

—

1 687

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

10 000

—

—

—

10 000

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

82 770

—

—

—

82 770

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

327 995

45 990

—

—

373 985

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

28 089

30 537

—

—

58 626

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

—

50 000

111 000

—

161 000

Bez interního ratingu (*5)

 

39 940

—

—

—

39 940

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

—

—

—

68 288

68 288

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

–2 715

–16 323

—

—

–19 038

Účetní hodnota úvěrových příslibů

 

574 562

110 204

111 000

68 288

864 054


(v tisících EUR)

 

 

2022

v tisících EUR

Ekvivalent ratingu Moody’s

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

FVTPL

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

Interní rating 1 – minimální úvěrové riziko

Aaa

—

56 320

—

—

56 320

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

82 745

—

—

—

82 745

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

421

—

—

—

421

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

346 538

—

—

—

346 538

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

82 126

—

—

—

82 126

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

679 725

189 519

—

—

869 244

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

41 450

273 167

—

—

314 617

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

—

—

63 474

—

63 474

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

—

—

—

142 263

142 263

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

–11 370

–28 817

–21 303

–46 472

– 107 962

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek

 

1 221 635

490 189

42 171

95 791

1 849 786

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

 

 

Interní rating 2 – velmi nízké úvěrové riziko

Aa1–Aa3

86 796

—

—

—

86 796

Interní rating 3 – nízké úvěrové riziko

A1–A3

316 707

—

—

—

316 707

Interní rating 4 – mírné úvěrové riziko

Baa1–Baa3

109 095

—

—

—

109 095

Interní rating 5 – finančně slabá protistrana

Ba1–Ba3

175 880

—

—

—

175 880

Interní rating 6 – vysoké úvěrové riziko

B1–B3

538 504

50 000

—

—

588 504

Interní rating 7 – velmi vysoké úvěrové riziko

nižší než Caa1

62 966

105 669

—

—

168 635

Interní rating 8 – protistrana se selháním

nižší než Caa1, ale se selháním

—

—

50 000

—

50 000

Bez interního ratingu (*6)

 

44 982

—

—

—

44 982

Úvěry a jiné pohledávky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

 

—

—

—

131 252

131 252

Opravná položka a úprava reálné hodnoty

 

–4 834

–11 749

—

—

–16 583

Účetní hodnota úvěrových příslibů

 

1 330 096

143 920

50 000

131 252

1 655 268

EIB neustále monitoruje události, které ovlivňují její dlužníky a ručitele. EIB především individuálně posuzuje svá smluvní práva v případě zhoršení ratingu a vyhledává zmírňující opatření. Pečlivě rovněž sleduje obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry, aby v případě potřeby zajistila jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.6   Nedoplatky a znehodnocení úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují v souladu s postupy, jež stanoví „Pokyny a postupy pro finanční monitoring“ platné pro celou EIB“. Tyto postupy jsou v souladu s osvědčenými bankovními postupy a přijímají se u všech půjček spravovaných EIB.

Monitoring je organizován způsobem, který zajišťuje, že i) potenciální nedoplatky budou odhaleny a s minimální prodlevou nahlášeny příslušným útvarům, ii) kritické případy budou urychleně předány na příslušnou operační a rozhodovací úroveň, iii) k celkové situaci jsou pravidelně podávány zprávy vedení facility.

Nedoplatky a znehodnocení půjček a pohledávek lze analyzovat takto:

(v tisících EUR)

 

Půjčky a pohledávky

Půjčky a pohledávky

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Účetní hodnota

1 683 312

1 849 786

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

 

 

Hrubá částka

17 860

63 474

Znehodnocení – opravná položka

–14 976

–21 303

Účetní hodnota – ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

2 884

42 171

Po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení

 

 

Po splatnosti

 

 

0–30 dní

—

670

30–90 dní

23

118

90–180 dní

315

95

více než 180 dní

—

25

Účetní hodnota – po splatnosti, ale bez úvěrového znehodnocení

338

908

Účetní hodnota – ani po splatnosti, ani úvěrově znehodnocené

1 680 090

1 806 707

Účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek celkem

1 683 312

1 849 786

3.2.3.7   Citlivost ECL na budoucí ekonomické podmínky (v tis. EUR)

ECL je citlivé na úsudky a předpoklady týkající se formulování výhledových scénářů. EIB provádí u ECL analýzu citlivosti podle podstatných tříd aktiv.

Předpovědi budoucích ekonomických podmínek (prostřednictvím makroekonomických scénářů) představují vstupy do predikčních modelů, které přináší podmíněné parametry rizika, jež jsou vstupem při kalkulaci opravné položky.

Scénáře jsou odvozeny od šokového HDP, který je klíčovým měřítkem hospodářské činnosti. Šoky reálného HDP jsou kalibrovány tak, aby kopírovaly dřívější volatilitu proměnné. V případě potřeby se použije odborný posudek s cílem upřesnit rozsah a trvanlivost šoků. Šoky jsou v důsledku toho určovány společně s funkcí rozpadu, aby bylo možné určit dopad šoků v průběhu času. Pravděpodobnosti každého scénáře jsou definovány s přihlédnutím k tržním ukazatelům (volatilita) vnitřně vyvinutým ukazatelům/indexům, které jsou používány konzistentním způsobem v průběhu času za účelem zachycení nejistoty. Vážení kladných a záporných šoků závisí na rovnováze rizika v ekonomice, průměrně negativní a pozitivní šoky –7 247 EUR (2022: –9 908 EUR) a 6 007 EUR (2022: 8 356 EUR) byly v tomto pořadí čtvrtletně aplikované projekce v dřívějších výpočtech.

Tabulka níže ukazuje opravné položky na úvěry a zálohy v rámci 1. a 2. stupně. Každý výhledový scénář (základní, pozitivní a negativní) má váhu 100 % místo toho, aby se vypočítávaly váhy pravděpodobnosti mezi třemi scénáři.

(v tisících EUR)

 

2023

 

Pozitivní

Základní

Negativní

Hrubé expozice

2 258 365

2 258 365

2 258 365

Opravná položka

45 603

51 610

58 857


(v tisících EUR)

 

2022

 

Pozitivní

Základní

Negativní

Hrubé expozice

3 229 247

3 229 247

3 229 247

Opravná položka

43 821

52 177

62 085

3.2.3.8   Sjednání nových podmínek úvěru a úlevy

EIB považuje za úvěry s úlevou (tj. úvěry, dluhové cenné papíry a úvěrové přísliby) takové úvěry, u kterých byla prodloužena opatření týkající se úlevy. Opatření týkající se úlevy tvoří „koncese“, které se EIB rozhodne poskytnout dlužníkovi, jenž je považován za neschopného dodržet podmínky smluvních dluhových služeb kvůli vlastním finančním problémům, aby dlužníkovi umožnila dluh splatit nebo částečně či zcela refinancovat smlouvu. Expozice se považují za expozice s úlevou, pokud byla učiněna koncese, a to bez ohledu na, zda je s platbou v prodlení nebo je expozice zařazena jako expozice, u níž došlo k selhání. Expozice se nepovažují za expozice s úlevou, pokud dlužník nemá finanční obtíže.

V běžném obchodním styku by bylo zhoršení předmětných úvěrů zjištěno prostřednictvím předpisů uvedených v pokynech a postupech banky a před sjednáním nových podmínek by bylo sledováno. Po sjednání nových podmínek by EIB tyto úvěry i nadále pozorně monitorovala. V případě, že by finanční nástroj byl úvěrově znehodnocen, bude přesunut do fáze 3. Úvěr bude pravidelně monitorován v souladu s rámcem banky.

Mezi opatření týkající se úlevy a kroky, jež EIB ve sledovaném období přijala jako součást činností restrukturalizace, patří kromě jiného prodloužení splatnosti, odklad splatnosti jistiny, odklad splatnosti jistiny i úroku, porušení podstatných finančních ujednání a kapitalizace nedoplatků.

Operace, které jsou předmětem opatření týkajících se úlevy, jsou uvedeny v tabulce níže:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

 

Výkonné

Nevýkonné

Výkonné

Nevýkonné

Počet smluv, které jsou předmětem úlevy

13

6

12

7

Účetní hodnota (včetně úroků a nedoplatků)

112 554

46 432

144 399

45 497

Vykázaná opravná položka ECL

1 654

22 151

16 008

14 323

Úrokový výnos ze smluv, které jsou předmětem úlevy

8 594

1 776

7 745

2 280


(v tisících EUR)

 

 

 

Úleva

 

 

 

 

31. 12. 2022

Prodloužení splatnosti

Odklad splatnosti jistiny i úroků

Porušení podstatných finančních ujednání

Ostatní

Smluvní splacení, a/nebo odpisy

31. 12. 2023

Finanční instituce

85 751

—

—

12 275

—

–29 671

68 355

Podniky

104 145

—

—

—

—

–13 514

90 631

Celkem

189 896

—

—

12 275

—

–43 185

158 986

3.2.4   Úvěrové riziko u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu facility, který stanoví smluvní závazky k úhradě. Ke dni 31. prosince 2023 a 31. prosince 2022 měly tyto investice formu bankovních vkladů, vkladních listů a komerčních papírů.

