<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2025-12-202512C111202206020-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0602-22-202511500-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="7/01/2026 11:56:37" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="lbPq/QLPRS1g4XsZ4Wd2h3VRZDSiWjjtmvRHfZVH2zlghSmLO2RCAp3wosFapNrbmLRSnP8K1GVLQv3pDYtNZsFAnWWuoo9JzEN4La34ZGtcx5lKoQ6hHrelqcynrlwfl0EuJ/eNplcRLlboZX366P+ZaJY3VlnCyGLGXOE83i4=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0602" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 02-12-25 10:54:08" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="3c0b3d4acee24f81bcb10a29a237dc22" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0602" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 11. 12. 2025 – věc C‑602/22 P</div>
      <div id="rId21" style="default">ABLV Bank v. SRB</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      11. prosince 2025 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Hospodářská a měnová politika – Bankovní unie – Nařízení (EU) č. 806/2014 – Jednotný mechanismus pro řešení krizí úvěrových institucí a některých investičních podniků – Článek 7 – Rozdělení úkolů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí – Článek 18 – Postup řešení krize – Podmínky – Rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) nepřijmout program řešení krize – Pravomoc SRB“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑602/22 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 16. září 2022,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      ABLV Bank AS, v likvidaci, se sídlem v Rize (Lotyšsko), zástupci: O. Behrends, Rechtsanwalt,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-7" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      přičemž dalšími účastníky řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB), zástupci: původně H. Ehlers, L. Forestier, J. Rius Riu a K.-Ph. Wojcik, jako zmocněnci, ve spolupráci s: D. Arts, advocaat, jakož i N. De Backer a F. Miotto, avocates, poté H. Ehlers, L. Forestier a J. Rius Riu, jako zmocněnci, ve spolupráci s: D. Arts, advocaat, jakož i N. De Backer a F. Miotto, avocates,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-10" title="page-1">
      žalovaný v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Evropská centrální banka (ECB), zástupci: A. Lefterov, G. Marafioti a R. Ugena Torrejón, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-12" title="page-1">
      vedlejší účastnice v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: K. Lenaerts, předseda, T. von Danwitz, místopředseda, C. Lycourgos, I. Jarukaitis, M. L. Arastey Sahún, I. Ziemele, O. Spineanu Matei, M. Condinanzi a F. Schalin, předsedové senátů, N. Piçarra, A. Kumin, D. Gratsias, Z. Csehi, B. Smulders a N. Fenger (zpravodaj), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      generální advokát: A. Biondi,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      za soudní kancelář: L. Carrasco Marco, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 20. ledna 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 13. května 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-20" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank AS, v likvidaci, se v rámci kasačního opravného prostředku domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 6. července 2022, ABLV Bank v. SRB (T‑280/18, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2022:429), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) (dále jen „Jednotný výbor“ nebo „SRB“) SRB/EES/2018/09 ze dne 23. února 2018 o nepřijetí programu řešení krize úvěrové instituce ABLV Bank AS a rozhodnutí uvedeného výboru SRB/EES/2018/10 z téhož dne o nepřijetí programu řešení krize úvěrové instituce ABLV Bank Luxembourg SA (dále jen „sporná rozhodnutí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2014/59/EU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 82 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-25" title="page-1">
      „Rozhodnutí, zda má být ve vztahu k instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) přijato opatření k řešení krize, musí uvádět tyto údaje:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-26" title="page-2">
      a) důvody pro toto rozhodnutí, včetně zjištění, zda daná instituce splňuje podmínky zahájení řešení krize či nikoli;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-27" title="page-2">
      b) opatření, které orgán příslušný k řešení krize hodlá podniknout, případně včetně rozhodnutí o podání žádosti o likvidaci, jmenování správce nebo jiného opatření v rámci platného běžného úpadkového řízení nebo, s výhradou čl. 37 odst. 9, podle vnitrostátního práva.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení (EU) č. 806/2014</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Body 2, 10 až 12, 24, 26, 31, 33, 58 a 122 odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1), znějí takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-30" title="page-2">
      „(2) Rozdíly v pravidlech řešení krize bank v jednotlivých členských státech a související správní praxi a neexistence jednotného rozhodovacího procesu pro řešení krize v bankovní unii přispívají k [nedostatku důvěry v bankovní systémy jiných členských států, jakož i ve schopnost členských států banky podpořit] a k tržní nestabilitě, jelikož nezajišťují předvídatelnost ohledně možného řešení selhání banky.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-31" title="page-2">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-32" title="page-2">
      (10) K řešení uvedených problémů bylo nutné zintenzivnit integraci rámce pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen ‚instituce‘) s cílem podpořit [Evropskou u]nii, obnovit finanční stabilitu a položit základ pro ekonomické oživení. Směrnice [2014/59] představuje významný krok směrem k harmonizaci pravidel pro řešení krize bank v celé Unii a upravuje spolupráci orgánů příslušných k řešení krize v případě selhání přeshraničních bank. Uvedená směrnice nicméně stanoví minimální harmonizační pravidla a nevede k centralizaci rozhodování v oblasti řešení krize. Poskytuje především společné nástroje a pravomoci k řešení krize vnitrostátním orgánům všech členských států, ale použití těchto nástrojů a využití vnitrostátních mechanismů financování při řešení krize ponechává na uvážení vnitrostátních orgánů. [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-33" title="page-3">
      (11) Pro zúčastněné členské státy v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí je centralizovaná pravomoc k řešení krize zřízena a svěřena [Jednotnému výboru] zřízenému v souladu s tímto nařízením [...] a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Její zřízení je nedílnou součástí procesu harmonizace v oblasti řešení krize, který je upraven směrnicí [2014/59] a souborem jednotných ustanovení o řešení krize stanovených v tomto nařízení. Jednotné uplatňování režimu řešení krize v zúčastněných členských státech bude posíleno v důsledku toho, že je svěřeno ústřednímu orgánu, jakým je jednotný mechanismus pro řešení krizí. [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-34" title="page-3">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-35" title="page-3">
      (12) Zajištění účinných rozhodnutí o řešení krize bank v selhání v rámci Unie, včetně využití finančních prostředků získaných na unijní úrovni, je pro dokončení vnitřního trhu finančních služeb zásadní. Na vnitřním trhu může selhání bank v jednom členském státě ovlivnit stabilitu finančních trhů v Unii jako celku. Zajištění účinných a jednotných pravidel řešení krize a rovných podmínek jeho financování ve všech členských státech je v nejlepším zájmu nejen členských států, v nichž banky působí, ale i všech členských států obecně jako prostředek k zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a lepšího fungování vnitřního trhu. Bankovní systémy na vnitřním trhu jsou silně vzájemně propojeny, bankovní skupiny jsou mezinárodní a banky drží vysoký podíl zahraničních aktiv. Při neexistenci jednotného mechanismu pro řešení krizí by bankovní krize v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu měly silnější negativní systémový dopad i v nezúčastněných členských státech. Zavedení jednotného mechanismu pro řešení krizí zajistí neutrální přístup k zacházení s bankami v selhání, a tudíž zvýší stabilitu bank zúčastněných členských států a zamezí přelévání krizí do nezúčastněných členských států, a usnadní tak fungování vnitřního trhu jako celku. [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-36" title="page-3">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-37" title="page-4">
      (24) Vzhledem k tomu, že pouze orgány Unie mohou stanovit unijní politiku řešení krizí a že při přijímání každého konkrétního programu řešení krize zůstává prostor pro uvážení, je nutné stanovit odpovídající zapojení Rady [Evropské unie] a [Evropské k]omise jako orgánů, které mohou vykonávat prováděcí pravomoci podle článku 291 [SFEU]. Posouzení diskrečních aspektů rozhodnutí o řešení krize, která přijal [Jednotný výbor], by měla provádět Komise. S ohledem na značný dopad rozhodnutí o řešení krize na finanční stabilitu členských států a na Unii jako takovou, a také na fiskální svrchovanost členských států, je důležité, aby byla prováděcí pravomoc k přijímání určitých rozhodnutí o řešení krize svěřena Radě. Mělo by tedy příslušet Radě, aby na návrh Komise prováděla účinnou kontrolu posouzení provedeného [Jednotným výborem] a týkajícího se existence veřejného zájmu a aby posoudila případnou podstatnou změnu částky z [Jednotného fondu pro řešení krizí], jež má být použita na konkrétní opatření k řešení krize. Mimoto by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví další kritéria nebo podmínky, jež by měl výbor zohlednit při výkonu svých různých pravomocí. Toto svěření úkolů souvisejících s řešením krize by nemělo nijak bránit fungování vnitřního trhu finančních služeb. [Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)] by si měl proto zachovat svou roli a ponechat si své stávající pravomoci a úkoly: měl by rozvíjet právní předpisy Unie platné pro všechny členské státy a podporovat jejich důsledné uplatňování a zlepšit sbližování postupů v oblasti řešení krize v Unii jako celku.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-38" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-39" title="page-4">
      (26) [Evropská centrální banka (ECB)] jakožto orgán dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu a výbor by měly být schopny posoudit, zda je úvěrová instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné a zda neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by jejímu selhání v přiměřené lhůtě zabránila alternativní opatření soukromého sektoru nebo orgánů dohledu. [Jednotný výbor], pokud se domnívá, že jsou splněna všechna kritéria pro vyvolání řešení krize, by měl přijmout program řešení krize. Postup související s přijímáním programu řešení krize, který zahrnuje Komisi a Radu, posiluje potřebnou funkční nezávislost výboru při respektování zásady přenesení pravomocí na agentury, jak ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie [...] Toto nařízení proto stanoví, že program řešení krize přijatý [Jednotným výborem] vstupuje v platnost pouze tehdy, pokud proti němu do 24 hodin od jeho přijetí výborem Rada ani Komise nevznesla žádné námitky nebo pokud jej Komise schválila. Důvody, kvůli nimž může Rada na návrh Komise vznést vůči programu řešení krize přijatému [Jednotným výborem] námitky, by měly být přísně omezeny na existenci veřejného zájmu a na podstatné změny výše prostředků z [Jednotného fondu pro řešení krizí], kterou navrhl [Jednotný výbor], ze strany Komise.
