EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.5.2022
COM(2022) 188 final
2022/0133(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/2283 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.5.2022
COM(2022) 188 final
2022/0133(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/2283 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
U produktů a výrobků, jejichž produkce v Unii v daném kvótovém období nedostačuje k pokrytí potřeb uživatelských odvětví v Unii, je třeba stanovit autonomní celní kvóty Unie. Pro příslušné objemy by měly být otevřeny celní kvóty Unie s nulovými nebo sníženými celními sazbami, aniž by se narušily trhy s těmito produkty a výrobky.
Dne 20. prosince 2021 přijala Rada Evropské unie nařízení (EU) 2021/2283 1 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky, aby mohla být poptávka po dotčených produktech a výrobcích v Unii uspokojena za co nejpříznivějších podmínek.
Nařízení je každých šest měsíců aktualizováno, aby se přizpůsobilo potřebám průmyslu Unie.
Komise s přispěním skupiny pro hospodářské otázky celních sazeb (ETQG) přezkoumala veškeré žádosti o cla v rámci autonomních celních kvót, které jí předložily členské státy.
Na základě tohoto přezkumu považuje Komise za odůvodněné otevření autonomních celních kvót pro některé nové produkty a výrobky, jež v současnosti nejsou uvedeny na seznamu v příloze nařízení Rady (EU) 2021/2283. U některých dalších produktů a výrobků je třeba změnit text popisu zboží, přidělit nové kódy TARIC nebo zvýšit počáteční objem kvóty. Produkty a výrobky, pro které již celní kvóty nejsou v hospodářském zájmu Unie, by se měly ze seznamu vyjmout.
V zájmu jasnosti je vhodné zveřejnit konsolidované znění přílohy nařízení Rady (EU) 2021/2283, která plně nahradí předchozí přílohu.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Návrh nemá dopad na země, které mají s Unií uzavřenou preferenční obchodní dohodu, ani na kandidátské země nebo potenciální kandidáty na uzavření preferenčních dohod s Unií (např. všeobecného systému preferencí, obchodního režimu skupiny afrických, karibských a tichomořských států, dohod o volném obchodu).
•Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh je v souladu s politikami Unie v oblasti zemědělství, obchodu, podnikání, rozvoje, životního prostředí a vnějších vztahů.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem tohoto návrhu je článek 31 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Navrhovaná opatření naplňují zásady zjednodušení postupů pro hospodářské subjekty činné v oblasti zahraničního obchodu, jak je uvedeno ve sdělení Komise o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách 2 . V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU) toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.
•Volba nástroje
Podle článku 31 Smlouvy o fungování EU „společný celní sazebník stanoví Rada na návrh Komise“. Vhodným nástrojem je proto nařízení Rady.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Režim autonomních celních kvót byl součástí hodnotící studie z roku 2013 o pozastavení všeobecných cel 3 .
Je tomu tak proto, že obě opatření jsou podobná, s výjimkou toho, že autonomní celní kvóty omezují objemy dovozu, zatímco pozastavení všeobecných cel umožňuje úplné nebo částečné osvobození od běžného cla vztahující se na dovoz neomezeného množství určitého zboží do EU. Z hodnocení vyplynulo, že hlavní důvod existence tohoto režimu i nadále přetrvává. Podniky z Unie, jež v rámci režimu dovážejí zboží, mohou díky němu dosáhnout značných úspor nákladů. Tyto úspory pak v závislosti na daném produktu či výrobku, společnosti a odvětví mohou být zdrojem dalších přínosů, jako je zvýšení konkurenceschopnosti, zefektivnění výrobních metod a tvorba či zachování pracovních míst v Unii. Podrobnosti o úsporách, které toto nařízení přinese, jsou uvedeny v bodě 4 a v připojeném legislativním finančním výkazu.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Komisi byla při přípravě tohoto návrhu nápomocna skupina pro hospodářské otázky celních sazeb, kterou tvoří delegace ze všech členských států a Turecka.
Skupina pečlivě posoudila každou žádost (novou žádost nebo žádost o změnu). Každý případ posoudila, aby se zejména ujistila, že nezpůsobí žádnou újmu producentům z Unie a že posílí a upevní konkurenceschopnost produkce Unie. Členové skupiny posouzení provedli formou diskusí, zatímco členské státy uskutečnily konzultace s dotčenými odvětvími, sdruženími, obchodními komorami a dalšími zúčastněnými stranami.
Veškeré uvedené celní kvóty byly předmětem dohod nebo kompromisů, jichž bylo při jednáních v rámci skupiny dosaženo. Nebyla zjištěna žádná potenciálně závažná rizika s nevratnými důsledky.