Oprávněné subjekty mají rating podobný krátkodobému a dlouhodobému ratingu, který požaduje EIB pro ukládání prostředků útvarem Treasury. Pokud dvě či více ratingových agentur udělí různé ratingy, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro jednu oprávněnou banku činí v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Výjimka z tohoto pravidla byla udělena společnosti Société Génerale S. A., u níž facilita vede účty k provádění svých hotovostních operací. Krátkodobý úvěrový limit pro Société Génerale S. A. ke dni 31. prosince 2023 a

31. prosince 2022 činil 110 000 000 EUR (sto deset milionů eur). Tento zvýšený limit se použije na úhrn peněžních prostředků uložených na účtech k provádění hotovostních operací a nástrojů, jež tato protistrana vydala a jež jsou drženy v portfoliu treasury. Všechny investice byly provedeny u oprávněných subjektů s maximální splatností tři měsíce od data valuty. Veškeré případy porušení limitů úvěrové expozice byly nahlášeny mandantům. Ke dni 31. prosinci 2023 a 31. prosince 2022 měly všechny termínové vklady, komerční papíry a hotovost v portfoliu treasury v rámci facility v den vypořádání minimální rating alespoň na známce P-2 (ekvivalent ratingu Moody’s).

Následující tabulka znázorňuje stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů včetně vzniklých úroků:

(v tisících EUR)

Minimální krátkodobý rating

Minimální dlouhodobý rating

31. 12. 2023

31. 12. 2022

(Moody’s)

(Moody’s)

P-1

Aaa

140 592

10  %

200 167

14  %

P-1

Aa2

29 951

2  %

24 955

2  %

P-1

Aa3

89 682

7  %

4 992

0  %

P-1

A1

360 831

26  %

300 627

21  %

P-1

A2

204 179

15  %

340 252

23  %

P-1

A3

346 275

25  %

491 224

34  %

P-2

A3

205 314

15  %

29 956

2  %

P-2

Baa1

–

0  %

59 797

4  %

Celkem

 

1 376 824

100  %

1 451 970

100  %

3.2.5   Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1   Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů je ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by druhá protistrana v obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úrokové míře a směnných kurzech) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může facilita uzavírat swapové kontrakty s cílem zajistit konkrétní výpůjční operace či může uzavírat měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí EIB s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“), jež EIB uzavírá s externími protistranami.

3.2.5.2   Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy, jež EIB v souvislosti s facilitou provádí, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik, jaké se uplatní na deriváty, které EIB používá pro své vlastní účely. Zejména pokud jde o způsobilost protistran swapů, určuje ji EIB na základě týchž podmínek způsobilosti, které pro její swapové obchody platí obecně.

Pro účely vykazování a sledování dodržení limitu používá EIB k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku, které je se swapovými a derivátovými transakcemi spojeno, současnou nezajištěnou a potenciální budoucí expozici. Tyto ukazatele v plné míře zahrnují deriváty související s investiční facilitou.

Facilita uzavírá kontrakty na krátkodobé měnové swapy („devizové swapy“) za účelem zajištění měnového rizika úvěrů vyplacených v jiných měnách než v eurech. Devizové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota devizových swapů činila ke dni 31. prosince 2023 EUR 1 640,0 milionu EUR v porovnání s 1 790,0 milionu EUR ke dni 31. prosince 2022. Reálná hodnota devizových swapů činila ke dni 31. prosinci 2023 45,8 milionu EUR v porovnání s 71,1 milionu EUR ke dni 31. prosince 2022.

Facilita uzavírá křížové měnové swapy za účelem zajištění měnového rizika při čerpání půjček v jiných měnách než v EUR. Křížové měnové swapy mají dlouhodobou splatnost. Pomyslná hodnota devizových swapů činila ke dni 31. prosince 2023 EUR 43,3 milionu EUR v porovnání s 47,0 milionu EUR ke dni 31. prosince 2022. Reálná hodnota devizových swapů činila ke dni 31. prosinci 2023 10,0 milionu EUR v porovnání s 4,8 milionu EUR a ke dni 31. prosince 2022.

3.2.6   Úvěrové riziko u finančních aktiv treasury

V následující tabulce je uvedena situace v portfoliu treasury, které tvoří pouze komerční papíry vydávané subsuverénními subjekty, bankami a nebankovními subjekty s původní splatností více než tři měsíce. Způsobilými emitenty jsou členské státy EU, jejich agentury, banky a nebankovní subjekty. Maximální přípustný limit na oprávněného emitenta činí 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Způsobilé by mohly být i investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů, a to v závislosti na požadavcích na jejich likviditu:

(v tisících EUR)

Minimální krátkodobý rating

Minimální dlouhodobý rating

31. 12. 2023

31. 12. 2022

(Moody’s)

(Moody’s)

P-1

Aa2

–

0  %

32 974

45  %

P-1

Aa3

–

0  %

4

0  %

P-1

A3

–

0  %

39 843

55  %

P-2

A3

–

0  %

182

0  %

Celkem

 

–

0  %

73 003

100  %

3.3    Riziko likvidity

Riziko likvidity se týká schopnosti účetní jednotky financovat nárůst aktiv a plnit své závazky podle splatnosti bez nepřijatelně vysokých ztrát. Lze ho rozdělit na riziko financování a riziko tržní likvidity. Rizikem financování se rozumí riziko, že účetní jednotka nebude schopna účinně naplňovat očekávané i neočekávané současné a budoucí potřeby peněžních toků, aniž by tím byly dotčeny její každodenní činnosti nebo její finanční situace. Rizikem tržní likvidity se rozumí riziko, že účetní jednotka nebude s to snadno kompenzovat nebo eliminovat pozici za tržní cenu z důvodu nedostatečné hloubky trhu nebo jeho narušení.

3.3.1   Řízení rizika likvidity

Facilita je financována převážně z ročních příspěvků členských států a rovněž ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací facility. Facilita řídí své riziko financování především plánováním svých potřeb čisté likvidity a požadovaných ročních příspěvků členských států.

Aby bylo možné stanovit výši ročních příspěvků členských států, analyzuje se u stávajícího a připravovaného portfolia struktura vyplácení, která se v průběhu roku dále sleduje. Výše ročních požadavků na likviditu se opraví v případě zvláštních událostí, např. předčasné úhrady, prodeje akcií nebo případů selhání.

Za účelem další minimalizace rizika likvidity si facilita udržuje dostatečnou likvidní rezervu, jejímž smyslem je kdykoli pokrýt plánované výplaty, o nichž pravidelně informuje úvěrové oddělení EIB. Prostředky jsou investovány na peněžním trhu a na trzích dluhopisů do mezibankovních vkladů a dalších krátkodobých finančních nástrojů, přičemž se zohledňují povinnosti facility k vyplácení hotovosti. Likvidní aktiva facility spravuje útvar Treasury banky s cílem zachovat odpovídající likviditu tak, aby mohla facilita plnit své závazky. V souladu s rozhodnutím (EU) 2020/2233 se zpětné toky získané z investiční facility AKT budou v budoucnu umístěny v rámci NDICI. Dostupnost těchto zpětných toků, které mají být převedeny, je však podmíněna udržením odpovídající úrovně likvidity v rámci investiční facility.

Je třeba zdůraznit, že kapitál je spravován výhradně z hlediska likvidity, jak je popsáno výše.

V souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office je za vypořádání související s investováním těchto aktiv odpovědné oddělení EIB pro plánování a vypořádání operací. Za schválení protistran a limitů investic treasury, jakož i za monitoring dodržování těchto limitů, navíc odpovídá ředitelství pro řízení rizik banky.

3.3.2   Stanovení rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle prezentují strukturu finančních závazků facility podle splatnosti. Jejich členění vychází z doby, jež od rozvahového dne zbývá do smluvního data splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Pokud jde o nederivátové finanční závazky, facilita má závazky z titulu příslibů. Tyto závazky mají podobu nevyplacené části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, nevyplacené části prostředků podle podepsaných dohod o úpisu kapitálu / o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo přislíbených úrokových subvencí a technické pomoci.

Půjčky facility mají stanovenu konečnou lhůtu pro vyplacení. Vyplácení však probíhá v termínech a ve výši, které odrážejí pokrok souvisejících investičních projektů. Půjčky facility jsou navíc realizovány v poměrně proměnlivém prostředí, a harmonogram jejich vyplácení tudíž vykazuje značnou míru nejistoty.

Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání je obvykle tříleté a často je o jeden nebo dva roky prodlouženo. Některé závazky z titulu příslibu k vyplacení prostředků obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu. Někdy totiž nemusí likvidita fondu stačit k plnění platebních závazků, jež vznikají v souvislosti s poplatky a dalšími výdaji.

Záruky nejsou předmětem závazků z titulu příslibu k vyplacení prostředků, ledaže by záruka byla uplatněna. Současně s tím, jak je plněn splátkový kalendář zaručených půjček, výše přetrvávajících záruk klesá.

K odchozím peněžním tokům přislíbených úrokových subvencí dochází v případě subvencovaných půjček, jež banka financuje z vlastních zdrojů. Vykazované odchozí toky tedy představují pouze závazky z titulu příslibů, jež s těmito úvěry souvisejí, a nikoli celkovou výši přislíbených nevyplacených úrokových subvencí. Harmonogram jejich vyplácení je stejně jako v případě půjček nejistý.

Přislíbený „hrubý nominální odchozí tok“ týkající se technické pomoci v tabulce „Splatnostní profil nederivátových finančních závazků“ představuje celkovou výši nevyplacené části prostředků podle podepsaných smluv o technické pomoci. Harmonogram jejího vyplácení vykazuje značnou nejistotu. Odchozí peněžní toky zařazené do kategorie „Nejvýše 3 měsíce“ představují výši neuhrazených faktur došlých do rozvahového dne.

Přísliby týkající se nederivátových finančních závazků, u nichž není stanoven smluvní termín splatnosti, jsou zařazeny do kategorie „Splatnost neurčena“. Přísliby, u nichž byla k rozvahovému dni zaznamenána žádost o výplatu hotovosti, jsou zařazeny do příslušné časové kategorie.