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-40" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-41" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-42" title="page-4">
      (31) Aby se zajistilo rychlé a efektivní rozhodování o řešení krize, měl by [Jednotný výbor] být zvláštní agenturou Unie se zvláštní strukturou odpovídající jeho úkolům, která se odchyluje od modelu všech ostatních agentur Unie. Jeho složení by mělo zajistit řádné zohledňování všech relevantních zájmů při řešení krize. [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-43" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-44" title="page-4">
      (33) [Jednotný výbor] by měl na svém výkonném zasedání připravit všechna rozhodnutí týkající se postupu řešení krize a v nejvyšší možné míře tato rozhodnutí přijmout. [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-45" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-46" title="page-5">
      (58) Likvidace subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení by mohla ohrozit finanční stabilitu, přerušit poskytování základních služeb a ohrozit ochranu vkladatelů. V takovém případě existuje veřejný zájem na použití nástrojů k řešení krize. Účelem řešení krize by tudíž mělo být zajištění kontinuity základních finančních služeb, udržení stability finančního systému, omezení morálního hazardu minimalizováním toho, aby se subjekty v selhání spoléhaly na veřejnou finanční podporu, a ochrana vkladatelů.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-47" title="page-5">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-48" title="page-5">
      (122) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření účinného a efektivního jednotného evropského rámce pro řešení krizí subjektů a zajištění soudržného uplatňování pravidel pro řešení krizí, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 [SEU]. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 nařízení č. 806/2014, nadepsaný „Rozdělení úkolů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-5">
      „1. [Jednotný výbor] odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-5">
      2. S výhradou ustanovení uvedených v čl. 31 odst. 1 [Jednotný výbor] odpovídá za vypracování plánů řešení krize a přijímání všech rozhodnutí souvisejících s řešením krize:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-52" title="page-5">
      a) v případě subjektů uvedených v článku 2, které nejsou součástí skupiny, a v případě skupin:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-53" title="page-5">
      i) které jsou považovány za významné podle čl. 6 odst. 4 nařízení [Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63)]; nebo
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-54" title="page-5">
      ii) ve vztahu k nimž se ECB v souladu s čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení [č. 1024/2013] rozhodla, že bude přímo vykonávat všechny příslušné pravomoci; a
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-55" title="page-5">
      b) v případě ostatních přeshraničních skupin.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 14 odst. 1 a 2 nařízení č. 806/2014 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-57" title="page-5">
      „1. Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 [Jednotný výbor], Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize v rámci svých pravomocí zohledňují účel řešení krize a volí nástroje a pravomoci k řešení krize, jimiž lze z jejich pohledu nejlépe dosáhnout jednotlivých účelů řešení krize relevantních pro okolnosti daného případu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-58" title="page-5">
      2. Účely řešení krize uvedené v odstavci 1 jsou:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-59" title="page-6">
      a) zajistit kontinuitu zásadních funkcí;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-60" title="page-6">
      b) zabránit významným nepříznivým dopadům na finanční stabilitu, zejména zabráněním šíření krize, mimo jiné v rámci tržní infrastruktury, a udržením tržní disciplíny;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-61" title="page-6">
      c) chránit veřejné finanční prostředky tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-62" title="page-6">
      d) chránit vkladatele, na něž se vztahuje směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 2014/49/EU [ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. 2014, L 173, s. 149)], a investory, na něž se vztahuje směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 97/9/ES [ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. 1997, L 84, s. 22; Zvl. vyd. 06/02, s. 311)];
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-63" title="page-6">
      e) chránit finanční prostředky a aktiva klientů.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-64" title="page-6">
      [...]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 15 odst. 1 tohoto nařízení zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-66" title="page-6">
      „Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 přijmou [Jednotný výbor], Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize veškerá vhodná opatření s cílem zajistit, aby byla opatření k řešení krize přijímána v souladu s těmito zásadami [...]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 18 uvedeného nařízení, nadepsaný „Postup řešení krize“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-68" title="page-6">
      „1. [Jednotný výbor] přijme program řešení krize podle odstavce 6 tohoto článku ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, pouze za předpokladu, že na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle čtvrtého pododstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že jsou splněny tyto podmínky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-69" title="page-6">
      a) subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-70" title="page-6">
      b) s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání subjektu v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo orgánů dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle článku 21, přijatá ve vztahu k subjektu;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-71" title="page-6">
      c) opatření k řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu podle odstavce 5 tohoto článku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-72" title="page-7">
      Splnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku posoudí ECB po konzultaci s [Jednotným výborem]. [Jednotný výbor] může na svém výkonném zasedání provést toto posouzení pouze v případě, že o svém záměru předem informoval ECB a že ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovedla posouzení sama. ECB poskytne výboru bezodkladně všechny příslušné informace, které výbor požaduje s cílem provést dané posouzení.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-7">
      Pokud ECB dospěje k závěru, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) je ve vztahu k subjektu nebo skupině uvedeným v prvním pododstavci splněna, bezodkladně tento závěr sdělí Komisi a [Jednotnému výboru].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-74" title="page-7">
      Splnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b) posoudí [Jednotný výbor] na svém výkonném zasedání nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, a to v úzké spolupráci s ECB. ECB může rovněž informovat [Jednotný výbor] nebo dotčené vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, že se domnívá, že je podmínka stanovená v uvedeném písmeni splněna.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-75" title="page-7">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-76" title="page-7">
      4. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se má za to, že je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-77" title="page-7">
      [...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-78" title="page-7">
      c) subjekt není schopen splácet své splatné dluhy nebo jiné závazky, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že tomu tak v blízké budoucnosti bude;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-79" title="page-7">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-80" title="page-7">
      5. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku se opatření k řešení krize považují za opatření ve veřejném zájmu, pokud jsou nezbytná pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 12 [14], jsou ve vztahu k uvedeným účelům přiměřená a likvidací subjektu v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů řešení krize ve stejné míře dosaženo nebylo.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-81" title="page-7">
      6. Pokud jsou podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku splněny, [Jednotný výbor] přijme program řešení krize. Program řešení krize:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-82" title="page-7">
      a) zavede v subjektu režim řešení krize;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-83" title="page-7">
      b) stanoví použití nástrojů k řešení krize na instituci v režimu řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2, zejména jakékoli vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5 a 14;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-84" title="page-8">
      c) stanoví použití [Jednotného fondu pro řešení krizí] na podporu opatření k řešení krize v souladu s článkem 76 a v souladu s rozhodnutím Komise přijatým podle článku 19.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-85" title="page-8">
      7. Neprodleně po přijetí programu řešení krize jej [Jednotný výbor] předá Komisi.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-86" title="page-8">
      Komise do 24 hodin od předání programu řešení krize [Jednotným výborem] tento program buď potvrdí, nebo proti němu vznese námitku s ohledem na diskreční aspekty programu řešení krize v případech, které nejsou zahrnuty v třetím pododstavci tohoto odstavce.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-87" title="page-8">
      Do 12 hodin od předání programu řešení krize [Jednotným výborem] může Komise navrhnout Radě, aby:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-88" title="page-8">
      a) proti tomuto programu řešení krize vznesla námitku z důvodu toho, že program řešení krize přijatý [Jednotným výborem] nesplňuje kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c);
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-89" title="page-8">
      b) schválila podstatnou změnu výše prostředků z [Jednotného fondu pro řešení krizí] stanovenou [Jednotným výborem] v programu řešení krize, nebo proti ní vznesla námitku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-90" title="page-8">
      Pro účely třetího pododstavce tohoto článku rozhoduje Rada prostou většinou.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-91" title="page-8">
      Program řešení krize může vstoupit v platnost pouze tehdy, nevznesla-li Rada nebo Komise do 24 hodin od jeho předání [Jednotným výborem] námitku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-92" title="page-8">
      Rada nebo Komise, podle okolností, uvede důvody pro uplatnění pravomoci vznést námitku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-93" title="page-8">
      Pokud do 24 hodin od předání programu řešení krize [Jednotným výborem] Rada schválí návrh Komise na změnu tohoto programu z důvodu uvedeného v třetím pododstavci písm. b) nebo Komise vznese námitku v souladu s druhým pododstavcem, [Jednotný výbor] do osmi hodin program v souladu s uvedenými důvody upraví.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-94" title="page-8">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-95" title="page-8">
      8. Pokud Rada vznese proti zavedení režimu řešení krize v instituci námitku z důvodu toho, že není splněno kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), provede se řádná likvidace daného subjektu v souladu s platným vnitrostátním právem.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-96" title="page-9">
      9. [Jednotný výbor] zajistí, aby relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize nezbytná k provedení programu řešení krize. Program řešení krize je určen relevantním vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize a obsahuje pokyny pro tyto orgány, které přijmou veškerá nezbytná opatření k jeho provedení v souladu s článkem 29 na základě výkonu pravomocí k řešení krize. V případě státní podpory nebo podpory z [Jednotného fondu pro řešení krizí] jedná [Jednotný výbor] v souladu s rozhodnutím o této podpoře, které přijala Komise.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-97" title="page-9">
      10. Komise má pravomoc obdržet od [Jednotného výboru] veškeré informace, které považuje za důležité pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. [Jednotný výbor] má pravomoc v souladu s kapitolou 5 této hlavy obdržet od jakékoli osoby veškeré informace nezbytné pro přípravu opatření k řešení krize, včetně aktualizovaných a doplňkových informací obsažených v plánech řešení krize, a rozhodnutí o něm.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 22 téhož nařízení, nadepsaný „Obecné zásady pro nástroje k řešení krize“, v odstavci 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-99" title="page-9">