•Posouzení dopadů
Navrhovaná změna je čistě technické povahy a týká se pouze rozsahu celních kvót uvedených v příloze nařízení (EU) 2021/2283. Posouzení dopadů nebylo provedeno, protože se neočekává, že navrhované změny v seznamu produktů a výrobků, na něž by se autonomní kvóty společného celního sazebníku vztahovaly, budou mít významný dopad.
•Základní práva
Návrh nemá žádný dopad na základní práva.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy. Nevybrané clo dosahuje přibližné výše 4 384 483 EUR za rok. Dopad na tradiční vlastní zdroje rozpočtu je 3 288 362 EUR za rok (tj. 75 % celkové částky). Podrobněji jsou rozpočtové důsledky tohoto návrhu vysvětleny v legislativním finančním výkazu.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Navrhovaná opatření jsou řízena v rámci integrovaného sazebníku Evropské unie TARIC (jsou do sazebníku TARIC integrována a řízena databází QUOTA) a uplatňována celními správami členských států.
2022/0133 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/2283 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Aby se zajistily dostatečné a nepřerušované dodávky některých zemědělských produktů a průmyslových výrobků, jež se v Unii produkují v nedostatečných množstvích, a zabránilo se tak narušení trhu s nimi, byly nařízením Rady (EU) 2021/2283 4 otevřeny autonomní celní kvóty. V jejich mezích mohou být produkty a výrobky do Unie dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami.
(2)Vzhledem k tomu, že je v zájmu Unie zajistit přiměřené dodávky některých průmyslových výrobků, a vzhledem ke skutečnosti, že stejné, rovnocenné nebo náhradní výrobky nejsou v Unii vyráběny v dostatečném množství, je nutné otevřít nové celní kvóty s pořadovými čísly 09.2819, 09.2839, 09.2855, 09.2857 a 09.2702 s nulovými celními sazbami pro vhodné množství těchto výrobků.
(3)Jelikož rozsah celních kvót s pořadovými čísly 09.2583 a 09.2876 již není pro splnění potřeb hospodářských subjektů v Unii dostatečný, měl by být změněn popis produktů a výrobků, na něž se tyto kvóty vztahují. Uvedení příslušného kódu TARIC pro uvedené produkty a výrobky by proto mělo být změněno.
(4)Protože již není v zájmu Unie zachovat celní kvóty s pořadovými čísly 09.2637, 09.2679 a 09.2740, měly by být uzavřeny.
(5)S ohledem na změny, které je třeba provést, a v zájmu přehlednosti by příloha nařízení (EU) 2021/2283 měla být nahrazena.
(6)Aby se nepřerušilo uplatňování režimu celních kvót a byly dodrženy pokyny stanovené ve sdělení Komise o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách 5 , měly by se změny stanovené v tomto nařízení v souvislosti s celními kvótami na dotčené produkty a výrobky použít ode dne 1. července 2022. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) 2021/2283 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.NÁZEV NÁVRHU:
Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2283 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
2.ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:
Kapitola a článek: kapitola 12, článek 120
Částka zahrnutá do rozpočtu na rok 2022: 17 912 606 159 EUR
3.FINANČNÍ DOPAD
◻ Návrh nemá žádné finanční dopady
X Návrh nemá finanční dopady na výdaje, má však finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:
(v milionech EUR, zaokrouhleno na jedno desetinné místo)
|
Rozpočtová položka |
Příjmy |
Období 6 měsíců ode dne dd/mm/rrrr |
[Rok: druhá polovina roku 2022] |
|
Článek 120 |
Dopad na vlastní zdroje |
01/07/2022 |
–1,6 |
Příloha obsahuje pět nových výrobků. Nevybrané clo odpovídající těmto celním kvótám, jež bylo vypočteno na základě prognóz žádajícího členského státu na rok 2022, dosahuje výše 4 384 483 EUR/rok.
Na základě výše uvedeného se negativní dopad tohoto nařízení na příjmy rozpočtu EU odhaduje na 4 384 483 EUR (hrubá částka včetně nákladů na výběr) × 0,75 = 3 288 362 EUR/rok (čistá částka).
4.OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM
U některých produktů a výrobků, na něž se toto nařízení Rady vztahuje, budou v souladu s článkem 254 nařízení (EU) č. 952/2013 prováděny kontroly konečného užití.
Členské státy kromě toho mohou podle článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, provádět jakékoli celní kontroly, které v rámci vlastního řízení rizik považují za vhodné.