Pokud jde o derivátové finanční závazky, splatnostní profil představuje smluvní nediskontované hrubé peněžní toky ze swapových kontraktů včetně křížových měnových swapů, měnově úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

(v tisících EUR)

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Splatnost neurčena

Hrubý nominální odchozí tok

k 31. 12. 2023

Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů

49 019

6 000

—

—

828 073

883 092

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií

—

—

—

—

297 534

297 534

Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)

—

—

—

—

47 749

47 749

Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí

4 235

—

—

—

343 282

347 517

Odchozí toky přislíbené technické pomoci

849

—

—

—

25 343

26 192

Celkem

54 103

6 000

—

—

1 541 981

1 602 084


(v tisících EUR)

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Splatnost neurčena

Hrubý nominální odchozí tok

k 31. 12. 2022

Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů

87 210

21 208

—

—

1 563 433

1 671 851

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií

4 676

—

—

—

406 496

411 172

Ostatní (podepsané nevydané záruky, vydané záruky)

—

—

—

—

49 378

49 378

Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí

—

—

—

—

350 282

350 282

Odchozí toky přislíbené technické pomoci

924

—

—

—

32 149

33 073

Celkem

92 810

21 208

—

—

2 401 738

2 515 756


(v tisících EUR)

Splatnostní profil derivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

k 31. 12. 2023

Křížové měnové swapy – příchozí toky

192

10 909

32 186

1 706

44 993

Křížové měnové swapy – odchozí toky

–90

–10 212

–23 783

–1 828

–35 913

Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky

1 640 000

—

—

—

1 640 000

Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky

–1 597 068

—

—

—

–1 597 068

Celkem

43 034

697

8 403

– 122

52 012


(v tisících EUR)

Splatnostní profil derivátových finančních závazků

3 měsíce nebo méně

Více než 3 měsíce až 1 rok

Více než 1 rok až 5 let

Více než 5 let

Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

k 31. 12. 2022

Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – příchozí toky

88

9 474

38 431

147

48 140

Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – odchozí toky

– 108

–11 965

–30 450

– 146

–42 669

Krátkodobé měnové swapy – příchozí toky

1 790 000

—

—

—

1 790 000

Krátkodobé měnové swapy – odchozí toky

–1 724 227

—

—

—

–1 724 227

Celkem

65 753

–2 491

7 981

1

71 244

3.3.3    Dlouhodobá finanční aktiva a závazky

Tabulka níže uvádí nederivátová finanční aktiva, jež budou podle předpokladů inkasována, resp. finančních závazků, jež budou podle předpokladů vypořádány za déle než 12 měsíců od rozvahového dne.

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Finanční aktiva:

 

 

Půjčky a pohledávky

1 755 831

1 922 784

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

820 713

797 341

Celkem

2 576 544

2 720 125

Finanční závazky:

 

 

Závazky vůči třetím stranám (*7)

389 116

136 867

Rezervy na úvěrové přísliby

19 038

16 583

Celkem

408 154

153 450

3.4    Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen a sazeb, např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů, ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.4.1    Úrokové riziko

Úrokové riziko vyvolává volatilita ekonomické hodnoty úročených pozic, popř. výnosů z těchto pozic, k níž dochází vlivem nepříznivých pohybů úrokových sazeb.

Fluktuace vlastní ekonomické hodnoty ani cenové rozdíly mezi různými aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji nemají na facilitu přímý dopad, neboť i) nemá žádné přímé výpůjční náklady nebo úročené závazky a ii) přijímá dopad pohybů úrokové sazby na výnosy ze svých investic.

Citlivost svého úvěrového portfolia a zajišťovacích mikroswapů na pohyby úrokové sazby měří facilita pomocí hodnoty bazického bodu.

Hodnotou bazického bodu se měří zisk nebo ztráta v čisté současné hodnotě příslušného portfolia, které plynou z růstu úrokových sazeb o jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) u splatností stanoveného rozmezí: „peněžní trh – do jednoho roku“, „velmi krátké – 2 až 3 roky“, „krátké – 4 až 6 let“, „střední – 7 až 11 let“, „dlouhé – 12 až 20 let“ nebo „extra dlouhé – více než 21 let“.

K určení čisté současné hodnoty peněžních toků z úvěrů denominovaných v eurech používá facilita tříměsíční swapovou křivku. Čistá současná hodnota peněžních toků z úvěrů denominovaných v jiných měnách než EUR se stanoví na základě tříměsíčního swapu v EUR plus křížového měnového swapu. Pro jiné měny než EUR, pro které není k dispozici spolehlivá a dostatečně úplná diskontní křivka, se místo ní použije diskontní křivka pro EUR nebo USD.

K výpočtu čisté současné hodnoty zajišťovacích mikroswapů používá facilita euroswapovou křivku pro peněžní toky denominované v EUR a dolarovou swapovou křivku pro peněžní toky denominované v USD.

Jak ukazuje následující tabulka, čistá současná hodnota úvěrového portfolia včetně zajišťovacích mikroswapů by se ke dni 31. prosince 2023 snížila o 491 tis. EUR (ke dni 31. prosince 2022 by šlo o snížení o 500 tis. EUR), pokud se všechny relevantní křivky úrokových sazeb současně paralelně posunou směrem nahoru o jeden bazický bod.

(v tisících EUR)

Hodnota bazického bodu

Peníze

Trh

Velmi krátké

Krátké

Střední

Dlouhé

Extra dlouhé

Celkem

Ke dni 31. 12. 2023

1 rok

2 až 3 roky

4 až 6 let

7 až 11 let

12 až 20 let

Více než 20 let

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů

–39

–97

– 153

– 153

–47

–2

– 491


(v tisících EUR)

Hodnota bazického bodu

Peníze

Trh

Velmi krátké

Krátké

Střední

Dlouhé

Extra dlouhé

Celkem

Ke dni 31. 12. 2022

1 rok

2 až 3 roky

4 až 6 let

7 až 11 let

12 až 20 let

Více než 20 let

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů

–34

–98

– 154

– 162

–50

–2

– 500

3.4.2   Měnové riziko

Měnové riziko představuje pro facilitu riziko ušlého zisku nebo ekonomické hodnoty v důsledku nepříznivých pohybů směnných kurzů.

Vzhledem k používání referenční účetní měny (EUR) vzniká facilitě expozice vůči měnovému riziku pokaždé, kdy dojde k nesouladu mezi jejími aktivy a závazky denominovanými v jiné měně, než je tato referenční účetní měna. Měnové riziko zahrnuje také dopad změn v hodnotě budoucích peněžních toků denominovaných v jiné než referenční účetní měně, např. vyplácení dividend a úroků, které způsobilo kolísání směnného kurzu.

3.4.2.1   Měnové riziko a aktiva treasury

Aktiva treasury v rámci facility jsou denominována v EUR nebo USD.

Měnové riziko je zajišťováno prostřednictvím křížových devizových spotů a forwardů, devizových swapů a křížových měnových swapů. K ochraně proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností facility může útvar Treasury v rámci EIB, považuje-li to za nezbytné a vhodné, použít i jiný nástroj v souladu se zásadami banky.

3.4.2.2   Měnové riziko a operace financované nebo zaručené facilitou

Příspěvky členských států do facility jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené facilitou, jakož i úrokové subvence mohou být denominovány v EUR, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči měnovému riziku (ve vztahu k referenční měně EUR) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění měnového rizika facility jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1    Zajištění operací denominovaných v USD

Měnové riziko plynoucí z operací facility denominovaných v USD je kryto souhrnně pomocí devizových swapů s párem EUR/USD. Tyto swapy se pravidelně rolují a jejich hodnota se pravidelně upravuje. Použití devizových swapů slouží dvojímu účelu. Jednak se generuje likvidita potřebná na nové výplaty (úvěry a kapitál), jednak se udržuje makrozajištění měnového rizika.

Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / částek k vyplacení odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se devizové swapy na konci splatnosti přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

Dolarová měnová pozice se v případě, že překročí příslušné limity, každý měsíc zajišťuje pomocí spotové či forwardové operace.

Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc devizových swapů. Přebytky likvidity jsou investovány do aktiv treasury nebo se převedou na eura, jestliže vznikly ze zvýšení měnové pozice.

3.4.2.2.2    Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo USD

Operace facility denominované v jiných měnách než v EUR a USD jsou zajištěny křížovými měnovými swapy, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že existuje funkční swapový trh.

Některé operace facility jsou denominovány v měnách, kde efektivní zajištění buď není možné, anebo je možné jen za vysokou cenu. Tyto operace jsou denominovány v místních měnách, avšak jsou vypořádávány v EUR nebo USD. Podle rámce pro finanční rizika facility, jejž schválil Výbor pro investiční nástroj dne 22. ledna 2015, lze měnové expozice v místních měnách, které výraznou měrou kladně korelují s USD, zajistit synteticky prostřednictvím derivátů denominovaných v USD. Takto synteticky zajištěné místní měny jsou vykázány v tabulce v poznámce 3.4.2.2.3 v položce „Místní měny (synteticky zajištěné)“. Místní měny, které těmito deriváty v USD synteticky zajištěny nejsou, jsou vykázány v téže tabulce v položce „Místní měny (bez syntetického zajištění)“.

Kromě toho u půjček denominovaných v jiných měnách než v eurech, USD nebo v měnách, které není možné zajistit prostřednictvím křížových měnových swapových smluv, účtuje investiční facilita dodatečnou úrokovou složku tzv. „devizové prémie“, aby se zmírnilo riziko možného znehodnocení místní měny.

3.4.2.2.3    Měnová pozice (v tis. EUR)

Tabulky v této poznámce zachycují měnovou pozici facility.