      „Nástroje k řešení krize uvedené v čl. 18 odst. 6 písm. b) jsou:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-100" title="page-9">
      a) nástroj převodu činnosti; 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-101" title="page-9">
      b) nástroj překlenovací instituce;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-102" title="page-9">
      c) nástroj oddělení aktiv;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-103" title="page-9">
      d) nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 29 odst. 1 nařízení č. 806/2014 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-105" title="page-9">
      „Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření, jež jsou nezbytná k provedení rozhodnutí uvedených v tomto nařízení, a to zejména prostřednictvím výkonu kontroly nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 2 a nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, přijetím nezbytných opatření v souladu s článkem 35 nebo 72 směrnice [2014/59] a zajištěním toho, aby se postupovalo v souladu se zárukami stanovenými v uvedené směrnici. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize provedou veškerá rozhodnutí, jež jim [Jednotný výbor] určil.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 43 odst. 3 tohoto nařízení stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-107" title="page-9">
      „Komise a ECB určí každá svého zástupce, který je oprávněn se účastnit výkonných zasedání a plenárních zasedání jako stálý pozorovatel.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-108" title="page-9">
      Zástupci Komise a ECB mají právo se účastnit diskuse a mají přístup ke všem dokumentům.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu jsou vylíčeny v bodech 2 až 20 napadeného rozsudku. Pro účely tohoto řízení je lze shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank je úvěrová instituce se sídlem v Lotyšsku a mateřská společnost skupiny ABLV. Společnost ABLV Bank Luxembourg je úvěrová instituce se sídlem v Lucembursku, která je jednou z dceřiných společností skupiny ABLV a jejímž jediným akcionářem je společnost ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg byly považovány za „významné subjekty“, a z tohoto důvodu podléhaly dohledu ECB v rámci jednotného mechanismu dohledu zavedeného nařízením č. 1024/2013.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 13. února 2018 United States Department of the Treasury (ministerstvo financí Spojených států amerických) prostřednictvím Financial Crimes Enforcement Network (Síť pro stíhání finanční trestné činnosti, Spojené státy, dále jen „FinCEN“) vyjádřilo záměr přijmout zvláštní opatření, jejichž cílem bylo označit společnost ABLV Bank jako subjekt představující zvýšené riziko v oblasti praní špinavých peněz (dále jen „návrh opatření FinCEN“). Po tomto oznámení již společnost ABLV Bank nebyla schopna provádět platby v amerických dolarech (USD).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 18. února 2018 vydala ECB pokyn Finanšu un kapitāla tirgus komisija (Komise pro finanční a kapitálové trhy, Lotyšsko) (dále jen „FKTK“), aby pozastavila platby finančních závazků společnosti ABLV Bank. ECB rovněž vyzvala Commission de surveillance du secteur financier (Komise pro dohled nad finančním sektorem, Lucembursko) (dále jen „CSSF“), aby přijala obdobná opatření vůči společnosti ABLV Bank Luxembourg. Moratorium vůči společnosti ABLV Bank vstoupilo v platnost dne 19. února 2018 a společnosti ABLV Bank Luxembourg byl poskytnut odklad platby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 22. února 2018 oznámila ECB Jednotnému výboru návrh posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání společností ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg, aby jej s ním konzultovala.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 23. února 2018 ECB konstatovala, že společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení č. 806/2014, a sdělila toto posouzení Jednotnému výboru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Téhož dne přijal Jednotný výbor rozhodnutí SRB/EES/2018/09, kterým rozhodl, že vůči společnosti ABLV Bank nepřijme program řešení krize (dále jen „rozhodnutí o společnosti ABLV Bank“), jakož i rozhodnutí SRB/EES/2018/10, kterým rozhodl, že vůči společnosti ABLV Bank Luxembourg nepřijme program řešení krize (dále jen „rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg“). Jednotný výbor se v těchto rozhodnutích ztotožnil s posouzením ECB, že společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a konstatoval, že neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by jiná opatření zabránila v přiměřené lhůtě jejich selhání. Měl nicméně za to, že vzhledem ke specifickým vlastnostem společností ABVL Bank a ABLV Bank Luxembourg není opatření k řešení krize vůči těmto společnostem nezbytné ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. c) a odst. 5 tohoto nařízení. Uvedená rozhodnutí byla oznámena příslušným adresátům, a sice FKTK a CSSF.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí o společnosti ABLV Bank v článku 1 stanovilo, že „[společnost ABLV Bank] nebude podléhat režimu řešení krize“. Článek 2 tohoto rozhodnutí uváděl, že je toto rozhodnutí „určeno [FKTK] jakožto vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize ve smyslu čl. 3 odst. 1 třetího pododstavce nařízení č. 806/2014“ a že „[v] souladu s čl. 29 odst. 1 nařízení č. 806/2014 [FKTK uvedené rozhodnutí] provede a zajistí, aby mu v souladu s uvedenými úvahami odpovídalo každé přijaté opatření“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Články 1 a 2 rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg měly obdobný obsah.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 24. února 2018 zveřejnil Jednotný výbor tiskovou zprávu týkající se sporných rozhodnutí. V této tiskové zprávě bylo uvedeno, že „[v] návaznosti na rozhodnutí [ECB] prohlásit, že [společnost ABLV Bank] a její dceřiná společnost [ABLV Bank Luxembourg] jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, [Jednotný výbor] rozhodl, že vzhledem k neexistenci veřejného zájmu v případě těchto bank není nutné přijmout program řešení krize[; v] důsledku toho budou banky zlikvidovány podle příslušného lotyšského nebo lucemburského práva“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 26. února 2018 zahájili akcionáři společnosti ABLV Bank postup umožňující této společnosti provést vlastní likvidaci a předložili FKTK žádost o schválení plánu dobrovolné likvidace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 9. března 2018 tribunal d’arrondissement de Luxembourg (Obvodní soud v Lucemburku, Lucembursko) zamítl návrh CSSF na zrušení a likvidaci společnosti ABLV Bank Luxembourg, přičemž této společnosti povolil odklad plateb na dobu šesti měsíců, která byla několikrát prodloužena. Rozsudkem ze dne 2. července 2019 tento soud zrušil společnost ABLV Bank Luxembourg a nařídil její likvidaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žaloba k Tribunálu a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 3. května 2018 podala společnost ABLV Bank žalobu znějící na zrušení sporných rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu své žaloby uplatnila třináct žalobních důvodů. První žalobní důvod vycházel z nedostatku pravomoci Jednotného výboru rozhodnout o likvidaci úvěrové instituce. Druhý žalobní důvod vycházel v podstatě z nedostatku pravomoci Jednotného výboru rozhodnout, že nepřijme program řešení krize. Třetí a čtvrtý žalobní důvod vycházely z porušení čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 806/2014. Pátý žalobní důvod vycházel z porušení práva být vyslechnut a práva na přístup ke spisu. Šestý žalobní důvod vycházel z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Sedmý a třináctý žalobní důvod vycházely z porušení práva na to, aby její záležitosti byly řešeny nestranně, stanoveného v čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Osmý až jedenáctý žalobní důvod vycházely z porušení zásady proporcionality, zásady rovného zacházení, článků 16 a 17 Listiny, jakož i zásady nemo auditur propriam turpitudinem allegans (nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti). Dvanáctý žalobní důvod vycházel ze zneužití pravomoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál napadeným rozsudkem žalobu společnosti ABLV Bank zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci přezkumu přípustnosti této žaloby Tribunál nejprve v bodě 36 uvedeného rozsudku konstatoval, že sporná rozhodnutí jsou napadnutelnými akty, načež v bodech 40 až 42 uvedeného rozsudku uvedl, že společnost ABLV Bank podala žalobu proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg jakožto mateřská společnost a jediný akcionář posledně uvedené společnosti a že toto rozhodnutí nemá bezprostřední účinky na postavení akcionářů, neboť uvedeným rozhodnutím nebylo dotčeno právo těchto akcionářů pobírat dividendy a podílet se na řízení společnosti ABLV Bank Luxembourg. Z toho v bodě 45 téhož rozsudku vyvodil, že ABLV Bank není tímto rozhodnutím bezprostředně dotčena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho důvodu Tribunál v bodě 61 napadeného rozsudku odmítl jako nepřípustný bod návrhových žádání společnosti ABLV Bank znějící na zrušení rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg. Naproti tomu prohlásil žalobu této společnosti za přípustnou v rozsahu, v němž směřovala ke zrušení rozhodnutí o společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o věc samou, Tribunál zkoumal a zamítl všechny žalobní důvody společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v první řadě zamítl první žalobní důvod společnosti ABLV Bank, když v bodě 76 napadeného rozsudku konstatoval, že Jednotný výbor nerozhodl v rozhodnutí o společnosti ABLV Bank o likvidaci tohoto subjektu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě zamítl druhý žalobní důvod společnosti ABLV Bank, když nejprve v bodech 81 a 82 uvedeného rozsudku konstatoval, že z rozsudku ze dne 6. května 2021, ABLV Bank a další v. ECB (C‑551/19 P a C‑552/19 P, EU:C:2021:369), vyplývá, že Jednotný výbor je povinen přijmout kladné či záporné rozhodnutí poté, co posoudí, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 nařízení č. 806/2014. Dále měl v bodě 83 napadeného rozsudku za to, že čl. 82 odst. 2 směrnice 2014/59, který lze považovat za ekvivalent článku 18 tohoto nařízení, výslovně stanoví možnost přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize. Nakonec v bodě 84 uvedeného rozsudku konstatoval, že skutečnost, že Jednotný výbor nemá pravomoc přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize, by mohla ohrozit stabilitu dotyčné úvěrové instituce a případně finančních trhů tím, že by vyvolala pochybnosti o vhodném postupu, který je třeba ve vztahu k této instituci přijmout s ohledem na posouzení provedené ECB. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě Tribunál v bodech 87 až 153 napadeného rozsudku zkoumal společně třetí a čtvrtý žalobní důvod společnosti ABLV Bank. Tribunál měl především v bodech 91 a 92 uvedeného rozsudku za to, že vzhledem k tomu, že posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání úvěrové instituce provedené Jednotným výborem je založeno na komplexních hospodářských posouzeních, je přezkum unijních soudů v tomto ohledu omezený. Dále odmítl argumentaci společnosti ABLV Bank vycházející z protiprávnosti návrhu opatření FinCEN, když v bodě 101 uvedeného rozsudku rozhodl, že příčiny selhání nepředstavují skutečnost, kterou je třeba zohlednit při provádění posouzení stanoveného v čl. 18 odst. 4 nařízení č. 806/2014. Nakonec v bodech 103 až 146 téhož rozsudku odmítl argumentaci společnosti ABLV Bank směřující proti posouzení jejího selhání nebo pravděpodobného selhání, které provedla ECB a které převzal Jednotný výbor.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě v bodech 154 až 206 napadeného rozsudku Tribunál posoudil a zamítl pátý až třináctý žalobní důvod společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ABLV Bank v rámci kasačního opravného prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">přerušil toto řízení do vydání rozhodnutí, jímž se končí řízení ve věci C‑551/22 P, Komise v. SRB, a poskytl účastníkům tohoto řízení příležitost se k tomuto rozhodnutí vyjádřit;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">nařídil organizační procesní a důkazní opatření směřující k tomu, aby byla Komise vyzvána k zaujetí stanoviska k projednávané věci;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil sporná rozhodnutí;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Jednotnému výboru náhradu nákladů řízení v obou stupních a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vrátil věc Tribunálu, pokud Soudní dvůr nebude moci rozhodnout o žalobě podané v prvním stupni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl návrh společnosti ABLV Bank na přijetí organizačních procesních opatření a důkazních opatření;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">odmítl kasační opravný prostředek jako nepřípustný a každopádně jej zamítl jako neopodstatněný;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">podpůrně vrátil věc Tribunálu; </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ještě podpůrněji pro případ, že by Soudní dvůr rozhodoval o žalobě v prvním stupni, zamítl tuto žalobu a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil společnosti ABLV Bank náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ECB navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl kasační opravný prostředek jako neopodstatněný a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil společnosti ABLV Bank náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 22. března 2023 bylo toto řízení přerušeno do vydání rozhodnutí, jímž se končí řízení ve věci C‑551/22 P, Komise v. SRB. Po vyhlášení rozsudku ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520) bylo v řízení pokračováno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 21. června 2024 byli účastníci tohoto řízení vyzváni, aby se vyjádřili k důsledkům, které je třeba vyvodit z uvedeného rozsudku v tomto řízení. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačnímu opravnému prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank vznáší na podporu kasačního opravného prostředku čtyři důvody. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z pochybení, kterých se dopustil Tribunál při přezkumu prvních dvou žalobních důvodů uplatněných v prvním stupni týkajících se pravomoci Jednotného výboru, jakož i z procesních vad, kterými bylo stiženo přijetí rozhodnutí o společnosti ABLV Bank. Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z pochybení, kterých se dopustil Tribunál při přezkumu třetího a čtvrtého žalobního důvodu uplatněných v prvním stupni týkajících se posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání společnosti ABLV Bank ze strany Jednotného výboru. Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z pochybení, kterých se dopustil Tribunál při posuzování argumentace společnosti ABLV Bank týkající se návrhu opatření FinCEN a rozhodnutí přijatých lotyšskými orgány. Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z pochybení, kterých se dopustil Tribunál při posuzování přípustnosti žaloby podané proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K návrhu směřujícímu k tomu, aby Soudní dvůr vyzval Komisi k zaujetí stanoviska k projednávané věci</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank v replice navrhla, aby Soudní dvůr vyzval Komisi k zaujetí stanoviska k projednávané věci. Tvrdí, že s ohledem na argumentaci předloženou Komisí ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520), sdílí tento orgán její názor na opodstatněnost tohoto kasačního opravného prostředku. Uvedený orgán kromě toho může poskytnout vysvětlení k přípravným pracím k nařízení č. 806/2014.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba konstatovat, že takový návrh se týká unijního orgánu, který není účastníkem tohoto řízení ani řízení vedeného v prvním stupni. Kromě toho má Soudní dvůr za to, že je dostatečně informován na základě argumentů účastníků řízení a písemností ve spise, takže tento návrh musí být zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K přípustnosti kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor tvrdí, že projednávaný kasační opravný prostředek je nepřípustný, jelikož nesplňuje požadavky jednacího řádu Soudního dvora. Tento kasační opravný prostředek neuvádí s požadovanou přesností zpochybňované části napadeného rozsudku ani neuvádí právní argumenty konkrétně vznesené na podporu uplatňovaných důvodů. Z důvodu vágní a nesoudržné povahy uvedeného kasačního opravného prostředku je obtížné identifikovat nesprávná právní posouzení, kterých se měl Tribunál v napadeném rozsudku údajně dopustit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ECB má za to, že kasační opravný prostředek neobsahuje žádnou konkrétní výtku vycházející z nesprávného právního posouzení, což v konečném důsledku neumožňuje Soudnímu dvoru provést přezkum a Jednotnému výboru a ECB zajistit si obranu. Proto zpochybňuje přípustnost kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank tvrdí, že kasační opravný prostředek je přípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a z čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jehož zrušení se navrhovatel domáhá, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen, jinak je kasační opravný prostředek nebo předmětný důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný (viz usnesení ze dne 26. dubna 1993, Kupka-Floridi v. HSV, C‑244/92 P, EU:C:1993:152, body 8 a 9; rozsudky ze dne 25. ledna 2022, Komise v. European Food a další, C‑638/19 P, EU:C:2022:50, bod 75, jakož i ze dne 15. července 2025, ECB a Komise v. Corneli, C‑777/22 P a C‑789/22 P, EU:C:2025:580, bod 58).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Těmto požadavkům neodpovídá a musí být prohlášen za nepřípustný kasační opravný prostředek, jehož argumentace není dostatečně jasná a přesná k tomu, aby Soudní dvůr mohl provést přezkum legality, zejména proto, že hlavní skutečnosti, na kterých je založena argumentace, nevyplývají dostatečně uceleně a srozumitelně ze znění tohoto kasačního opravného prostředku, který je v tomto ohledu formulován nejasně a nejednoznačně. Soudní dvůr rovněž rozhodl, že kasační opravný prostředek, který nemá soudržnou strukturu, obsahuje pouze obecná tvrzení, a nikoliv přesné informace týkající se bodů rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, které mají být stiženy nesprávným právním posouzením, musí být odmítnut jako zjevně nepřípustný (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. října 2024, thyssenkrupp v. Komise, C‑581/22 P, EU:C:2024:821, bod 58 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když v projednávané věci část argumentace společnosti ABLV Bank uvedené požadavky nesplňuje, nic to nemění na tom, že kasační opravný prostředek obsahuje řadu právních argumentů, které se vztahují k jasně identifikovaným částem napadeného rozsudku a umožňují Soudnímu dvoru provést přezkum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek není namístě prohlásit projednávaný kasační opravný prostředek za nepřípustný v celém rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento závěr však nepředjímá posouzení přípustnosti v rámci odděleného posuzování některých argumentů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. června 2016, Marchiani v. Parlament, C‑566/14 P, EU:C:2016:437, bod 34 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K věci samé</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank tvrdí, že se Tribunál dopustil několika pochybení a zkreslení při posuzování prvních dvou žalobních důvodů, které uplatnila v prvním stupni. Tribunál kromě toho neprávem opomněl bez návrhu uplatnit důvody vycházející z některých procesních vad, kterými je stiženo rozhodnutí o společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že výklad článku 18 nařízení č. 806/2014 provedený Tribunálem v napadeném rozsudku je stižen několika pochybeními.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento výklad především nemá oporu ve znění tohoto článku 18, ani v tomto nařízení jako celku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho uvedený výklad podle názoru společnosti ABLV Bank nerespektuje meze pravomocí Jednotného výboru definovaných v uvedeném článku 18, jak vyplývají z judikatury Soudního dvora vycházející z rozsudků ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), a ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520). Zejména z bodu 83 posledně uvedeného rozsudku vyplývá, že tentýž článek 18 nesvěřuje Jednotnému výboru pravomoc přijmout akt vyvolávající autonomní právní účinky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank uvádí, že bod 26 odůvodnění uvedeného nařízení výslovně uznává potřebu omezit pravomoci Jednotného výboru, která vyplývá z této judikatury. Výklad článku 18 téhož nařízení provedený Tribunálem přitom přiznává Jednotnému výboru pravomoc, která je velmi široká a není v tomto článku stanovena, aby určil osud banky, aniž by za tímto účelem musel získat souhlas Komise nebo Rady.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále Tribunál založil výklad uvedeného článku 18 na dvou chybných argumentech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o odůvodnění Tribunálu vycházející z čl. 82 odst. 2 směrnice 2014/59, společnost ABLV Bank tvrdí, že se toto ustanovení v projednávané věci nepoužije a že neexistenci rovnocenného ustanovení v nařízení č. 806/2014 nelze kvalifikovat jako nezamýšlenou mezeru. Kromě toho z uvedeného ustanovení vyplývá, že opatření přijatá v návaznosti na rozhodnutí nepřijmout program řešení krize spadají výlučně do pravomoci vnitrostátních orgánů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho důvod uvedený v bodě 84 napadeného rozsudku, který se týká údajné potřeby rozptýlit veškeré pochybnosti o následném postupu na vnitrostátní úrovni v návaznosti na posouzení ECB, podle kterého je úvěrová instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, je politickým důvodem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně společnost ABLV Bank tvrdí, že postup Jednotného výboru po ukončení ústní části řízení v prvním stupni není v souladu s výkladem článku 18 tohoto nařízení, kterého se dovolával v projednávané věci a který Tribunál použil v napadeném rozsudku, zejména v bodech 83 a 84 uvedeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že Tribunál neurčil správně právní účinky sporných rozhodnutí, ačkoli se jedná o fázi nezbytnou k přezkumu jejich legality.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně Tribunál podle názoru společnosti ABLV Bank neupřesnil, jakým způsobem bylo právní postavení společností ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg těmito rozhodnutími změněno, a omezil se na posouzení otázky, zda uvedená rozhodnutí zahrnují „likvidační příkaz“. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě konstatování Tribunálu, podle kterého sporná rozhodnutí nenařizují likvidaci společností ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg, zkresluje znění těchto rozhodnutí a vychází z pochybení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předně společnost ABLV Bank uvádí, že formulace zvolená v textu těchto rozhodnutí v rozsahu, v němž vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize prováděly uvedená rozhodnutí v souladu s úvahami, které jsou v nich uvedeny, nevyvolává žádné pochybnosti o tom, že společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg měly být likvidovány.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Následně Tribunál podle názoru společnosti ABLV Bank nesprávně postavil pojem „napadnutelný akt“ ve smyslu článku 263 SFEU na roveň konkrétnímu fyzickému dokumentu. Tento pojem se týká samotného obsahu napadených rozhodnutí, neboť fyzický dokument je v tomto ohledu pouze důkazem stejně jako oznámení učiněná v rámci tiskové konference. Společnost ABLV Bank přitom poukazuje na konstatování Tribunálu v bodě 17 napadeného rozsudku, že Jednotný výbor oznámil, že sporná rozhodnutí zahrnují likvidaci společností ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nakonec se Tribunál podle názoru společnosti ABLV Bank dopustil pochybení při výkladu pojmu „adresát aktu“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce a čl. 297 odst. 2 SFEU. Měl mít za to, že adresátem aktu není orgán odpovědný za jeho provedení, ale osoba, jejíž právní postavení bylo změněno. V projednávané věci jsou společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg adresáty sporných rozhodnutí a osobami, které se mohou dovolávat práv přiznaných článkem 41 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že rozhodnutí o společnosti ABLV Bank je stiženo procesními vadami, které měl Tribunál zkoumat i bez návrhu a nyní je musí zkoumat Soudní dvůr. Konkrétně nebyly v řízení, které vedlo k přijetí tohoto rozhodnutí, dodrženy právo společnosti ABLV Bank být vyslechnuta a právo na přístup ke spisu. Kromě toho uvedené rozhodnutí nebylo této společnosti řádně oznámeno a nebylo předloženo žádné odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor má za to, že první důvod kasačního opravného prostředku je třeba zčásti odmítnout jako nepřípustný, zčásti zamítnout jako irelevantní a zčásti zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ECB tvrdí, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba konstatovat, že argumentace společnosti ABLV Bank týkající se údajných pochybení, kterých se měl Tribunál dopustit tím, že neurčil správně právní účinky sporných rozhodnutí, a tím, že se nezabýval procesními vadami, kterými je údajně stiženo rozhodnutí o společnosti ABLV Bank, není dostatečně jasná a přesná, aby mohl Soudní dvůr vykonat přezkum legality. Uvedená argumentace musí být v souladu s judikaturou citovanou v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o ostatní argumenty, které společnost ABLV Bank uplatnila na podporu prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba v první řadě uvést, pokud jde o tvrzené právní pochybení při výkladu článku 18 nařízení č. 806/2014, že Tribunál v bodě 86 napadeného rozsudku zamítl druhý žalobní důvod uplatněný společností ABLV Bank v prvním stupni, který vycházel z nedostatku pravomoci Jednotného výboru přijmout formální rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize ve smyslu tohoto ustanovení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde v tomto ohledu zaprvé o výklad tohoto článku, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že při výkladu ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 25. února 2025, BSH Hausgeräte, C‑339/22, EU:C:2025:108, bod 27).