Měnová pozice je v následujících tabulkách zachycena v souladu se zásadami pro řízení rizik facility (popsanými v rámci pro finanční rizika facility). Měnová pozice podle zásad řízení rizik vychází z účetních údajů a je definována jako rozdíl mezi vybranými aktivy a závazky. Aktiva a závazky definované v měnové pozici podle zásad řízení rizik jsou vybrány tak, aby se zajistilo, že výnos bude přepočten na měnu vykazování (EUR) až v okamžiku, kdy bude přijat.

V měnové pozici podle zásad řízení rizik je zahrnuta změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, jakož i znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek. Deriváty zahrnuté v měnové pozici podle zásad řízení rizik se uvažují v nominální, nikoliv reálné hodnotě, aby mohly být sladěny s čistou hodnotou aktiv, rovněž uvažovanou v nominální hodnotě upravené o znehodnocení úvěrů.

Zbývající část aktiv a závazků, která zahrnuje zejména naběhlé úroky z úvěrů, derivátů a subvencí, je v níže uvedených tabulkách vykázána jako „Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik“.

Ke dni 31. prosince 2023

Aktiva a závazky

Závazky a podmíněné závazky

Měny

Měnová pozice podle zásad řízení rizik

Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik

Rozvahová měnová pozice

 

USD

– 194 166

–16 111

– 210 277

306 161

Místní měny

(synteticky zajištěné)  (*8)

 

 

 

 

KES

87 829

–4 832

82 997

—

TZS

1 071

19

1 090

—

DOP

16 663

122

16 785

—

UGX

20 283

221

20 504

—

RWF

55 837

367

56 204

—

Místní měny

(bez syntetického zajištění)  (*8)

 

 

 

 

HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP, JMD, NGN, ZAR

67 992

–1 136

66 856

—

Měny jiné než EUR celkem

55 509

–21 350

34 159

306 161

EUR

—

3 489 673

3 489 673

1 344 972

EUR a jiné měny celkem

55 509

3 468 323

3 523 832

1 651 133


Ke dni 31. prosince 2022

Aktiva a závazky

Závazky a podmíněné závazky

Měny

Měnová pozice podle zásad řízení rizik

Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik

Rozvahová měnová pozice

 

USD

– 318 423

–11 114

– 329 537

844 247

Místní měny

(synteticky zajištěné)  (*9)

 

 

 

 

KES

129 513

36 883

166 396

—

TZS

7 355

123

7 478

—

DOP

24 533

301

24 834

—

UGX

32 632

489

33 121

—

RWF

75 037

698

75 735

—

Místní měny

(bez syntetického zajištění)*

 

 

 

 

HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP, JMD, NGN, ZAR

86 929

– 479

86 450

—

Měny jiné než EUR celkem

37 576

26 901

64 477

844 247

EUR

—

4 009 151

4 009 151

1 726 301

EUR a jiné měny celkem

37 576

4 036 052

4 073 628

2 570 548

3.4.2.3   Analýza kurzové citlivosti

Ke dni 31. prosince 2023 by 10 % depreciace eura vůči všem ostatním měnám vedla k navýšení zdrojů od přispěvatelů a zisku o 2,9 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2022: 7,2 milionu EUR). 10 % apreciace eura vůči všem ostatním měnám by vedla ke snížení zdrojů od přispěvatelů a zisku o –2,4 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2022: –5,9 milionu EUR).

3.4.2.4   Směnné kurzy

K sestavení rozvahy ke dni 31. prosince 2023 a 31. prosince 2022 byly použity tyto směnné kurzy:

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Měny států mimo EU

 

 

Botswanská pula (BWP)

14,78

13,59

Dominikánské peso (DOP)

64,08

59,84

Fidžijský dolar (FJD)

2,39

2,32

Haitský gourde (HTG)

143,68

154,37

Jamajský dolar (JMD)

168,22

161,59

Keňský šilink (KES)

173,20

131,68

Mauritánská ouguiya (MRU)

43,35

39,04

Mauricijská rupie (MUR)

48,56

46,83

Mosambický metical (MZN)

69,98

67,54

Nigerijská naira (NGN)

975,04

478,02

Rwandský frank (RWF)

1 385,07

1 132,20

Tanzanský šilink (TZS)

2 772,53

2 487,37

Ugandský šilink (UGX)

4 178,00

3 965,00

Americký dolar (USD)

1,11

1,07

Frank CFA (XAF/XOF)

655,96

655,96

Jihoafrický rand (ZAR)

20,35

18,10

Zambijská kwacha (ZMW)

28,45

19,28

3.4.3   Akciové riziko

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku změny cen akcií nebo hodnoty kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty uvedených investic.

Facilita je vystavena akciovému riziku v důsledku svých přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Hodnoty pozic v nekotovaných akciích nelze průběžně sledovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Pokud by se hodnota individuálních přímých kapitálových investic a investic do rizikového kapitálu změnila o +/–10 %, pak by zdroje přispěvatelů do facility (vlivem změny reálné hodnoty portfolia kapitálových nástrojů) za předpokladu, že by ostatní proměnné zůstaly konstantní, ke dni 31. prosince 2023 vzrostly o 82,1 milionu EUR, resp. klesly o –82,1 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2022: 79,7 milionu EUR, resp. –79,7 milionu EUR).

4.   Reálná hodnota finančních nástrojů

4.1    Účetní klasifikace a reálná hodnota

Následující tabulka uvádí finanční aktiva a finanční závazky v jejich účetní a reálné hodnotě, včetně jejich postavení v hierarchii reálných hodnot. Neobsahuje informace o reálné hodnotě finančních aktiv a finančních závazků, které se oceňují naběhlou hodnotou, jelikož jejich účetní hodnota je přiměřenou aproximací jejich hodnoty reálné.

(v tisících EUR)

K 31. 12. 2023

Účetní hodnota

Reálná hodnota

 

Derivátové finanční nástroje

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Peníze, úvěry a jiné pohledávky

Finanční aktiva treasury

Ostatní finanční aktiva nebo závazky

Celkem

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Celkem

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

55 765

—

—

—

—

55 765

—

55 765

—

55 765

Fondy rizikového kapitálu

—

693 042

—

—

—

693 042

—

—

693 042

693 042

Přímé kapitálové investice

—

127 671

—

—

—

127 671

—

—

127 671

127 671

Půjčky a pohledávky

—

—

124 323

—

—

124 323

—

—

124 323

124 323

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem

55 765

820 713

124 323

—

—

1 000 801

—

55 765

945 036

1 000 801

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

—

—

1 376 824

—

—

1 376 824

 

 

 

 

Půjčky a pohledávky

—

—

1 558 989

—

—

1 558 989

 

 

 

 

Pohledávky za přispěvateli

—

—

85 321

—

—

85 321

 

 

 

 

Finanční aktiva treasury

—

—

—

—

—

—

 

 

 

 

Ostatní aktiva

—

—

—

—

616

616

 

 

 

 

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem

—

—

3 021 134

—

616

3 021 750

 

 

 

 

Finanční aktiva celkem

55 765

820 713

3 145 457

—

616

4 022 551

 

 

 

 

Fin. závazky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy na úvěrové přísliby

—

—

—

—

–19 038

–19 038

 

 

 

 

Závazky vůči třetím stranám

—

—

—

—

– 427 828

– 427 828

 

 

 

 

Ostatní závazky

—

—

—

—

–3 338

–3 338

 

 

 

 

Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem

—

—

—

—

– 450 204

– 450 204

 

 

 

 

Finanční závazky celkem

—

—

—

—

– 450 204

– 450 204

 

 

 

 


(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2022

Účetní hodnota

Reálná hodnota

 

Derivátové finanční nástroje

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Peníze, úvěry a jiné pohledávky

Finanční aktiva treasury

Ostatní finanční aktiva nebo závazky

Celkem

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Celkem

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Derivátové finanční nástroje

75 852

—

—

—

—

75 852

—

75 852

—

75 852

Fondy rizikového kapitálu

—

684 564

—

—

—

684 564

—

—

684 564

684 564

Přímé kapitálové investice

—

112 777

—

—

—

112 777

—

—

112 777

112 777

Půjčky a pohledávky

—

—

95 604

—

—

95 604

—

—

95 604

95 604

Fin. aktiva povinně oceňovaná reál. hodnotou do zisku nebo ztráty celkem

75 852

797 341

95 604

—

—

968 797

—

75 852

892 945

968 797

Fin. aktiva v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

—

—

1 451 970

—

—

1 451 970

 

 

 

 

Půjčky a pohledávky

—

—

1 754 182

—

—

1 754 182

 

 

 

 

Pohledávky za přispěvateli

—

—

85 321

—

—

85 321

 

 

 

 

Finanční aktiva treasury

—

—

—

73 003

—

73 003

 

 

 

 

Ostatní aktiva

—

—

—

—

950

950

 

 

 

 

Fin. aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou celkem

—

—

3 291 473

73 003

950

3 365 426

 

 

 

 

Finanční aktiva celkem

75 852

797 341

3 387 077

73 003

950

4 334 223

 

 

 

 

Fin. závazky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervy na úvěrové přísliby

—

—

—

—

–16 583

–16 583

 

 

 

 

Závazky vůči třetím stranám

—

—

—

—

– 190 927

– 190 927

 

 

 

 

Ostatní závazky

—

—

—

—

–2 419

–2 419

 

 

 

 

Fin. závazky oceňované naběhlou hodnotou celkem

—

—

—

—

– 209 929

– 209 929

 

 

 

 

Finanční závazky celkem

—

—

—

—

– 209 929

– 209 929

 

 

 

 

4.2    Ocenění reálné hodnoty

4.2.1   Metody oceňování a významné nepozorovatelné údaje

Následující tabulka uvádí informace o metodách oceňování a významných nepozorovatelných údajích, které se používají k oceňování finančních nástrojů, jež jsou v hierarchii reálných hodnot zařazeny do úrovní 2 a 3:

 

Metoda oceňování

Významné nepozorovatelné údaje

Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty

Finanční nástroje vykázané v reálné hodnotě

 

 

Derivátové finanční nástroje

Diskontovaný peněžní tok: Budoucí peněžní toky jsou odhadovány jednak na základě forwardových směnných kurzů / úrokových sazeb (z forwardových směnných kurzů a výnosových křivek na konci sledovaného období, které lze zjistit pozorováním), jednak na základě smluvních forwardových/úrokových sazeb diskontovaných sazbou, která odráží úvěrové riziko různých protistran.