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nejprve je třeba uvést, že znění článku 18 tohoto nařízení v odstavcích 1 a 6 uvádí, že Jednotný výbor přijme program řešení krize zejména ve vztahu k finančním institucím a skupinám, které jsou považovány za významné pro finanční stabilitu v Unii, jakož i ve vztahu k ostatním přeshraničním skupinám, pouze za předpokladu, že dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 písm. a) až c) uvedeného nařízení. Tyto podmínky se týkají zaprvé selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu nebo dotyčné skupiny, zadruhé neexistence alternativních opatření k řešení krize a zatřetí nezbytnosti tohoto opatření ve veřejném zájmu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o první z uvedených podmínek, která je uvedena v čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 806/2014, z čl. 18 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení vyplývá, že ECB posoudí tuto podmínku po konzultaci s Jednotným výborem a Jednotný výbor může toto posouzení provést pouze v případě, že poté, co o svém záměru předem informoval ECB, ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovedla posouzení sama. Třetí pododstavec tohoto čl. 18 odst. 1 uvádí, že pokud ECB dospěje k závěru, že je uvedená podmínka splněna, bezodkladně tento závěr sdělí Komisi a Jednotnému výboru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Posouzení ECB, podle něhož je dotyčný subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 806/2014, má za následek zahájení postupu stanoveného v článku 18 tohoto nařízení, a tudíž posouzení podmínek stanovených v čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení ze strany Jednotného výboru (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. května 2021, ABLV Bank a další v. ECB, C‑551/19 P a C‑552/19 P, EU:C:2021:369, bod 67).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 18 téhož nařízení tedy stanoví, že Jednotný výbor má pravomoc posoudit podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) až c) tohoto článku ve všech případech, kdy je postup řešení krize zahájen na základě posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání dotyčného subjektu nebo skupiny, které poskytla ECB nebo které provedl sám Jednotný výbor, pokud vyjádřil úmysl provést takové posouzení, ačkoli uvedený článek neobsahuje výslovné informace o tom, jaké kroky mají být podniknuty v návaznosti na tento postup řešení krize, pokud Jednotný výbor dospěje k závěru, že tyto podmínky nejsou splněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho i když ustanovení čl. 18 odst. 7 nařízení č. 806/2014 podmiňují vstup programu řešení krize v platnost schválením Komisí, nevznese-li Komise nebo Rada námitky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 80), taková účast Komise a Rady není stanovena v případě, kdy program řešení krize není přijat. Pokud tedy Jednotný výbor dospěje k závěru, že podmínky vyžadované pro přijetí programu řešení krize nejsou splněny, představuje tento závěr Jednotného výboru konečnou fázi postupu řešení krize stanoveného v článku 18 tohoto nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde dále o kontext článku 18 uvedeného nařízení, je třeba uvést, že čl. 7 odst. 2 téhož nařízení nemůže vyloučit pravomoc Jednotného výboru přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize. Jak totiž zdůraznil generální advokát v bodě 23 svého stanoviska, mezi jazykovými verzemi tohoto ustanovení existují rozdíly. I za předpokladu, že by z některých z těchto znění mohlo vyplývat, že Jednotný výbor má pouze pravomoc přijímat rozhodnutí o řešení krize zejména finančních institucí a skupin, které jsou považovány za významné pro finanční stabilitu v Unii, jakož i dalších přeshraničních skupin, nic to nemění na tom, že podle jiných jazykových znění uvedeného ustanovení má Jednotný výbor pravomoc přijímat všechna rozhodnutí „související s řešením krize“ takových finančních institucí nebo skupin.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury přitom nelze upřednostnit čistě doslovný výklad jedné či několika jazykových verzí textu unijního práva za současného vyloučení ostatních verzí, jelikož jednotné uplatňování ustanovení unijního práva vyžaduje, aby byla tato ustanovení vykládána zejména ve světle znění vypracovaných ve všech jazycích (rozsudek ze dne 10. března 2022, Landkreis Gifhorn, C‑519/20, EU:C:2022:178, bod 76 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho bod 33 odůvodnění nařízení č. 806/2014 upřesňuje, že by Jednotný výbor měl připravit všechna „rozhodnutí týkající se postupu řešení krize“ a v nejvyšší možné míře tato rozhodnutí přijmout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takové upřesnění nasvědčuje tomu, že unijní normotvůrce zvolil širokou koncepci druhů rozhodnutí, která má Jednotný výbor přijímat v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně, pokud jde o cíle sledované tímto nařízením, které je třeba zohlednit, jak bylo připomenuto v bodě 70 tohoto rozsudku, při výkladu jeho ustanovení, z bodů 2, 10 až 12, 31, 58 a 122 odůvodnění uvedeného nařízení vyplývá, že jeho cílem je zavedením jednotného a centralizovaného rozhodovacího procesu v oblasti řešení krize zajistit rychlejší a účinnější rozhodovací proces pro řešení krize v bankovní unii, zejména s cílem zajistit větší předvídatelnost možného řešení selhání banky, zachovat finanční stabilitu, zajistit kontinuitu základních finančních služeb a chránit vkladatele (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. října 2024, Aeris Invest v. Komise a SRB, C‑535/22 P, EU:C:2024:819, bod 164, jakož i ze dne 4. října 2024, García Fernández a další v. Komise a SRB, C‑541/22 P, EU:C:2024:820, bod 190).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom bylo uvedeno v bodě 73 tohoto rozsudku, posouzení ECB, podle něhož je dotyčný subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) téhož nařízení, má za následek zahájení postupu stanoveného v článku 18 tohoto nařízení, a tudíž posouzení podmínek stanovených v tomto čl. 18 odst. 1 ze strany Jednotného výboru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výklad uvedeného článku 18 v tom smyslu, že Jednotný výbor nemá pravomoc přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize, pokud dospěje k závěru, že tyto podmínky nejsou splněny, by tedy neumožnil zajistit dostatečnou transparentnost výsledku postupu řešení krize vedeného Jednotným výborem v návaznosti na konstatování, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, a zajistit tak určitou předvídatelnost důsledků takového selhání, konkrétně pokud jde o opatření, která budou přijata v návaznosti na takové konstatování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak bylo v tomto ohledu uvedeno v bodě 75 tohoto rozsudku, pokud Jednotný výbor dospěje k závěru, že uvedené podmínky nejsou splněny, představuje tento závěr Jednotného výboru konečnou fázi postupu řešení krize stanoveného v článku 18 nařízení č. 806/2014. Z důvodu transparentnosti je přitom třeba, aby byly příslušné vnitrostátní orgány informovány o výsledku postupu řešení krize vedeného Jednotným výborem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny tyto skutečnosti se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že článek 18 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že Jednotný výbor má pravomoc přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize, pokud dospěje k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nejsou splněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, není tento závěr zpochybněn judikaturou Soudního dvora vycházející z rozsudků ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), a ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že postup zavedený uvedeným nařízením je založen na konstatování uvedeném v bodech 24 a 26 jeho odůvodnění, že výkon pravomocí k řešení krize stanovených týmž nařízením spadá do unijní politiky řešení krizí, kterou mohou stanovit pouze unijní orgány, a při přijímání každého konkrétního programu řešení krize zůstává prostor pro uvážení s ohledem na značný dopad rozhodnutí o řešení krize na finanční stabilitu členských států a na Unii jako takovou, jakož i na rozpočtovou svrchovanost členských států. Z těchto bodů odůvodnění vyplývá, že unijní normotvůrce považoval z těchto důvodů za nezbytné stanovit odpovídající zapojení Rady a Komise, a sice takové, které posiluje potřebnou funkční nezávislost Jednotného výboru a zároveň respektuje zásady delegování pravomocí na agentury, jež byly rozvinuty v rozsudku ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), a připomenuty v rozsudku ze dne 22. ledna 2014, Spojené království v. Parlament a Rada (C‑270/12, EU:C:2014:18) (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 69).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V těchto prvních dvou rozsudcích Soudní dvůr v podstatě rozhodl, že důsledky přenesení pravomocí jsou velmi odlišné v závislosti na tom, zda se jedná o jasně definované prováděcí pravomoci, jejichž použití tedy může podléhat přísné kontrole na základě objektivních kritérií stanovených delegujícím orgánem, nebo o „diskreční pravomoc zahrnující široký prostor pro uvážení, která může v závislosti na použití představovat skutečnou hospodářskou politiku“ (rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 70 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První typ přenesení pravomocí nemůže znatelně změnit důsledky výkonu pravomocí, kterých se týká, zatímco u druhého typu přenesení pravomocí tím, že nahrazuje rozhodnutí delegujícího orgánu rozhodnutími pověřeného orgánu, dochází ke „skutečnému přesunu odpovědnosti“ (rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 71 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr rovněž upřesnil, že judikatura vycházející z rozsudku ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), se opírá o předpoklad, že rovnováha pravomocí, která je charakteristická pro institucionální strukturu Unie, je základní zárukou přiznanou Smlouvami a přenesení široké diskreční pravomoci zasahuje do této záruky, jelikož svěřuje tuto pravomoc jiným orgánům než těm, které byly zřízeny Smlouvami k zajištění a kontrole výkonu této pravomoci v rámci jejich příslušných pravomocí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 72).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z této judikatury vyplývá, že platnost přenesení pravomocí na agenturu z hlediska rovnováhy pravomocí zaručené Smlouvami závisí na tom, zda se toto přenesení pravomocí týká široké diskreční pravomoci, či naopak přesně vymezených prováděcích pravomocí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 73).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o ustanovení článku 18 nařízení č. 806/2014, Soudní dvůr rozhodl, že mohou zabránit „přesunu odpovědnosti“ ve smyslu judikatury vycházející z rozsudku ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato ustanovení sice svěřují Jednotnému výboru pravomoc posoudit, zda byly v projednávaném případě splněny podmínky pro přijetí programu řešení krize, a pravomoc určit nástroje nezbytné pro účely takového programu, zároveň ale svěřují Komisi, nebo případně Radě, odpovědnost za konečné posouzení diskrečních aspektů tohoto programu, které spadají do politiky Unie v oblasti řešení krize úvěrových institucí a zahrnují specifické poměření různých cílů a zájmů týkajících se zachování finanční stability Unie a integrity vnitřního trhu s přihlédnutím k rozpočtové svrchovanosti členských států a ochraně zájmů akcionářů a věřitelů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 81).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále je třeba uvést, že i když uvedená ustanovení přiznávají Jednotnému výboru širokou posuzovací pravomoc v otázce, zda a jakými prostředky má být v dotčeném subjektu zaveden režim řešení krize, je tato pravomoc podle čl. 18 odst. 1 a 4 až 6 tohoto nařízení omezena objektivními kritérii a podmínkami vymezujícími působnost Jednotného výboru a týkajícími se jak podmínek, tak nástrojů k řešení krize. Kromě toho uvedené nařízení stanoví účast Komise a Rady na postupu vedoucím k přijetí programu řešení krize, který aby vstoupil v platnost, musí být schválen Komisí a případně Radou (rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 77).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr v této souvislosti konstatoval, že i když články 7 a 18 uvedeného nařízení stanoví, že Jednotný výbor je pověřen vypracováním a přijetím programu řešení krize, nesvěřují mu pravomoc přijmout akt vyvolávající autonomní právní účinky. Uvedl, že v rámci postupu řešení krize stanoveného v článku 18 téhož nařízení je schválení Komisí nezbytnou součástí jak pro vstup programu řešení krize v platnost, tak pro stanovení jeho obsahu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB, C‑551/22 P, EU:C:2024:520, bod 83 a 84).