Křivky používané při odhadování a diskontování peněžních toků jsou kalibrovány podle tržních údajů a swapy v portfoliu mají splatnost, která nepřesahuje nejdelší dobu splatnosti, která je ve vstupech k dispozici. Žádné nepozorovatelné vstupy proto neexistují.

Nepoužije se.

Fondy rizikového kapitálu

Metoda vycházející z upravené čisté hodnoty aktiv: Reálná hodnota se určí buď tak, že se procentně vyjádřený vlastnický podíl facility v dané jednotce uplatní na čistou hodnotu aktiv uvedenou v nejnovějším výkaze a upravenou o peněžní toky, nebo je-li to možné, určí se pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu. Za účelem překlenutí období mezi dnem, kdy byla naposledy zjišťována čistá hodnota aktiv, a datem zpracování výkazů ke konci roku se provádí přezkum událostí po rozvahovém dni a vykazovaná čistá hodnota aktiv je v případě potřeby upravena.

Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů fondu a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady a poplatky za správu, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv fondu rizikového kapitálu, dodatečně vzniklé závazky a změny tržních či jiných ekonomických podmínek.

Čím delší je období mezi datem stanovení reálné hodnoty a posledním dnem sestavení výkazů fondu rizikového kapitálu, tím vyšší je úprava v souvislosti s uplynulou dobou.

Přímé kapitálové investice

Upravená čistá hodnota aktiv.

Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů jednotky, do níž se investovalo, a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv jednotky, do níž se investovalo, dodatečně vzniklé závazky, změny tržních či jiných ekonomických podmínek, zvýšení kapitálu a prodej / změnu kontroly.

Čím vyšší je diskont za omezenou obchodovatelnost, tím nižší je reálná hodnota.

 

 

Diskont za omezenou obchodovatelnost (likvidnost) určený na základě cen v předchozích transakcích s podobnými akciemi v dané zemi/regionu, a to v rozmezí od 5 do 30 %.

 

Půjčky v reálné

hodnotě

Pro dlužníky splňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: diskontované peněžní toky určené pomocí smluvních/očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných pomocí příslušné diskontní sazby upravené tak, aby zachycovala riziko spojené s úvěrem (včetně úvěrového rizika dlužníka). Uvedená diskontní sazba se porovnává s jakoukoli příslušnou tržní referenční hodnotou.

Pro dlužníky nesplňující předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky: metoda čistých aktiv (metoda likvidační hodnoty).

Složky diskontní sazby odrážejí úvěrové riziko dlužníka ve srovnání s bezrizikovou tržní sazbou.

Čím vyšší je diskontní sazba, tím nižší je reálná hodnota.


 

Metoda oceňování

Významné nepozorovatelné údaje

Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty

Finanční nástroje nevykázané v reálné hodnotě

 

 

Půjčky a pohledávky

Diskontované peněžní toky: Model oceňování pracuje se smluvními peněžními toky, které jsou podmíněny tím, že nedojde k selhání dlužníka, a nezohledňují výši kolaterálu ani scénáře předčasného splacení. Za účelem výpočtu čisté současné hodnoty úvěrů použitý model diskontuje smluvní peněžní toky z úvěru pomocí upravené tržní diskontní křivky. Čistá současná hodnota se u jednotlivých úvěrů následně upraví tak, aby zohledňovala relevantní související očekávané ztráty. Následným sečtením výsledků se zjistí reálná hodnota souboru úvěrů a jiných pohledávek.

Nepoužije se.

Nepoužije se.

Finanční aktiva treasury

Diskontované peněžní toky.

Nepoužije se.

Nepoužije se.

V souvislosti s uplatněním IFRS 13 jsou v reálné hodnotě derivátů ke dni 31. prosince 2023 a 2022 zahrnuty úpravy ocenění, a sice:

—

úvěrové úpravy v ocenění odrážející úvěrové riziko protistrany u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2023 –6,1 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2022 –6,1 tis. EUR,

—

úpravy debetní hodnoty odrážející vlastní úvěrové riziko u derivátových transakcí činily ke dni 31. prosince 2023 +7,2 tis. EUR a ke dni 31. prosince 2022 +7,2 tis. EUR.

4.2.2   Převody mezi úrovní 1 a 2

Převody mezi jednotlivými úrovněmi vykazuje facilita v souladu se svými zásadami k datu události anebo změny okolností, která daný převod zapříčinila.

V roce 2023 ani v roce 2022 facilita v hierarchii reálných hodnot neprovedla žádné převody z úrovně 1 do 2 nebo úrovně 2 do 1.

4.2.3   Reálné hodnoty úrovně 3

Sesouhlasení reálných hodnot úrovně 3

Následující tabulky představují změny nástrojů na úrovni 3 (27) pro rok ukončený ke dni 31. prosince 2023 a 31. prosince 2022:

(v tisících EUR)

 

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Zůstatek k 1. lednu 2023

797 341

Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:

 

Odúčtování úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje

—

Čistá změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

–15 142

Celkem

–15 142

Výplaty

101 100

Splátky

–32 560

Kurzové rozdíly

–30 026

Zůstatek k 31. prosinci 2023

820 713


(v tisících EUR)

 

Akcie a ost cenné papíry s proměnlivým výnosem

Zůstatek k 1. lednu 2022

697 631

Zisky nebo ztráty zahrnuté do zisku nebo ztráty:

 

Odúčtování úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje

99

Čistá změna reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

9 172

Celkem

9 271

Výplaty

139 935

Splátky

–74 959

Kurzové rozdíly

25 463

Zůstatek k 31. prosinci 2022

797 341

V roce 2023 ani v roce 2022 facilita neprovedla v hierarchii reálných hodnot žádné převody z nebo do úrovně 3.

Analýza citlivosti

Účinky na zdroje přispěvatelů facility a výkaz zisku nebo ztráty a jiný úplný výsledek hospodaření v důsledku ±10 % změny hodnoty přímých kapitálových investic a investic rizikového kapitálu, přičemž všechny ostatní proměnné jsou drženy konstantní, činí ke dni 31. prosince 2023 82,1 milionu a –82,1 mil. EUR (ke dni 31. prosince 2022: 79,7 milionu EUR a –79,7 milionu EUR).

5.   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Pokladní hotovost

146 494

328 079

Termínované vklady

625 403

963 004

Komerční papíry

599 507

159 506

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu peněžních toků

1 371 404

1 450 589

Naběhlé úroky

5 420

1 381

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu finanční situace

1 376 824

1 451 970

6.   Derivátové finanční nástroje

Derivátové finanční nástroje, klasifikované jako držené k obchodování, mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2023

Reálná hodnota

Pomyslná částka

 

Aktiva

Závazky

Křížové měnové swapy

9 983

—

43 250

Devizové swapy

45 782

—

1 640 000

Derivátové finanční nástroje celkem

55 765

—

1 683 250


(v tisících EUR)

Ke dni 31. prosince 2022

Reálná hodnota

Pomyslná částka

 

Aktiva

Závazky

Měnově úrokové swapy

4 778

—

47 033

Devizové swapy

71 074

—

1 790 000

Derivátové finanční nástroje celkem

75 852

—

1 837 033

7.   Půjčky a pohledávky

7.1    Půjčky a pohledávky

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení úvěrů a záloh mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)

 

Globální půjčky (*10)

Seniorní půjčky

Podřízené půjčky

Celkem

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2023

1 236 887

563 277

—

1 800 164

Výplaty

154 587

11 986

—

166 573

Odpisy

—

—

—

—

Splátky

– 219 739

–67 902

—

– 287 641

Aktivovaný úrok

—

—

—

—

Kurzové rozdíly

–73 614

–12 024

—

–85 638

Nominální hodnota půjček vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2023

1 098 121

495 337

—

1 593 458

Znehodnocení – opravná položka k 1. lednu 2023

–37 604

–22 798

—

–60 402

Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL

– 287

–92

—

– 379

Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

–1 060

4 887

—

3 827

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

—

—

—

—

reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

5 205

402

—

5 607

Kurzové rozdíly

1 348

402

—

1 750

Znehodnocení – opravná položka k 31. prosinci 2023

–32 398

–17 199

—

–49 597

Půjčky a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2023

1 065 723

478 138

—

1 543 861

Nominální hodnota půjček FVTPL k 1. lednu 2023

1 080

72 923

66 833

140 836

Výplaty

—

37 092

3 572

40 664

Splátky

—

– 514

—

– 514

Kurzové rozdíly

—

–2 925

48

–2 877

Nominální hodnota půjček FVTPL k 31. prosinci 2023

1 080

106 576

70 453

178 109

Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2023

–1 080

–26 420

–17 732

–45 232

Čistá změna reálné hodnoty

—

–8 941

9

–8 932

Kurzové rozdíly

—

378

—

378

Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2023

–1 080

–34 983

–17 723

–53 786

Půjčky a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2023

—

71 593

52 730

124 323

Naběhlá hodnota

–3 518

–4 040

—

–7 558

Úroky

11 560

10 876

250

22 686

Půjčky a pohledávky k 31. prosinci 2023

1 073 765

556 567

52 980

1 683 312


(v tisících EUR)

 

Globální půjčky (*11)

Seniorní půjčky

Podřízené půjčky

Celkem

Nominální hodnota úvěrů vykaz. v naběhlé hodnotě k 1. lednu 2022

1 260 960

549 115

—

1 810 075

Výplaty

186 211

68 638

—

254 849

Splátky

– 246 403

–74 267

—

– 320 670

Kurzové rozdíly

36 119

19 791

—

55 910

Nominální hodnota úvěrů vykaz. v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2022

1 236 887

563 277

—

1 800 164

Znehodnocení – opravná položka k 1. lednu 2022

–43 723

–22 191

—

–65 914

Čisté změny dvanáctiměsíčních ECL

–7 009

– 750

—

–7 759

Čisté změny ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

4 305

1 176

—

5 481

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

–

– 393

—

– 393

reverzování ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

11 082

151

—

11 233

Kurzové rozdíly

–2 259

– 791

—

–3 050

Znehodnocení – opravná položka k 31. prosinci 2022

–37 604

–22 798

—

–60 402

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2022

1 199 283

540 479

—

1 739 762

Nominální hodnota úvěrů FVTPL k 1. lednu 2022

1 080

70 936

200 000

272 016

Výplaty

—

5 644

—

5 644

Splátky

—

–4 544

– 133 167

– 137 711

Kurzové rozdíly

—

887

—

887

Nominální hodnota úvěrů FVTPL k 31. prosinci 2022

1 080

72 923

66 833

140 836

Úprava reálné hodnoty k 1. lednu 2022

–1 080

–24 613

–16 332

–42 025

Čistá změna reálné hodnoty

—

–1 680

–1 400

–3 080

Kurzové rozdíly

—

– 127

—

– 127

Úprava reálné hodnoty k 31. prosinci 2022

–1 080

–26 420

–17 732

–45 232

Úvěry a jiné pohledávky FVTPL k 31. prosinci 2022

—

46 503

49 101

95 604

Naběhlá hodnota

–3 450

–3 718

—

–7 168

Úroky

11 809

9 741

38

21 588

Úvěry a jiné pohledávky k 31. prosinci 2022

1 207 642

593 005

49 139

1 849 786

7.2    Znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek – opravné položky

(v tisících EUR)

 

2023

 

ECL za dobu trvání:

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu 2023

11 370

28 817

20 215

60 402

Převod na dvanáctiměsíční ECL

869

–4 217

—

–3 348

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

– 927

3 593

—

2 666

Čisté ocenění opravné položky

– 993

–4 333

–2 873

–8 199

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

1 470

1 188

—

2 658

Finanční aktiva, která byla odúčtována

–41

–57

–2 734

–2 832

Kurzové rozdíly (*12)

– 784

– 317

– 649

–1 750

Zůstatek k 31. prosinci 2023

10 964

24 674

13 959

49 597

(v tisících EUR)

 

2022

 

 

ECL za dobu trvání:

 

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěry a jiné pohledávky v naběhlé hodnotě

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu 2022

3 565

33 268

29 081

65 914

Převod na dvanáctiměsíční ECL

2 293

–7 061

—

–4 768

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

– 489

3 160

—

2 671

Převod na ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

—

– 617

393

– 224

Čisté ocenění opravné položky

4 101

–2 472

–6 045

–4 416

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

1 878

1 670

—

3 548

Finanční aktiva, která byla odúčtována

–24

– 160

–5 189

–5 373

Kurzové rozdíly (*12)

46

1 029

1 975

3 050

Zůstatek k 31. prosinci 2022

11 370

28 817

20 215

60 402

8.   Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

Následující tabulka obsahuje sesouhlasení kapitálových investic mezi počátečním a konečným zůstatkem:

(v tisících EUR)

 

Fondy rizikového kapitálu

Přímé kapitálové investice

Celkem

Náklady k 1. lednu 2023

580 534

81 711

662 245

Výplaty

101 100

—

101 100

Splátky/prodej

–32 560

—

–32 560

Kurzové rozdíly

–15 727

–8 256

–23 983

Náklady k 31. prosinci 2023

633 347

73 455

706 802

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2023

104 030

31 066

135 096

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát

–43 652

28 510

–15 142

Odúčtování úpravy reálné hodnoty v důsledku kapitálového swapu

—

—

—

Kurzové rozdíly

– 683

–5 360

–6 043

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2023

59 695

54 216

113 911

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2023

693 042

127 671

820 713


(v tisících EUR)

 

Fondy rizikového kapitálu

Přímé kapitálové investice

Celkem

Cena k 1. lednu 2022

493 161

77 478

570 639

Výplaty

139 935

—

139 935

Splátky/prodej

–74 959

—

–74 959

Kapitálový swap

—

3 598

3 598

Kurzové rozdíly

22 397

635

23 032

Cena k 31. prosinci 2022

580 534

81 711

662 245

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2022

97 409

29 583

126 992

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát

4 149

5 023

9 172

Odúčtování úpravy reálné hodnoty v důsledku prodeje

—

–3 499

–3 499

Kurzové rozdíly

2 472

–41

2 431

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2022

104 030

31 066

135 096

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem k 31. prosinci 2022

684 564

112 777

797 341

9.   Pohledávky za přispěvateli

Pohledávky za přispěvateli ve výši 85,3 milionu EUR (2022: 85,3 mil. EUR) se skládají výhradně z příspěvků členských států, u nichž došlo k výzvě k úhradě, ale nebyly zaplaceny.

10.   Finanční aktiva treasury

Portfolio treasury se skládá z kotovaných dluhopisů, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni je kratší než tři měsíce. V následující tabulce je rozepsána změna stavu tohoto portfolia:

(v tisících EUR)

Zůstatek k 1. lednu 2023

73 003

Akvizice

348 523

Splatnost

– 421 278

Změna amortizace prémií/diskontu

– 248

Změna naběhlých úroků

—

Zůstatek k 31. prosinci 2023

—


(v tisících EUR)

Zůstatek k 1. lednu 2022

—

Akvizice

920 290

Splatnost

– 847 608

Změna amortizace prémií/diskontu

247

Změna naběhlých úroků

74

Zůstatek k 31. prosinci 2022

73 003

11.   Ostatní aktiva

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Pohledávka za EIB

616

940

Finanční záruky

—

10

Ostatní aktiva celkem

616

950

12.   Výnosy příštích období

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Úrokové subvence příštích období

47 313

51 498

Provize z úvěrů a jiných pohledávek příštích období

1 202

919

Výnosy příštích období celkem

48 515

52 417

13.   Rezervy na úvěrové přísliby

Následující tabulky obsahují sesouhlasení rezerv na opravné položky pro nevyplacené úvěry (úvěrové přísliby) mezi počátečním a konečným zůstatkem s použitím modelu:

(v tisících EUR)

 

2023

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu

4 825

11 758

—

16 583

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

– 163

1 955

—

1 792

Čisté ocenění opravné položky

466

8 206

—

8 672

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

–1 295

–1 461

—

–2 756

Finanční aktiva, která byla odúčtována

–1 120

–4 118

—

–5 238

Kurzové rozdíly

2

–17

—

–15

Zůstatek k 31. prosinci

2 715

16 323

—

19 038


(v tisících EUR)

 

2022

 

Dvanáctiměsíční ECL

ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

ECL za dobu trvání, úvěrově znehodnocené

Celkem

Úvěrové přísliby

 

 

 

 

Zůstatek k 1. lednu

1 693

14 909

—

16 602

Převod na ECL za dobu trvání, bez úvěrového znehodnocení

– 302

4 687

—

4 385

Čisté ocenění opravné položky

3 147

–6 797

—

–3 650

Nově vytvořená nebo nakoupená finanční aktiva

428

354

—

782

Finanční aktiva, která byla odúčtována

– 142

–1 395

—

–1 537

Kurzové rozdíly

1

–

—

1

Zůstatek k 31. prosinci

4 825

11 758

—

16 583

14.   Závazky vůči třetím stranám

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Čisté obecné správní náklady splatné vůči EIB

29 655

33 628

Ostatní závazky vůči EIB

39 384

1 460

Závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci

358 789

155 839

Závazky vůči třetím stranám celkem

427 828

190 927

15.   Ostatní závazky

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Splátky půjček přijaté předem

2 727

1 790

Výnosy příštích období z úrokových subvencí

611

629

Ostatní závazky celkem

3 338

2 419

16.   Vyžádané příspěvky od členských států (v tis. EUR)

Členské státy

Příspěvky do facility

Příspěvky na úrokové subvence a technickou pomoc

Příspěvek celkem

Vyžádané, ale nezaplacené (*13)

Rakousko

94 677

20 161

114 838

2 398

Belgie

138 169

28 441

166 610

3 249

Bulharsko

2 660

1 361

4 021

219

Chorvatsko

1 126

969

2 095

225

Kypr

1 566

750

2 316

112

Česko

9 697

4 961

14 658

797

Dánsko

77 279

16 633

93 912

1 980

Estonsko

992

521

1 513

86

Finsko

55 115

12 364

67 479

1 509

Francie

818 754

159 285

978 039

17 813

Německo

823 467

173 107

996 574

20 580

Řecko

50 271

12 130

62 401

1 507

Maďarsko

9 230

4 295

13 525

615

Irsko

27 921

7 387

35 308

940

Itálie

470 233

104 875

575 108

12 530

Lotyšsko

1 364

709

2 073

116

Litva

2 248

1 138

3 386

181

Lucembursko

10 395

2 194

12 589

255

Malta

526

253

779

38

Nizozemsko

187 913

40 256

228 169

4 777

Polsko

24 591

12 537

37 128

2 007

Portugalsko

39 250

9 557

48 807

1 197

Rumunsko

7 734

4 200

11 934

718

Slovensko

4 231

2 248

6 479

376

Slovinsko

3 137

1 507

4 644

225

Španělsko

250 314

63 448

313 762

7 932

Švédsko

102 760

23 561

126 321

2 939

Spojené království

506 075

120 148

626 223

—

Celkem k 31. prosinci 2023

3 721 695

828 996

4 550 691

85 321

Celkem k 31. prosinci 2022

3 701 695

548 996

4 250 691

85 321

17.   Vyplacené příspěvky členských států

(v tisících EUR)