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, z toho nelze vyvodit, že Soudní dvůr konstatoval, že Jednotný výbor nemá v žádném případě pravomoc přijmout akt vyvolávající autonomní právní účinky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Cílem úvah uvedených v bodě 83 rozsudku ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520), je totiž odůvodnit závěr v bodě 82 uvedeného rozsudku, podle kterého by bylo v rozporu jak s pravomocemi svěřenými Jednotnému výboru nařízením č. 806/2014, tak s judikaturou vycházející z rozsudku ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), mít za to, že program řešení krize může vyvolávat závazné právní účinky nezávisle na rozhodnutí Komise, kterým se tento program schvaluje. Konstatování uvedené v tomto bodě 83, podle kterého články 7 a 18 tohoto nařízení nesvěřují Jednotnému výboru pravomoc přijmout akt vyvolávající autonomní právní účinky, se tedy týká pouze programů řešení krize.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho, jak uvádí společnost ABLV Bank, ačkoli Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520), rozhodl, že při přijímání programu řešení krize je vyžadováno odpovídající zapojení Komise a Rady, aby se zabránilo „přesunu odpovědnosti“, Soudní dvůr za tímto účelem v bodech 75 až 81 uvedeného rozsudku vycházel z kumulace prvků charakterizujících přijetí programu řešení krize Jednotným výborem. Tyto skutečnosti přitom nejsou splněny, pokud se Jednotný výbor rozhodne program řešení krize nepřijmout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak Soudní dvůr uvedl v bodě 76 uvedeného rozsudku, čl. 18 odst. 6 nařízení č. 806/2014 upřesňuje, že jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku 18, Jednotný výbor přijme program řešení krize, který zavede v dotčeném subjektu režim řešení krize, a stanoví použití nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, jakož i použití Jednotného fondu pro řešení krizí. Článek 22 odst. 4 uvedeného nařízení uvádí, že tyto nástroje, s výjimkou nástroje oddělení aktiv, lze použít jednotlivě nebo je lze jakkoli kombinovat v souladu se zásadami řešení krize uvedenými v článku 15 tohoto nařízení k dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 téhož nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr z toho v bodech 77 a 81 téhož rozsudku vyvodil, že za účelem přijetí programu řešení krize musí Jednotný výbor podle svého uvážení posoudit dva odlišné aspekty dotčené situace, přičemž první se týká toho, zda jsou splněny podmínky odůvodňující přijetí takového programu, a druhý se týká určení nástrojů nezbytných k řešení krize, jakož i případného použití Jednotného fondu pro řešení krizí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K tomu, aby Jednotný výbor přijal rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize, je přitom nezbytné pouze, aby dospěl k závěru, že kumulativní podmínky odůvodňující přijetí takového programu nejsou splněny, což jej zbavuje povinnosti určit nástroje, které by byly nezbytné k řešení krize dotčené instituce. Určení těchto nástrojů přitom vyžaduje, jak bylo připomenuto v bodě 92 tohoto rozsudku, specifické poměření různých cílů a zájmů týkajících se zachování finanční stability Unie a integrity vnitřního trhu s přihlédnutím k rozpočtové svrchovanosti členských států a ochraně zájmů akcionářů a věřitelů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že rozsah diskrečních posouzení, která musí Jednotný výbor provést, aby rozhodl o nepřijetí programu řešení krize, je nutně užší než rozsah posouzení, která musí provést, aby rozhodl o přijetí programu řešení krize.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž Soudní dvůr upřesnil v bodě 77 rozsudku ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520), pravomoc Jednotného výboru posoudit, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 nařízení č. 806/2014, je podle čl. 18 odst. 1, 4 a 5 tohoto nařízení omezena objektivními kritérii a podmínkami vymezujícími působnost Jednotného výboru (obdobně viz rozsudek ze dne 22. ledna 2014, Spojené království v. Parlament a Rada, C‑270/12, EU:C:2014:18, bod 45).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále na rozdíl od programu řešení krize nemůže mít rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize samo o sobě za následek uložení konkrétních opatření nebo poskytnutí finančních prostředků, jelikož jeho jediným účinkem je ukončení postupu řešení krize vedeného Jednotným výborem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny tyto úvahy je třeba jako neopodstatněnou odmítnout argumentaci společnosti ABLV Bank, podle níž výklad čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení provedený Tribunálem v napadeném rozsudku nemá žádnou oporu ve znění tohoto ustanovení ani v témže nařízení a překračuje meze pravomocí Jednotného výboru vymezené v uvedeném ustanovení, jak vyplývají z judikatury Soudního dvora vycházející z rozsudků ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (9/56, EU:C:1958:7), a ze dne 18. června 2024, Komise v. SRB (C‑551/22 P, EU:C:2024:520).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o argumentaci společnosti ABLV Bank směřující proti bodům 83 a 84 napadeného rozsudku, je třeba konstatovat, že spočívá na nesprávném výkladu uvedeného rozsudku, takže musí být odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry obsažené v bodě 84 uvedeného rozsudku, které se v podstatě týkají rizika nejistoty, jež vyplývá z nedostatku pravomoci Jednotného výboru přijmout rozhodnutí neprovést program řešení krize, se totiž týká jednoho z cílů sledovaných článkem 18 nařízení č. 806/2014, a sice nutnosti, připomenuté v bodě 82 tohoto rozsudku, zajistit dostatečnou transparentnost výsledku postupu řešení krize vedeného Jednotným výborem v návaznosti na konstatování, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, a zajistit tak určitou předvídatelnost výsledku takového selhání, konkrétně pokud jde o opatření, která budou přijata v návaznosti na takové konstatování. Proto nelze Tribunálu platně vytýkat, že vycházel z existence tohoto rizika.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navíc na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, Tribunál v bodě 83 téhož rozsudku nekonstatoval, že se na Jednotný výbor vztahuje čl. 82 odst. 2 směrnice 2014/59, ale odkázal na toto ustanovení per analogiam v rámci kontextuální analýzy článku 18 tohoto nařízení. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho i za předpokladu, že by společnost ABLV Bank v rámci argumentace směřující proti tomuto bodu 83 tvrdila, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že použil takovou analogii, stačí konstatovat, že s ohledem na úvahy uvedené v bodech 71 až 103 tohoto rozsudku by nesprávnost takové analogie v žádném případě nemohla prokázat, že Jednotný výbor nemá pravomoc přijmout rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize, a tudíž zpochybnit zamítnutí druhého žalobního důvodu společnosti ABLV Bank Tribunálem v prvním stupni. Taková argumentace by tedy měla být každopádně odmítnuta jako neúčinná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totéž platí, pokud jde zatřetí o argumentaci společnost ABLV Bank vycházející z praxe Jednotného výboru po ukončení ústní části řízení v prvním stupni. Okolnost, že tato praxe není v souladu s výkladem článku 18 nařízení č. 806/2014, který Jednotný výbor uplatnil před Tribunálem a který Tribunál přijal, i kdyby byla prokázána, by totiž v žádném případě nemohla zpochybnit výklad tohoto ustanovení provedený Tribunálem v napadeném rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě, pokud jde o argumentaci společnosti ABLV Bank směřující proti konstatování Tribunálu, že sporná rozhodnutí nenařizují likvidaci společností ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg, je třeba uvést, že Tribunál v bodě 78 uvedeného rozsudku zamítl první žalobní důvod uplatněný společností ABLV Bank v prvním stupni, v němž tvrdila, že Jednotný výbor překročil pravomoc, která je mu tímto nařízením svěřena, když nařídil likvidaci společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o argumentaci společnosti ABLV Bank vycházející z údajných pochybení, jimiž je stiženo rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg, stačí konstatovat, že i kdyby byla taková pochybení prokázána, nemohla by zpochybnit zamítnutí prvního žalobního důvodu společnosti ABLV Bank Tribunálem v prvním stupni, jelikož meritorní přezkum žaloby na neplatnost, kterou podala společnost ABLV Bank, se týkal pouze rozhodnutí o společnosti ABLV Bank, přičemž Tribunál v bodě 61 uvedeného rozsudku prohlásil žalobu podanou společností ABLV Bank proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg za nepřípustnou. Tato argumentace tudíž musí být každopádně odmítnuta jako neúčinná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o tvrzení společnosti ABLV Bank, podle něhož Tribunál nezohlednil znění rozhodnutí o společnosti ABLV Bank, když v bodě 76 napadeného rozsudku konstatoval, že Jednotný výbor tímto rozhodnutím nerozhodl o likvidaci této úvěrové instituce, je třeba uvést, že ze znění uvedeného rozhodnutí nevyplývá, že je toto konstatování Tribunálu nesprávné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace společnosti ABLV Bank vycházející z nesprávného výkladu rozhodnutí o společnosti ABLV Bank tedy musí být odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho i za předpokladu, že by společnost ABLV Bank prostřednictvím této argumentace tvrdila, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodě 75 napadeného rozsudku za to, že rozhodnutí o společnosti ABLV Bank nenařizuje likvidaci společnosti ABLV Bank, taková argumentace by musela být v každém případě zamítnuta jako neopodstatněná, jelikož Tribunál v tomto bodě 75 právem rozhodl, že likvidace společnosti ABLV Bank nevyplývala z tohoto rozhodnutí, ale z rozhodnutí přijatého jejími akcionáři v návaznosti na uvedené rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. května 2021, ABLV Bank a další v. ECB, C‑551/19 P a C‑552/19 P, EU:C:2021:369, bod 49, jakož i ze dne 24. února 2022, Bernis a další v. SRB, C‑364/20 P, EU:C:2022:115, body 50, 51, 77, jakož i 78).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, pokud jde o tvrzené nesprávné právní posouzení týkající se zohlednění pouze znění sporných rozhodnutí bez veřejných oznámení učiněných jejich autorem, je třeba konstatovat, že tato argumentace spočívá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku, takže musí být odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál totiž tím, že v bodě 77 uvedeného rozsudku konstatoval, že tisková zpráva Jednotného výboru ze dne 24. února 2018 nenahrazuje sporná rozhodnutí a nemůže zakládat povinnosti, které z nich nevyplývají, neměl za to, že znění těchto rozhodnutí je jedinou skutečností, kterou lze s vyloučením jakékoli jiné skutečnosti zohlednit za účelem určení jejich rozsahu, ale v podstatě rozhodl, že tisková zpráva může v tomto ohledu hrát pouze doplňkovou úlohu, a nemůže tedy zpochybnit posouzení, které vyplývá ze samotného znění uvedených rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté, pokud jde o údajné pochybení, kterého se měl Tribunál dopustit tím, že nesprávně vyložil pojem „adresát“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce a čl. 297 odst. 2 SFEU, takové pochybení každopádně nemůže zpochybnit závěr Tribunálu uvedený v bodě 76 napadeného rozsudku, podle kterého rozhodnutí o společnosti ABLV Bank nenařizuje její likvidaci, a tudíž ani zamítnutí prvního žalobního důvodu společnosti ABLV Bank v prvním stupni. Argumentace společnosti ABLV Bank vycházející z takového pochybení tedy musí být každopádně odmítnuta jako neúčinná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde dále o argumentaci, podle níž toto pochybení zbavilo společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg práv zaručených článkem 41 Listiny, stačí konstatovat, že tato argumentace není dostatečně jasná a přesná, aby Soudnímu dvoru umožnila provést přezkum, a musí být tudíž prohlášena za nepřípustnou v souladu s judikaturou citovanou v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zčásti odmítnut jako nepřípustný, zčásti zamítnut jako irelevantní a zčásti zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu při přezkumu třetího a čtvrtého žalobního důvodu předložených v prvním stupni, které se týkají posouzení Jednotného výboru, zda je společnost ABLV Bank v selhání nebo je její selhání pravděpodobné ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 806/2014.