 

Evropská komise

Spojené království

Celkem

AKT

ZZÚ

Celkem

Vyplacené příspěvky členských států

ke dni 1. ledna 2023

—

—

—

—

—

Zpětné toky ve vztahu k roku 2021

251 000

7 000

258 000

44 386

302 386

Zpětné toky ve vztahu k roku 2022

236 883

6 732

243 615

41 912

285 527

Vyplacené příspěvky členských států

ke dni 31. prosince 2023

487 883

13 732

501 615

86 298

587 913

Podle dohody o převodu facilita každoročně od roku 2023 a do 31. prosince 2027 převede na Evropskou komisi částku dostupných zpětných toků z investiční facility AKT a zpětných toků investičního facility ZZÚ. Orientační částka dostupných zpětných toků investiční facility AKT činí 1 000 milionů EUR, resp. 35 milionů EUR. Kromě toho facilita převede na Spojené království částky odpovídající podílu Spojeného království na těchto dostupných zpětných tocích. Výše uvedená tabulka uvádí již vyplacené zpětné toky.

18.   Závazky a podmíněné závazky

(v tisících EUR)

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Závazky

 

 

Nevyplacené úvěry

883 092

1 671 851

Nevyplacené závazky týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

297 534

411 172

Vydané záruky

985

—

Úrokové subvence a technická pomoc

422 758

441 630

Podmíněné závazky

 

 

Podepsané nevydané záruky

46 764

49 378

Závazky z titulu příslibů a podmíněné závazky celkem

1 651 133

2 574 031

19.   Úroky a obdobné příjmy a výdaje

Úroky a obdobné příjmy mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2023

Od 1. 1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

36 668

1 999

Půjčky a pohledávky

95 137

82 162

Úrokové subvence

10 029

9 625

Finanční aktiva treasury

3 584

—

Derivátové finanční nástroje

2 918

—

Úroky a obdobné příjmy celkem

148 336

93 786

Náklady na úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Ode dne 1.1. 2023

Ode dne 1.1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Derivátové finanční nástroje

—

–5 080

Finanční aktiva treasury

—

– 399

Úroky a obdobné výdaje celkem

—

–5 479

20.   Příjmy z poplatků a provizí a výdaje na poplatky a provize

Výnosy z poplatků a provizí mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2023

Od 1. 1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Poplatky a provize z úvěrů a jiných pohledávek

1

42

Poplatky a provize z finančních záruk

24

469

Příjmy z poplatků a provizí celkem

25

511

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2023

Od 1. 1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Provize vyplacená třetím osobám týkající se akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

–62

– 761

Náklady na poplatky a provize celkem

–62

– 761

21.   Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

Čisté realizované zisky z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2023

Od 1. 1. 2022

do 31. 12. 2023

do 31. 12. 2022

Čisté výnosy

130

35

Příjmy z dividend

6 555

15 225

Čistá změna reálné hodnoty

–15 142

9 172

Čistý výsledek z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem

–8 457

24 432

22.   Čisté kurzové výsledky

Čisté kurzové výsledky mají tyto hlavní složky:

(v tisících EUR)

 

Od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023

Od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022

Přecenění devizových pozic

 

 

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

– 123

6 687

Derivátové finanční nástroje

86 071

– 194 033

Půjčky a pohledávky

–89 458

50 951

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

–30 026

25 464

Ostatní

3 479

– 934

Přecenění devizových pozic celkem

–30 057

– 111 865

Realizované výsledky u devizových swapů (náklady na zajištění)

–37 828

–28 239

Čistý kurzový výsledek

–67 885

– 140 104

23.   Obecné správní výdaje

Obecné správní náklady představují skutečné náklady EIB na správu facility po odečtení výnosů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility.

Ke dni 31. prosince 2023 činily celkové obecné správní náklady –29,7 milionu EUR (ke dni 31. prosince 2022: –33,6 milionu EUR).

24.   Vztahy s nekonsolidovanými strukturovanými jednotkami (v tis. EUR)

Definice strukturované jednotky

Strukturovaná jednotka je jednotka vytvořená tak, aby hlasovací ani jiná podobná práva nebyla v rozhodování o tom, kdo danou jednotku ovládá, dominantním faktorem. IFRS 12 uvádí, že strukturovaná jednotka často vykazuje všechny nebo některé z následujících znaků:

—

omezené činnosti,

—

úzce a jasně definovaný cíl, například provádění daňově efektivního pronájmu, provádění výzkumu a vývoje, poskytnutí zdroje kapitálu nebo financování jiné účetní jednotce nebo poskytnutí investičních příležitostí investorům převedením rizik a výhod aktiv strukturované jednotky na investory,

—

nedostatek kapitálu, aby strukturovaná jednotka mohla své aktivity financovat bez podřízené finanční podpory,

—

financování od investorů formou více smluvně provázaných nástrojů, které vytvářejí koncentraci úvěrových a dalších rizik (tranše).

Nekonsolidované strukturované jednotky

Pojmem „nekonsolidované strukturované jednotky“ se označují všechny strukturované jednotky, které nejsou ovládány facilitou. Tento pojem zahrnuje podíly ve strukturovaných jednotkách, které nejsou konsolidované.

Definice podílů ve strukturovaných jednotkách

IFRS 12 definuje „podíly“ obecně jako smluvní nebo mimosmluvní vztahy, na jejichž základě je vykazující jednotka vystavena variabilitě výnosů z výkonnosti účetní jednotky. K takovým podílům patří například podíl na vlastním kapitálu a další formy angažovanosti v jiné jednotce, jako je financování, podpora likvidity, úvěrové posílení, přísliby a záruky. IFRS 12 uvádí, že účetní jednotka nemusí nutně mít podíl v jiné účetní jednotce výhradně na základě typického vztahu zákazník – dodavatel.

V následující tabulce jsou popsány druhy strukturovaných jednotek, které facilita nekonsoliduje, v nichž však má podíl.

Druh strukturované jednotky

Povaha a účel

Podíl držený facilitou

Projektové financování – úvěry zvláštním účelovým jednotkám

Transakce projektového financování jsou takové, při nichž se facilita ve věci obsluhy své pohledávky spoléhá na dlužníka, jehož jediný nebo hlavní zdroj výnosů je generován jediným aktivem či omezeným souborem aktiv financovaných z daného dluhu anebo jinými již existujícími aktivy, která jsou smluvně vázána na projekt. Transakce projektového financování jsou často financovány prostřednictvím zvláštních účelových jednotek.

Čisté vyplacené částky

Úrokový výnos

Operace rizikového kapitálu

Facilita financuje fondy rizikového kapitálu a investiční fondy. Fondy rizikového kapitálu a investiční fondy sdružují a spravují peněžní prostředky investorů do soukromého kapitálu v malých a středních podnicích se silným růstovým potenciálem a do projektů infrastruktury.

Investice v podílech/akciích vydaných jednotkou rizikového kapitálu

Dividendy přijaté v podobě výnosů z dividend.

Následující tabulka uvádí účetní hodnotu nekonsolidovaných strukturovaných jednotek, v nichž měla facilita k rozvahovému dni podíl, jakož i maximální expozici facility vůči ztrátě ve vztahu k těmto jednotkám. Maximální expozice vůči ztrátě zahrnuje účetní hodnotu a související přísliby, u nichž dosud nedošlo k vyplacení prostředků.

 

 

31. 12. 2023

31. 12. 2022

Druh strukturované jednotky

Popis

Účetní hodnota

Maximální expozice vůči ztrátě

Účetní hodnota

Maximální expozice vůči ztrátě

Fondy rizikového kapitálu

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

693 042

725 781

684 564

1 091 122

Celkem

 

693 042

725 781

684 564

1 091 122

Facilita neposkytuje strukturovaným subjektům nad rámec příslušného financování žádnou podporu.

25.   Iniciativa na zvýšení dopadu finanční pomoci (v tis. EUR)

V červnu 2013 schválila společná Rada ministrů AKT–EU nový finanční protokol pro 11. Evropský rozvojový fond na období 2014–2020.

Strany se dohodly na novém balíčku pro investiční facilitu o objemu 500 milionů EUR, tzv. iniciativě na zvýšení dopadu finanční pomoci. Tato iniciativa facilitě umožňuje podporovat projekty s obzvláště velkým potenciálním dopadem na rozvoj a zároveň absorbovat větší rizika, jež jsou s takovými investicemi spojena. Balíček nabízí facilitě nové možnosti v poskytování úvěrů soukromému sektoru formou investic do těchto nástrojů:

Kapitálové fondy se sociálním dopadem – tyto fondy propaguje rostoucí počet správců fondů soukromého kapitálu, pro něž je jádrem investiční strategie fondu zmírňování sociálních či environmentálních problémů, kteří však zároveň usilují o udržitelnost jak fondu, tak společností, do nichž fond investuje.

Půjčky poskytované finančním zprostředkovatelům – jedná se např. o mikrofinanční instituce, místní banky a úvěrová družstva, které působí v zemích AKT, v nichž EIB nemůže financování, zejména v místní měně, podle stávajících pokynů pro řízení úvěrového rizika zvažovat. Důvodem je např. vysoké riziko země, volatilita měny či chybějící vodítka k určování cen. Účelem těchto půjček je především financovat projekty s velkým rozvojovým dopadem, zejména projekty na podporu mikropodniků, malých podniků a zemědělství, které většinou nesplňují podmínky pro financování od facility.

Nástroje pro sdílení rizik – tyto nástroje mají podobu záruk na první ztrátu (tzv. first loss pieces), které usnadňují operace sdílení rizika EIB s místními finančními zprostředkovateli (zejména obchodními bankami). Děje se tak v zájmu opomíjených malých a středních podniků a malých projektů, které splňují kritéria zvyšování dopadu finanční pomoci, avšak pokud jde o jejich přístup k financování, existuje na trhu mezera. Tyto záruky by byly strukturovány jako protizáruky za přednostní tranše záruk financované EIB (v rámci investiční facility) a dalšími mezinárodními či rozvojovými finančními institucemi. Vytvářely by tak značný pákový efekt.

Přímé financování – toto financování probíhá prostřednictvím dluhových (tj. úvěrových) nebo kapitálových nástrojů v projektech, jež předkládají spolehlivé a zkušené subjekty a jež mají velký rozvojový dopad, u nichž se však také více očekávají ztráty a problémy s návratností investic (riziko vlastního kapitálu s vyšší než obvyklou pravděpodobností ztráty). EIB u tohoto nástroje uplatňuje přísná kritéria výběru a způsobilosti, neboť se jedná o projekty, které sice mají velký rozvojový dopad, avšak kritéria pro poskytnutí financování by nebyly schopny splnit (tj. pravděpodobnost návratnosti investic nebo kompenzace ztrát úrokovou sazbou / rentabilitou kapitálu je nízká).

Iniciativa umožňuje také diverzifikovat investice do dalších odvětví, např. do zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství a zajištění potravin, a vyvíjet nové a inovativní nástroje na sdílení rizik. Finanční kapacita IFE se v roce 2016 stala částečně revolvingovou, a tím došlo k jejímu navýšení na 800 milionů EUR.

Z finančního a účetního hlediska je iniciativa součástí portfolia investiční facility, a je tudíž vykazována v jejích ročních finančních výkazech.

Následující tabulka uvádí účetní hodnoty a přislíbené, avšak nevyplacené částky u jednotlivých druhů aktiv:

Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2023

Opravná položka / úprava výše reálné hodnoty k 31. 12. 2023

Účetní hodnota k 31. 12. 2023

Nevyplacená částka k 31. 12. 2023

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31. 12. 2023

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

AC

73 423

–1 522

71 901

7 749

– 334

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

152 155

–58 759

93 396

68 288

—

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

110 572

9 936

120 508

58 572

—

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

58 889

41 490

100 379

14

—

Nástroje pro sdílení rizik

Vydané záruky

Oceněno vyšší z hodnot (*14)

—

—

—

44 264

—

Celkem

 

 

395 039

–8 855

386 184

178 887

– 334


Typ investice v rámci iniciativy

Popis

Ocenění

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2022

Opravná položka na ztráty / úprava výše reálné hodnoty k 31. 12. 2022

Účetní hodnota k 31. 12. 2022

Nevyplacená částka k 31. 12. 2022

Upravená hodnota podrozvahových ECL k 31. 12. 2022

Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům

Půjčky a pohledávky

AC

79 778

–3 454

76 324

64 345

– 632

Přímé úvěrové operace

Půjčky a pohledávky

FVTPL

104 709

–45 224

59 485

67 215

—

Kapitálové fondy se sociálním dopadem

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

94 385

23 802

118 187

79 393

—

Přímé kapitálové účasti

Akcie a ost. cenné papíry s proměnlivým výnosem

FVTPL

59 429

26 939

86 368

14

—

Nástroje pro sdílení rizik

Vydané záruky

Oceněno vyšší z hodnot (*15)

—

—

—

46 878

—

Celkem

 

 

338 301

2 063

340 364

257 845

– 632

EIB uplatňuje na přímé úvěrové operace v rámci iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (s výjimkou úvěrů poskytovaných finančním zprostředkovatelům) zásady pro rizika v rámci obecného mandátu, jak je stanoveno v pokynech EIB pro úvěrová a akciová rizika (Credit and Equity Risk Guidelines), a sledovat a vykazovat rizika spojená s přímými úvěrovými operacemi iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci na základě jejich reálné hodnoty. Podle této metodiky banka provádí kvalitativní posouzení rizika, jehož cílem je posoudit racionalitu investic a reálnou životaschopnost daných operací.

26.   Údaje spřízněných stran

Facilita určila EIB jako spřízněnou stranu v souvislosti s IAS 24, neboť EIB byla členskými státy EU pověřena řízením facility v souladu s ustanoveními platného právního rámce, včetně sledování jejích operací až do úplného proplacení. EIB rovněž poskytuje klíčové personální služby (řídící výbor EIB a výbor EIB pro audit). V tomto ohledu je EIB oprávněna získat zpět své skutečné náklady, jež jí při řízení facility vznikly, po odečtení příjmů z běžných poplatků za ocenění, které EIB účtuje přímo klientům facility. Podrobnější informace o odměně naleznete v poznámce 23.

27.   Události po rozvahovém dni

Po rozvahovém dni nenastaly žádné významné události, které by ke dni 31. prosince 2023 vyžadovaly úpravu nebo údaje ve finančních výkazech.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a jejími širšími ekonomickými důsledky banka nadále pečlivě sleduje situaci, zejména z důvodů následné revize události.

(1)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1311/oj).

(2)   Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 27.

(3)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(4)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(5)  V souladu s článkem 53 finančního nařízení pro 11. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 11. ERF. Povaha jednotlivých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 5 „Řízení finančních rizik“.

(6)  Rozhodnutí Rady (EU) 2023/2586 ze dne 13. listopadu 2023 o finančních příspěvcích stran Evropského rozvojového fondu určených pro jeho financování, kterým se stanoví strop na rok 2025, roční příspěvek na rok 2024, výše první splátky na rok 2024 a orientační nezávazná prognóza očekávaných objemů ročních příspěvků na roky 2026 a 2027 (Úř. věst. L, 2023/2586, 15.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2586/oj).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2016/888 ze dne 6. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) 2015/323 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond, pokud jde o úhradu splátek (Úř. věst. L 149, 7.6.2016, s. 1).

(*1)   Bez nákladů příštích období

(8)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1877/oj).

(11)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur (tis. EUR) se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(12)  Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(13)  Nařízení (EU) 2018/1877.

(14)  Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(15)  Nařízení (EU) 2018/1877.

(16)  S výjimkou operací v Jižním Súdánu.

(17)  Rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011 o přidělení prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. Evropského rozvojového fondu a předchozích evropských rozvojových fondů na rozvojovou spolupráci v Jižním Súdánu (Úř. věst. L 142, 28.5.2011, s. 61, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2011/315/oj).

(18)   1 402,57 milionu – Překlenovací nástroj (rozhodnutí Rady 2015/0246), 200 milionů (rozhodnutí Rady (EU) 2017/1206), 223 milionů (rozhodnutí Rady (EU) 2020/1708), 43 milionů (rozhodnutí Rady (EU) 2021/1941) a 42,5 milionu (rozhodnutí Rady (EU) 2022/2242).

(19)  Rozhodnutí (EU) 2023/ 2586.

(20)   Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2001/822(1)/oj.

(21)   Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/249/oj.

(22)  Hrubé částky (tj. s výjimkou prostředků, u kterých bylo zrušeno přidělení na závazky, a inkasních příkazů)

Částky ve sloupcích Přidělené na závazky, Nasmlouvané a Vyplacené jsou barevně odlišeny.

(*2)  Za rok končící dnem 31. prosince 2023 činí úroky a obdobné výnosy 118,5 milionu EUR (2022: 85,8 milionu EUR), vypočteno z aktiv držených v naběhlé hodnotě na základě metody efektivní úrokové míry.

(23)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2233, ze dne 23. prosince 2020 o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 188, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2233/oj).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

(25)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj).

(26)  Vypořádací riziko je definováno jako riziko možných ztrát v důsledku transakcí, které zůstávají nevypořádány po řádném datu dodání, a/nebo v důsledku transakcí, které jsou vypořádány později, než je platný tržní standard. Vzhledem k povaze operací facility jsou nejvýznamnějšími nástroji ovlivněnými vypořádacím rizikem derivátové transakce, které banka uzavřela a s nimiž je spojena směna cizích měn. Řízením vypořádacího rizika se zabývají Pokyny pro řízení finančních rizik.

(*3)  Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

(*4)  Výpůjční operace oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty

(*5)  Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

(*6)  Smlouvy agentury, pro které ke dni vykazování neexistují žádné podkladové protipoložky.

(*7)  Závazky vůči třetím stranám zahrnují závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci, jejichž splatnost ve většině případů není určena.

(*8)  Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2.

(*9)  Vysvětlení syntetického zajištění viz oddíl 3.4.2.2.2.

(27)  Půjčky oceňované reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty jsou uvedeny v poznámce 7.

(*10)  Včetně dohod o zprostředkování

(*11)  Včetně dohod o zprostředkování

(*12)  Měnové pohyby jsou vyloučeny z částek vykázaných ve výkazu zisku nebo ztráty a Jiném úplném výsledku hospodaření, jakož i ve výkazu změn zdrojů přispěvatelů.

(*13)  * Dne 15. listopadu 2023 Rada určila, jak vysoký finanční příspěvek každý členský stát zaplatí ke dni 21. ledna 2024. Ke dni 31. prosinci 2023 zbývalo uhradit 85,3 milionu EUR.

(*14)  Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.

(*15)  Podrobnosti naleznete v odstavci týkajícím se následného ocenění v poznámce 2.4.3.

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5451/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)