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě společnost ABLV Bank uvádí, že Tribunál v bodech 90 až 96 napadeného rozsudku použil příliš restriktivní pojetí rozsahu soudního přezkumu, který musí unijní soudy provést při posuzování existence selhání nebo pravděpodobného selhání úvěrové instituce, čímž porušil článek 47 Listiny a nevzal na zřetel judikaturu Soudního dvora a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Tribunál měl nesprávně za to, že tento přezkum musí být omezenější než přezkum prováděný vnitrostátními insolvenčními soudy. Kromě toho by měla být úroveň soudního přezkumu ze strany unijních soudů přiměřená důsledkům dotyčného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že Tribunál v bodech 103 až 109 uvedeného rozsudku zkreslil spis, který mu byl předložen, když konstatoval, že rozhodnutí o společnosti ABLV Bank obsahovalo implicitní posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání společnosti ABLV Bank provedené Jednotným výborem, ačkoli Jednotný výbor v bodě 124 žalobní odpovědi uvedl, že toto posouzení provedla pouze ECB a Jednotný výbor byl pouze konzultován.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě Tribunál podle názoru společnosti ABLV Bank zkreslil skutkový stav, když nezohlednil rozsudek tribunal d’arrondissement de Luxembourg (Obvodní soud v Lucemburku) ze dne 9. března 2018, jakož i další události, které nastaly po vydání sporných rozhodnutí a zpochybnily posouzení Jednotného výboru, na nichž byla založena tato rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že Tribunál neodpověděl správně na některé argumenty týkající se posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání společnosti ABLV Bank, které byly vzneseny v prvním stupni. Tribunál se například nevyjádřil k argumentu, podle něhož mohlo být moratorium, které se vztahovalo na společnost ABLV Bank, prodlouženo, aby se zabránilo problémům s likviditou, kterým společnost ABLV Bank čelila, k údajným pochybením týkajícím se mechanismu ochrany vkladů a k údajné neodůvodněnosti a svévolnosti žádosti o přeměnu její likvidity Euroclear na likviditu u Latvijas Banka (Lotyšská banka).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V páté řadě společnost ABLV Bank uvádí, že napadený rozsudek vychází z nesprávného výkladu pojmu likvidita bank ve smyslu článku 18 nařízení č. 806/2014, jakož i unijního právního rámce týkajícího se obezřetnostního dohledu a řešení krize úvěrových institucí. Uvedený rozsudek předpokládá, že režim likvidity stanovený unijním právem je relevantní pouze v období prosperity, a nikoli v případě krize likvidity. Kromě toho Tribunál v uvedeném rozsudku nezohlednil skutečnost, že tento režim likvidity je zkreslen, pokud jsou úvěrové instituci v případě krize uloženy dodatečné požadavky na likviditu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor má za to, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako nepřípustný a každopádně zamítnut jako neopodstatněný a zčásti jako zjevně irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ECB je třeba druhý důvod kasačního opravného prostředku zčásti odmítnout jako nepřípustný a každopádně zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě, pokud jde o tvrzené nesprávné právní posouzení týkající se rozsahu soudního přezkumu posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu provedené Jednotným výborem, čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 806/2014 přiznává Jednotnému výboru nepochybný prostor pro uvážení, pokud jde o to, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení, mezi něž patří podmínka týkající se selhání nebo pravděpodobného selhání dotyčného subjektu nebo skupiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak Tribunál v podstatě rozhodl v bodech 91 a 92 napadeného rozsudku, jelikož má Jednotný výbor při posuzování této podmínky nepochybný prostor pro uvážení, který vyžaduje rozhodnutí technické povahy a provedení komplexní hospodářské prognózy a posouzení, soudní přezkum opodstatněnosti tohoto posouzení, který musí unijní soud provést, jej nesmí vést k tomu, aby nahradil posouzení Jednotného výboru vlastním posouzením, ale jeho cílem je ověřit, že rozhodnutí, které Jednotný výbor přijal v návaznosti na uvedené posouzení, není založeno na věcně nesprávných skutkových zjištěních a není stiženo žádným zjevně nesprávným posouzením nebo zneužitím pravomoci (obdobně viz rozsudky ze dne 4. května 2023, ECB v. Crédit lyonnais, C‑389/21 P, EU:C:2023:368, bod 55; ze dne 4. října 2024, Aeris Invest v. Komise a SRB, C‑535/22 P, EU:C:2024:819, bod 266, jakož i ze dne 4. října 2024, García Fernández a další v. Komise a SRB, C‑541/22 P, EU:C:2024:820, bod 275).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, pojetí soudního přezkumu, které Tribunál zvolil v bodech 91 a 92 napadeného rozsudku a které vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, není neslučitelné s článkem 47 Listiny, ani s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 nebo se zásadou proporcionality.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ačkoli v oblasti, ve které se provádí komplexní hospodářská posouzení, mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie v hospodářské oblasti určitý prostor pro uvážení, neznamená to, že unijní soud nesmí výklad hospodářských údajů provedený těmito orgány, institucemi a jinými subjekty přezkoumávat. Unijní soud musí například ověřit nejen věcnou správnost dovolávaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a soudržnost, ale musí rovněž přezkoumat, zda tyto důkazy představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které z nich byly vyvozeny (obdobně viz rozsudky ze dne 10. července 2014, Telefónica a Telefónica de España v. Komise, C‑295/12 P, EU:C:2014:2062, bod 54, jakož i ze dne 13. července 2023, Komise v. CK Telecoms UK Investments, C‑376/20 P, EU:C:2023:561, bod 125).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr již přitom rozhodl, že s ohledem na tyto charakteristiky splňuje přezkum legality prováděný unijním soudem na základě článku 263 SFEU požadavky práva na účinnou právní ochranu zakotveného v článku 47 Listiny, které odpovídá zásadě účinné právní ochrany upravené v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 2014, Telefónica a Telefónica de España v. Komise, C‑295/12 P, EU:C:2014:2062, bod 57 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že argument společnosti ABLV Bank, podle kterého Tribunál použil příliš restriktivní pojetí rozsahu soudního přezkumu, který musí unijní soud provést ohledně posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu provedeného Jednotným výborem, musí být odmítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho okolnost, že se toto pojetí intenzity soudního přezkumu liší od pojetí zvoleného vnitrostátními insolvenčními soudy, i kdyby byla prokázána, nemůže prokázat, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při vymezení intenzity svého přezkumu. Argument vycházející z takové okolnosti tedy musí být v každém případě odmítnut jako neúčinný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě, pokud jde o údajné zkreslení spisu předloženého Tribunálu v bodech 103 až 109 napadeného rozsudku, není s ohledem na skutečnosti obsažené v tomto spise, kterých se dovolává společnost ABLV Bank, zjevné, že konstatování Tribunálu uvedené v bodě 107 napadeného rozsudku, podle něhož se Jednotný výbor v rozhodnutí o společnosti ABLV Bank ztotožnil s posouzením selhání nebo pravděpodobného selhání společnosti ABLV Bank ze strany ECB, je nesprávné. Argumentace společnosti ABLV Bank vycházející z takového zkreslení musí být tudíž odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totéž platí ve třetí řadě pro argumentaci společnosti ABLV Bank týkající se toho, že Tribunál nezohlednil rozsudek tribunal d’arrondissement de Luxembourg (Obvodní soud v Lucemburku) ze dne 9. března 2018.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 78 svého stanoviska, uvedený rozsudek se netýká situace společnosti ABLV Bank, ale pouze situace společnosti ABLV Bank Luxembourg. Žalobu na neplatnost podanou společností ABLV Bank proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg přitom Tribunál v bodě 61 napadeného rozsudku prohlásil za nepřípustnou, takže nelze mít za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když uvedený rozsudek nezohlednil v rámci meritorního přezkumu žaloby směřující proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o argumentaci týkající se toho, že Tribunál nezohlednil jiné události, které nastaly po vydání sporných rozhodnutí, tato argumentace neuvádí části napadeného rozsudku, které jsou takto kritizovány, a není dostatečně jasná a přesná, aby Soudnímu dvoru umožnila provést přezkum legality uvedeného rozsudku, takže musí být, jak tvrdí Jednotný výbor a ECB, v souladu s judikaturou citovanou v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě je třeba ze stejných důvodů a v souladu s návrhem Jednotného výboru odmítnout jako nepřípustnou argumentaci společnosti ABLV Bank, podle níž Tribunál neodpověděl správně na její argumenty týkající se moratoria, jež se na ni vztahovalo, mechanismu ochrany vkladů a žádosti o přeměnu její likvidity Euroclear na likviditu u Lotyšské banky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V páté řadě, pokud jde o údajné nesprávné právní posouzení týkající se výkladu pojmu likvidita v rámci postupu řešení krize stanoveného v článku 18 nařízení č. 806/2014, je třeba uvést, že v bodě 115 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že za okolností projednávané věci, které se vyznačují hromadnými výběry vkladů v důsledku narušení vztahu důvěry mezi společností ABLV Bank a jejími zákazníky, má poměr krytí této úvěrové instituce a její kapitalizace oproti okamžité dostupnosti likvidních prostředků v rámci uvedené úvěrové instituce menší význam.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argument společnosti ABLV Bank, podle něhož měl Tribunál v uvedeném rozsudku za to, že režim likvidity stanovený unijním právem je v rámci posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu zcela irelevantní, vychází z nesprávného výkladu tohoto bodu 115. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, totiž Tribunál tím, že konstatoval, že za okolností projednávané věci má poměr krytí této společnosti menší význam oproti okamžité dostupností likvidních prostředků v rámci této úvěrové instituce, neměl v žádném případě za to, že poměr krytí je obecně zcela irelevantní, ale pouze že s ohledem na zvláštní okolnosti projednávané věci je třeba přikládat větší význam jiným skutečnostem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v rozsahu, v němž se společnost ABLV Bank v rámci tohoto argumentu snaží tvrdit, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že úvěrovým institucím mohou být uloženy dodatečné požadavky na likviditu nad rámec požadavků uložených režimem likvidity stanoveným unijním právem, tato společnost neprokazuje, že by takové řešení bylo v rozporu s unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace společnosti ABLV Bank týkající se výkladu pojmu „likvidita“ v rámci postupu řešení krize stanoveného v článku 18 nařízení č. 806/2014 musí být tudíž odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku je třeba zčásti zamítnout jako neopodstatněný, zčásti zamítnout jako irelevantní a zčásti odmítnout jako nepřípustný, aniž je třeba zkoumat námitky nepřípustnosti vznesené Jednotným výborem v souvislosti s tímto důvodem v celém rozsahu a námitky nepřípustnosti vznesené ECB v souvislosti s částí argumentace, kterou společnost ABLV Bank uplatnila v rámci uvedeného důvodu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank tvrdí, že se Tribunál dopustil několika pochybení a zkreslení při přezkumu její argumentace týkající se návrhu opatření FinCEN a rozhodnutí přijatých lotyšskými orgány.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě společnost ABLV Bank uvádí, že Tribunál zkreslil její argumentaci předloženou v prvním stupni týkající se návrhu opatření FinCEN, když v bodě 100 napadeného rozsudku uvedl, že společnost ABLV Bank vytýkala ECB pouze, že neobjasnila jejím partnerům rozsah tohoto návrhu. Společnost ABLV Bank totiž podle svých slov ECB a Jednotnému výboru vytýkala, že na uvedený návrh odkázaly jako na závazné rozhodnutí a přiznaly mu značnou váhu při posuzování její situace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále společnost ABLV Bank tvrdí, že jí Tribunál uložil příliš vysoké důkazní břemeno a zkreslil její argumentaci, když ji odmítl z důvodu, že není namístě zohlednit příčiny selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu. Společnost ABLV Bank v rámci své argumentace tvrdila, že posouzení ECB a Jednotného výboru týkající se jejího selhání nebo pravděpodobného selhání nevychází z technického posouzení této situace, ale z vágních a obecných úvah, jakož i ze zjištění, podle něhož obchodní model společnosti ABLV Bank již není z důvodu návrhu opatření FinCEN životaschopný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě Tribunál podle názoru společnost ABLV Bank dostatečně nezohlednil určité okolnosti a důkazy, které tato společnost předložila na podporu své argumentace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank vycházela zejména z lotyšského práva a z pravomoci FKTK v oblasti boje proti praní peněz. Společnost ABLV Bank rovněž poukázala na rozpory mezi návrhem opatření FinCEN a rozhodnutími FKTK, kterými bylo konstatováno, že společnost ABLV Bank dodržuje právní úpravu použitelnou v dané oblasti. Kromě toho společnost ABLV Bank před Tribunálem tvrdila, že návrh opatření FinCEN představuje pokus třetí země vyvinout tlak na Lotyšskou republiku, aby ji přiměla ke změně jejích právních předpisů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank mimoto podle svých slov předložila důkazy týkající se zjištění Korupcijas novēršanas un apkarošanas birojs (Úřad pro prevenci a potírání korupce, Lotyšsko), které prokázaly existenci tajné dohody mezi úředníky ECB a FinCEN, o níž ECB a Jednotný výbor věděly.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě společnost ABLV tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení, když zamítl její žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci Jednotným výborem z důvodu uvedeného v bodě 205 napadeného rozsudku, že skutečnosti, které společnost ABLV Bank v tomto ohledu uvedla, nebyly přičitatelné Jednotnému výboru, ačkoli Jednotný výbor z velké části vycházel z práce vykonané ECB a na vnitrostátní úrovni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor a ECB tvrdí, že třetí důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako nepřípustný a každopádně zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">153</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě je třeba uvést, že argumentace společnosti ABLV Bank vycházející z údajného zkreslení spisu Tribunálem spočívá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku, takže musí být odmítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">154</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál totiž v bodě 100 uvedeného rozsudku konstatoval, že se společnost ABLV Bank opakovaně dovolávala protiprávnosti návrhu opatření FinCEN. Kromě toho Tribunál v bodě 179 uvedeného rozsudku poukázal na to, že společnost ABLV Bank tvrdila, že ECB a Jednotný výbor založily rozhodnutí o společnosti ABLV Bank na návrhu opatření FinCEN. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, tedy Tribunál tím, že v bodě 100 téhož rozsudku konstatoval, že tato společnost má za to, že ECB je povinna objasnit těmto partnerům rozsah návrhu opatření FinCEN, neomezil rozsah argumentace společnosti ABLV Bank týkající se tohoto návrhu pouze na toto tvrzení, ale konstatoval, že toto tvrzení tvoří součást její argumentace, což společnost ABLV Bank nezpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">155</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho Tribunál tím, že v bodě 101 napadeného rozsudku rozhodl, že jelikož důvody selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu nepředstavují skutečnost, kterou je třeba zohlednit při provádění posouzení stanoveného v čl. 18 odst. 4 nařízení č. 806/2014, není třeba zkoumat, zda byl návrh opatření FinCEN odůvodněný, na rozdíl od toho, co tvrdí společnost ABLV Bank, nejenže reprodukoval obsah argumentace, kterou předložila v prvním stupni, ale odůvodnil odmítnutí této argumentace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">156</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho i za předpokladu, že by společnost ABLV Bank v rámci své argumentace tvrdila, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 101 rozhodl, že příčiny selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu nepředstavují skutečnost, kterou je třeba zohlednit při provádění posouzení podle čl. 18 odst. 4 tohoto nařízení, musí být taková argumentace každopádně odmítnuta jako neopodstatněná. Soudní dvůr již rozhodl, že program řešení krize je právoplatně přijat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 18 uvedeného nařízení, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se daný subjekt ocitl v selhání nebo v pravděpodobném selhání (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. října 2024, García Fernández a další v. Komise a SRB, C‑541/22 P, EU:C:2024:820, bod 191).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">157</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě, pokud jde o argumentaci společnosti ABLV Bank týkající se důkazního břemene, stačí konstatovat, že tato argumentace není dostatečně jasná a přesná, aby Soudnímu dvoru umožnila provést přezkum, a musí být tudíž prohlášena za nepřípustnou v souladu s judikaturou citovanou v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">158</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě, pokud jde o argumentaci společnosti ABLV Bank týkající se nedostatečného zohlednění určitých okolností a důkazů, je třeba připomenout, že z čl. 256 odst. 1 SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že kasační opravný prostředek je omezen na právní otázky, a proto je ke zjištění a posouzení relevantního skutkového stavu, jakož i důkazů příslušný jedině Tribunál. Posouzení skutkového stavu a důkazů nepředstavuje, s výhradou případu jejich zkreslení, právní otázku, která jako taková podléhá přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku. Takové zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů (rozsudek ze dne 2. března 2021, Komise v. Itálie a další, C‑425/19 P, EU:C:2021:154, bod 52, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">159</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato argumentace by tedy mohla obstát pouze tehdy, pokud by bylo prokázáno, že Tribunál zkreslil skutkový stav. Společnost ABLV Bank přitom takové zkreslení nenamítá a v podstatě pouze žádá o nové posouzení skutkového stavu, což nespadá do pravomoci Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">160</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedenou argumentaci je tedy třeba odmítnout jako nepřípustnou, jak tvrdí Jednotný výbor a ECB.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">161</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě musí být argumentace společnosti ABLV Bank vycházející z pochybení, kterého se Tribunál údajně dopustil v bodě 205 napadeného rozsudku, zamítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">162</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál totiž v bodě 204 napadeného rozsudku správně připomněl, že podle ustálené judikatury je akt stižen zneužitím pravomoci pouze tehdy, pokud se na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů ukáže, že byl přijat za výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou cíle, pro které byla daná pravomoc svěřena, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvou o FEU pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu (rozsudek ze dne 5. května 2015, Španělsko v. Parlament a Rada, C‑146/13, EU:C:2015:298, bod 56 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">163</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouhá okolnost, že Jednotný výbor při přijímání rozhodnutí o společnosti ABLV Bank vycházel částečně z aktů přijatých ECB a vnitrostátními orgány, tedy nemůže v žádném případě stačit k prokázání, že toto rozhodnutí přijal k dosažení jiných cílů, než pro které mu byla daná pravomoc svěřena, nebo za účelem vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvou o FEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">164</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že třetí důvod kasačního opravného prostředku je třeba zčásti zamítnout jako neopodstatněný a zčásti odmítnout jako nepřípustný, aniž je třeba zkoumat námitky nepřípustnosti vznesené Jednotným výborem a ECB v souvislosti s tímto důvodem v celém rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">165</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank tvrdí, že se Tribunál dopustil určitých pochybení při posuzování přípustnosti její žaloby v rozsahu, v němž směřovala proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">166</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě se Tribunál podle názoru společnosti ABLV Bank dopustil pochybení, když měl za to, že je relevantní pouze znění sporných rozhodnutí a tento text nesmí být vykládán v souladu s veřejnými oznámeními učiněnými jeho autorem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">167</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank uvádí, že Tribunál nesprávně postavil pojem „napadnutelný akt“ ve smyslu článku 263 SFEU na roveň konkrétnímu fyzickému dokumentu, ačkoli se tento pojem vztahuje na obsah napadených rozhodnutí a fyzický dokument stejně jako ústní oznámení představuje v tomto ohledu pouze důkaz. Výklad provedený Tribunálem má nepřijatelné důsledky a narušuje právní stát.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">168</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že Tribunál zkreslil znění sporných rozhodnutí, když konstatoval, že tato rozhodnutí nenařizují likvidaci dotyčných subjektů. Formulace zvolená v textu těchto rozhodnutí v rozsahu, v němž vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize prováděly uvedená rozhodnutí v souladu s úvahami, které v nich byly uvedeny, totiž nevyvolává žádné pochybnosti o tom, že společnosti ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg měly být likvidovány. Kromě toho otázka, zda bylo rozhodnuto o přesném způsobu likvidace nebo zda rozhodnutí v tomto smyslu přímo vedlo k zahájení likvidačního řízení, je irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">169</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank ve třetí řadě tvrdí, že Tribunál nevyvodil důsledky ze zjištění, že rozhodnutí o nepřijetí programu řešení krize je napadnutelným aktem. Společnost ABLV Bank s odkazem na rozhodnutí o řešení krize přijatá Jednotným výborem ve vztahu k jiným subjektům tvrdí, že taková rozhodnutí mění právní postavení akcionářů subjektu, jehož se takový program týká. Z toho vyvozuje, že totéž platí pro rozhodnutí nepřijmout program řešení krize.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">170</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté řadě společnost ABLV Bank tvrdí, že Tribunál pochybil, když nekonstatoval, že rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce má konkrétní dopady, jelikož brání této instituci vykonávat regulované činnosti v oblasti vkladů a úvěrů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">171</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jednotný výbor a ECB mají za to, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">172</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba uvést, že v rámci posouzení přípustnosti žaloby společnosti ABLV Bank směřující proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg Tribunál poté, co v bodě 41 napadeného rozsudku konstatoval, že toto rozhodnutí stanoví, že vůči společnosti ABLV Bank Luxembourg nebude přijat žádný program řešení krize, v bodě 42 uvedeného rozsudku rozhodl, že uvedené rozhodnutí nemá bezprostřední účinky na právní postavení takových akcionářů společnosti ABLV Bank Luxembourg, jako je společnost ABLV Bank.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">173</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba s ohledem na úvahy uvedené v bodech 112 až 116 tohoto rozsudku ze stejných důvodů odmítnout argumentaci společnosti ABLV Bank vycházející ze zkreslení rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg a z pochybení při stanovení jeho účinků jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">174</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totéž platí pro argument společnosti ABLV Bank vycházející z analogie s rozhodnutími o řešení krize přijatými Jednotným výborem ve vztahu k jiným subjektům, jelikož taková rozhodnutí jsou pro účely stanovení účinků rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg irelevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">175</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve zbývající části argumentace společnosti ABLV Bank směřující proti posouzení přípustnosti její žaloby Tribunálem v rozsahu, v němž směřovala proti rozhodnutí o společnosti ABLV Bank Luxembourg, není dostatečně jasná a přesná, aby Soudnímu dvoru umožnila provést přezkum legality napadeného rozsudku, takže musí být v souladu s judikaturou citovanou v bodech 45 a 46 tohoto rozsudku odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">176</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout jako částečně neopodstatněný a odmítnout jako částečně nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">177</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené musí být kasační opravný prostředek v celém rozsahu zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">178</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu platí, že není-li kasační opravný prostředek opodstatněný, Soudní dvůr rozhodne o nákladech řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">179</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník, který měl ve věci úspěch, požadoval.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">180</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že Jednotný výbor a ECB požadovaly náhradu nákladů řízení a společnost ABLV Bank neměla ve věci úspěch, je důvodné rozhodnout, že společnost ABLV Bank ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Jednotným výborem a ECB.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-315" title="page-36">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek se zamítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ABLV Bank AS, v likvidaci, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB) a Evropskou centrální bankou (ECB).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-318" title="page-36">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
